Ing. Vítězslav Pilmaier: Podivné cesty ropy a nafty mezi Ruskem a USA

H Krásný, příjemný dobrý večer, vážení přátelé, vám všem, kteří jste dorazili na dnešní speciální teďka stream v čase, řekněme neobvyklém. Nicméně eh v čase, kterej je a teď teda nevím, co by to udělal dobrý. Eh, kterej má své opodstatnění. Eh, nejdřív vás poprosím, abyste mi napsali do komentářů, jestli nás vidíte a slyšíte a jestli je všechno OK, protože >> eh tady teďka štelujeme. Vítě je můj pokusnej králík. Zní to blbě, ale je to tak. Nebudeme chodit kolem horký kaše, protože jsme na platformě Zoom a zkoušíme, jak nám to pojede, protože se tady budou dít věci. Ahoj, Víťo. >> Čau. Já doufám, že tě vidí, slyší a že jsou chudáci celý nervózní, co s nima děláme. >> No, >> takže doufám, že při tom pátku, že nám to prominou, no. A co ty? >> Já jsem v pohodě. Ještěješ. >> Ještě v šteluju trošku, ale v pohodě. Vše ok. Píšou naši miláčci. Viděj a slyšej. >> A dneska teď právě proč Víťa tento slavný den 1610 v 1919 mimochodem. Jo, eh, leta páně 2026. Tak jaký to máme téma? Víťo, no >> mě to právě baví a zajímá, takže povídej, jak to je a proč jsme se tady takhle sešli jakoby řek až mimořádně. >> No, já jsem si právě říkal, že všichni stále posloucháte ty tu teď to, co >> neboj se. Nic dobrý. Povídej. >> Že, že myslím si, že všichni stále posloucháte, co to vlastně se tam vyvíje. Mám to podruhý, Peťo. Hele, >> teď už by to mělo bejt dobrý. Teď už je klid. >> Takže snad se mi to tam neobjeví znova ta duchařina. No >> snad ne. >> Zvuková. To to je vždycky potom. >> Zvukařina. Duchařina. >> Zvukařina. No, takže víceméně ještě jednou ahoj všem a chtěl jsem jenom se s váma podělit o takové různé úhly pohledu na ten velký obchod, který udělali Američani s Rusama, co se týče týče tý motorové nafty. Trošku vám to chci vysvětlit. V těch souvislostech bych řekl i i jak bych řekl surovinových, jak to tam je s těma Američanama. Proložím to nějakýma i těma bych řekl politickejma hrama, které jsou a které se netýkají jenom jednoduchosti vztahu rusko-americké nebo americkoánské nebo americkoevropské. Ale jak ale chci pokusím se vám ukázat, jak je to mezi sebou propletený, uvázaný a zároveň jaké ještě další faktury do toho vstupujou. A dřív než eh o tom začneme mluvit, o těch souvislostech, tak by jsem byl rád, abyste si uvědomili jednu věc. Říká se, že Amerika eh je sobě strašná v Evropě. Není to pravda. Spojené státy americké mají spotřebu, která přesahuje přes 20 miliard barelů s tím, že oni vlastně zhruba 40% až 45 % musí dovážet e té surové ropy, aby nějakým způsobem pokryly svoje potřeby. Eh, samozřejmě, že jsou i vývozci ropních produktů, ale to nech vás neplete, protože tu ropu, kterou oni potřebujou, je velice důležitá z hlediska toho, že tu ropu, kterou oni vytěží, tak ne celou můžou spotřebovat. A o tom se dozvíte víc. Největším jejich dodávatelem ropy je sousední Kanada. Velice si dobře pamatujete, že s Kanadou tam měli takové ty haštěřivé půtky jako Trump vůči Kanadě, když vyhrožoval, že jí připojí a nebo že prostě ji osáčkuje svejma sankcema a podobně. A tehdy vlastně to nabudilo u kanadského premiéra eh ohlížet se po nových partnerech. Je pravda, že ta Kanada stále je velmi závislá na vývozu do Spojených států amerických. V podstatě ten vývoz nepoklesl tak, jak pohrožovali, jak hrozili Kanaďani. A ten vývoz ale nicméně doplnili o malé množství, které začali vyvážet především do Asie, jo, tam hned uzavřeli s Čínou dohodu, s Hongkongem, jo, a do těchto států. Takže víceméně 10% jejich