Libor Vondráček vs. Jiří Pospíšil a Karel Dvořák 360 CNN Prim News

Tentokrát Radek z hnutí.

Ano, hezký večer i vám.

>> Dobrý večer.

Doporučuji říkat první křestným jménem.

>> Tak na druhé straně Karel Dvořák z Hnutí Stan.

Hezký večer.

>> Dobrý večer.

Jediný originál a na dálku se k nám připojil Jiří Pospíšil Stop 09.

Hezký večer i vám.

>> Krásný večer.

>> A já začnu ale ve studiu.

Ehm, a navážu na tu reportáž, kterou diváci teď mohli vidět.

Pánové, když to, když se chce, tak to jde. Dalo by se to říct.

Na navýšení rodičovského příspěvku jste se shodli.

Ta shoda je poměrně vzácná v poslední době.

Pane ehm Vondráčku, půjde to tak i dál?

Radku Ondro, to jsou situace, které se stávají.

Ne vždycky přitáhnou mediální pozornost, ale že se tam ti rozumní lidé v poslanecké sněmovně domluví, to se stává.

Takže určitě, takže no, na můj vkus málo, ale stává.

Zítra projednáváme nový jednací řád. Větší změna za 30 let v podstatě ve fungování poslanecké sněmovny.

A já nevím, jestli to se může klepat na tento stůl, ale zatím shoda je.

Takže se dá očekávat, že ty obstrukce, které jsme viděli, už neuvidíme tak často.

>> Uvidíte jiné třeba, protože samozřejmě každý parlament ehm vždycky nějakým způsobem se tam projeví ta opozice.

Opozice má být slyšená, takže ono to k tomu parlamentarismu patří.

Na druhou stranu u nás už to nemělo vůbec žádná pravidla a ten jednací řád, co máme teď, zkrátka nebyl před těmi 30 lety psán na tu dnešní situaci a na to, jak spolu komunikujeme málo, jak tam spousta poslanců chodí v podstatě si natočit své video na sociální sítě.

To už není debata, to už jsou potom nezávislé monology.

Na to stavění nejsme a to bysme nějakým způsobem mohli znova začít strukturovat.

Pane Dvořáku, je to vzácná příležitost schválení navýšení rodičovského příspěvku, kdy se shodla opozice i koalice, nebo je to třeba něco, co uvidíme i dál?

>> Vzácné to určitě je.

To můžeme pozorovat ve srovnění s tím, co se dělo v poslední půl roce.

Ehm, ale i já bych si přál, aby takové situace byly častější.

Já myslím, že od nás všech lidé očekávají to, že se budeme snažit domluvit.

Ehm, myslím si, že tu primární odpovědnost za tu domluvu má spíše ta většina, která s něčím přichází do té sněmovny.

A kdyby takové situace se stávaly častěji, tak bychom byli i méně často svědky těch obstrukcí.

Já myslím, že je mnohem prospěšnější pro Česko hledat spíš to, co máme společné, než to, co nás rozděluje.

Ale možná jsme teprve na začátku debaty, takže bych nerad byl až příliš smířlivý.

>> Optimistický.

Dostaneme se k tomu určitě i ke změně jednacího řádu.

Na chvilku, pane Vondráčku, jak to vidíte vy?

>> Tak já mám pocit, že zatím to bylo teprve druhé čtení, takže uvidíme, jak to ve finále opravdu dopadne při tom třetím čtení, při tom hlasování.

Přál bych si, kdyby na těchto a některých dalších bodech jsme se dokázali shodnout a skutečně ta diskuze byla primárně věcná, konstruktivní.

Ehm, trošku zvedám varovný prst u kontroly České televize, Českého rozhlasu ze strany NKÚ.

To taky na začátku vypadalo, že tam na tom bude veliká shoda a teď se na tom senátní.

To je senátní návrh.

>> To je senátní návrh, ne hnutí Stan, to je skupina senátorů, kteří opravdu jsou na širším spektru.

Tak tam jsme taky doufali, že bude jednoznačná podpora všech.

Teď se okolo toho tancují nějaké rituální tance.

