Ing. Vítězslav Pilmaier - Ukrajinský analytik P. Ŝčelin o současném stavu Ukrajiny

Krásný, příjemný úterní podvečer, vážení přátelé, vám všem, kteří jste dorazili na dnešní eh tradiční stream s Víťou Pilmajerem v podstatě věcí. Venku je tma jak v pytli. Nicméně teprve 6:3 101 let páně 2026 a já tě tady vítám, Víťo. Ahoj. >> Čau. Ahoj. Já si prohlížím, co jsem tady zase napáchal na svý na svým počítači, ale v zásadě by mělo být všecko v pořádku. No tak to je dobře vědět, protože dneska nás čeká spousta zajímavých témat a já nejdřív samozřejmě poděkuju našim milým divákům, kteří nám pomáhají existovat ekonomicky. Taky chci pomoct e poděkovat vám všem, kteří používáte eh který nám posíláte lajky, dáváte si odběr, protože nás 98 350 a jdeme dál. Takže díky za to, že jste s námi. A eh Víťo, pojď, eh uveď nás nikoliv pokušení, ale zbav nás od zlého. Tak >> ty seš dobrej normálně. Takže víte co dneska? Dneska vy všichni asi sledujete, že probíhá v Abu Dhabi jednání. Eh, minulý týden, když jsme se loučili, tak jsem dostal otázku, jak má se, jak se má rozumět tomu raketovému útoku, který byl, jak jsem vám říkal, že jsem ho čekal nejdřív pátek a eh byl jakoby předčasnej, tak podle expertů nebyl předčasnej. Byl to raketovej útok, kterj měl vytvářet eh, jak bych to nazval, eh, půdu nebo hřiště pro přípravu zásadního útoku na Irán. Ale tomu se nechci nějak moc věnovat dneska. spíš se chci skutečně věnovat tomu, že po těch volbách nám vznikl tady krásnej chaos, že řada lidí teďko si říká, tak Trump všechno prohrál, tak je tak je vymalováno. A ono to tak není. Já jsem se díval na nějaký ty pravidla v tý Americe, jak to tam funguje. A ono se ukazuje, že ten Trump mu zůstává poměrně velká síla. Zaprvé, podle analytiků Trump dokázal za dva roky si podřídit v zásadě administrativu, jako bych řekl, byrokracii, dá se říci, armáda se muř podřídila, prostě to vyčistil od těch lidí, který by mu mohli vadit v případě pro hry voleb a proto on je tak v pohodě. To je první věc. Druhá věc je, že republikáni rozjíždí s pomocí soudců útok na jednotlivá křesla do směnovy, do sněmovny reprezentantů i do do kongresu, protože se ukazuje, že oni ten kongres může fungovat až toho 3. ledna, ale to za předpokladu, že bude zvolený nový předseda a že vlastně budou schváleny ty vítězové v těch jednotlivých volebních okrsích. A ono se ukazuje, že tam je mnoho precedentů z minulosti, které ukázaly, jak se to dá nabourat, porušit. Takže nemusím ani se hádat vo počty, vo křesla. Já můžu po těch jednotlivých volebních okresích jít, nechávat to, přepočítávat. natahovat to a to už i v minulosti se podařilo demokratům jednou, že natahovali tak dlouho přepočítávání jednoho křesla, až se jim podařilo zvrátit i první hlasování. A především se to i týkalo takzvané petice proti Trumpovi, kdy oni potřebovali 218 podpisů a tehdy vlastně ten souboj mezi republikány a a těmi eh demokraty o to 218 křeslo, ne, že by ho oni mohli vyhrát, to ne, ale díky tomu zpochybňování, natahování, tak vlastně ta petice nakonec neprošla, která měla zlikvidovat úplně Trumpa. To je jenom na okraj. Takže podobná situace se očekává, že pravděpodobně proběhne i teďko. Druhá věc je, spočítaly se ekonomické síly a je třeba si uvědomit, že vlastně na straně Trumpa jsou ty nejsilnější, dá se říci, ty eh oligarchové, kteří eh jako je mask, jo, a nebo jsou tam i finanční kruji a tak. Jejich je jejich poměrně velká síla. a drží velkou sílu ekonomiky, nejenom Ameriky, ale i světa. Takže ten souboj se tam teprve objeví, ale nás spíš