vytěžené ropy se veze mimo Spojené státy americké a dá se říci, že trošku se časem na to spoléhají. Pokud by se prohloubila energetická válka mezi Evropou a Amerikou, tak se dost spoléhá Evropa na to, že by mohla z určité míře s tou Kanadou kooperovat. mohla, protože zrovna ropa z Kanady je druhu, který nezbytně Spojené státy americké potřebujou. Eh, dalšími jejich dodavateli Američanů jsou samozřejmě Mexiko a Saudská Arábie. A víte velice dobře, že ta Saudská Arábie je vlastně dneska velice, jak bych řekl, omezovaná svými možnostmi vývozu, že její kapacita byla zhrubána téměř do 10% původních jejich vývozích kapacit nebo řekněme vývozů jako takových. Samozřejmě, že nějaké množství dodávají do Spojených států americké i Gajána. No a vlastně poté, co začalo SVO, tak vlastně přestali Američané brát ropu z Ruska, že jo. A to de facto to šlo v roce 23 na nulu, takže v letech 24 a 25 nevzali ani kapku, ani dozkoumavky. Další věc, kterou nás na kterou vás chci upozornit, kterou abyste si pamatovali, protože se to prolíná v nějakých těch médiích a nedávají to do kontextu, bych řekl tak střednědobého a to jsou strategické zásoby ropy. Jo. Eh, já když jsem se na to díval, tak jsem viděl, že de facto strategické zásoby ropy eh v ve Spojených států amerických byvali přes 600 milionů barelů a v roce 21, respektive v roce 22 došlo k výraznému poklesu. To znamená, že za Bidenovy vlády došlo k výraznému poklesu na úroveň, kterou momentálně se snaží spojené státy americké udržovat. To znamená, že na úroveň nějakých 400 milionů barelů. Takže když si vezmeme, že Amerika delší dobou drží stále stejnou, bych řekl, úroveň těch 400 milionů barelů, tak to znamená, že to, co se děje na trhu ve Spojených státech amerických ohledně pohonných, že to nemůže souviset právě s těmi strategickými zásoby, na které některý poukazujou, že vlastně oni způsobujou ten e ten výpadky a respektive to tu cenov řekl tu tu cenovou horu, která začala v roce 2006 narůstat. Já dokonce můžu říci, že Trumpovi se přes všechny ty průšvihy podařilo mírně navýšit eh ty eh zásoby e sodové ropy od cirka k 9. říjnu protiu ruku, tak stoupili o 8 milionů barelů. Samozřejmě i deriváty z ropy jsou na vyšší úrovni, takže to se jim podařilo víceméně. A pak jsem si říkal, tak se podívejme ještě kromě tý ropy na benzín a ropu a a rop naftu. Jo, to jsou deriváty, který se vyrábějí z ropy. To vy všichni víte. Víte, že se to provádí de facto rafinaci se vyrábí, že jo. A když jsem se díval na vývoj cen, jo, tak je velice dobře vidět, že ta ty ceny na ropě, které byly v roce, když vezmu ropu Brand, jo, se pohybovaly kolem 42 eh dolarů za barel, tak potom v roce 22 opět za Bidena, jo, eh na trhu vyrostly ty ceny 70, 100 dolarů. To bylo v době ještě před, dá se říci, když vezmete rok 21, 70 dolarů, to bylo o 60 % víc než v roce 20 a to bylo v ještě před SVO. Takže argumentace, že cenový problém na světových trzech způsobilo SVO, respektive takzvaná válka na Ukrajině, tak je holý nesmysl. je to vytírání očí, protože ty problémy byly uplně někde jinde. Nejvyšší cena, která se eh byla dosahována na tý ropě Brand, byla v roce eh v roce 22, kde překročila 100 dolarů. Víme velice dobře, že i letos na jaře byly chvilky, kdy ropa přeskakovala tuto cenu. Potom klesala, dostala se v roce 25 na nějakých 70 dolarů, 69, 70 dolarů a vlastně v tom po útoku na Irán se otřásly právě světové ceny a znova to letělo nahoru a vlastně Trump najednou si uvědomil, že nech, že naletěl a že bude muset hledat nějaké cesty, jak korigovat tu