Ministerstvo spravedlnosti bitcoinovou miliardu de facto očistilo. | Miloš Zeman

[hudba] [hudba] Miloš Zeman je naším hostem.

Zdravím tě, pane prezidente.

Ahoj.

Ahoj k severu.

>> Miloši.

Dlouho jsme se neviděli.

Tak já musím některé věci vzít letem světem a začít tím, jak v tvých očích je výsledek setkání v Ankaře, protože nějak mám pocit, že sednul prach, už nikdo nic neříká, už není ani žádný konflikt.

Byla to bouře ve sklenici vody.

>> Ale nebyla.

[frknutí] Když si uvědomíš, že jsme byli jediná delegace, která byla dvojitá, tak samozřejmě tahle kuriozita vyvolala i rezonanci.

My se samozřejmě tvářime jako, že si toho nikdo nevšimne, ale on si všiml.

>> Mhm.

No a kde byla chyba?

No, chyba byla přesně v tom, že ta delegace byla dvojitá.

Podívej se, já jsem byl na několika samitech na to.

V jednom případě jsem poprosil Petra Fialu, protože jsem byl v nemocnici, aby mě zastoupil.

A v jednom případě jsem vyhověl Andreji Babišovi, který tam chtěl jet se mnou, takže jsme jeli oba.

No [frknutí] a dost dobře nechápu to [frknutí] umanuté žadonění o [frknutí] účast v Ankaře, nota bene požadavek, aby prezident byl vedoucím delegace, když je možná rozumná lidská dohoda lidí, kteří jsou odsouzeni spoluvládnout, setkávat se a pracovat na společném díle.

Víš, Angličani měli jedno heslo: „Right or wrong, my country."

Ať je to dobře nebo špatně, je to moje země.

A nikdo by neměl [frknutí] zejména v zahraničí kritizovat vlastní vládu právě díky tomuto heslu.

Já jsem sám byl na mnoha desítkách, údajně až osmdesáti zahraničních cestách a nikdy jsem neřekl jediné kritické slovo vůči vlastní vládě, i když jsem si občas myslel i to nejhorší, ale špinavé prádlo se pere doma.

No a tady prostě my na veřejnost demonstrujeme neshodu mezi prezidentem a premiérem, respektive ministrem zahraničí, a myslím si, že je to chyba.

>> Je vůbec důležité, co takový summit na to nakonec pošle ven jako nějaký zásadní výstup?

Není to jenom taková přehlídka zdvořilostního setkávání se.

>> To bych ani neřekl.

Podívej se, na některých samitech se zvyšoval objem nebo procento výdajů na obranu, a to je rozhodnutí, které zavazuje všechny členské země.

No a jinak [frknutí] detailní jednání probíhá tak, že se na konci vždycky ujistíme, že jsme jednotní, odhodlaní, akceschopní.

Někdy je to pravda, někdy to pravda není.

Vezmi si [frknutí] třeba úprk vojsk Aliance z Afghánistánu, jo, to byla ostuda jako druhou.

No a žádný summit na to se tím prakticky nezabýval, protože na sumitech se předstírá nerozborná jednota, i když není.

Dobře, Miloši, to financování nebo odvod do NATO, ta procenta, která máme již léta platit, ve většině případů neplatíme.

Co myslíš, že se to nějak narovnává, nebo to celé se vlastně zamotá tím, že řada těch peněz jde na boj na Ukrajině?

Jak to vlastně je?

>> No, já bych předeslal, že se musím trochu usmívat, když se pořád mluví o tom, že naplníme ta dvě procenta, protože za mé vlády se ta dvě procenta plnila a nikdo o tom nemluvil a považovali jsme to za samozřejmost.

Bylo to dokonce mírně nad dvěma procenty, asi 2,1.

No, samozřejmě, že teď je návrh, aby se do toho započítávaly nejenom výdaje na pomoc Ukrajině, ale například i infrastrukturní investice.

Takže když opravíš nějakou dálnici nebo postavíš novou dálnici, to stojí hodně peněz, a začneš tvrdit, že v případě konfliktu by po té dálnici jezdily tanky, což je ostatně asi pravda, no, tak se ti výdaje na tu dálnici započtou do celkového komplexu obranných výdajů.

Ale mně to připadá jako zbytečné zbrojení a zejména neefektivní zbrojení, kdy koupíme všechno, co se koupit dá, jenom proto, abychom splnili nějaké limity, a pak to za pár let třeba budeme s hanbou vyzařovávat nebo vyřazovat.

>> Mm.

