MS fotbalové finále, Trump FIFA, WHO a covid❗️REAKCE IR 🌍 MS 2026 fotbal a geopolitika

Taky čučíte na fotbal?

Já čučím, ale co se děje ve sportu? Fairplay. Plno věcí mi připadá totálně nesportovní. Hodně to vidíme v českém prostředí.

Kdo stojí za financováním tenisu? Jaký kauzy byly kolem tenisu? Kdo stojí za financováním fotbalu? Jak to, že tenista komentuje fotbal? Ale k tomu až na závěr tohodle videa.

Je to velmi zajímavý příběh.

Ale víte, co mě fascinuje teď těsně před finálem mistrovství světa? Že evropská agentura, nějaká evropská společnost v rámci Evropské unie, v rámci Evropské komise vymyslela 50 stránkový dokument.

A pozor, toto není legrace. To je Holífa, který tady jenom tlumočím z mainstreamových médií.

Udělali manuál, jak česká televize, německá, rakouská televize či jakákoliv jiná televize veřejnoprávní působící na území Evropské unie smí natáčet atletické závody v Evropě. Zřejmě tyhle pravidla budou platit v Evropě, nebo budou platit stejná pravidla i v jiných zemích, jako třeba v Spojených státech nebo britských ostrovech. Tam zřejmě taky.

To znamená, když se dneska ženský, které jsou atletky, líčí na Instagram, třeba i dobrovolně, fotí se během závodu nebo po závodech, tak dneska je to to prostředí, kde to možná se smí. Ale v rámci vysílání České televize nesmí dělat porno záběry, nesmí dělat soft porno záběry, nesmí zabírat ženy v plavkách.

Takže plavecké závody do budoucna budou v bůrkách. Nebo ženský si změní atletické drezy, aby náhodou nebylo něco moc vidět.

Připadá mi to totálně absurdní. Ale to je vlastně ještě, přátelé, to nejmenší. Protože když jsme u té sexuality, tak místo toho, aby Evropa už dávno zvedla prapor proti pedofilům — třeba Holanďani by to mohli udělat — kde se dokonce chystali zlegalizovat pedofily a založili tam tamější pedofilové a tamější politická strana, která bude legalizovat sex s mnohem mladšími dětmi.

Možná v dnešní době už je jedno, jestli je to kluk nebo holka, jestli jste na to či ono pohlaví.

Takže se tady dělá manuál, 50 stránkový manuál, jak se budou natáčet atletické závody. A vedle toho jsou tady brutální kauzy desítky let, obrovské kauzy.

Kauza Epstein, přátelé, kauza Epstein. Přiznané věci znamenají tolik velkých věcí, vůbec nic. Všechno se přizná, tím se to resetuje, nikdo se nepotrestá, nic se neřeší a skutečný pachatelé, jako je CIA, FBI nebo já nevím kdo, Mossad — hlavně bych tipoval — no, tak nikdo potrestán nebude.

A pak tady budou šikanózným způsobem hlídané atletky a nebo diváci atletiky.

No, ale teď k fotbalu.

Fotbal, to je teda super hit paráda. Podobně jako olympijské hry, tak stejně tak fotbalové mistrovství světa má svoji obrovskou komerci. Chápu. Předstávka na pití — pro nás na pivo, pro ně na reklamy.

Ale to, co je zahranou toho všeho, je to, že do sportu vstupuje velká nesvoboda. Už jsou to nejenom peníze, ale je to politika. A nejenom politika, ale velká geopolitika. Udělat co největší show, dělat bulvární záběry, kdo jaká celebrita je na jakém zápase. Spojené státy first. Ale taky ani to nestačí.

Takže americký prezident ve chvíli, kdy se mu nelíbí nějaký zápas — a to možná ještě hůř — někdo mu zavolá, že se mu nelíbí nějaké rozhodnutí, nějaký verdikt rozhodčího — tak zavolá šéfovi FIFA.

To je jedna z mimochodem nejvlivnějších organizací na celé planetě, kde se děje nejvíce korupce. Je o tom x různých seriálů, dokumentů a podobně, tak jako svého času v olympijském výboru. Je to smutné, protože do toho zasahují velké manipulativní geopolitické vlivy. Ono tomu je tak dlouho.

