MAINSTREAMOVÝ DETOX

04:59

NEDĚLE 14.ČERVNA14.ČERVEN 2026

EuroPavel, krypto-klerofašismus Pirátů a tajemství Vystrčilova batohu. V černém | Řek a Chachar #3

Deník TO

EuroPavel, krypto-klerofašismus Pirátů a tajemství Vystrčilova batohu. V černém | Řek a Chachar #3

Přepis videa

Zobrazit / skrýt přepis

Dobrý den, vážení diváci.

Vítám vás u třetího dílu našeho nového podcastu Řeka Chachar.

Protože řeka je řeka, tak je v Řecku, kde jinde.

Proto i dnes zdravím Tomáše na dálku.

Ahoj, Tomáši.

Dobrý den všem, kteří nás sledujete.

Ahoj, Marku.

A je to tak, jsem pořád v Řecku, ale dneska říkali kluci, že nemám vysílat z pláže, tak jsem se rozhodl, že budu vysílat v takovém krásném údolí v pozadí vygenerovaným.

No každopádně, každopádně bych řekl, my se budeme asi tak věnovat...

Budeme se věnovat určitě Euru.

Budeme se věnovat dalším důležitým záležitostem typu Reportérská.

Určitě se budeme věnovat také vítězům, poraženým týdne a těm, kteří remízovali a máme novou rubriku Bizarnost týdne.

Ano, ale a pak je tam spousta jiných témat.

Ale tak to jsou asi ta hlavní, která jsem si vzpomněl, protože tu nejlepší paměť na postup témat má Marek.

A tímto vítám a předávám ti slovo, Marku.

Děkuju, Tomáši.

A můžeme tedy začít.

Já, jak jste si jistě všimli, diváci i ty, Tomáši, jsem si vzal dneska k natáčení ten nejtmavší oblek, který mám.

To je téměř černý, protože s tímto chci vyjádřit solidaritu se zaměstnanci České televize, kteří přišli včera do práce v černém.

Viděl jsem krásnou fotku žen, které vytvářejí pořad Sama doma.

Znáš to, Tomáši, Sama doma?

No, znám to z české sody.

No, z české sody.

Ano.

Jak tam ta paní žehlí, ne?

Žehlí a u toho se tam úplně nehrozně vypívá a tak.

Ano.

No tak oni ten pořad stále funguje.

A ženy se vyfotily někam na sociální sítě, které ho připravují a byly celé v černém a varují, že pokud projde novela zákona o České televizi nebo změna financování dneska už, tak je jejich pořad zjevně ohrožen, tak já držím palce, aby chodili v černém co nejdéle, minimálně až do prázdnin, kdy ten pořad se nevysílá, protože ženy mají přes léto dovolenou.

Ou, takže držíme vám palce a nevím, možná budu taky chodit v černém, dokud Česká televize bude vysílat.

Ale my se o České televizi a vůbec o veřejnoprávních médiích budeme bavit v naší rubrice nakonec, takže nebudu předbíhat.

Tomáši, já můžu k tomu jenom něco říct?

Chci říct, že já teda mám taky černé, které je se mnou pořád.

Není to antracit, je to skutečně podle mě černé, ale nenapadlo mě, že to je takhle solidarita.

Každopádně chci říct, že černá je slušná takhle a ty štítuly a všechno.

No, takže, ale už nás asi do Sama doma nás ne, nepozvou.

Ale to nevadí.

Tomáši, já jako bychom šli štěstí naproti.

Počkej, já promiň, promiň, já jsem si vzpomněl.

Můžu na to jednu věc.

Jasně.

Já jsem o to sice nežádal, ani jsem to nečekal, ale udělali mi v České televizi reklamu, což jsem zjistil na základě tiskové konference projednání vlády pana předsedy vlády Andreje Babiše, který tam mluvil o tom jejich pořadu a bylo mi to takové, co on tam říkal.

Jsem si říkal: „Ty jo, tak to se schválně musím podívat."

Tak normálně jsem se dívat a oni tam jako navozovali, že když má někdo dobré vztahy, tak že k němu spíš přijdou hosté.

Prostě tam si stěžovali, že k nim nechtějí chodit jako politici teďka moc, prej.

Jo.

A oni říkají, ti vládí, to není pravda.

