Větrníky přinesou obci miliony i peníze pro domácnosti. Odpůrcům vysvětlujeme | Vysoké napětí #117

Takže my při dostavění větrných elektráren dostaneme 8 milionů jako jednorázový za prostě spolupráci a tak.

A pak každý rok do rozpočtu 2 miliony 400.

No, v první řadě se řešil vzhled, hluk, potom že nepůjde televizní signál, že se budou třást, to si pamatuju. Že nepůjde televizní signál.

Ano, že nebude, že to bude rušit.

Energetice zdar a vysokému napětí zvláště, přátelé, začneme dnes malým zeměpisem.

Mezi Lunchrounem a Českou Třebovou je taková malebná obec.

Jmenuje se Anenská studánka.

Nevím, jestli jste tam byli, já tam nebyl, ale hodně tam fouká.

Protože tam hodně fouká, tak už tam nějaký pátek fungují větrníky a teď se tam mají stavět nové větrníky.

Čili pro nás ideální příležitost podívat se na příběh přímo z první linie decentralizace české energetiky.

Takže tady mám milého hosta.

Je to starostka obce Anenská studánka Růžena Motlová.

Paní Motlová, dobrý den a vítejte ve vysokém napětí.

Dobrý den.

Anenská studánka má asi 200 obyvatel necelých.

Říkám 193.

Vy to máte přesně.

Teď ne 193, 194 k pru 26.

Tak, eh, na úvod takový disclaimer přece jenom.

Eh, bavíme se o větrnících.

To znamená, že dostaneme čočku.

Já s tím počítám.

Já doufám, že ji dostanu já a ne paní starostka.

Já s tím taky počítám.

Dobře.

Jste připravená na ledacos.

Každopádně vnímáme, že je to ožehavé téma.

Já za sebe musím říct, že větrníky vnímám jako všechny ostatní technologie.

Mou tajnou láskou je jádro.

To všichni víte, ale na jádro budeme dlouho čekat.

Takže každá technologie se počítá, každá je dobrá.

Zkoumejme limity, zkoumejme potenciál, zkoumejme všechno.

A konkrétně u větrníků, eh, nepředstavujme si, že jeden větrník zachrání planetu nebo zachrání českou energetiku.

Hledejme situaci, kdy jsou spokojeni jak investor, tak obec, tak její obyvatelé.

A tím bych ukončil ten úvod a doufám, že bude pochopen.

Tak jak to vypadá u vás?

Tam je šest větrníků z let 2006 a 2008, dohromady 5,5 MW.

Jsou to vlastně jedny z prvních větrníků, které se stavěly na českém území.

To můžeme doložit i tabulkou.

Poprosím o první obrázek.

Ano, první větrník úplně byl v roce 93 a tady je ten první v Anenské studánce 2006.

Vy si na to určitě dobře vzpomínáte, protože jste byla v zastupitelstvu už tehdy.

Ano, už tehdy jsem byla jako člen zastupitelstva.

Byla jsem eh na první schůzce s investorem.

Nebyla jsem úplně u všeho.

Počáteční setkání s investorem, protože jsem v tu dobu měla zaměstnání docela časově náročné, ale říkám, byla jsem u první schůzky s developerem a pak jsem byla samozřejmě v zastupitelstvu, kde se hlasovalo pro větrníky a myslím si, že nebudu lhát, když myslím, že to bylo plný.

Bylo to vypjaté už tehdy, ne?

Ale zastupitelstvo to odhlasovalo bez žádných, že by se někdo zdržel, zamítl.

Myslím si, že všichni byli pro.

Tak, eh, poprosím o další obrázek, abysme se podívali, jak ty krasavci vypadají.

Mě zaujalo, že jsou takhle přímo u cesty, takže každý, kdo k vám jede, tak vlastně přibrzděj.

Podívej se.

No, není to úplně hlavní trasa.

Tady tudy se projíždí ještě do obce, která k nám patří, což je Helvikov.

Hlavní to není. Tam máme eastě tři možný způsoby se dostat do Anenské z Turánky.

Dobře.

A mě zajímají ty okolnosti vzniku těch větrníků.

