Ohrožuje naši bezpečnost dialog s protistranou nebo silácká gesta se samopalem v ruce?

Dobrý večer, dámy a pánové.

Zdravím vás u svého pravidelného nedělního živého vysílání a dnes v podstatě s jediným tématem, které bude dominovat tomuto mému vystoupení.

A tím je právě ten skandál v uvozovkách, který se rozhořel okolo konference pořádané spolkem Svatopluk. Mezinárodní konference, které se účastnili zástupci celé řady států z celého světa. A mezi nimi také vystoupil online šéfredaktor jednoho z ruských médií Fjodor Lukjanov.

Seznam zprávy v čele s hlavním Rusobícem a Ukrajinofilem Lukášem Valáškem se snažili z této události učinit prvotřídní senzaci a k tomu se samozřejmě připojil předseda ODS, nejslabší předseda v historii této kdysi velké a slavné strany. Podle mého názoru nejslabší politik v polistoporovém období vůbec Martin Kubka. Když mi na své sociální síti silácky vzkázal, že by měl Babiš poslat za Ural a že jsem Putinovým hlasem v České republice.

Já bych si chtěl dovolit reagovat na tyto komentáře a na tyto výstupy, které jsou samozřejmě v očích racionálně smýšlejících lidí naprosto směšnými výkřiky, jež nemají s realitou dnešní doby vůbec nic společného.

Realita dnešní doby je taková, že Evropa se snaží ukazovat svaly, které už dávno nemá. Momentálně jsme se dostali do stavu, kdy nám Saudská Arábie zastavila kohoutky celé řadě rafinerií, oznámila, že nebude plnit své závazky, kdy Evropa trpí zásadním nedostatkem plynu. My v České republice máme zdaleka nejméně naplněné zásobníky za poslední roky, protože ten plyn prostě není a je příliš drahý, když už je.

A v momentě, kdy Polsko a Francie má snížený rating od mezinárodních agentur, v momentě, kdy na každé deváté francouzské čerpací stanici nejsou pohonné hmoty, to je informace, kterou vám média téměř nesdělují. Když jsme na prahu obrovské ekonomické krize, protože právě ty ceny energií dosahují stropu a budou mít samozřejmě negativní vliv na vývoj naší ekonomiky, na inflaci a můžeme se jenom modlit za to, aby jich tady v zimě bylo dostatek.

V době, kdy namísto dialogu ceníme zuby a snažíme se vyeskalovat celé to napětí onoho vojenského konfliktu na Ukrajině, je Evropa prostě papírovým drakem, papírovým slonem, jenž ztrácí sílu, ale přitom se snaží stále ještě v uvozovkách machrovat a říkat: „My všechny porazíme, my jsme ti hrdinové."

Kdo sledoval projev Ursuly von der Leyen, o kterém raději moc česká média neinformovala a příliš jej nerozebírala. Já když jsem je chtěl zmínit na 360 na CNN Prima News, tak mě moderátorka Lucie Čermáková okamžitě zastavila, že odbíhám od tématu. No, neodbíhám.

Pokud se tedy bavíme o tom, že Evropská unie se nám snaží nějakým způsobem tady řídit naše životy, jinými slovy, že sedíme v autobusu jménem Evropská unie a řídí ho pološílený blázen na steroidech a na drogách, který už opravdu ztrácí kontakt s realitou, tak se jedná o naprosto zásadní věc, ke které bychom se měli vyjádřit a s níž bychom se měli vypořádat.

Ursula von der Leyenová prokázala, že není schopna vnímat realitu současné doby. Ona vykreslila situaci v Evropě jako extrémně růžovou, báječnou. V jedné větě říká, že jsme z 90 % při výrobě elektromobilů závislí na materiálech a dodávkách z Číny a z druhé strany říká, že Evropa je naprosto suverénní, samostatná a výborně prosperující část světa, která nemá konkurenci. To je jednoznačný znak naprosté deziluze a opravdu odtržení od reality.