A pak mi tam dali výstřižek, když ke mně šel do zastoupení jiného podcastu Otak Lempíř, tak jsem točil video, že tam prostě jde, jo.

Tak jsem jim říkal, že jsem jim teda to nežádal, že jim děkuju.

Jenom chci říct, že když člověka zajímají víc názory těch hostů, kteří chodí k němu, než jeho vlastní názory, které stejně zná, říká si v pořádku, jako je tento a v televizi a podobně v novinách, tak potom kupodivu ti hosté chodí rádi a nemusí si pak dotyčný stěžovat v pořadu třeba v té České televizi, že k nim nechtějí chodit.

Tak to jenom tak jako na úvod.

Dobře, já navážu na to, co jsem říkal, než mi přerušil, ale vypadá to, že jdeme štěstí naproti, Tomáši, protože český prezident Petr Pavel znovu otevřel svoje oblíbené téma a to je zrušení koruny na přijetí eura a argumentoval tím, že musíme se zbavit sentimentu ke koruně, pokud se ukáže, že přijetí eura je výhodnější pro naši ekonomiku.

A zase to vzbudilo samozřejmě klasickou odezvu strany opoziční, větším tedy nejmenší byly nejhlasitější, začali argumentovat, že musíme se zbavit koruny, přijmout euro, musíme sedět u toho stolu, u kterého se rozhoduje v Bruselu o fiskální politice evropské a odpůrci eura, mezi které se samozřejmě počítám a ten sentiment ke koruně mám velký, ale má racionální základ, tak mu zase vysvětlovali, že to je nesmysl, proč je to nesmysl.

A já se dostanu k tomu, proč říkám, že jdeme štěstí naproti.

A štěstí naproti jdeme proto, protože jsi v Řecku a Řecko je na prvním místě v zadlužení veřejných rozpočtů vůči HDP.

Má to 140, má zhruba, jak jsem se dočetl, 143 nebo 144 procent a je v čele plotonu nejzadluženějších zemí Evropské unie, které platí eurem.

A v tom žebříčku sedmi nejzadluženějších zemí jsou všechny, všechny jsou ty, které platí eurem.

Takže to je jeden z mých argumentů, proč se držet dál od společné evropské měny.

Jak to máš?

Itálie, nebo Francie, ale možná Španělsko, ale možná se to tak nějak podobně.

Je tam Španělsko, Itálie, trefuješ to dobře.

Není tam Německo.

Francie bych tipul, ne?

Eh, koho?

No, ne, tak ti Francie bych tipul.

Ano, Francie, Itálie, Řecko, Španělsko, no, takoví ti premianti.

Není tam Německo, které se blíží.

Já to tam tipnu ještě, jak pokud vím, tak ti, kteří skutečně tu inflaci moc nemají, teda inflaci tam do zadlužení, tak je, ale blíží se tam Německo, Lucembursko, Nizozemsko, pokud si dobře pamatuju.

Ano, je to tak.

Je to tak.

No, tak tomu Euru, jaký pak majícího?

Já jsem si toho teda všiml, že to zase začalo.

Poslechl jsem si totiž poctivě tiskovou konferenci naší nejdůležitější, nejvýznamnější a nejtradičnější strany, bez které bychom být nemohli, která se vždy dostane do poslanecké sněmovny sama, aniž by musela se s někým spojovat a na jeho zádech se vyšplhat.

A myslím tím samozřejmě to, by Spd, překvapivě, ale tak víme, že taky Stan je pro, že jo.

Také Stan.

No zajímavé je, že ODS, která s nimi vládla, tak jim teďka začala vysvětlovat, jaký je to nesmysl.

A už si Jana Skopečka, čemuž jak já rozumím, protože Jana Skopečka znám.

Akorát, že to je zajímavé, že až když ta vláda jich už není, tak najednou teď jsou všichni ramenatí.

Tak to jenom tak politickým bokem.

Jak já to mám, takhle to mám.

No, ten argument podle mě, že se jíš u stolu, kde se rozhoduje, je pravdivý.

To jako já přijímám ten argument, protože když je ministr financí, kam zařazuje teď Alena Schillerová, co by byla ministryně a vicepremiérka, ale ministryně financí, tak den předtím v podstatě mají jednání ministři Eurozóny a my tam můžeme být maximálně jako pozorovatel.