zajímá do jakým způsobem bude ovlivňovat Trump eh to ten náš životní prostor. Eh ještě vám dopovím teda po tu otázku kolem Srbska. Ano, zatím teda Srbsko ta nová politická síla, která není konsolidovaná. Je to něco jako kdysi bylo u nás Občanské fórum prostě slepen všeho možnýho jenom jako protiváha Vučičovi. Tak oni de facto se zatím nějakým způsobem nevymezili. Na to nechtějí, to už jako víme, vo Evropské unii se uvnitř dohadujou a teprve vlastně se budou dál doprofilovat. Takže o tom Srbsku a jeho orientaci zatím nemůžeme mnoho říci po těch volbách. No a co ale o čem se můžeme bavit a to je právě to zasedání v Abu Dhabi a my se ho dotkneme ještě i z jiného hlediska a tam je velice důležité eh já jsem vám eh avizoval, že teda vám udělám zkrácenou verzi názoru Pavla Ščelina. To je vynikající analytik, filozof. Jo. Eh, velice jako můžu můžu vám říci, že ho rád poslouchám, protože vždycky si ho musím pustit dvakrát, třikrát, abych všechno pochopil. Tím nechci snižovat svůj intelekt, ale prostě on skutečně má takové filozofické úvahy, kdy člověk si to musí i z toho hlediska historickýho prostě propojit, aby nějakým způsobem eh si ho člověk správně pochopil. No a když se zastavím u té Abu Daby, já vám tu tady mám poznámky, kdo tam sedí, tak víme, že tam má teda zasedat Rusko-ukrajinská komise technická, která má se bavit o o příměří nebo o míru nebo jak se jak to kdo chápe. A ve velkým se tam spolu Francouzi strašně by rádi seděli za stolem. No a jako i Američani i Rusové prostě říkaj v žádném případě, vy zůstanete na chodbě a za stolem sedět nebudete. Takže za stolem budou sedět tyhlecty dvě delegace a rozhodčí komise v podobě Kusnera a kamarádů Trumpa, kteří budou to jednání pozorovat. Eh, jenom pro vaši charakteristiku si uvědomme, že kdo tam je. Medinský, kterej je jako známej eh významný poradce Putina v těchlectěch zahraničních otázkách a který v poslední době často formuluje pozici Kremlu vůči eh krizovým oblastem. Je tam Rjabkov, který je autorem návrhu smlouvy nebo předkladatelem návrhu smlouvy. Eh eh kdyžtak můžeš jí, Péťo i ukázat návrhu smlouvy, kterou předložili Rusové v roce 21 eh Američanům a NATO a týkalo se to právě té otázky eh zastavení expanze NATO na směrem na východ a byly tam i ty formulované otázky, které se týkaly Gruzie a Ukrajiny. Takže Rabkov jako náměstek ministra zahraničního věcí tam sedí. Takže kompetentní člověk a druhej kompetentní člověk Galovským. Proti nim sedí umělci, jo, musím to tak říci, že jo. Jeden z nich je Umrov. A eh je zajímavý, že za Ukrajinu bude jednat člověk, který má dvojí občanství. Má ukrajinské a americké. A protože na Umirova se chystají nějaké věci, tak to americké občanství se mu bude hodit hodit pro případě, že má kam utéct. Druhej, kdo tam je, to je eh, jak se jmenuje Budanov. Budanov, abych to správně řekl. To je velice taky důležitá osoba, která víceméně řeší ty ukrajinské záležitosti, řešili ty otázky kolem toho domu, kde odkud vytahali ty umučené lidi i toho 14letýho kluka. A eh v podstatě na Budanova víme jednu věc, že pan Budanov eh sice jakovou je tak určitou zárukou, ale i oponentem Zelenského. No a v záznamu u něho je, že je odchovancem CIA. No a potom je tam ještě eh Archamanov. Archamionov, že jo, kterj vlastně je takovým tím osobním zástupcem Zelenského v té stranické organizaci jako slugy naroda, že? A vlastně z tohodlectoho důvodu je tam vlastně jakoby vyjednavač a má hlídat ty jejich zájmy. Když se podíváte, všichni tři jsou z toho prostředí PR, takže žádní profesionální