Nezapomeňme na jednu osvětu, abych byl aspoň trochu pozitivní. Demokracie ve stylu humanistických projevů, humanistického hnutí — tak jako o tom přemýšleli zakladatelé našeho státu československého — byla o tom, že Jiří Stanislav Gutjarkovský připravoval, reálně psal olympijskou chartu s panem Kuberténem.

Proto i naše právo Čechů, Slováků, Moravanů, Slezanů a všech krajanů, kteří pochází z této krajiny, je tvrdě kritizovat to, co se děje ve sportu, protože je to zahranou chápání.

Jeden příklad. Zase, ale k fotbalu se ještě vrátíme a k tenisu se taky vrátíme, jak to všechno krásně souvisí. Protože olympijské hry — propaganda — dobře, je to nástroj. Ale když jsme upozorňovali, že boxérka je převlečený chlap, upravený chlap, byly jsme zesměšňováni. Pak se ukázalo, že je to pravda. Takových příkladů bysme mohli dávat celou řadu.

Já tady ukážu jedny noviny — Inovace republiky, staršího vydání — které už je v podstatě vzácné. Na titulní straně byl Jan Baťa, ale tady najdete fotečku a rozhovor ze setkání s Haile Gebrselassiem.

Světový rekordman, olympijský vítěz, mnohonásobný olympijský rekordman a olympijský vítěz.

A jemu jsem položil přesně tyhle otázky nebo podobné otázky, které teď dávám do éteru v rámci tohodle reakčního videa.

A víte, co odpověděl?

Ten rozhovor si můžete pustit.

Olympijské hnutí, podobně jako jiné mezinárodní organizace, potřebují reformu. Potřebují úplnou a velmi zásadní transformaci.

To znamená — tady blbákov — já jsem rád, že Češi byli na mistrovství světa. Já jsem rád, že lidi aspoň chvíli mávají vlajkama a že se zamyslí nad svým národem a nad svou vlastní hrdostí.

Ale co se mi nelíbí: že se tady upravují rozhodnutí, že tady americký prezident volá po tom, že se má změnit verdikt rozhodčího. To je úplně neuvěřitelné. To jsou americké žhavé výstřely přesně z tohodle filmu. Nic víc, nic míň.

No a když jsme teda u tohodle čísla novin, tak jenom řeknu ještě další věc.

To, že tady je pandemie dlouhodobě mrtvých mladých lidí, který padají — ne tím, že nemají přestávku na pití v jednom poločase — ale že dostali svinstvo píchnuté do žíly a že prostě zkrátka těch sportovců — i v české reprezentaci, i v české fotbalové reprezentaci — je mnoho neočkovaných. Akorát se bojí, stydí či nechtějí o tom mluvit.

A pak je tady pár těch, kteří o tom hovoří celou dobu.

Když jsme byli u té atletiky, tak třeba pan Sebastian Helcelet projevil obrovskou odvahu a kritizoval ten nátlak na očkování.

Ale realita je, že je tady pandemie úmrtí, náhlých úmrtí a srdečních selhání a velmi často u sportovců. A když vezmu toto, tak nejsmutněji na tom je, že už se tomu nikdo nediví.

Takže někdo padne k zemi, je mrtvý. A pak jenom čtete: "Náhle zemřel po nehodě. Biatlonový závodník, který přiznal poškozený po vakcině, náhle zemřel," řekl jeho lékař. Neříká Robin Čumpelík, řekl jeho lékař.

No a teď k tomu tenisu.

Todleto je pro mě osobně člověk, který upadne v zapomnění. Člověk, kterého jsem si myslel — jako člověk, který vyznává sport a má rád fair play — jsem mu fandil na olympiádě. Ale bez ženských by vlastně nic nedokázal.

Druhá věc je: na Novaka Džokoviče se bude vzpomínat 100 let. Na vás se nebude vzpomínat ani 10 let po tom, co se dostanete do důchodu a nebudete takhle hezky vypadat.

Tenhle rozhovor, který tady máte, jsem si velmi pečlivě přečetl, ale vyjádřím se k tomu až příští týden. Je to starší časopis a váš příběh týkající se covidu rád okomentuji příští neděli v reakčním videu.

Tak jako vy komentujete fotbal, tak já si můžu dovolit komentovat sport, protože mám sport rád a mám rád fairplay, pane se lvím srdcem.