No, ale protože naprostá většina ekonomické aktivity v Evropské unii se právě odvíjí od aktivity v eurozóně, tak ten argument je dostu platný.

Jo, to se musí nechat.

Ovšem ten argument proti.

Tady je třeba připomenout, že říkal předseda vlády Andrej Babiš, že žádné vlo nebude za této vlády, a ostatní to říkali taky z vlády a za opozici. Tady jsem už vyzvedl Jana Schopečka.

No tak tím bych asi skončil.

Jejich argument samozřejmě je taky platný a já ho přijímám.

Jo.

Ztráta.

Jo, tady jsem tě chtěl trošku jenom upřesnit.

Ta EV nerozhoduje o fiskální politice, ale o monetární.

To je rozdíl.

Monetární to znamená o měně.

A ten protiargument je, že bysme ztratili flexibilitu monetární, neboli schopnost naší měnu posilovat nebo oslabovat. Protože je to důležité. Je důležité, protože když přijde ekonomický otřes nebo jde nahoru inflace, dolů inflace, tak se dá operovat změnou.

Když řekl Jan Skopeček, Řecko by mohlo vyprávět, a to je přesně ono.

Jo, neplatný je ten argument, který říkal Petr Macinka, že my bychom museli platit dluhy jiných zemí, jako se platilo třeba Řecko, protože to nebylo žádné placení dluhu, ale to byly drahé půjčky, které byly Řecku dány, které protekly hned do Německa, do Francie.

To jsem již zmiňoval, takže ostatní to říkali z kopečí. To je fiskální flexibilita a monetární, pardon, monetální flexibilita měnové flexibility je pravda.

Můj argument je ovšem ještě jeden, jo?

Nedopečený projekt, protože nelze mít monetární unii, neboli společnou měnu bez fiskální unie nebo společného sdílení přebytku, respektive nákladu na nedostatek.

Jo, to je stejné opravdu, jako kdybychom u nás platili všichni korunou, ale ty regiony s největším ekonomickým výkonem by neposílaly nic tam, kde je nižší nebo je to deficitní. Klasicky ta velká centra produkují nejvíce, že jo.

Takže máme Plzeň, Praha, Liberec, Brno, Ostrava především.

Jo.

A ty by mohly postižovat třeba Ostravu, protože tam jsou havárie. Teďka kdyby neposílaly nic třeba z Ostravy do Osné Sobřska, nebo by neposílaly nic od Liberce do Hradce do sluchnovského výběžku a tak dále, jo. Takže ten nedopečený projekt prostě je zatím pro nás nevýhodný, protože jsme ztratili měnovou flexibilitu.

Jo, řekli, že teďka nemohli devalvovat vlastně a zároveň neměli nějakou výhodu, protože stejně jsou fondy tak jako tak.

Takže přijímat teď euro je pro mě nesmysl ekonomický z mého pohledu, dokud to není kompletní ten projekt. Tak je to ve smyslu i politický a vůbec nechápu, proč se to zase rozvěřuje.

No, rozvěřuje se to proto, že o tom mluví prezident. Ať chceme nebo ne, prezident prostě nastoluje agendu. A kdyby prezident řekl, že se k nám blíží meteorit, který zničí půlku planety, no tak se o tom začneme bavit, i když by to nebyla pravda.

Prostě tak to je.

Pardon, to není to, že já nechápu, že se o tom bavíme, to je jasné. Já vůbec nechápu, nebo chápu, rozumím té účelovosti.

Mimochodem to říkala, že to není kvůli prezidentovi, že pan prezident je úplně nezávislý na nich.

Jo.

No jasně.

To, co já nechápu, je to, že přesto, že už tolikrát týden za týdne, měsíc za měsícem tato debata proběhla, tak já nechápu, že ji musíme absolvovat znova.

Znova.

No, jako furt do kolečka.

Jako to možná mi řekneš ty. Hele, kdo mu tam píše ty texty? Proč?

Ale je zajímavé, velmi zajímavé. Na tom je zajímavé to, o čem jsme se bavili už minulý týden, a to že prezident otvírá témata, kterými jde proti svým voličům. To je naprosto zjevné a bylo to vidět i na tom sjezdu. Eh, kde šel taky proti většinové české veřejnosti, která byla proti. A teď stabilně je proti přijetí eura 70 až 80 % Čechů. A znovu prezident Pavel jde proti. A musí mezi nimi být i jeho voliči. Takže zase jde proti svým voličům. Ale to asi rozebereme v některém z příštích pořadů, v nějakých speciálech, protože ta strategie, jak být nebo nebýt zvolen prezidentem, je zajímavá. A nebavili bychom se asi o ničem jiném než o tomto.

