J. Bobošíková: Co dělají ti, kdo dostali Pavla na Hrad?

Prezident Petr Pavel na festivalu Colors of Ostrava prohlásil, že nechce rok a půl žít v předvolební kampani. Jenže co jeho lidé? Kam zmizel tým, který ho dostal na Pražský hrad?

My jsme se podívali na desítky veřejných dokumentů, obchodní rejstříky, výroční zprávy i oficiální životopisy. Výsledek je překvapivý. Jeho hlavní strategové dnes připravují volební kampaně. Jeho bývalá volební manažerka podniká v mezinárodním kryptobyznysu. Jeho někdejší fundo opustil významný mediální fond. Jeho bývalá mluvčí dnes působí přímo v Evropské komisi. A podnikatelé, kteří stáli u financování prezidentské kampaně, dál posílají miliony korun do české politiky.

Není to důkaz, že už běží prezidentská kampaň, ale rozhodně to není ani příběh lidí, kteří by z politiky zmizeli.

Když Petr Pavel v lednu 2023 vyhrál prezidentské volby, působilo to jako uzavřený příběh. Jenže nebyl. Dva hlavní stratégové jeho vítězné kampaně Michal Repa a Martin Burger dnes prostřednictvím agentury Maven oficiálně připravují marketingovou strategii hnutí Stan. Potvrzuje to přímo web starostů. Přesná výše plateb agentuře zatím není z veřejných podkladů definitivně ověřena. Samotná spolupráce ale sporná není.

Kampaňové know-how tedy nezmizelo, jen změnilo klienta. A pokud se prezident Pavel skutečně rozhodne znovu kandidovat, budou to právě tito lidé, kdo budou patřit k prvním, na které se veřejnost začne ptát.

Podobně zajímavý je příběh Pavly Needrle, která řídila volební štáb Petra Pavla. Needrle dnes už neorganizuje volební kampaň, ale buduje byznys v jednom z nejrychleji rostoucích odvětví evropských financí. Se svými partnery investovala do společnosti Invity přibližně 120 milionů Kč. Firma mezitím získala od České národní banky evropskou licenci CASP, která jí otevírá cestu na regulovaný trh s kryptoaktivy v celé Evropské unii. Jinými slovy, někdejší manažerka prezidentské kampaně dnes stojí u projektu s celoevropskými ambicemi.

Další jméno veřejnost dobře zná. Markéta Řeháková. Nejdříve tvář prezidentské kampaně, poté mluvčí prezidenta republiky. A dnes podívejte se. Po odchodu z hradu přešla Řeháková na ministerstvo zahraničních věcí, kde pracovala pro vládního zmocněnce pro obnovu Ukrajiny. Od září 2025 působí jako vyslaná národní expertka Evropské komise v útvaru Ukrajina Service. Podle standardního režimu vyslání zůstává zaměstnancem českého státu, který prostřednictvím ministerstva zahraničních věcí vyplácí její základní plat. Evropská komise pak vyslaným národním expertům poskytuje příspěvek na zvýšené životní náklady spojené s působením v Bruselu. Od roku 2026 činí standardní denní příspěvek 180,65 EUR, tedy přibližně 4400 Kč za každý den vyslání. V Bruselu se Řeháková podílí na projektech obnovy Ukrajiny a na propojování evropských investic.

No a pak jsou zde lidé, kteří stáli za financováním Pavlovy kampaně. Ani ti z veřejného prostoru nezmizeli. Podnikatelé, kteří patřili mezi podporovatele Petra Pavla, z veřejného života nezmizeli. Přes spolek pro podporu liberální demokracie rozdělili v letech 2024 a 2025 politickým stranám dnešní opozice dohromady 27,5 milionu Kč.

Mezi dárci figurují například miliardář Martin Vohánka, zakladatel logistické skupiny Eurovak, miliardář Jan Barta, spoluzakladatel investiční skupiny Palefire Capital, podnikatel Tomáš Winkler z investiční skupiny RSJ, investor Ondřej Košťál, podnikatel Martin Krajíček či spoluzakladatel společnosti Avast Eduard Tučera. Ve veřejně dostupných rejstřících se objevuje také Martin Šebor.

Není doloženo, že by tyto peníze směřovaly do případné budoucí prezidentské kampaně Petra Pavla. Jisté ale je, že významní podnikatelé a investoři spjatí s tímto názorovým okruhem dál financují českou politiku.

Prezident Petr Pavel říká, že nechce rok a půl žít v kampani. To může být pravda. Stejně tak ale platí ještě jedna věc. Lidé, kteří ho na Pražský hrad dostali, nezmizeli. Nepřestali dělat politický marketing, nepřestali budovat kontakty, nepřestali působit ve veřejném prostoru.

Otázkou proto není, jestli tento tým ještě existuje. Otázkou je, jestli až prezident oznámí svou kandidaturu, bude jeho starý tým znovu připraven nastoupit. Na tuto otázku dnes odpověď neznáme, ale právě od této chvíle stojí za to ji velmi pozorně sledovat.