Kdybych byl kominík, hned jdu natáčet videa, říká Daniel Rykr. I nudný obor může být virální | MT

Ahoj, moje jméno je Filip Halamíček a vítám vás u dalšího dílu podcastu Manifest Talk.

Mým dalším hostem je zakladatel a CEO Buzuns. Tu osobu není nikdo jiný než Daniel Ricker.

Ahoj.

Ahoj, Filipe.

Danieli, kdybych teď měl u sebe mobil a scrolloval bych na něm tudy Instagram a jako další realshot by mi tam mělo vyskočit nějaké promo na tenhle podcast, něco, co by mělo mě zaujmout, ať si ten podcast pustím, tak jak bys nad takovým videem přemýšlel a jak bys ho pojel a jak bys ho vytvořil?

OK, takže začínáme hned takou jako vlastně takový workshop možná.

Yes.

Yes.

OK.

I like it.

Eh, hele, pojďme možná a teď nejdřív položím já tobě otázky nějaké.

E, tak co je hlavní přidaná hodnota tohodle podcastu? Co je jako to USP?

Za mě edukace.

Edukace. Jo, v rámci těch jednotlivých oborů, kdy člověk si vybere jeden z těch podcastů a právě jako získá informace o tom daném oboru, jak funguje a jak to třeba převést do vlastního byznysu.

Aha.

A takže edukace pro jako v rámci jednotlivých oborů, nejenom financí nebo i financí.

E, tak různě, že jo.

Teď ty jsi tady za řekněme marketing, když to takhle řeknu, tak v rámci toho marketingu, jak třeba získám informaci, díky které udělám dobré marketingové video, které mi vydělá peníze. To by mělo být to hlavní USP.

OK.

OK.

OK.

Eh, takže napříč obory. Eh, není takových podcastů tady hodně?

Nemáš ještě nějaký užší počin, jako že by to bylo třeba eh jako možná i přehazování jako know mezi jako jednotlivými obory, propojování jako oborů mezi sebou?

Tak jasně. Potom je tady ta konference, že jo, Manifest, e, kdy vlastně na ní by se to mělo všechno spojit, že jo. Víceméně čerpáme čistě řečníky a partnery z té konference, takže to je ten středobod všeho. To je ta konference.

OK.

Hele, tak kdybychom to postavili tedy OK. Na edukaci v rámci jednotlivých oborů, takže vytáhnout si vždycky ten top z toho oboru. A asi hádám, že ty vlastně to máš multioborový kvůli tomu, abys přiblížil vlastně lidi ty jednotlivé obory a z každého, aby měly jako nějaký vhled.

Jo.

Eh, co ještě?

Eh, takže máme USP, potom eh, když přesvědčuješ ty lidi, aby přišli do toho podcastu, co jim řekneš? Co, co, co jako přesvědčí o tom, jo, do tohodle podcastu chci?

Hm.

No tak vychází to z toho, že spolupracuješ s konferencí Manifest a víš, že konference Manifest je prostě dobrá, bavit se je, byli tam, ošáli si to, načuchali si to a na základě toho, že si řeknou: „Ty jo, jo, ta konference je dobrá," tak bude dobrý ten podcast potom do toho.

Jo.

OK.

OK.

Hele, eh, v tu chvíli bych. Takže a tohle by mělo být upoutávka na tady tenhle díl.

Třeba.

Jo, jo, určitě.

Jo.

OK.

OK.

Ježíš, to je hrozně těžké si sám dělat upoutávku.

Ale e hele, vzhledem k tomu, že jsme na manifestu, tak bych asi klidně bych použil nějaký konkrétní příklad eh toho, jak propojit finance a sociální sítě a virály.

Mm.

Eh já jsem měl teď před chvilkou workshop a mně se hrozně líbilo. Já tam lidem ukazoval, protože si myslím, že teď poslední dobou, či čím dál tím víc se ukazuje na sítích, je čím dál tím víc lidí přehlcený.

Eh, sítě jsou přehlcené různými tvůrci, AI obsahem a toho obsahu je tam čím dál tím víc a je čím dál tím těžší tam uspět.

A proto jsem jim říkal klíčovou věc a že jestli tam chtějí uspět, tak musejí mít odvahu.