Tak vy jste říkala jednomyslně, že se zastupitelstvo shodlo, ale předcházela tomu, předpokládám, nějaká debata.

Byl tam odpor?

Ano, určitě, určitě to bylo bouřlivější než třeba teď při těch současných.

Samozřejmě byla to taková neznámá, takže bylo spousta různejch obav, co to může zapříčinit.

Takže odpůrci samozřejmě u nás jsou taky.

A co se například řešilo?

No, v první řadě se řešil vzhled, hluk, potom že nepůjde televizní signál, že se budou třást, to si pamatuju. Že nepůjde televizní signál.

Ano.

Že nebude, že to bude rušit.

Důležitý dotaz.

Jak vám jde televize dneska?

Úplně super, no.

Úplně super.

Pak tam byly dotazy hodně o zvěři, ptáci samozřejmě, že to, že to bude jako budou hynout, budou se od nás srnky stěhovat, což se naštěstí nepotvrdilo.

Tak to by asi místní myslivec uměl vyvrátit, ne?

Ano, určitě.

Teď máme myslivce, který rád vyvrátí, když by někdo měl zájem.

Pak jsem ještě něco slyšel, že se lidé báli, že se jim třeba budou třást okénní tabulky.

Ano, ano, to si taky pamatuju.

Jako říkám, byla to opravdu velká neznámá, takže byla taková bouřlivá debata o tom, ale ve výsledku říkám, nevím průběh mezitím, byla jsem hodně v zaměstnání, ale vím, že zastupitelstvo to pak schválilo a po vlastně jedný schůzce s investorem.

A teď jaký jsou zkušenosti, vlastně 18 až 20 let podle stáří těch větrníků původních, tak se tam ty vrtule prostě točí.

Eh, jak to vnímají místní, jak se vyvíjel ten vztah?

Já si myslím právě, že jsem nezaznamenávala těch 18 let, že by byl nějaký odpor k tomu nebo už se to nějak víceméně neřešilo.

Lidi si zvykli.

Možná teď už pak ke konci, že ty máme dvě takový menší, které byly postavené jako první, tak ty jsou nejnižší a ty občas jsou trošku slyšet.

Není to pořád, ale no, u těch prvních domů, co jsou jako přímo.

Já bydlím tak nějak ve středu obce, tam jako neslyším nic, jo, ale je to určitě, si myslím, že i lidi vnímají, že to je tou starší technologií už, jako jo, ale jinak neslyšíte tam nic.

No, když se podíváme ještě na mapu, poprosím obrázek, tak je skutečně vidět, tady je měřítko, že je to párs metrů od prostředku té obce.

Mhm.

No, k prvnímu domu je to myslím 600 m.

Hm.

Ty a ty první jsou právě ty, co jsou nejblíž, tak to jsou ty dvě nejmenší, které trošku ten zvuk, když se točej, někdy vydávaj, ale ne, není to nic, aspoň jak já to vnímám, není to nic hrozného.

Samozřejmě odpůrci to vnímají jinak.

No, odpůrci často říkají i eh, že třeba z těch vrtulí něco odpadává, různě kusy plastů, mikroplastů a tak dále, takže předpokládám, že každý týden tam pošlete chatě s chrabou to.

Ne.

Opravdu tam nic nesbíráme.

Jak jste říkal, je to blízko u silnice, ani silnice nic neuklízí.

Žádný hromady tam nejsou.

Opravdu ne.

Eh, teď když abych nebyl jenom negativní, tak samozřejmě platí to i třeba jako nějaká turistická zajímavost, že lidi přijedou a podívají se.

Určitě ze začátku to byla velká turistická zajímavost.

Jezdili se lidi koukat, byl tam docela frekventovaný provoz a se tam vlastně paní jedna si tam postavila, já neříkám, že to bylo úplně v souvislosti s těma větrníkama, ale měla tam takový dole ve vesnici občerstvení, kde bylo vidět hodně turistů, cyklistů, kteří se tam zastavovali se občerstvit, než jeli na vrtule.

Jinak je to i oblíbené místo mladých lidí, který se tam schází.

Na rande a i sprejerů a tak.

