Libor Vondráček vs. Jan Skopeček Události, Komentáře ČT24

Radálku, hezký večer i vám.

>> Hezký večer vám i divákům.

>> 183 miliard schodků v pololetí výsledek hospodaření.

Pane Vondráčku, jaká je to vizitka?

>> Tak je to vizitka lepšího naplňování toho rozpočtu.

Pokud se podíváme procentuálně, kdy třeba v předchozích letech, tak jak plánovala vláda Petra Fiali svoje rozpočty, tak v roce 2025 měla 63 % schodku k sedmnáctému.

V roce 2024 taky 63 %.

V roce 2023 dokonce 73 % schodku dokázala nahromáždit už k sedmnáctému. A tentokrát tedy vláda má 59 %.

Že je to o něco lepší.

>> Výhodu, že tři měsíce vláda hospodařila v provizoriu.

To je jedna věc.

Další věc je, že do letošního roku přetekla ta část příjmu z EU.

Tak to vám nahrálo zase, ne?

No, tak já když jsem viděl ten schválený deficit a výši toho rozpočtu 310 miliard Kč, tak už tehdy se mi to nelíbilo.

Ale pokud mám hodnotit číslo, které je platné k sedmnáctému, tak musím tedy hodnotit objektivně, že peníze, které jsou z hlediska toho plánu státního rozpočtu utraceny, tak jsou zkrátka utraceny v menší míře, než jak to bylo za minulé vlády.

To, že bych si přál, aby byl úplně jiný schodek než 310 miliard, to je realita.

Problém je, že tak jako minulá vláda jistě dávala ruce pryč od toho schodku, který měla v roce 2022, měla tam nějaké mandatorní výdaje a nějaké připravené pozice po minulé vládě, také my můžeme, myslím, férově říkat, že tento rozpočet stále není zcela náš.

>> Tak dát ruce pryč.

A ten schodek, který aktuálně je, tak třeba v roce 2022 byl také 183 miliard nominální schodek, ale bylo to před kumulovanou inflací 16,7 %.

To znamená reálně ten schodek v porovnání s dnešními cenami byl v roce 2022 213,5 miliardy, takže to bylo výrazně víc, než kolik má současná vláda.

>> Pane Skopečku, pololetní bilance bývá přes polovinu celkového deficitu.

Ekonomové, kteří dnes hovořili v České televizi, říkají, že ano, může vyjít těch 310 miliard zhruba tak nějak do konce roku, že se to stát může.

Vy máte obavu, že by měl deficit nějak výrazně překročit plány, nebo vám jde i jenom o to samotné číslo 310 miliard na konci jako cílová rovinka?

Nevidím teď žádné ekonomické události nebo trendy, které by měly ospravedlnit to, že se vládě nepodaří naplnit schodek 310 miliard Kč.

On ten schodek je už tak obří, že ještě nedodržet tak vysoký schodek, by byla skutečně ostuda.

Jde o čtvrtý největší schodek v historii České republiky.

A to přesto, že žijeme v době, kdy naše ekonomika roste kolem 2 % a nezaměstnanost je velmi nízká.

Jestli hodnotit v polovině roku ta procenta, ano, vždycky v té polovině roku je ten rozpočet větší než 50 % nebo většinou bývá, protože se předfinancovávají některé výdaje, ale spíše je špatný ten trend, když se podíváme na stranu příjmu státního rozpočtu a na stranu výdajů.

Zatímco příjmy státního rozpočtu rostly v té první polovině roku 4% růstem, tak strana výdajů rostla této vládě 6% růstem.

To znamená, že se ta bilance státního rozpočtu a ten strukturální problém, že zkrátka výdaje rostou rychleji než příjmy, a tak ten problém se prohlubuje. A s tím vláda nedělá nic, respektive tomu neblahému trendu napomáhá.

Takže mě neřeknu, že nezajímá, ale nepovažuju zas tak fatální, jestli je to o miliardu více nebo o miliardu méně to pololetní vysvědčení.

Důležité bude to vysvědčení na konci roku, zda se vládě podaří ten schodek dodržet.

To by měla, protože obří je sám o sobě.

Ale když se podíváme na tu strukturu, tak prostě hnutí ANO je tím proslule a koaliční partneři mu k tomu dali zelenou. Prostě rychleji zvyšuje výdaje, než jak rostou příjmy do státního rozpočtu.

A to je prostě špatně a to je ta špatná vizitka této vlády.

>> Pane Vondráčku, prosadíme pravidlo, že v období ekonomického růstu mají vznikat vyrovnané, případně přebytkové rozpočty.

To je z programu SPD.

Vy jste říkal, že z toho nemáte radost, ale přesto není tohle přesný opak toho, co jste si tam napsali jako SPD.

