MAINSTREAMOVÝ DETOX

22:46

STŘEDA 30.ZÁŘÍ30.ZÁŘÍ 2026

Ilona Švihlíková: "Česká ekonomika pořád jede na kvantitu. A změna je v nedohlednu."

Ilona Švihlíková Official

Ilona Švihlíková: "Česká ekonomika pořád jede na kvantitu. A změna je v nedohlednu."

Přepis videa

Zobrazit / skrýt přepis

Dobrý den, vítejte na youtubovém kanálu Ekonomika v souvislostech. Dnes jsem si připravila téma, které se výsostně týká České republiky a sice na základu, který vydává Český statistický úřad, vývoj české ekonomiky ve druhém kvartále. Teď si řeknete, ježišmarj, to bude nuda, to bude hrůza, [smích] co nám to tady připravila. Eh, on ten dokument je poměrně rozsáhlý. Odkaz na něj najdete pod tímhle videem. Já jsem se snažila e vybrat některé trendy, které považuji za důležité. Snad je malinko zasadit do kontextu s tím, že samozřejmě je tam celá řada témat, kterým se na základě toho chci věnovat, ať už to je vývoj zahraničního obchodu, což jsem koneckonců vystudovala, takže bych měla. E a samozřejmě také třeba postoje e některých představitelů centrální banky, kteří zase jako tvrdí, jak nám tady hrozně rostou mzdy, jak je to proinflační, což mě vždycky úplně jako No, [vzdechy] mám na to určitý názor, takže to budou další a nezap nezapomněla jsem na to téma, o které jste si psali a to bylo vlastně reflexe politiky, alternativy Folchland, AfD, ale samozřejmě spíše v té ekonomické oblasti, i když na rovinu oddělit ekonomiku a politi je nemožné. Vždycky tam to spojení bylo silné a myslím, že v dnešní době zejména se zapojením těch všech takzvaných bezpečnostních aspektů je to ještě silnější. Ale snad vás tohle video nebude nudit a pokusím se pro vás tedy zprostředkovat nějaký obrázek toho, ano, pokud bude kamera spolupracovat, obrázek toho, e, jak tady ta česká ekonomika vypadá. Je tam reflexe za ten druhý kvartál. To znamená, máme údaje vlastně za první polovinu eh tohoto e roku a řekněme, že eh tam najdeme některé velmi optimistické momenty a některé, které já považuju za varující. jeden z těch klíčových problémů, který je v té české ekonomické debatě, pokud vůbec něco takového existuje, protože v poslední době už je to jenom vulgární překřikování se a já už jsem z toho naprosto znechucená a nemůžu už se na to dívat, protože ta míra primitivismu a sprostoty v těch takzvaných debatách překračuje všechno, co já jsem ochotná tolerovat. O obsah koho sprostěji a dříve urazí. Prostě je to absolutní primitivizace politiky a asi jste pochopili, že se tohle nemím prostě účastnit. A proto mám taky tenhle kanál, abych jako mohla sdělit eh některé věci trošku jiným způsobem. Tak pojďme se na to teda společně podívat, jak si ta česká ekonomika ve. Eh tohle je dekompozice HDP. Teď jsem vyděsila i ten zbytek, co ještě vydržel u obrazovky. Eh, je to velmi užitečné, ale obecně nám to prostě říká, která složka nám táhne, tak říkajíc tu ekonomiku. To znamená, my pak zkoumáme, co je ten motor, eh, a nutně pak zkoumáme, co za tím motorem je. To znamená, jestli ten pohon je třeba jenom krátkodobý, eh, nebo jestli má šanci na to vydržet déle a podobně. Eh, my vidíme už několik kvartálů to, že ten motor je spotřeba domácností, což vůbec není špatně. Protože ta spotřeba domácností dostala neskutečnou dardu, stále bych řekla nedoceněnou za působení eh minulé vlády té velké inflační epizody, té pádivé inflace. Tak ta spotřeba skutečně snad propadla se nejvíc v rámci zemí