No a teďka překvapení na závěr. Mám pro vás poprvé v historii hosta a toho hosta se ptám jako člověka, který má rád sport.

Řekl jsem něco špatně?

Ne, Robine, řekls to perfektně. Dá se to jenom podepsat. Je to tak.

Já bych to ale uzavřel tak trošku optimisticky. Samozřejmě, že to je jedna jediná šaškárna. Je to na odvádění pozornosti. Jsou v tom komerce prachy a určitě i manipulace. Od té doby, co tady rozhodčí mají ty aparáty, bych řekl, není všechno úplně košer, ale nevadí.

Mě na tom baví to, co tam probleskne, aniž by to chtěli.

Tys to trochu naznačil. Co těm globalistům šíleně vadí, to jsou ty národní vlajky. Ono přece jenom ty národy tady jsou a ty národy tady budou a oni dělají všechno pro to, aby je potlačili. To, co dělají tady v Evropě s tím federalizováním té Evropy, to není nic jiného než potlačování národních států. A to mistrovství jde proti.

No a já jsem se tak díval na ty semifinále a říkal jsem si: Španělé ti tím to dají, nejenom že vyhrají, tě demontují. Ti Francouzi, ti takzvaní Francouzi, já jsem udělal dva, tak ti budou demontovaní. Taky byli. A pak byl ten druhý zápas, druhé semifinále. A tu všichni fandili k Anglii a říkali Anglie. Petr Čech a Boborský a ten Čelůstka tam seděli a všichni si byli jistí, že je to Anglie.

Ehm a já jsem viděl ty hymny a napsal jsem svému kamarádovi Jardovi SMSku. Já píšu SMSky málo, ale napsal jsem mu SMSku: Jardo, kdo zpívá takhle hymnu jak ti Argentinci, tak nemůže prohrát. A vyhráli, protože tam jde o víc než o fotbal. Tam jde o srdce. Tam jde o něco, co v tom národě buď je, a nebo není.

A ten anglický takzvaně národ, řekněme ti vybraní, co tam hráli ten fotbal, ti jenom dokreslují tu dnešní degeneraci té Evropské unie. Já to vidím takhle.

Takže to uzavřu tak, že za mě jako za fanouška je hotový. Jak dopadl ten zápas o třetí místo, to ani nevím. O to se mě to nezajímá. Dívat se na to nebudu. Na takový zápas Anglie, Francie – když by se dívala někdo, kdo se na to dívá, že už to běží, tak by si mohl myslet, že je to spíše finále africké přeboru. Ale to skutečné finále, který nás čeká dneska, tak tam já mám vyhráno. Je to úplně jedno. Pro mě buď vyhraje ten španělský táta, a nebo ti argentinští synové ukážou, že jsou lepší než jejich táta. Ať to dopadne, jak chce. Pro mě toto správné finále.

Jedna otázka. Co říkáš na to, že ve Znělce o poločase je hlavním partnerem a sponzorem WHO?

Je to šílené, ale nijak mě to nepřekvapuje, protože tohle je holt ten dnešní svět a je nutné o tom vědět. Mně tam vadí už ta Coca-Cola pitomá, co tam stojí na těch stolkách. No, platí si to, tak určují muziku. Bylo by lepší, kdyby to tak nebylo, ale každý, kdo má rád fotbal, může jít na krajský přebor, na divizi a tam fandit těm svým v nějakých kotěhůlkách. To je taky fotbal. Možná ten dokonce lepší fotbal.

A prostě dali prostor evočanům, prostě hrát s balónem, neměli ho pod kontrolou a strašně rychle ho ztráceli.

Eh, já fotbalu nerozumím. Říkám jenom svůj jakoby pocit. Jelikož jsem taky sportovec, přišlo mi, že tam byla taková jako obava hrát, už jenom to bránit. Ale myslím si, že to bylo hrozně brzo. Spíš jsem čekal, že přijde Killer Instinct, že bude ještě hrát po tom druhém gólu. Ale i pohybově jsem cítil, že jakoby to, že nevonělo to tím, že by měli kluci ještě do toho jako znova kopnout a být aktivní a začít hrát tak, jak ten začátek.

To byl pohled bývalého profesionálního sportovce, fanouška. A teď pohled fotbalistů, Tomáši.