A říkal jsem jim tam takový jeden speciální koncept. E, protože spoustu z nich bylo bylo bylo finančních poradců, tak jsem jim říkal: „Hele, e, mohli byste třeba přijít za eh někým náhodným, klidně na ulici a zeptat se ho, co mu chybí v životě nebo o co by nechtěl. Jinak o co by nechtěl v životě přijít."

A on vám odpoví: „Nevím, nechtěl bych přijít o třeba pět nejlepších kamarádů."

Mhm.

A vy odpovíte: „OK, tak vám to pojistíme, jo? Takže tady pět kamarádů, jak se jmenují, jo? Petr, Adam. Jasně, výborně. Tak akorát tady máme nějaké pojistné podmínky. Tak bacha. A e nebo nevím, někdo řekne prostě životní štěstí, jo?"

A tam řekneš potom: „No. OK. Hele, ale jenom v pojistných podmínkách je, že nesmíte mít manžela idiota. Jo, tak jinak prostě můžeme můžeme pojistit."

A takhle bychom klidně mohli postavit to video. Jo, tak eh myslím si, že něco ve stylu eh klidně bych začal tímhle, jo?

Klidně bych začal nějakým konkrétním příkladem. Eh, hele, eh, chci klidně, já bych tam klidně vystřihnul to, co jsem teď říkal na začátku toho videa a potom bych hned v zápětí řekl: „Tady tohle může být způsob, jak uspět teď na sociálních sítích, e, v rámci financí."

Mhm.

Mějte odvahu, jo. Něco v tom smyslu.

Jo, teď jsem to ještě museli bychom to, já bych se na to musel podívat, musel bych si to napsat.

Jasný.

Ale eh jsou tam vlastně jakoby základní prvky: konkrétní příklad, který vyvolá emoce.

Mhm.

Eh, potom jako vlastně eh nějaké dopovězení toho mísu. Proč jsi vlastně říkal, že mě tady pojistíš kámoše? Jo, jakože o čem to mluví ten týpek?

Potom řeknu: „Hele, takovýhle obsah třeba eh je teď by mohl být směr pro to, abys udělal virál v rámci financí a aby to byl virál, který dává smysl, který není úplně jako no sense a neznamená, že se slekneš na kameru prostě a začneš křičet a běhat po ulici."

Eh, ale má to nějaké propojení, takže třeba tak. E, dokážeš si to představit?

Jako dokážu si to představit, ale bylo to spíše o těch financích a ne tolik o podcastu.

Jo, OK.

To mělo být jako nalákání na tenhle díl, jo, jakože specifikace na to, ale jasně, kdyby to bylo o tom podcaste jako takovém. A mělo by to být v tu chvíli bych to klidně udělal univerzální, tak bych klidně poukázal na to, že eh tady máš lidi napříč obory.

Mhm.

Mm.

V tomhle podcastu se dozvíš eh všechno od marketingu přes sales až po e finanční řízení.

Je to takový středobod.

Mhm.

Jo.

Jo.

Středobod informací, kde prostě mohu jít a najdu tam víceméně veškeré ty témata, které mi mohou posunout moje podnikání dál.

Mhm.

A dal bych klidně příklady, jo. Měl jsem tady toho, toho, toho, narazíš tady. Budete se bavit eh v rámci marketingu o sociálních sítích, potom zjistíš, jak řídit svoji firmu a nebo se dozvíš, jak prodat svůj produkt.

Klidně bych řekl tady tyhle konkrétní příklady a eh ideálně do dvaceti, třiceti sekund.

A eh no, začal bych tady tímhle USPčkem.

To USP je jako sázka na jistotu.

Mhm.

E, to je asi důležité právě projít nějakou analýzou u sebe samotného, že jo. Já jsem ti to tady jako vystřelil tak jako nějaké ty USP jako z hlavy, které mě napadly, ale určitě by to měl mít člověk asi lépe zanalyzované, zmapované a třeba bych přitom přišel i na nějaké lepší.

Mhm.

Určitě.

Jasně.

Hele, eh, obecně mít analýzu toho, co je tvůj brand, jak ho lidi vnímají, jaký je povědomí o tvém brandu, e, jaký jsou obavy lidí, na které cílíš.

Tady toto všechno je hrozně důležitý a hodnotný materiál, se kterým potom ty, když se tady bavíme o sociálních sítích, můžeš jako tvůrce počítat, nebo se kterým bys měl nějak nakládat. Zjistit jejich obavy, čeho se ty lidi bojí.

