Motoristé říkají věci, které jsou pro mě normální. | Jan Wolf

[hudba] [hudba] Jan Wolf je naším hostem.

Dobrý den.

>> Dobrý den.

Pan Jan Wolf je jedním z nejznámějších lidovců, obecně řečeno, pražský zastupitel za KDU-ČSL a muž, který se teď nedostal na kandidátku, ač byl lídrem.

>> Za lidovce.

>> Za lidovce.

Za lidovce to všechno rozebereme. Ale pokud to pojmenuji špatně, tak mě opravte.

Jste výrazně konzervativní člověk?

Eh, byl bych tak rád, snad se i tak chováme. Otázka, jestli je to konzervativní nebo třeba tradicionalistický. Já už z toho dneska konzervativní úplně nemám rád, protože už se docela ten význam toho slova mizí. Já bych si říkal, že jsem takovej tradicionalista, že prostě tradiční hodnoty, které tady byly, nebo tradiční uvažování, protože je to dneska moderní uvažování, tak to bych rád v sobě měl.

>> Co se přihodilo u lidovců v Praze, že nestojíte v čele?

Eh, tak já jsem byl docela dlouho v čele lidové strany v Praze, tedy buď jako předseda, nebo lídrem do magistrátu v poslední vlastně tři volební období. No a tak dochází... Já jsem taky ze Stáňkova za těch 12 let. Dneska už jsem přes 50 let a i v lidové straně dochází ke generační výměně. Jo, říká se, že lidovci jsou stará strana, ale třeba v pražské organizaci musím říct, že teďka velké slovo mají mladší členové. No a těm já evidentně svými názory nekonvenuju a já to respektuju.

To je prostě politika a každý má názor na svoji úvahu. A když dokáže sehnat své nějaké společníky, s kterými protlačí ten svůj názor, aby porazil názor druhého, tak to je demokracie. Já to respektuju. Vám se mi to líbit nemusí.

>> Je, pane Wolfe, teoreticky možné, že budete kandidovat za někoho jiného?

E, teoreticky to možné je, protože já to řeknu na mně nejde o to místo, ale já mám strašně Prahu rád a věřím, že snad jsem ještě schopen Praze něco dát. Eh, něco jsem snad už v Praze dal jako zastupitel. Nějak nějaké věci po mně třeba zůstanou, jako Mariánský sloup a podobně. Věřím, že i nejenom to, ale jiné věci. Rekonstrukce Vinohradského divadla, která teď letos začne.

>> Počkejte, pane Wolfe, co jste Praze dal a nedal?

O tom budeme mluvit za chvíli. Pojďme prve vyřešit tu otázku, co je na stole. Eh, za koho byste tedy mohl kandidovat?

>> Eh, tak díky tomu, že jak jsme se chvilku bavili asi z toho tradičního křídla, mi to tady moc jakoby nezbývá. Já nechci říkat, že se někam vlamnu, to v žádném případě, ale co je mi třeba blízké, tak prostě je jakoby ODS jako taková v podstatě, dá se říct, jako motoristé z té podstaty, protože já rozumím, nejsem žádný ekologickej šílenec a myslím si, že Praha má být průjezdná, takže to jsou věci, kdy se eh třeba s motoristy určitě shoduju v různých názorech. Eh, třeba jsou tady i jiné strany, které jsou mi blízko. Na druhou stranu, eh, třeba taková konzervativní strana, která existuje, včetně třeba Koruny české, eh, tak to jsou strany mně blízké, ale rozumím tomu, že ty v podstatě v Praze nemají šanci a jsou velmi eh nízko procentuálně.

>> Když byste kandidoval na kandidátce třeba motoristů, zůstal byste lidovcem?

Já jsem vlastně vnitřně lidovcem vždycky, ať už ve straně budu jednou nebo nebudu. Prostě my to máme v rodině a takže já nerad bych z lidové strany odešel. Na druhou stranu my to máme ve stanovách tak, že pokud někdo eh se rozhodne kandidovat na kandidátce jiné strany, automaticky mu zaniká členství v den podání kandidátky. Takže si, že se odevzdávají kandidátky 4. srpna a já bych třeba kandidoval teoreticky na kandidátce jiné strany, tak v ten den mi zaniká členství.

