Moc peněz #35: Po korekci je zlato ve skvělém nákupním období

# Moc peněz, díl 35

A naším hostem je jako vždycky pan Robert Vlášek.

Dobrý den.

>> Dobrý den vám i divákům.

>> Musím vám dnes pochválit vaše sako.

>> Jo, líbí se vám?

>> Veselé, takové bych řekl.

>> Líbí se mně.

To říct nemohu, ale musím říci, že samotný Liberace by zblednul závistí.

Nevím, kdo je Liberace, ale v zábavné době veselé sako zlepšuje energii. Kdo je Liberace?

>> Nevím, nevím, nevím.

To mi uniklo.

>> Nějaký… já jsem myslel, že to sako je právě inspirováno mistrem Liberace, nějaký odeman, ale neznám to jméno.

>> Dobře, tak nastudovat do příště.

Pane Vlášku, já řeknu na úvod, že tento pořad vzniká ve spolupráci s Fireold, vaší společností, která obchoduje se zlatem.

>> Je to tak.

My to tady rádi říkáme, že vlastně nákupy zlata… k tomu se všemu dostaneme, ale teď já pozoruji poslední týdny a měsíce, že zlato zažívá pokles. Copak se nám to děje?

>> Zlato zažívá pokles, respektive určitou korekci, která tam proběhla. Teď zrovna tedy zase začíná růst, ale to je vedlejší.

Eh, skutečně došlo k tomu, že po dlouhou dobu růstu, kdy to zlato za poslední dva roky vyrostlo v českých korunách někde kolem 70 až 80 %, v eurech velmi podobně, za rok kolem 40 %, tak díky tomu, co se odehrálo v Hormuzkém průlivu a díky nějakým spekulativním přesunům z papírového zlata do ropy, jsme zaznamenali korekci na úrovni někde 15 %.

Což ale já bych rád zdůraznil, že je úplně skvělý moment právě vzhledem k tomu vývoji v tom posledním období a k tomu, co se predikuje, jaké jsou prognózy, tak je skvělá příležitost pro nákup, protože vlastně tahle okénka nákupní je vždycky dobré maximálně využít.

Bohužel řada lidí uvažuje přesně opačně a když je to nejvýhodnější nakupovat, tak většinou prodává a nakupuje, kdy to nejvíc roste.

Takže >> je to obráceně.

Už je to okénko tedy hodně velké, bych řekl, protože už je to několik týdnů, ale vy tvrdíte, že stále je to okamžik, kdy máme nakupovat zlato.

>> Stoprocentně.

Ty prognózy jsou vlastně všechny velmi jasné. Ten odhad všech těch největších autorů světových, kteří se zabývají zlatem, je, že v tom horizontu 12 měsíců to zlato poroste někam na 5,5 až 6 000 dolarů za unci z těch dnešních 4 000… já nevím… 600. Řeknu.

Takže to je velmi zajímavé a tahle korekce mi ještě zvyšuje ten potenciální zisk, takže určitě skvělé okno.

Takže pojďme říct, že nejjednodušší způsob, jak se dostat ke zlatým slitkům nebo ke spoření, případně k mincím… tak je poslat si mail na zlato@mincex.cz.

Je to stále tak, že mají… eh… v případě spoření… tito zákazníci 30% slevu na vstupní poplatky? >> Je to tak.

Mají speciální péči a je důležité tam napsat telefonní číslo a tak… určitě… a případně, protože to jsme tady řešili minule, ty firemní účty a placení zlatem… i pro soukromé osoby… eh… i na této adrese dostanou informaci.

>> To všechno běží.

To placení ve zlatě je samozřejmě velmi zajímavá věc z jednoho prostého důvodu, protože když cena zlata roste, jak jsme viděli teď v tom posledním období… dlouhém… že za 19 let to zlato vyrostlo o 1000 % v korunách zhruba… tak když vám roste zlato a vy tím zlatem platíte… tak zboží prosím si platíte čím dál tím míň, protože když vám vyrostlo zlato o 70 %, tak vy zaplatíte o 70 % méně, když to otočíme.

Takže určitě nejenom ukládat do zlata peníze, aby vám rostla hodnota, ale to je jeden benefit a ten druhý je, že platíte při růstu ceny zlata stále méně za to zboží a služby na rozdíl od lidí, kteří platí penězi, protože těm tu hodnotu peněz znehodnocuje inflace.