světovou cenu na tom trhu, protože se mu to zač začalo promítat právě do cen na americkém trhu. Přitom se podržte. V Americe, když jsem se díval na ceny eh benzínu v Americe, tak jsou prakticky stále stejné. Když si vezmeme, že v roce 2020 to byl nějaký 2 dolar 217 za galon, jo, tak nejvyšší cena, eh, pane Biden, byla ve vaší době 3,95 za galon, jo, a v roce a 352 a teďko v roce 25 se dostala na 3 dolar 10. Vím, že Trump měl takový plán, že to ztratit až na 2,50, což se mu nepodařilo, protože mu cena teďko utekla a dostala se vlastně na vyšší ceny. Dostala se až na 4,50 za za galon, když budeme mluvit v galonech a ne v litrech, za 4,50 na na za galón. Tom to bylo k 12. říjnu 26. A za naftu, když si vezmete, tak ta nafta, která byla v ceně 2,55 za galon v roce 20 a to je prakticky bez jednoho centu 5 dolarů v roce 22, tak potom začala cena na trhu klesat a v roce 25 dosáhla hladiny 3,66. Ale bohužel v tomto roce právě nafta, která je důležitá pro průmysl, tak vyletěla na 6 celé zhruba 6,2 eh dolarů za galon. To je vysoký nárost větší než u benzínu. Jo, když si když bychom si eh vzali ještě i porovnání třeba eh těch jiných cenových hledisek, tak bysme prostě zjistili, že nejde o zásoby ropy, ale že jde skutečně o spekulace na trhu eh benzínu a nafty. A to je důležitý si říci, že vlastně v tom roce 26 zdražila výrazně nafta. To už jsem vzpomínal. A tím se dostáváme pomalu k té dohodě, která byla uzavřená mezi Ruskem a Amerikou, respektive eh Trumpem a Putinem ohledně dodávek motorové nafty, protože ta jim chybí a samozřejmě i eh zás určitých i dodávek ropy. A teď si musíme říct něco eh co je velmi důležité, jo? Uvědomme si, že vlastně dneska celé NATO bez Ameriky bojuj, Amerika teda taky bojuje, ale dobře. Celé NATO bojuje vlastně proti Rusku skrze Ukrajinu. To všichni víme, že a vlastně touhlectím z tohodlectho důvodu se stává celá ta speciální vojenská operace součástí mezinárodní politiky a překročila ty rámce, ať to byly, co jsme si dřív říkali, že to byla občanská válka nebo že to byla válka dvou národů a tak dále. Prostě to překročilo tento rámec. Přitom eh právě veškeré dohody kolem nafty, které teďko proběhly, dá se říci, že to je jeden z dalších politických tahů v této v válce, kterou vlastně rozehrál Trump s Putinem. Jo. A my si musíme říci, že republikánská strana, která je v současné době u moci a je u moci ve většině Spojených států, ve většině Spojených států, i když ne ve všech oblastech, jo? Tak eh a tak vlastně se se ona střetává s demokratickou stranou v tom boji a právě ta evropská část NATO je velmi úzce spojená s politikou, kterou prosazuje demokratická strana pana Bidena a spol. Jo, de facto tady na základě toholecto je vidět, že ten republikáni představovaní tím Trumpem, tak vlastně bojujou proti. Vy to všichni v těch médiích vidíte, čtete, ale prostě si to dosaďte do toho do té přesné šablony, že vlastně republikáni v té podobě s Trumpem, že bojujou s tou evropskou částí NATO a vnitrostátní boj vedou s tou demokratickou stranou. Tohleto se už projevilo při přípravě volby Trumpa, kdy eh proběhla dohoda 13. července eh 2024 mezi republikány a demokratickou stranou, kde se dohodli na tom, že teda demokratická strana nebude překážet volbě eh Trumpa za prezidenta. A eh ale byla podmínka, oni chtěli původně demokrati, aby Rubio byl viceprezidentem. Eh Trump s tím nesouhlasil. jako že ne, že ho třeba nechá dělat tu zahraniční politiku, ale že chce jako více prezidenta Venca. Tak to i dopadlo plus ty ostatní osobnosti, které tam