Jaroslav Štefec: Když sem přiletí drony, kdo a čím bude chránit Českou republiku?

Realita je taková, že Česká republika je v podstatě absolutně bezbranná.

Máme vůbec dneska nějakou protivzdušnou obranu právě pro případ, že by se nám nedejbože něco vlítlo?

No, nemáme.

Hele, těch pár letadel. Takhle my jsme zapojeni do nějakého systému varování v rámci Severoatlantické aliance.

Jo, takhle, že když sem něco spadne, tak my zvedneme telefon a zavoláme do Francie nebo do Anglie. Hele, tady něco spadlo a bouchlo, ne?

Tady existuje systém samozřejmě sdílení informací v rámci protivzdušné obrany.

Máme pár raket z Izraele v současné době, ale těch raket je opravdu málo. Jo, to není o tom, že bysme tady byli schopní salvami sestřelovat nějaké kinžály a tak dále. Ať si někdo nechá takové fantazie zajít.

A máme samozřejmě nějaké 3D radary, které zase nejsou postavené na drony, takže nemáme nic, co by bylo schopné ty drony zachycovat, co by bylo schopné ty drony identifikovat a sestřelovat.

Máme nějaké švédské rakety RBS 70 systémy. Je to zastaralé, nedá se to použít. V nepříznivých podmínkách je to naváděné laserem, za deště, za sněhu. Obrovský problém.

Takže to se tak hodí na nějakou ochranu, protože třeba Argentina si to kupovala na ochranu stadionu vyloženě, jo, když tam byla nějaká mistrovství a tak dále. My to máme jako špičkový vojenský kus techniky, který sestřelí všechno.

Jo, takže my vlastně a těch pár gripenů, který tady jsou, a už se víceméně byla snaha je co nejvíc upozadit, protože budeme mít ty super F-35, no, tak to nemáme, to je mizérie.

Jediné, co by se dalo snad použít proti dronům, jsou celé L-19, o kterých se tvrdí, že jsou beznadějně zastaralé. Buďte by nebyly, kdyby se nikdo nestaral o jejich modernizaci pořádně. Jo.

A máme teď tady L-39, což jsou albatrosy samozřejmě trošičku přemalované, mají trošičku jinou technologii, techniku. Posunuto je to přeci jen mírně do budoucnosti, ale jako stroje vyloženě a principielně určené na nějaký boj právě třeba proti těm dronům, to není.

Česká republika nemá ucelený systém ochrany a managementu vzdušného prostoru. Jediné, co tady je, je civilní řízení civilního letového provozu. Na to navazuje něco vojenského, ale to vojenské neumožňuje zajistit ochranu vzdušného prostoru tak, aby byla Česká republika regulérně chráněna před pronikáním. Nebudu mluvit ani o raketách, jo, to tam už vůbec ne, ale před pronikáním třeba speciálních dronů, střel s plochou dráhou letu nad naše území a zasahování cílů dle vlastního výběru dle libosti, to nejsme v žádném případě.

No člověče, já jsem rád, že jsi tam pozitivně jmenoval ty naše albatrosy, který údajně jsou vlastně na to honění těch dronů dneska docela vhodné a oni umějí dobře manévrovat, že jo. A takže to by se jako dalo nějakým způsobem.

Taky už tady bylo spousta nápadů, že by se to mělo poslat na Ukrajinu, že jo, as soon as possible, že to je poslední, co ještě funguje.

Ale jako řeší vůbec někdo tady obranu republiky, nebo se to prostě nechává být, jakož když se povídalo, že na to nás ochrání a tudíž nemusíme se starat?

A ty vlastně sám kolikrát si upozorňoval na to, jak vás plísněli, jak pomalu likvidujete armádu České republiky. Tak je vůbec dneska i ve vztahu k tomu konfliktu a teď si o něj myslíme, co chceme, ale prostě je tady nějaký konflikt relativně nedaleko od nás a dělá to s někým něco. Jako, že by skutečně vážně se někdo začal zabývat tím, že bysme z naší armády udělali něco, co by bylo ochotné a schopné bránit naši vlast?

Eh, ty o něčem víš?

No nevím, já jsem lajk, ty seš odborník, tak proto se tě ptám.