OECD. Takže ta kompenzace probíhala poměrně e hodně dlouho, ale vidíme tam i nějaký dobrý nárůst investic. Pro spotřebu domácnosti je samozřejmě klíčové to, jakým způsobem očekávají tu budoucnost. To znamená, jak formulují svá budoucí očekávání. To platí i u firm a u invest u investic tam samozřejmě ještě mnohem intenzivněji, protože ten časovej horizont dlouhej, že jo, na ty investice. No a u domácností se hlavně díváme na to, jakým způsobem se prostě vyvíjejí mzdy a inflace. To znamená, jak vypadá jejich kupní e síla. Zavědomí toho, že mzdy jsou stále klíčovým zdrojem té kupní síly. Máme samozřejmě lidi, kteří žijí z kapitálových příjmů, máme lidi, kteří žijí z renty, máme eh lidi, kteří žijou jakoby z kategorie sociální dávky, to nerada tady používám, ale tím se myslí třeba i důchody, což taková kategorie jako já to úplně to není sociální dávka, takhle jako z hlediska některých ekonomických členění je, ale to radši nebudu tady zabíhat nebo už vypnete úplně všichni. Takže tohleto není úplně špatný a samozřejmě ta role těch investic je v tomhle ohledu optimistická, protože tam může být jako i to dobré vnímání do do budoucnosti. Takže tohle je tohle je docela fajn. To znamená ta vláda jako má nějakej prostor, že jo. Teď je otázka, jak ten prostor dokáže využít. A teď nemyslím fiskálně jako nutně na výběr daní, jo, myslím jako spíš prorůstově. Na druhou stranu ale platí, že ta česká ekonomika prostě ten nemá ten potenciál, co bysme chtěli, jo, teda respektive co bych já chtěla. Eh, my jsme potřebovali mít ten potenciál někde okolo 4 % a to nemáme ani omylem. Ani omylem prostě tenhle růst tohodle typu prostě eh nedáváme, což si myslím, že je velká škoda. Takže my jako jedeme na to maximum nebo blízko toho, což třeba bude vidět na zaměstnanosti a na důchodovým účtu. To budou další témata, ale jako ten náš potenciál není dost velkej, no. E, uvidíme, jestli se nové vládě podaří, nebo nové vládě, onž tam budou skoro rok, eh, podaří s tím něco něco udělat. Prozatím to úplně nevidím, ale zase nechci být přehnaně kritická. Vidíme určité zlepšení v průmyslu, eh, ale není to moc ten zpracovatelský. hodně tam třeba eh byla výroba, rozvod elektřiny a samozřejmě u toho průmyslu vždycky se musíme dívat, jak vypadala ta základna toho minulého roku. To znamená, tam máte nějaká mezikvartální, respektive častěji meziroční porovnání, takže tohle je tady poměrně eh poměrně důležité. Zase vidíme tady takovou pěknou jako eh dekompozici. Eh my jsme ekonomika, která je stále velmi průmyslová ve srovnání s ostatními vyspělými zeměmi. Často se to bralo jako něco, za co jsme měli být kritizováni. Já si myslím, že to je obrovskej benefit mít průmbyslový kapacity, mít lidi, kteří to umějí, uchovávat si tu znalost a ten lidský um. To je jedna z nejdůležitějších věcí a aktiv vůbec. My si toho moc nevážíme se. E, se obávám, stále platí ta důležitost toho automobilového průmyslu, který na sebe prostě masivně navazuje ty další obory. To znamená tam ten jako síťovací nebo ten spíš jakoby spill over effect je obrovský v té ekonomice a u nás se prozatím neprojevuje nějak jako výrazně negativním negativním způsobem. Eh, vidíme, že se dařilo i spotřebním oborům, kde je tam nějaký ten finální zákazník. Eh, viděli jsme, že se projevuje to zbrojení. To je zejména kovo. Tohle je nešťastný jako. Jo, samozřejmě ty lidi, když se s nima budete bavit, tak vám jako nebudou proti zbrojení