Ohrožení ČT? Jediný argument totálně zboří lži Fialovy opozice a Milionu chvilek

V České republice nastane konec demokracie.

Představte si to.

Konec demokracie.

A víte proč?

Protože vláda splní svůj slib a zruší povinné koncesionářské poplatky, jak koneckonců slíbila a jak se zavázala ve svém programovém prohlášení.

Ne, nemusíte se bát.

Tohle není žádné pirátské vysílání nějakého alternativního média, jako je deník nenávisti nebo Seznam zprávy.

Toto jsou právě ty pseudo argumenty, které slyšíme proti rušení koncesionářských poplatků a můžeme se jim jenom smát.

Já vám dneska řeknu a podrobně rozeberu jeden jediný argument, který stačí na to, abyste veškerá tvrzení polopravdy a lži, které k tomuto tématu veřejném prostoru zaznívají, jednou provždy a definitivně rozbili.

Mé jméno je Radim Padenka.

Vítám vás na svém YouTubovém kanálu a prosím odebírejte můj kanál, pokud tak už náhodou nečiníte.

Když dáte tlačítko odběr, nepřijdete o žádná další videa na tomto kanálu, kterých postupem času bude i trošku přibývat a možná i nějaké nové formáty.

Ale k tématu.

Vláda v pondělí – já to teďka přečtu, protože jde přesně o tiskovou zprávu vlády České republiky – vláda v pondělí 15. června schválila návrh nového zákona o financování médií veřejné služby.

Zrušit chce zákon o rozhlasových a televizních poplacích a koncesionářské poplatky placené České televizi Českému rozhlasu změnit na příspěvkové financování ze státního rozpočtu.

Návrh počítá pro příští rok s fixní částkou pro Českou televizi ve výši 5,74 miliardy, pro Český rozhlas 2,065 miliardy Kč a se zavedení mechanismu automatické valorizace příspěvku při překročení kumulované roční míry inflace o 10 procentních bodů.

Součástí návrhu je i změna zákona o nejvyšším kontrolním úřadu.

To je důležité – kde navrhujeme rozšířit jeho kompetenci tak, aby pod jeho kontrolní činnost byla nově zařazena i hospodaření s majetkem České televize a Českého rozhlasu.

Tolik tisková zpráva z úřadu vlády, která mi přišla právě v to pondělí večer, kdy to vláda schválila.

Jinými slovy, ano, jak jsem řekl, a navzdory i různým škarohlídům, vláda plní svůj slib, plní to, k čemu se zavázaly strany v programovém prohlášení vlády a poplatky od 1. 2027 nebudou – přesně tak, jak bylo řečeno.

Teď to ještě vládní koalice dotáhne v poslanecké sněmovně, ale vzhledem k tomu, že to schválila vláda, je to jenom otázka času.

A premiér opakovaně zdůrazňoval, že prostě od roku 27 poplatky platit nebudete.

No, tak já si myslím, že můžeme těm poplatkům veřejnoprávních médií a hlavně rozežranosti České televize a Českého rozhlasu definitivně odzvonit.

To je mimochodem krásný, ručně ukovaný zvon, který jsem dostal od jedné milé dámy, od mé divačky, který vyrobil její syn, umělecký kovář.

Dala mi ho teď před několika dny na československé konferenci, kterou organizoval spolek Svatopluk.

Mně to udělalo ohromnou radost a musím říct, že v prvních chvílích jsem byl tak překvapen a příjemně šokován, protože by mě nenapadlo, že mě dokonce někdo bude dávat dárky.

A vidíte, hned se ten zvon hodí.

Odzvonili jsme konec rozežranosti České televize a myslím, že v budoucnu budeme moct odzvonit ještě dalším věcem, které tahle vláda zruší a změní.

Zpátky k těm poplatkům.

No, samozřejmě, jak už jsem řekl, v tom samotném úvodu, my teďka z celé řady pseudomédií – musím říct dezinformačních médií – Seznam zprávy, deník N, respekt a já nevím odkud odevšad – samozřejmě z té samotné České televize a rozhlasu – slyšíme zával fake news, jak by řekl Donald Trump, prostě lživých, nepravdivých, falešných zpráv o tom, že nastane konec demokracie, že přijde ohrožení demokracie, že to je ohrožení existence veřejnoprávních médií, že prostě tohle si ta vláda nesmí dovolit, ne?

Ne.

