Macinka to zvoral, Ódéesák mi trapně vyhrožuje a blahoslavená Zdislava | Karolina Stonjeková #252

Krásný večer, přátelé.

Já vás vítám.

Myslím si, že pravda by se měla říkat a měla by se říkat dokonce i v situaci, kdy to může být nepříjemné.

A pravda, kterou je potřeba říct v tuto chvíli, zní, že tohle prostě Petr Macinka totálně zoral.

Na místo, aby nás nechal další týden diskutovat o tom, jak pan prezident krásně fotí, případně o tom, jak krásně fotí ten, který fotí, když pan prezident fotí, tak se tady Petr Macinka v úterý posadil do tohoto křesla a představil veřejnosti asi tak 158 důkazů o tom, jak pan prezident ohýbá realitu podle toho, jak se mu to zrovna hodí.

A někdo by si dokonce mohl myslet i to, že pan prezident přímo lže, že?

No a tím to neskončilo, protože o pár dní později znovu Petr Macinka se rozhodl, že neudělí akreditaci na tiskovou konferenci ministerstva zahraničních věcí básnířce Zdislavě Pokorné z deníku Nenávist vystupujícího pod krycím názvem Deník N.

A celou dobu se nemluví o ničem jiném.

Kdeže jsou fotky?

Kde jsou debaty o tom, že konečně máme prezidenta, na jehož cvakání s pouští můžeme být hrdí?

Ne.

Všechno válcuje konflikt Macinka versus Zdislava Pokorná.

Hrozné to je.

Hrozné to je, přátelé.

A víte, co je na tom vůbec nejhorší?

Vůbec nejhorší na tom je, jak se i tahle debata znovu odehrává v duchu naprostého svatouškovského pokrytectví.

Ze všech komentářů, které jsem si během víkendu měla možnost o tom svatouškovském pokrytectví přečíst, mě nejvíc zaujal komentář na Facebooku, který publikovala Martina Kociánová a poprosím, abychom si ho tady společně přečetli, protože tam je to, přátelé, úplně přesně a všechno.

Kde jste byli, když nám v roce 2016 zrušil Český rozhlas dvojka pořad Kupředu do minulosti?

Zrušen byl mimo jiné proto, že naši hosté žijící v Německu tvrdili, že takto nastavenou migrační politiku nejde zvládnout.

Kde jste byli, syndikáte novinářů, a Marku Wolnere?

Když mě v roce 2020 označovali za dezinformátorku jen proto, že jsem kladla stejné otázky jako o šest let později americký kongres Antony Fosimu.

Můžeme na další.

Kde jste byli, eh, zastánci práv, zíši Pé, když nás alternativní média označovala za proruská?

Jen proto, že jsme citovali Henryho Kissingera a jeho názor, ať válka na Ukrajině skončí co nejdříve, než lidskou mysl ovládne nenávist.

Kde jste byly, syndikáte novinářů a spol., když názory mých hostů se shodovaly s názory z letky JD V a také Marca Rubia?

A kde budete příště?

Mimochodem se seznam pokračuje dále, Martina.

Mě čeká odvolací soud v říjnu a jde jen o výše zmíněné otázky.

Tak uvidíme, kde bude česká justice.

Martina v tom komentáři zmiňuje tedy mimo jiné syndikát novinářů a právě i syndikát novinářů se vyjádřil k celé záležitosti s nevpuštěním Zdislavy Pokorné, nebo abych to formulovala úplně přesně, s neudělením akreditace pro Zdislavu Pokornou.

Takže pojďme se teď mrknout na to, jaké stanovisko syndikát novinářů k tomu dal.

Macinka praktikuje politický marketing, píše syndikát novinářů, který spočívá v tom, že někoho očerníme, abychom ho zdiskreditovali v očích veřejnosti a zbavili se ho.

Já ještě jednou zopakuju ten konec, protože ten je podle mého názoru naprosto klíčový a až ho budu číst, tak schválně nejenom, že dobře poslouchejte, ale přemýšlejte, co vám ta slova, která teď budu číst, jenom připomínají.

Takže politický marketing, který spočívá v tom, že někoho očerníme, abychom ho zdiskreditovali v očích veřejnosti a zbavili se ho.