byly. A de facto ten program, který si nastínil i v loňském roce ohledně rozvoje rozvoje postavení Ameriky a udržení pozic Ameriky ve světě, tak nějakým způsobem se rozjížděl. Víďme velice dobře, že eh já se ještě k tý Venezuele třeba vrátím, že že udělal ten tah na tu Venezuelu, což mělo, bych řekl eh víc právě Já to řeknu jinač. V podstatě Trump se vždycky nechal vyprovokovat ze strany demokratů k nějakému kroku, který ho dostal do úzké uličky. Jo. A přesně tohleto se stalo i začátkem tohoto roku, kdy a teď uvidíte další geopolitickou vazbu, kdy prostřednictvím Izraele vlastně Evropani eh vyprovokovali k tomu útoku Spojených států proti Iránu a oni si byli vědomi, ale ty ty evropská část na to si byli vědomí, že to že to je zničující podnik. Jo a oni jsou si dokonce vědomí, jak se ukazuje, že to bude ničit i Evropu v konečné důsledky, ale jim je to úplně jedno, protože pro ně jako je eh jako jak oni prostě se chovají a jak někteří i charakterizují jako liberální sektu Evropy. Jim nejde vůbec vo lidi, ale jde jde o to, eh, co oni chtějí dosáhnout. a de facto jsou připraveni i zničit tu celou Evropskou unii. Jo. A je jim jedno, co se stane. Naproti tomu samozřejmě i ten Trump bojuje o zničení Evropské unie, ale ale on bojuje o zničení Evropské unie jako central centralizované moci eh globální politiky. A de facto, když se na to podíváte, tak vidíte, že eh, i na tom mnichovské konferenci ten Vans to tam zkritizoval. Potom v loni Rubiho trošku couvil zpátky, ale dneska už jsou zase tam, kde byli v tom roce e 25, na začátku roku 25. A v podstatě jsou si vědomí, že ta Evropa, ta sjednocená Evropa vždycky v minulosti i teď prostě jako bojovala prostě proti tomu východu a prostě mějí rozvrátit tu toho východního souseda i za cenu toho, že zlikvidujou určitej blahobyt v Evropě. Evropě, že jo. A hlavně, že oni budou profitovat na tom drancování toho Ruska. To je jejich hra a my ji všichni vidíme, slyšíme a teď vám do toho řeknu další informaci, kterou si málokdo uvědomuje. Představte si, že ta dohoda o té motorové naftě se podepsala začátkem října, ale ruská nafta odrazila od břehu Ruska prvními tankery 22. září. To znamená v době, kdy ještě nikdo nic netušil, jo? V době, kdy tato dohoda jakoby ještě nebyla uzavřena, jo? A v podstatě, když byla uzavřena ta dohoda, tak ty tankery, který vezli tu naftu do těch Spojených států amerických, byly už ve vzdál ve vzdálenosti pouhých dvou dnů od Spojených států amerických. Rusové i Američani si byli vědomi toho, že musí pospíchat dřív dřív, než jim do toho hodí zase vidle ty protivníci. Jo. Přitom si vemte, že toho 22. září odjela odjel ten tanker s tou naftou, ale ten samej den Trump Trump oznámil, že podporu podpořuje myšlenku omezení vývozu nafty ze Spojených států amerických, aby podpořil nabídku ve Spojených státech amerických a z zároveň tím dosáhl snížení ty ceny. Já když jsem se díval na vývoj těch cen, dá se říci, že že určitej určité poklesy od toho 22. září tam byli a vlastně eh Trump to ocukroval ještě toho v těch dnech 27, 28. září, kde vlastně eh znova zdůraznil, že zvažuje eh zákaz vývozu eh zákaz vývozu té motorové nafty, že jo, a že ten vývoz by se rozšiřoval i na rafinérie. Eh, je třeba si uvědomit, že ten Trump eh, tyto kroky dal najevo, že se, že pochopil, do čeho se nechal zatáhnout a že se nedokáže prostě eh vymanit z těch katastrofálních vojenských akcí, jo. To znamená, hlavně eh mezi v tom arabském světě. A právě eh si byl vědom, že se blíží ty volby parlamentní, které budou probíhat toho 