Tak samozřejmě ona si to nejen smí dovolit a může dovolit, ale ona to musí udělat nebo měla by to udělat, pokud chce zůstat důvěryhodná pro občany této země, pro své voliče, protože to slíbila.

Ti lidé, kteří to tvrdí, kteří vykřikují o konci demokracie, tak je to samozřejmě Milion chvilek pro demokracii.

Ono je to spíš těch 150 milionů chvilek, jak jsme si řekli někdy počátkem tohoto roku v jednom videu.

Takže tam to chápeme.

Jim jde, oni prostě vybírají prachy, aby si s nima pak mohli dělat nevíme co.

Ale dobře.

Všichni ti různí opoziční politici, zaměstnanci těch veřejnoprávních médií, kteří takhle hulákají a dezinformují celou českou veřejnost a vlastně šíří poplašnou zprávu, jsou naprosto mimo.

Pochopitelně, ale oni jsou dokonce až tak mimo, že já bych řekl, že o ně dokonce začíná mít strach.

Vy všichni, takže zkrátka vy všichni, kdo do roztrhání těla bojujete za zachování nezávislosti České televize a Českého rozhlasu a varujete před koncem demokracie, navštivte odborného lékaře.

Já vás o to prosím.

Psychiatru. Je nepochybně v naší zemi celá řada.

Koneckonců současná vláda má duševní zdraví populace jako jednu z priorit.

Takže když budete chtít vyhledat odbornou pomoc, můžete se obrátit i na vládu, na premiéra.

Oni vám pomohou, zkontaktují, zařídí vám prohlídku a léčení, protože tohle už skutečně není normální.

No, co jsme se také dozvěděli, že v České televizi a v Českém rozhlasu bude stávka.

Ta má proběhnout v pondělí, 22. června.

Takže pro ty z vás, kdo tohle video sledujete třeba později, tak už proběhla a máte na to svůj názor a viděli jste, co to všechno znamenalo.

Ale mimochodem, mně nejde o tu stávku jako takovou.

Mně jde o to – a proto o tom mluvím – jak ta stávka byla oznámena.

Ta stávka, prosím pěkně, byla oznámena řadou zaměstnanců z toho takzvaného stávkového výboru v čele s novinářem, pseudonovinářem Janem Moláčkem, který před lety napsal, že proti klimatické změně se vyplatí bojovat, i kdyby neexistovala.

No, tak oni to oznámili na obrazovce České televize, v živém vysílání České televize si tam dlouhé minuty a minuty mohli vykládat, co chtěli.

Vidíte to koneckonců tady na obrázku, jak to vypadalo – stáli před Českým rozhlasem – a já se ptám: není tohle zneužití vysílacího prostoru veřejnoprávní televize?

Ta televize nepatří těm zaměstnancům.

Oni přece nemají nárok s čímkoliv chtějí tak zneužít ten vysílací prostor.

Vy taky, když pracujete, nevím, jako poštovní doručovatelka, máte k dispozici auto České pošty, se kterým rozvážíte balíky, dopisy a tak dále, tak si nemůžete jen tak to auto prostě vzít a jet si s ním do Chorvatska na dovolenou nebo do Itálie nebo kamkoliv jinam, nebo prostě s ním týden křižovat Českou republiku a užívat si dovolenou s rodinou.

Prostě nemůžete.

Tak jak to, že zaměstnanci České televize si přesně tohle můžou dělat s vysílacím prostorem?

Já se ptám, jak je to možné?

A vyzývám, že by se tím někdo – nevím teda kdo, patrně Rada České televize – měl prostě zabývat a je to s největší pravděpodobností důvod na podnět nebo stížnost radě České televize.

Eh, kam byli znovu zvoleni radní, o kterých můžeme říci, že eh to myslí dobře s tou Českou televizí, že jí chtějí reformovat, že dohlíží na to, aby ta Česká televize skutečně fungovala jak má.

Nemají tam většinu, ale je to na tu stížnost.

Víte co? Já jsem se tak zamyslel, když se nás pár, nevím, 10, 20, 30 občanů dá dohromady, domluvíme se, eh, napochodujeme na Kavčí hory s tím, že chceme veřejnosti něco sdělit, eh, dají nám taky stejný prostor v živém vysílání, aniž by nás přerušovali, zasahovali do toho a jakkoliv. No, asi těžko, že jo.

