Plk. Lawrence WILKERSON, A. NAPOLITANO - To je zase komedie na nejvyšší světové úrovni _ 28.8.2026

Dobrý večer, vážení přátelé.

Já vás všechny zdravím. Vítejte opět na kanále Pod pokličkou. Po takové jednodenní pauze, dvoudenní jsem konečně na svém stanovišti.

Já vás zdravím, zdravím celé Česko, celé Slovensko, celé Československo. Všechny vás zdravím opět ze svého stanoviště Olomouci.

Přijeli jsme nebo přijel jsem teď vlastně před 10, 15 minutami. Je 34 na 9 večer, pátek 28. srpna, léta páně 2026.

V autě jsem poslouchal asi třikrát za sebou jedno fantastické video, tedy z mého pohledu fantastické. Opět na mém oblíbeném kanále Judging Freedom se soudcem Andrewem Napolitánem. A tentokrát po dlouhé době, nevím, jestli jsem vůbec někdy dělal, možná jo, ale už je to dlouho, plukovník Wilkerson, Jeremy Wilkerson. Teď nevím to jméno, to je jedno. Já už na to nemám čas často zjišťovat. Prostě chci vám ho sem rychle šoupnout, protože už je pozdě. Já ráno vstávám ve 4, jedeme do Polska na dva dny.

Takže přátelé, pojďme na to.

Takže přátelé, ještě jednou zdravím. Už je to tak, jak to má být. Ty dva pány asi netřeba představovat. Vlevo soudce, bývalý soudce samozřejmě Andrew Napolitano a jeho skvělý kanál Judging Freedom, a napravo plukovník Wilkerson.

Je to v podstatě člověk, který má stejný pohled na svět, stejné zkušenosti jako plukovník Douglas McGregor. Jeho pohled je samozřejmě ještě trošku jiný, ale v podstatě podobný na stejné věci.

A ty informace, které jsem dneska naposlouchal v autě cestou z Kolína do Olomouce, tak ty stály opravdu za to, a proto se chci s vámi dneska o ně podělit.

Takže zdravím celé Československo ještě jednou. Šilun pro vás, Horstík, čili soudce Andrewa Napolitána, a Pepík, čili plukovník Wilkerson.

A pojďme na to. Já doufám, že mikrofon je ano, vidím, že ano.

Pojďme na to.

Soudce Napolitáno začíná jako vždycky. Tentokrát tady vsunuje takovou zajímavou glosu. Říká, že se omlouvá, že se díval dolů, ale neuvědomil jsem si, říká Andrew Napolitáno, že Donald Trump se snaží stát hlavním geografem Spojených států a nařídil ministerstvu vnitra, aby přejmenovalo jezero Ontario. Žádná země na planetě to prostě neuzná. USA si ho mohou nazývat jak chtějí a lidé se tomu budou smát až do 20. ledna 2029, kdy se název vrátí zpět na jezero Ontario.

Každopádně plukovníku Wilkersone, jak se máte? Vítejte u nás. A než se vás zeptám na Irán, proč si myslíte, že ředitel Ústřední zpravodajské služby CIA strávil tento týden 4 hodiny v Kremlu?

Na to odpovídá plukovník Wilkerson: No, řekl bych, že proto, že jedním z nejmocnějších mužů, někdy dokonce nejmocnějším mužem či ženou ve vládě Spojených států, je ředitel CIA. A mohli bychom o tom mluvit celý den, ale je to pravda.

Děje se to už od druhé světové války, kdy Bill Donovan založil OSS, z níž později vznikla právě CIA. A Henry Truman proti tomu měl námitky, ale oni to s nikým nekonzultovali. CIA je neuvěřitelně mocná a finančně silná organizace. Američané nemají ani tušení, jak moc je finančně silná.

Kdyby šlo o muže, jako je Richard Helms, nebo třeba William Casey, řekl bych, že poslat jednoho z nejmocnějších mužů v Americe, aby byl diplomatem u Vladimíra Putina a Sergeje Lavrova, no, to není špatný nápad. Jinak netuším, jak na vaši otázku odpovědět, protože tenhle člověk není diplomatem v žádném smyslu slova.

