IVANKA ADAMCOVÁ: Proč a jak nejsou vaše rodiče NÁHODOU? Jak se transformovat? [pohled duše]

Diváci, kteří rádi poslouchají naše vyprávění a tvoje sdílení, protože vím, že ty čerpáš ze svého života a takovým způsobem, že to dokáže slyšet srdce druhých.

Tak milí diváci a fanoušci a kritici, všichni jste tady vítáni. Děkujeme.

Dobrý den. Tady vám připravím dobrý asijský čaj. Víte, že jsem vás zvídavý na zdravíčko. Takže na zdravíčko a na ty klidné dny plné radosti.

>> Já mám čistou vodu z vodovodu.

>> Výborně.

Držíš partu. A dneska si budeme povídat s Ivankou Adamcovou, což je duchovní učitelka, mystička, bych řekl, hlavně bytost, která nám sdílí a my nasloucháme.

Dneska si budeme povídat o vztazích, budeme si povídat o tématu, které je možná zprofanované. Dneska to najdete v každém magazínu, v bíčku, na live v časopisu, na internetu a budeme si o tom povídat ovšem jinak. Budeme si povídat způsobem propojování vědomí. Si troufnu říci, kdy to má mnoho dimenzí. To, co cítíme, to, co prožíváme, to, co naše tělo nám říká, to, co nám říká mysl a to, co nám říká srdce.

A takže jsme rádi, že jste s námi. Odkazy na Ivanku najdete dole, tak jak je zvykem. Můžete samozřejmě v průběhu sledovat, podívat se, připojit se do komunity Ivanky. Děkuju také za vaši přízeň a podporu. Nemáme žádné sponzory, jsme nezávislí. Nechci tady žádný ani značky, ani firmy, ani korporace, protože by mě fakt nutili a já se nechci ohýbat před nikým.

Takže děkuju vám za vaši přízeň a děkuju také za to, že sdílíte dál, protože tohle téma se nás týká v podstatě všech, dá se říci. A třeba jsou kolem vás teďka lidé, u nichž probíhají procesy na hluboké úrovni a oni o nich ještě nemluví. A tohle, co tady dneska může ten člověk slyšet, může ulevit, může mu dopřát nějakou naději, může mu dopřát nějakou perspektivu, nebo to může být rejžák, ale i to je dobré, že jo, když to trochu štípne.

Tak děkujeme moc, že jste s námi. A Ivanko, než začneme, my než začneme o vztazích. Velké téma, viď?

>> Já miluju jakékoliv téma.

>> Já vím.

>> Jen to na mě hoď.

>> Hele, vztah. V posledních letech se mluví o vztahu jako o tom, že to je v podstatě manifestace našich programů z dětství, že většina těch věcí se ukotví v nějakém určitém období našeho života a pak procházíme tím učením. Jak ty vnímáš, než ti položím otázky, vztah dětství nebo to, co prožíváme v dětství z pohledu božství na naše budoucí vztahy, na intimní vztahy?

>> Ano, ano, ano. Tahleta je hodně důležitá otázka. Je hodně rozsáhlá. Budeme mít tolik času.

Pozor, tady je vlastně zúčastněno tvoje tělo, krát celý svět, ale začíná to skutečně při narození.

Já jsem vždycky říkávala, že třeba bílí mágové obviňovali své předky, maminky, babičky, tatínky, dědečky a samozřejmě něco dalšího, že oni jsou vinní, že jsou třeba litostivý nebo že jsou steklí, tak to není, prosím tě.

Při velkém třesku nastává proces, který je hotový až do konce zániku vesmíru, což je několik miliard samozřejmě let, ale my jsme teprve před porodem do božského člověka. Teď jsme teda na hraně. Planeta už je vlastně v páté dimenzi.

A děti, které se rodí a umí už milovat, protože žijí svůj poslední život vlastně v 3D, to znamená v procesu, kdy slepě věříš v něco, ale ještě to nevíš. Jo, to je taková ta tam mezní hranice.

Ty ses chovala jinak, protože já jsem se narodila jako vědomí, které si vybralo Ivu, ale musela jsem s ní prožít ještě nějaké věci, ale měla jsem velmi přísné, ale milující rodiče. A na každém tom rodiči jsem si vybrala, co je dobré, to jsem opakovala. A co bylo jakoby nedobré, tak to jsem věděla, že mně strašně pomáhá taky, protože kdybych se chovala stejně, tak bych vypadala stejně. Takže já jsem ty rodiče milovala. Já jsem vůči nim neměla žádnou negativní emoci.