3. listopadu a vlastně ty jeho preference velice prudce klesly. Tam je dneska myslím ke včerejší dni tam bylo 7 %ných bodů rozdíl, jo, což není málo. Nicméně eh ta dohoda o tý naftě, která byla výsledkem eh silných zákulisních jednání, tak já osobně mám podezření, že ty zákulisní jednání začaly i při té návštěvě ředitele CIA toho Johna Redcliffela, který právě 25. srpna eh navštívil Moskvu a stále nikdo neví, o čem tam jednali. Jo, já si myslím, že tam byly i právě projednávaný otázky těch kroků, jo, které by měly vést eh nějakým způsobem eh k záchraně té politiky toho Trumpa při podpoře ze strany Ruska. Víte velice dobře, já když přeskočím, že ta dohoda byla uzavřena s tím, že Američani víceméně e některá ty sankční opatření eh pozastavili krátkodobě, i když jako Indie z toho byla celá překvapená, že oni oni stále spadali do té sekundární vlny těch sankcí. Jo, takže i když jsme nevěděli, co pan ředitel CIA tam vlastně řešil, tak právě média, když si přečtete, co tehdy psali, tak tam spekulovali, že že asi se řešila otázka války na Ukrajině, bezpečnosti a vztahu s Ruskem a vztahu Ruska s Iránem, protože je právě zajímala ta podpora Ruska Iránu, protože Američanů bylo jasný, že ten Irán jen tak pro nic za nic najednou nemá e obranné technologie eh které eh byly právě známy eh z Ruska. Další věc je docela zajímavý, že že 24. až 27. srpna. To znamená v té samé době, co tam byl ředitel CIA, eh byl v Moskvě přijat arcibiskup Paul Richard Kalex, já to jméno neumím se naučit, Peťo. Gala, tak nějak. Jo. A dovon je on ve Vatikánu je nejvyšším šéfem diplomatických služeb. Jo, ale v 14. ho vlastně poslal eh do Mosky a teď má on má jednu zvláštnou specializaci tento eh arcibiskup a to je, že je zároveň eh zpravorejským důstojníkem Vatikánu, jo, a je napojenej i na britskou aristokracii, která ovládá londinskou city. Jo, takže tenhleten člověk byl vyslán v době, kdy tam byl ředitel CIA, byl vyslán na jednání se zástupci Kremlu. A protože eh jaksi Vatikán má určitej zájem na řešení nejenom toho konfliktu, ale řešení i evropské evropské politiky a evropské struktury. Tak bych se nedivil, kdyby náhodou se někde nepotkal nepotkal s tím ředitelem CIA někde na večeři a eh neprobrali nějaké věci. O to o to víc mě překvapilo nebo řekl mě bylo pro mě překvapením, že Vatikán vlastně během jednoho měsíce tam poslal, to už jsem vám vyprávěl, toho kardinála Mateo Zupiho, který e je velkým e odborníkem na likvidace různých vnitro vnitrostátních převratů a e uspořádání těch záležitostí. A právě to byl ten Mozambí byl jeho e takovým, bych řekl eh perfektním číslem, kde on dokázal vlastně podřídit veškerou ekonomiku toho Mozambiku a eh říká Mozambiku, Maroka. Já se omlouvám, kdyby to došlo. Maroka podřídil právě Vatikánu a eh je dobré, že on i když jako by se zajímal spíš zabýval těmi sociálními, humanitárními věcmi, tak nicméně eh nejelako obyčejnej jako jako vyslanec humanitárním mandátem, ale bylo tam doloženo, což jako je taková takovej signál, že je zvláštním vyslancem, jo, s humanitárním mandátem. To znamená, že eh tam přijel dohadovat ještě nějaké eh další věci. Samozřejmě, že dohoda o naftě a ropě mezi Ruskem a Amerikou eh má technické nedodělky, protože například stále platí nevyspořádání nebo neuspořádání provádění převodu peněz s centrální ruskou bankou. A a jako fakt je to, že v dnešním digitálním světě je to spíš technická záležitost, jak v podstatě vyřešit převody peněz za hmotu, která se dodává. Já sice nemluvím, o vy jste slyšeli, jaká o jaká čísla se jedná