Tak schválně, co vám to připomíná?

Ano, máte pravdu.

Mělo by vám to připomínat a je trošku zvláštní, že syndikátu novinářů jaksi tato spojitost nedošla.

Mělo by vám to připomínat právě praktiky Zdislavy Pokorné a deníku N, protože přesně to, co jsem vám tady četla, to je šablona, podle které jeli v případě Filipa Turka.

A ještě nám celou tuhle záležitost tehdy krásně okořenil pan prezident Petr Pavel s tím svým legendárním, dnes už legendárním prohlášením.

Pojďme si ho přečíst.

Není rozhodující, zda byly jednotlivé kroky a činy zpochybňující ústavní hodnoty prokázány, ale to, zda na něj tímto způsobem nahlíží významná část veřejnosti.

Takže přesně tady to máme.

Přesně tímhle způsobem pracovala Zdislava Pokorná a její deník Nenávist na Filipu Turkovi, přesně podle toho, jak to tam říká syndikát novinářů, abychom se někoho zbavili, aby si veřejnost začala něco myslet a tím pádem jsme od toho člověka měli pokoj.

Vidíte to?

Jak se to najednou dá krásně vztáhnout na tu jejich stranu, pomyslnou jejich stranu barikády?

Ale když jsme u toho humbuku, který se rozehrál poté, co dal Petr Macinka najevo, že se Zdislavou Pokornou se příliš vybavovat nechce, což se mu vlastně nelze upřímně řečeno ani divit, protože není potřeba pochybovat o tom, že její texty, ke kterým chtěla, aby se Petr Macinka vyjádřil, byly napsány dávno před tou tiskovou konferencí, na kterou se dostavila.

Tak pojďme si ještě pustit video z doby, kdy Vít Rakušán byl ještě ministrem vnitra, čili z doby, kdy taktéž nikomu nevadilo, když ministr vnitra dával najevo, že s některými médii se vůbec bavit nebude.

Pojďme na to.

>> Ehm, můžu zopakovat potřetí ten dotaz, abyste byl ochoten poskytnout nějaký rozhovor kterémukoliv z takzvaných alternativních médií?

>> Já ty alternativní média, to je pro mě velmi definičně složitý pojem.

Já v téhle chvíli určitě nebudu poskytovat rozhovory médiím, o kterých jsem přesvědčen, že šíří fámy a lži.

Tady je pan Bartolíček, který chodí na každou demonstraci.

>> Poznám, že jsme nesvobodní novináři ten největší.

>> Já, já jsem, já jsem slovo "nesvobodní novináři" nikdy, já jsem nikdy nepoužil slovo "nesvobodní novináři".

Jo, to říkáte vy.

>> No, svobodný.

A já si myslím, já si myslím, že i jako k určitému projevu svobody i toho politika jako takového, ehm, patří možnost vibraci, jestli odpovím panu Bartoníčkovi nebo vám.

A pokud bych chtěl zmínit tu informační hodnotu, kterou poskytujete vy a kterou poskytuje pan Bartolíček, tak jemu věřím moc.

>> Tak o čem se bavíme?

Vít Rakušan mohl.

Ministři této vlády nemohou, protože je to tato vláda a není to ta Fialova vláda.

Mimochodem, když jsme u pokrytectví, u svatouškovství, u toho prohlášení syndikátu novinářů, tak vy, kteří jste viděli můj včerejší stream s hostem, víte, že hostem byl Vlastimil Veselý, zakladatel a ředitel společnosti pro obranu svobody projevu.

A my jsme tady v tom streamu mimo jiné zmínili i nařízení Evropské unie, takzvanou DSA, což není mimochodem teda vůbec nic jiného, než právě to, že se mají média do budoucna dělit na ta hodná, správná, kterým budeme dávat dotace, a na ta špatná, kterým budeme snižovat dosah a prostě je budeme systematicky likvidovat.

Kde se proti tomu, kdo z nějakého syndikátu nebo ze světa médií ozval?

Kde někdo řekl, že takovéhle dělení na správná a špatná je v principu špatně?

Nikdo, ticho po pěšině.

Stejné ticho po pěšině, jako když se vypínaly weby v době vlády Petra Fialy.

Ano, pro úplnost dodejme, nevypínala je Fialova vláda.