No, tak my jsme o tom vedli samozřejmě dlouhé diskuze už když se ten rozpočet schvaloval. A určitě rozpočet nelze vyrovnat během jednoho roku.

To znamená, pokud se bavíme o nějakém takovémto pravidle, tak je možné se bavit v horizontu let minimálně v rámci jednoho volebního období, ale spíš si myslím, vzhledem k tomu, jak je složená aktuální vláda, tak více volebních období.

My máme 15 zástupců ve sněmovně.

ANO má 80.

Ano, tam tento požadavek, tuto představu směrem k rozpočtu nemělo. A asi bychom k tomu přistupovali méně, zvlášť kdyby tam bylo více zástupců Svobodných, nejenom SPD, co se týče toho škrtání výdajů.

Ale myslím si, že jsme tady udělali koncepční změny. A třeba i změna toho služebního zákona nám pomůže uspořit na straně té státní správy, na straně výdajů státu na svůj chod, na svůj aparát, protože právě tyto výdaje je potřeba škrtat.

Dobře.

A tak přepavme klidně v tom dlouhodobějším hledisku, protože když se podíváme na fiskálně strukturální plán, určitě jste viděl výtky Národní rozpočtové rady, která kritizuje, že ten plán nepočítá se zvyšováním národně financovaných veřejných investic. Což je pro NRR s podivem vzhledem k tomu, že vyšší deficit je odůvodněn vyššími investičními výdaji.

To znamená, nevidí tam NRR žádný velký investiční boom.

To je jedna věc, která nenaznačuje, že by se to mělo dlouhodobě zlepšit.

Naopak se rozvolňují pravidla, rozpočtové výjimky a tak dále.

Tak kde bude ten dlouhodobý stav jaksi narovnán?

>> Tak my ten investiční boom vidíme v tomto rozpočtu, protože jsme našli 37 miliard Kč na ty stavby, které už byly vysoutěžené. A tady by se nestavěly dálnice.

Tady by se zásadním způsobem spozdilo budování těchto velice strategických staveb.

Já jsem rád, že my jsme ty peníze našli. A v tomto duchu vždycky vzpomínám na esej Josefa Šimy, který kritizoval mantru vyrovnaného rozpočtu.

Za mě je v tomto duchu lépe než zvyšovat daně, lépe než ještě více zatěžovat české občany.

Tak je právě jim třeba ulevit.

My jsme odpustili lidem platby za obnovitelné zdroje.

My jsme, a dnes to nabylo účinnosti, odpustili živnostníkům ty zvýšené paušální platby, které vymyslela předchozí vláda.

Vymyslel to pan ministr financí Staňura, že se živnostníkům zvyšovaly povinné odvody. A my jsme v tomto duchu tedy lidem vrátili trochu více peněz z toho, co si vydělají.

A má to negativní vliv na rozpočet.

Přesto ten rozpočet má reálný schodek o 13,5 miliardy nižší.

A když se podíváme na poměr vůči HDP, deficit k sedmnáctému, tak v roce 22 byl 2,6 %, v roce 23 byl 2,8 %, v roce 24 2,4 %.

Jedině v roce 2025 měla Fialova vláda k sedmnáctému deficit vůči HDP 1,8 %.

To znamená, my jsme lepší ve všech ohledech.

Jenom v tom roce 2025 to měla vláda lepší.

Jinak v 2022, 23 i 24 byl ten schodek vůči HDP vyšší, než má současná vláda.

A já doufám, že na konci toho volebního období budeme na tom lépe, než byla Fialova vláda na konci volebního období.

Pane Skopečku, vy se usmíváte. Ty investice, kvůli kterým se schodek zvyšoval, jak tady zmiňoval pan Vondráček a které vaše vláda v tom návrhu rozpočtu nepokryla, to znamená dopravní stavby, ty se měly odsouvat?

Eh, ne, ty se neměly odsouvat, ty byly připraveny v šuplíku. Rozpočet se vyvíjí v čase a ve chvíli, kdyby se výdaje nespotřebovaly v některých jiných kapitolách, tak by šly na dopravu.

Ale to, co říká kolega, je naprosto neuvěřitelné. On je ve vládě, která před pár týdny rozvolnila rozpočtová pravidla. Netají se tím, že chce zadlužovat rychleji Českou republiku a přesto svobodní, údajně pravicová strana v této vládě zůstávají a pro rozvolnění rozpočtových pravidel hlasují.

Paní ministryně přišla s fiskálně strukturálním plánem, který na příští rok slibuje deficit veřejných financí ve výši 2,8 %.