Moc tomu nerozumím a byl bych nerad, kdyby to nakonec troskotalo na nějakých, podle mého názoru, právě žabomyších válkách, které se často projevují spíš při řešení programu, pořadu schůze a to často prodlužuje to jednání a to nakonec ten jednací řád právě trošku bude řešit.

Takže třeba i k tomu dnešnímu návrhu i k tomu rodičáku jsme se dostali po poměrně dost hodinách, kdy se řešily ty úplně stejné body, které se neúspěšně navrhovaly v pátek ráno a bylo jasné, že opět neprojdou, ale opozice tak, jak to je folklórem, prostě chtěla a navrhovala to. Je to její svaté právo navrhovat pořád dokola stejné body, i když se to nikdy na pořad schůze nezařadí, ale samozřejmě to potom zdržuje projednávání těch konkrétních věcí.

Myslím si, že třeba teď to týrání zvířat také bude asi něco, na čem se většina shhodne.

>> Pane Pospíšele, vy jste kvůli právě návrhu, který má omezit týrání zvířat, zůstal ve sněmovně.

Ehm, jak vidíte vy tu roli opozice a vládní koalice teď ve sněmovně?

Viděli jsme obstrukce minulý týden poměrně výraznou obstrukci kvůli schvalování programu, na který ani nedošlo.

Ehm, tak myslíte si, že se to zlepší?

To asi lze takhle paušálně říci, jo.

Já teď zpravodajuju ten návrh novely trestního zákonníku, který posiluje tresty za týrání zvířat.

Tam si myslím, že bude podpora napříč politickým spektrem. To je otázka hodnotová, nikoliv nějakého programu.

Já to velmi vítám, že to kolegové předložili a velmi to podporují jako ochránce zvířat.

Ale pak máte návrhy, kdy zkrátka opozice objektivně má důvody to nepodporovat.

Stavební zákon, který místo toho, aby byl připraven ministerstvem, tak je načten skupinou poslanců a je tady na místě vylepšován a je připraven pozměňovací návrh, který má tisíce stran.

Tak to člověk, nezávisle na tom, jestli je součástí opozice nebo koalice, tak musí mít pochyby, jak je takový legislativní text kvalitní.

A pak jsou extrémní věci typu boj o veřejnoprávní média, který tu ehm na podzim asi budeme svádět.

Takže jsou věci, kde většina stran má jasný názor, jako více peněz pro rodiny s dětmi.

To asi nikdo nezpochybňuje.

Pak jsou věci hodnotové, týrání zvířat, ale pak jsou věci politicky vyhraněné, kde shoda být nemůže a to je snaha vládní koalice třeba omezit nezávislost Českého rozhlasu a televize skrze právě zrušení poplatků.

To je věc, kde těžko čekejme nějakou dohodu.

Zkrátka.

>> Pane Vondráčku.

Ehm, když probíhala ta jednání o změně jednacího řádu, tak ehm proč na ně všichni kývli, protože my jsme slyšeli, že v tom minulém volebním období ty obstrukce byly rekordní.

Teď ehm když se na to podíváme, tak těch obstrukcí bylo také dost.

Ehm a slyšeli jsme, že pokud jde o právě ty zákony, které mají měnit financování veřejnoprávních médií, tak budou absolutní obstrukce.

Tak jak se podařilo dosáhnout té dohody?

No, nekývli automaticky, ale opravdu jsme měli několik kol jednání všechny poslanecké kluby.

Já kolem toho tématu chodím opravdu si myslím 10 let a musím teda upřímně říct, že zkrátka nazrála doba, že všichni, >> že jo, všichni uznali, že já myslím, že bych tady ocenil předsedu pirátské strany, ten nám ukázal, že si nezmění jednací řád, tak to tam budeme poslouchat ještě poslední čtyři roky.

To byla možná ten poslední kamínek, který strhnul.

To si dělám legraci, ne?

Opravdu my jsme pochopili, že ten jednací řád je zastaralý, že se musí změnit.

Ehm, my jsme se o tom v podstatě kontinuálně bavili celých těch 10 let a bylo několik návrhů.

Kdyby nebylo covidu, já bych to dotáhl do konce jako předseda sněmovny tenkrát.

Jsem přesvědčený, ale prostě byly jiné starosti a jiné priority.