>> Mhm.

Zlato@mincex.cz… kdyby někdo chtěl spořit, protože to mě zaujalo, že tam se dá spořit třeba už od 100 Kč měsíčně.

>> Čtyři eura a 100 Kč měsíčně určitě… že je to tak… zajímavé.

>> Naprosto svobodný produkt.

Navíc… když se mi nechce nic posílat, nemusím posílat. Když mám víc… třeba nahromadě… mohu poslat víc. Úplně svobodný účet.

>> A když si tam dá někdo nějaký… třeba že chce 5 g, 10 g, trojskou unci… tak jakmile si dospoří… automaticky mu to přijde domů.

>> Pošleme domů v diskrétním černém pytlíku.

>> V diskrétním černém pytlíku.

Je to anonymní. Ten dopravce nemá informaci, co dopravuje. Je to pojištěno… na náklady… vlastně… náklady vlastně… nás a toho zákazníka. Samozřejmě, co se tam dělíme o ty náklady.

Nicméně to pojištění funguje tak, že kdyby se s tím cokoliv stalo… eh… tak vlastně my si to vyřídíme s pojišťovnou… posíláme novou zásilku.

Mm.

Takže… řekněte teď… eh… vy tedy prorokujete, že zlato se teď dotkne eh nějaké té spodní hranice… půjde nahoru. Eh, co to vlastně zvenčí ovlivňuje?

>> Co ovlivňuje cenu zlata?

[frknutí] No, řada faktorů samozřejmě… jsou faktory jako ryze ekonomické, jsou faktory nějaké spekulativní a jsou faktory geopolitické, řekněme.

Tady se potkávají ty faktory všechny v tomto období a právě proto to zlato tak extrémně rostlo.

To znamená, že vlastně vidíme vývoj globální ekonomiky z hlediska tisku nekrytých peněz, který stále pokračuje… zvyšuje se v zásadě… což má potom ty inflační tlaky… že ty peníze se znehodnocují. Takže to je jeden důvod, proč zlato jakoby roste.

Druhý důvod je, že se očekává nějaké nové měnové uspořádání a centrální banky nakupují masivně zlato, takže tlačí jeho cenu nahoru.

A to souvisí s tou geopolitikou… s tím, jak ten svět je vlastně rozdělený… jak je soutěž těch dvou bloků, která probíhá.

>> No, když říkáte nové měnové uspořádání… tak mě běhá mráz po zádech… co to vlastně znamená… '53. rok?

No, že to zmiňujete docela dobře, protože já vlastně jsem trošku na to byl nachystán, protože v zásadě máme výročí monetární reformy v tom '53. roce, protože ona proběhla 16.

>> Aha.

A tam je zajímavá ta věc, že vlastně… eh… ono sice ty, jako, některé kulisy monetární reformy byly jiné, ale ty příčiny by byly poměrně vlastně podobné, protože tam došlo k tomu, že… eh… ten stát se rozhodl z toho finančního systému odstranit přebytečné peníze, které vlastně vytvořil, protože neměl zboží… nebyla… bylo hodně peněz… nebylo zboží.

Takže ty příčiny byly trošku jiné… ty kulisy vlastně… ale ten důsledek pro lidi byl úplně stejný, protože přišli o valnou většinu svého majetku uloženého v penězích. To je potřeba říct.

>> No, ale měnu jako takovou neočekáváme.

To zase ne.

>> Eh, no to bych si nemyslel, protože vlastně… [odkašlání] … ono není otázka, jestli nějaká měnová reforma bude, ale kdy.

Proč to říkám?

Protože když se podíváme na Československo… tak prošlo měnovými reformami hned několika. Lidé si to neuvědomují, ale Československo první měnovou reformu zažilo hned… 1919. Měnová odluka od rakousko-uherské koruny. 1939 československá koruna… protektorátní koruna. 1945 velká měnová reforma… lidé na ní zapomínají… byla velmi podobná… nebo velmi podobně významná… jako v tom '53.

Tam vznikly vázané vklady… kdy… eh… některé typy, jako úspory… byly zablokovány… ty osoby je nemohly používat.

