PAVEL NEUSTOUPÍ TURKOVI ANI MACINKOVI. Šéf CIA tajně v Moskvě | Zprávy Veroxu 30. 8. 2026

Vítejte u zpráv Veroxu. Dnes je 30. srpna 2026.

Prezident Petr Pavel tvrdí, že není lídrem opozice. Opozice však možná žádného výraznějšího lídra nemá. Pavel dnes oznámil, že nevidí důvod usmiřovat se s ministrem zahraničí Petrem Macinkou. Prý k němu žádný negativní vztah nemá a jeho ostré výroky považuje jen za folklor. Prezident současně odmítl stáhnout kompetenční žalobu kvůli sporu s vládou o zastupování České republiky na sumitu Severoatlantické aliance a trvá také na svém rozhodnutí nejmenovat Filipa Turka ministrem. Jinými slovy, žádný konflikt údajně neexistuje. Prezident pouze nechce ustoupit ani v jedné věci, o kterou se konflikt vede.

Premiér Andrej Babiš naopak říká, že mezi ním a prezidentem žádný boj nepanuje. Předseda vlády, prezident i ministr zahraničí tak společně vytvářejí pozoruhodnou diplomatickou disciplínu. Všichni se hádají, ale všichni zároveň tvrdí, že se vlastně nic neděje.

Nový průzkum agentury Kantar mezitím ukazuje, že hnutí ANO zůstává jasně nejsilnější stranou. Získalo by 30,5 % hlasů. Starostové mají 17 %, ODS 15,5 %, piráti 8,5 % a SPD 6,5 %. Motoristé balancují přesně na 5 % hranici. Ano, sice od května 1 % bod ztratilo, ale bývalá fialova koalice ani tak žádnou přesvědčivou alternativu nenabízí a prezidentovo tvrzení, že není lídrem opozice, má jeden háček. Část veřejnosti ho tak vnímá právě proto, že skutečná opozice působí nevýrazně.

Další spor se vede o státní rozpočet. Komentátor Thomas Kulidakis nazval bývalého ministra financí Zbyňka Staňůra Čárifukem. Podle něj by pokračování podle Staňůrova rozpočtu znamenalo zaškrcení ekonomiky, zastavení staveb a další náklady na konzervaci rozpracovaných projektů. Opozice varuje před dluhy, které prý zaplatí naši vnuci. Andrej Babiš však připomíná mnohem nepříjemnější otázku. Jestli bude porodnost dál padat, možná žádná vnoučata mít nebudeme. To samozřejmě neznamená, že je každý nový dluh dobrý. Rozhodující je, zda peníze mizí v provozu státu, nebo zda vytvářejí bydlení, dopravní infrastrukturu, energii a podmínky pro mladé rodiny. Dluh na další úředníky je problém. Investice do budoucnosti může být naopak podle premiéra Babiše podmínkou, aby nějaká budoucnost vůbec byla.

A když už jsme u investic, na Ralsku se objevily vážné otázky kolem obří fotovoltaické elektrárny ČS. Projekt v Kuřivodech získal stavební povolení už v roce 2011. Původně měl mít výkon 28 MW. Později byl výkon zvýšen na 78 MW a plocha elektrárny se měla výrazně rozšířit. Aktivista Jakub Svoboda upozorňuje, že se stále vede spor o to, zda byla původní stavba vůbec řádně a včas zahájena. Projekt přitom může získat více než 200 milionů Kč z evropských fondů. Zatím jde o tvrzení a právní argumenty aktivisty, nikoli o pravomocný závěr, že čest staví na černo. Ale právě proto je nutné položit jednoduchou otázku, jak dlouho ještě může zásadně změněný projekt žít ze stavebního povolení starého 15 let.

A teď do Evropy. Diplomat Hynek Kmoníček připomněl, že podíl Evropy na světovém hrubém domácím produktu klesl přibližně na 16 %. Podle něj žijeme v asijském století a Evropa by neměla poučovat země, jejichž ekonomiky rostou třikrát rychleji. Kmoníček také ocenil zahraničně politický projev Petra Macinky jako myšlenkově i obsahově odlišný od projevu jeho předchůdců. Česká zahraniční politika se podle něj musí řídit reálným českým národním zájmem. Nikoli představami o světě, který nikdy neexistoval.

Varování přichází také z Německa. Bezpečnostní analytik Jan Schneider upozorňuje na radikalizaci části mládeže problémy nekontrolované migrace a bezpečnostní slabiny Schengenu. Podle berlínské organizace Diarchy nosí v některých případech nože už jedenáctileté děti. Za této situace roste podpora AFD. Místo debaty o příčinách však část německého establishmentu stále častěji řeší, jak vítězství této strany politicky zablokovat. Pokud se volební výsledek začne respektovat jen tehdy, když vyhraje správná strana, problémem už není AFD. Problémem je samotné pojetí demokracie.

A zatímco Evropa dál moralizuje, Spojené státy jednají. Ředitel CIA John Redcliff podle amerického serveru Axios při tajné návštěvě Moskvy jednal s představiteli ruských tajných služeb a navrhl společný summit Donalda Trumpa, Vladimíra Putina a Volodimíra Zelenského. Ukazuje se tak znovu, že války nekončí dalšími projevy a pódiovými gesty, končí jednáním, často neveřejným, často s lidmi, s nimiž se údajně jednat nesmí.

A dnes večer si nenechte ujít Sedmičku plus. Podíváme se na novou výroční zprávu bezpečnostní informační služby a také na Cyrila Svobodu, jeho politickou minulost, současné aktivity, zahraniční kontakty a otázky, které kolem něj zůstávají nezodpovězené. Sedmička plus dnes večer na Aby bylo jasno a na verox.cz.

Zdá se, že prezidentská volba je ještě daleko, ale hra o hrad už možná začala. Miloš Zeman připustil, že ho láka návrat a stačila jediná věta, aby zareagoval Petr Pavel i Zemanovi odpůrci. Co kdyby to Zeman myslel vážně? BIS mezitím píše o klientelismu v manipulovaných zakázkách a o možném vyvádění peněz velkého rozsahu. Kdo o tom věděl a co udělal?

A Cyril Svoboda nekandiduje. Nikdo ho nenominoval. Přesto se z něj během několika týdnů stal možný soupeř Petra Pavla. Ukážeme vám, kdo z něj dělá prezidentského kandidáta, co má za sebou a proč alternativa možná vůbec není alternativou.

Děkujeme, že nás sledujete. Uvidíme se u Sedmičky plus. Hezký večer.