Tak jsme se ten... to minulé volební období, ten střed byl opravdu velice ostrý.

E, opozice, koalice, to jsme říkali ano, tak se domluvme, ale že na to příští období, to je teď teda zatím — a začíná se to od podzimu — a tam je myslím účinnost dokonce 15 dnů od vyhlášení, takže já předpokládám, že od zářijové schůze už budeme postupovat zcela novým způsobem.

Budeme si na to museli chviličku zvykat, protože jsou tam opravdu limity třeba na to projednávání programu — 5 minut pro všechny, dvě minuty potom v průběhu schůze — a přednostní práva už nebudou neomezená.

Budou mít jenom 30 minut maximálně.

I to není málo, ale prostě je to velký skok pro Českou republiku.

Pane Dvořáku, hnutí Staň a další opoziční strany hovořili právě o těch obstrukcích v některých případech, zejména u toho financování — jak už jsem říkal — zkomplikuje vám ta změna jednacího řádu ty případné obstrukce, protože to, co jsme slyšeli, tak ty zákony byly odloženy o pár měsíců, takže se budou projednávat až září.

Tak my o té věci, o tom jednacím řádu přemýšlíme v nějakých jako dvou oblastech, bych řekl.

Jedno je to, co jsme říkali v minulém volebním období — že chceme, aby sněmovna byla moderní, aby ten efekt, aby ten čas sněmovny, který je drahý, byl využíván efektivně.

Na tom trváme, to jsme slíbili i voličům před volbami a to říkáme i když jsme v opozici.

Na druhou stranu je potřeba říct, že to, na čem se domlouváme a na čem panuje nějaká shoda mezi opozicí a koalicí, je nějaké omezení třeba té doby přednostních práv v případě té debaty o programu, ale ty jiné pojistky, které jsou k ochraně té menšiny, k tomu, aby ta sněmovní menšina, ta opozice mohla být slyšet a efektivně a efektně čelila nějakým vládním návrhům, tak z naší strany máme za to, že jsou zachovány.

My nechceme ani pro nás, ani pro žádnou budoucí opozici omezovat ta práva na to dělat obstrukce.

Jsem rád, že se na tom shodneme, že obstrukce jsou součástí parlamentní kultury a i to, jakým způsobem může opozice za svoje voliče, za svoje práva bojovat.

Takže obstrukce budou možné, ale budou vypadat jinak.

Pane Vondráčku, zaznívala tady často stížnost — ve 360 od poslanců vládní koalice — že se nedostane na ty body, které chce vláda projednávat, na to, co měla v programovém prohlášení.

Tak teď se to všechno změní.

No určitě se zkrátí ten čas, kdy se baví poslanci o programu, kdy opravdu navrhují jeden návrh na pořad jednání za druhým, přesto, že ví, že to nikdy neprojde.

A hovoří o tom třeba i daleko delší dobu, než kolik času se reálně věnuje těm jednotlivým návrhům.

To znamená, to projednávání programu se tím určitě zkrátí a my se budeme moct více bavit o těch věcech v rámci sdružené diskuze, což je podle mého názoru taky dobré, protože třeba v europarlamentu, tam se prostě hovoří tak, že každý europoslanec dopředu ví, v tomto čase budete mít tři minuty a můžete si říkat o čemkoliv, cokoliv.

A ty projevy na sebe nenavazují, vůbec se nebaví k danému tisku.

Zatímco u nás to tak je — je v tom větší přehled.

Mohou na sebe lidé reagovat a dává mi to smysl.

Je to skutečně diskuze k danému důležitému zákonu, než abysme to měli takto svázané, kdy ten europoslanec mluví jednou za měsíc, jednou za dva měsíce, ale nikdo ho neposlouchá.

Opravdu je to spíš pro to, aby se pojítkované — pane kolego Pospíšile — hodnotových, programových, držíme se toho daného tématu, tak pak na konci přijde to hlasování a i ty pozměňovací návrhy, o kterých se hovoří, tak pak se teda nějak promítnou — a ne, že se hlasuje v kuse 60 hlasování jako v europarlamentu během 30 minut.

Takže pořád myslím, že ten náš jednací řád se svojí povahou zachová, jak dneska je.