# Surový přepis upravený pro čitelnost:

Byly to třeba různé zaměstnanecké spoření, jako byly výnosy z kapitálových životních pojistek, prostě z těch spořících programů, dluhopisy, akcie některých firem byly zmrazeny, zablokovány na takzvaných vázaných vkladech a ti je nemohli používat.

A když jste potřeboval z toho peníze z těchto vázaných vkladů, účtů, tak vám úředník to musel povolit.

To znamená, když jste potřeboval třeba nové zuby – typicky byl příklad zubařem zaplatit – nebo jste měl svatbu, tak jste požádal úředníka a on vám to zaplatil, takže vyplatil ty vaše peníze.

Jo, takže to byla velká věc.

Potom přichází ten 53.

To bych možná s dovolením potom ještě trošičku rozebral, aby si lidé uvědomili, co to vlastně znamená.

A pak máme ale měnovou reformu další vlastně v roce 1993, ku příkladu jako měnové rozdělení od Československa – a Slováci ještě 2009, přechod na euro.

Jo, tady trošku narážím na to, co by diváci měli být velmi pozorní.

Dobře.

A není to měna ve smyslu, že by se škrtla nula.

Eh, každá ta měnová reforma byla trošku jiná.

Ty měnové reformy bychom mohli rozdělit na nějaké konfiskační měnové reformy. To byla typicky v tom 53 a 45, v podstatě. A pak to byly nějaké technické měnové reformy. Ale ty reformy, když se na ně podíváte – ehm – vlastně jednu za druhou, všechny snižovaly kupní sílu těch peněz různými způsoby.

Někde to bylo konfiskační vyloženě – to bylo v tom 53. Někde to bylo technické a díky třeba inflaci, znehodnocení měny nebo jinému špatnému kurzu vůči jiné měně docházelo k znehodnocování těch úspor.

Ale nechci být nudný s čísly – [odkašlání] – ale aby si diváci jenom uvědomili, že měnová reforma není nic tak mimořádného, jak my si myslíme.

Protože Rakousko–Uhersko takových měnových reforem prodělalo ve své historii asi 12.

Významná byla 1811 po napoleonských válkách, státní bankrot 1857, Vídeňská měnová smlouva 1892.

Ale abychom nebyli jenom Československo a Rakousko–Uhersko, tak významné měnové reformy proběhly v Německu v roce 1923 po té známé hyperinflaci. Kdy, jenom aby si lidé uvědomili, kam vede tisk peněz, když se vymkne – tak v roce 1914 byl kurz 1 dolaru 4,2 marky.

Dobře, pane Dláško, ale co bylo?

To bylo.

No počkejte, ale 1923 byl kurz té marky 4,2 bilionů Kč, ne?

Ehm, tedy marek, pardon.

Takže neuvěřitelná věc.

Já tím chci jenom říct, že co bylo, to bylo a o těch se teď nemůže stát.

No počkej, nemůže se stát.

1927 Maďarsko, 48 znova Německo, 50 Polsko, 47, 52 Rumunsko, 99, 1995 Polsko, 98 Rusko, Francie 28, 45, 62 Itálie, Anglie.

Mohli bychom pokračovat.

Jasný.

Takže se nemůže stát... nemůže se stát... v zásadě musí.

Jak to?

Ve chvíli, kdy tisknete nekontrolovaně peníze dlouhou dobu a máte jich v tom oběhu tak velké množství, jako máme my od toho roku 1971, tak je jenom otázka času, kdy to narazí na svoje možnosti, což se právě děje – to vidíme všude kolem sebe.

A pak je otázka, jak to vyřešíte.

A vy to vyřešíte právě tím, že nějakým způsobem ty peníze z toho oběhu stáhnete – buď nějakou vysokou inflací, nebo nějakou technickou měnovou reformou, nebo nedejbůh nějakou konfiskační měnovou reformou.

A řada odborníků upozorňuje na to, že velké riziko z tohoto hlediska představují CBDC, digitální peníze centrální banky a třeba digitální euro, které by velmi snadno umožnilo to, co v 53.

Velmi komplikované.

Dobře, ale přece mi nechcete říct, že teď aktuálně hrozí nám, občanům, že bude nebo že zažijeme to, co jsme zažili třeba v tom 53, že zažili naši předci v 53. roce.

[odkašlání] Aby nám někdo neřekl, že strašíme nějak lidi – jo – tak ono se vlastně to děje tou inflací, to probíhá průběžně.