diplomaté. a vlastně se sešli na otázky, které mají rozhodnout o životě ukrajinských občanů a bytí a či nebytí Ukrajiny jako státu. Takže to jsem jenom chtěl říci na marghodlo. Jednání tam běží. Neočekávají se žádné výsledky a víceméně se toho dotkneme i v tom rozhovoru nebo respektive to, co jsem vám přepsal, ty názory toho Pavla Ščelina, protože to stojí za to. A udělal jsem zkrácenou verzi, takže berte to tak, že je to jakoby koncept a vlastně pustím se do toho. Takže víte velice dobře, že se na Ukrajině eh stal ten malér kolem toho domu, kde eh vytáhli asi 36 lidí ze sklepa toho domu a mimo jiné velice hodně se u nás na sítích bylo ukazovalo i i ty záběry na toho 14letého chlapce. Eh, trošku jsem se snažil zjistit, jak se tam dostal. Byla to klukovina. Vylezl na strom. Ze stromu házel po ochraně objektu kameny a z toho stromu z to z toho stromu, jestli ho sundali nebo spadl, to nevím, ale prostě byl jimi odchycen a de facto si potom užíval ne eh zažíval nepříjemné chvilky právě v tom sklepení. A protože se vyvalila celá lavina takovýchto zpráv o týrání vojáků, jo, v činné službě, tak Pavel Šelin se na to trošku zaměřil jako na další otázky a já se vám pokusím jeho názory tady přerecitovat. říká, že všechny události, které nyní vyšly najevo, jsou novinkou pouze pro člověka, který se posledních, řekněme, 12 let rozhodl žít v jakési informační bublině a ignorovat vše, čeho si chtěl všimnout, čeho si nechtěl všimnout. Začalo to už v roce 2014, respektive dříve v roce 2004, to dodávám já, respektive v roce 2008, slibato a podobně a zákon, jazykový zákon v roce 2012. Nicméně on startuje rokem 2014. Mučírny eh praporu Azov nejsou žádnou novinkou, říká. Můžete se zeptat obyvatel Mariopolu, co je zač ta slavná knihovna poblíž mariopolského letiště, co se tam dělo a co se tedy dělo během všech těch let, které předcházely prakticky a které byly odzkoušeny v zóně ATO jako únosy, výkupné, zločinnost. A znovu o tom všem existují veřejné dostupné informace, třeba i v souvislosti s s praporem Tornádo. Tady jako si uvědomme, že všechno tohlecto do roku 16 monitorovala i BBC a přesto ten západ na to nereagoval. Tyto praktiky se nyní šíří s tím, eh, že, pardon, oči mě bolí z toho, s tím, jak se jak to, jak se rozrůstá ten trichtýř toho ukrajinství. Jo. Eh, já abych vám pravdu řekl, jsem takový někdy překvapenj, že naši mladí lidé s velkýma plackama ukrajinských barev vyjadřujou podporu Ukrajině. Přitom neví nic o tom, co se tam děje. Jo. Eh, dokonce jsem trošku překvapenj i z těch politiků, kteří nechtějí taky nic slyšet, vidět a ještě vlastně z důvodu svých výhod jsou slepí. A co je to horší, že prostě ty svoje hříchy oni schovávají za moralizování, i když sami žádnou mravnost nemají a a divím se, že pokud jsou věřící, že zrazují i vlastní víru. Takže já se vrátím k té UK Ukrajinizaci. Takže takové praktiky nejsou jen nějakou náhodnou zvláštností či excesem jednotlivých pachatelů, říká Pavel. nýbrž podstatným rysem a jedinou oporou té síly, toho projektu, toho snu jim je ukrajinská nezávislost, ukrajinská agitace, ukrajinský stát. Eh, dále říká, že těch sidských ř střelců, to se týká seče, to zase do historie bych musel jít během první světové války. Podívejte se na činy těch zrůd, které dnes spočívají v národním panteónu a to z období i druhé velké vlastenecké války. Je v tom určitá kontinuita. Borščagovka, to je právě ta ta otázka té té toho domu, jo? se stává systém a skrze tuto kolektivní poršagovku to dává do uvozovky, protože už má na mysli eh na mysli vlastně