A slyšel jsem, že ani není zrovna dobrým ředitelem CIA, tedy jak říkám já, až na to, že horlivě hájí zájmy Izraele, aby Netanjahu jako ne, to Amerika opravdu tam, to je na revoluci, tohle. Tohle už se nedá vyřešit žádnými volbami, a u nás je to vlastně to samé.

Má nějaké zkušenosti ze zpravodajské komunity tenhle člověk? ptá se Andrew Napolitáno.

Plukovník Wilkerson na to říká: Ani ne. Chci říct, že takové lidi jsme tu už měli. Vezměte si třeba George Teneta. George Tenet byl zaměstnancem kongresu a v podstatě se zabýval zpravodajskými záležitostmi, takže alespoň měl nějaké vnitřní znalosti a měl po boku Johna McLina, jednoho z nejzkušenějších mužů v historii CIA, který byl jeho zástupcem a ve skutečnosti řídil celou tu agenturu, zatímco Tenet byl takzvaný DCI, ředitelem ústřední zpravodajské služby, v době, kdy jsme ještě neměli ani DNI. To jsou nějaké jejich odnože, já osobně nevím přesně, jak se ty agentury všechny jmenují.

Pokračuje plukovník Wilkerson: Není tedy neobvyklé, že se něco takového stane. Neobvyklé ale je, když přijde někdo víceméně z politické sféry a je tak dobrým ředitelem a tak uctívaným, jako byl třeba H.W. Bush, o čemž svědčí jeho devět měsíců ve funkci ředitele a celá ta instituce je pojmenována po něm. Tenhle člověk působil ve zpravodajské službě asi 40 let.

A teď pokračuje Andrew Napolitáno: Tady je, co řekl prezident. Řekl něco o cestě Joha Redcliffa. Teď je tam to video. Jedná se o rozhlasový rozhovor s Glennem Beckem. Řekni mi, co si o tom myslíš. Myslím, že to, co prezident řekl, nemá ani špetku důvěryhodnosti. A dej mi, prosím tě, vědět, plukovníku, co si o tom myslíš ty.

Teď to tam proběhlo, jo? Před chvilkou. Já jsem zase trošku pozadu.

Náš ředitel CIA je v Rusku. Koluje věstí, že Vladimír Putin chce otestovat odhodlání NATO, až po naprosto šílené spekulace, že zaútočí na Anglii, až po to, že USA jim možná dávají najevo, jak vážně to myslíme se sankcemi proti Íránu.

Plukovníku, můžeš mi říct, nebo můžete mi říct, proč náš ředitel CIA odletěl uprostřed noci na schůzku do Ruska?

No, je tam nebo byl tam. Jde o něco jako polorutinní záležitost. Nerád zklamávám, ne? Rádi bychom viděli konec války s Ukrajinou. Spojené státy neposlaly do Moskvy žádného vládního představitele už pět let. Jak může tedy tvrdit, že jde o polorutinní záležitost?

Že pro něj to je tak, protože s Vladimírem Putinem on jedná způsobem, na který si sám zvykl, se že by pro něj byla nějaká velká změna.

Pokračuje tedy plukovník Wilkerson: Vždyť tenhle člověk ani nedokáže udržet přehled o tom, co říkal v pondělí a co v úterý. Myslí se tím Donald Trump. Takže nečekám, že by měl skutečný historický přehled o tom, co udělal s kýmkoliv ve vládě, zejména pokud jde o Vladimíra Putina, protože toho moc neudělal zatím.

Ptá se Andrew Napolitáno: Proč si myslíš, že tam Redcliff byl?

Já si osobně myslím, že to může být důvod, proč do toho do Moskvy letěl. Jsme totiž v bodě, kdy pokud tomu nezabráníme, pokračuje plukovník Wilkerson, existuje reálná možnost, že se situace vyhrotí a Evropané se chovají naprosto šíleně.

Například nový britský premiér jim poskytuje nebo posílá balíček technických dat k raketám Storm Shadow, aby si mohli vyrobit vlastní rakety Storm Shadow a vyslat je potom daleko do hlubin Ruska. To by jim ale trvalo věčnost.

Eh, proto bylo mi tedy řečeno, pokračuje plukovník, že to potrvá dva až tři roky, než budou schopni ten balíček technických dat implementovat a zřídit místo, kde by mohly rakety Storm Shadow vyrábět.

