Jiří Barták: "Slušnost není slabost!" – Výzva sněmovně, která se topí v osobních útocích

Dobrý odpoledne, dámy a pánové, vážené kolegyně.

Já jsem chtěl vystoupit s faktickými několikrát, ale většinou se mi stává, že mě nemá kdo vystřídat. Dneska se to povedlo. Pokud si někdo z vás vzpomene, tak já, když jsem se ucházel o post místo předsedy, jsem říkal, že chci fungovat v duchu fairplay, což je i heslo školy, ve které působím. Já se tohodle chci držet dál a vidíte sami, že nedávám přednost ani jedné, ani druhé straně.

Na druhou stranu mě opravdu štve, pokud v rámci boje o fairplay zapomínáme na něco, co funguje i v oktagonu. To znamená, že skončí zápas. Sice jsou soupeři navzájem domlácení jako blázen, možná teče krev, ale podají se ruce a do dalšího zápasu se jde bez toho, aby se připomínalo, kdo koho jak zasáhl v tom předchozím boji.

A jestliže se chceme posunovat i v rámci poslanecké sněmovny a držet se v tom duchu fairplay, tak bychom opravdu měli zapomenout nebo někde upozadit křivdy, ke kterým došlo v tom minulém volebním období. Máme tady nové volební období, máme tady novou poslaneckou sněmovnu, máme tady velké množství nových poslanců a měli bychom se držet ještě jedné věci.

Za mě tedy si myslím, že slušnost není slabost. Slušnost by měla být zásadní a základní věc chování se mezi lidmi, nejenom na veřejnosti, ale i tady v naší poslanecké sněmovně. A pokud by to náhodou někdo nemohl vydržet tu slušnost, tak prosím, existuje možnost využít eufemismy. Pokud někdo neví, co to je, ať si to najde na internetu a toto možná umožní to, že tady nezazní sprostá slova a nebude se nadávat.

Děkuji.