Naopak by na nás zavolali ochranku a spíš ještě by na nás zavolali policii a nechali by nás z těch Kavčích hor vynést.

Tak proč si tohle mohou dovolit zaměstnanci České televize? No, měl by se tím někdo zabývat.

Eh, já jsem chtěl tady popsat ještě několik důležitých věcí a můj pohled na tu věc, co všechno teda údajně hrozí, když ty poplatky budou zrušeny. Ale protože jsem na tohle téma před několika dny mluvil na obrazovce CNN Prima News, tak jsem si říkal, že vám tady pustím tu krátkou ukázku z toho nejdůležitějšího, co jsem tam řekl.

>> Ovládnutí veřejnoprávních médií vládními politiky nebo ne? Samozřejmě, že to nebude žádné ovládnutí veřejnoprávních médií. Je to prostě změna financování. 17 nebo kolik členských států Evropské unie financuje veřejnoprávní média úplně stejným způsobem ze státního rozpočtu, bez koncesionářských poplatků. Já myslím, že to je naprosto správné rozhodnutí. Kromě toho, že je to také splnění slibu, splnění programového prohlášení a celý ten humbuk, křik, demonstrace kolem toho, to je jenom snaha prostě se vyslovit vůči vládě, kterou ta skupina těch lidí vlastně nenávidí. Ale o žádné ovládnutí nejde.

Koneckonců by se pak stejně dalo říct, že když ta minulá vláda porušila vlastní slib – fialová vláda – a navzdory tomu, že říkala, že nebude zvyšovat koncesionářské poplatky, zvýšila je, tak stejnou logikou by se dalo říct, že se snažila zase ona ovládnout v uvozovkách veřejnoprávní média tím, že jim dala více peněz, že se jim snažila zalíbit. Takže ne, je to správné rozhodnutí, že ty poplatky budou.

>> Právě s tím Polskem. Eh, nehrozí tady podobný scénář. Eh, připomínám, že i v České televizi i v rozhlasu už oznámili, že se tam chtějí stávkovat proti rozhodnutí vlády. Takže jaký vývoj dále očekáváte?

>> Eh, určitě nehrozí žádný scénář jako v Polsku. Ani eh dřív se mluvilo o Maďarsku, tak teď už se o tom Maďarsku tolik nemluví, protože když lidé vidí, co ten nový maďarský premiér dělá, tak úplně už to téma nevytahuje. Ale ne, eh, nic takového nehrozí. Tak my vidíme, co se tady děje eh v té zemi. Ono se vlastně v té zemi nic neděje. To je jenom takový mediální šum kolem toho a pár demonstrantů a pár protestujících, kteří ale mají přístup do všelijakých médií. Tak to vypadá, že je to nějaký masový protest. Není. Nic takového nehrozí.

Tady se mění jenom způsob financování. A když už kvůli při té změně způsobu financování je tady takový bugr – omlouvám se za to slovo – tak dovedete si představit, co by se dělo, kdyby ta vláda chtěla otevřeně zasahovat do práce té České televize.

A eh, kolega Buchert mluvil o tom, o té nevyváženosti nebo potřebě vyváženosti. Tak přece my vidíme, známe ty průzkumy z minulých let, že ta důvěra v Českou televizi a veřejnoprávní média obecně klesá. Eh, protože když se na to někdo dívá, tak prostě vidí v celé řadě pořadů, že v minulosti ta média stranila bývalé fialové vládě a jejím politik přes různou skladbu hostů v pořadech a tak dále. A především eh – a co je myslím hlavním tím důvodem? – i vy jste se ptal na tu stávku.

Eh, já nevím, tak jestli budou stávkovat tam někde svačinářky nebo jestli budou stávkovat všichni a na obrazovce bude černo. I kdyby to tak bylo, tak ano, oni by tím asi porušili zákon a z mého pohledu by se vůbec nic nedělo. Ale co je hlavním důvodem tady těch protestů, to je podle mě obava z toho, co i ta veřejnoprávní média říkají, že se obávají, že budou muset propouštět. No, ať propouštějí. A jestli říkají stovky lidí, no tak ať propustí stovky lidí.

Vždyť Česká televize, eh, tam se nic nezměnilo v tomhle směru v moderní době. To je jako socialistický kolos, kde vládne obrovská přezaměstnanost – osm nebo kolik miliard ročně. Já myslím, že kdyby vaše televize měla 78 miliard ročně a zaměstnanců jako v České televizi, tak byste si tady mohli hvízdat. A pokud se tohle má změnit, no, tak je to jedině dobře.