Nicméně to ukazuje, jak Evropská unie tuto záležitost vnímá jako dlouhodobý záměr.

Oni zatím neustupují.

Peníze pocházejí z 90 miliard eur, které vyčlenily pro Ukrajinu, a jedná se o částku asi 7 miliard z této sumy.

Je to tedy signál Vladimíru Putinovi, že tito lidé, alespoň v Evropě, to myslí vážně a nikdy nepřestanou na něj tlačit, dokud ho neodstraní z úřadu.

To je totiž jejich dlouhodobý cíl.

To je jejich vlhký sen už od konce 90. let, kdy Putinovci, celá ta parta nastoupili k moci a chopili se vedení Ruské federace.

Kde je vlastně ten ministr zahraničí, který má být zároveň poradcem pro národní bezpečnost a také národním archivářem v Íránu a na Ukrajině? Nebo se snad stává místo místokrálem Venezuely?

Ptá se Andrew Napolitáno.

No, navíc ten, kdo aspiruje na to, aby vládl v pozadí na Kubě, mám podezření, že se jmenuje Mona Passáže, Win pasáže. Já tomu nerozumím osobně a nevím, o čem teď mluví ti dva. Na počest Marka Rubia.

Eh, je ten člověk úplně vzdálený realitě, pokud vůbec někdy v realitě byl i ve své funkci poradce pro národní bezpečnost.

A řekl bych, pokračuje plukovník Willkerson, že je opravdu velmi vzdálený od všeho jiného, než od věcí, které jste právě vyjmenovali.

On zastává funkci poradce pro národní bezpečnost ministra zahraničí, protože si myslím, že se nezaměřuje jen na ty ostatní věci, které by mohly být naplněním jeho snů, jako třeba Kuba, ale také se velmi intenzivně soustředí na kandidaturu na prezidenta.

A teď pokračuje Andrew Napolitáno.

Pustím vám plukovníku, nebo ti plukovníku, ukázku od Viktora Bouta.

Znám, znám. Jasně.

Aby diváci věděli, o koho jde: mezinárodní obchodník se zbraněmi, který byl odsouzen a uvězněn v pevnosti ve Florencii v Kóraji a poté vyměněn za Brittany Grinerovou, americkou basketbalistku. Eh, kdo ví, jestli její zatčení bylo oprávněné nebo ne, ať už ho vyměnili za cokoliv.

Včera poskytl fantastický, fascinující rozhovor.

Tohle je teorie, o které jsem dosud neslyšel. Zajímalo by mě, jestli ji náhodou neznáte.

Krisi, pusť tam záznam číslo 21, přátelé, ten před chvilkou proběhnul.

Jo, já ho teď přečtu, pokud jsem to přeložil správně.

Říká ten člověk v tom záznamu, ten bývalý obchodník se zbraněmi, z dokumentů, které jsme objevili při obsazení několika měst na Ukrajině, nyní víme, že Ukrajina plánovala zaútočit na Rusko 8. března 2022.

Rusko tedy pouhé dva týdny předtím zahájilo operaci, aby tomu útoku na jejich území zabránilo.

Prezident Vladimír Putin jasně řekl, že nikdy nedopustí opakování událostí z 22. června 1941, kdy byli překvapivě napadeni německými jednotkami.

Amerika stále drží klíče k tomuto konfliktu. Může zastavit tok zpravodajských informací, vypnout komunikaci přes Starlink.

A pokud se tyto dvě věci stanou, ukrajinská armáda nebude schopna bojovat ani 3 hodiny. Nevydrží déle, než by trvalo, než by jim tuto podporu odebrali.

Co se týče Intelu a Starlinku, má rozhodně. Jo, takže tím končí ten rozhovor.

Eh, ten člověk, co vlastně řekl to, jak to skutečně bylo, pokračuje Andrew Napolitáno nebo možná plukovník. Co se týče Intelu a Starlinku, má rozhodně pravdu ten borec v tom videu.

Ale slyšeli jste o té teorii ohledně ukrajinského útoku?

Jo, to říká Napolitáno. Slyšeli jste?

Slyšel jste plukovníku o té teorii ohledně ukrajinského útoku na Moskvu plánovaného na 8. března 2022?

Tedy dva týdny potom, vlastně dva týdny po tom, co tam vtrhla ruská armáda.