celou Ukrajinu. tuto kolektivní borčagovku jsou eh jsou dělají vlastně e i lidé a ti od ti lidé, kteří jsou na tímto způsobem nastavení, otevřeně tvrdí, že jedině tak lze zachránit Ukrajinu. Eh, dnes už nelze mobilizaci udržet žádným jiným způsobem, říká Pavel. Pokud mobilizace nebude podpořena takovým obrazem reality, fronta se zhroutí. A pokud se zhroutí fronta, zhroutí se i Ukrajina. Všichni, kdo jsou proti tomu, jsou vlastně proti záchraně Ukrajiny. Jejich logika je tudíž mnohem důslednější než logika diváka, který se tváří překvapení a přitom chce obojí najednou. Na jedné straně chtějí, aby přežila nezávislá Ukrajina, ale na straně druhé nechtějí tu Borščagovku. Tato dvě přání ale nelze sloučit. Důležitá poznámka, říká Pavel, je, že dobrovolnice, která věnovala několik let obrovskou část svého životního úsilí, to nejlepší ze své duše pomoci ukrajinským ozbrojenním silám, má různá ocenění, mimo jiné právě za tuto pomoc. má děkovné listy a tato do dobrovolnice, která se podílela na obraně ukrajinského státu, potažmo na obraně tohoto systému a právě v tom je vlastně dneska pronásledováno a právě v tom spočívá tato tragédie. Eh, říká Pavel, že zdá se mu, že v její osobě vidíme obrovské drama, že je tu spousta v jádru dobrých dobrých a v jádru poctivých lidí, kteří si nekladli žádné filozofické otázky, ale prostě jednali, řekněme, podle zcela pochopitelné ruské logiky. To znamená, že našim lidem ubližují, musíme jim pomoci. To je celé. A teď tito lidé, chcete-li, stanuli tváří v tvář skutečně skutečné podobě božstva, na jehož oltář obětovali to nejlepší a co v sobě měli. Dobrovolnice se, tato dobrovolnice se domnívala, že brání svou vlastnosti celou tu dobu bránila jenom tu kolektivní borčagovku. V posledních měsících se objevilo mnoho podobných příběhů. Rusové, kteří bojují v ISU, eh mají problém. jenom pro vaši informaci, já vám vysvětlím, co to je ISO, protože ISO je je organizace, kterou založil Viktor Wcner. Začali působit už v roce 2014 okamžitě, takže ještě dřív, než bylo SVO. Pomáhali ukrajinské armádě dodávkami léku, zdravotnického materiálu a oblečení. organizovat také léčbu ukrajinských zraněných vojáků v izraelských klinikách. Jo, takže je to zdůrazňuje se, že ta skupina je založena izraelskými dobrovolníky ukrajinského původu, jo, které kteří podporovali. Jenom pro vaši informaci, já když už jsem se na to díval, tak jsem si říkal, že bych vás měl informovat o dalších skupinách tohoto charakteru. Je to ruský dobrovolnický sbor. který vznikl v roce, je tvořen ruskými občany bojujícími na straně Ukrajiny a šéfem je Denis Kapustin. Potom je tam ještě legie Svoboda ruská, která vznikla v roce 22 a hlásí se k ní ruští obšťané, kteří deklarují odpor proti Putinovu režimu. Potom je tam ještě sibířský prapor. je jednotka vytvořená z různých dobrovolníků, včetně příslušníků sibířských národů. No a legie svobodné Ruské federace, která někdy jako používá jako obecné označení všech dobrovolnických jednotek, jakoby sjednocuje. Jenom pro vaši informaci, abyste viděli, že eh se tam začaly vybarvovat e různé lidi, různé příslušnosti a tak dále. Pavel říká, že ukazuje se, že doslova bojují ti Rusové za to, aby jejich jména byla vymazána z jejich hrobu. Bojují za to, aby byl jazyk, kterým mluví, byl byl zakázán jejich dětem a doslova bojují za to, aby byl za aby bylo zákonem zakotveno, že jsou občany druhé kategorie. Bohužel říká, že z koncentračního tábora nebo z nějaké arabské díly není úniku. Bohužel osvobození nepřichází zemnic. A zároveň na