Jenom se zkrátí zejména právě třeba ty zdržovací projednávání programu.

Pane Pospíšele, vy jste v Europarlamentu byl, tak když se rovnáte ty dva systémy, je to skutečně přehlednější.

To je otázka.

To nelze vůbec srovnávat.

To nelze vůbec.

Tak v europarlamentu poslanec mluví maximálně dvě minuty, ale tam zkrátka není ten tvrdej střet opozice a koalice, jo?

To není klasický národní parlament, jako je v jiných národních státech, kde máte vládní většinu a opozici a mezi nimi probíhá více nebo méně kultivovanej politickej střet.

Já taky se přiznávám z nějakých dohod a jsou témata, kde si myslím, že se musíme domluvit, ale europarlament zkrátka nenese ten rys toho zázného střetu.

Také tam jsou tam mnohem méně faktické poznámky.

Není to v zásadě nějaký dialog, kdy ti poslanci na sebe navazují, reagují a tak dále.

Zkrátka dobře, Evropská komise ještě není vláda evropská.

Já to teda kvituji, že to ještě není evropská vláda.

A to rozdělení opozičních a koaličních poslanců v Evropském parlamentu je mnohem méně zřetelné než tady.

Evropský parlament se vlastně většinu věcí domlouvá ve výborech a to pléno je spíš takové symbolické, kdy ve dvou minutách máte šanci říci na něco určitý názor.

Výhoda zase je, že to víte dopředu, že to jede podle nějakého času a nečekáte hodiny, hodiny jako tady, kdy nevíte, kdy na vás ta řada vyjde.

Pane Vondráčku, vy jste se tady podivil. V studiu Jiří Pospíšel to nemohl vidět.

I Libor Vondráček se podivil.

Tak k čemu jste se podivili?

No, vzácná chvíle.

Budí zaznamenána, že i kolega Pospíšil — stop — tady nám řekl, že teda opravdu Komise není vláda.

Je to nějak, ale oni se snaží tvářit jako kvazi evropská vláda a je to jeden z největších problémů, co ta Evropská unie možná má.

Tak úkolují tu Komisi státy.

Na začátku to měl Guardian, to byl Guardians of the... a teďka je to pseudovláda.

Prostě se to posunulo způsobem, který asi nikdo nečekal a aspoň myslím, že za nás ty konzervativnější, nikdo nechtěl.

A pán kolega Pospíšil to teda neviděl, tak my jsme se podivovali s potěšením, že jsme rádi, že nechce, aby se z Evropské Komise stala evropská... Pospíšil se podivoval tomu, že pánové se podivovali, ale nerad bych to cyklil.

Já se vrátím ještě k tomu, co říkal Libor Vondráček, a to je ten návrh — nejenom senátorů za Staň — který se týká NKU a kontroly veřejnoprávních médií.

Je to něco, co vzešlo senátu.

Tak jaký je ten postoj teď?

Protože myslím, že to byla Pavla Pivoňka Vaňková tady ve studiu, která řekla, že by takový návrh podpořila, ale nesmí dojít ke změně toho financování.

Tak jak je, jak je to teď?

My jsme ten návrh skutečně na začátku podporovali.

Ale zároveň nežijeme ve vzduchoprázdnu.

Uvědomujeme si tu situaci, jak je celková, jak vypadá.

Zvlášť když se jedná o ústavní změnu.

To znamená, je tam potřeba kvalifikovaná většina ve sněmovně, je potřeba i náš hlas.

My ale jsme chtěli tu situaci nějakým způsobem odblokovat a dostat se k tomu našemu původnímu slibu.

A to tak, že jsme řekli: Dobra, my ten návrh jsme ochotni podpořit, ale zároveň chceme nějaký ústupek ze strany vládní koalice — a to ten, aby v případě změny zákona, který upravuje fungování veřejnoprávních médií, byl potřeba nejen souhlas Poslanecké sněmovny, ale byl potřeba souhlas i senátu.

To znamená, jinými slovy, aby senát nemohl být přehlasován.

To si myslíme, že může být zárukou toho jednoho z nějakých pilířů svobodné diskuze, který prostě nechceme opustit, a to je nezávislost veřejnoprávních médií.