Já zase použiju – protože jsme na manifestu – tak občas budu používat. Právě jsem ještě v takovém switchi z workshopu, co jsem tady měl, tak možná budu používat nějaké příklady z financí. Ale právě třeba příklad toho, že se lidi bojí, nemají důvěru ve finančního poradce.

S tím tématem pracovat a klidně se s tím pracovat – že je mají spojený pořád, že tady je pořád takovej přežitek toho, že to dělají – nevím – osmnáctiletí kluci prostě, který běhají z domu do domu a prodávají pojistky.

Tady tahle informace je docela hodnotná a já bych se nebál třeba klidně na toto téma nějakým způsobem poukázat. Třeba tím konceptem, kterej jsem říkal: chodíš za náhodnýma lidma a prodáváš jim pojistky.

To je něco, co ty lidi, protože ty je znáš – jak na tohle vnímají – a že to vnímají hodně jako citlivě, že je to pro ně docela citlivý téma a že si určitě v nich to vyvolá silnou emoci. A to je zase další aspekt finančního poradce. Ale ty to ještě převedeš do takovýho docela radikálního nebo hodně satirickýho příkladu.

"Jo, pojistím ti přátele, pojistím ti tvoje životní štěstí." A můžeš tam krásně schovat satiricky nějakou hlubší myšlenku toho, že ty finanční produkty se nepořizuješ kvůli tomu, abys na konci dne měl peníze a kolik jich dostaneš, ale pořizuješ si to kvůli jistotě. Že když si to podepíšeš, máš tu pojistku, tak si ji kupuješ kvůli tomu, abys měl ten pocit jistoty.

A tady tohle všechno jsou data, který můžeš právě z tý analýzy získat. Takže mít tu analýzu, abych potom to co nejlépe postavil.

A přijde mi, že když o tom mluvíš, tak říkáš, jako mluvíš o tom, aby vznikl virál, ale aby zároveň měl i nějakou hlubší myšlenku, jo? Aby tam byl vlastně ten reálný dopad.

Protože když se podívám na náš firemní podcast od naší poradenské skupiny – tak když jsme měli jeden virál díky podcastu na našem Instagramu – tak nám vybouchl. Mělo to přes milion zhlédnutí, ale ve finále nám přiskákalo několik tisíc sledujících.

Ale ve finále – teď se k tomu dostanu – nebylo to gro, co my děláme té naší práce. Bylo to příbuzné, ale nebyla to ta naše cílovka. Takže tam si myslím, že je taky důležité, aby ve finále všechno to, co potom vznikne – jako prostě virál – vůbec jsme nečekali, že takové video zrovna bude tím virálem a tak dále, ale prostě se to stát může.

Možná víte, proč? Analyzovali jste si to, proč se to stalo?

Jo, bylo to totiž podcast s realitní kanceláří, kde jsme probírali nájemní smlouvy a tak dále. A zrovna tam vybouchla ta kontrola těch nájemních smluv. My jsme poradci, nejsme realťáci, takže tím, že jsme vystřihli úsek, který byl fakt zajímavý z toho podcastu, a zároveň natolik zarezonoval, tak nám to přivedlo spoustu nových sledujících, kteří právě měli ten nájem a tak dále.

A bylo to i v počátcích naší tvorby na sociálních sítích, že jsme s tím nedokázali tak dobře pracovat. Třeba teď mě napadá nějaké propojení – že jsme tím získali velkou masu sledujících, kteří byli v nájmu. Takže třeba se dalo potom pracovat tak, že bychom více promovali – nevím – hypotéky, protože oni jednou chtějí být ve vlastním bydlení a tak dále. Ve finále jsme to mohli přetavit v zajímavou cílovou skupinu, ale jako ani jsme to hluboce neanalyzovali, nepřemýšleli jsme nad tím a jenom jsme to brali: super, máme nové sledující, jedem dál.

Pardon, než se dostanu k tvé otázce vlastně.

Takže díky tomu virálnímu videu vlastně vyvstalo díky tomu, že jste trefili to téma nebo zrovna rezonovalo v tom, jak to říct, v té společnosti. Ano. Takže to bylo asi proto, že jo. Bylo to vlastně nájemní smlouva, finančně poradenský podcast, ale prostě probírali jsme tam nájemní smlouvy s jednou realitní kanceláří, jedním zástupcem realitní kanceláře, a to vybouchl.