No, dobře, tak to byla minulost, řekněme.

Teď pojďme do žhavé současnosti, protože eh lokalita je stále větrná, samozřejmě na tom nic nezměnily ty historické větrníky a nedávno si jí vyhlédla developerská společnost No z Hradce Králové.

Chce zde stavět čtyři další větrníky.

Já jenom řeknu ty parametry.

Výška gondoly mezi 99 a 132 m a celková výška pohorní úvrať je až od 169 m až po 220 m, takže by to byly jedny z největších větrníků v České republice.

Neměla jste z toho strach, když jste to viděla poprvé, jako, že to bude ten 200m obr, přestože už máte zkušenosti s větrníky?

Eh, byla jsem se podívat i v Žipotině. Tam je ta, co budeme mít ty dvě střední, taková výška.

A tak samozřejmě, když přijdete úplně k tomu, tak je to takový rozdíl proti těm, co máme, a přímo pod tím bydlet nechcete prostě. Eh, jako úplně pod tím ne, ale klidně, klidně, jak si myslím, že tam ani ty v tomu občany s tím nemají problém.

My jsme tam vlastně popojížděli po určitých metrech, abychom slyšeli, a opravdu jsme slyšeli jenom šustění listí ze stromu. Není to vůbec slyšet.

No, jako eh jsem poučená v tom, že čím vyšší, tím je ten hluk nižší a má vlastně větší výkon, že nemusí jich být tolik těch větrných elektráren, že dají větší výkon než třeba těchhle šest všech dohromady.

Nejsem technickej typ, ale říkáte to velmi správně. Je vidět, že jste edukovaná, protože eh já to doplním jenom těch šest větrníků z těch let 2006 až 2008 u Anenské studánky dodává do české sítě 5,5 MW a vlastně ty čtyři nové větrníky, tak by měly dohromady dodat něco přes 20 MW, tuším, že to je 21. Tady to mám 21 MW, takže je to nárůst na čtyřnásobek, přestože eh těch větrníků je, co se týče počtu, méně.

Eh, podíváme se ještě na další mapku. Abychom viděli pozice těch nových věží, tak je třeba říct, že budou vlastně trošku dál.

Budou dál, no, od té obce. Tady dole vidíme, že to je blízko té původní lokality, jestli to říkám dobře.

Ano, ano. To bude za tou původní ještě, že to bude vlastně jakoby ne ideál.

No tak a ještě poprosím o další mapku. Tak jenom abychom to viděli v té turistické, že to je skutečně pořád ještě poměrně blízko obci, když přes silnici a támhle nahoře ty druhé dva větrníky.

No, eh, no a já se zeptám, jaký byl vlastně první kontakt s tímto investorem? Přijeli, řekli, budou tady nové větrníky. Vy jste řekli: „Hurá!"

No, úplně to tak nebylo. Samozřejmě zavolali, řekli jsme, že můžou se zastavit. S bývalým místostarostou jsme je přivítali, sedli a tak nějak eh ne, nemluvili jsme předtím o tom, že bysme prostě nějakou výstavbu dělali, ale prostě přejeli lidi, který byli velice příjemný, všechno vysvětlili, eh nabídli možnosti. Samozřejmě to hraje taky roli nějaký benefity a my jsme si řekli, proč to nezkusit, ale samozřejmě prvně diskuse s občanama jako jo, ne, že bysme něco rozhodovali sami.

Tam je ten klasický problém, že vy zajdete pak do hospody, nevím, jestli chodíte, nebo jestli tam máte hospodu, máte. A že vám řeknou jako: „Růže, no to nám nemůžeš udělat další větrníky."

No, ono to bylo trošku tak, že říkám, přijeli, my jsme řekli, proč to nezkusit, dojednáme schůzku, takže my jsme zařídili termíny, že jo, občanskou informovanost. A vlastně až se to pak sešlo na tom sále, tak první setkání bylo teda hodně bouřlivé, protože eh ty odpůrci, co byli i při prvních větrních elektrárnách, tak jsou stále. Tak já si zase cením, že prostě jedou si furt, a to jsou místní lidi, kterým se to fakt prostě nelíbí a mají. Ale ty na tom trvají celou dobu, takže to jsou takoví stálí odpůrci.