Kdyby vedle mě bylo ještě další dítě, které by ty rodiče odsoudilo. Třeba dám příklad. Moje maminka byla perfektní v jakékoliv práci, vzorná. Ta domácnost byla neuvěřitelná, pracovala opravdu extrémně. To jsem získala, to se mi líbilo, ale byla tam ještě direktivnost na třetí čakře a tak trošku píchá, že ona to dělá nejlíp a nutila dělat druhé lidi, což nemůžeš. Samozřejmě to je takovej ten generál v převleku, jo.

Takže já jsem věděla, že si budu vážit toho, co tam ona má dobrého, ale nikdy nebudu pyšná a nebudu nutit druhých lidi, aby dělali. Jo, to zkrátka musí ten člověk pochopit sám a tím ho miluješ, protože láska je stav bez negativní emoce, jo? To je tvůj útok těla, kdy nutíš někoho jiného v posudku.

My se to potom rozvedeme na celej svět, Tome, jo, protože ty můžeš mít vztah i k politice, k národu, k ději na planetě. To jsou pořád vztahovky. Já jsem kdysi měla při výkladu jednoho chlapce, kterého jsem léta znala. On přišel se vztahovkou k lidstvu, protože se styděl za lidstvo, jak to blbě vede.

A pozor, měl obrovsky zablokovanou druhou čakru. To bylo neuvěřitelné. On vlastně nevěděl, že on odsuzuje, má vztahovku sám k sobě, protože celé vědomí v součtu planety on vlastně svým tělem odsoudil. Jo, takže vidíš, že ty vztahovky mohou být i v obrovském množství.

Každé vaše tělo nemá právo nikoho odsuzovat. Vztahovka je, že ti vadí nic. Jenže pozor, ty můžeš pouze ovlivňovat své tělo a to ještě až od určité víry, když neumíte odpouštět, protože vztahovka je na odpuštění výčitky světu nebo druhému člověku nebo těm rodičům, když jsme o nich mluvili, a nebo sobě. A to vám dělá tělo.

Jenže každé tělo musí udělat věci tak, jak je dělalo. I tvoje, i další těla okolo tebe, hlavně samozřejmě ty blízké, na které dohlídneš a pak i na které nedohlídneš a nebo je vidíš v televizi, ale oni ani neví o tvé existenci.

Třeba maminka nesnášela jednoho politika a přitom díky tomu si zapisovala svojí nemoc, že jo. On vůbec ani nevěděl, že moje maminka na ní někdy koukala, existovala. Když koukáš na televizi nebo na nějaké zprávy ze světa, tak se zatahuješ do války. Ale karma je, že útočíš sám na sebe, na vědomí těch lidí, ale každé tělo na planetě musí udělat v pravou chvíli to, co udělalo, protože vy jste štafeta.

Jak by ses, jak bys věděl, že umíš odpouštět, když by tě někdo neprověřil? On ti pomáhá svým dějem. Proto takové to zhrožení, co se teď na planetě děje, je blokací vašeho těla vůči vědomí celku. Vy potřebujete přijmout celej svět, víš.

A navíc ještě potom samozřejmě vaše tělo musí dělat věci, které odsoudilo, abyste rozuměli. Ale zažít, jak těžké je s něčím skončit sama u sebe a porozumět druhým dělům, že to taky vlastně nedokážou, protože vás vede program, který vás jednou sám propustí, až si osvobodíte samozřejmě svým pochopením a chápáním a prožitky všech pět úrovní čaker, protože těch pět je podstatných, když se zastaví útoky do situací a do hmotného stavu.

To znamená i k těm třeba rodičům, když už se zase k tomu vrátíme, tak zkrátka nemusíš ty věci dělat.

Jakmile odsoudíš otce jako žena, jako dcera, budeš mít stejného muže, stejného syna, možná i vnuka tam podle toho, jak se samozřejmě ten stav vyvíjí.

Když odsoudím matku, budu dělat stejné věci, protože tam jsem ženská linie a budou mi to dělat samozřejmě i moje dcery.

Takže vy se učíte lásce. Takže vidíš, že všechny děje, které jste tady prožili, jste museli prožít a vedly vás k tomu, abyste jednou pochopili, co dělat nemáte.