No, takže když o tom nevíš ani ty, ani já, tak se asi nic neděje, protože já bych o tom věděl.

Hele, vede se spousta řečí, dělají se různé konference, utajená sezení, hledají se různé varianty údajně. Ale víš, co je zásadní?

Pokud nebudeme mít obrannou doktrínu, kterou nemáme, která bude definovat přesně hrozby, proti kterým má česká armáda působit, od té doktríny se musí definovat konkrétní strategie, jak těm hrozbám předcházet, jak je eliminovat. A z toho se musí vlastně odvíjet konkrétní projekty.

Ale tohle všechno stojí na jedné jediné zásadní věci a to jsou lidi. Armáda České republiky nemá lidi.

Už i toho Zdechovského vyhodili z těch aktivních záloh. Jako europoslanec tam prostě být nemůže. Takže tím pádem je Česká republika a česká armáda totálně ztracená teď.

Jo, nemáme lidi, prostě máme bojeschopných maximálně 4,5 až 5 000 bojovníků. Co s tímhle chceš dělat?

My můžem nakoupit 10 000 aut, ale nebude s tím mít kdo boj obrněných transportérů, bojových vozidel, nebude s tím mít kdo jezdit. Nebude mít s tím kdo létat, protože nebudou lidi.

A tohle je zásadní problém armády České republiky. Vůbec armády jako takové po celé Evropě, zvlášť v České republice samozřejmě také. Když to vezmu, chci nás vypíchnout, protože lidi nejsou ochotni jít do armády, ve které hrozí varianta, že můžou být zabiti.

Jo, armáda může fungovat jako dobrý zdroj peněz, i když to taky není pravda, že ty platy tam byly mizérné a jsou ještě v mnoha ohledech. Žádná sláva to není.

Takže když se na to podíváš, není to žádné lákadlo, protože armáda dneska se snaží soutěžit s ostatními povoláními. Počínaje bezdomovcem a konče prezidentem banky. Jo, támhle.

Takže tady se na tomhle poli se velmi těžko vyhledává vhodný materiál.

Teď už armáda dokonce chce nabírat lidi jenom se základním vzděláním. Jo. Tohle není cesta. Ta cesta vede úplně jinam.

Musí se na to prostě podívat trošku do minulosti, jak se má věc a vůbec začít tím, co to je armáda. Jo, protože pokud si nedokážeš definovat, co to armáda je a nedokážeš říct lidem, nedokážeš říct dětem v první řadě – děcka, tohle, kde žijeme, je naše vlast. Žijeme tady bratru, ať žejem 2 000 let. Jo. Přítomné dámy, prominou mé výrazy, ale takhle to je.

A ty děcka vychovávat k tomu, že tady se o to musíme starat a když bude problém, tak se musíme být i schopni bránit. My chlapi budeme bránit vás ženský, ne, že tady máme všichni lidodemo.

Prostě jsme nějaká komunita tady genderově vyvážená. Chlapi mají válčit, takže takhle nějak se musí nastavit znova ten náš svět.

Ale mám obavu, bojím se, že na to nebude čas, protože Evropa směřuje mílovými kroky k obrovské válce, protože je v krizi.

Politické vedení Evropy ví, že je v krizi totální. A z krize vedou pouze dvě cesty. Ta první je krach, který samozřejmě pak ta Evropa bude v komplexu vypadat jako Německo po první světové válce. A ten druhý je válka.

A evropští, já nevím, jak říct, ti takzvaní političtí lídři, kteří – s odpuštěním z mého pohledu – jsou hloupí jak necky. A to netvrdím jenom já, to tvrdí Američani, že to, co dneska vidí v Evropě, je naprostá bída a zoufalství.

A tohle se vytratilo. Prostě to tvrdí chytří lidi, kteří se celý život zabývali politikou, diplomací a podobně.

Evropa nemá diplomacii.

Takže tohle všechno prostě vede viditelně. Směřujeme k obrovské válce s Ruskem a Rusko si je toho vědomé a nebude čekat. Tady se tvrdí, že v roce 2030 budeme připraveni na válku s Ruskem.

Jenže Rusko v roce 2030 bude pořád tři až čtyři roky před námi.