Já jen dodávám, že my jsme jako vláda Petra Fialy předali veřejné finance na úrovni deficitu 2 %, kdy jsme z původně 5 % deficitu, který nám předala Alena Schrová, postupem času snižovali ten deficit směrem ke 2 %.

Střih. Přichází vláda Andreje Babiše a už první rozpočet. Rozumím tomu, že se může vymlouvat na to, že byl předpřipravovaný Fialovou vládou, ale už tento schodek navyšuje.

Ale co je důležitější, v těch dalších rozpočtech, které budou už schvalovat a připravovat pouze zástupci této koalice, budou od první koruny a od první minuty mít za ten rozpočet zodpovědnost. Tak v tom prvním rozpočtu navrhují dramatické navýšení toho deficitu na úroveň 2,8 %, jak paní ministryně financí přiznala v tom fiskálně strukturálním plánu.

Takže o čem se tady bavíme? O jakém zlepšování, o jaké lepší situaci? Tato vláda prostě od prvního okamžiku zvyšuje deficit veřejných financí a otáčí ten trend konsolidace, který tady nastal při nástupu vlády Petra Fialy.

Znovu připomínám, z 5 % deficitu hrubého domácího produktu se dostáváme, jsme se dostali ke 2 %. Teď se to otáčí a výmluvy na investice, to prostě už tomu nikdo nevěří.

Když se podíváme, že investice v tomto rozpočtu mají být kolem 260 miliard Kč a ten deficit celkový je 310 miliard Kč, vidíme, že prostě tento stát si půjčuje na běžné provozní výdaje. Takže žádnými investicemi takovéto špatné hospodaření, které s touto vládou přišlo, ospravedlnit skutečně nejde.

Dráčku, teď nevím, jestli jste tady v záběru SMS-koval nebo počítal na kalkulačce. Já jsem si počítal na kusu papíru. Ať 3,4 % HDP byl ten finální schodek, nebo ten schodek vůči HDP byl 3,4 %, který byl v roce 2025, protože to panu Staňorovi příliš nevyšlo.

Já doufám, že nám to vyjde a že ten schodek nebude 3,4 %, že bude méně. Nicméně vy jste si schválili rozpočtová pravidla, která jste nebyli schopni dodržet. Proto Zbiněk Staňura předložil takový návrh rozpočtu, ve kterém scházely peníze minimálně na to, co bylo plánováno v tom SFDI.

A tohle přiznávala i Národní rozpočtová rada. Když si sečteme 286 miliard a 37 miliard, váš reálný schodek byl 323 a my máme 310. To znamená, my jsme 13,5 miliardy dokázali někde najít, ušetřit a ještě k tomu tam máme prostor pro to, abychom lidem mohli ulevit a naše podniky byly konkurenceschopné, protože neplatí poplatky za OZE.

To jsou čísla, to je realita, to je fakt.

Pane Skopečku, velmi krátce.

No, žádná realita to není. Prostě trend snižování deficitů se otáčí a přichází prostě vláda, to přiznává. To jsou oficiální dokumenty. Prostě z 2 % porosteme na 2,8 % v příštím roce a to přesto znovu, že ekonomika poroste a nezaměstnanost bude nízká.

To ani keynesovští levicoví ekonomové prostě nesouhlasí s tím, aby deficity rostly v době, kdy ekonomika roste a nezaměstnanost je nízká. V takové chvíli má docházet ke konsolidaci veřejných rozpočtů.

A rozumím tomu, že znovu říkám, že se může vláda stávající vymlouvat na ten poslední rozpočet, že ho dostala nějakým způsobem předpřipravený, ale měla dostatek dlouho, dostatek času na to, aby ho přetvořila k obrazu svému.

Hospodařili jsme s rozpočtovým provizoriem. Měla několik měsíců na to ty výdaje přeskupit a to, že odpustila poplatky za obnovitelné zdroje, to je sice hezké, ale to zaplatí samozřejmě občané, to samozřejmě jde ze státního rozpočtu.

Takže to zaplatí větším dluhem a tedy v budoucnu vyšší inflací nebo vyššími úroky. To, že to neplatí v těch fakturách, neznamená, že se to těch lidech nedotkne.

Stát, a to je potřeba asi zřejmě vysvětlovat i svobodným, nehospodaří s jinými penězi než s penězi daňových poplatníků. A pokud odpouští v uvozovkách nějakou část poplatku za elektřinu z faktur, tak to prostě zaplatí daňový poplatníci prostřednictvím státního rozpočtu.

Nevyhnou se tomu. Velmi rychle na závěr.

Velmi rychle na závěr. Ještě jedna věc. My už jsme tu o jednom boji vlády a prezidenta dnes mluvili. To se týkalo summitu. Ale máme tu ještě jednu zprávu.