>> Že vláda skutečně, eh, třeba tím tlakem přes rozpočet – respektive tím tou vyšší rozpočtu – vytvářet tlak na veřejnoprávní média. Vláda vyšší rozpočtu bude vysílat signál, že se Česká televize musí přizpůsobit. V současné době není rok 1996, eh, že prostě nemůže mít počet zaměstnanců jako v 70. letech, někdy ve chvíli, kdy – a souhlasím s Williamem Buchertem v tom, že tady prostě celá řada soukromých médií odvádí v podstatě veřejnoprávní službu – a že takové tvrzení, že nebudou-li tady silná a rozvětvená obrovská veřejnoprávní média, tak to nějak jako poškodí demokracii.

No a nepoškodí to demokracii. I kdyby na krásně ta veřejnoprávní média zanikla, tak s českou demokracií se nic špatného v tomhle směru nestane. Ale ta média nezanikají. Ta média eh prostě budou muset šetřit a je to jedině na místě, protože tak šetří všichni. V současné době šetří stát. Víme, jak je to se státním rozpočtem. Bývalá vláda nechala tady sekeru 1,2 bilionů Kč. Šetří koneckonců soukromá média, protože se mění celý ten trh, mění se ta situace a vstupuje do toho umělá inteligence. A aby se prostě na Kavčích horách a dole na Vinohradské rozhlase tvářili, že se nic nemění pro ně a že tam prostě se šetřit nebude, že tam bude ta přezaměstnanost a že tam v uvozovkách budou mít pořád ruce v kaviáru, přestože ve všech ostatních jiných médiích a televizích jedí jako kůrky od chleba.

No tak, tak to prostě nebude.

A jestliže vláda tady prostě dostává splnění svého slibu – zrušení poplatků a snížení rozpočtu na úroveň před tím zvýšením poplatků minulou vládou – tak je to samozřejmě jenom dobře.

>> Ano, dámy a pánové, prostě eh žádné ruce v kaviáru, žádné rozhazování peněz, zaměstnávání celých rodin, které tam nic nedělají. Prostě tohle všechno musí skončit. A jestli k tomuhle má pomoci ta vládní změna, tak je to samozřejmě naprosto správně.

Eh, v tom vysílání CNN Prima News jsem ale neřekl jednu věc, kterou chci rozebrat právě tady. Já jsem si to potom promyslel až poté a říkal jsem si, že si to nechám pro vás na tomto mém YouTube kanálu.

Když se nám ti takzvaní podporovatelé nebo fanatičtí příznivci veřejnoprávních médií snaží namluvit, že zrušení koncesionářských poplatků a financování ze státního rozpočtu znamená konec nezávislosti, že ta vláda, vládní většina, respektive, že veřejnoprávní média budou od té doby odkázaná na to, jakou částku vládní většina v daném státním rozpočtu přidělí České televizi a Českému rozhlasu, já si nepamatuju, že bych dlouho slyšel větší demagogickou lež, než je právě tohle.

Koncesionářské poplatky, dámy a pánové, vy to samozřejmě víte, koncesionářské poplatky stanoví zákon. Výši koncesionářských poplatků stanoví zákon a zákonodárce prostřednictvím daného zákona. Zákonodárce může dle libosti tento zákon měnit.

To znamená, že když se vládní večina v poslanecké sněmovně, ať je to tahle bývalá, která ty poplatky zvedla, ačkoliv slibovala opaky, jak jsem říkal, nebo jakákoliv budoucí vláda by se rozhodla, že prostě chce poplatky zvýšit, snížit, jakkoliv, no, tak to udělá a poplatky budou zachovány. Ale tady ti šílenci budou stejně křičet, že to je omezení nezávislosti České televize.

No, tak to si jako myslí, že jsme úplně hloupí, že tu jejich demagogii nikdo neprokoukne, ne?

Prostě je to tak, že a to je — pozor, teďka to hlavní, ten hlavní argument — státní zastupitelství, soudy, policie, zpravodajské služby, hasiči, Nejvyšší kontrolní úřad, celá plejáda a nekonečná řada státních institucí, bezpečnostních složek a zkrátka úplně všechno je naprosto stejně každý rok financováno přes státní rozpočet, tak jak bude financována přes státní rozpočet od 1. ledna příštího roku Česká televize a Český rozhlas.