Milovat otce svého jsem taky milovala, i když tatínek mě zas učil jiným věcem. On miloval lidi. Já jsem vždycky milovala lidi hrozně moc.

Navíc naši nechtěli mít. Teda tatínek by chtěl, ale maminka se mnou měla obrovsky těžký porod, protože ona jediná byla možná, abych se přes ní narodila. To bylo neuvěřitelný děj, který do dneška je k nepochopení. Přesto jsem se tedy narodila.

Hned jsem dostala nářez. To bylo nádherné. Třikrát mě zatočil nad hlavou pan doktor, nasekal mi. To se opakovalo celkem třikrát. Pak jsem teprve se nadechla a přesto se mi tady vždycky líbilo.

Já jsem se vrátila ke svému vlastnímu vědomí, abych něco vysvětlila. A pak jsem věděla, že budu čtyřicet let čekat a zase mi to nevadilo. Vidíš, žádná vztahovka. Je hotovo. Já si počkám, až mě otec, neboli čas v DNA programu vyzve k tomu, abych mohla něco světu říci.

Ty jsi mluvil o tom, že jsem mystik. Ano, já jsem se to přednášela na starých Čechách, že jsem mystik, ale já jsem tam přicházela pro bílé mága a kdybych řekla, že nejsem mystik, že jsem obyčejný člověk, tak bych zredukovala posluchače na padesát procent. Takže jsem samozřejmě řekla, že je to pravda. Z pohledu tří D ano. To pravda je, akorát že ti 3D mystici se ještě hrajou k Bohu různými kontemplacemi a meditacemi, ale to je nástroj 3D světa. Vy později odložíte.

Je to z mého pohledu úsměvné samozřejmě, protože vem si, když budeš šťastný, já jsem vždycky šťastná byla, ať se dělo, co se dělo, tak nepotřebuješ o nic žárat, ne? Nepotřebuješ volat. Tělo volá Boha. Copak Bůh bude volat sám sebe? No to by musel padnout na hlavu.

Vy máte žít a přijímat ten svět přesně tak, jak jste si ho zvolili. Vlastně vy jste si zvolili veškeré vaše rozhodnutí, plusové i minusové, všechno, co se tady odehrává. A teprve tehdy, když to přijmete takové, jaké to je, se věci rychle změní a úplně vás to vyplivne. Vy byste to nikdy tak nevymysleli, protože mysl je nahrána. Každé jednotlivé tělo má nahranu mysl, proto se rozhodne. Takže vidíš, že vaše vize, představy, rozhodnutí jsou nastavené a vždycky jsou dobré, i když to takzvaně 3D blbě dopadne, protože z toho získáváte zkušenosti, abyste do toho už podruhý nevlezli.

Někdo tam stejně vleze několikrát ještě a pak mu to vadí samozřejmě. Jenže když mu to vadí, tak nemiluje, takže se musí opakovat. Negativní emoce je vztahovka, že vám vadí výčitky světu, co kdo děláte. A ten tatínek tedy miloval lidi, ale on mě strašně zatěžoval takovou lásku.

Obdivoval tě někdo, Tome? To je jako koule u nohy. Ten člověk na tobě pořád bude viset. Furt tě bude někde vychvalovat. Pozor, já jsem vždycky věděla, že když mě někdo chválí, že taková nejsem, nemůžeš tomu zabránit. A když tě někdo haní, že taková taky nejsem. Jenom ty jako jednotlivá osoba můžeš vědět, co jsi skutečně udělal a neudělal.

A tohle neumí ta zase bílá magie, která chce být dobrá před světem. Takže musíš zažít nejvyšší stupeň, kde ti nesmí vadit, že tě někdo považuje za lumpa, že jsi to neudělal, ale ten svět má právo si to myslet, protože on to hodnotí podle sebe. A to je něco neuvěřitelného, co tě osvobodí a pak se dějou zázraky, protože když ti to nepřekáží, tak to božství, které ty potvrdíš v sobě, to řekne všem ostatním jednotkám, ale chce to čas, než jim to dojde, než se to dozvědí.

Nemusím se nikdy obhajovat za nic. To je běh, který tě osvobodí naprosto sám. Takže vidíš, že nemusíš někomu ty vyčítat, že tě nepřijímá takovéhož, jaký seš. Nemůže ti to vadit.