K tomu vypnutí stačilo, že ti, kteří měli, když to tak řeknu zjednodušeně, prst na knoflíku, dokázali Fialově vládě správně "odezírat" a ty weby vyply, aby se po čase ukázalo, že to bylo nezákonné. Ale prostě je vypli.

A ti, kteří se dnes ohánějí svobodou slova a vidí naprostou katastrofu a likvidaci demokracie v tom, že jedna novinářka nepřišla nebo nedostala akreditaci na tiskovou konferenci – tak tehdy mlčeli.

Dnes se halasně ozývají a tehdy mlčeli.

A ještě jednu poznámku ke Zdislavě Pokorné, protože ona přišla na tu tiskovou konferenci.

Já teda zmíním to, co jsem rozváděla na svém Facebooku, že způsob, jakým tam přišla, nebo to, v čem tam přišla, mi přišel ne úplně vhodný do Černínského paláce. Ale ok, to teď nechme stranou.

Ale ona přišla na tu tiskovou konferenci, přestože věděla, že tu akreditaci nemá a že se tam tím pádem nedostane. Přesto tam přišla a ještě o tom, že tu tiskovou konferenci nebude moci sledovat a nebude tam moct být přítomná, ještě o tom natočila video.

Proč o tom mluvím?

No, mluvím o tom proto, že když Thomas Paukner – ten facebookový fantom přinášející informace o seznamu zprávách, o deníku N, o ministru Hladíkovi, o hnutí Stan a tak dále – když publikoval některá svá zjištění a Zdislava Pokorná pátrala potom, kdo je to Thomas Paukner a lidé jí říkali, proč raději neověřujete ty informace, které on přináší, tak si možná vzpomenete, že na to Zdislava Pokorná reagovala tak, že řekla: "Mám své práce dost."

Jasně.

Takže na to, abyste ověřovali to, co říká Thomas Paukner, a což jsou velmi jaksi závažná zjištění a velmi závažná obvinění, tak na to nemáte čas, protože máte moc své vlastní práce.

Ale zároveň to, že máte moc své práce a nemůžete se kvůli tomu zabývat těmi závažnými zjištěními, vás vůbec nějak nelimituje v tom, abyste tím časem plýtvali na to, že jdete na tiskovku, o které víte, že vás na ní nepustí, a ještě jste o tom, že jste se na tu tiskovku nedostali, točili video.

Přátelé, je to krásné mít takhle moc práce, že nemáte čas na to podstatné, ale zároveň máte čas na věci naprosto podružné.

To je krásné.

Kdo z vás to má?

Než se dostaneme k dalším tématům a dost možná zpátky k téhle záležitosti, tak se pojďme podívat na vaše dotazy, protože už je jich tu ve frontě pět.

První na pásce byl Ondřej Litomiský.

Ten píše: "Dobrý den, Karolíno, Don Pablo. 6 a půl roku. Myslíte si, že to dotáhnou úspěšně do konce a popřípadě se tam najde něco i pro Staňoru, Fialu nebo i Bendu?"

No, dodejme, že 6 a půl roku není, že by už to bylo rozhodnuto. Samozřejmě jen pro ty, kteří nesledovali v poslední době třeba díky dovolené tisk, ale že to je tedy návrh žalobce na to, aby Pavel Blažek dostal 6 a půl roku.

A jestli si myslím, že se podaří v tom vymáchat ještě někoho dalšího z těch, které zmiňujete. Já jsem vůči tomu skeptická.

Zároveň teda v případě Bendy dodejme, že se nejedná o poslance Marka Bendu, ale o jeho bratra, který působil na ministerstvu financí v době, kdy státní pokladnu řídil právě Zbiněk Staňora. Jenom abychom to všechno měli precizně, aby nás tady někdo neosočil z nějakých dezinformací.

Protože v dnešní době musí být člověk opatrný.

Takže já si to úplně nemyslím, že by se to stalo.

Vlastně já budu nesmírně zvědavá na to, jak ten soud bude probíhat, protože upřímně řečeno si neumím ani představit, že by mohl Pavel Blažek si jít na 6 a půl roku opravdu sednout.

Jo, tak ale uvidíme.

Bude to zajímavá kauza.