otázku, kterou mu tam nadnesl moderátor, říká, že jsem rád, že jste nadnesl tu otázku eh té dobrovolkyně. Je to skutečně tragédie. Je to obrovská tragédie pro člověka, který pro lidi, kteří nasadili své životy, jak se domnívali, za svou vlast, za své přátele, za své spolubovníky, za svůj dvorek, za pr svého domu a tak dále nasazujou život. Ukazuje se však, že v kontextu onoho kolektivního srkání boršče a všech těch dalších kolektivních jevů, k nimž dochází, že tento rozpor bude s každým dalším měsícem narůstat. Systém, který zde byl bohužel vybudován, představuje osvědčené postupy, jak na stoli držím, řekněme, jak si udržet moc prostřednictvím mechanismu strachu a násilí. Vymanit se z toho kruhu se bedeskutce zevnitř je bohužel prakticky nemožné. Na Ukrajině existuje ukrajinská armáda, která funguje na základě velmi jasného modelu dvou okruhů. E ona funguje tímto způsobem zhruba od roku 22 podle modelu, který je typický pro 15. století. Existuje takzvané jádro holohlavých, třeba si to tak pojmenujeme s prominutím, jako je Azov, zakázaní extrémisty a tak dále. A tyto podobné útvary, tyto a podobné útvary tvoří jádro. Jsou to elity, tedy ti, kteří prošli příslušným výběrem, absolvovali náležitou ideologickou přípravu a tak dále. A pak je to, řekněme, čemu by v 15. století říkali lůza. Tedy řadové jednotky, řadová pěchota, řadové brigády, ti nemediální chlapici, kteří nechodí do holičství, jejichž úkolem je, stejně jako v 15. století vrhat se vstříc v nepřátelským kulkám a nechat na sebe vypálit salvy, aby pak rytíři mohli udeřit do boku, do týlu a nebo s trochou kozácké kuráže zasadit ten rozhodující úder. V dnešní realitě to znamená sedět v lese pod palbou leteckých pum nebo sedět tam s omrzlinými prsty na rukou či nohou. Dvoukolejný systém ukrajinské armády. To přeci není s prominutím nějaká chyba v systému. Bylo to vědomé rozhodnutí, vědomá volba v rámci filozofie bodování armády. Ukrajinská armáda tedy funguje na principu těchto dvou okruhů. Jaká je v tom logika? Dokud toto jádro existuje, může odpor pokračovat. Tedy obrazně řečeno, otroky pro mlýnek na maso se vždycky podaří někde sehnat. Z tohoto řekněme obchodu s lidmi se stala decentralizovaná záležitost. Každá brigáda má v podstatě svůj vlastní sbor, jednotku příslušníků TCK, to jsou ty územní střediska pro nábor a sociální podporu, kteří mají v podstatě právo tyto praktiky uplatňovat. A všechny tyto věznice patří k téé brigádě, což sice zní velmi zvláštně pro ty, kteří vyrostli v tradicích 20. či 21. století, ale z pohledu 15. století šlo o zcela srozumitelnou společenskou strukturu. Máte svůj kozácký kureň. Eh, Kureň, abych pravdu řekl, nezdal jsem to z vojenského hlediska, tak jsem se na to podíval. Tak u Kureň u záporských kozáků označoval vojenskou organizační jednotku, skupinu kozáků pod společným vedením a také jejich společné ubytovací místo. Je tam toho ještě víc, ale toto je to nejdůležitější, takže oni mají teda jakoby svoj kozácký kureň. Jinnač Pavel taky kritizoval to, že někteří ty hošani prostě si nechají na růst dlouhé vlasy, čupriny a tak dále a pak pak se tí, že nikto stejně neuznává jako kozáky. Takže Kureň má své vlastní vězení. Brzy se možná dočkáme, říká, i osobních skladů střelného prachu. Každý má v garáži vlastní v podstatě bezobslužný systém, takže je to všechno navázáno na konkrétní brigádu. Filozofie je v podstatě taková, že zatímco existuje toto elitní jádro, tento elitní okruh, slouží ten zbytek, ta chátra jako opakuji, jakýsi nárazník lidí zkrát a lidí, kterých jim