Fakticky se snaží centralizovat, federalizovat Evropu. Fakticky se snaží uzurpovat na téhle lodi bláznů čím dál tím větší porci moci. A namísto toho, abychom konečně vzali do svých rukou zdravý rozum a abychom přistoupili racionálně k těm problémům, které v současné době sužují náš kontinent, naši zemi, tak se uchylujeme čím dál tím více hysteričtějším výkřikům a obviňováním každého, kdo nesouhlasí s oním jediným možným světonázorem, z nějaké kolaborace a nahrávání paní protivníkovi.

Přátelé, pojmenování pravdivého stavu není kolaborace. Diskuze s protivníkem, s oponentem není jeho podbízení nebo podbízení se jeho názorům.

Já se nedivím, že Martin Kubka vnímá takto tu situaci, protože on je submisivní omegasamec, který kdykoliv jedná se svými mocipány v Bruselu, tak tam jede v předklonu v podstatě jenom přijmout instrukce. Nikdy nic neprosadí a nehájí české národní zájmy. On tam jede jako lokaj, jako vazal a proto nemůže rozumět tomu, že někdo jiný může hovořit byť i s protivníkem, byť i s názorovým oponentem zcela sebevědomě a prosazovat naše národní zájmy. On to nikdy nedělal. On tomu nerozumí. Je to kategorie, která je zcela mimo jeho vnímání.

Co mě na tom ovšem zaráží nejvíc, je jeho výrok, že by mě Babiš měl poslat někam za Ural. To je jednoznačná ilustrace jeho bolševického smýšlení. Kdo posílal své názorové oponenty za Ural? Víte, Martin Kubka se ještě ani jednou neměl odvahu postavit se mi ve studiu v přímé názorové konfrontaci. Myslím, že by dopadl podobně jako Jan Jakub. Možná, že by neodešel, ale ta odstuda by byla ještě větší.

Ale posílat oponenty na Ural, za Ural, namísto jakékoliv diskuze, namísto vyvrácení jejich argumentů na věcné bázi, kdo tohle dělal? Pouze jenom bolševici. Tady je ukázka toho, že Martin Kubka je svým smýšlením totalitní bolševik. Není ochoten vůbec debatovat. On to nemá samozřejmě ani žádné věcné argumenty, kterými by to podpořil, ale on se právě snaží své protivníky umlčet. Kdyby bylo na něm, tak nám postaví gulag. Jsem si tím naprosto jist. On by první stavěl gulagy, tenhleten odsácký svazák.

Ale chtěl bych mu touto cestou vzkázat to, co už jsem publikoval, ale ještě to možná rozvést. Pane Kubko, nenajdete ani slovo v mých projevech, ve kterém bych já se stavil na stranu Ruska. Skutečnost, že racionálně poukazuji na to, že v zájmu bezpečnosti celé České republiky a v zájmu bezpečnosti celého starého kontinentu je uzavřít mírovou dohodu na Ukrajině co nejdříve. Mimochodem je to i v zájmu Ukrajiny samotné, protože každý den přichází o další kilometry čtvereční svého území. To není nahrávání Rusku, to je naopak hájení zájmu našich občanů.

Vaše výkříky, že na Ukrajině se bojuje za Českou republiku, těmuž nevěří vůbec nikdo. Jsou to jenom komediální estrády pro naprosté fanatiky, kteří nejsou schopni vnímat, jaká je skutečná situace na té frontě. Na Ukrajině se za Českou republiku nikdy nebojovalo. To je fakt. To není žádný proruský propagandistický blábo. To je fakt. Na Ukrajině se vždy bojovalo za zájmy mocných a bohatých lidí a Ukrajina a ukrajinský lid, ten obyčejný lid, je obětí tohoto velmocenského boje.

A právě proto, že nehodlám přihlížet dalšímu krveprolití, jako vy, který se frajersky a silácky fotíte v Mošnově se samopalem, přitom to držíte jak prase kost a je vidět, že byste při prvním výstřelu si vyrazil všechny zuby. Tak já nejsem ochoten si získávat laciné politické bodíky na tom, že budu dál nechávat zbytečně umírat ukrajinské muže, ukrajinské lidi, ale i ruské lidi.