>> Pane Vondráčku, rychlá reakce?

Ne, tak já jenom mám pocit, že tady se bavíme o nějakém slibu. Ale to nebyl nějaký slib, to byl slib vašeho programového prohlášení vůči všem občanům České republiky — že ta předchozí vláda bez jakýchkoliv podmínek zavede kontrolu NKÚ nad českou televizí.

>> Předchozí vláda neútočila na nezávislost České televize, >> ale to tam nebylo napsáno nic takového.

Vy jste to prostě slíbili, nedodrželi jste to.

Pak jste slíbili i voličům ve volbách v roce 2025 a musíte to vysvětlovat těm vašim voličům, kterým jste to slíbili. Protože tam to bylo bez podmínek. A to, o čem třeba pan kolega Pospíšel říká, že to je extrémní — že se třeba převádí financování do státního rozpočtu.

No, tak to navrhovali v roce 2017 ještě i Piráti a navrhovala to ODS, navrhovali to další. To není nic extrémního.

Je to v Evropské unii v mnoha státech a rozhodně to za mě tedy není ospravedlení.

Proč nedodržíte slib, který jste dali voličům, že kontrola NKÚ bude?

>> Já vám podám, pánové, děkuji.

My budeme v té debatě pokračovat.

Vydržte s námi.

Za chvíli jsem zpátky.

>> Dobrej.

1 giga kombo s hranolkama.

Pane, ale tady jste ve Vodafonu.

>> Jo, jasně.

Tak jedno giga kombo s pevným internetem a k tomu čtyři obyčejné tarify.

>> Tati, >> neomezené tarify.

>> Čím víc služeb u nás máte, tím víc ušetříte.

Třeba neomezený tarif v Gigakombu už od 489 Kč.

Stavte se v naší prodejně nebo na vodafon.cz.

Vodafone.

>> Tak co je s tím grillem?

>> Zřídka.

Koupím ho, až bude v akci.

Proč čekat? Na Allegru jsou vždycky nízké ceny.

>> A fakt, že jo.

>> Kdo to byl ten přes cen?

Užívej si víc, méně.

Guys, I hate to break it to you, but we don't have enough for the game.

Let's go to the store.

>> Ochutnejte italské speciality a přijďte si pro produkty značky Italiamo na váš stůl.

Od pondělí v Lidlu najdete Grana Padáno za 699,90, mascarpone za 68,90 a Alini Prosecco za 499,90.

Lidl, to se vyplatí.

Vítám vás zpět u 360.

Mými hosty zůstávají Libor Vondráček, Radek Vondráček, Karel Dořák a Jiří Pospíšil.

My se bavíme o dění ve sněmovně a také o kontrole veřejnoprávních médií prostřednictvím Nejvyššího kontrolního úřadu.

Dlouho to vypadalo, že tahle změna projde. Teď to tak úplně nevypadá.

Pane Vondráčku, abych na to navázal, tady dlouho panovala shoda i ve studiu 360 a teď tam ta shoda úplně není.

>> No ne, já jsem jenom chtěl vysvětlit divákům, že jestliže se tam o tomto tématu mluví, co já vím — co já jsem ve sněmovně 13 let — tak celou dobu.

Ten návrh vždycky vzešel z Poslanecké sněmovny a zůstal ležet v Senátu.

Třeba z důvodu, že jsme nepředložili i ten související zákon, který to bude provádět.

Teď to navrhl sám Senát.

My jsme opravdu blízko. A tím přístupem, který má hnutí opozice — ať nejsem, neadresuji to jenom na hnutí — tak to fakticky popravili. Protože jestliže tam budou nějaké změny, zase už jsem slyšel, že se souhlasit nebude. A to okno, které se nám otevřelo, ta příležitost — a chcete všichni deklarují, že to chtějí — ale fakticky to znemožníte.

Takže vy sice deklarujete, že jo, ale aktivně děláte všechno proto, aby ne.

Vidíte? A já vám nabízím řešení, jak z toho ven.

Přijměte takovou změnu, aby i Senát mohl rozhodovat o podobě zákona o veřejnoprávních médiích. A potom to pustíme.

My nabízíme řešení, nabízíme cestu, jak z toho ven.