zkrátka není líto. Mají totiž jeden jediný cíl. Přistihnout dotyčného přímo při nějakém činu, když se snaží, on říká obrazně řečeno, vylodit. neboli vyhnout se odvodu a navíc potom v tom hraje i roli určité osobní finanční zájmy. Sice jde o drobné, ale přeci jen dá se na tom vydělat. Abych pravdu řekl, já třeba z těch sklepů, kterých je 36, jak se Bodanov přiznal, když se odhal ten sklep, tak se tvrdilo, že ty Hošani inkasovali výkupné 10 až 15 000 dolarů za člověka, takže jsou to drobné. Jo. A příběhy, které se objevují v evropském tisku, třeba ten o Ukrajince, kterou našli a zatkli za prodej pěti ledvin, vám dávají určitou představu o tom, že lidé jsou v doslovném smyslu živým zboží. Jiný způsob, jak udržet frontu proti Rusku, totiž neexistuje. Dobrovolníci došli už v roce 22. Já si pamatuju ty nálety prostě, jak se lidi vrhali pro zbraně a hurá. Jo, hurá na Rusa. Další otázkou, kterou Pavel potom rozebírá, je bezpečnostní architektura. Hovoří, že Určula Vanerlinová vystoupila a prohlásila, že Evropa je proti revizi bezpečnostní architektury. Evropa se bude bránit těm rozhodnutím, o kterých se diskutuje v Abu Dhabi. To je to dnešní jednání, které tam probíjá a které má i toto obsah. i toto v obsahu. Laro říká, budeme jednat o bezpečnostních zárukách, aby všichni mohli žít v míru. A celý tento příběh, právě tento příběh byl postaven na vnímání Ukrajiny jako zdroje ohrožení pro Rusko. Evropa brání určitý bezpečnostní model politicky, který v současnosti existuje. Proč ale tento jediný bezpečnostní model nepředpokládá existenci ukrajinského státu? Ptá se Pavel. Pojďme vše rozebrat z tohoto úhledu pohledu a rozkličovat tento moralizující balet. který se odehrává i v padání pana Zelenského a současné ukrajinské vlády. Účast v takových jednáních představuje exkluzivní rétorickou zbraň, která slouží k nátlaku na takzvané evropské partnery s cílem získat peníze. Je v omezeném měřítku docela úspěšná. Právě jste mohli číst, prohlášení, myslím, že to bylo včera, že Evropa souhlasila s uplněním dalších prostředků. Pavel říká prostě na válku peníze budou. Nebudou peníze na důchody, na sociální dávky. Všechny zranitelné skupiny obyvatel prostě vymřou, ale peníze na válku se najdou. Kyv, promiňte mi, ten výraz, zemře hlady a zimou, ale peníze na válku budou. Pro pana Zelenského a jeho tým je to velmi výhodný příběh a teď ho parafrázuje. Když mi nedáte peníze, tak prostě začnu vyjednávat. Přitom samozřejmě nikdo vyjednávat nebude, ale abyste pochopili, že k žádnému vyjednávání nedojde, stačí se podívat na složení i vyjednávacích týmů. Na jedné straně stojí baviči, komici, kardatáň, to je to, co jsem vám tam před chvílí četl, kteří nemají s diplomací vůbec žádné zkušenosti. A na straně druhé je profesionální tým diplomatů, kteří budou zřejmě řešit, jak má Evropa naplnit memorandum. Konkrétně memorandum apkoval z roku 2021. Peťo, tys to ho ještě neukázal, viď? Peťa tam není. Eh, tam je osm bodů. Prosím, >> co chceš ukázat? Kj >> ten návrh tý smlouvy? >> Já tady jsem, ale on to chvilku trvá, než se zapnu, víš? >> Jo. >> Takže návrh smlouvy mezi Ruskem a USA a o bezpečnostních zárukách. Jo. >> No, >> řprávně. Jo. >> Tak jdeme na to. >> Máš to tam? Jo, >> já jo. Ty ne. Se to nenačetlo. >> No vidíš. A mě nevadí. Tak povídej. Rabkov Rabkovův návrh. Lidi to viděj. >> Jo, >> lid to vidí. >> 17. prosince poté, co, já nevím, jestli si vzpomínáte, v říjnu v říjnu 21 eh byla Nuland prostě jako vedoucí delegace Američanů eh drze nabídnout Rusům, eh, aby ustoupili ze svých