Takže bylo to takové bouřlivé, ale prostě zaznamenávali jsme i, že ty lidi jsou pro, jo, mimo sál, co chodili i za mnou. Že jsem viděla, že to není úplně jenom o tom odporu. Takže jsme se pak domluvili na dalším setkání, kde taky to bylo bouřlivé, mohli pokládat dotazy. Ale nebylo to už tak zlé, a prostě ta a tam jsme se domluvili, že se udělá anketa občanů.

Eh, udělala se anketa, kde každý vyplnil lísteček, ale při dalším zastupitelstvu vlastně eh bylo řečeno, že by to mohlo být zmanipulováno.

To nedokážete, že jo, že to nebylo zmanipulováno.

Takže prostě jsem řekla, že vyhlásím referendum, kde zastupitelé to schválili a vyhlásili jsme referendum.

A referendum následně dopadlo, jestli se nepletu, těsnou většinou pro. Že lidé byli 74 % z hlasujících bylo.

To není těsná většina, to je poměrně významná. E, já jsem zavadil o ty odpůrce mezi místní obyvatele. To je jasné a tam vlastně naprosto musíme respektovat názor těch lidí, ale tohle je demokracie. V momentě, kdy je prostě referendum 74 %, tak asi není o čem.

Ale mě zajímá spíš ještě třeba postoj okolních obcí, případně jestli jste tam měli ještě nějaký odpůrce úplně z dovozu a nikdo je neznal.

Ne, ne, ne. To začlo až teď. V letošním roce teprve přišli z vedlejší obce.

Letoš z vedlejší obce.

Z vedlejší obce přišli v tom smyslu, že to nemohou ovlivnit a vlastně z toho nic moc nebudou mít, ale nelíbí se jim to.

No, jim, že se jim, že oni na to uvidí a že se jim to nelíbí a že nám to překazí.

No takže takhle chodili s tím, že prostě referendum se může udělat nový a že nám to zastaví. No, tak to jako chodili po obci asi dvakrát nebo třikrát tam byli. A úplně někdo mimo, že by ani nebyl z okolní obce, ale prostě že by vám přijel někdo protestovat.

Dobře, dobře. To je třeba říct, protože hovoří se i o nějakých dezinformátorech, kteří obežou. To se tady v tomto případě nestalo. Nás ne.

Dobře, dobře. Eh, no musím se taky zeptat, ta vypjatá atmosféra je daná i tou debatou, co se prostě vede v médiích, na sociálních sítích a tak dále. Jak moc se to projevilo?

Vy můžete srovnávat, protože v roce 2006 až 2008 jsme sociální sítě neměli.

No, já si myslím, že tenkrát při těch prvních už pak žádný debaty nebyly. Prostě lidi to přijali, ty vrtole tam postavili, stojej tam, jo. Že to vzniklo všechno teďka, e, takovej tématu eh ne, nechci říkat, že všechno jsou dezinformace, ale většinu, jak říkám, nejsem technickej typ, ale už prostě i něco vidím, že jsou úplný nesmysly a mně to docela jako vadí. Takže prostě proto jsem třeba teď tady, že i za sebe, protože já si myslím, že to má smysl ta větrná energie, ale říkám, nemluvím za všechny a jako má to smysl a vadí mi tyhlety dezinformace.

Byla jsem taky na jiných setkání, kde ty dezinformátoři byli a prostě se mi to nelíbilo.

No, dobře, dobře. Když budeme pokračovat v popisu toho příběhu, tak bylo referendum. Referendum, jasně, výsledek. Chceme to. Dobře. Pak předpokládám, že eh hlasovalo zastupitelstvo ještě a to dopadlo jak?

Ano, tam byl jeden proti.

Jeden proti.

Jeden proti.

No samozřejmě to taky nebylo jednoduché. Protože smlouva se několikrát dělaly dodatky, jo, že to se ale se vším mnoho vyšlo vstříc prostě.

A to se hlasovalo o smlouvě, eh přímo s developerem teda.