A opakuju znovu — my prostě nežijeme ve vzduchoprázdnu.

Senát ten návrh předložil ještě na podzim minulého roku. Kdy jsme neslyšeli všechny výhrůžky ze strany vládních poslanců o tom, jak chtějí kontrolovat obsah veřejnoprávních médií — nejen financování.

Slyšeli jsme to.

Vaši kolegové to říkali. Tak se nezlobte, ale nevěříme vám.

A ještě jedna věc.

Když se měnil zákon o veřejných financích, tak se zároveň měnilo i to, jakým způsobem se rozhoduje o rozpočtové kapitole Nejvyššího kontrolního úřadu. Kde tato pravomoc, která byla čistě v rukách sněmovny, je mnohem více v rukách vlády.

Za nás to je nějaká nenápadná cesta toho, jak vláda může tlačit i na NKÚ, který je ze své podstaty nezávislý. Ale jestliže někdo rozhoduje o vašich penězích, tak to s tou nezávislostí může být i trochu horší.

Takže my chceme hájit nezávislost veřejnoprávních médií za každou cenu.

A ještě jedna malá poznámka.

Už dneska veřejnoprávní média podléhají celé řadě kontrol — jak ze strany rady, kterou volí Sněmovna a Senát, tak ze strany povinného auditu a dalších kontrol hospodaření.

Takže není to tak, že by veřejnoprávní média dneska nikdo nekontroloval.

>> No podle té poslední věty to tedy vypadá, že jste si to tam do toho programu dávali úplně zbytečně. Že vlastně dneska to kontroluje ta rada a nějaké další audity. Takže není tak potřeba ta kontrola NKÚ.

>> Já myslím, že je to... Ale já myslím, že právě je to potřeba.

Je to potřeba a není třeba to bagatelizovat.

Měli jste to v programu, navrhovali jste to.

Vaše dodatečné podmínky, kterými chcete prosadit něco, co byste za jiných okolností neměli šanci prosadit, a spojujete to s tím NKÚ — tak já si myslím, že to není fér.

Není to fér vůči vašim voličům, kterým jste něco slíbili. Ale je to vaše věc.

>> Tak mi řekněte, proč nepřijmete ten náš návrh toho, aby o těch zákonech rozhodoval i Senát.

Proč je to pro vás tak nepřijatelné?

>> Ale já myslím, že Senát rozhoduje o věcech, které už dneska má dány ústavou.

A pokud chceme, aby vláda mohla na základě většiny ve Sněmovně vykonávat svůj mandát, tak každá jedna nová pravomoc, kterou dáme Senátu navíc, bude samozřejmě blokovat schopnost něco v tom parlamentu.

>> Na druhou stranu — na druhou stranu — Senát získal tu možnost volit některé členy rady veřejnoprávních médií a šlo to také bez změny ústavy.

>> To určitě jde bez změny ústavy.

To je pravda.

A Senát tímto způsobem může svůj vliv na Českou televizi neustále promítat. A já myslím, že to je dostatečné a že není potřeba dávat Senátu další kompetence.

>> Pane Pospíšele, vy byste podpořil návrh na kontrolu NKÚ veřejnoprávních médií?

>> Hm, já mám trochu jiný pohled než pan kolega Dvořák.

Já to úplně nespojuji.

To znamená — přesun zákonů, které upravují veřejnoprávní média do článku 40 — to znamená třeba souhlas k jejich změně, jak Senátu, tak Poslanecké sněmovny — a kontrola NKÚ u těchto médií.

Zkrátka dobře.

Český rozhlas, Česká televize hospodaří s miliardami daňových poplatníků a ty peníze mají být kontrolovány z mého pohledu i NKÚ.

To znamená, já osobně budu na klubu TOP 09 prosazovat, abychom to úplně nespojovali. Protože si nedovedu představit, že ve chvíli, kdy nám vládní koalice nevyjde — v třídě — protože pochybuji, že to tam budou chtít dát — tak my nehlasujeme. Nebo já osobně Jiří Pospíšil nehlasuji pro kontrolu televize a rozhlasu Nejvyšším kontrolním úřadem.

Já to neumím vysvětlit, jo, jsou to velké peníze, platí občané skrze poplatky a mají být tedy kontrolovány.