Ono v podstatě to nezapadl.

No.

Eh, dělily se tento týden další zajímavé věci. A ty sám jsi navrhl téma, které možná trošku zapadlo v takové té změti populárních témat, která mají potenciál zaujmout na první dobro. A to je zvýšení rodičovské.

Je to téma, které bylo zvýšeno na 400 000.

Je to zjevně naplňování předlebních slibů, hlavně ze strany hnutí.

Ano, je to nástroj rodinné politiky. A já o tom mám své pochybnosti samozřejmě, jestli to má efekt nebo nemá. Ale nechám to na tobě.

Řekni, řekni.

Ne, mě to zajímá. Řekni si své pochyby.

No tak to zkus nám to vysvětlit.

Já, protože já teď budu argumentovat velmi krátce, budu argumentovat Ostravou. Protože vím a znám to na vlastní kůži. V Ostravě je skupina lidí. Jsou to domovníci, kteří velmi dobře pochopili sociální politiku tohoto státu. A vidíme, že tam žije už několik generací lidí, kteří vlastně nikdy nechodili do práce. Žijí z toho sociálního systému. Já ne, mně se příčí říct, že ho zneužívají, ale prostě využívají to, co jim stát nabízí. A vlastně ty rodiny, velké rodiny, jsou smyslem jejich existence. Oni nepřemýšlejí o tom, jak ty peníze vznikají nebo kde, že to musí někdo zaplatit. Ale já to chci vztáhnout na celou společnost.

Prostě bude tady skupina lidí, kteří v tom vidí smysl, existence mít tu rodičovskou 400 000. Není to — pozor, upozorňuju — že to není porodné 400 000. Je to dávka, kterou si můžete rozložit v čase do několika let. Ale nemá to takový vliv na porodnost, jak bychom si asi představovali. Zkus mi to vyvrátit.

Jo, tak to bych mohl jednou větou.

Ale rozumem to, rozumem to více.

Samozřejmě, tak se to vyvrátím jednou větou, jo.

Když má někdo mít děti, tak si nejdřív ty děti musí dovolit uživit. Pokud chce, aby ty děti měly dobré dětství, aby z nich bylo co. A v současné době po té epizodě inflace za minulé vlády — kumulativní inflace jen 35 %. Teďka už se operuje se 40 %. Jakože už ti, kteří zapomněli, že byli u té vlády — typu stan piráti a lidovci — tak už říkají 40 % kumulativně, jo?

Takže já znám osobně případy mladých lidí. Ptal jsem se je, budou mít děti. Říkají: "Zbláznil jsi se? Když bydlíme v 48 metrech čtverečních za 35 000?" Jo, takže bysme se uživili. To je bod.

Takhle jednou větou bych ti to asi vyvrátil.

No a jinak teda, když to jako si rozvedu, teda jestli můžu, nebo mi to chceš vyvraťit?

Já se těším.

Já nepotřebuju být vyvrácen, ale ne, já jsem to chtěl jenom vykopnout.

Vím, že ta materie je složitější.

No, takže ono to jako není zase tolik. Myslím si, že kvůli tomu, že třeba užít podezření, že někdo zneužíval dávky, jak jsi říkal, by se tomu chtěl vyhnout z hlediska vodičovské — jo, že si uděláš 20 dětí, takže budeš mít 20krát rozložených 400 000 na 36 měsíců, respektive bez maternity na zhruba 28 až 31.

Jo, takže to si úplně nemyslím.

Spíš tady jde o něco jiného.

Tady jde o to, jestli to bude rozdělené poměrně všem, kteří mají nárok. To znamená, dejme tomu, že někdo nemá vyčerpané, že mu zývají třeba dva roky, tak dostane jako třeba pár stovek.

Nebo ne. Za první vlády Babiše to bylo stupňované. Dokonce původní plán byl, že to nebude poměrné. Tenkrát lidovci šli k Ústavnímu soudu, kde neuspěli.