těch dodávek motorové nafty, že to má dělat až 5 milionů. Myslím to, že to má být za půl roku. To znamená, že poměrně nemalé množství, ale každopádně eh vyřešení tohodlectoho problému získá malé desetiny nebo setiny procentelních bodů ve prospěch Trumpa, co se týče nastávajících doplň doplňujících voleb. Jo. Takže je důležitý, že že ta transakce ropa, ropa a motorová nafta nebo motorová nafta a ropa eh nebyla to obyčejná obyčejný kontrakt jako obchodního charakteru, ale že měl velmi silný právě ten eh politický odstón. Jo. A je docela zajímavé, že tady samozřejmě, že evropská elita takzvaná okamžitě ve velkém řvalo. Nelíbilo se to ani Izraelu. A eh je zajímavé, že v této situaci můžeme charakterizovat, že došlo k zajímé zajímavé konfiguraci vedení Spojených států amerických a vedení Ruské federace. kteří společně jednali proti vedení evropské části NATO. Jo, to je velice důležitý si uvědomit, protože to potom souvisí i s tím, co dneska eh sledujeme na Ukrajině. Samozřejmě někteří se ptají, jestli teda to bylo pro to Rusko výhodné. Eh, pojďme si vysvětlit jednu věc. Pro Rusko je to každopádně výhodné. Vemte si, že cenový nárůst na ropu, který proběhl v tomto roce 26, tak právě v těch letních měsících ta cena byla taková, že měsíční eh výnos, to znamená rozdíl běžné ceny, kterou mají oni kalkulovanou Hrusové ve výši 59 dolarů, eh tak eh tak těch 59 dolarů za tonu, tak oni v podstatě tuhlectu částku inkasovali ve výši 93 dolarů. A ten cenový rozdíl, který tam byl, tak spočítali ruští experti, že to vlastně vykrývá ten objem prodeje ropy v těchto navýšených cenách. Tak ten cenový rozdíl pokrývá roční výdaje Ruska na válku na Ukrajině. Takže jeden měsíční výnos pokryl ruské náklady na válku. na Ukrajině. >> Já bych jenom dodal, prosím tě, ta cena byla za barel, ne za tunu jako tunu ropy za 50. To by >> Jo, promič. >> To bych taky bral, ale >> že jo, viď? >> No, jinak já jenom doplním, eh, ti tady do toho hned vlítnu, protože jsi mě navnadil. Eh, share. Počkej, já tady zašéruju totiž jeden a doufám, že to bude vidět. Vidíš to? Vidíš, >> já mám všecko maličký. Ty >> to máš maličký. Tak si to rozklikničky. Rubio říká, že Ukrajina zaútočila na lodě spojené. >> Toleto, prosím tě, eh todleto je Washington Examiner. Jo, já jsem to přeložil teda po strojové do češtiny, kde Rubio právě eh říká, před několika měsících několikrát Ukrajina zaútočila na lodě eh z Spojených států. Jo. AD. Právě. Krásně to tady. >> Já to můžu okomentovat. Jo, ono to až tak >> oni totiž to tahaj eh pod pod stídovou flotilou už nějakou dobu ty eh ty tu naftu a ty ropný produkty Američani v tichosti a takže obchod mezi Ruskem a USA není nic novýho. Tady bych dodal, že jenom zlomek firem, že jo, e, bylo, který eh odešly z americké americký firmy, který odešly z ruskýho trhu a právě kšefty naopak se zvyšujou v době SVO mezi USA a a >> tam jde o tam jde o to, že že eh nevě >> prostě existuje takzvanej hub, jo, >> v Kaspickým moři, na který se zaútočilo a byly tam právě lodě pod cizí vlajkou, které pracovaly pro Ameriku. Jo. A právě Ukrajinci, když zaútočili, tak eh zaútočili vlastně jakoby na ruské na na lodě, které vezou ruskou ropu a neměli znalost o tom, že by to byla ruská ropa pro Ameriku. Jo, buďme trošku jako i v tomhleom přesnější. >> Ano, on to tady píše, že že ne to ne, že neúmyslně. No >> jo tam. >> Takže >> takže to to bylo, ale to už je dva měsíce asi ne zpátky. To už je, >> ale to znamená, že Američani už dlouho kšeftujou s ruskou ropou. >> No oni >> nebo s ruskou naftou a s