Já jsem o tom vlastně slyšel, říká plukovník Willkerson, z několika docela spolehlivých zdrojů už tehdy.

Jinými slovy, ta speciální vojenská operace byla také takzvanou preventivní operací, aby zabránila právě Ukrajincům v útoku na Rusko plánovanému právě na 8. března 2022.

Co na to naše česká eh nacistická média?

To jsem na to zvědavý, ale o tom se bude mlčet. O tom vlastně nic.

Jinými slovy, ta speciální operace byla také preventivní operací, nebo alespoň se snažila předběhnout ukrajinskou iniciativu.

Podobně, přátelé, jako to udělala sovětská armáda preventivním útokem v operaci u Kurska v roce 1943, kdy už Němci chtěli zaútočit, ale pár hodin předtím na ně vypálili salvy Rusové, neboli Sověti, sovětská armáda, a tím je trochu rozhodila.

Musíme se vrátit a podívat se zpátky na to, jo, a podívat se na celou tu záležitost a na to, jak byla naplánována, jak se to odehrálo, alespoň podle toho, co už víme.

A myslím, že díky únikům informací a dalším věcem víme o tom docela dost.

A pokud jde o to, pokračuje plukovník, jak se to odehrálo, nejlépe to popsala kancléřka Merkelová, když řekla, že jediným důvodem, proč jsme to udělali, ten útok, bylo získat čas na přezbrojení a zajistit, aby Ukrajina mohla čelit Rusku, čímž měla na mysli mnichovské dohody.

Jo, proč?

Jo, ten podpis těch mnichovských dohod, jo, to ten získání času.

To vše je pro Vladimíra Putina důkazem, že jsme byli pokrytečtí.

My tedy Evropané a Američané, strašně pokrytečtí. Že naše zpravodajské služby byly po celé Ukrajině, že jsme je cvičili, že jsme jim pomáhali zabíjet Rusy v Donbasu a že jsme s nimi útočili a zabíjeli Rusy v Donbasu, že jsme měli v úmyslu tuto situaci udržet a zajistit, aby se nic nezměnilo.

Zbavit se ruského jazyka, zbavit se kohokoliv, zabíjet je, pokud by chtěli zůstat a být součástí Ruska jakýmkoliv způsobem a v jakékoliv podobě.

To vše se tam dělo.

To vše Vladimír Putin sledoval a jeho parta, samozřejmě jeho zpravodajské služby mu tyto věci sdělovaly.

A jsem překvapený, ba dokonce šokovaný, říká plukovník Wilkerson, že měl předtím, než se rozhodl jednat, tolik trpělivosti.

A jedním z důvodů, proč jednal preventivně, aby zmařil ukrajinskou iniciativu k rozsáhlejšímu zásahu v Donbasu i mimo něj, bylo právě to, co řekl tenhleten člověk, ten Viktor Bout.

Je to velmi chytrý člověk.

Řeknu vám, musel jsem si ho prostudovat, musel jsem si ho prostudovat pro speciální pracovní skupinu, v níž jsem působil a která se zabývala Severní Koreou, sítí Al-Qaeda a sítí Arkánu a tak dále.

Je to výjimečný člověk, je velmi chytrý a velmi talentovaný, ale je přesně takový, jak jsme o něm říkali.

Byl to světový obchodník se zbraněmi a další věci související s tím.

Jsou to skutečné věci.

Přejdu teď k Íránu, plukovníku, říká Andrew Napolitáno.

A chci se vás zeptat, nebo tě zeptat, na něco.

Eh, nemusíš mi odpovídat. Nemusíte mi odpovídat, dokud nepustím jeden záznam.

Eh, ta otázka je tedy docela základní.

Kdo ovládá Hormuský průliv?

Ale počkej ještě, protože tady je to, co k tomu říká ministr obrany, který si říká ministr války.

Ten Chumaj, ten hexet.

Jo, Krisi, pusť záznam číslo 18.

A tady to je. Hexet na to říká – říká v tom záznamu, kterej tam teď neběží, ale on tam bude nebo už byl.

O ekonomické síle a veškerém tlaku, který dokáže vyvinout.

A víme, že Írán to nezvládne. Jejich ekonomika se nakonec řítí do spirály. Vědí také, že ovládáme my, Amerika, hormonský průliv, že naše blokáda je nepropustná a žropa jim nakonec proudí.