Ano, ano, o spolupráci. Jasně. Ano, ano, ale že jo, říkám, byly tam nějaký námitky, tak se to upravovalo a což bylo zase super. Že firma Noha výborně komunikovala a snažila se vyjít vstříc, všechno vysvětlovala a jako vycházela nám vstříc v tom, co my tam chcem změnit nebo aby se upravilo. Jo.

Nebyl to taky jednoduchej proces, ale nakonec se zdařilo.

No, tady zase vidíte, jak je to náročné, že prostě developer, když někam přijde a chce postavit v podstatě cokoliv, tak to se sakramentsky musí odpracovat a u té větrné energetiky to platí dvojnásob. To asi můžete potvrdit.

>> Určitě.

>> Pojďme se ještě podívat na pár vizualizací, jak to vlastně bude vypadat. Já se pak budu doptávat dál.

Tak tady samozřejmě vidíme zblízka, jak to bude vypadat u toho pole. Támhle máme vedení, tady máme větrník. Asi netřeba k tomu nic říkat. Pojďme ještě to proklikat.

Tady se přiznám, že jsem dlouho ty vrtule hledal, ale támhle vedle té značky vlastně na obzoru, >> tak tam je to samozřejmě vidět.

Ještě pojďme. Tady máme větrníček. Támhle je kus lopatky a tady veprostřed tam se počítá, developer chce postavit nějakou vyhlídku.

Jsem pochopil. >> To je vlastně taky docela zajímavý nápad — vlastně jít tomu trošku naproti, nesnažit se zakrýt větrník, který ze své podstaty vždycky bude na obzoru, ale spíš z toho udělat >> přednost. Protože my v obci nemáme moc takovejch míst, jelikož jsme na kopci, tak nemáme moc takovejch vycházkovejch míst, kde by se dalo s těma kočárkama nebo jen tak se projít. Takže to bude super zase příležitost prostě zajít se prochazkový místo, udělat tam nějakou poznávací cestu a tak.

No.

>> Hm.

A vy už o tom hovoříte skoro jako o hotové věci. Chápu správně, že vlastně developer má stavební povolení, že už je to v tý letý fázi úplně, že se >> developer už má, co vím, na tuhlenctu lokalitu už má stavební povolení. Už by se mělo začít, myslím v srpnu září, >> teprv teda kopat vrtole ještě. To je tak 28, myslím.

No, >> jo. 2027, 28 by měla být ta ostrá fáze jakoby té výstavby.

Dobře, ještě se posuňme dál. Myslím si, že tam je ještě vizualizace vlastně spínací stanice, což je prostě součást infrastruktury. Je třeba taky prostě s tím počítat, že tam nějaká takováhle věc bude a měla by zapadat do toho krajinného rázu.

Tak a tady vlastně máte ještě to sezení jednou, tak tam můžete opíct buřta s pohledem na větrníky.

No a já se ještě zeptám, před měsícem, respektive v červnu, proběhla ještě nějaká komunitní akce v tom místě té výstavby. Tak jak to vypadalo?

Proběhlo to zrovna v tomhle místě, kde by měla být ta vyhlídkový místo.

>> A říkám, jsem sama. Já jsem byla překvapená, když jsem tam na ten kopec nahoru přišla, jak to tam nádherně firma Noha připravila, zorganizovala program pro všechny, pro mladý, pro děti, >> občerstvení, všechno.

A navíc tam bylo důležité, že mohli přijít lidi se informovat. Bylo jich tam, já nevím, asi 14, 15 lidí zase z tý firmy, takže byly informace, mohli se lidi informovat. Zajímavá byla virtuální realita, kde se lidi mohli podívat, jak to bude vypadat.

>> Hm.

A bylo tam právě i hlasování o tomhle vyhlídkovým místě, hmm domečkách a hadníkách, >> který by jsem pochopila, že lidi hlasovali, měli bejt taky.

A jinak říkám, spousta soutěží pro děti, mohli si vyzkoušet bagr. Měli tam na kole si mohli vyšlapat elektřinu, malování odstředivou silou jakoby.