Jako když to tak řeknu: téma pro masy, který to zajímalo. Teď zpátky k tvé otázce.

Říkals, že vlastně nám to nebylo až tak podstatný pro ten byznys. Ale určitě to neurveš na jednom virálním videu. To, co je, ale – ta myšlenka, kterou se snažím nějakým způsobem šířit do světa – je, že nestačí jeden virál. Nestačí udělat jedno video a máš to a vrátí se ti to, ne?

Je jich potřeba udělat desítky, možná stovky. A co se snažím říkat, je – jak je vytvořit a jak se naučit je dělat tak, abys byl schopnej jich generovat desítky, stovky a podobně. A není to ani o jednom, ani o dvou, ani o třech. Je to o nějaké množství těch virálních videí, která ale by měla mít všechny nějakej vyšší smysl – strategickej třeba, jo?

Takže jsi mluvil pěkně o tom na začátku – o analýze, jo – mám si zanalyzovat, jaký je můj brand, jaký jsou moje věci, jaká je moje cílová skupina. To jsou všechno hrozně důležitý podklady, které ty potřebuješ, abys ty virály vytvořil nějak strategicky a smysluplně.

A není to o jednom videu, ale ty vymyslíš dopředu – řekněme tomu říkáme koncept videí, koncept virálních videí, jo? Takže kluci z myčky – o těch se možná budeme bavit. To je vlastně můj takový passion projekt se mými auty. Tak nebylo to o jednom virálním videu a troufám si říct, že má nějakej úspěch – a nemá to kvůli jednomu virálnímu videu.

Úspěch, relativní úspěch, je díky sérií několika desítek virálních videí, ale který maj stále stejnej cíl, jo? Kdy jsme si řekli: hele, máme myčku, chceme dělat srandovní videa, chceme je bavit, takže to bude show, budovat show. Bude to nějakej podobnej koncept, kdy nám vždycky na myčku přijede nějakej člověk se zajímavým autem, a my s ním vždycky natočíme rozhovor.

V tomhletom konceptu jsme vytvořili desítky virálních videí.

A to je tvůj klíč – ten klíč k tomu, abys využil virál k naboostování tvého byznysu. To není o jednom videu, to je o konceptu, který pod sebou schová několik takovejch videí, jo?

A díky tomu jsme schopní – třeba na klucích z myčky – produkovat těch videí několik a postovat jich třeba čtyři týdně.

No, ten koncept by měl být jednak strategicky smysluplný.

Měl by cílit k tomu tvému cíli byznysovému nebo jakýmukoliv a měl by být jako relativně jednoduše udělatelný, abys dokázal být konzistentní a pravidelný v tom postování obsahu a měl by mít virální potenciál.

>> Mhm.

Mhm.

No přesně.

Jako to je přesně to, o čem mluvíš.

Eh, si to jako uvědomuji, jo, že jak jsi zmiňoval, aby to mělo ten nějaký vyšší cíl, vyšší plán, aby to směřovalo k tomu jednomu, ať už to bude prostě třeba u kluků z myčky – jestli domýšlím, co to bylo – ale asi to byla nějaká spolupráce třeba nebo jakoby něco, aby to prostě přitáhlo ty masy lidí, nebo upřímně nevím, jaký byl ten cíl.

Mhm.

>> Jo, tam bych asi nehledal úplně na začátku nějaký vyšší smysl. Nebo my jsme minimálně nehledali. >> Ale jak jsem říkal, byla to primárně show.

Nechtěli jsme, naším cílem nebylo ukazovat, jak skvěle umíme mít auta a že jednoho dne budeme mít detailingovou firmu, ne?

Jo.

Naším cílem bylo, chceme bavit ty lidi, chceme jim ukazovat krásná auta, zajímavé příběhy, ale ten náš byznys zatím bude ta show.

A potom, ale na začátku jsme nad tím taky nepřemýšleli, potom jednou tu viditelnost, což bude ta hodnota té show, budeme prodávat firmám a to je to, co se děje teďka a ten primární byznys je v tomhletom.

A teďka všechny ty koncepty, které děláme, směřují k tady tomuhle, jo, cíli.

