Rajchl míří na Decroix. Macinka zatočil s Deníkem N. Vstoupí Ukrajina do NATO? | Zprávy Verox 4. 8.

Vítejte u zpráv Veroxu.

Dnes je úterý 4. srpna 2026.

Bitcoinová kauza míří před soud. Jenže stále hlasitěji zaznívá otázka, skončí to opravdu jen u Pavla Blaška?

Ministr Petr Macinka rozzuřil novinářské organizace. Podle Erika Besta to ale možná nebyla chyba, nýbrž promyšlená politická past.

Ukrajinský generál Valé Zalužný říká nahlas to, co ještě nedávno nesmělo zaznít. Ukrajina prý do NATO nikdy nevstoupí a Rusko je ve vedení moderní války dál než aliance.

Nigel Farage chce proti nelegální migraci nasadit britské námořnictvo.

Francouzi protestují a české obce se brání větrným elektrárnám.

Energetik Hinek Beran jim vzkazuje: "Nestačí nadávat na Facebooku, rozhodne se ve volbách."

Začínáme doma.

Bitcoinový dar za téměř miliardu korun už není jen politická ostuda. Podle médií podala státní zástupkyně obžalobu na bývalého ministra spravedlnosti Pavla Blaška, jeho někdejšího náměstka Radomíra Daňhela, advokáta Káry Matice a podnikatele Tomáše Jiřikovského.

Pro Blaška a Daňhela má navrhovat 6 a půl roku vězení. Jiřikovskému hrozí výrazně vyšší trest.

O vině samozřejmě rozhodne až soud a platí presumpce neviny. Už v červnu však nejvyšší státní zastupitelství pravomocně potvrdilo, že trestní stíhání tří obviněných bylo zahájeno důvodně a v souladu se zákonem.

Poslanec Jindřich Reichl však upozorňuje, že vyšetřování nesmí skončit u nejviditelnějších postav. Ptá se na roli Blaškovy nástupkyně Eviduy a připomíná paragraf o nadržování pachateli.

Tvrdí také, že tehdejší ministr financí Zbyněk Staňura získal čas, během kterého si odkoupil služební počítač.

Senátor Robert Šlachta zase ukazuje na Filipa Bendu, někdejšího šéfa Staňurova kabinetu a bratra poslance Marka Bendy. Právě Filip Benda měl podle dřívějších zjištění na stole stanovisko, které státu doporučovalo bitcoinový dar nepřijímat.

Dokument se však údajně ke Staňurovi dostal až poté, co byla darovací smlouva podepsána.

Opět nejde o důkaz trestného činu. Je to ale další důvod, proč se ptát, kdo věděl, co věděl a kdy to věděl.

Jinými slovy, soud bude rozhodovat o Blaškovi. Veřejnost ale čeká také odpověď na otázku, zda se kolem něj nenacházel celý politický ochranný val.

A teď spor ministra zahraničí Petra Macinky s deníkem N.

Ministerstvo nepustilo reportérku Zdislavu Pokornou na tiskovou konferenci a vzkázalo jí, že tisková konference pro alternativní média a konspirační blogy bude v náhradním termínu.

Deník N následně napsal, že tuto formulaci vytvořil Mácinka. Ministr to na přímý dotaz nepopřel.

Syndikát novinářů označil postup ministerstva za diskriminační. Z hlediska veřejné instituce je to skutečně riskantní postup. Stát by neměl svévolně rozhodovat, kdo je správný novinář a kdo už ne.

Politický analytik Erik Best však nabízí jiný výklad. Podle něj mohl Macinka záměrně vyvolat konflikt, který přitáhne pozornost k financování deníku N, k jeho vazbám a ke zjištěním blogera Tomase Pauknera.

Druhým vysvětlením je prostá snaha zabránit tomu, aby Pokorná místo tématu českých center ovládla tiskovou konferenci otázkami na Filipa Turka.

Byla to tedy politická past? Možná.

Byl to zároveň zbytečný dárek opozici a médiím, která mohou několik dní mluvit o ohrožení demokracie místo problémů České republiky? Téměř jistě.

Macinka mohl na kritické otázky odpovědět. Případně je mohl odmítnout. Tím, že novinářku vůbec nepustil dovnitř, vytvořil z ní hlavní postavu příběhu.

K institucím ještě jedna poznámka.

Poradce ministra zahraničí Macinky, bývalý kancléř Jiří Weigl z Institutu Václava Klauze, odmítá představu, že kritika Ústavního soudu je útokem na demokracii. Podle něj musejí soudci stejně jako politici snést veřejnou kontrolu a kritiku, zvláště když proti rozhodnutí Ústavního soudu neexistuje opravný prostředek.

Weigl varuje před soudcokrací, tedy stavem, kdy orgán bez přímé demokratické odpovědnosti rozšiřuje svůj vliv na úkor vlády a parlamentu.

A nyní větrné elektrárny.

Vláda schválila návrh takzvaných akceleračních oblastí pro obnovitelné zdroje a odjela na prázdniny.

Lidé v dotčených obcích mezitím řeší, zda jim za domy vyrostou obří větrníky.

Energetik Hynek Beran říká, že letní demonstrace mnoho nezmění. Za nejlepší demonstraci považuje volby, které se uskuteční 9. a 10. října.