Předpokládám, že si Miloši zaznamenal poslední takový průšvih Filipa Turka, který se stal účastníkem dopravní nehody tady na IP Pavlova.

Dokonce předpokládám, že jsi tu nehodu viděl někde na videu.

>> Neviděl.

>> Neviděl, >> ale [frknutí] četl jsem o tom.

>> Četl jsi o tom?

Eh, co myslíš?

Je to v případě kariéry Filipa Turka důležitý hřebíček do jeho rakve, nebo je to věc, kterou my Češi odpouštíme?

>> Podívej se, těch dopravních [frknutí] nehod bylo víc u jiných významných politiků.

Já si třeba namátkou vzpomínám, že Klára Gajšová měla dopravní nehodu, při které zahynul člověk, a nijak to neohrozilo její kariéru.

Čili já bych to nepřeceňoval.

Dopravní nehoda se může přihodit každému.

A myslím si, že ta hysterie kolem této konkrétní dopravní nehody je poněkud přehnaná.

Co se ovšem nemůže přihodit ke každému, to je úplně jiná kauza. [vzdechy] Protože žalobkyně před pár dny navrhla v bitcoinové kauze tresty pro Jiříkovského, Blaška a další.

Pro bývalého ministra spravedlnosti, pokud se nemýlím, šest a půl roku vězení.

>> Bude z tohoto mraku pršet?

No jistě, že ano.

To je něco jiného, protože tady se jedná o miliardy korun, a to ne jednotky, ale spíše desítky miliard.

Ta jedna miliarda pro ministerstvo spravedlnosti je opravdu jenom zlomek té celkové částky, která byla na té bitcoinové peněžence i jinde.

No a protože je nepochybné, že jde o peníze, které vznikly z trestné činnosti, já nevím, proč to Pavel Blažek popírá.

Mohu vyjmenovat: drogy, zbraně, eh pornografii, včetně dětské pornografie, a což se málokdy uvádí: falešné dokumenty, jo, včetně třeba falešných pasů.

No tak tohle všechno bylo na tom darknetovém tržišti, jak se to jmenovalo?

Nukleus.

>> Tržiště.

Jo, to už nevím, jak se to jmenovalo.

>> Myslím, že Nukleus, ale nejsem si tím jistý.

Takže pocházelo to z této konkrétní trestné činnosti.

No a to je samozřejmě neobhájitelné.

V politice nemůžeš být naivní.

Můžeš být cynikem.

To většina politiků je, včetně mě, ale nemůžeš být naivní.

Na druhou stranu je něco jiného, když si, myslím, ministra spravedlnosti nějakým způsobem přesunul část peněz od pana Jiříkovského do státních peněz, než kdyby si je nechal pro sebe.

O tom bych se nedivil té navrhované výšce trestu, ale není toto jen chyba v pracovních pravidlech, řekněme?

>> No, podívej se, celý problém je v tom, že je trestný čin legalizace výnosů z trestné činnosti.

Tím, že ministerstvo spravedlnosti přijalo tu miliardu, tak ji de facto očistilo.

Proto se tomu říká praní špinavých peněz – Laundering Dirty Money.

To je trestný čin, který v trestním zákoníku má nějakou sazbu v rozpětí od do a tam se vejde i těch šest a půl roku.

Vzpomeneš si na nějaký podobný případ v minulosti, kdy došlo k nějakému mimosoudnímu vyrovnání, řekněme, mezi státem a s někým, kdo měl naběhnuto na vysoký trest?

Dělo se to někdy něco podobného?

Jako že by se ten člověk, kterému hrozil vysoký trest, vykoupil tím, že dal někomu peníze?

No, já tady v tom nevidím nic jiného.

>> No, dobře, ale já si myslím, že předtím nic takového nebylo, a možné, že i to je důvodem pro vysokou trestní sazbu, přičemž předesílám, že já mám Pavla Blaška rád.

Považoval jsem ho za nejinteligentnějšího člena Fialovy vlády, což zase nebylo tak obtížné.

A [frknutí] v každém případě je mě líto, že se mu tohle stalo.

To je právě ta záhada, kterou si mnohokrát opakuji sám pro sebe. On kromě toho, že je chytrý člověk, tak je mazaný advokát, jak se říká v Brně. Neříkej mi, že on to neměl nějak vymyšlené. Kde se stala chyba v Matrixu?

Mělo to proběhnout nějak potichu, nebo máš tam, Miloši, snad teoreticky i nějaké podezření, že nemusel jít peníze jenom do té státní bitcoinové peněženky, ale ještě někam jinam?