A viděli jste některá čísla. Irán tím nemůže nic propustit. My ano, my Amerika, světová ekonomika si to uvědomuje.

A tak vsadili na to, že to budou ovládat, ale nedokážou to.

A na to se říká Andrew Napolitáno – na tady ten proslov toho Petra Hexeta nebo Hesketa, já nevím, jak se ten kretén jmenuje. Andrew Napolitánu na to reaguje.

Prosím tě, na jaké planetě ten člověk žije, proboha?

Plukovník Wilkinson na to reaguje:

To je dobrá otázka, Hendru. Eh, na tom, co říká, je ale něco pravdy. Je to pravda spíš tak jako hodinu po hodině, den po dni nebo spíše možná noc po noci, protože to, co se právě teď ve skutečnosti děje v obou koridorech v hormonském průlivu – ale hlavně v tom koridoru eh směřujícím na jih – je to, že lodě tajně proplouvají tou částí hormonského průlivu, kterou považují za potenciálně nejbezpečnější.

A tím myslím, že vypínají své transpondéry, světla, vysílačky a totálně zmlknou a proplouvají jak se dá. Vodami, které z geografického hlediska v podstatě kontroluje Omán, ale který nemá zařízení k provádění takových opatření, jaká by prováděl, kdyby je skutečně monitoroval.

A tak se stává, že obě strany dostávají své lodě skrz. Íránci i Ománci.

Pokud se na to díváte z jejich pohledu – a do jisté míry i USA – není to však proto, že bychom úžinu ovládali, ale proto, jak by řekli příslušníci SOAR, Special Operations Regiment v armádě, tedy ti, kteří se specializují na noční operace, že operujeme v noci a to je jediný čas, kdy vlastně ho takto operujeme.

Takže to se tam vlastně teď děje. Oni teď působí výhradně v noci a je to zdaleka – ale to zdaleka nestačí. Jak naznačoval Hexet, k udržení toho, co musíme udržet, abychom zásadně změnili globální situaci díky novému a volnému přístupu k hormonému průlivu.

To, co říká, je tedy nesmysl, protože je to velmi bolestivé a velmi namáhavé. To, co bychom my měli udělat, abychom zabránili průplavu lodí tím průlivem.

A mimochodem pokračuje plukovník.

Pojišťovny a přepravci k tomu nepřistupují s plnou důvěrou, že to dokážou udržet, protože jakmile se při této tajné přepravě uprostřed války potopí první loď nebo dojde k přerušení přepravy, donutí je to opět ustoupit, tak jako to nyní hromadně dělají v Rudém moři.

Saudové jsou nuceni proplouvat Suezským průplavem potají a snažit se obcházet ho oklikou se vším, co se pokoušejí přepravit. A Hutiové si toho všimli, takže nečekejte, že to bude trvat ještě nějakou delší dobu.

Na to se ptá Andrew Napolitáno: Co se stane, když je ministr obrany vnímán vojáky a diplomaty jako rozmazlený klaun?

Na to reaguje plukovník Wilkinson:

No, pro armádu je to velmi nebezpečné. Právě teď je to velmi nebezpečné. Zejména pro střední velitelské šarže.

Hexet toho dosáhl – tomu musím přiznat. A předpokládám, že někteří z jeho podřízených toho dosáhli ještě více než on sám – ale zajistil, že generálové a admirálové jsou buď nečinní, tlustí, hloupí a spokojení, nebo chtějí získat si pohodlné místo v civilním světě s platem 600, 700 až 700 000 dolarů ročně, nebo kolik vlastně vydělávají v tom civilním sektoru poté, co opustí řady armády.

Eh, takže je tak nějak umlčel a uchlácholil. Velmi je totiž i vystrašil, zejména tím, že se zbavil Randyho George, náčelníka generálního štábu armády a některými dalšími kroky, které podnikl v zákulisí.

Takže se o to do jisté míry postaral ten kretén Hexet. Nevidím nikoho, kdo by vystoupil a něco proti tomu řekl a bouchl do stolu.

Na druhou stranu jsou střední hodnosti v současné době velmi neklidné – a to mluvím o důstojnicích a všech složkách armády snad s výjimkou letectva. To je ale na dlouhé vyprávění.