Takže ten tatínek tam měl něco, co jsem věděla, že nechce, aby mě v životě někdo obdivoval. To je na závadu. A lidé, kteří mě léta poslouchají a těch nahrávek je obrovské množství, těm jsem vždycky vysvětlovala, že pořád mě budou obdivovat jako tu Ivu, kterou já nejsem. Já jsem jejich vědomí, protože moje tělo zemřelo v roce dva tisíc pět, tak nerozumí, co jim říkám. Teprve až ty lidé vlastně ve mně uviděli kamarádku, přítelkyni, jezdí na statek jako za rovný s rovným, teprve to je jednota.

Teď já jsem byla nedávno na jednom rozhovoru a tam měl někdo otázku, jestli taky chodím do kina a dělám normální věci. Já jsem se začala smát. Říkám: "No jasně, jdu do kina klidně sama. Já žehlím, vařím, okopávám zahrádku. Normálně mluvím se sousedama, sekám trávu. Já jsem obyčejný člověk. Protože 5D mystik je obyčejný člověk."

Kdybych tohle řekla na těch starých Česích, tak polovina lidí odpadne. Ale to je všechno samozřejmě vysvětlené na těch přednáškách. Teď budou pomalu, že zavírám firmu, nastavovány na našem YouTube kanálu. Budou všechny zdarma. Nedají se stáhnout, ale může tam kdokoliv kdykoliv něco dát a poslechnout si samozřejmě. A budu chodit k tobě samozřejmě a k lidem, kteří budou mít zájem o to povídání, ale všechno je připravené.

A také je úžasné, že teď už vidíš, že nemám vztahovku k nikomu, protože všechno je moje vědomí. Když mě někdo krutě odsoudí nebo cokoliv proti mně vyřekne, protože já vím, kdo mě odsuzuje. Mně ta hmota slouží, mě miluje, já jsem vědomí toho člověka. A kdybych vůči tomu měla vztahovku, co on tam řekne nebo prožije, tak bych byla zatažená do války, až by na mě dostřelil. Ale takhle ne. Takhle dostřelí sám na sebe, protože já jsem jeho vědomí.

Takže tomu člověku se tak v tu chvilku zhorší osud, že na nějakou rámcovou zapomene. Tohle je jednota vědomí a jednota hmoty. Takže vidíš, jak je potom nebezpečné na takovéhož člověka jenom pomyslet extrémně, protože ty útočíš na sebe a já už jsem čisté vědomí každé jednotky vlastně téhle planety.

Ono to potom běhá samozřejmě v té páté dimenzi vždycky. Ty, ty musíš prokázat lásku k celkové hmotě samozřejmě a k jejímu ději, protože planeta má děj nastavený. Tudy se jedině může odehrávat změna vědomí.

Takže vidíš, že v té rodině to začíná, protože vy si zvolíte už při velkém třesku samozřejmě všechny osudy, takže když mluvíme o tomhletem posledním osudu, tak máte perfektní rodiče v jakémkoliv smyslu. I kdyby otec vůbec nebyl, ten jenom oplodnil, dal život, ne? Zapotřebí jí děkovat. Že by měl vadit táta, který opustil moji maminku ještě, než jsem se narodila. Ne, on mi dal život.

Kdyby mi to vadilo, tak pozor, budu mít podobné děje. Taky mě opustí partner, jo, když mi furt někdo bude chybět, nebo si budu volit hodně staré partnery, abych mi tam připomínali toho otce, což nebude fungovat. Jo, tam budou všechny podobné věci, které se tam odehrávají.

Tady je nádherně vidět, jak vy ten život jakoby si zaděláváte, protože to, co jste nedali, se muselo vždycky opakovat.

Dneska už si to můžete i prohlídnout.

Až když to konečně přijmete, tak se může něco změnit, protože zaplať pán Bůh.

Hmota nás vyučuje, protože Satan, hmota slouží Otci.

To je teda opravdu šílenost.

Todle, kdyby slyšela nějaká církev, nebo samozřejmě i když i tam jsou dneska už dobří lidé rozumní.

Satan, hmota, je pouze fyzikální vlastnost chladnutí vesmíru, kdy ve třetí dimenzi se zkrátka objeví planety.

Oni začínají už ve druhé, protože se vlastně tak schladí vesmír a trvá to strašný čas, kdy vzniká hmota jako nosič otce.