>> Že byste konvertoval?

>> Konvert, no to...

>> Takzvaně motoristům.

>> Přesně tak, jako když někdo přijal jejich víru.

>> No tak já víru... Já mám dieselový motory. Já jsem vždycky byl, já jsem strojař, technik. Takže co se týká, eh, chodil jsem na střední školu, eh, za bolševika, eh, takže dílny a tyhlety věci mi jsou blízké, takže já s tím nemám problém. A samozřejmě dieselové motory a vůbec spalovací záležitosti, to je pro každého kluka zvláště v těch 80. letech. Mě nějaká přísná, když jsme sledovali, eh, západní auta a když jsem tady viděli nějaký Porsche, tak jsme si nás nafotili. Takže to jsou věci, které já si to dělám s tou s tou nadsázkou, ale e motoristé v podstatě, zatím co říkají, tak říkají pro mě věci normální, které si myslím, eh, nejsou proti logice věci, zvlášť tady v Praze.

>> Mhm. No, já vás jenom poprosím, kdybyste dal pozor na ty hodinky, na ten skleněný stůl, aby nám to nedělalo rachot, ale je to detail. Prosím.

Eh, vy říkáte, že motoristé mají spoustu, vidíte to vašima očima, logických věcí. Co máte za zlé, eh, té vaší původní straně lidovcům? Protože ti se mění a já cítím, že vy jako výrazně konzervativní člověk s tím vnitřně nesouhlasíte?

Eh, já nechci říkat, že mám za zlé, ale prostě se odklání od mého uvažování a je to prostě ten liberálnější přístup, e ne k životu, ale k politice. Eh, já si myslím, že jako lidovec a tradiční lidovec bysme prostě měli, řekl bych, stále... já vím, že to je fráze, ale podporovat rodiny. Eh, měli bychom si zaměřovat na ty tradiční záležitosti. Já prostě říkám a já vím, že i zkrátka se o to bavíme ve vašem pořadu. Prostě já stále si myslím, že by mělo být jasně řečeno, že sňatky, eh, by měly být... a už jsme se tady spolu o tom bavili, e muž, žena. A já vůbec nemám problém s tím, aby, eh, měli partnerství stejnopohlavní páry. S tím není problém, ale prostě mělo by se to jmenovat nějak jinak, ne manželství. To jsou věci, které prostě v té tradiční pojetí mi aktuálně u lidovců chybí, protože začíná náš současný pan předseda říkat, že o tomto se nebaví. Ano, my se o tom nemusíme bavit prvotně, ale měli bychom. Když se nás na to někdo zeptá, tak bychom měli zastávat ty tradiční názory.

>> Jenže, pane Wolfe, není to náhodou tak, že vy příliš bazírujete někteří na detailech a pomíjíte to, co všechno je nad tím?

>> Eh, teď myslíte, jak nad tím?

No, nad tím třeba v případě lidovců. Nechtěl jsem to tady otvírat, myslel jsem, že si porozumíme hned.

>> Nad tím, eh, třeba víra, eh, duchovná.

Ano. Já vždy říkám, pánbůh nás stvořil takové, jací jsme. To je v pořádku, to není nic proti ničemu. Ale eh proč bychom rázem, eh, věci, které vždy lidovci od založení Janem Šrámkem, e knězem na začátku 20. století, měli rázem říkat, že to jsou věci, které nepatří do 21. století. Přece, eh, když se podíváte na Evropu, podíváte se na svět, tak svět se prostě aktuálně, jsou prostě boj mezi liberálními hodnotami a těmi tradičními hodnotami. A na naší politické scéně prostě těch liberálních stran je strašně moc a těch tradičních s těmi konzervativními názory hrozně málo.

Jo a mně to připadá, že utíkáme jako lidovci někam, kde je přeplněno, místo toho, abychom se drželi toho, co nám historicky bylo dáno. To znamená ty tradiční hodnoty. Které ani za první republiky lidová strana neměla 15 %. My, když jsme měli 11 % za první republiky, tak to bylo moc. Tady vládli agrárníci, eh, národní socialisté a podobní. Takže to není o tom, že bysme chtěli získat 30 %.