A pak jsou nižší hodnosti – Hexetovou stranou jak nejlépe – kooptovány, nevím, co tím chtěl říci, prostřednictvím křesťanského nacionalismu a podobných snah, zapracovány, eh, tlačeny ke spolupráci.

Chci tím říct, že jeho modlitební setkání mají svůj účel. Tyto schůzky, které pořádá s lidmi v Pentagonu, kdy všichni důstojníci sedí v první řadě, ani nemrknou okem, zatímco všichni vojáci sedí vzadu a jsou tam tak nějak na docházce. Mají svůj účel a tím účelem je indoktrinace vojáků.

Jo. A čím dál častěji – zejména v rámci nadací pro náboženskou svobodu v armádě – pokud to sledujete, my dostáváme stále více informací od lidí, o kterých jsme dosud neslyšeli, a kteří nám vyprávějí příběhy o tom, co se děje v souvislosti s tímto křesťanským nacionalismem.

Jedním z nejnovějších případů byla instruktáž týmu speciálních sil v Izraeli. V Izraeli přímo na místě.

Jo. A oni se připravovali na speciální operaci. K operaci nakonec nedošlo, ale připravovali se na ni – pravděpodobně se myslelo tím na operaci v Íránu.

A ten, kdo briefing zahájil, pronesl křesťanskou modlitbu, kterou zakončil ve jménu Ježíše Krista.

Teď si to představte, pokračuje plukovník. Sedíte tam s tolika různými lidmi, včetně spousty Židů, a modlitbu zakončíte ve jménu Ježíše Krista. No, ten člověk nám hned zavolal a řekl: "S tím musíte něco udělat. To není normální, to je prostě šílenství."

A ptá se Andrew Napolitánu: Plukovníku, setkal jsi se s něčím podobným během svých let ve službách ministerstva zahraničí nebo obrany?

Plukovník Wilkinson na to říká: Ne, nesetkal. A když mě požádali, abych nahradil jednoho člověka, který byl zabit v Bengázii, byl to také člen speciálních jednotek, ale už byl v důchodu. Pracoval jako smluvní pracovník pro CIA – jako nájemní pracovník – a byl zabit. Byl to Glen Doherty.

Když mě před několika lety – vlastně už více než před 10 lety – požádali, abych ho nahradil. Připadalo mi to absurdní. To, co mi říkali. Víte, už je to přes 20 let, co jsem odešel z armády. Měl jsem s tím trochu problém, ale nebylo to nic, s čím bych si neporadil.

Když jsem zjistil, o co jde, když mi podal úplný briefing o tom, co se děje, řekl jsem mu: "Zapište mě, budu členem vaší poradní rady." A od té doby se to už ale jenom zhoršovalo.

Eh, ptá se Andrew Napolitánu: Dokáže Donald Trump vymyslet cestu ven z bažiny, kterou v Íránu vytvořil?

Odpovídá na to plukovník Wilkinson:

No, právě teď na tom pracuje. Právě teď vidíme, jaké jsou jeho parametry. Udělalo to tak, že nasadil své zprostředkovatele – hlavně Pákistánce, ale i další – do jakési snahy udržet Iránce zaneprázdněné vyjednáváním.

Zavedl také tento poměrně drakonický režim ekonomických sankcí, které však nebudou mít na Írán nijak velký dopad. Eh, ti už jsou sankcemi zavaleni až po krk od roku 1979 a pořád jsou naživu, pořád fungují.

Nicméně to vypadá, jako by aspoň něco dělal a to vše proto, aby mohl zastavit vojenské akce. Ať se armáda zotaví.

Například ať se letadlová loď Lincoln vrátí domů a má trochu volna. Ať si lodě na chvíli odpočinou. Nechme letadla na chvíli odpočívat. Která z nich budou létat a tak některá z nich budou létat, některá ne.

Možná by se dalo napravit něco z těch obrovských škod, které způsobil naším očím a uším, zejména v Bahrajnu, v Kataru, kde nám je Írán úplně zničil. Tam už žádné oči a uši vůbec nejsou. V Saudské Arábii je to podobné a to bude dostatečné zpoždění.