Takže vidíš, že to je pouze fyzikální vlastnost hmoty a člověk je nejvyšší složka hmoty, která se tady vyvinula na planetě.

Je to náš nosič.

Takže vidíš, že sexualita je pouze na rozmnožování a příprava nosičů, kdy lidské tělo – to znamená spolupráce mužského a ženského těla – nechá vzniknout v programu planety, jo, dalšímu nosiči.

A tenhleten nosič, každý, na koho podíváš se, je vlastně geniální nosič a výuková samozřejmě platforma pro druhé lidské těla.

Planeta je organismus.

Je to naše matka a ona má přesně ten vývoj nastaven, protože ví v jakou dobu, což věděl i přes dvěma lety člověk Ježíš, který se dostal do stavu osvícení, aby vám řekl, že jste Bohem, že všichni jste bohové.

Já i otec jedno jsme.

Ano, to je stav, kdy ti zemře ego a zjistíš, že seš nesmrtelným vědomím.

Lidé, kteří toleto ještě ve slepotě věří, ještě budou dělat různé machinace, aby dělali něco k tomu vůlí člověka tělem.

Začínají meditovat a kontemplovat a snaží se být dobrý.

Nesnesou, aby byli zlí v očích druhých lidí, že si myslí, že to je závadné.

Vidíš zase všechno odpory, který vás zauzlujou.

Já přece vím, s jakým úmyslem jsem to dělala.

A já na starých křesťanech vyprávím a moje veškerá pravda, kterou jsem kdy řekla, je ve starých křesťanech.

Přesto jsem ještě dalších 15 let musela vysvětlovat, jaká praxe bude vlastně přesně v tom projevu toho lidského těla, který máte v osudu.

Všechno je geniální.

Všechno je naprosto nádherně nastavené a všechno, co vyšleš, se ti vrátí, byť by se to odehrávalo jenom v hlavě, protože to je prožitek.

Bůh je prožitek.

Takže já kdybych prožila nějakou nevoli, ale pozor, pro vás je to ještě stav, kdy vám tělo nabídne odpor, jenom fyzikální vlastnost hmoty těla, kterým nejste.

A jméno je samozřejmě jeho.

A vy ho přijmete.

Když ho přijmete, jedete ve válce hmoty.

Ty se můžeš rozhodnout jako vědomý po všech zkušenostech, který jsi kdy měl, že věc, která ti tam zazní v odporu vůči něčemu, že jí neuděláš.

Pozor, to je i vůči politice, vůči dramatickým okamžikům na planetě, protože si uvědom, že ty potřebuješ souhlasit s každým tělem.

Já dneska bez negativních emocí vím, že moje vědomí je obalené i lidskými těly, kteří dneska jsou součástí války, ale oni ještě mají tolik životů, že ještě umí zabíjet.

Proto se narodili do osudu, kdy jsou součástí válečného stavu a zabíjí a budou zabiti.

Takže to, co uděláš, svědku.

A teď si představ, uděláme střih, že každé to tělo bude mít ještě už jinou pravdu a že řekne i těm velitelům, co je vedou do války.

Jako pamatuješ si na pohádku Šíleně smutná princezna, jak ty dva se tam potom mydlili v tom ringu, v tom blátě, že zkrátka nebudou útočit.

Todle udělá člověk, který ještě nebude mít stejný názor o své pravdě souboji vůči pravdě druhé.

Takže vidíš, že oni ještě nedozráli. Jednou tadle planeta bude úplně čistá, protože ona už přelétěla samozřejmě přes určitou hranici.

Takže lidé si dnes dožijí v tom začátku té páté dimenze svoje osudy.

A to je nastaveno.

To nikdo nezmění.

Zkrátka si dožijí, ale pak už se narodí podle fyzikálních vlastností k hmotě, ke které náleží.

To znamená, síla odporu se přitáhne buď do oblasti zpátky, než překročí vlastně oblast, kde ještě ovládá hmota.

To znamená za námi planeta, která ještě nevyletěla a tam si dožijí svojí devítiletku, jak tomu říkám.

A ti, co vlastně už to odloží, tak ty se zase budou rodit na téhletý naší planetě, ale nikdo si nebude nic pamatovat.

Bude to zase jeho rodná planeta.