Mimochodem kauza Bitcoin, ke které se dotaz prvního tazatele váže, tak byla taky skloňována v souvislosti se Zdislavou Pokornou, protože se argumentovalo tím, že když ona odhalila ten Bitcoin, tak vám to nevadilo a bylo to v pořádku a točili jste se na Bitcoinu.

Tak to, že odhalila Bitcoin, jaksi nebylo čistou náhodou.

To je záležitost, která se v té době velmi hodila hnutí Stan.

Hnutí Stan se v té době velmi hodilo, aby vyplavalo něco na ODS.

Přestože Stan v tom byl prostřednictvím jednoho z náměstků také trochu namočen, tak se vlastně nakonec podařilo, že se to celé svezlo právě po ODS.

Nakonec ten, kdo za to ve volbách zaplatil, také díky tomu, co na ministerstvu spravedlnosti předváděla Eva Dekroa, byla ODS.

Takže tohle byla věc, která byla pro hnutí Stan, o kterém se na stránkách deníku, zvláště v poslední době, nic negativního nedočteme – tak tohle byla velmi přínosná kauza.

Takže já v tom nevidím žádný rozpor.

Já si myslím, že to naopak jsou puzzle, které do sebe úplně perfektně zapadají.

Mescalero44. Příjemný teplý večer přejeme paní Karolíno.

Tak Mescalero, nevím, jestli teplý večer je narážka na to, že máme vysoké teploty, nebo jestli je to narážka na to, že se nám tady v Praze blíží Gay Pride.

Každopádně děkuju a přeju vám také pěkný letní a vlhký večer.

Marek Roháč – krásný večer, Karolíno, zdravím ze zahrádky při zalévání rajčat.

Opět vám to sluší.

Děkuju Marku Roháči.

Doufám, že se vám díky mně a díky našim veselým zprávám ze smutné české politiky ta rajčata zalévají o poznání radostněji a veseleji.

Dvoren93. Zdraví bývalý ministr pro nic z Bosny.

Dnes zaplesalo srdce, když se první audity o dozimetru vyplavaly hned ven.

Blažek stáhne další oběti u soudu.

No, samozřejmě, že by to bylo velmi zajímavé. Ono je to zajímavé i v tom, že Pavel Blažek byl dlouhou dobu – já nechci říct vysloveně faktickým šéfem ODS – ale byl to člověk, který do jisté míry udělal Petra Fialu, držel Petra Fialu nad vodou, pomohl mu dostat se tam, kde je.

Hodně se zapomíná na to, že bylo zásluhou Pavla Blažka i to, že vůbec Fialova vláda vznikla, že tady nebyl třeba nějaký první pokus, který by dostal Andrej Babiš.

To bylo všechno také velkou zásluhou Pavla Blažka, že tu vládu dokázal domluvit.

Vlastně se hodně mluvilo i o tom, že bylo zásluhou Pavla Blažka, že nakonec Miloš Zeman dokázal překonat své výhrady, které měl vůči nominantovi na ministerstvo zahraničních věcí, tedy vůči Janu Lipavskému.

Čili to byl velmi vlivný hráč.

To, že nebyl na tom ministerstvu spravedlnosti zase až tolik vidět do doby, než tahle bitcoinová záležitost vypukla, to na tom nic nemění.

A v situaci, kdy jste takhle silný, dlouholetý zákulisní hráč, tak pochopitelně na spoustu lidí a spoustu věcí víte.

To tak je.

Čili je samozřejmě možné, že někteří lidé v ODS z toho budou mít těžké spaní.

Libor Lukačovič mě zdraví.

Libore, děkuju.

A já vás na oplátku zdravím na Slovensko.

Zdravím taktéž Jiřímu.

Je vlastně docela půvabné.

Mám pocit, že vždycky po Liboru Lukačovičovi následuje Jiří.

Takže je to hezké, chlapci, že máte mezi sebou stále takovou souhru.

Ladislav Stulík 9523. Veškerá vážnost a důstojnost našeho prezidentského úřadu je naprosto v pralese – pardon, píšete, já vás prosím, že to nebudu číst tak, jak jste to napsal.

Tento šašek z toho udělal pouhou komediantskou maringotku.

Hele, eh, já bych to celé řekla asi trochu jinak.