Já prostě nechci žádné krveprolití a ta válka už je dávno rozhodnutá a jediné, co nám může přinést, pokud ji včas neukončíme, bude další stupňování onoho napětí a hrozící přerostení celé té války v naprosto zásadní kataklyzmatický konflikt, který by měl katastrofální následky pro celou Evropu.

Víte, možná, že jste nechtěli slyšet ty argumenty, které na té konferenci padly.

Seznam zprávy označil ty výroky Fiodora Lukjanova, který samozřejmě hovořil online.

Přitom novináři úplně hloupě ještě předtím, den předtím tvrdili, že přijede do Prahy.

Nejsou schopni si zjistit ani základní fakta a ověřit si, že je to nemožné, že to prostě zcela mimo jakoukoliv realitu.

Ale přesto nám novináři, kteří jsou strážci té pravdy, té údajné pravdy, nám tvrdili ještě den předtím, že do Prahy přijede i Lukjanov.

Možná, že nechtěli slyšet to, co tam Fiodor Lukjanov řekl.

A to je fakt, že kdyby k takovému konfliktu došlo, tak prostě nejvíc to odnese střední Evropa, nejvíc to odneseme my a vy byste proti tomu neměli žádný argument, protože se tohle vyvrátit nedá.

To je očividný fakt.

A možná, že nechcete, aby to slyšela naše veřejnost, aby vám dál věřila ty vaše lži, ty vaše propagandistické výkřiky, které nemají s realitou a s jejich životy a s jejich bezpečností vůbec nic společného.

Právě proto se snažíte kohokoliv, kdo není na vaší straně, kdo nesouzní s těmi vašimi pomatenými, šílenými výplody, umlčet, diskreditovat, onálepkovat ho jako pro ruského kolaboranta.

A co je na tom nejzásadnější, když pan Valášek píše, že někteří řečníci mluvili například o Miloši Zemanovi, o Číně, že tam byl pan Čarnogurský a zmiňuje to, že pan Lukjanov nezmínil některá fakta, tak je velmi pozoruhodné, že pan Valášek se ani slovem nezmínil o tom, o čem jsem tam hovořil já, protože by se mu to nehodilo do krámu ani trochu.

A přátelé, právě proto, že jsem vystupoval v bloku týkajícím se médií, tak bych si vám dovolil tady přednést ten projev, který jsem tam včera měl být ve zkrácené podobě, protože tam nebyl čas.

Dneska vám ho přednesu celý, abyste si sami udělali obrázek, nakolik je proruský, nakolik je nějakým způsobem lokajský nebo podbízivý vůči Rusku.

Víte, kdo nás přibližuje míru?

Blinken, Kisinger, Redcliff, šéf CIA, kteří jezdí do Moskvy jednat, nebo Ursula von der Leyenová, Martin Kubka se samopalem a všichni ti, kteří tvrdí, jsme připraveni se bránit, budeme se vyzbrojovat a na ten konflikt s Ruskem budeme plně připraveni.

No, já jsem přesvědčen, že ti první, že to, že jedou do Moskvy si sednout se zástupci Ruské federace a snaží se vyjednat podmínky ukončení toho zbytečného krveprolití, je výrazně rozumnější a racionálnější a přibližuje nás to k míru než ti druzí, kteří tady svými hloupými siláckými gesty nás jenom přibližují centimetr pod centimetru blíže tomu horkému konfliktu.

Za situace, kdy Robert Fico i Andrej Babiš velmi vážně hovoří o tom, že se blížíme tomu konfliktu a že skutečně už je to na hraně.

Za situace, kdy o tom hovoří prezident Klaus, prezident Zeman, je extrémně nerozumné přestat se bavit a jenom na sebe cenit zuby a vyhrožovat si, protože tohle skutečně nemůže vést k ničemu jinému, než k nějakému ozbrojenému střetu.

A ty důsledky by byly pro naše životy naprosto ničivé.

Dopadli bychom stejně jako Ukrajina, ještě hůře.

Opravdu to chceme?

Chceme nechat Evropu, Českou republiku v rukách nějakých šílenců, kteří nám tady budou určovat, že se nesmíme bavit s protivníkem, že nemůžeme s nimi vyjednávat?