Bude tam mít rodiče, která mu zprostředkují to samé vyučování.

Když ještě odsudky má, bude znova dělat své věci až do odložení vlastně odporu.

Vše je spravedlivé, geniálně nastavené.

Nikdo tam netrpí.

Trpí za vás hmota.

Tome, nikdy jsi netrpěl a nikdy trpět nebudeš.

Trpělo tvoje tělo, které ti nalhávalo tím, že útočilo a podbízelo ti myšlenky, že seš tělem a jménem.

Nastane trvalý mír.

Je to stav, kdy se zrodí vlastně božský člověk na nosiči a pak ti hmota slouží.

Dneska na planetě je nerovnoměrnost.

Jsou tu lidé, kteří jsou extrémně bohatí a jsou lidé, kteří jsou extrémně chudí a přitom je to pro každého všechno, ale musí si to zasloužit.

Jednou na skupině, kterou jsem už teda opustila.

Tam jsou nádherné debaty, dá se tam dohledat od roku 2014 úplně všechno, co jsem tam odpověděla.

Tak tam někdo dal: Ježišmarja, včera byl tah s losování 350 milionů a já jsem to nevyhrála.

A tam ty lidi tak jako třeba chlácholivě něco říkali.

Já jsem říkala, ale to je pro tebe velké štěstí, víš.

Ty smíš dostat peníze teprve tehdy, když si je nepřivlastníš, oni by ti ublížili.

Všechno je přesně napraveno.

Znáš můj příběh s penězi?

To je strašně dávno.

Já jsem vždycky měla strašně málo peněz.

Bojovala jsem s každou korunou.

A to už potom holky byly myslím v Dánu už byly pryč a jednou tak jako to bylo ještě asi 10 let předtím, než mi zemřelo ego, jsem si tak říkala, už bych taky mohla mít nějaké peníze, abych neměla furt starosti.

Ale já jsem zas takový člověk, že mně přijde složenka, já zaplatím tu složenku, i kdybych měla mít 50 v peněžence a neřeším to.

Ale tak jak to proběh?

No, v té hlavě, vidíš, to je takový ten náznak, kdyby ji chtěl vlastně tady šéfovat jako.

Jo, já jsem ti měla živej sen.

To byla sranda.

Já jsem v tu dobu měla tenkrát Agrobanku a myslím ČSOB.

Ta Agrobanka pak přece zkrachovala.

A najednou živej sen, ale to poznáš.

To není sen, to je zkratka vize.

Sedím v komerční bance, říkám si, co tady dělám, vždyť já sem nepatřím.

A mám v ruce lísteček s nějakým číslem, třeba 100, dejme tomu.

A teď tam takhle sedí ostatní lidé.

Teď jsem byla taková trošku vyděšená, co tu dělám.

A najednou se nad tou jednou přepážkou objevilo to moje číslo a teď zašly fanfáry, že jsem vyhrála 100 000 nebo milion, já nevím.

Zkrátka bylo to strašně hodně, jo, pro mě v tu dobu, když bojuji s každou korunou.

A teď já jsem se rozhlížela tak a furt tak vylezla paní a říká: No, tak kdo má tu stovku?

Já říkám: Já, ale víte, já u vás nejsem, já nemám komerční banku, ne?

Když máte lísteček, patří vám těch 100 000.

A teď mi vysázela, nebo milion, já nevím.

Skad mi dala velikej pytel.

Takhle takový papír do pytle mi dala ty peníze.

Najednou střih.

Jsem doma na prázdném stole takhle dávám hromádku jakoby na auto, na bydlení, pak tam bylo na pejsky a na staré lidi nebo na nějakou charitu jako.

Jo.

A najednou začalo drama.

Najednou jsem z těch hromádek začla takhle ubírat a stahovat na další a bylo mi strašně.

Já jsem se vzbudila.

Já jsem byla tak šťastná, že to není pravda.

Ještě nebyl čas.

Přišel čas až za dalších 15 let a přišel sám.

Já už jsem se nikdy neptala.

Věř mi, Tome.

Je to geniální.

Ano, člověk je svobodný, když nemusí mít výčitky a stydět se sám za sebe a umožní svobodu i konání druhým lidským tělesům.

Pak seš úplně bez vztahovek.