stanovic. a nabízela tehdy jim drze krebl 100 miliard dolarů jako úplatek a tak dále. Rusové ji vyhnali a odpovědí na tuhlectu drzou misi byl právě tenhlecten Rabkovovův návrh tý smlouvy, kde jasně vidíte ty body, co eh tam formulovali. Samozřejmě zásada nedělitelné bezpečnosti. Žádný stát nesmí posilovat svou bezpečnost na úkor jiného. Řešení sporu mírovou cestou. Druhý bod, pravidelné konzultace, výměna informací o vojenských cvičeních a vojenských doktrínách, zavedení krizových telefonních linek. Za třetí, Rusko a NATO se nebudou považovat za protivníky spolupráce při předcházení vojenských incidentů. Rusko a NATO se, to už jsem četl, Rusko a státy NATO, které byly členy aliance k 27. květnu 97 nebudou rozmísťovat další vojenské síly a zbraně na území ostatních evropských států nad rámec stavu k tomuto datu, to znak datu k 27. květnu 97. Pátý bod. Omezení rozmisťování pozemních radket středního a kratšího do letu v oblastech, odkud mohou zasáhnout území druhé strany. Za šesté členské státy NATO se zavážou k dalšímu nerozšiřování NATO, včetně nepřijímání Ukrajiny a dalších států. Za sedmé, NATO nebude provádět vojenskou činnost na Ukrajině a v dalších oblastech východní Evropy, jižního Kavkazu a střední Asie. Za osmé všechny strany budou respektovat zásady Charty OSN. Za deváté budou stanoveny mechanismy a podmínky realizace dohody. Tohlecto jim zadeklarovali 17. prosince. Vím, že tehdy Američani to nazývali, že to bylo ultimátum, ultimátum z ruské strany, že? A v podstatě eh se k tomu potom vyjádřili a vyjádřili se k tomu 26. ledna. A to je ta, co jak to máme reakce Američanů, jo? Eh, na to máš to tam, Peťko, najdeš to, abyste to viděli. Je to porovnání vlastně těch jednotlivých bodů toho. Někdo říká memoranda, někdo říká návrh smlouvy. Podle charakteru to měl být návrh, návrh bodu pro vzájnou dohodu. Takže 26. od ledna eh předalo USA a na to písemné odpovědi 26. ledna 2022 k otázce zastavit rozšiřování NATO. Odpověď byla, že že odmítají uzavřít politiku otevřených dveří NATO. Vyloučit členství Ukrajiny v NATO, odmítnutí ruského požadavku. Stáhnout vojenské síly na úroveň roku 97 nebylo přijato unblock. Omezit rakety středního doletu USA nabídli jednání o vzájemných omezeních. Omezit dvojenská cvičení USA nabídli jednání o transparentnosti a kontrole. Omezit jaderné zbraně v Evropě USA nabídli diskuzi o rozmístění jaderných zbraní a vzájemné kontrole. To znamená, že vlastně Američani odmítli ten hlavní ruský požadavek, který se týkal především rozšíření NATO a tím, aby mohli i jednat o některých dalších bezpečnostních otázkách. Tak jsme si připomněli ty to to Rabkovo návrh smlouvy, že? A tím pádem vlastně ten spor tam dál pokračuje i v tom Abu Dhabi. Tak kde jsem skončil, co se týče citace Pavla, memorandum Rabbova. Rusko avšak považuje otázku ústavně zakotvených hranic Ruské federace za uzavřenou. Ukrajina zase nehodlá jednat o odstoupení byt jediného milimetru svého území. Celou tuto záležitost tedy berte jako absurdní představení, v němž každá strana má své vlastní PR zájmy. Cílem Ruska je mít klid od Číňanů a Indů, kteří neustále chodí a naříkají, proč už spolu nejednáte. A Rusko jim na to teda může odpovědět. Však jednáme, jenže oni jsou prostě šílení. Z druhé strany podobné vítky přitom zaznívaly i nádrau Zelenského a ten říká: "Však já vyjednávám, chci mír, ale Putin ho nechce." No a do to ještě vstupuje ta eh utichající písnička Trumpa, e kde tím svým mírotvorectvím, eh které vlastně doznívá. Eh je je jasné, že po výsledcích voleb v