Já myslím, že nikoliv.

Je to obrovský hazard.

Je to obrovský hazard, pokud dále budeme naslouchat Ursule von der Leyenové, Friedrichu Merczu, Petrovi Pavlovi.

Je to hazard s naší budoucností, je to hazard s mírem, je to nadbíhání tomu konfliktu, který je opravdu přímo za dveřmi.

A já se do té propasti nechci dostat.

Já do ní nechci sklouznout za žádnou cenu, protože považuji mír za nejvyšší hodnotu našich životů.

Jak řekl klasik: mír není všechno, ale bez míru všechno ostatní neznamená nic.

Tihle lidé si to neuvědomují a právě proto pokračují ve svém proválečném štváčství, které nám nemůže v žádném případě a za žádných okolností, v žádném scénáři přinést cokoliv pozitivního.

Pokud tady můžete, prosím, a sdílejte má slova dál.

Pokud s nimi souzníte, pošlete třeba část nebo celé tohle video svým známým, aby pochopili, že Richovi opravdu nejde o to nadbíhat Rusku, protože jediný, kdo tady někomu nadbíhá, jsou tito lidé typu Kubky a některých žurnalistů, kteří si hrají na novodobé kazatele morálky, kteří jsou v podstatě inkvizitory, jež nálepkují a reputačně likvidují každého, kdo jim nejde na ruku.

Ať si lidé uvědomí, že ta ratio je zcela jednoznačně na naší straně.

Ještě než se do toho proslovu pustím, tak zdůrazním ten jeden vzkaz Martinovi Kubkovi, který jsem slíbil.

Vy, pane Kubko, tvrdíte, že jste na straně Ukrajiny.

Já jsem nikdy na straně Ruska nebyl.

Já jsem vždy hájil pouze české národní zájmy.

To vy opakovaně říkáte, že na Ukrajině se bojuje za Českou republiku.

Takže pokud někoho někam někdo posílá, tak první, kdo by měli být příkladem, jste vy.

Sundejte ten váš teflonový oblek, nasaďte maskáče, vemte si ten samopal do ruky a ukažte nám, že umíte dostát svým slovům, že nejste jenom falešný tlachal, který se snaží ukazovat své svaly, ale přitom není schopen podpořit svá hrdinská slova jediným reálným konkrétním činem.

Nikdo z vás to nikdy neudělá.

Nikdo z těch válečných štváčů, kteří tady volají, jak jsou na straně Ukrajiny, jak musíme Ukrajinu podporovat všemi svými zdroji a silami, vším, co máme.

Nikdo z nich nepodpoří Ukrajinu tím, co má on sám, nasazením vlastního života.

Jděte nám to dokázat.

Do té doby jste jenom prostě pouťoví vyvolávači, kterým se můžeme všichni jenom smát.

Farizejové, kteří těží politické body z utrpení jiných lidí a proto vám je pohrdám naprosto a nezvratně.

Přátelé, dovolte mi tedy, abych vám v tuto chvíli přednesl svůj projev v plném znění, tak jak jsem jej měl připraven na včerejší konferenci Svatopluk.

A vy sami si udělejte obrázek, jak moc je ohrožením bezpečnosti naší budoucnosti v České republice.

Vážené dámy, vážení pánové.

Původně jsem dnes hodlal hovořit o obecné roli médií v naší společnosti, o tom, jak se postupně transformovala z pozice nestranných reportérů popisujících aktuální či historické události v aktivistické diktátory jediné přijatelné pravdy nemilosrdně drtící každého, kdo se jejich světonázoru odmítá podrobit.

Avšak po včerejším článku publikovaném na webu Seznam zprávy s titulkem „Na akci s Putinovým ideologem má vystoupit Zeman" jsem se rozhodl svůj projev zaměřit k tomuto manipulativnímu výplodu, jenž představuje dokonalou ilustraci absolutního úpadku a degradace většiny západních mainstreamových médií.

Podstatu celého tohoto štvavého pamfletu lze shrnout do jedné jediné věty: S těmi, kdo nekonvenují našemu vidění světa, je zapovězeno mluvit či si dokonce vyslechnout jejich názor.