To znamená, je, má to, má to být zábava.

Teď ty lidi od nás nečekají, že budeme profíci, kteří jim řeknou: máte auto.

O tom to není.

Mhm.

>> Jo, spoustu lidí se jak plete, když k nim přijedeme a máme jim něco umýt a oni: „Kluci, tak jako tak to umíte, snad, jo?" A my: „Jo, umíme to, jo, ale nečekejte, že to bude jako tip-top, eh, protože o tom to není."

>> Jo, jo, jo, jo.

Chápu, chápu, chápu.

No a už máš dobré zkušenosti s tím Uatrem?

>> Dobré zkušenosti.

Eh, tak hlavně jestli mají oni se mnou dobrou zkušenost.

Hele, eh, naučil jsem se pro jistotu vždycky se těch lidí zeptat, jestli jsme to umyli dobře.

Takže to >> jako fakt to umýváte?

Jo, já jsem myslel třeba celou dobu, že to je jednou jako celé fake, jakože ne, ne, ne, ne, ne, >> fakt to umíme.

>> Hele, zase jako od řádku na řádek.

Já si nemyslím, že bychom byli schopný, kdybychom to úplně fejkovali, jakože to ani neumím. >> Tak to bude jako >> jako to bude i ta zákaznická zkušenost, jako ten člověk, kterej ti přijede, tak je vlastně zákazník, jo, ten host.

Jo, >> tak ty mu musíš jako dát tu hodnotu, jo, musíš se tam o něj postarat.

Takže ty auta umíme, jo, ale teď jsme, včera jsme měli kombajn a to neumíme prostě.

>> Tak to ne. >> Jo, takže to bylo jako jenom zvenku jsme to očistili a dobré.

Ale eh musíme jim vždycky na začátku říct: „Gordo u toho kombajnu, hele, ta naše, ta naše hodnota je v tom, že uděláme show, >> jo?

My vám, my vám ukážeme to, co tady děláte, ty vaše stroje, to jaký jste vy, eh, tak ukážeme eh zábavnou formou a nejsme tady od toho, abychom vám umyli kombajn.

Nám, jo, to vám nedá jako tu hodinku, jo, když tady s námi trávíte x hodin."

>> Jasně, jasně, jasně, jasně.

No a z toho vznikají i nějaké dlouhé rozhovory a nebo jenom čistě ten Instagram?

>> Ne, ne, ne, čistě short form.

>> Mhm.

Jako to mi přijde právě zajímavé, že eh ten obsah se extrémně zkracuje, jo, že když se podíváme na nejúspěšnějšího youtubera, tak to je Mr. Beast, že jo, dá se říct, že jo, Mr. Beast.

A ten ty svoje videa tam do těch videí nacpe bambiliony peněz, e, >> stane se tam bambilion věcí a dá to video do 15 minut na ten YouTube, jo, což mi přijde úplně... lilté.

E, ve srovnání třeba, nevím, teďka řeknu Survivor, jo, kde je jako nějaká reality show.

Víceméně je i ten Mr. Beast tam má reality show, je to nějaká soutěž a tak a on ji nacpe do 15 minut, když to ten Survivor je na několik měsíců, tři díly týdně a tak dále. Takže to je zase úplně jiný svět a možná i proto právě je to úspěšnější, že se to nesnaží jako vydolovat velikostí to, kolik obsahu se vyprodukuje, ale jak šťavnatý obsah se vyprodukuje.

No >> jo.

Hele, určitě, když jsme u té délky, tak teď je trend takovej, že všechny sociální sítě se spíš snaží motivovat ty uživatele, aby tam trávili víc času.

A protože tím, jak oni, že jo, ty videa mají 20 sekund, tak ty lidi samozřejmě jsou ještě víc roztěkaní, jo, protože najednou přehodíš prostě úplně eh téma toho videa, lidi, prostředí po 20 sekundách a ne třeba po 15 minutách.

A to samozřejmě ty lidi úplně jako rozhodí.

E, proto to je na nás všech jako vidět.

Čím dál tím víc.

Nejenom, že máme tady v malích, že jo, telefonu, ale i v mozku si myslím, že se to podepisuje všem.

>> Že tam jsou důlky, jo?