Takže prosím bez vztahovek i k politice, bez vztahů k dění k planetě, protože ty seš vědomým všech a musíš dopřát druhým svým vlastně spolubydlícím této planety, aby se vyvíjeli podle plánu, který ty sám jsi vymyslel.

Tohleto je respekt.

Stav žije vše správné.

Stav beznásilí.

Respektuješ skutečně vývoj planety bez lítosti, nenávisti, strachu, obav, kritiky.

Teprve tehdy seš tam.

A věř mi, ty nemůžeš zachraňovat celej svět.

On se musí zachránit sám.

On už zachráněný svým dějem je.

Jenom to tělo hraje jednotlivých lidí, kteří to nevědí, bojují, křičí, obviňují.

Tito lidé mají ještě čas, ještě se vrátí na hmotu, která si je k sobě přitáhne.

Tak stačí to takhle o vztahovkách.

Co tam máš dalšího?

Nechme slova doznít.

>> Teď tě neslyším, Tome.

>> Haló. Haló. Neslyším.

>> Přesně jsem řekl, nech mé slova dozní a nejde zvuk. Vidíš to?

Mír sám jako ten stvořitel tam jako nadávkuje.

>> No, hezké.

Tak Ivanko. Matka a otec.

Ano.

>> Jaký je jejich božský úděl tady na této planetě? Je to život? Je to přivedení života? Je to ten nejsmysluplnější a jediný podle tebe smysl poslání toho?

>> Ano, ano, ano, ano, ano, ano.

Já jsem vysvětlovala sexualismu, sexualitu i na Starejch.

Tam je to hodně rozebraný.

Nicméně matka a otec vždycky každého jedince jsou geniálně vybraní, protože vy máte vlastně všechno hotový.

To je jako kdyby si dal do velké skříně, nevím, oblečky jednotlivých těl inkarnací a ty si ty se odživají.

To není tak, jak říká magický stav, že si pak vybereš koho, ke komu se to už je hotový.

Zkrátka vznik planety má celej proces DNA.

Je to takovej vlastně počítačovej jev, kdy vlastně se opravdu vždycky narodí přesně v tu správnou chvíli vlastně každý, kdo má s tím, co má tady udělat pro lidstvo a co ne.

A pozor, i velké služby dělají i obyčejní lidé, třeba bezdomovci pro lidstvo, jako to si nikdo neuvědomuje, protože zkouší to své okolí, samozřejmě, jo, to vás všechno blokuje.

Tak každý právo má žít to, co si zvolil pro tenhleten osud.

Ale tady je víc rovin matky a otce.

Dívej, ty máš matku a otce, ze kterého je upletený DNA tvého těla.

A je to geniální, protože tam splňuješ podmínky vývoje, který vlastně máš směrem k matce a směrem k otci a samozřejmě pokračuješ k umenšování odporu svého těla, který v minulosti jsi nedokázal, protože každá inkarnace, která proběhne, začíná od určitého odporu těla a je předpoklad a nastavený program, s jakým odporem skončí.

Takže vidíš, že je všechno geniální.

Je to taková fakt štafeta, jak tomu říkám.

Nicméně pak tady máme dalšího otce i matku.

Matka je hmota, ego Satan.

To je jedno, jak to budete říkat.

Je to nosič, do kterého vlastně se narodíte, což je schránka jednotlivého těla, který má v programu i jak vypadat, co řekne, co neřekne, co udělá, co neudělá.

Pozor, i kdybyste skutečně dělali i třeba kriminální dramatické věci, tak to tam taky máte nastavený, protože jste se s tím ještě nedokázali srovnat.

Je to záležitost každého těla, ale samozřejmě podléháte lidskému trestnímu právu, takže si samozřejmě můžete zažít i ty dopady, které tam jsou.

A i kdyby se na vás nepřišlo, tak dopady vnitřní, protože výčitky a nesete si vlastně útok na sama sebe.

Vy vlastně jste vědomím všeho.

Takže když by někdo ukradl někomu nějaký objem peněz nebo nějakého majetku, on to krade sobě, takže karma je, že musí o to přijít buď teď, nebo v příštích životech.

Takže vidíte, že vlastně hlídat si svoje čisté svědomí je ten největší poklad, který máte.

Pak je o vás postaráno a mamota si vás ponese jak na ovlášku, ale je to bez vypočítavosti.

To ani nejde, protože to božství samo o sobě ví.

A otec je vaše vědomí.