A kdo tento zákaz poruší, je zjevný kolaborant, jenž musí být vyobcován ze slušné společnosti a všemi prostředky zničen.

Pokud by pan Valášek byl alespoň trochu schopen vnímat historické paralely, z čehož opravdu nepodezřívá, tak by se za svůj výtvor musel stydět.

Byl totiž jako vystřižený z dob nacismu či komunismu, kdy každý, kdo se byť jen odvážel komunikovat s protistranou, byl označen za agenta cizí moci a tehdejšími prorežimními médii reputačně nemilosrdně zlikvidován.

Jeho článek je tak dokonalou ukázkou smutné reality dnešní doby, níž si mainstreamová média v ničem nezadají s rétorikou Goebbelse či Rudého práva.

Ať se sami rádi pasují do role strážců demokracie. Ve skutečnosti jsou to právě oni, kdo základní principy demokracie s bolševickou zaujatostí nemilosrdně pošlapávají.

Ani náznakem jim totiž nedochází, že základním pilířem, na němž celá konstrukce demokratického světa stojí, je naopak právo, potřeba a vpravdě i nutnost diskutovat i s těmi, kdo zastávají odlišné postoje a názory, než jsou ty naši.

Demokracie je založena na přesvědčení, že své oponenty neumlčujeme, nezakazujeme jim mluvit, nýbrž s nimi otevřeně diskutujeme.

Pojďme si tedy v této souvislosti položit několik klíčových otázek.

Je skutečně problémem, že spolu lidé z opačných stran jsou ochotni a schopni mluvit?

V čem tento dialog ohrožuje naši bezpečnost?

A neohrožuje naši bezpečnost naopak mnohem více to, že spolu mluvit nebudeme a vzájemnou výměnu svých stanovisek omezíme na zprostředkovanou výměnu výhrůžek vojenskými akcemi?

Demokracie přece není o tom, že nasloucháme jen těm názorům, které konvenují našemu vidění světa, přičemž ty nepohodlné a neschválené zakážeme a umlčíme.

Demokracie je ostřím argumentů a nezadatelné svobodě každého jedince si vytvořit svůj vlastní názor.

Odpovědí na oponentní argument nemá být odchod od stolu a zákaz tento argument znovu slovit.

Odpovědí má být lepší argument.

Ten, kdo se snaží zabránit svému oponentovi prezentovat své názory, tak fakticky přiznává, že žádné lepší argumenty nemá a že se pouze obává, že by široká veřejnost pochopila a prohlédla, že je pouhým inkvizitorem, jenž své názory neumí prosadit jinak než silou a zákazem.

Na obdobných principech jako demokracie je pak postavena i diplomacie.

Diplomat nejedná pouze s přáteli.

Státník nevyjednává pouze s lidmi, s nimiž souhlasí.

Mír se totiž nevyjednává s přáteli.

Mír se vyjednává výhradně mezi oběma stranami konfliktu.

Tedy ten, kdo snahu o dosažení ukončení války na Ukrajině pouze nepředstírá jako vy a myslí seriózně, se z logiky věci nemůže vyhnout jednání se zástupci Ruské federace.

Strategie siláckých výhrůžek zastávaná Evropskou unií nás od míru pouze zdaluje.

Po čtyřech letech realizace této selhávající strategie je nejvyšší čas si to uvědomit.

K míru nás naopak přibližují jednání, která vedli v Moskvě zástupci Spojených států amerických.

Vance, Kušner či Redcliff nejsou pruští kolaboranti.

Jsou to lidé, kteří vyvíjejí seriózní snahu konflikt ukončit.

Evropa by jim neměla podrážet nohy, ale měla by se k jejich jednání připojit.

Ursula von der Leyenová není hrdinkou bojovnicí za naši bezpečnost a za evropské hodnoty.

Je pouze dalším válečným štváčem politicky i finančně profitujícím z masivního zbrojení.

Vážení kolegové, žijeme v době války a rostoucího mezinárodního napětí.

Neustále hovoříme o potřebě dalšího vyzbrojování, odstrašení, o vojenské připravenosti.