Stejně tak jako slovenská prezidentka, někdejší slovenská prezidentka Čoputová byla marketingový produkt, od kterého se politicky toho mnoho čekat nedalo.

Tak stejně tak Petr Pavel je tímto marketingovým produktem.

To znamená, proto jsou tam ta focení autíček a zachraňování, já nevím, horolezců a další věci. Prostě takové ty věci, které jsou na efekt, dobře to vypadá, dobře se to prodává nějakým babičkám, které se o politiku vůbec nezajímají, ale potom si jednou pustí zprávy a vidí pana prezidenta, jak šplhá na katedrálu a na základě toho získají mylný dojem, že je to člověk na svém místě.

Eh, a ve skutečnosti tu politiku nebo tu politickou stránku jeho úřadu plně přebírají lidé, kteří jsou v jeho okolí.

A já, jak jsem tuším, že to bylo v minulém týdnu, říkala na CNN Prima News, že do toho promlouvají i jejich mocenské ambice, protože pro ty lidi je samozřejmě nesmírně příjemné, že oni jsou ti, na které není až tak vidět.

Jsou to ti, kteří vlastně nenesou za nic žádnou odpovědnost, protože ten, kdo je vystrčený právě do mediálního popředí, tak je ten prezident, ale ani ten nenese žádnou odpovědnost.

No a do toho oni můžou na toho prezidenta uplatňovat svůj vliv a prostřednictvím toho vlivu si vyřizovat účty s lidmi, které strašně nemají rádi a kteří pro ně bohužel byli zvoleni v demokratických volbách.

Takže do toho nám promlouvá nejenom to, že pan prezident z toho chce mít zážitkovou agenturu, ale zároveň i to, že lidé v jeho okolí mají mocenské ambice.

Prostě zachutnala jim ta moc.

Zachutnalo jim to, že aniž by byli někam zvoleni, tak těm, kteří byli zvoleni, mohou strpčovat život prostřednictvím toho, jakým způsobem pana prezidenta řídí.

A to je úplně geniální.

To je geniální být ten kardinál Richelieu v pozadí, ten, který jenom tahá za ty nitky, ale vlastně není na něj až tak vidět.

Samozřejmě, pokud tedy eh pan poradce Kollář nedá nějaký rozhovor do médií a v tomhle směru je potřeba říct, že ty rozhovory podává mnohem, mnohem častěji než lidé, kteří obklopovali bývalé prezidenty.

Takže i tohle do toho promlouvá – i ta moc, i to, že najednou máte vliv na politiku, přestože vás nikdo nikam nezvolil, ale že vy jste ten, který jako říká, jak to bude, který to tam ladí, který dává ty pokyny.

To si myslím, že pro spoustu lidí tam musí být jako velké afrodiziakum.

Janík Kuželová posílá příspěvek.

Já Janíku moc děkuju a přeju jí také pěkný večer.

Ondra Praha 5, novinář rovná se protivládní aktivista, což je nadávka.

Eh, no, Ondro, s těmi novináři to bude veselejší a veselejší.

Já jsem zvědavá, kdy tedy konečně někdo z novinářů těch takzvaně seriózních, nedejbože investigativních, se začne skutečně zabývat tím, co Thomas Paukner píše na svém facebookovém profilu, protože jak říkám, ta zjištění jsou závažná, jsou odzdrojovaná, takže někdo by se toho chopit měl.

A to, že se to média budou snažit ignorovat, asi úplně není ta správná cesta.

Stejně tak jako není ta správná cesta se tvářit, že když vyštracháme nebo vyšťouráme identitu toho tajemného eh Thomase Pauknera, tak se tím jako ten problém vyřešil.

Jo, ve skutečnosti způsob, jakým jde Zdíša po Tomasi Pauknerovi, není nijak mírnější, než je ten způsob, jakým jdou někteří lidé po Zdislavě Pokorné.

Prostě jako tak to je.

Takže tady si nemá absolutně na co stěžovat.

Namísto, aby řešila jeho sdělení, tak se tváří, že nic z toho se jí netýká a že se jí týká, kdo to je. A pak se jí taky týkají ty tiskovky, na které nedostala akreditaci, ale přesto tam jde, i když má spoustu své vlastní práce.