>> No, zkrátka ne někam jinam. Ten Jeiříkovský, než ho zatkli, jo, v noci, tak poslal ty peníze z té peněženky. Kromě miliardy ministerstva spravedlnosti, tak poslal na několik dalších adres a tyhle peníze se zřejmě vypařily. No, on je pošt — tedy na účtech, o nichž příliš nevíme.

>> No, on je poslal do takzvaného mixéru. To je údajně odborný výraz, kde se ty peníze zamotají přes mnoho, mnoho účtů a nikdo už neví, kam to patří.

Dobře, pojďme k další věci. Teď se nám velmi rychle přibližují podzimní volby komunální a senátní. S ohledem na výsledek těch posledních parlamentních voleb, máš pocit, že je šance, že by se nějak obměnil senát tak, aby došlo k jinému rozložení sil?

>> No tak samozřejmě, že šance tady je. Senát sice může blokovat některé zákony, ale to je směšné, protože článek 101 platí jak pro prezidenta, tak pro senát v případě jejich veta. Takže ono je celkem jedno, v jakém je senát složení. Tady se přeceňuje význam senátního veta. Ve skutečnosti je to pouze drobné zdržení v rozsahu několika týdnů mezi vetem a přehlasováním veta poslaneckou sněmovnou.

Jinými slovy, pokud máš bezpečnou většinu v poslanecké sněmovně, pak veto, ať už prezidenta nebo senátu, je jenom prázdné gesto. Na druhé straně uznávám, že senát, pokud ho rovnou nezrušíme, což by byla úspora nákladů, tak aby tam neměla převahu opozice, je dobré postavit přitažlivé vládní kandidáty. Já třeba budu hlasovat pro profesora Gerlocha, který je tuším v mém volebním obvodu.

No a když se to podaří i v jiných obvodech, tak volební koalice bude mít většinu i v senátu.

>> Vidíš tam už některá zajímavá jména?

>> To právě jedno jsem ti řekl.

>> To jsem pochopil. A já bych se už mířil k jinému jménu. Jestli už jsi zaregistroval, že bude kandidovat pan Nečas.

>> Nezaregistroval. A mám pocit, že pan Nečas, co byl předsedou strany práv občanů.

>> Jo, já myslel, že mluvíš o jiném Nečasovi.

>> A já tuším, že to je Luboš ten.

>> Ano, ano, ano, ano. No, to je velmi sympatický člověk, erudovaný lékař a já mu samozřejmě na té Moravě — on je myslím z Valašského Meziřičí, pokud se nemýlím — tak já mu přeju srdečně a přátelsky mnoho úspěchů. Už jsem ho dlouho neviděl.

No a z toho, co zatím víme, bylo tam objevilo se nějaké jméno, kdyby se řeklo, tak to je pecka, že jde kandidovat, nebo zatím nic zásadního? Tak jsou lidé, kteří jaksi kandidují permanentně a člověk se už musí pouze usmát nad jejich poněkud trapnou snahou se zviditelnit. Ale nevím tam o žádném zajímavém jménu, ať už zajímavém proto, že je to profláknutý člověk, nebo že je to člověk, který má moje sympatie.

Jediné jméno, a to jsem ti řekl, a teď bych k tomu přidal i toho Nečasiče, který má také moje sympatie, jsem uvedl, a o zbytku vím velice, velice málo.

>> Já jsem popravdě očekával — nevím proč jsem si to myslel — že bude kandidovat Jiří Paroubek. Myslíš, že by měl šanci?

>> Ale no tak záleží na tom, ve kterém obvodu by kandidoval, protože v Praze asi má pravice výraznou převahu a tam levicový kandidát šanci nemá. V některých jiných obvodech by tu šanci měl, ale nevím o tom, že by kandidoval do Senátu. Je koneckonců předsedou zatím mimo parlamentní strany, která má zkratku ČSSD.

>> ČSSD.

>> Ano, je to tak.

Teď se nebudu ptát na konkrétní jméno, ale budu se ptát, jak by měl nebo musel vypadat kandidát v prezidentské volbě, která nás čeká už jako velmi brzy, aby porazil Petra Pavla?

>> Já už jsem na to odpověděl. Takže to budu opakovat. Říkal jsem, že bych byl velice rád, kdyby kandidoval Radek Vondráček, a to ze dvou základních důvodů. Ten první je věcný, pragmatický — je to místo předsedy nejsilnějšího vládního hnutí nebo strany. A ten druhý je tak trochu emocionální. Znám ho poměrně dobře, vážím si ho. Je to čestný člověk a je to lidský člověk. Prezident by měl být především lidský. Neměl by to být takový suchár, upjatý suchár, který se ani neusměje.