Tohle je ovšem strategie pro budoucnost naplněnou všudy přítomným strachem, budoucnost založenou na neustálém balancování na tenké hraně započetí masivního vojenského konfliktu s využitím jaderných zbraní.

O strategii pro vedení budoucí války slyšíme naše média hovořit každý den.

Kam se ale podělá strategie pro mír?

Kde se na naší cestě stala tato nejvyšší hodnota našeho života téměř zakázaným slovem?

Mír není synonymem pro slabost.

Je tomu právě naopak.

Pouze ty nejsilnější osobnosti jsou v časech extrémně proválečné atmosféry schopny postavit se tomuto fanatickému proudu a učinit vše, co je v jejich silách, aby takovému konfliktu předešly.

Můžeme mít desítky letadel, stovky tanků a tisíce raket.

Avšak žádná raketa neumí ukončit krveprolití a žádný tank neumí podepsat mírovou smlouvu.

Zbraně mohou být součástí naší obrany.

Ovšem naše skutečná bezpečnost a život v míru může být zajištěna pouze soustavným a trpělivým diplomatickým vyjednáváním.

V optice aktuálního střetu na východě Ukrajiny tak nesmí a nemůže být strategií pokračování v dosavadní zcela selhávající politice, jejího neustálého prodlužování a přiživování sílící eskalace.

Naší povinností je tento konflikt, jenž v současné době nepřináší nic jiného než zbytečně prolité potoky krve, co nejdříve ukončit v zájmu Ukrajiny, v zájmu Evropy a především v zájmu občanů České republiky.

A k dosažení tohoto cíle nás nepřivede to, že budeme pokračovat v dogmatické dehonestaci všech těch, kteří chtějí navázat dialog s protistranou.

Právě naopak, každý pokus o smysluplnou diskuzi a sblížení vzájemných stanovisek bychom měli vítat a otevřeně podporovat.

Já osobně nechci žít v Evropě, která se bude stále více a intenzivněji připravovat na válku.

Chci žít v Evropě a v naší zemi, jejíž prioritou bude zajištění dlouhodobě udržitelného míru pro všechny své občany.

Nikoliv míru dočasného a pouze pro někoho, nýbrž v míru trvalého a pro všechny.

A to včetně těch, které dnes můžeme považovat za své nepřátele.

I oni jsou lidé jako my.

Všechny nás přece spojuje jeden společný jmenovatel: touha žít šťastný život a vychovávat naše děti ve světě bez válek.

Naší strategií tak nesmí být posilování současných nepřátelských vztahů a vytváření nepřátel nových.

Naší strategií má být intenzivní a neutuchající snaha přetvořit současné nepřátele v budoucí přátele a partnery.

Této mety však nemůžeme nikdy dosáhnout zbrojením a ostentativním, až dětinským odmítáním vzájemného dialogu dle pokroucené logiky Lukáše Valáška, Martina Kubky a jejich souputníků.

Můžeme je dosáhnout pouze racionálním a moudrým vyjednáváním s důrazem na vzájemný respekt a pochopení postojů všech zúčastněných stran, včetně Ukrajiny, včetně Ruska.

Bohužel je to právě tato všudy přítomná mediální ostratizace a nálepkování všech, kteří preferují podanou ruku namísto výhrůžek a vyceněných zubů, jež nás vzdaluje od dosažení míru.

A jež nás centimetr po centimetru přibližuje k fatálnímu vojenskému střetu s katastrofálními následky pro nás všechny.

Ano. Je nesmírně snadné a populární označit Fiodora Lukianova za Putinova ideologa a propagátora války, znemožnit mu prezentovat své postoje a onálepkovat všechny, kdo se jen odváží s ním diskutovat za zrádce našeho národa.

Z hlediska zajištění budoucí bezpečnosti, jak v naší zemi, tak i v celé Evropě, je však výrazně rozumnější jeho argumenty vyslechnout, předložit mu vysvětlení naší pozice a dospět ke shodě na základním faktu, že vojenský střet je prohrou pro všechny a že mír a vzájemný dialog je jedinou rozumnou cestou ze současné extrémně vyhrocené situace.