ruskými produkty. >> No. No. Jo, ale přitom eh oficiálně vykazujou nula dovozu z Ruska, jo. Takže jenom abysme si řekli i tuhlectu stránku, což jsem vzpomínal. >> Mhm. No a teďko k tý výhodě finanční, jo, tý Ruska. Takže jsme si řekli, že každopádně oni na tom vydělávají, mají na tom perfektní profit. Když si řekneme, že jenom ten cenovej rozdíl, jo, který se teďko dosahuje na na burzách, jo, těch 90 dolarů proti těm plánovaným 60 dolarům, tak si ještě musíme říci, že Rusové mají těžební náklady na ten jeden barel. teď. Jo, jo. Mají zhruba 15 až 20 dolarů, takže mají tam poměrně dobrej profit, ze kterýho teda pouští ty slevy pro ty svoje partneři, který na tom teda taky vemehentně vydělávají, jo? A teď je třeba si i k tomu říci, že že proč jako se to hejbe všechno na tom trhu, protože nejlevnější ropa je v Saudské Arábii. Tam se těží v rozsahu kolem 5 dolarů za barel. Jo. Eh, takhle, takhle jako Saudi těží ropu. No a tím pádem mají krásné profity z toho prodeje, prodeje na trhu. A eh když si vezmeš, že eh než e byla zahájená válka v Iríánu, tak ty ceny eh jako byly eh za ten dolar prodávaly za 60 až 7 dolarů. Jo, takže to bylo pro tyhlecty všechny státy velmi pozitivní. A já když si když si vezmu za kolik těží Američani, tak oni to mají podstatně dražší. Ale největší jako otázka bylo, že Trump se přepočítal s tou Venezuelou, protože on tam počítal, že eh uchopí ty těžební ložiska. No a tam se ukázalo, že i ten tam kdysi předtím byl i jiné firmy, které on předpokládal, že mu budou děkovat jako Trumpovi a že že se tam vrhnul na těžbu, tak mu poděkovali, že teda, že ne, protože eh ta ta těžba je tam vyloženě těžká. I ta ropa je těžká, to by potřebovala Amerika, ale ta těžba se tam pohybuje v nákladech od 50 do 100 dolarů podle toho, v jaké lokalitě se to nachází. A to je logické, že těžit něco za 50 dolarů, když máš eh obchodní cenu, která se pohybuje na burze kolem 90 dolarů. A ty ještě navíc máš potom i přepravní zvýšené náklady na tuto ropu, protože tím, že není vaská, jako není dost tekutá a je hustá, tak z tohodlecto důvodu jako ta ropa je těžkodobyvatelná a ta celá ta infrastruktura kolem tý těžby vyžaduje určitej čas a a prostě výrazné náklady, jo. Když si vezmeme těžbu ve Spojených státech amerických, tak tam víme, že Amerika většinou má lehkou ropu. Jo. A teď si řekněme trošku k tý ropě jednu věc. Co to znamená lehká ropa? lehká ropa znamená, že eh že ty většina těch úhlovodíkových řetězců v tý ropě jsou krátké, jo, jsou relativně krátké a přepočítává se to na počet atomů uhlíku v molekule, jo? Takže ta nejlehčí eh ropa eh se pohybuje kolem nějakých pěti uhlíků. pěti v tý molekule, jo, když sede na motorovou na naftu, tak tam má nějakých 9 až 10 atomů uhlíku v té molekule, že jo. A ty těžší stroje nějaký ty zemědělský a tak dál, který používají tu těžší, takovou hutnější naftu, tak ty používají naftu s tou hustotou 11 až 12 uhlíků e v jedné molekule. Z toho důvodu vlastně, když si vezmeme ještě ty uhú uhlíky ve vyšší fázi, co stávají při tý rafinaci, tak to už jsme se dostáváme do olejů a topných olejů a a podobně, jo. Takže eh ve Spojených státech e tím, že mají lehkou ropu, tak není problém s benzínem vyrobit, jo, protože mají lehkou, mají to mají ty uhú uhlíkový řetězce krátký a tím pádem ta rafinace je jednoduchá. Ale co mají problém, to je to, že potřebujou tu těžkou ropu, aby mohli vyrábět tu motorovou, naftov a maziva. A proto teda tu těžkou ropu dováželi. Samozřejmě tam se počítalo s tou Venezuelou, ale oni to dováží i z Kanady, ale