>> Eh, no to doufám, že ne ještě, ale ale asi ne úplně viditelně fyzicky, ale ale někde tam vevnitř, e, že jo, pozornost se jako, jo, zkracuje.

Eh, ty sociální sítě to vědí a vědí, že, e, lidi tam, jejich cílem udržet tam ty uživatele co nejdél, že tam dýl udrží, když si je naučí konzumovat delší obsah.

>> Takže TikTok i Instagram se snaží vlastně naučit ty uživatele něco podobného, jako jsou naučení u YouTubu, kde jsou zvyklí na 15 minutová videa, která jsi nazval ještě jako pořád krátká.

Já je beru, protože já jsem taky jako hodně modifikován, nebo jako trochu eh mimo, e, prostě fokusovaný na ty extrémně krátká videa, na ty krátká videa 20, 30 sekund.

E, tak TikTok i Instagram se snaží to prodloužit.

Co je důležité i třeba pro tvůrce, tak tvým cílem by mělo být do jisté míry to stejné.

Ty chceš, aby ten tvůj divák s tebou vydržel co nejdýl, aby si budoval s tebou ten vztah a to během 30 sekundového videa si určitě nevybuduje takový jako během 15 minut.

A lidi, kteří mají 100 000 na 15 minutovém videu versus na 30 sekundovém, tak je to velký rozdíl.

A eh myslím si, že klíčové by mělo být – a to si uvědomuji i u kluků z myčky – že bychom neměli zaspat jenom na tom krátkém obsahu, ale že bychom si měli budovat tu důvěru, ten vztah s tím eh zákazníkem, s tím divákem i během dlouhého obsahu.

To stejné platí pro firmy, jo?

Ty jim nevysvětlíš, ty ne, jako máš, že jo, krátké výstřižky z podcastu.

Ty jim tam nepředáš takovou hodnotu, jako když si shlédnou celý 30 minutový, hodinový rozhovor, jo?

Najednou si i s tebou vybudují úplně jiný vztah, než když to jsou jenom krátké reels >> jo.

Ten reels ať jako poslouží k tomu, ať ti získá tu pozornost, ale snaž se je potom jakoby přetáhnout do toho dlouhého obsahu nebo dalšího obsahu.

>> Mhm.

Mhm.

Relativně.

>> Relativně.

Jo, jako jasně.

No, není to film tříhodinový, >> jo?

Tože ne.

A jak se ti daří dostat tu viralitu do, řekněme, na první pohled nudných oborů?

Jako koho by napadlo, že eh já nevím, kluky, kteří myjou auta lidem, bude sledovat statisíce, statisíce lidí, jo, v rámci třeba když vezmu nějaké RS, taky třeba máte, máte i milionové zhlédnutí na některých, jo.

Takže to eh jak to zvládáš prostě vymyslet koncept, který přiblíží takovouto nudný obsah prostě pro takovou masu lidí a baví je.

Jo.

Hele, myslím si, že tam jsou nějaké prvky, které se dají aplikovat všude. Třeba příběh. Příběh je úplně všude. Máš ho ve financích, máš ho při koupi auta. My se tam s těma baví s lidma z nich. Jejich příběh, jak si vydělali na to auto, proč si vybrali zrovna tenhle ten auto. Ve financích úplně to stejné, jo?

Můžeš mít koncept. Zase koncept, ne jedno virální video, ale koncept, kde budeš vyprávět příběhy svých klientů.

Mhm.

Jasně. Teď můžeš říct: ty jo, ale já nechci sdílet příběhy svých klientů, je to citlivé. Ty si to můžeš vymyslet, ale měl bys tam dát nějaký disclaimer, jo? Myslím si, že je to etické, když řekneš: „Hele, měl jsem klienta, kterej zažil podobnej příběh," ale upravíš si to, abys neodkryl ten příběh toho klienta, ať si držíš nějaký krédo. Tak to může být zase další zajímavej příběh.

Příběhy jsou aplikovatelné napříč všema obory a to je princip, který můžeš aplikovat a určitě zvyšuje virální potenciál.

Samozřejmě v rámci sociálních sítí musíš vědět o tom, co je hook. Máš fakt jen 20, 30 sekund na to, abys ten příběh zhmotnil. To je výzva, protože když jsi zvyklej vyprávět příběhy na YouTubovém videu nebo v blogu a teď musíš switchnout do reels, tak je to extrémně náročné, ale jde to.