Ano, je nepoměrně snažší někoho příkře odsoudit a odmítnout s ním diskutovat.

Mnohem složitější, avšak výrazně přínosnější je sednout si s ním společně k jednomu stolu a trpělivě jednat o podmínkách dohody, na jejichž základě dojde v co nejkratší době k ukončení zbytečného krveprolití mladých mužů bojujících na obou stranách fronty a k dosažení bezpečnostních záruk minimalizujících riziko znovupknutí bojů na rusko-ukrajinské hranici a eskalace tohoto konfliktu do celosvětové úrovně.

Diskutovat nejen s ním, nýbrž i s jakýmkoliv dalším reprezentantem Ruské federace, jenž bude ochoten o míru a o ukončení války na Ukrajině seriózně jednat, i kdyby jejich jméno mělo být Sergej Lavrov nebo Vladimír Putin.

Pojďme tedy dnes společně kategoricky odmítnout snahu aktivistických žurnalistů působících v mainstreamových médiích diktovat nám seznam těch, s nimiž je zakázáno mluvit.

Vymezme se proti jejich systematické snaze o reputační likvidaci každého, kdo projeví odvahu se vzepřít tomuto vyřečenému narativu o proruských silách naší zemi snažících se oslabit či narušit bezpečnost České republiky.

Ve skutečnosti jsou to právě tito prováleční štváči, kdo svým fatálním nepochopením současné geopolitické situace s fanatickou proválečnou rétorikou hazardují s budoucností nás všech.

Téměř nikdo z těchto falešných uzurpátorů jediné možné pravdy působících na naší mainstreamové mediální sféře nechápe, že naprosto nejzásadnější otázkou současné doby není, s kým se mluvit nesmí, nýbrž naopak s tím musíme být schopni mluvit, pokud chceme válku jednou ukončit.

Dokud existuje dialog, existuje i možnost dohody.

Dokud existuje diplomacie, existuje možnost deeskalace současné extrémně napjaté situace.

A dokud existuje jednací stůl, u něj jsou ochotni zasednout reprezentanti obou stran, existuje i možnost, že o budoucnosti Evropy nebudou rozhodovat pouze zbraně.

Dámy a pánové, neobávejme se dialogu.

Neobávejme se vzájemné výměny, byť i protichůdných názorů.

Neobávejme se argumentů, neobávejme se jednání a rozhodně se neobávejme se se vší vehemencí postavit systematickému mediálnímu linči, jehož jediným cílem je nás od této snahy odradit a reputačně v očích většinové populace zdiskreditovat.

Bitka pro nás, kteří to s nastolením míru v Evropě myslíme upřímně a vážně, představuje velmi trnitou cestu, plnou překážek v podobě primitivních útoků a urážek ze strany válečných štváčů, přímo či nepřímo profitujících ze současných závodů ve zbrojení.

Musíme tento úkol vnímat nikoliv jako naše právo, nýbrž jako svou povinnost a učinit vše, co je v našich silách, abychom dosáhli naplnění našeho hlavního poslání, kterým je zajistit pro naše děti život v míru.

Žádná cena, kterou za to budeme muset pro naplnění tohoto úkolu ve vztahu k našim osobním ambicím zaplatit, není dost vysoká.

A za sebe říkám, že jsem připraven bez váhání ji uhradit.

Navzdory všem valašům tohoto světa musíme usilovat o to, aby utichly zbraně, udržet otevřené dveře k jednacímu stolu a udržet konstruktivní dialog se všemi, kteří budou ochotni otevřít dveře k tomuto cíli z druhé strany.

Nedovolme další dlážení cesty k válce, jehož jsme aktuálně svědky.

Hledejme každou, byť i sebevíce klikatou a trnitou cestu k míru.

Jednejme dříve, než za nás začnou mluvit zbraně.

A neustále přitom mějme na paměti nadčasový citát Benjamina Franklina: „Nikdy neexistovala dobrá válka, ani špatný mír."

Děkuji vám za pozornost.

Tohle byl, přátelé, můj projev, který jsem chtěl celý přednést včera. Bohužel z časových důvodů na to nedošlo, ale jsem rád, že jsem měl možnost jej přednést dnes tady před vámi.