Jo, bylo, bylo to zajímavé a bylo to pěkné. Myslím si, že já jsem byla taková skeptická, že těch lidí nepřijde tolik, >> a myslím si, že kolem 150 občanů mohlo být samozřejmě nejenom sanenských, mrzí mě, že >> skoro všichni, >> no, ale byli i z okolních obcí, >> a mrzí mě trošku, že nepřišli ty odpůrci.

>> Odpůrci nepřišli na toto setkání, takže ono už bylo v podstatě asi rozhodnuto de facto, že jo, v tu chvíli.

>> Samozřejmě.

>> Samozřejmě referendum, smlouvy podepsané jako rozhodnuté, ale že se mohli ještě doinformovat a všechno.

Jo. A fakt jsme si to užili a jak pan Vrbický říkal, dneska tady nejsme o tom, abysme se hádali.

>> Aha.

>> Pojďme se hádat zas až v pondělí.

Dneska jsme tady, abysme se pobavili a myslím si, že se to vydařilo. Bylo to nádherné.

>> Tak ať nesklouzneme ještě úplně do toho happy endu, tak já se přece jenom ještě zeptám na ty odpůrce. Řeší se krajný ráz, hluk, i samotná ta výstavba je poměrně jako významná. Tak co z toho vlastně rezonovalo nejvíc během té debaty?

>> No, já si myslím, vzhled, >> vzhled a hlučnost.

Já, já jsem až tak, řekla jsem jenom od těch pár lidí, co mají ty domky takový nejblíž, zaznamenala třeba posledních pár let zpátky, ne úplně od začátku. A jinak já si myslím, že teď i po té zkušenosti těch lidí, že tam vidí, že to nezapříčňuje něco tady u hyn ptáků nebo včelička se u nás daří. Máme tam spousta včelařů, že to vyvrátilo.

Teď spíš nastane ta fáze, že budou mít lidi strach, >> jak to bude probíhat výstavba. Ona, já jsem koukal, že přivést tam to vedení a podobně ke spínací stanici, k větrníkům, teď ty betonáže, že to opravdu není úplně triviální záležitost, kdy těch větrníků je málo. Tak to se lidi hodně ptají asi, jak to bude vypadat.

>> No určitě, určitě.

Teď můžu říct, že firma Noha založila WhatsAppovou skupinu uzavřenou, kde lidi se můžou dotazovat a oni je budou informovat v případě nějaký uzávěrky nebo kdy začne se betonáž a tak. Jo, takže i v tomhle vyšla vstříc, že ty občani budou informovaní, co se kdy bude dít.

>> Mhm.

>> Ale ty obavy určitě začnou, že jo, jak to bude probíhat.

No, >> dobře.

Když přistoupíme k jedné z nejdůležitějších otázek, co z toho obec Anenská Studánka bude vlastně mít, krom toho, že bude mít větrníky, tak co je vlastně součástí té smlouvy?

Tak samozřejmě finanční benefity, protože my jsme malinká obec, takže ten rozpočet není takový. Takže my při dostavení větrných elektráren dostaneme 8 milionů jako jednorázovej za prostě spolupráci a tak, >> a pak každý rok do rozpočtu 2 miliony 400 >> korun, nemusíte přesně, >> 400 něco.

Jenom pro představu, já to doplním, že těch příspěvek každoroční 2 miliony 400 něco, jak říkáte, tak to je vlastně blízké tomu zákonnému minimu, co vyplývá ze zákona, ale těch 8 milionů, to už je ten nadrámc, co je plus, a pak máme slíbený větrolamy, že jo, jiný takový věci, autobusovou zastávku, no, to slíbilo, že nám postaví.

No a plus pak se domluvilo benefity pro občany prostě na číslo popisné, >> přímo pro domácnosti příspěvek pro domácnost, >> a tam je to zhruba, jenom >> tam je to 25 000 ročně na to číslo popisné >> domů.

Dobře, >> což si myslím, že je taky pěkné.

No, >> ještě pro představu, jenom abysme věděli v jakých řádech se vlastně bavíme nebo v jakém vztahu, tak Anenská Studánka má zhruba jaký rozpočet roční?

>> 5 milionů.

>> Hmm.