Příběh to může být, mohou to být zajímavé tipy a triky z toho oboru. Spoustu lidí kouká na to. Třeba měli jsme ten kombajn, a tak jsme narazili na pána, kterej natáčí vždycky žně. Kombajnista a natáčí v létě žně a kouká na to řada lidí. Zajímá je to, jako nikdo to nebude dělat, ale zajímá je, jak se to dělá. Tam zajímavej stroj a on popisuje: „Hele, tady musíš tohle a tamhle to," zapojí do toho nějaký příběh a lidi to sledují.

Takže myslím si, že nudné obory jsou pořád obrovská příležitost pro tvůrce.

Kdyby jsem byl kominík, tak prostě hned jdu natáčet videa.

Jo.

Je nutné podotknout, proč to chceš dělat, ale jednak by se ze mě stával velmi pravděpodobně kominík influencer. Protože tady není moc kominíků, který dělaj obsah, ale je tady spoustu lidí, který zajímá, co dělají kominíci. Protože všichni znají kominíky a všichni víc míň tušej, ale nevědí moc do hloubky a zajímá je to.

Jo, štěstíčko přináší.

Takže naopak v těch nudnejch oborech je možný tyhlety principy aplikovat a je tam obrovská příležitost.

Mhm, mhm. Že to tolik lidí nedělá.

Hm.

A ve finále to může spoustu lidí zajímat. Kdo by si pomyslel, že budou lidi zajímat žně?

To je husté, jo, jo.

V podstatě jenom dokumentovat jejich život, jo. Když máš trošku atypickou práci, tak si myslím, že máš to jednodušší.

Mhm.

Samozřejmě to bude velmi pravděpodobně práce, kde si řekneš, na první dobrou, k čemu by mě byly sociální sítě kominíkovi? Asi k ničemu. Ale přesně tam je ta příležitost největší a kdo ví, bude to kominík influencer a budou mu firmy platit za to, aby dělal obsah.

Jo, nedávno jsem viděl profil jednoho pána, který dělá zámkové dlažby.

Jasně.

Jo.

A prostě má řadu shlédnutí. Má tam mluví o tom, že byl v podcastu a mluvil o tom, že má na dva roky vybookováno.

Jo, a to je sen, že jo? Protože potom ještě můžeš si za to přidávat, protože ty jsi ten, co dělá ty zámkové dlažby.

Já jenom tam ukazoval chyby zámkových dlažeb, což jsou prostě zámkovky. Není to nějaká mágie. Ale hádám, že i lidi bude to hrozně satisfying, jak tam dává ty nažemní kostky, jak úplně do toho prostě čtverečku přes ně zapadne.

Jo, jo, jo.

A on hlavně tam ukazoval tu práci. Ukazoval: ty jo, tady je to úplně špatné, tady to ujíždí. A lidi to fakt baví.

No a oni do toho často zapojí takovej ten slang. Ten dělnickej slang a neboj se, nejdou daleko pro sprosté slovo.

A to samozřejmě emočně vibruje s nima.

Přesně tak. Přidá sprosté slovo, hned ty emoce tam jsou mnohem silnější pro toho diváka.

Jo, jo.

Hm. To je pravda.

To je pravda.

No a kde právě vnímáš, že jsou ty hranice? Třeba zmínil jsi sprosté slovo a tak jako víceméně hranice mezi tou zábavou a tím, aby mi to přineslo ten byznys, aby se mě ti lidi ozvou, a zároveň ztrátou důvěry?

Mhm, mm.

Protože vyvolat takové emoce není ve finále sranda, nebo je, ale nemusí být.

Jo, jo, jo.

Eh, dobrá otázka. Myslím si, že hrozně záleží na okolnostech toho, kdo podstoupí to riziko, řekněme bizáru nebo toho nějakého extrému za jakým účelem. Protože ve chvíli, kdy jste nadnárodní firma prodávající produkty od dětí až po dospělé, muži, ženy, jakéhokoliv vyznání, cokoli. Tak tam je ta hranice určitě nižší, nebo striktnější, protože vám jde o každého.

Kdežto když jste třeba B2B, nebo prostě jakýkoliv produkt, který je zaměřený na úzkou skupinu lidí nebo firem, což B2B je. Tam je ta masa minimální.