Asi pochopíte, že v momentě, kdy vyšel článek na Seznam zprávách, jehož cílem bylo samozřejmě odradit nás od účasti na té konferenci, a což se v případě Jana Zahradila dokonce povedlo, tak já jsem ani na jednu vteřinu neváhal se té konference zúčastnit.

Nebudu ustupovat inkvizitorům v žádném případě, nikdy a za žádnou cenu.

Přátelé, budu velmi rád, když budete tento můj projev sdílet, protože podle mého názoru se jedná o hlas rozumu, jenž může pro Českou republiku přinést mnohem více než nějaké populistické šaškování v maskáčích či focení se samopaly.

Na jedné straně musíme dosáhnout míru a na té druhé musíme učinit vše, co je v našich silách, abychom zachránili Evropu a Českou republiku ekonomicky, neboť skutečně míříme do doby, která nebude vůbec příjemná a která s ohledem na dramaticky rostoucí ceny všech možných komodit – kdy plyn se dnes obchoduje za cenu kolem 80 euro za MWh a pohonné hmoty jsou samozřejmě ve stavu naprostého nedostatku – tak to nemůže nikdy věstit nic dobrého.

Prosím, pojďme vzít rozum do hrsti.

Opravdu tedy přestává veškerá legrace.

Tohle už není o nějakém blábolení proevropských nesmyslů a o nějakém zastávání se Green Dealu, o nějakém dalším šíleném plnění klimatických cílů, které si vytyčili všichni ti sociální inženýři z Bruselu – fanatici, kteří vůbec netuší, kam Evropu vedou. Anebo možná tuší a o to je to horší.

Pojďte prosím s námi.

My jsme tady od toho, abychom reprezentovali zájmy našich občanů na rozdíl od těch, kteří se tak tváří, kteří mají plnou pusu bezpečnosti a potřeby vyzbrojování, ale ve skutečnosti jen hrabou do vlastní kapsy a nahrávají všem těm, kteří se nás snaží k tomuto šílenému válečnému konfliktu dovést.

Nestojím na straně Ruska, nestojím na straně Ukrajiny, nestojím na straně Spojených států evropských a rozhodně nestojím na straně Evropské unie.

Stojím na straně míru a na straně obyčejných lidí, zejména těch z České republiky, protože to je moje povinnost.

Vy jste mě vyslali do poslanecké sněmovny.

Vy jste jedinými mými nadřízenými.

Není jimi ani pan Valášek, není jimi ani pan Kubka.

A proto se jejich slovy rozhodně nehodlám řídit a nedám na jejich výhrůžky a jejich výzvy k tomu, abych se podrobil jejich úplně pomatenému vidění světa.

Dám pouze a jenom na to, co chcete vy, s čím jste mi svěřili svoji důvěru, s čím jste mi dali svůj hlas.

To je pro mě moje Bible, to je můj základ a tomu se nikdy nesproneverím.

Dámy a pánové, moc vám děkuji za vaši pozornost.

Myslím, že důležitější téma dnes opravdu mít nebudeme a tak budu rád, když budete opravdu tohle video sdílet dál.

Příští týden budeme na cestách.

Můžete se podívat na webové stránky strany. Téměř každý den budeme někde vystupovat a já se na to moc těším a pevně doufám, že i nadále nás budete podporovat na této cestě, která z mého pohledu je jedinou možnou cestou pro bezpečnou a prosperující budoucnost naší země.

Minulý týden průzkumy veřejného mínění ukázaly, že celá ta naše parta v tom klubu SPD, tedy hnutí SPD, strana svobodných a trikolóra, se šíří a to velmi zásadně. Ze 7,5 % jsme při součtu na 10 %.

Věřím, že je to odraz skutečnosti, že lidé pochopili, že to myslíme vážně a že budeme jejich zájmy hájit ze všech svých sil, ať se to někomu líbí nebo ne.

Budu velmi rád, když alespoň trošku přispěju k tomu, aby u nás utichly ty proválečné hlasy a zazněly více hlasy promírové.