V českých zemích to nikdy nebylo, ale prostě ty hodnoty tady stále jsou a my je prostě opouštíme.

>> Jo.

Vy jste nakousnul tu otázku, co vy sám Jan Wolf jste dal v Praze.

>> Hm.

>> To se říká těžko, že?

Ale teď vám nic jiného nezbyde.

>> No, já tomu rozumím.

Nevím, jestli jsem dal Praze, ale co bych chtěl, aby tady po mě zůstalo, to je možná lepší vyjádření.

Obojí je takové dobře.

>> Dobře.

Tak já bych rád, aby se podařilo zrekonstruovat třeba v Jungmannově divadle, které teďko v roce 1960... v pátek bude mít poslední derniéru vlastně v tom současném stavu, v tom hávu, tak jak vypadá. Ať už v tom designovém, protože neberu o nějakou opískávanou omítku a špatné jeviště, kdy to křížkovou už dávno nefunguje, ale bude se dělat i nová scéna. Prostě to divadlo bude úplně v novém hávu.

Já rozumím velmi současnému řídícímu, tedy Tomáši Teprovi, že vlastně chce, aby na Vinohradech, kde je to vlastně první pražská scéna, druhá republiková scéna nebo druhá pražská, myslím s Národním divadlem, ale ve vlastnictví Prahy je Vinohradské divadlo, tak aby se prostě dostalo do stavu, kdy bude konkurence schopné i třeba tomu národnímu divadlu. Ať už v té části lidské, to znamená po herecké stránce, ale i po té technické, protože národní divadlo má daleko lepší technické zázemí. Když má Vinohrady Křížíkovo hlediště, tam mimochodem od třicátých let minulého století to nemá žádné divadlo v republice, jo.

To je prostě tam jsou šroubovice, které dávno nefungujou. To jeviště dva sodky, pardon, patnáct let už je zastaveno, že se nehne. Tam už neexistují žádné pohyby, jako je zběžné v jakémkoliv jevišti na malém městě.

>> Eh, no dobře.

A kolik to bude stát celé?

No, bude to stát hodně. Původní odhad byl 2,5 miliardy Kč.

>> Cože?

No, ale soutěž dopadla jinak a ten vítěz, což je firma Geosan, to vysoutěžil za 1,6 miliardy.

Jo.

Když se podíváte na ty ceny a na tu zásadní rekonstrukci, tak v podstatě pro mě, když se podíváte třeba na Státní operu, která se udělala za 2 miliardy, ale to byl už rok 2018, kdy byla hotová, takže ta inflace byla jinde. Tak pro mě si myslím, že ten soutěžitel nebo ten vítěz za těch 1,6 miliardy to postavit prostě nemůže. Je to nereálná částka. Já si myslím, že reálná částka je tak 2,5–2,6 miliardy, ale to už je na budoucí reprezentaci, aby se s tím zhotovitelem, nebo respektive aby ho udržela v těch intencích tak, jak on řekl, že to postaví, aby to za těch let udělal.

Není to přepich. Praha má všechny problémy, které má Praha, včetně toho, že mladí lidé nemají kde bydlet, vrazit 2 miliardy do divadla.

[odkašlání] >> Hele, není to přepich. Ono se to může zdát jako přepich. Praha aktuálně má na účtu přes 160 miliard Kč. Já říkám, 1,6 miliard, rekonstrukce bude trvat 4 roky. V průměru to vychází nějakých 400 milionů na rok. Za 400 milionů toho dneska moc fakt nepostavíte.

>> To bude teď zavřený čtyři roky.

Jo, čtyři roky bude divadlo zavřené. Aktuálně, když by se diváci chtěli podívat na herce z vinohradského divadla, tak se stěhuje nedaleko. Stěhuje se na Vinohradskou ulici, tam, kde bude Radiopalác a bude se to jmenovat aktuálně Divadlo na Vinohradské, aby ten název zůstal. Soubor tam bude fungovat. My jsme se dohodli se soukromým vlastníkem toho domu. Paní majitelka, musím říct, velmi dobrá paní, za své náklady to divadlo zrekonstruovala, protože jde o to, aby to vinohradské divadlo tam hrálo. Takže já vlastně touto cestou i zvou ty diváky do nové scény vinohradského divadla, která bude na Vinohradech a někdy od podzimu nebo spíš ke konci roku se tam začne hrát.