>> Teď úplně, jo, se otáčíme.

>> Přítel na telefonu, pomoc.

>> No, tak jasně.

Takže je to zhruba, když se vrátím k tomu ročnímu příspěvku, tak to je polovina rozpočtu.

>> Ano, určitě.

>> Tak to je asi milé přilepšení.

A teď kam ty peníze vlastně půjdou nebo na co je použijete?

No, my jsme měli prvotní plán, že místo toho, než se bavilo o tom, že by se dal ten příspěvek na ty domácnosti, že by se ty peníze využily u nás, je problém s odpadními vodami. Čistička centrální, jelikož jsme na kopci, na to prostě obec mít nikdy nebude.

>> Takže lidi mají žumpu normálně.

Ano.

Takže jsme měli v plánu, že by se prostě lidem zaplatily domácí čističky ke každému domu.

>> Pak si teda lidé odhlasovali, že spíš by chtěli tu finanční pomoc roční, ale teď se zase o tom bavíme.

Udělali jsme takovou anketu, jak se lidem žije fanty a tak a co by si přáli v případě, že by obec měla finance. Tak jako většinou to vyhrály ty čističky domácí, samozřejmě místní komunikace a osvětlení a spousta dalších věcí, které by se chtěly dělat, ale bohužel na to nejsou finance.

>> Přesně tak.

Tak malá obec, řekla jste ten rozpočet. Tady je ten paradox samozřejmě, že čím menší obec, tím zajímavější pro ni můžou být takovéhle projekty. Když je to pak větší město, tak samozřejmě, když dostane stejnou částku, tak je to jako kapka v moři.

>> Ale pokud má obec necelých 200 obyvatel a rozpočet 5 milionů, tak samozřejmě je to jiný příběh.

No, já ještě musím doplnit, abychom měli celý obrázek. Pojďme ještě dál. Mám tam myslím tabulku.

Ano, je to tak. Z Ministerstva průmyslu a obchodu, kde jsem si dohledal přímo aukci k tomu developerskému projektu.

Tak jak jsme zmínili, jsou to vlastně čtyři větrníky. Jedny jsou o korunu dražší teda.

Jo, to je zajímavý, ale tady je vysoutěžená ta provozní podpora. Je to zase ten stejný příběh, který opakujeme pravidelně, že bohužel v české energetice bez provozní podpory teď nepostavíte skoro vůbec nic.

Takže takhle prostě dopadly aukce na větrné elektrárny a samozřejmě lze diskutovat o tom, jestli ta částka – kolik je tam necelých 3200 korun – jestli je to, z čeho bychom měli být nadšení, ale je to contract for difference. To znamená, že pokud ty ceny na trhu budou v tu chvíli vyšší, tak ten provozovatel naopak platí státu. Pokud budou nižší, doplácí stát. Je to běžný mechanismus, který se využívá všude na světě nebo v Evropě určitě.

A jestli tam dobře vidím, tak datum uvedení do provozu je tady vlastně uvedeno prosinec 2029. Takže to jenom abyste měli komplexní přehled o tom, jak je to i s těma financema.

Na závěr, ještě než se podíváme na výhled do budoucna, tak mě by zajímalo vlastně ještě to, co jste se vlastně naučili jako obec, jak pracovat s takovým tím nimbi efektem – není na mém dvorku – ten odpor těch obyvatel proti čemukoliv. Protože mám pocit, že je to taková nemoc, která obchází jak celou Českou republiku a že moc nevíme, co s tím. A vy jste na to možná přišli, co s tím, ne?

Asi jsme na to nepřišli, protože teďka třeba místní zkušenosti ohledně těch domácích čističek – spousta občanů v tom žije. Když to takhle fungovalo tolik let, tak proč to nefunguje, nemůže fungovat dál. To je taky špatný, že jo. Je to doba dopředu.

>> Jo, budeme si povídat čistící prostředky, agresivnější, všechno, že jo.

Ale přesto takovýhle názor prostě panuje, proč.