Ale rozumím pohledu pana kolegy Dvořáka.

Já to zkrátka nechci spojovat.

>> Pane Vondráčku.

Nemělo by to být tak, že protože dnes byla schůzka prezidenta Petra Pavla a ministra kultury o... Lempíře a tohle tam zaznělo svým způsobem, kdy prezident vyzýval k nějaké odborné debatě o budoucnosti financování veřejnoprávních médií.

Není to ten nástroj, který by umožnil, kdyby se zavedl přes změnu financování, vlastně ukázat, jestli ta média plítvají nebo neplítvají a jestli by to nebyla možnost stanovit třeba výši koncesionářského poplatku nebo ten příspěvek ze státního rozpočtu.

>> Já znovu říkám, že ta debata probíhá léta, že to tady zaznělo v tom vysílání.

Jsou to miliardy daňových poplatníků.

Po té novele je to v podstatě televizní daň.

Platíme to všichni a je nenormální, že ta, že to NKU tam do dneška ty kontroly vlastně neprovádí.

Vždycky se našla nějaká výmluva.

Za mě jsou to výmluvy.

Za mě je to zas spojujete to s něčím, s čím to spojováno být nemá.

Já navíc tady říkám otevřeně.

Podle mě ta úprava, kterou navrhujete do článku 4a, by neměla patřit... prostě, aby se to tam zamíchalo mezi volební zákony a takové zásadní normy.

To je něčí nápad, ale já ho nepovažuju za systémový a role České televize je jiná.

To má svůj důvod, proč článek 40 zrovna třeba volská televize tam nepatří.

A co bude další?

Budeme tam dávat další a další zákony.

Myslím si, že to není nápad dobrým směrem.

Dobře, vy na tom řekněme si získáváte nějaký politický kapitál.

Je to prostě vaše základní pozice.

My půjdeme na barikády za Českou televizi, ale zkoušet nějakým způsobem — já nevím jak to říct hezky — ale prostě kšeftovat s ústavou a se změnou ústavy, to prostě u nás fungovat nebude.

>> A vy také můžete získávat politický kapitál tím, že plníte politický program, programové prohlášení.

Víš, já teda musím říct, že by — já bych ale vynechal aspoň tu ústavu.

>> No, tvořili jste vynechal ústavu, ale bavíme se o změně ústavy, protože rozšíření kompetencí NKÚ je změna ústavy.

Takže dává celku smysl, že když tu ústavu otevíráme, že mluvíme o nějakých dalších věcech.

Já bych se asi opakoval.

My prostě nežijeme ve vzduchoprázdnu.

Máme obavu z kroku vládní koalice nejen vůči veřejnoprávním médiím, ale i dalším veřejným institucím, ústavním institucím, jako je NKU.

To už jsem — pardon — a třeba jako je i třeba vůči Ústavnímu soudu.

Takže já jsem i ve sněmovně navrhoval, aby do toho článku 40, o kterém mluví kolega Vondráček Radek, aby se zahrnul i zákon o Ústavním soudu. To znamená, aby zde byla další pojistka proti zásahu do nezávislosti Ústavního soudu a to, aby o tom nerozhodovala jenom sněmovna, ale i senát.

>> Tak pojďme změnit téma.

Pane, pane Vondráčku, Libore Vondráčku, tentokrát summit NATO a prezidentova účast.

Dnes jsme viděli další přestřelku, která se týká počtu členů v delegaci.

Hrad říká sedm.

Viděli jsme dokument a ministerstvo zahraničí říká 35, že Hrad žádal při objednávce toho letadla.

Tak už to působí trochu zvláštně, minimálně.

Tak už víte, jak bude vypadat ta podoba účasti české na sumitu NATO?

Já mám pocit, že celkový počet těch lidí je 20, že takhle to včera říkala vláda, že už i pan premiér někdy v pátek hovořil o 35 lidech.

Tak nevím teda, kde.

>> Hovořilo se o tom, že prezidentská kancelář chce letadlo a počet členů delegace má být 35.

Hrad říká, že to tak není a že to je sedm.

Těžko říct, kde vznikla v rámci té tiché pošty chyba.

Teda kdo jak co říkal.