>> No dobře, tak po vás zůstane tak trošku to divadlo a co víc?

Já doufám, že zůstane divadlo. Mimochodem, kdo začal rekonstruovat Václavské náměstí, když se podíváte, tak 20 let se uvažovalo o rekonstrukci Václavského náměstí. Jo, a mě za doby Adriany Kráčové, a to musím říct, že to je velká zásluha paní Adriany, jsme tenkrát získali stavební povolení, který patnáct let nebyl nikdo schopen získat na tu revitalizaci, rekonstrukci. Ta spodní část je hotová. Ta je hotová čtyři roky. Myslím, že vypadá dobře. Dělají se tam trhy, lidi jsou tam spokojeni. Ta horní část, ta už se udělala teď v dalším volebním období za doby Říby a teď tedy za současného vedení pana primátora Svobody.

Mně třeba osobně ty tramvaje tam úplně nekonvenují, co tam mají být, protože si myslím, že když se udělalo metro podzemí, tak proč mají být tramvaje nahoře.

Ale jak tomu rozumíte?

Já se vracím na Václavské náměstí.

>> Mně osobně se toho nelíbí.

Já to říkám mockrát, protože když už se má zrekonstruovat Václavské náměstí, horní část, tak si představit, že tam bude dobře nějaký bulvár, bude pěší zóna, ale nebude tam ani ta tramvaj. Já vím, že ti, kdo to prosadili, tak se odkazovali na Vídeň, kde v podstatě na všech bulvárech jsou pěší a tramvaje jezdí mezi lidmi.

Jo, to my to máme na náměstí Republiky taky, že jo. Ten kousek, když se dívá na naši televizi a na tady na náměstí Republiky, tak tam taky jezdí jen tramvaje a chodí chodci. Takže ono to není ani v Praze nějaká výjimka.

Stalo se to.

Ale mně osobně si myslím, že tramvaj je určitě dobrý prostředek, ale mám obavy z jedné věci, jo, což já věřím, že ti, kdo vymysleli tuhle věc, aby se nestalo to, že budou tramvaje ucpány jak auta na magistrále. Tak budou tramvaje ucpány na Vodičkově a jiné ulici, protože najednou v 5 hodin nebo v odpoledních časech nebo v ranních časech v podstatě stojí tramvaje v Záchrpě, na Vodičkové ulici a na Lazarské ulici. To je taky taková zajímavá záležitost. Lazarská ulice a křižovatka Lazarská–Spálená je nejvytíženější tramvajová křižovatka na světě.

>> Cože?

>> Každých 30 vteřin tam jede tramvaj v provozu.

>> To není možné.

>> Jo, na světě.

>> Na světě není vytíženější křižovatka než Spálená–Lazarská.

>> No a teď si vemte, že ještě tam přibudou další tramvaje, co budou jezdit z Vinohradské ulice.

>> Tak to bude v celém vesmíru.

No, osudlu tak, jestli není někde jinde...

>> Jinými slovy vám to nepřijde rozumné, ty tramvaje tam?

>> Mně se to úplně nelíbí. Já, protože jsem ročník 72, tak z samého dětství se kopala ta jáma pod Václavským náměstím, dělalo se tam meMetro. Dělalo se ať už hloubkově, ale bylo to tam rozkopaný. Jak dneska si pamatuju, když jsme jezdili tramvají přes takové dřevěné mosty a bylo, říkalo se to z toho důvodu, aby lidé mohli jet tramvají v klidu a nahoře jít pěšky, případně auty.

Najde-li se někdo, pane Wolfe, kdo vás teda bude v uvozovkách adoptovat a budete kandidovat, dostanete se jako zkušený už harcovník do zastupitelstva hlavního města. Tak kromě teda Vinohradského divadla a dalších, tak co je ta důležitá jedna věc, za kterou byste šel?

>> Já se ještě vrátím k jedné věci, jo?