Myslím si, že to udrží americký lid spokojený s tím, co se děje, protože to ve skutečnosti nezabíjí lidi tak, jak tomu bylo dříve. A až do voleb budou lidi sledovat, jak ty volby dopadnou. A pokud nebudou pro republikány příliš špatné a nebudou příliš naznačovat Trumpovo ohrožení, pak to po volbách obnoví celou tuhletu šaškárnu.

Takže mezi od poloviny listopadu do konce listopadu, říká plukovník, a vánočním obdobím tuto válku obnovíme s plnou vervou.

Moje otázka pro ty, kteří mi to říkají, zní: Odkud se vezme munice, s níž to budeme obnovovat? Protože mi říkáte, že to obnovíme tak, jak to bylo dřív. A já vám říkám, že už vám to skoro dochází.

Říkám tu otázku, která mi leží na jazyku. Jo, teď se ptá plukovník Andrew Napolitáno. Otázka, která mi leží na jazyku plukovníků: Čím ji chtějí obnovit tu munici? Čím ji chtějí nahradit?

Plukovník na to říká: „No, víte, naznačuje se, že použijeme velkou bombu." No, asi ví, asi chce vejít do dějin jako masakr. Ten, který masakruje nevinné lidi v obrovském měřítku.

Ptá se na to Andrewa Napolitána. No tak to teda nevím, jak na to zareaguje Peking, Islámábád a Moskva, ale co by mohlo být lepšího?

A to si čím dál víc uvědomuji, když jsem si dvakrát přečetl článek Paula Krugmana. Stále více se mi zdá, že Donald Trump chce po sobě zanechat něco, co zajistí, že na něj budou navždy vzpomínat, podobně jako to udělal Hitler.

A Hitler, jak poukazuje Krugman, se v tomto ohledu choval vůči německému lidu opravdu demonstrativně, protože věděl, že se blíží jeho konec. Za porážku vinil německý lid a začal ho zabíjet. Dělal vše, co mohl, aby jim znemožnil jakoukoliv budoucnost. Hitler sám se tak choval na konci války. Díky bohu ho do jisté míry brzdil rychlý postup Sovětů do Německa a nakonec i do Berlína. Nicméně to přesto dělal.

Myslím, že Krugman má pravdu v tom smyslu, že Trump je stejný druh psychického maniaka, prostě psychopata. A pokud si bude myslet, že jeho památka bude jakkoli zastíněna, bude chtít zanechat něco opravdu velkého, aby si jeho lidé pamatovali. Co by mohlo být lepšího, než být jediným člověkem, který znovu použil jaderné zbraně proti lidem?

Ptá se Andrew.

Proč jste ale řekl, že neexistuje šance, že by se v této válce zvítězili?

Ptá se ještě Andrew plukovníka.

Plukovník říká: „No, prostě na to nemáme kuráž. Můžu vám to podrobně vysvětlit, Andrew?

Byl jsem u toho, když George H. W. Bush, tak ten starší Bush, dokázal snížit výdaje armádě o 25 %. Byl jsem u toho, když Les Aspen nastoupil s Billem Clintonem a snížil rozpočet o další tři až čtyři procenta.

Byl jsem u toho, pokračuje dál plukovník, když Colin Powell řekl tehdejšímu ministrovi obrany a prezidentovi Spojených států, tedy Aspenovi a Clintonovi, že to je šílenství. Snížili jste nás pod úroveň základní síly, takzvaně tak nazýval sílu nezbytnou k zajištění naší existence po skončení studené války. Snížili jste nás do bodu, kdy nedokážeme zvládnout ani dvě velké regionální krizové situace.

Poté tento člověk, ten Aspen, ve spolupráci se svými spolupracovníky z kanceláře, vypracovali strategii, podle níž bychom zvládli dvě velké regionální krize. Jednu zaměřenou na Severní Koreu a druhou na Irák. A to se mělo stát základem našeho plánování sil.

No, povolali jsme společný štáb díky tomu, že nás Colin Powell prostřednictvím zákona Golwater-Nicholsona udělal nejlepší vojenský štáb na světě. Měli jsme skutečně nejlepší vojenský štáb na světě v té době, dejme tomu dvacet pět let zpátky.

Jo. A oni tehdy řekli: „No, je to šílenství. Není možné, abysme šli do Koreje, bojovali a vyhráli a pak pomocí leteckého a námořního mostu přešli do Iráku a bojovali a vyhráli v Iráku. A nebo naopak to prostě nejde zrealizovat."