Mimochodem, když jsme u toho, já ještě jednou se k tomu vrátím z trochu možná jiného pohledu, protože vy, kteří mě sledujete dlouhodobě, tak víte, že předtím, než jsem odešla na mateřskou a než jsem se naplno vrhla do komentování, tak jsem se vlastně celý svůj život živila prací v komerčním sektoru, konkrétně přesně jako PR manažerka.

A díky tomu, že jsem opravdu v PR byla nějakých řeknu 11 let, tak já mám nejrůznějších akcí pro novináře a tiskových konferencí na svém kontě opravdu vyšší desítky.

Myslím si, že nebudu přehánět, když řeknu, že jich bylo i přes stovku.

A můžu vám naprosto jasně říct, že vždycky, když pořádáte tiskovou konferenci, tak tam chcete po těch novinářích, aby se akreditovali.

Děláte to proto, abyste si uměli představit, kolik novinářů vám tam asi přijde, jaký je o to mezi novináři zájem.

To je první důvod, logický.

A druhý logický důvod, proč chcete, aby se vám novináři akreditovali, je ten, že vy tím máte možnost ovlivnit, který novinář vám tam přijde.

Přesněji řečeno, když vám žádost o akreditaci pošle někdo, koho vy tam z nějakého důvodu nechcete, tak máte právo mu tu akreditaci prostě nedat.

To je úplně běžná praxe.

To se děje naprosto běžně.

A samozřejmě, že jeden z důvodů, proč se nejčastěji ty akreditace zamítaly, tak byl třeba ten, že svého času fungovalo cosi, čemu se říkalo holubí ledka.

Nevím, jak je to dnes.

Možná, že ještě stále někteří dobří holuby se na tiskové konference vracejí, ale existovala takzvaná holubí ledka, což byli vlastně vysloužilí novináři, kteří ale stále měli přístup do té databáze eh ČTK, kde když vy jste vlastně poslali avízo na to, že bude nějaká tisková konference, tak k nim se ta informace dostala a potom přišli na tu tiskovou konferenci čistě jenom pro chlebíček, případně pro nějaké materiály a nikdy o tom samozřejmě nic nenapsali.

Takže ty akreditace opravdu slouží k tomu, aby vy jste si mohli touhle cestou selektovat, koho na tu tiskovou konferenci pustíte a koho na ní nepustíte.

Takže to je relevantní.

To je naprosto relevantní a dělá se to úplně běžně.

A jestliže mohl bývalý ministr vnitra říct, že s některými novináři se bavit bude, protože jsou pro něj relevantní a s jinými se bavit nebude, protože pro něj naopak relevantní nejsou, tak není jediný důvod, proč by se stejným způsobem nemohl chovat ministr vstávající vlády, protože buď to nemá smysl a nemůžeme média dělit – jedna hodná, špatná, taková a maková – a musíme všem médiím měřit stejným metrem.

A nebo potom vidíme ty důsledky, kdy jeden říká: „A já se nebudu bavit s tím a ten další s oním." Prostě to je přesně ta situace, kdy vám přestanou platit nějaké univerzální normy, kdy je někdo poruší a ten, kdo ty normy porušil, tak potom ukazuje prstem na další, kteří kráčejí v jeho stopách.

A znovu připomenu, když se tady vypínaly weby, tak nikdo z těch, kteří teď křičí proti tomu, že nebyla na tiskovku akreditována Zdislava Pokorná, tak tehdy nekřičel.

A mimochodem nikdo z těch, kteří teď kvůli Zdislavě Pokorné křičí, nekřičí kvůli Emfie.

Takže zase dvojím metry.

Zase někdo může, někdo nesmí, někdo musí, jiný nemusí.

Tudy cesta nevede.

Leder Technik 9088.

Dobrý večer, paní Karolo.

Co říkáte na potlačení petice Safe Europe Act a kolik lidí by to muselo podepsat, aby to bylo dost na změnu?

Eh, to je další taková hezká strategie, kdy Evropská unie se snaží věci, které jsou jí nepohodlné, vymlčovat, tvářit se, že neexistují.

Ale eh zatím to vždycky dopadlo tak, že když se Evropská unie snažila dělat, že nějaký problém není, tak jí to prostě v toku času dohnalo.