protestovat, my máme práci díky tomu, že jo. Což je přesně to, co se má teďkon stát v Německu, kdy místo automobilky bude Ren Metal. Jo, a tyhlety věci. Já víte, že vy víte, co já si o tom na to myslím. A podotknu jenom znova, že je velikánský rozdíl, když v ekonomice dominuje prostě ta výroba, dejme tomu, soukromého sektoru, který je nějak navázán na malé střední podniky vytváří nějakou síť a je velkej rozdíl, když to jsou prostě státní zakázky centrálně daný, to je úplně jiný systém, vytváří vám to jiný ekosystém v té ekonomice. Eh, a v tomhle případě si fakt nemyslím, že šťastnej. Roste spotřeba plynů elektřiny. To je věc, která nás bude velmi silně zajímat. Zajména samozřejmě u cen zemního plynu, které se šplhají nahoru z důvodů, které jsou vám jasné. Katar, velmi obtížná možnost vyvážet zkapánělnej zemní plyn z hormózu. Tam jako ty alternativy nenajdete a přetahování se s Ásií, což se prostě na těch cenách nutně bude podepisovat. E a ta spotřeba elektřiny globální problém. My vidíme ty nové technologie, zájem o nové obory, to jsou všechno energeticky extrémně náročné věci. Samozřejmě na špici budou datová centra a ale i jaderní elektrárny prostě, který prostě potřebujou jako hodně vody a tak dále. Prostě my potřebujeme obrovský množství energie a ta elektřina je jedna z nejvýraznějších položek globálně a budou to neskutečný výdaje opět globálním v globálním měřítku a budeme se muset často jako rozhodovat, který z těch výdajů budou hrát prim. To je velikánskej problém všech vlád dneska. To znamená, jak vlastně správně prioritizovat, jo? A když se podíváte, jak roste obsluha dluhu, tak vám začne být jasný, že to je docela jako nalehký ořeh. No, tak kdyby se škrdli na zbrojení, tak by to bylo trošku lehčí. Tak e nedaří se strojírenství a samozřejmě ta těžba prostě beze sporu jste zaznamenali, že byla zastavena těžba černého uhlí. Já to považuju za jako velkou chybu. Prostě každá země má hrát s těmi kartami, které má primárně, s tím, jaké má surovinové bohatství a snažit se s tím rozumně nakládat. U nás bohužel patříme k těm zemím, které dlouhodobě se svým potenciálem nenakládají moc dobře. Zakázky táhne táhne zahraničí, které jak říkám bude buď ve videu a nebo e v rámci mého ekonomického klubu, v rámci analýz, které tam rozesílám každý eh týden. My potřebujeme zoufale diverzifikovat ten náš zahraniční obchod. To už to nikdy nebude. To, co to bylo, ty investiční celky po celém světě, to už asi nedáme nikdy dohromady. To jsme si nechali idiotsky rozbít a to se strašně těžko obnovuje. Nejsem si vůbec jistá, že to je možný jako i z hlediska lidí, kteří by tohle dokázali a politický podpory samozřejmě. No, eh, je docela já mám ráda jako se dívat na to, co trápí firmy, jak to hodnotí. To neznamená, že musíte jako být v souladu, ale je dobré prostě tuhle informaci. eh mít. Tady vidíme, že roste význam toho, že není poptávka, ať už domácí nebo zahraniční, což vždycky jakoby ukazuje na nějaký jako problém třeba zpomalení ekonomiky nebo nedejbože nějakého většího šoku nebo krize. Samozřejmě, že z různých oborů zaznívá neustále a to platí dekády u nás, jo, de facto nejsou lidi, jo. Eh, ten problém si ještě naznačíme u trhu u trhu práce. Ale eh to, že česká ekonomika je extrémně flexibilní v nasávání docela velkého množství zahraniční pracovní síly, tak to není nová věc. To už se prostě projevovalo za minulého režimu s příchodem třeba