Jo, už tenkrát to věděli před těma pětadvaceti lety. Takže lžete jako když tiskne, když říkáte, že armáda Spojených států dnes zvládne všechno.

A my jsme potom šli do Afghánistánu a téměř současně do Iráku. A jak to nakonec dopadlo?

Říká plukovník Wilkerson. No jak to dopadlo? To už přece dneska všichni víme.

A teď, Andrewu, jsme mnohem slabší než tehdy.

Takže tady je to, co právě píše New York Times o Redcliffově návštěvě.

Je to, jo, na to reaguje Andrew Napolitáno. No a tady právě je to, co píše New York Times o Redcliffově návštěvě v Moskvě. Je to dlouhý, ale já přečtu jenom první dva odstavce. Řekni mi, plukovníku, co si o tom myslíš.

John Ratcliffe, ředitel CIA, tento týden tajně navštívil Moskvu, aby v soukromí sdělil svůj pesimistický odhad vývoje ruské války proti Ukrajině a vyzval Rusy, aby uzavřeli dohodu dříve, než se jejich vojenská a ekonomická situace ještě zhorší, uvedli současní i bývalí úředníci.

Pan Ratcliffe předal tuto zprávu Alexandru Bortníkovovi, šéfovi ruské zpravodajské služby FSB, jak já rád s oblibou říkám KGB, ale budiž, a nevyslovil žádné výhrůšky ohledně možných důsledků pro ruskou stranu, pokud by prezident Vladimír Putin ignoroval hodnocení ředitele CIA a rozhodl se pokračovat v boji.

Analytici CIA již dlouho zpochybňují, zda Putinovi poradci poskytují upřímná hodnocení průběhu války a jejich ztrát.

To je v přímém rozporu, Andrewu, s tím, co dnes slýchám od lidí v agentuře CIA, kterým důvěřuji a kteří se mnou stále mluví, pokračuje plukovník. Jsou to takzvaní sovětologové ze staré školy, kteří pamatují sovětské časy a jsou specialisti na Sovětský svaz a dnes odborníci ještě i na Rusko.

Je to stejné rozdělení, které v CIA pozoruju, jaké jsem viděl za George Teneta. Když George Tenet a John McLaughlin pod vedením Richarda Cheyeye drželi v útrobách CIA analytiky, kteří skutečně věděli, jaká je situace v Iráku. To už dnes neexistuje.

Myslím tím, že to věděli doopravdy a pár lidí v národní zpravodajské radě opravdu znalo situaci v Iráku tenkrát, protože ji studovali už třicet let. Věděli to, ale Tenet je nepustil před Powella. Nepustil je přede mě, protože věděl, že by to Bushovi zavařilo.

Přesně to se teď děje a Ratcliffe stejně není žádný odborník na zpravodajské služby.

Takže to, co říká Rusům, pokud je to teď pravda, i když si nejsem jistý, jestli té historce věřím, ale pokud je to pravda, pak Rusům říká přesně to, co mu vtloukají do hlavy lidé, kteří chtějí, aby Rusům sdělil to, co oni chtějí, aby jim sdělil.

Teďka nic víc. Takže ten — Rusové budou stejně vědět své a ten jim tam může plácat, co chce. Na věci to nic nezmění.

Takže konec na to už jenom dodává Andrew Napolitáno.

Plukovníku, bylo mi potěšením si s vámi dneska popovídat o těchto ožehavých tématech. Můj drahý příteli, příští týden budu na cestách a Kris se vás možná požádá, abyste přišel v jinou dobu než obvykle. Pokud by se vám chtělo a měl byste na nás čas.

Přátelé, moc vám tedy děkuji všem za pozornost. Bylo to vynikající povídání s plukovníkem Wilkersonem na aktuální ožehavá témata stran toho, co se děje ve Venezuele, co se dělo po příletu nebo během návštěvy Redcliffa, ředitele CIA v Kremlu, a toho, co se děje v Iránu a té šaškárny vůbec toho světového celosvětového divadla, jehož jsme bohužel my diváky a svědky. Takže přátelé, já se tímto s vámi rozloučím. Zdravím celé Československo. Mějte se krásně.