Bohužel, bohužel s tím, jak to dohnalo Evropskou unii, tak to znamená, že to dožene i nás.

Tak jako Evropu dohnala neřízená masová migrace.

Dost možná se k tomuto tématu ještě během dnešního večera dostaneme, protože eventi v Ceutě byly eh hodně na pořadu dne.

Vlastně bylo zajímavé sledovat ten kontrast, protože když jsem zapla, tak to, co mi jelo, byly debaty – ať už pozitivní nebo negativní – o Macinkovi nebo o Zdislavě pokorné.

A když jste se podívali na X, tak tam dominantní téma, které se řešilo napříč celým X, byla právě Ceuta, migrační krize v Ceutě.

A na tom je taky hezky vidět ten rozdíl v tom, jak věci vnímáme my a jak je vnímá zahraničí. Jak my tady za naprosto zásadní informaci považujeme to, že nějaká novinářka nedostala akreditaci – naprosto marginální, nezajímavá informace ve srovnání s tím, co se dělo v té Ceutě.

Zahraničí chápe, tady u nás se to tolik nechápe, bohužel.

Takže vždycky, stejně tak jako i s touhletou peticí, prostě vždycky to Evropskou unii nakonec dožene.

A já si myslím, protože jsem sledovala o tom nějaká videa eh i teď během toho víkendu, tak já si myslím, že oni se tak snadno nevzdají a především ti lidé, kteří sdílí ten názor a podepsali tu petici, tak to nejsou lidé, kteří jenom proto, že Evropská unie se rozhodne, že bude bezpečnější něco shodit pod stůl, tak najednou ze dne na den změní svůj názor.

Margit Hromková, ahoj Karol. Já si myslím, že Staňora má v těch neodevzdaných elektronických zařízeních spoustu bitcoinů, proto si je nechal. Co si myslíte vy?

Já se do těchto spekulací, milá Margit, asi pouštět nebudu. Eh upřímně řečeno, ať měl pan Staňura na zařízeních cokoliv, tak já si myslím, že za to těžké spaní, které měl eh a ještě má a ještě bude mít, mu to nestojí.

A vlastně mu to nestojí ani za ten ostudný výprask, protože řekněme poté, co byl odejit Blažek a zůstal tam už jenom Fiala se Staňorou, tak byl Staňura dvojka v ODS.

Převzal do značné míry po Donu Pablovi právě takové tahání za provázky a ty zákulisní dohody.

A byl to důležitý člověk v ODS. Byl to taky místopředseda.

A jestliže takový člověk je překroužkován, je voliči vyhozen z té politiky, tak to není na lehké spaní.

A zároveň je to o tom, že on velmi dobře ví, komu za to vděčí. Nebudeme tu paní, kterou za to vděčí, jmenovat, ale vy si to určitě domyslíte.

Rebel 61. Pokud půjde Don Pablo k soudu a rozkecá se, může to být docela veselice.

Eh, no, já si myslím, že i během těch výslechů a vůbec během eh všeho, co následovalo, tedy po eh po jeho obvinění, tak že to, že to může být docela veselé a že to zatím jenom ještě neproniklo na veřejnost v plné palbě.

Jan Jílek, zdravím vás a Jirju. Tak já jménem svým a jménem Ji děkuju Janu Jílkovi a máme tu Roberta Drtinu.

Dnes video Krňanského. Ano, má v parlamentu 21 starostů a stran tři starosty a to Havel Tetín přivedl k bankrotu. Bylo to k otázce stavebního zákona.

Tak děkuju za upozornění. Děkuju za upozornění na toto video. Případně na to mrknu, když budu mít čas.

Petra Melicharová. Paní Karolo, myslíte, že se najde někdo, kdo vyzve tu gumu na hradě? Už by bylo na čase.

Já věřím, že se nakonec někdo najde.

Docela zajímavé to bylo, eh, pokud jde o ODS, protože před pár dny se šéf senátu Miloš Vystrčil nechal slyšet, že ODS by měla přijít s vlastním prezidentským kandidátem.

Což teda – jak tady Miloše Vystrčila většinou kritizuju a hodně – tak tohle je zrovna věc, za kterou by bylo dobré ho pochválit, protože ODS jakožto někdejší nejsilnější pravicová strana a v tuto chvíli taková jako ušmudlaná dvojka až trojka by přece měla mít ambici.