vietnamských pracovníků a podobně, jo, nebo pracovníků z Kuby. To znamená [frknutí] jako tady jsou prostě určité strukturální rysy, které pořád jako vedou k tomu, že ta pracovní síla e se vstřebává nějakým způsobem. Plus je tady samozřejmě demografie, která tady je, jaká je. To by zase bylo na samostatný téma, který možná naznačíme u toho důchodovýho účtu. Eh, no, tak obecně se daří daří službám. Ta ekonomika se stává více službovou. Eh, poptávku vidíme jak ze strany firem, tak ze strany domácností. Eh, trvá ta výrazná změna spotřebních zvyklostí, kterou způsobila nebo možná urychlila pandemie. To znamená výraznější nakupování přes e internet. Trvá taky dominance prostě nadnárodních řetězců v oblasti potravin. Obrovský obrovský téma, které se týká našich zemědělců, našeho potravinářského průmyslu. Stejně tak trvá ta extrémní vazba na slevy. Eh a teď zase se dočtu v komentářích, ale oni ty lidi jsou chudý a musí mít slevy, ne? To je prostě česká obsese něčím, co vůbec jako sleva sleva není. Nevím, jestli se proti tomu dá eh dá něco dělat, ale je to něco, co obrovským způsobem ten trh deformuje a vytlačuje to prostě kvalitní český český zboží, kvalitní český potraviny, který pak hledají samozřejmě jiný hoditový kanály, který nebudou nikdy ale tak masivní jako ten nadnárodní řetězec, jo, to je jen tak to jen tak na okraj. A samozřejmě nám se mění i struktura té zaměstnanosti, nám dlouhodobě klesá průmysl. Ale teď se ještě podíváme na ty inflační tlaky, aspoň takový jako základní přehled. No, tak ty inflační tlaky samozřejmě v té ekonomice jsou, že neboť by tam nebyly, jsou zejména e v té oblasti energií pohonných hmot. Eh, velmi brzo se samozřejmě objeví i v těch dalších sférách. Když se podíváte na ceny zemního plynu, tak je jasný, že prostě jako ten dopad tam eh tam bude. Ten dodneska se stará o to, že ten celkově ten inflační tlak není tak masivní. jsou právě ceny potravin. Samozřejmě jsou tam rozdíly v tom koši, ale celkově připomenu pro ty, kteří by teď vehementě nesouhlasili, že každý z vás má svůj vlastní spotřební koš a že tady operujeme s tím, co pro nás sestavil Český statistický úřad. A je dost dobře možné, že vaše zkušenost eh je jiná, že bude eh prostě záležet na tom, jestli bydlíte v bytě, jestli máte domek, jestli eh máte, já nevím, vlastní slepice, eh je kam chodíte nakupovat, jo, prostě čím to píte, pokud nenosíte doma čtyři svetry. Zkrátka dobře, tohle všechno bude hrát velkou roli a proto tolik lidí bývá často znechuceno z těch průměrných, ať už je to index spotřebitelských cen a nebo třeba [frknutí] úroveň jako průměrné mzdy, protože se v tom zkrátka nevidí a potom mají pocit, že to vůbec nekoresponduje s tou jejich životní zkušeností, s tím, co oni konkrétně zažívají. Takže takhle to prosím jako berte. Ale pro mě to zásadní je, že prostě na jedné straně vidíme tlak a na jedné straně vidíme prostě to, co nám to drží. Pokud se začnou zvyšovat ceny potravin, prozatím nemáme úplně intenzivní náznaky, ale prostě jako ty hnojiva byly extrémně drahý, pšenice jede nahoru. Nemyslím si, že ty evropské trhy budou úplně imunizovány před těch zemích. Ten dopad bude podstatně výraznější. Už je samozřejmě, ale nemyslím si, že my tomu jako úplně dokážeme dokážeme uniknout. Tak jak vypadá eh trh práce? Samozřejmě obrovský příliv pracovníků ze zahraničí, e zejména zejména z Ukrajiny, kde to vstřebání bylo asi nejvíc v sektoru