Za fialové vlády to nebylo odstupňované, ale pravdou je, že ty děti nejsou a jejich rodiče více méně potřebné podle toho, jestli se narodily sekundu před půlnocí posledního prosince nebo ne.

Takže z hlediska jediné spravedlnosti politické by si vláda našla na své vlastní voliče, kdyby to nedala stupňovaně.

Je tam teda argument, že minulá vláda nechala prázdnou kasu. To je sice pravda, ale nedát odstupňovaně rodičovskou, jak chtějí například motoristé, by znamenalo, že to je šetření na nesprávných místech. To je úplně asociální.

Kde jinde přisypat, než když podpora jde pouze českým občanům nebo těm, co tady mají třeba trvalý pobyt. To znamená, když si vzal cizinec nebo cizinka si vzali českého občana a tak dále. Ti, co jsou tady prostě legálně pracují, tak mají na to nárok.

Jo, takže proto by to bylo odstupňované.

Ta čísla, která se uvádí, že by to byla díra 7,5 miliardy, že by tam byly náklady. Já jsem si to počítal zhruba, takže mně to vychází o miliardu a půl méně, ale i tak jako zdroje tady jsou. Jo, podle mě je to priorita, takže by to mělo být odstupňované.

Teď prošlo zvýšení rodičáku prvním čtením, bude druhé čtení. Tady já čekám pozměňovací návrh a uvidíme, jak se tomu postaví třeba lidovci, kteří by pro to mohli vlastně hlasovat pro to stupňování.

Pak je tam ještě jeden návrh, což je takzvaná valorizace nějakého důchodu. S tím přicházejí piráti, ale nejenom, taky STAN.

Tady je naopak problém praktický, protože když to budeš počítat, aby sis to mohl spočítat s inflací, tak bude trošku těžko, protože to ještě nebudeš vědět. Loňská data ti ještě vyjdou až později, takže musíš počítat s loňskou.

Jo, takže ten valorizační vzorek podle mě jako nedává smysl.

Poměrné odstupňované přidání všem, kteří mají nárok ještě, kteří ještě nevyčerpali, je to správné. A z hlediska politického ano, je to plnění slibů.

Aby ten slib byl úplně splněn, tak by to mělo být poměrně rozděleno všem, protože zdroje jsou. Například svým výborným krokem paní místní finanční — Schilerová, 50 miliard dluhopisech republiky.

Teď jsem četl, že dávky pro lidi z Ukrajiny se vydaly v loni 8,8 miliardy, takže kdyby měli motoristé pravdu s těmi 7,5 miliarda, tak jo? Což pro mě není 7,5 miliardy, protože já jsem vycházel z toho, že by se narodil stejný počet dětí jako v loni letos, jo, v dalším roce, dejme tomu, doufejme, že víc.

Takže podle mě tam prostor je. A kde jinde by byl příklad šetření na nesprávných místech, než na tom, že podpoříš rodiny s dětmi?

Já budu optimista. Budu věřit, že se podaří ministerstvu práce a sociálních věcí s Alenou Schillerovou, tedy ministerstvem financí, spustit to, co avizovali, a zní to fakt zajímavě — tu sociální takzvanou sociální kobru proti zneužívání sociálních dávek. A možná zjistíme, že český rozpočet nebo veřejné finance budou v přebytku a že máme na to, abychom zaplatili. Protože já souhlasím, souhlasím s tím, že jestli má stát něco podporovat, tak opravdu rodinnou politiku a děti.

Tady na tom se shodnem. Ta cesta — můžeme mít různé názory na tu cestu, ale pokud nebudeme mít děti, tak naše civilizace opravdu vyhyne.

A já tady řeknu ještě jednu věc, jo.

Setkáme se taky často, jak je těch dětí málo, že lidé jsou ne vždy úplně vstřícní k rodinám s dětmi, protože děti třeba řvou, křičí nebo takhle. Myslím, že každý by si měl být vědom, že děkujme za to, že vůbec ještě někdo nějaké děti u nás má. Že každý by se měl trošku chovat dobře. Když vidím třeba maminku s kočárkem, pustím ji ve frontě u pokladny. Když chtějí nastoupit do třeba veřejné dopravy, pustím je. Když děti křičí, tak jako udělám si jednu, protože děti jsou naše budoucnost. Takže asi v té společnosti by to chtělo trošku jinak. Já taky, když vidím dítě v kavárně, jak křičí a shazuje tam hrnečky, tak si říkám, klid, třeba mě to bude jednou živit nebo bude přispívat do sociálního systému. Klid, prostě dítě ještě, nějaké děti jsou prostě takovéhle.