Pod rukou jim asi úplně nevidíme.

Pro mě je samozřejmě zásadní, kdo jak třeba mění názory na určité důležité věci, komu pak mohu více či méně věřit.

A v tomto duchu já věřím, že pokud řekla vláda, že požadavek byl na 35, tak je to 35.

Na panu prezidentovi jsme ty změny názorů v některých důležitých věcech zaznamenali v posledních měsících několikrát.

Takže já věřím, jak bude vypadat ta delegace, kdo jí tedy povede, to už víme.

>> Tak povede ji premiér, tak jak rozhodla vláda.

>> Prezident tam jede z nějakého důvodu.

Hodně potom touží, aby tam byl.

Já myslím, že ta přítomnost pro něj je asi důležitá.

Věřím tomu, že teda teď je mu dáno zadost a že tam pravděpodobně v kuloárech bude nějak působit.

>> Netváří se tak, že mu je za dáno zadost, protože vedoucím té delegace podle rozhodnutí vlády je premiér a vláda je nejvyšší orgán moci výkonné, nese odpovědnost za zahraniční politiku a pokud se rozhodla, že povede delegaci premiér, tak to, že existuje nějaký protokol na to, nehraje z hlediska rozhodování vlády nějakých ústavních kompetencí žádnou roli.

Vy jste říkal, že bude působit v kuloárech, což de facto znamená, že nebude na tom oficiálním jednání.

>> No, tak kdyby tam pouze chtěl jít a přečíst papír z pozicí současné vlády, tak by potom možná tolik netoužil, protože on sice říkal prvně, že by nemohl hájit pozici vlády a pak, že by vlastně tu pozici vlády hájil, když se dozvěděl, že by tam nemusel jet.

Ale vzhledem k tomu, jak moc trval na tom, že tam pojede, tak já myslím, že jednou z těch jeho motivací je skutečně i působit v kuloárech.

Pravděpodobně tam s někým něco domlouvat.

Snad ne tedy o našich letech nebo nějaké další.

>> Radku Vondráčku, jak to tedy bude?

Slyšíme u Libora Vondráčka, že prezident bude v kuloárech.

On se netváří, že by s tím byl spokojený?

Já už mám trochu problém se o tom bavit s vážnou tváří, protože už je to opravdu absurdní divadlo.

Já už jsem se ptali umělé inteligenci, jaký by zvolila zasedací pořádek, protože vedoucím delegace bude premiér, protože se na tom shodla vláda.

Na to samozřejmě přichází prezident a chce být hlavou delegace, protokolárně je postaven výš, tak se tam zapotí v tomhle počasí v Ankaře, jaký vůbec udělají zasedací pořádek.

>> A co vám ta umělá inteligencia...

>> ...nedokázala odpovědět, protože bude tam jeden velký stůl, jsou tam těch stolů víc.

To už je to prostě zábavné k té delegaci.

Díky tomuhle se dostáváme zpátky k tomu, co jsme se nedozvěděli za celou dobu, co probíhá ta možná zbytečná debata — ten obsah. Proč tam ten pán prezident chce tak mermomocí jet a co tam obsahově chce říkat, že je to tak strašně důležité, že se obrátil naprosto nezvykle na Ústavní soud a ten ještě tak, jestli tam přijdeme na řadu 27. a bude tam pětiminutový příspěvek, který by teda chtěl říkat on a ne Andrej Babiš a bude říkat to, co mu přichystá vláda.

Ale on to chce přečíst.

Ale zase zároveň víme, že má za sebou několik vystoupení v zahraničních — například v tom Estonsku — kde se trochu stylizuje a opravte mě, jestli to není pravda, do pozice určitého jestřába, kde má vůči... ostřejší vyjádření vůči třeba — nebo co se týče konfliktu na Ukrajině, hlavně co se týče financování.

Bavíme se o tom, že každý rok by měla Evropská unie platit kolik?

70 miliard euro na ten konflikt, jehož konec teda v tuto chvíli nemůžeme ani tušit.

A takže si myslí něco úplně jiného, než si myslí tahle vláda.

No tak to není ta odpověď na to, co se stane.

Tak takže on se pořád... No, ale co tam chce říkat teda?