polovině funkčního období eh se s touto administrativou se zásadě na ničem nelze dohodnout ze strany Trumpa. de facto není o čem jednat a je otazné, kdo za co ponese odpovědnost. Zároveň platí otázka, pokud v tom Abu Dhabi se něco kvázi dohadovalo, tak kdo se pod to podepíše? za americkou, za americkou stranu i ten Kušner a nebo ten, jak se jmenuje vytklo nemají na na to mandát, že jo. A zas když si vezmete druhou stranu ukrajinskou, tak oni taky nemají jako žádnej mandát na dotažení některých konkrétnějších otázek. Takže a Američani vlastně nemůžou se ani o to nějak pořádně postavit, protože nemají ani pod kontrolou vlastní kongres. Je třeba si uvědomit, že vlastně Ukrajina se dneska mění v obrovskou Palestinu, říká Pavel. Je to hnisající směs Palestiny, kolumbijské džungle, drogových kartelů a a všech ten další chaos, který sice nefunguje jako stát, ale funguje dostatečně na to, aby pro Rusko představoval obrovský problém. K tomu dodávám, že by ten problém, kdyby to takhle bylo dál, nebude jenom pro Rusko a myslím si, že s tím budou by měly i další sousední státy za chvíli problémy. Pavel pokračuje: "Zároveň to však umožňuje Evropě situaci ignorovat a získat tak čas okamžiku, který si sama stanovila a to je rok 2030. Buď válka s Ruskem a nebo budete mít protesty u sebe doma. My musíme jít na Ukrajinu. To adresuje se do našich řad ze strany Bruselu. Nechcete snát, aby to u vás dopadlo jako na Ukrajině? Takže raději méně protestujte a plňte v svoje povinnosti. Skvělý plán, říká Pavel. Američanům je v podstatě celá tahle záležitost už dlouho dlouhostejná. A tak se ukazuje, že destrukce se stává smyslnou strategií. Řada konkrétních lidí udržuje svůj reputační i mocenský kapitál. No, Evropa je přeci důležitá, musíme to všichni všechno chránit a přitom na to mnozí od těch méně významných až po ty velké slušně vydělávají. Plynuje jim z toho značný zisk. Za těchto podmínek bude však pokračovat dál a navíc existují fondy, které jsou postavené na principu čím větší destrukce, tím větší zisk. Vzpomeňte si na Black Rock. K diskuzi o bezpečnostní architektoře bohužel dojde až ke ve chvíli, kdy jedna ze stran prohraje. Zatím se ale ani jedna strana nepovažuje za poraženou. Ukrajinci se považujou za vítěze a Rusko se rovněž považuje za vítěze. Ani Evropa se nechystá přiznat porážku a pro vyjednávání zkrátka neexistuje žádný základ. To znamená, že v Abu Dhabu se vlastně nic nestane. V tom nejlepším možném scénáři dohodnout na se dohodnout na další velké výměně eh zajaců. Lidé se alespoň vrátí domů. Sice je otázné, kam vlastně někteří, který z Olešek skončili na frontě nebo někteří v nákupním centru čeká spousta zajímavých překvapení. Víte velice dobře, že ta záležitost humanitární kolem Olešek, že se hodně propírala v tisku, e kde Trump víceméně nahrával, eh, bych řekl, eh, tu humanitární záležitost na tu svojí manželku, na Melani a dá se říci, že eh chtěli na to Trumpovci navázat s dalšími pokusy, ale Jako Rusové řekli, že je jed je jeden Olešek stačil a navíc to byla velice velká humanitární pohroma, protože eh Ukrajinci si z toho udělali kampaň, že 17 autobusů dorazilo na Ukrajinu. Nikdo neříká, ale kolik lidí eh z těch Olešek bylo zachráněno a odešlo do Ruska. A ale zůstali i další lidi, který v Olešku zůstali, že neopustí a že si počkají na eh vývoj na frontě. Jdu dál. Pavel říká, je to ale filozofická otázka. Máme nejprve mluvit o zárukách a nebo máme nejprve ukončit válku a zastavit ji? Jenomže válku nelze jen tak ukončit. Bude pokračovat v jiných frontách