Jo, jsou to byznysy. Těch je mnohem míň než koncových uživatelů.

Takže to už zaměření tam máte. Tam si myslím, že ta rizika jsou mnohem menší. Hranice můžou být menší a dokonce věřím, že i žádné.

Mhm.

Protože naštvat všechny lidi na světě bude dost těžké a odehnat si všechny lidi na světě. To byste musel být fakt dobrý. Nebo vlastně, když půjdem do extrému, to je jasné. Jsou tady samozřejmě extrémy, nevím, nějaké extrémistické skupiny. To byste byl sebevrah. To je úplná hloupost.

Ale chápu, na co narážíš. V tom smyslu, že spousta lidí si myslí: teď se stalo něco, to je smrt toho člověka byznysově. A teďka si vzpomínám. Před tebou jsem měl Přemka Forejta, s kterým jsem se bavil o jeho reklamě na McDonald.

Jasně.

Jo.

A to vzbudilo obrovské emoce, protože na jedné straně fine dining, na druhé straně fast food a všichni o tom mluvili.

Teďka ta písnička a tak jo.

A nemluvili o tom dobře a Letu si mohl říct: "Ty jo, tak to je s ním jako v prčicích," jako prostě to by ho pohřbilo. Třeba až někdo mohl mít z toho takový pocit, ale když se podíváme na to teď zpětně, tak who cares? Jeho restaurace dostala michelinskou hvězdu, takže jako nic tak vážného se ve finále nestalo.

Zpětně asi ano.

Já si myslím, že spíš budou tendence mezi lidma být spíš jako se bát a ty hranice mít zbytečně přísné.

Takže spíš bych radil lidem: "Hele, nebojte se toho."

Na druhou stranu musí to být ve vás. Musíte to, musí to vycházet z vás, musí to něco ve vás musí tady tuhle jako odvahu vzbuzovat. Když to budete tlačit na sílu a budete nevím co, rage bejtvat, budete tvořit obsah, který má záměrně naštvat ty lidi, ale nebude to ve vás. Nebudete se s tím cítit dobře, protože jste od přírody jako velmi milej člověk.

A nemáte rád konflikty, tak bych se na to klidně vyprd a nešel bych na takovou hranu.

Ale pokud tam máte nějaký takovýhle prvek, tak bych do toho šel, nebál bych se toho a naopak si myslím, že je to čím dál tím důležitější se toho nebát.

>> Mhm.

>> A hlavně v tý první fázi, kdy potřebujete získat tu pozornost, tak takhle to je.

Vlastně u těch příkladů, co jsem dával — u kluků z myčky to tak bylo do velký míry. Kdy nám ty první hosty říkali, když jsme se jich ptali, čím se živějí, tak to byly fakt jako hodně specifické povolání.

Takže řečeno konzistentně, to byly ty jako bizární příklady, příběhy, který nám samozřejmě pomohly extrémně vylítnout.

Když se bavíme o tom konkrétním příkladu toho, co jsem já radil na workshopu finančním poradcům — pojišťovat všechno, na co přijdou — a zase to je koncept, který může krásně dlouhodobě fungovat.

To samozřejmě taky vzbudí emoce, ale vy můžete krásně potom to přetavit v to, že: "Hele, můžete na to napasovat vlastně jakýkoli jinej meaning, kterej máte. Já jsem tím chtěl poukázat na to, jak je to hloupý, nebo možná jak ty jednotlivý pojistky vlastně k čemu sloužej. Že to je vlastně emoční věc, ne faktická věc a ty lidi si to kupujou kvůli jistotě a ne kvůli tomu, aby si vydělali peníze."

A podobně — těch meanings tam může být mnohem víc, ale zase je to na začátku.

Určitě očekávejte, že dostanete bitvu. Ty lidi se do vás pustěj. Ale potom je na vašem postoji, abyste si ho zachovali a přetavili si to v nějakou message, kterou chcete přenést.

>> A já jsem přesvědčenej o tom, že v tomhle případě to jde.

>> Teď jsme spustili nový projekt.

Já jsem měl takový hrozný pocit, že už jsme dlouho neudělali nějaký virálek.

Jmenuje se to Homo AI. Jako Homo Sapiens, Homo Erectus, tak je teďka Homo AI — je to člověk, který používá AI na všechno.