Občané si podle něj musejí zvolit zastupitelstva připravená bránit developerským projektům, které nemají podporu místních obyvatel.

Beran má v jednom nepochybně pravdu. Politiku neurčují rozhořčené příspěvky na sociálních sítích. Politiku určuje ten, kdo přijde k volbám, obsadí zastupitelstvo a přečte si smlouvy dříve, než je podepíše.

K větrníkům se vyjádřila také Kateřina Konečná. Tvrdí, že české podmínky nejsou pro masivní rozvoj větrné energetiky ideální. Upozorňuje na problém likvidace lopatek a především požaduje, aby o stavbách mohli rozhodovat místní lidé.

Současně kritizuje vládu za odkládání slibů seniorům a tvrdí, že růst cen pohonných hmot částečně živí spekulace.

Dobrá zpráva přichází pro moravské vinaře.

Poslanecká sněmovna schválila návrat tichého vína mezi daňově uznatelné reklamní dary. Změnu prosadil Radim Fiala v rámci zákona o obnovení EET.

Opatření, které zrušil konsolidační balíček, musí ještě projednat senát.

Martin Chlad však varuje, že jde jen o dílčí pomoc, nikoli o záchranu celého odvětví.

Přesuňme se na Ukrajinu.

Bývalý vrchní velitel ukrajinské armády Valériy Zalužný prohlásil, že Ukrajina podle něj do NATO ve skutečnosti nikdy nevstoupí. Ukrajinci, kteří v členství stále věří, podle jeho slov věří pohádkám.

Zalužný zároveň řekl, že doktríny NATO vycházejí ze způsobu válčení minulého století. Aliance má sice technologie, ale Rusko je v efektivním vedení současné války dál a na to ho bude muset dohánět.

To neříká ruský komentátor. Říká to člověk, který několik let řídil ukrajinskou armádu.

Profesor Glen Diesen jde ve své analýze ještě dál. Tvrdí, že Evropská unie nemá připravený plán pro případ, že na Ukrajině nastane mír.

Podle Diesena vyhovuje pokračující válka evropským elitám z několika důvodů. Udržuje Spojené státy v Evropě, překrývá hospodářské problémy, ospravedlňuje rychlé zbrojení a dočasně sjednocuje státy, které se jinak v mnoha otázkách rozcházejí.

Diesen proto vykládá volání po příměří jako pokus konflikt zmrazit a později pokračovat. Jeho základní otázka zůstává: Jestli chceme mír, proč se nemluví o tom, jak bude vypadat po dohodě?

Do Británie nyní míří další migrační spor.

Strana Reform UK Nigela Farageho chce v případě převzetí moci nasadit v Lamanšském průlivu královské námořnictvo. Migranty zachycené na moři by britské lodě vracely do francouzských nebo belgických přístavů, případně i bez souhlasu místních úřadů.

Francouzská vláda protestuje. Kritizují jej také britští labouristé a konzervativci.

Reform UK naopak tvrdí, že ochrana britských hranic musí mít přednost a že by šlo o humanitární zásahy.

Farage tím znovu ukazuje rozdíl mezi dvěma přístupy. Hranice buď existuje nebo neexistuje.

Jedno je jasné.

Voličům stále méně stačí vysvětlení, proč se něco nedá udělat.

Španělsko si mezitím připomíná krvavou historii islamistického terorismu. Při útocích na vlaky v Madridu v březnu 2004 zemřelo 193 lidí. V Barceloně v roce 2017 zahynulo 16 lidí. V roce 2023 napadl marocký občan mačetou dva kostely v Algecirasu. Islamistické útoky nejsou každodenní, ale radikalizace zůstává problémem.

A ještě klima. Komentář deníku to zpochybňuje používání slova klimatická katastrofa. Autor netvrdí, že se planeta neotepluje, ale že dopady nejsou všude stejné. Zatímco některým oblastem hrozí záplavy, chladnější části světa mohou získat delší vegetační období. Vedle snižování emisí musí společnost mnohem více mluvit o adaptaci.

A nyní stručně z pořadů dostupných ve vysílání na webu verox.cz.

Miroslav Kamenský informoval o údajném ukrajinském dronovém útoku na turistickou oblast u ruského Gelenžiku.

Na Slovensku vyhlásili odbory společnosti Kaufland stávkovou připravenost. Požadují obnovení 13. a 14. platu. Centrála prý nechce benefity povolit v žádné zemi.

Docent Petr Robejšek v rozhovoru s profesorkou Annou Hogenovou prohlásil, že dnešní kapitalismus opustil původní úlohu a změnil se v maximalizaci zisku. Války a pandemie podle něj slouží jako prostředek k odvedení pozornosti.

A na závěr dnešních zpráv jedna zvláštní shoda okolností. Spisovatel Ray Bradbury zasadil děj své slavné povídky „Přijdou v lahém dešti" právě do 4. srpna 2026. Automatizovaný dům dál připravuje snídani, uklízí a plní každodenní úkoly. Jen lidé už v něm nejsou. Zničila je jaderná válka. Bradburyho povídka není předpověď. Je to varování.

To bylo vše z dnešních zpráv ve Roxu. Děkujeme za pozornost.