Jo, přesně tak.

Tak Tomasi, další téma, které mě tedy zaujalo. Promiň, to jsem si vzpomněl na tu příšernost. Já vím, že každý si může dělat, co chce. Je to soukromá věc, ale zavádět kavárny, hotely bez dětí, lidi už úplně zbláznil.

Jako kdo tady nás jednou bude žít, kdo je naše budoucnost, jiný než ty děti.

No, ale jako tak mají na to právo, jo.

Ale to je správný přístup.

V tomhle směru jsem liberál. Jestli chce někdo mít kavárnu bez dětí, tak ať si ji má bez dětí. Mohou chodit i nám. Jsou i hotely, kam nesmí děti, takže to je volba.

Já si jenom myslím, že je to volba, jak já říkám, je to jejich svobodné rozhodnutí, ale nemyslím si, že to je zrovna vstřícné k naší budoucnosti, k tomu, že vůbec někdo je takovým hrdinou, protože vychovává děti. Sám to víš.

Jasně.

Tak to není jako procházka v růžovém snu. Ti rodiče si taky určitě říkají, že přestávají trávit čas jinak, než jim někdo křičí vedle nich 12 hodin denně, třeba, jo.

Tak pojďme dál.

Pojďme dál. Já nemůžu říci, že by českou veřejnost otřásla informace o tom, že část zaměstnanců úřadu vlády vstoupila do stávkové pohotovosti. Dokonce myslím, že jeden den stávkovali.

To je rada vlády pro sociální začleňování nebo něco takového. Je to vlastně takové reziduum minulých čtyř let, kdy na úřadu vlády nabuhlo jedno patro vlastně lidskoprávními aktivisty, kteří se stali zaměstnanci státu. Vytvářejí nebo hlídají agendu, která je lidskoprávní v uvozovkách.

Vzbudilo to samozřejmě pozornost, jako všechno, když se má racionalizovat, nebo prostě vláda se rozhodla, že přesune tyto úředníky na rezorty, kterých se to, kterých se jejich agenda týká.

Případně je asi část z nich asi propustí.

Jedná se asi o několik stovek lidí a já bych je vůbec nepřesouval. To je jedno, ale už jsem zase zaznamenal samozřejmě stávkovou pohotovost. Připojily se dokonce mediální odbory k tomu.

Vůbec nevím, co to je. Já předpokládám, že ani ty, ani já v nich nejsme.

Eh, a dokonce jsem zaznamenal i to, že senátor Břetislav Rychlík označil údajnou strůjkyni této reorganizace, což je poradkyně premiéra Tinde Barta. To je taková osoba, která bude velmi populární za chvilku. Tuším, že na ni budou útočit ze všech stran. Tak ji označil za to, že pracuje snad v žoldu Putina a Kremlu a že to je útok Putina na náš stát, že to je taková reorganizace.

Takže já musím říct, já bych to uzavřel tímto tématem tím, že jestli chtějí stávkovat, ať stávkují proboha a co nejdéle. Stejně tak ať stávkuje Česká televize. Nám se opravdu uleví. Ať nechodí do práce, ať přijdou o mzdu, ať je vyhodí, ať dostanou paragrafy a ať jdou do výroby. To je můj vzkaz.

Eh, tak no, ono to patro je to nejvyšší patro. Ono to nabobtnalo za různých takových ministrů bez v podstatě portfolia. Skládaly se vlády různě a potřeboval se vždycky upacovat nějaký koaliční partner a ten potřeboval prokazovat svou důležitost. Pár lidí a rozpočet, že jo. Nějaké věci se za pár dní sbíraly, to docela kvetlo. Ale ne jenom za ně, abysme ho nepřepočítávali.

Lidsko-právní agenda je samozřejmě důležitá, tak jako může to být nějakému ministerstvu. Není potřeba obývat nejvyšší patro vlády.

Na to má právo stávkovat. No, takhle stávkují. Já jsem to zaznamenal, tak jsem se pousmál.

Co se říká paní Tinde Barta, hele, to je zajímavé, že když někdo ztrácí argumenty, není vybaven, tak tam hodí buď Hitlera nebo Putina. To prostě mluví o schopnostech, o intelektuálních schopnostech toho, kdo to říká. Takže jako v pohodě.