služeb. Ubývají stále pracovní místa v průmyslu. Tam jsme na tom trošku podobně jako Německo. To znamená ten vrchol je někdy 2018, 2019. Akorát ten propad není tak hluboký nebo tak dramatický, jako je v tom Německu, ale prostě z hlediska zaměstnanosti v průmyslu, tak tam už toho vrcholu prostě e bylo bylo dosaženo. Dlouhodobě jsme v situaci, kdy máme obrovský strukturální nesoulad mezi tím, co chce, co se chce, co chtějí fermy a jakou kvalifikaci prostě nabízí nabízí lidé. Tohle je problém řady zemí zase, abychom nebyli úplně jako eh sebemrskači, ale je to tak prostě tady prostě řekněme, že jak ta jak ten zájem lidí, tak ta vzdělávací soustava, koncepce celoživotního vzdělávání tady jako je velký prostor pro zlepšení. Tam jako nemůže být eh nemůže být sporu. Já osobně si myslím, že je tam ještě velký prostor pro další automatizaci v té eh v té české ekonomice. Ona není zas tak úplně nízká, ale zase není na svém potenciálu eh rozhodně. Eh no tady jsem dala ty eh výdělky, které stále zaostávají za úrovní roku 2021. To je myslím, že docela důležitá důležitá zpráva. zejména vzhledem k tomu, co teď zaznívá z České národní banky, které se nelíbí, že jako rostou mzdy, tak u řady povolání stále probíhá ta kompenzace právě z těch velmi silných inflačních eh inflačních let. Někde už je dávno dokončená, ale někde ne. No a tady jsem musela prostě poznamenat, že skutečně dochází k velkému přesunu té pracovní síly a že my vidíme, že ubývá v průmyslu a roste veřejné správě, v obraně, vzdělávání, zdravotní sektor. Má to samozřejmě eh řadu konotací. To se týká ano stárnutí populace, potřeby zdravotnických služeb a teď zase jakáich efektivita, že jo. Jak moc se orientujeme na to, abychom lidi vyléčili, protože ty západní zdravotní systémy jsou orientované na to, abyste se léčili, pokud možno na věky jako jo. [smích] [frknutí] A to chce samozřejmě i farma byznys, jo. A u toho vzdělávání prostě obrovskej problém s inkluzí, neskutečnej. Já jako nechápu, že respektive chápu, ale vadí mi, že prostě ten úplně zvrhlej koncept tý inkluze dál trvá, kterej nejenom, že nemá výsledky, ale ještě je kontraproduktivní pro ten vzdělávací proces a je strašně drahej. Takže tohle prostě tady se v tom se v tom pokračuje. Eh, jinak ta ekonomika česká prostě dlouhodobě tady je tlak na to, aby se rostlo extenzivně. To znamená ne tou produktivitou práce, ale extenzí víc lidí, víc Ukrajinců, víc hodin. Jo. Eh, tohle není nic novýho, jo? Tole je prostě modus operandy, který který máme dlouho. Je to modus obstě spíš rozvojový země na rovinu, natvrdo. Jo, my potřebujeme přejít na produktivitu, což neznamená, že čeští lidé jsou lidní. To znamená jednu jedinou věc. Mít finální produkt, mít svojí finální značku. A tím se zase dostávám k tý strukturálním věcem. Jo, ale u nás ta debata bude jako, že se málo maká, že tady musíme mít ještě víc těch Ukrajinců a Kazachzachů a Peků a Filipínců a Mongolců, já nevím čeho, všeho ještě, aby jako ukázali jako jak se tady e jak se tady maká. Jo, ta produktivově ta práce jako se počítá trošku jinak, že? A ta hodnota toho finálního produktu, jeho ocenění, ta finální cena, jestli jste příjemcem ceny nebo tvůrcem, jestli jste příjemcem nebo tvůrcem ceny, to je to, co tady běží v české ekonomice. Ale nebojte se, o tom toho se žádná debata jako beze sporu nedotkne. Debaty budou o tom, jestli se zruší karenční doba a se bere nezaměstnaným podpora, protože