Ta inflace je taková skrytá měnová reforma, ale je potom otázka, jestli v nějaký moment tohle stačí.

Já netvrdím, že něco přijde zítra, ale tvrdím, že to nevyhnutelně v nějakém časovém úseku k tomu směřuje a že ten projekt CBDC digitálních peněz na tohle reaguje.

A jenom takovou poznámku o tom, jak politici obecně a státy hrajou s těmi lidmi tu hru – transparentně nebo ne.

[odkašlání] Já jsem se podíval na tu měnovou reformu v tom 53.

A ona proběhla 1. června.

Ale 29. května večer v rozhlasovém projevu ujišťoval prezident Zápotocký slovy: "Naše měna je pevná a měnová reforma nebude. Všechno jsou fámy, které šíří třídní nepřátelé."

29. května v pátek, 30. května – to byl následující den – po 17 h předseda vlády Vilém Široký oznámil, že stávající bankovky budou platit pouze do konce měsíce, což byla tuším neděle právě.

A od 1. června byly uvedeny nové peníze, které ale, aby se to celé utajilo, byly natištěny v Sovětském svazu – přes noc v zapečetěných vagónech je přivezli.

Takže vznikla paradoxní situace, že třeba, já nevím, šéf pobočky Československé státní banky v Brně přišel do práce a zjistil, že je měnová reforma – podle toho, že má obsazený úřad vojáky a policií.

Takže to se dělo.

No a pak došlo k tomu, že vlastně z té ekonomiky zmizely ty peníze, snížila se ta hodnota v nějakých přepočtech, které bychom mohli rozebrat.

Ehm, a nemusíme, ale výsledek byl ten, že vlastně zmizelo z 52 miliard, které byly v oběhu, 51 – respektive zbylo 1,4 miliardy – a bylo to 37:1 v různých pásmech.

Někdo to měl 50:1, někdo prostě 5:1 do nějaké hodnoty a tak dále, ale výsledek byl tento.

Plus byly zrušeny ty vázané vklady, ty se škrtly bez náhrady.

Dobře, ale toto se nestane ehm tímto způsobem.

A ehm vy říkáte, že tedy inflace je něco podobného – a dá se říct, že právě ten nákup zlata nebo hospodaření si s nějakým – řekněme – s nějakou zlatou zásobou vlastní je vůči tomu imunní.

Jednoznačně. Kdyby ty lidé neměli tehdy v tom 53. měnových reformách vlastně ten majetek jenom v těch penězích – třeba a v těch dluhopisech a podobně – a měli by to v tom zlatu, tak je to mimo ten systém, je to prostě venku a je to samozřejmě imunní – jak z hlediska zásahu toho státu tímto způsobem, tak z hlediska prostě inflace a podobně.

Mhm.

Ještě jednu poznámku, jestli dovolíte.

Mám jenom pro diváky, aby si uvědomili ještě jednu věc – že vlastně v jakém my žijeme světě. Zadlužování se těch států – jo – což taky tohle tu inflaci samozřejmě zvyšuje.

V roce 1993 dluh [odkašlání] České republiky byl 159 miliard Kč. Bylo to 13 % HDP.

V roce 2010 to bylo bilion 344 miliard, bylo to 36 % HDP.

A v roce 2025 – tedy loni – to bylo 3 678 miliard, to znamená 3 biliony. Bylo to 43,1 % HDP a 98,1 miliard.

Ještě jednou jenom takovou zajímavou skupinu pro diváky.

V roce 1989 byl dluh vlastně Československé socialistické republiky 79 miliard Kč, což bylo 11 % HDP – 11 % HDP – ale pohledávky Československa vůči jiným stranám činily 110 až 120 miliard. Takže ten stát byl v kladné bilanci, když by se to započetlo vzájemně.

Takže jenom jak nám extrémně narůstají ty dluhy, jak extrémně narůstá náklady na obsluhu toho dlhu, splácení těch úroků – z 10 miliard v roce 93 na 98 miliard v roce 2025.

Dobře.

A teď zpět k tomu, jak to, že to zlato je imunní.

Je imunní proto, protože je mimo ten finanční systém. Není to fiat měna, není to nekrytý papírek, je to prostě fyzickej kov, který máte mimo.