No, jestli chce někdo stávkovat, jestli chce někdo do toho zatahovat Putina, Trumpa, nevím, jak se jmenuje teďka prezident Nigérie, nebo prezidentka, tak já nevím, prostě kohokoliv, všichni na to mají právo. My ostatní se můžeme usmát podle mě, jak se ty agendy dají na ministerstva z toho důvodu, že tam bude zodpovědný ministr, který bude chválen za úspěch a bude poháněn za neúspěch. Nebo to tak rozseknou.

Je to úplně zbytečné, abysme tady měli tyto skupiny a je nějaký nadrezort. Ministerstva, která jsou dotčena, se mohou prostě navzájem sejdat. Nemusí k tomu být zvláštní takzvané orgány.

Tak bych to asi uzavřel.

Ale když to postavíme vedle sebe, opravdu tu pro rodinnou politiku a přemýšlíme nad tím, kolik to stojí. Kolik stojí rodičovská, a tady tyto příspěvky. Eh, když to postavím vedle toho, já vím, že to zní jakoby vulgárně téměř, ale vyjde na lidsko-právní organizace, politické neziskovky.

Vím, že ten rozpočet se pohybuje kolem, já nevím, kolem 15 miliard ročně na tyto organizace. Tak mě to vlastně pobořuje. Opravdu bych měl pocit, že jsme nejbohatší stát na světě v tomhle ohledu a já bych opravdu ty peníze alokoval tam, kam opravdu k těm potřebným.

Já fakt nevím, proč bych měl financovat. Já nevím, seznam je strašně dlouhý a nebudu tím zdržovat.

Je to nemoc tohoto státu a myslím si, že by se nám žilo lépe a veřejným financím by se žilo lépe. A je to důsledek zbytnělého lidsko-právního moru. Já nemám nic proti lidským právům, ale to, co prochází Evropou, je na tom. Jestli to bude pokračovat, tak to tak na to dojedem.

Já jsem jenom tím chtěl navázat i na kauzu, která teď dolehla i do našich médií a která vůbec není veselá a souvisí s tím.

To je kauza britského občana, mladého kluka, který se jmenuje náhodou Novak. Eh, který byl poboden loni indickým přistěhovalcem. A britská policie, místo aby mu pomohla, ho spoutala, protože nevěřila tomu, že ho pobodali, a on zemřel.

To otřásá Británií a je to v dlouhé řadě případů, které zaznamenáváme. A v českých médiích, samozřejmě v těch veřejnoprávních nebo v těch mainstreamových, jsem zase četl „pravicoví extrémisti protestují" a podobně.

Je to problém, kdy násilníci, zvlášť v Británii, spáchají trestné činy a vlastně člověk ani nemůže dostat z té země. Nemůže deportovat, protože se okamžitě na ně nalepí právníci z profesionálních lidsko-právních organizací a vypnou soudy. A je to sebevražda v přímém přenosu.

Takže já jenom tímto nechci propojovat komickou stávku úřadu vlády lidsko-právních úředníků nebo těch, kteří mají na starosti tuto agendu, s tímto otřesným případem v Británii.

Ale vím, že to u nás ještě zatím není tak vyhrocené, ale trošku se toho bojím.

Eh, já jsem ten případ, dož mi to včera řekl, nezaznamenal. A pak jsem ho zaznamenal, tak jsem si to přečetl.

Hele, tak k tomu asi několik věcí, jo?

Eh, ne, samozřejmě, to asi bych nepropojoval. Jenom ta lidská práva. Já jsem pro lidská práva, já říkám jo. Ale ti úředníci u nás, je jich hodně, kteří jsou přisáti na státní strukturu. Já nemám nic proti lidsko-právním organizacím, naopak. Ale ať je sponzoruje soukromý sektor, jo. Pokud je to politická neziskovka a týká se těch sociálních neziskovek, tak tam opravdu bych chtěl, aby ty zdroje rozpočtu byly takové, že nebudeme potřebovat. A to se dá dostat.

Tak co se týká tohodle případu. Eh, já jsem si v tu chvíli vzpomněl na to, když tam byl ten znásilňovací gang. Taky to bylo původem, teď nevím, jestli Pakistán, Indie, smíšený. Eh, a přiznala britská vláda i policie, že v podstatě nesíhli z obav z toho, že budou obvinění z rasismu.