Mně se podařilo, když jsem byl předseda komise, když jsem byl radní, tak ušetřit Praze 1 miliardu Kč za pronájem Škodova paláce, protože za dob Pavla Béma se vysoutěžil Škodův palác na nájem pro úředníky za 3 miliardy a za Adovanova Škodův palác.

>> Ano, Jugumanovy ulice a Národní třídy Škodův palác, kde jsou úředníci města.

A když se stala paní primátorka Krnáčová primátorkou a já radní, tak jsem dostal za úkol pokusit se snížit s vlastníkem baráku nájem, co se mi podařilo snížit o miliardu.

O tom se málo ví.

Takže Škodův palác nakonec stál ne 3,5 miliardy ten nájem za těch 20 let, ale vyšel zhruba na 2,7, protože my jsme to ještě dva roky prodloužili.

Protože teď se město koupilo na Václavském náměstí tu budovu bývalé komerční banky, což je skoro třikrát větší budova než ten Škodův palác. Koupila se za velmi dobré peníze. To je všechna čest. Což udělal bývalý ředitel magistrátu. Ten se opravdu snažil a musím říct, byť mu lidi vyčítají moc, tak tohle byla dobrá jeho investice a město se na to nemá stydět.

>> Po čem půjdete?

>> Po čem půjdu? No, já mám jako profilaci kultura, památková péče, cestovní ruch. Takže já bych chtěl v tomhle stále zůstat, protože beru to, že jsem v tom celkem brán jako osoba, která se v tom trošku vyzná a ví, jak nacházet lépe. A tak ať nechodíme kolem horké kaše. Divadlo na Vinohradech osvajfkované. A co teď ta hala? Harmonie?

>> Koncertní hala.

>> Koncertní hala. Tam mám já taky docela zářez a když jsem byl radní, tak jsme vlastně za mě vybrali to místo na té Vltavské.

>> Původně se chtělo, bylo několik úvah. Bylo to na Pangráci, byla úvaha na Florenci, kde bylo Denisovo nádraží. Další úvaha byla přímo na Štvanici na ostrově a jedna z posledních úvah byla tahleta část, kde dneska má vyrůst, to znamená Vltavská. Nakonec se rozhodlo na tom místě, co je Vltavská, u metra z jednoho důvodu: ta část patří městu pozemky a jednak tam byl pro neutěšenej stav. Kdo to tam zná? Takže tam byli bezdomovci a různý lidi, byťáci a podstatno dna.

Co myslíte?

>> Já věřím, že bude stát. Já si myslím, že by tady po nás něco mělo zůstat. Poslední veřejná budova, když zmíním Palác kultury, tedy dneska Kongresové centrum Praha, se postavila v roce 1912 a byl to Obecní dům. A to znamená, dneska jsme v roce 2026, takže 114 let nevyrostla za veřejné peníze žádná kulturně společenská budova. Takže my můžeme děkovat našim předkům a to se bavíme o Rakousku Uhersku 1912, ne o Československu. Takže vlastně ještě císař povolil a přispěl na výstavbu Obecního domu.

Rozjel jste se, pane Wolfe.

>> Teď já takové to, promiňte, aby po nás něco zůstalo.

>> Přesně rozumím, kam míříte. Já kdybych dělal dopravu — Palác kultury.

>> Mhm.

>> Promiňte, já to na konci Noselského mostu. Dobře, tak tady zůstal po někom Palác kultury.

>> No, vždyť je to příšerný.

>> Jako je to příšerná budova. Teď se mimochodem bude přistavovat další část pro kongresy. Já nevím, jestli to víte nebo ne. Takže tam, kde je dneska ta benzínka, myslím EMV, v tom podjezdu, ta skončí a na tom místě se už od příštího roku bude stavět, přistavovat k paláci kultury takzvané kongresové centrum. Protože byť palác kultury je velká budova, je příšerná, energeticky strašně náročná, ale zbořit ji by bylo dražší, než ji udržovat. Ale přesně, jak říkáte, je to strašný. A na kongres je naprosto nevhodný těch 2200 sedaček, co tam je. To jsou sedačky opravdu na sjezdy UV KSČ nebo na jejich sjezdy.