A vlastně v té měrové reformě nebo v té inflaci se znehodnocují ty peníze, ty papírové peníze, to zlato je mimo a právě v těchto časech navíc ještě těch světových turbulencí, světových inflací, zadlužování, to zlato funguje jako bezpečný přístav. Takže vlastně všichni ti velcí hráči do ní ukládají peníze, což tlačí jeho cenu nahoru.

Takže vlastně i pro toho běžného smrtelníka, jako jsme my dva, tak to znamená, že pokud já se svezu na tom trendu, uložím si tam ty prostředky, tak vlastně stejně jako ti velcí na tom vydělávám.

No a zase tam ta nevýhoda, že prostě za sytek zlata si těžko půjdete nakoupit dva rohlíky a litr mléka.

Musíte ten sytek zlata vyměnit za peníze, což zlato vždycky je likvidní. Na druhou stranu v tom našem systému Ingolpay tenhleten problém odpadá, protože máme dneska několik set už obchodních míst v Čechách, na Slovensku, v Polsku a rozšiřujeme to do dalších zemí, kde ti obchodníci mají zlaté platební terminály.

Já teď mám schůzku tady za chvilku v kavárně naproti přes park, kde také přijímají platby ve zlatě. Záměrně to mám tam. Zaplatíme za kafe, za croissant vlastně zlatem. Takže tenhleten problém odpadá.

Já jsem schopný v tom systému Ingol tou aplikací zaplatit kafe za – já nevím – kolik dneska stojí kafe, 80 Kč, 50 Kč, croissant prostě za 50 Kč bez problémů.

No a my už jsme to tady v jednom z těch dílů tohoto pořadu řešili. Přibývají ti podnikatelé, obchodníci a taky soukromé osoby, kteří chtějí mít ten účet ve zlatě. Mám na mysli ten účet, který můžou platit a třeba přijímat platby.

Určitě, přibývají několik tisíc každý měsíc. Je velký zájem od obchodníků také ve všech těch zemích, ať už je to Slovensko. Já jsem teď tam měl velké takové tour v Polsku, hodně nám to také narůstá. V Čechách samozřejmě. Takže ano.

No a co se stane, až těch plátců nebo uživatelů toho zlatého účtu bude tolik, že se to přestane líbit bankám?

Já si myslím, že když se podíváte na vlastně objemy dneska těch jednotlivých typů jako investic nebo vůbec umístění majetku, tak na běžných účtech v bankách máte 3,6 bilionů Kč zhruba. V podílových fondech máte něco kolem 760 miliard. V penzních fondech, pokud se nemýlím, je to přes 400 miliard. V akcích, dluhopisech jsou to vyšší či nižší stovky miliard. Ve zlatě je to 50 miliard, takže ta doba je samozřejmě hodně daleko.

Spíš já si myslím, že se banky budou adaptovat na tu situaci, protože tady vzniká platební metoda, jako máte Google Pay, Apple Pay, tak je tady Ingold Pay naše platební metoda, a pro ty banky bude zajímavé spíš se do toho zapojit, protože vidíte, že ty banky i dneska, aby jim neutíkalo ten byznys, tak se snaží prodávat ty slitky zlata také, co se trošku opičí, ale oni to moc neumí, takže v bance není úplně dobré nakupovat.

Pojďme teda říct ještě na závěr, že emailová adresa je zlato@mincex.cz a tam si mohou objednat od vaší společnosti jednak zlaté slitky, mince, zlaté účty.

Zlaté účty nebo to spoření.

Ano. A mají 30 % podporu v XTV. To je potřeba.

A sami sebe a případně mohou kdykoli vám volat, konzultovat.

Určitě. My samozřejmě máme klientskou linku, která funguje od 8 ráno do 18 do večera každý den. Máme tam šikovná děvčata vyscvičená. Máme speciální tým, který se stará vlastně o poptávky z XTV, kde když právě diváci napíšou kontakt – to je důležité, telefonní – tak my je do 48 hodin vlastně kontaktujeme nebo se snažíme to stíhat do těch 48 hodin. Někdy jsme delší, omlouvám se, ale vždycky se ozveme a probereme všechny potřeby, nastavíme podle potřeby toho zákazníka.

Tak jo, těším se na příště.

Já taky.

Moc peněz, díl 35 a naším hostem byl, jako vždycky, pan Robert Plášek.