Tady to s tím osmnáctiletým mužem Novak. S dvěma v. Tak jsem zaznamenal, jak jsem to vyčetl, že ten, který ho pobodal, tvrdil podle soudu, že to vymyslel. On teď už dostal do života, že byl rasisticky napaden. Takže on říkal, ten mladý, „Já nemůžu dýchat, byl jsem poboren." Oni mu řekli: „To si nemyslím, kámo." Popotáhli ho po štěrku, spoutali a dál se mu o něho starali. A pak si zjistili, že to bylo úplně jinak.

Jo.

No hele, já jezdím do Británie už dlouho, jo. Pamatuju si, že jsem tam byl poprvé, tak před 20 lety, dejme tomu. A když tam přijedu teď, tak to je úplně jiná země, jo. To mi to přijde, jak se tak říká, kdybych to měl satirizovat, trošku ironizovat, tak pomsta za kolonialismus. Je to, že ty kolonizované, vykořisťované prostě národy se jim tam nastěhovali.

Já ale nemám problém s tím, ať bydlí kdokoliv, odkudkoliv, kdekoliv, pokud dodržuje zákony, pokud nepáchá trestnou činnost, pokud pracuje. Pokud nedodržuje, páchá trestnou činnost, nepracuje, tak tam nemá v té zemi co dělat, pokud je to cizinec.

Pokud ovšem jde o ty tady ty násilníky, jak se říká, je taky problém, že často je to druhá, třetí generace třeba, že to už jsou občané. Takové občany jako jen tak nevyhostíš, patří do basy.

Ale dával bych si pozor na rozdíl mezi tím. Já jsem celý život byl proti rasismu i šovinismu.

Jo.

A teď mě někdo obvinil z rasismu, protože jsem jenom ekonomicky rozkládal, prostě jsou nějaké zdroje rozpočtu nebo ne. Říká, to je ekonomická debata.

Ale já nemůžu být rasista k někomu, kdo má stejnou barvu kůže. Ti lidi už ani neumí používat ty výrazy. Ztratil se jejich význam.

Jo.

Takže ještě jednou pro všechny: rasista je člověk, který napadá někoho kvůli barvě kůže.

Jo.

My dva k sobě nemůžeme být rasisti. My dva k sobě můžeme být šovinisti. Když já tě budu napadat, že ses narodil v Ostravě a budu to myslet zle.

Ano.

No, etnicky.

Takže to je úplně zřejmé.

No a tím bych to asi uzavřel.

Jako buď se bude vynucovat zákonnost bez ohledu na barvu kůže, protože to je to, co se nazývá rasismus naruby, jo. Pokud...

Pardon, že ti skáču do řeči.

To, co říkáš, je úplně správná premisa, na které byla založena představa, že migranti, kteří přijdou do dané země, budou dodržovat zákony a pracovat. To je, jak se ukazuje dnes, bohužel v mnoha případech a v mnoha zemích představa, která je naivní. Vidíme to v Německu, vidíme to v Británii.

No ne, ale počkej. Spousta těch lidí takhle přišla a pracuje.

Jo, samozřejmě.

Tam měli jednu dobu předsedu vlády Rišího Sunaka.

Jo, ve Velké Británii, a ministryni vnitra Patelovou.

Mahuda.

Teď se jmenuje ministryně vnitra Mahmudová.

No.

No, tak to je jedno. Zajímavé je, že právě tihle lidé nejvíc brojí proti těm, kteří mají teď přijít nově. Ono právě takový jeden jede v exces, dva excesy, tři excesy, pak háží prostě špatné světlo na všechny ostatní.

Jo, o tom to je.

Ale říkám, nejhorší je rasismus naruby. Prostě přehlížet cíleně kriminální činnost někoho jenom proto, abys nevypadal, že jsi rasista nebo šovinista. Prostě zákony platí pro všechny stejně a kdo to nedodržuje, tak odejde.

Eh a přejdu k naší oblíbené rubrice. Vítězové a poražení. Těch vítězů a poražených je samozřejmě hodně. Někdo se pohybuje na pomezí. Záleží na tom, jak to kdo vnímá.

Zobrazena první část přepisu (27 843 z 40 276 znaků).