Takže vidíte, že otec, kterým jste vy, to je vaše vědomí, oplodnil matku hmotu, jak dole, tak nahoře.

A to je staré vlastně přikázání, které tady samozřejmě bylo vystřeno, ale spoustu lidí to ještě nepochopilo.

Černá i bílá magie mají samozřejmě uctívání člověka Ježíše nějakým jiným způsobem, ale chápou ho naprosto jinak.

Třeba nastavení druhé tváře.

Bílá magie považuje za to, že než by vlastně, že se nechá zmlátit, že zkrátka bude zašlapaná, bude chtít být dobrá, je to vlastně určitým způsobem styl vypočítavosti, protože jestliže máte být vědomím druhého člověka, který je velice agresivní, tak mu nesmíte dovolit, aby sám sobě zapsal karmu.

Takže nastavení druhé tváře znamená, že když dostanete ránu, ten člověk vám vybíjí karmu ze včerejška nebo ne, která už proběhla v minulosti, ale vy na něj nezaútočíte negativní emocí.

Nebude pro vás špatný, nebude vám vadit, nebudete se na něj zlobit, nebude vám to líto, nebudete nenávidit, nebudete kritizovat, posuzovat, ale nedovolíte mu, aby to udělal příště.

Nastavíte mu hranici, kdy jste splnili nastavení druhé tváře podle osvícence, který tady přišel před 2 000 lety, vám vysvětlit, jak to je.

Já toho člověka budu tak milovat, protože na něj nezaútočím z pěti úrovní mých čakrového vlastně systému.

On je mým vědomím, ale pomůžu tím nastavením té hranice svému vědomí v jeho těle, trošku zastavit jeho tělo, který by ještě si zapsalo karmu.

Tohleto je celek, to je láska.

Jinak samozřejmě bílá magie chce být dobrá, ale kritizuje a útočí na zlo, takže ona plodí zlo, takže vidíš, to je jak furt ty dvě ruce.

Ty určitě, když jsi se pohyboval v Indii, znáš koán tlesknutí jednou rukou, což mnoho učňů tam a samozřejmě v těch ašrámech ty mniši meditují.

Jak můžeš tlesknout jednou rukou, když seš všechno?

Tam nemůže být druhá ruka.

Odpor není.

Odpor je prožitek.

Je to negativní emoce, která taky není tvoje, ale podbízí ti to tělo každého člověka, abys to udělal.

Takže vidíš, že to je velký učitel, který pomáhá našemu společnému božství, aby prošel motou světa a konečně si na ní stoupnul jako osvobozený Bůh.

To je to, co vám přišel říct člověk Ježíš.

Nic jiného neexistuje.

Tak seš všechno.

Ano, jsem vědomím květin, rostlin, zvířat, všech lidí, ale budeš mít od nich klid.

Já jsem byla mnohokrát za svůj život, Tomášku, neviditelná pro druhé lidi, protože i když se chovali agresivně a všichni s nimi bojovali, tak mě neviděli.

Já jsem se k tomu člověku schovala spravedlivě.

Uměla jsem mu říct, kde dělá blbosti, aby sám sobě neublížil.

A on si toho kupodivu vážil ten člověk.

Druhý by mi nafackoval nebo by ho vyhodil.

Ale mně ne.

Je to spojení s tím člověkem.

Kdybych vůči němu měla negativní emoci, tak mě nebude slyšet.

Nebude vědět nějak podvědomě, že ho miluji.

Moje starší dcera měla výklad až v pětadvaceti.

Já jsem čekala vždycky na každé to moje dítě, abych mu řekla pravdu.

To už byla dávno vdaná, měla dvě děti.

Bylo to v době, kdy přijela na jeden zdravotní zákrok. Najednou jsem večer před odletem, kdy ona měla ráno v šest hodin odlítat, takže vstávala asi ve tři hodiny — jsme se zapovídali.

Já jsem pochopila, že teď je ten správný čas.

A my jsme skončili v jednu hodinu ráno. Ona mi říká: "Tak takhle jsi to dělala, maminko? Víš, ty si mi někdy řekla věc i přísným hlasem. Kdyby mi to řekl jiný, tak se zblázním. Pak budu zuřit." Ale já jsem najednou věděla, že ty mě miluješ.

Já jsem nevěděla, jak to, že ty říkáš stejnou věc, kterou bych u druhého člověka nesnesla.