No a ten Radek Vondráček by podle mého názoru, i v televizních diskuzích, protože se jich velmi často účastní, měl šanci Petra Pavla porazit.

>> Jsou prázdniny a v Praze začíná nebo začne brzo Prague Pride. Což je ta akce, o které se vždycky diskutuje, jestli má město podporovat finančně nebo ne, jestli je to dobré vůbec, aby se dávala na odiv sexuální orientace kohokoli. Miloši, zajímá mě — v době, kdy jsi byl třeba prezidentem, byl jsi pozván někdy na Pride, abys třeba promluvil nebo pobesedoval?

>> Kdyby jsem byl pořadatelem, tak bych to udělal.

>> No to možná v případě současného prezidenta bys měl možná i úspěch. V případě mém by ten pořadatel určitě úspěch neměl, protože ty víš, že jsem odpůrce toho, aby jakákoli sexuální skupina, ať už většinová nebo menšinová, demonstrovala svoji sexuální orientaci, neboť tato orientace je intimní záležitost a neměla by se svěřovat veřejnému posměchu. V některých případech opravdu posměchu. Asi tak jako kdybys chodil po Václavském náměstí bez kalhot.

Dobře. Donedávna jsem si myslel, že je sexuální orientace věc, která se má projevovat pouze za zavřenými dveřmi.

>> Ale teď k tomu ještě dodávám — a na internetu, protože některé ty internetové servery tomu doslova jako nahrávají.

>> A co?

>> No tak vlezeš si někam, ono se tě to ptá, jestli seš muž, žena nebo trans třeba. No, takže v některých případech — i když Ústavní soud, jehož rozhodnutí jsou někdy velmi absurdní — tak Ústavní soud zrušil podmínku tranzice v případě operace. To znamená, chceš změnit pohlaví, nestačí zajít si do matriky a přeměnit to, ale musíš podstoupit operaci. To tedy Ústavní soud zrušil, bohužel. No a tak teď se může za muže či ženu vydávat kdokoliv jenom touto jednoduchou operací. Ale dřív transsexuálové se dopouštěli trestného činu sebepoškozování, protože ta operace byla hluboký zásah do lidského organismu.

>> Mhm. Máš pro to pochopení?

>> Ne. Přemýšlím, jak skončit pozitivně. Miloši, ty už jsi letos byl na svém oblíbeném člunu. Vysočina to už je.

>> Víš, že jsem mnohokrát přemýšlel — co tě na ten člun tak táhne?

>> Nostalgie. Byl jsem mladý a krásný. Teďka už jsem jenom krásný.

>> Rozumím tomu. Dobře, nostalgie. Já jsem si sám říkal, že kdybych já lezl na ten člun — chápu, že tobě pomůže ochranka — ale jak je to nepohodlné se tam nasoukat a co tam, ale potom taky zpátky. Říkal jsem si, proč to ten Miloš dělá. Teď už to vím, jak dokáže být silná nostalgie.

>> No, ale ono je to docela pohodlná, dokonce i bez pomoci ochranky.

A ty na rozdíl ode mě nejseš na vozíku, seš poměrně štíhlý.

>> Téměř hubený, takže ty by sis do toho člunu snadno vycpal.

>> Ano.

Tak bojím se, že co se tohoto týče, tak člověk na vozíku je na tom lépe než člověk s mojí obezitou. Bohužel.

>> No, protože z vozíku tě ochranka sebere, takhle mě vezme každý z jedné strany pod rameno, no. A usedí mě do toho člunu. Ty bys to měl těžší. Ty bys to musel udělat sám.

>> Rozumím.

A za celá léta jsi neřekl: "Přijeď na Vysočinu, vezmu tě do člunu a provezu tě po rybníku." To zase jako — kdyby my dva jsme byli v jednom malém člunu, tak ano, ten člun by se odrazil, uprostřed rybníka by se pocholopil a protože uprostřed rybníka je hloubka 4,5 m, tak bychom museli plavat. Ty bys to dokázal. Já s těmihle nohama ne. Takže já bych se utopil a ty bys mě šel na pohřeb.

>> Miloši, já dobře plavu, takže bys měl zachránit — umím zachraňovat tonoucího.

>> Já bych ještě určitě od místního starosty dostal medál za to, že bych tě zachránil.

>> Hele, ale radši to nebudeme zkoušet.

>> Jsem rád, že jsi přišel a těším se na příště, Miloši. Ahoj.

>> Já taky. Ahoj.

Ahoj.

Naším hostem byl Miloš Zeman.

[hudba]