A kdybyste mi měla dát tip svým kolegům, starostům z podobně velkých obcí, jak vlastně se vypořádat s tím, když přijde investor a chce stavět větrníky nebo cokoliv jiného – tak jak s ním vlastně jednat, jak vydupat pro tu obec co nejlepší podmínky a jak zabránit tomu – vracím se zase k tý hospodě – aby vám tam neřekli: „Hele, Ruže, no todle snad nemyslíš vážně."

>> Jaký dopad podmínky?

No, samozřejmě první, co je – když přišli, tak mě napadlo, pojďme do toho. Ale komunikace s občanama – to je úplně to nejdůležitější a to si cením na tý firmě, že prostě komunikují, protože to je strašně důležité.

No a pak je to prostě trošku bojovat o ty benefity, což jsem měla pana místostarostu, kterej to uměl. Já třeba nejsem úplně tak rázná v tom, ale on to uměl. Ale prostě dokázali jsme se domluvit.

No, ale říkám, opravdu je to hlavně komunikovat. Oni sami viděli, co nás třeba těží v tý obci, co bysme chtěli udělat, a v spoustě věcí nám chtějí pomoct. Takže jo. A hlavně vybrat si správného investora.

No, ono to taky není jednoduché. Někde pochází jich hodně kolem neznámé studánky. Občas takhle volávali. Teď jsme tam jednoho pána měli, kterému jsem řekla, že může přijet, ale že o ty větrníky – on byl takovej, že chce chce, ale dopředu věděl, že určitě ne teď.

No, ale tak jsme si ho vyslechli. Volby za rohem, musím se zeptat samozřejmě. Budete kandidovat znovu?

>> Budu.

>> Nebojíte se, že vám to spočítají někteří za větrníky?

Ano, myslím si, že mi to může srazit, tohle, ale i přesto do toho jdu.

>> Dobře.

Co když přijde – teda takhle – teď asi nepřijde nikdo do voleb, ale po volbách, a třeba pokud se vám zadaří, tak když přijde další investor a bude chtít znovu stavět větrníky – tak nebudete se toho už bát, když jich tam bude tolik?

V současné době bych se toho určitě bála a myslím si, že ten odpor by byl daleko větší. Když to posčítáme, tak to je šest větrníků z minulé doby a čtyři nové, tak to už je dez dohromady.

>> Dez.

No, no, no. Myslím si, že teď už by to byl větší problém, protože jak se teď zahájila tady ty dezinformační a všechno, jo, tak jako už to trošku i v tý obci zaznamenáváme, že lidi mění třeba ten názor. Ale respektují referendum, jako.

Jo, ale myslím si, že v současné době určitě určitě bych do toho jako znova nešla, ale neříkám, že nikdy, ale prostě v tuhle současnou dobu ne, co se děje – že by ta podpora určitě nebyla.

No.

>> Hm.

Ještě samozřejmě ty původní větrníky čtyři – těm bude docházet životnost, protože životnost větrníků je 20, 25, možná 30 let. Počítá se tam s nějakým, jak se tomu říká, repowering – jako že postaví nový.

>> Eh, vůbec nic nevíme.

>> Jo, developer z těch minulých s náma moc nekomunikuje.

>> Hmm.

>> Takže nevíme, co se bude dít.

Zatím ani nás neoslovil, že by měl něco v plánu, takže nevíme, ale určitě s ním budeme komunikovat.

Dobře. Tak já vám moc děkuju, paní Motlová, za rozhovor. Ať se vám daří.

>> Děkuju vám taky.

>> A my vám budeme rádi přinášet další příběhy z první linie, protože myslím si, že jich je hodně, že je potřeba o nich mluvit a že to je asi to nejlepší, co můžeme dělat i v rámci té diskuze, která je skutečně plná dezinformací na obou stranách. Tady nerozlišujeme, jestli je někdo odpůrce nebo skalní příznivec těch, kterých technologií, ale skutečně to nejlepší, co můžeme udělat podle nás – dát data na jeden stůl, vyhodnocovat pro a proti na lékárnických váhách a potom se možná nějak dohodneme bez emocí.

Ještě jednou děkuji a mějte se.

>> Taky děkuju.

>> Na shledanou.

>> Politika, zprávy i lifestyle. Objevte podcasty Dataun.