Měla by mít ambici s někým přijít. Měla by mít nějakého politického kádra, který by se o tuto roli mohl ucházet.

Ono je samozřejmě možné, že to Vystrčil říkal, protože myslel na sebe. Jo, ale to ponechme stranou.

Důležité je, že řekl, že ODS by měla s tím kandidátem přijít, což by bezpochyby měla, pokud by ovšem nebyla ve stavu tak naprostého politického a personálního rozvalu a rozvratu, že toho není schopná. A zároveň se jí asi nechce plítvat ten politický kapitál na marný boj a vlastně plítvat i peníze na prezidentskou kampaň pro kandidáta, který s těmi penězi nikdy nemůže přebít ty peníze, které jsou za Petrem Pavlem.

To tak prostě je, protože ODS nemá dost peněz na to, aby někoho našla na zelené louce a provedla s ním stejné, jaksi stejné marketingové kouzlení, jaké bylo provedeno právě s Petrem Pavlem.

Takže Martin Kubka se nechal slyšet, že to zařezává a že ODS bude podporovat Petra Pavla, což mi vlastně přijde eh strašně komické, když si uvědomím, že by v té straně měl být nějaký tah na branku.

Měla by tam být nějaká snaha do toho politicky promluvit.

A oni zkrátka namísto toho jenom takhle ještě v předstihu, naprosto v předstihu – kdyby aspoň tam bylo nějaké napínání, možná třeba a tak dále, ne? – oni v předstihu podepíší Petru Pavlovi blankošek.

Politicky z toho nezískají nic.

Dost možná, že zatím funguje i taková představa, že kdyby náhodou teoreticky se našel někdo, kdo Petra Pavla v té prezidentské volbě opravdu sestřelí, tak při tom kapitálu finančním a politickém, který byl do Petra Pavla nainvestován, tak by bylo asi na snadě, že by ten člověk z politiky nezmizел, tak jak na Slovensku zmizela Zuzana Čaputová, ale že by kolem něj se mohla začít formovat nějaká další politická síla, politické hnutí nebo strana.

A umím si představit, že právě vzhledem k tomu rozvalu, který ODS postihl a který zdárně pokračuje a pokračuje a pokračuje, tak to není scénář, který by se jim líbil, protože je jim jasné, že ty hlasy, na které by se útočilo – nebo na které by takový subjekt útočil – by byly i jejich.

Ty byly i jejich.

A v situaci, kdy jste na 12, 13 %, tak si úplně nemůžete dovolit přijít o nějaká další procenta.

Čili myslím si, že zatím rozhodnutím Martina Kubky je i toto, ale jak říkám, podepisovat takhle zbytečně brzo Petru Pavlovi blankošek je prostě jenom ukázka toho, že ODS už na nějakou politiku a na opravdovou snahu tady věci ovlivňovat a chovat se jako politická síla, která má nějaký vliv a nějaké slovo, že už na to úplně rezignovali.

Luděk rozehnal. Vidím to tak, že se nám tady slušně rozjíždí normalizace se všemi hnusy, které přinášela, včetně autocenzury, vy strkaté křesťan a tak dál. Jsem zklamaný z vlahého přístupu vlády k špinavostem opozice.

E, víte co, Luďku, včera ve streamu, když jsem tady měla Vlastu Veselého, tak jsme se bavili mimo jiné kriticky i o vládě, protože zrovna třeba v té oblasti svobody projevu tam nejsou jenom věci, kde bychom mohli vládu chválit, ale jsou tam i věci, kde si zaslouží dostat za ucho, eh, když budu hodně mírná.

Takže ono zkrátka na ty politické boje, těch politických bojů se svádí tolik, že ne na všechno je kapacita bohužel.

A navíc se potom dostanete do stavu, také jsme to tu včera zmínili, kdy vlastně proti vám jakožto zvolenému politikovi funguje ten úřednický deep state.

Jasně, je mi naprosto pochopitelné, srozumitelné, že jestli nás teď někdo poslouchá z druhé části tábora, tak si myslí o deep statuu, že je to nějaká konspirační teorie.