Ohrožuje snad někdo nezávislost těchto institucí a orgánů, soudu, státního zastupitelství a tak dále, tím, že nejsou financovány přes zvláštní poplatek? No, neohrožuje.

A jak už jsem řekl, výši koncesionářských poplatků stanovuje poslanecká sněmovna, parlament, zákon, vládní većina. Takže pokud tu někdo majoritní pozici má, no, tak může úplně stejně ty peníze měnit zákonem.

To znamená, ne všechny tady ty důležité státní instituce, které jsou nezávislé a mají být nezávislé — policie, soudy, státní zastupitelství, nejvyšší kontrolní úřady, všechno tohle, kde se prostě vláda nemá a nesmí míchat — no, ale také stanovuje výši jejich financí. Tak jak to, že jsou nezávislé a Česká televize nebude, ne?

To je prostě odhalení demagogie všech tady těch šílenců a podporovatelů veřejnoprávních médií, že nic lepšího nikdo nemůže vymyslet. A když se dostanete do debaty s někým z těch lidí a tohle použijete, ten člověk na to adekvátně prostě nemá co říci a žádný protiargument na to neexistuje.

Nemluví se o tom, ale když jde ještě o hospodárnost, tak jsou neuvěřitelné náklady na výběr těch poplatků a administraci. Pro Český rozhlas je to 100 milionů Kč ročně a v případě České televize je to 150 milionů Kč ročně. Čtvrt miliardy z těch poplatků, které veřejnoprávní média vyberou, tak vyhodí takhle oknem na úředníky nebo nějaké agentury a tak dále, kteří se starají o výběr těch poplatků.

No, tak jestli tohle není házení peněz do kanálu ze strany České televize a Českého rozhlasu, tak co už jiného? A tohle kromě jiného taky odpadne, tenhleta čtvrtmiliarda, která živí úplně zbytečné lidi.

Ale dobře. Víte, co mě napadlo? Já bych, byl-li bych premiérem, dal České televizi a Českému rozhlasu vybrat.

Buď zrušíme poplatky, jak chceme a slibujeme, a dáme vám o něco méně peněz do rozpočtu, což se právě teďka děje. Nebo ty poplatky, koncesionářské poplatky tak, jak vy si přejete, zachováme podle vašeho přání. Ovšem zákonnou změnou snížíme výši těchto poplatků na 5 Kč měsíčně.

Tak si vyberte, jak se vám to líbí. To bych řekl být premiérem.

Řekl bych to generálnímu řediteli České televize Chudárkovi, který se bojí, že teď bude chudý, a generálnímu řediteli Českého rozhlasu Zavoralovi. Ne, zkrátka dobře, vláda plní slib.

Hlavní argument jste právě slyšeli. Používejte to, protože na tohle kromě demagogie a lží vám nikdo nic adekvátního prostě říci nemůže, protože, jak jsem řekl, žádný protiargument neexistuje.

Na závěr jsem si pro vás připravil ještě takovou chutěnku, které se naprostá většina z vás s chutí zasměje, protože já jsem se smál hodně dlouho.

Před několika dny jsem jel kolem Českého rozhlasu dole na Vinohradské nad Národním muzeem v Praze. A protože tam se něco staví, tak tam stála trocha kolona aut a pomalinku popojížděla, tak jsem měl možnost se rozhlížet. A před Českým rozhlasem stáli demonstranti.

No a teď se podívejte na tu fotku, kolik těch demonstrantů tam bylo. Teďka ji nemám před sebou, nevím, jestli jsou tam čtyři nebo pět. Apod.

Dobře. No, byl tady film Čtyři stanky a pes. Tak teď tady máme tolik demonstrantů a psa plus tam nějaký transparent namalovaný štětkou na kusech prostěradla. Nevím, co ti myslí.

Mně těch lidí je upřímně řečeno líto, protože jsou zmanipulovaní zlými a zlovolnými dezinformačními médii — seznam zprávami, deníkem nenávisti a těmihle dalšími. To jsou média, která šíří lži.

Ale protože máme svobodu projevu, rozhodně nebudu navrhovat, abychom je zakázali, ale nazývejme je pravými jmény. Označujme je za média dezinformační.

To bylo pro dnešek všechno. Děkuju mockrát a vidíme se zase brzy.