>> No, ale teď jsme se dostali někam jinam.

>> Řekl bych, aby tady po vaší generaci zůstala nějaká kulturní budova, na kterou třeba budou pyšní za 100 let naši následovníci a budou říkat: ty jsme rádi, že v roce 2032 ti naši dědové, pradědové, tady postavili budovu, která je pro 2000 posluchačů, má skvělou akustiku, protože v Praze není, kromě Rudolfína, budova, kde by se dala kvalitně poslouchat hudba. A Rudolfína je pro 1000 diváků. Vezměte si, jak je. Ona je vlastně udělána trošku jako systém Kolosea, aby bylo všude slyšet dobře, nahoře, dole, a je to hrozně blízko třeba pro klavíry. Ale Obecní dům je pro 1250 diváků, ale to je spíš sál pro plesy. Samozřejmě je tam Pražské jaro, ale nikdy tá kvalita té hudby a ta tělesa, co sem jezdí světová, tak oni sem k nám ani nechtějí jezdit z toho důvodu, že jejich hudba tam tak nevnikne. Kvalita tý hudby, té interpretace, protože ta smetanka to nedokáže, nedokáže to pojmout.

>> Dobře.

>> Jasně. A to je totiž moje. Když budu dělat dopravu, tak já budu chtít, aby tady byl co nejdříve obchvat, abychom to postavili. Jsem zastupitel, takže v tom můžu udělat něco malinko, ale nejsem ten, kdo tady bude určovat tempo a rychlost výstavby silnic.

>> A ta řadu, pane zastupiteli, od starého člověka jako jste vy, na závěr moudrou radu.

>> No, řekněte.

>> Jo.

>> Chcete? Jo.

>> No, dneska ve velkých městech se staví věci tak, aby byl zážitek vevnitř i venku.

>> No a to doufám. A to mi na tom chybí.

>> Myslíte, že to nebude zážitek zvenku?

>> Ne, architektura.

>> Víte, jak by tam byla krásná ta koule, co je v Las Vegas, která celá svítí a vejde se tam vašich 2000 posluchačů.

>> Jenže otázka: byla by tahleta koule v Praze dobře?

>> Jo.

>> A dobře, to může být na Pangráci. Proč to neuděláme někde jinde?

>> Celej svět se na ní jezdí dívat.

>> No.

>> Z letadel všichni.

>> Já vím, že jo, ale jako letadlem se nechodívá na barák na Vltavsku.

>> No, tak vypadá to jako sokolovna, co jsem viděl já.

>> Ne, ne, to je — hele, to je o názoru. Když se stavěl Obecní dům.

>> Je to o názoru a dovolte mi, abych nějaký názor měl.

>> To je v pořádku. A já ti řeknu secesi. Obecní dům secese — v podstatě byl postaven už po secesní době, ale lidi říkají, že to je hrozná budova, že takle kulisnu budovu, proč ji stavěli radní tak pozdě, když je to ošklej.

O Obecním domě.

>> Jo, jasně. Dneska se bavíme o tom, že Obecní dům je perla secese.

>> Souhlasím.

>> Takže ti můžu dát. Když jste říkal, že jsem něco udělal, tak já jsem v Praze pomohl prosadit Mariánský sloup. Tak já jsem udělal magnetku a jednu vám tady takto dávám.

>> Mohu já vám to přijmout?

>> No tak to není úplatek, protože je to fotografie.

>> Není — to je hmotný statek.

>> Hmotný to nebude.

>> Může to být taková.

>> Hmotný statek to je. No to ale já tím přijím nějakou 20 Kčí hodnotu. Akorát to nejde v tom prezervativu.

>> No to bych v životě taková.

>> Mně se to líbí. Já to ukážu divákům v tom.

>> Je to pěkný. Dáme to tady v XTV na ledničku. A to je Mariánský sloup.

>> To je Mariánský sloup na Mariánském náměstí.

>> A tomu si to probeme příště.

No, já doufám, že budete kandidovat a těším se, že se potkáme v tomto pořadu.

>> Já taky a děkuju za pozvání.

>> Děkuji a na shledanou.

>> Na shledanou.

>> Naším hostem byl Jan Wolf.

[hudba]