takhle to funguje v tupé neoliberální debatě včer. Tady máme nějaká čísla zahraničních pracovníků. zase téma, které vás možná možná zaujme. Máme k tomu i podrobnější údaje. Berte tohle jako takový jako základní e základní přehled. Ale jak říkám, ta česká ekonomika bohužel je tradičně za mě bohužel jednoznačně, jo, a teď to neberte jako cizí šovinismus. Prostě je zvyklá nasávat pracovní sílu, takže jít tím množstvím, jo, jde se přes množství. A já bych prostě chtěla, aby se šlo prostě přes tu kvalitu. To znamená, aby ta produktivita práce byla právě daná spíš prostě obsahem vědy a výzkumu, finalitou, značkou, obecně tím, čemu říkáme vyšší přidaná hodnota. Jo, ale prostě tohleto se nám nedaří. Ono to taky možná nemusí bejt zas tak velkej zájem. U nás se jede přes tu kvantitu, jo, to znamená víc Ukrajinců a víc hodin se bude makat, jo, což vám samozřejmě může dát ekonomický růst, ale jako není to cesta mezi vyspělý země. Sorry, jako není. Tak eh nejsou lidi, ano, slýchávám samozřejmě, ale nejsilněji je to pociťováno. Minimálně, jak vyvá vyplývá z průzkumu Českého statistického úřadu, je to nejvíce pociťováno ve stavebnictví. Nezaměstnanost nám roste, rostou nám, máme tam i nějaké ty dlouhodobě nezaměstnané. Zase je to na samostatné téma. E, já vám považuju jako představu, že sebereme podpory v nezaměstnanosti a tím budem zachraňovat rozpočt, kterej má 400 miliard deficit za úplně zvrhlý. Jo, zase téma. Paní Šellerová řekla, že budou zvyšovat některé daně. To se divíme, že kdo by to byl řek. No tak já jsem samozřejmě říkala, že to je neufinancovatelný ve zvyšování daní, ale to není populární před volbama, že jo. Tak před volbama říkáme, že je zvyšovat nebudeme. E tady je samozřejmě výrazný prostor, ale jako nezlobte se na mě, jako zvyšovat prostě jako respektive takhle brát podporu nezaměstnanosti velmi restriktivní a potom tady jako nechat banky, jo, který se tady prostě odvádí jako stovky miliard a jako olalá prostě. Tak to sorry, takovýhle společnosti já žít nechci. Tak no a pokud vás zajímají tahle témata a nechcete slyšet jenom rychlý průlet už takhle to video je dlouhý, takže budu směřovat k závěru a chcete se na ně podívat třeba podrobněji nebo si o nich přímo i popovídat každý měsíc v kroužku lidí, kteří podnikají v mnoha různých oborech, eh a jsou to firmy střední, větší i malé startupy, e tak jste vítáni v mém ekonomickém klubu, v klubu, který nebude opakovat žádná tupá kliše. neoliberální žvásty 90. let a podobně, ale bude se na to prostě dívat prizmatem toho, co se reálně v té e ekonomice děje. A samozřejmě já se s chutí věnuju tabuizovaným tématům, jako je třeba zdaňování bank, že, které se u nás nesmí ani špitnout. Místo toho se budeme tvářit, že ta spotřební daň e nám tady spasí rozpočet, což nám samozřejmě nespasí, že? Tak. Takže koukněte na to, třeba vás to zaujíme. Doufám, že vás tenhleten průlet oslovil. Kdo se bude chtít podrobně podívat, najdete odkaz pod tímhle videem. Vývoj ekonomiky ve druhém kvartálu. Řada zajímavých informací, eh, žád i pozitivních tendencí, ale strukturálně prostě zůstáváme pořád e tam, kde jsme byli. A ten zájem na toto změnit prostě je mi líto. Já ho nevidím u té minulé vlády už vůbec ne. A u téhle ho zatím taky moc nevidím, ale jak říkám, třeba jsem přehlaně kritická a třeba ještě přijdou nějaká opatření, která mě mile překvapí. Tolik pro zatím ode mě. Brzy zase na viděnou, neslyšenou. M.