Kanada pokrývá nějakých sice 63 % dovozu, potřebného dovozu a zbytek si musí dovážet, tak zůstává ve hře. Venezua, která je momentálně nepoužitelná, tak zůstává ve hře právě pro ty Američany zkušená ropa z Iránu a z Ruska. Jo, ty Saudové až tolik ne. A právě z toho Iránu si to zazdili tím útokem v tom únoru, že jo. No a Rusko bylo sankcionované, takže oni museli řešit tohle tohlecto zásobovací dilema, jak do toho jít a jak to potom pořešit. Takže co navíc oni potřebujou mít pořešený v té geopolitice ty dodávky tak, aby to bylo dlouhodobě garantováno a ne, že dneska to a a zítra jinak. Jo, takže víceméně tyhlectví ten Netanahu prostě navrtal toho Trumpa do tý války s tím Iránem a tím ho vlastně i e odřízl. Jo. A když si vezmu, že se říká, že v Americe jsou velké zásoby eh těch té ropy, tak eh tyť máme teďko na mysli tu těžkou ropu použitelnou pro výrobu motorové nafty, tak je třeba si uvědomit, že eh takovoudle ropu, když těžíte ze Štěrku, z písku, jo, tak je to poměrně eh levnější než to, co mají Američané v těch břidlicích, jo. A navíc si řekněme na rovinu, že těžba z břidlice, to je prostě likvidace přírody, velice těžké ekologické dopady, jo. A navíc ekonomicky ta těžba je eh právě kvůli těm technickým důvodům téř té té břidlicové ropy pětkrát až 10krát vyšší oproti těm pískovcovým eh ropám. Jo, takže proto i ta Venezuela. >> Myslíš náklady? Náklady na těžbu. >> Ano. Ano. Náklady na těžbu. >> To jsem neřek. Děkuju za doplnění. Jo. Takže tohlecto oni právě proto to hledají ve světě, jak se k tomu dostat, jo, a jak to vyřešit. No a teď ještě v tom Iránu jsme si to řekli, co a je, tak oni by ještě mohli zkusit z toho druhého břevu vzít tu ropu v tom persském zálivu. Jenomže víme velice dobře, že Hormus je uzavřenej Iránčanama, že jo. A teďko ho vlastně uzavřela ta jemenská vláda, která tam vládne, ty Itiové, že jo, kteří nedovolujou eh víceméně Saudům do toho Rudého moře eh dodávat velké objemy. Takže oni a navíc Hitiové uzavřeli i ten eh ten to vyústění z Rudého moře do eh toho zálivu prského. Takže i toto tadle cesta je uzavřená. Takže z tohodleho důvodu oni nějakým způsobem ty Arab ty Američani mus byli dotlačeni koneckonců k tý dohodě o tý motorový naftě a a ropě právě eh k těm eh Rusům. Jo. Eh, nebudu se o tom jako nějak podrobněji zajímat. jenom jsem vám chtěl vysvětlit, že že největší svinstvo, které se u nás za eh nevysvětluje a které způsobil Saudové, protože eh když byl pohřet pohřeb eh iránského vůdce, tak eh eh Irán poslal svoje letadlo do Jemenu. eh letadlo naložilo zástupce jemenské vlády, vezli je na pohřeb a když je vezli zpátky, tak Saudové na ně poslali rakety. A samozřejmě to vedlo k tomu, že je, že Hitiové okamžitě od té doby útočí na všechny možné eh saudská letiště a na civilní některé pikty civilní místa jako odvetu za to, že Saudové eh útočí eh začali s těmi útoky na ty na ty civilisty dříve a takže tam to to vzájemná, jak bych řekl zub zub za zub se tam taky postupně i eskaluje. Takže když si to řekneme, shrneme, tak prostě Trump tu situaci s Iríánem jednoznačně prohrál, jo. A e víceméně eh byl smysl, aby si zaručila Evropa a ti ostatní, aby si nastoup, aby si zabezpečili jeho porážku. Jo, ale on zase nemůže přiznat pro hru, protože to by by to by prostě oni v Americe nemají rádi poražence, takže eh z tohodle důvodu on nepřizná tu prohru, proto ji nepřiznávat. Někteří říkají politologové, že by bylo lepší, kdyby řekl, že no tak jsem to nezvládám, jdu tam odsaď. Ne, to by byl konec jeho kariéře úplně a odrovnal by i eh