Sněmovna schválila omezení jedné z prezidentských pravomocí. Pane Vondráčku, nověhlava státu nemá pověřovat ani odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací a tento úkon má jít na ministra zahraničí. To je váš návrh Lex Pomsta, nebo ne?

Ne, je to tak, že jsme parlamentní republika, nikoliv prezidentská. V momentě, kdy současný prezident házel klacky pod nohy vládě, kde to jenom šlo, tak nám výstražné kontrolky zablikaly i u této kompetence, která není dána ústavou.

Je nestandardní, to, že to mají hlavy státu i v okolních zemích. Není standardní, že by o tomto rozhodoval prezident. Tak jsme se rozhodli, že tuto pravomoc předáme vládě, protože jsme parlamentní republika, ne prezidentská. A kdyby pan prezident ještě větším způsobem chtěl dělat naschvál, mohlo by to být riziko pro výkon moci.

Tak je to odveta?

No, není to odveta. Je to o té ostražitosti a musím se přiznat, že kdyby se pan prezident nechoval tak, jak se chová, tak bych toto nenavrhnul. Pravděpodobně bych nevnímal, že to je nějaké riziko. Ale je potřeba si říct, že to bude platit pro všechny budoucí vlády, pro všechny budoucí prezidenty i pro toho, kdo bude v roce 2028 snad inaugurován a snad to nebude pan prezident Petr Pavel.

A blikají vám kontrolky ještě u nějakých dalších pravomocí prezidenta?

Aktuálně ne. Ale jsou pravomoci, které jsou dány ústavou a tam samozřejmě je to jiná diskuze než pravomoci, které jsou dány prostým zákonem.

Pane Skopečku, co na to říkáte?

Tak já myslím, že je evidentní, že to šprcování je, že to je naschvál, že to je součást boje s prezidentem republiky, což je prostě selhání politické reprezentace. Pokud spolu nejvyšší ústavní činitelé tímto způsobem bojují, tak prohrává politika jako celek.

Já to prostě dobře nevidím. Myslím si, že nejvyšší ústavní činitelé by měli najít k sobě cestu a byť mají různé názory, tak by na základních věcech tu elementální shodu měli nalézt.

Já si také nepřijdu, abychom žili v prezidentském nebo poloprezidentském systému, a to bez ohledu na současného prezidenta republiky. Budeme mít další prezidenty v budoucnu.

Já také chci, abychom žili v parlamentní demokracii.

My jsme si to trošku zkomplikovali tím, že byla schválena přímá volba prezidenta bez ohledu na to, abychom změnili pravomoci prezidenta nebo abychom upravili jeho roli v českém politickém systému.

Byla to vlastně jenom změna té volby a ta sama o sobě z logiky věci samozřejmě prezidenta republiky posílila ve srovnání s prezidentem republiky, který byl volen, v uvozovkách řečeno, pouze parlamentem.

Bohužel se tomu nepřizpůsobily nebo nevyjasnily ty pravomoci.

Já bych byl proto, abychom o tom diskutovali.

Nepřeji si přílišný posun k tomu, abychom přijali nějaký prezidentský nebo poloprezidentský systém, ale myslím, že taková diskuze má být v úplně jiné atmosféře, má být v klidu, nemá být zatížena tím, kdo je zrovna konkrétně prezidentem republiky nebo premiérem, jaká je vládní koalice, jaké jsou aktuální vztahy vlády s prezidentem republiky. Ale má to být dlouhodobá otevřená věcná diskuze o tom, jak mají být jednotlivé role v politickém ústavním systému České republiky vymezeny. A to se netýká naší dnešní situace.

Tato situace je jednoznačně vendeto a odvetou prezidentů republiky.

Takto se mění pravomoci republiky nedají.

>> Pane Vondráčko, a vy teď počítáte s tím, že budete přehlasovávat senát a věc v to prezidenta, nebo se nějak budete s nimi domlouvat na tom?

>> Uvidíme, jak se k tomu postaví.

Myslím si, že služební zákon a ten doprovodný zákon bylo potřeba schválit, že to je ve prospěch efektivity státní správy a tady to je tisk s tím související.

Takže uvidíme, jak se k tomu senát postaví.

>> Libor Vondráček, Jan Skopeček.

Pánové, děkuju.

Hezký večer.

>> Hezký večer.

Děkujem.

>> Děkuju vám.

Krásný večer z Ořovic.

[hudba]

I dnes Českem prošly silné bouřky s větrem.

Hasiči vyjížděli k popadaným stromům a větvím, čerpali vodu ze zatopených ulic.

Odpoledne evidovali přes 500 výjezdů.

Extrémní počasí zasáhlo Severní Moravu a Slezsko.