MAINSTREAMOVÝ DETOX

04:59

NEDĚLE 14.ČERVNA14.ČERVEN 2026

Pavel chce v Turecku šmelit? EU podpoří "správná" média a Piráti jsou bonzáci | Řek a Chachar #4

Deník TO

Pavel chce v Turecku šmelit? EU podpoří "správná" média a Piráti jsou bonzáci | Řek a Chachar #4

Přepis videa

Zobrazit / skrýt přepis

Dobrý den, vážení diváci, milí přátelé.

Vítám vás u dalšího vysílání našeho pořadu Řeči a chachary.

A jak jste si již pomalu zvykli, znovu se připojujeme s Tomášem Kulinakisem z Athén.

Bude to ještě příští týden, ale pak ho uvidíte naživo v Praze, kdy se zase přijede nadýchat středoevropského vzduchu.

Tomáši, vítej.

Jo, dobrý den. Ahoj.

Děkuju všem, kteří sledují.

Omlouvám se, že jsem dnes nestihl běhnout k moři, ale slibuju, že příště, když už to bude naposledy k tomu moři, zajdu, aby každý měl hezký výhled na plážičku, protože prý je čerstvý vzduch plný deště v Praze na Česku.

Potřebujeme dobrou náladu, sluníčko, čerstvý vzduch, protože Českou republiku zahalila temná mračna.

Hej, neproběhli jsme v prvním zápase na mistrovství světa ve fotbale s Jižní Koreou.

O jejíchž fotbalistech jsme dosud nevěděli prakticky vůbec nic.

Takže potřebujeme dobrou náladu i od tebe, Tomáši.

Já se ovšem vrátím k tomu, co se dělo v Mexiku na stadionu Aztéka, ale včera ve sněmovně a to je věc, která se nás bytostně dotýká a možná víc než to, jak hrajeme fotbal. Byly tam dvě mimořádné schůze, z nichž na jedné, kterou svolala opozice, se řešila věc, která se tady řeší už prakticky 20 let, a to je konflikt zájmu Andreje Babiše a novela zákona o konfliktu zájmu. Což bylo klasické rétorické cvičení na téma Andrej Babiš, rétorické cvičení opozice.

A druhá schůze je důležitější, a to je novela stavebního zákona, která haleluja prošla do třetího čtení a ta se nás dotýká samozřejmě daleko bezprostředněji. Dalo by se říct, že to úplně nesouvisí s digitalizací stavebního řízení, ale s tím, jak stavební řízení, nebo vůbec povolování staveb v České republice funguje, což je naprosto zoufalý stav, který potřebujeme zvrátit.

Takže vládní koalice to protlačila do třetího čtení a bude se o tom hlasovat, mám pocit 23. nebo na schůzi, která bude za 14 dnů.

Takže to je vlastně dobrá zpráva pro české občany.

No, já musím říct, přiznám se, že jsem samozřejmě vysílal to v televizi na Prima News. Tam jsme to komentovali a pak jsem si zbytek těch schůzí, respektive tu druhou schůzi, poslouchal do sluchátek. Přiznám se, že na pláži, a nestačil jsem se divit tomu, co slyším.

To, co bych vypíchnul, je poslanec ODS Adamec.

Protože ti, kteří říkají, že to stěžování si na žalování, neboli bonzáctví Pirátů a také Starosty a někdy se k tomu chtějí přidat i jiní do Bruselu, takže to je prostě jako hymna vlády, nebo těch, kteří ji třeba podporují, protože je to naprosto právoplatné.

Tak to byl právě poslanec Helec Adames, který tam držel řeč o tom, jak je naprosto neuvěřitelné, že podal úplně normální pozměnění ke stavbáku.

A už je to nabonzované v Bruselu. Takže je to snad národní sport. Takže jestliže český tým prohrál v Mexiku, tak to je mi hrozně líto, ale kdyby bylo třeba nějaké mistrovství v žalování samo na sebe do Bruselu, tak kdyby se drželi svorně a z toho Bruselu se snažili co nejvíce si uloupnout, tak si myslím, že by tým složený z některých našich politických stran, a nejenom, tak měl velmi velké šance na zisk minimálně bramborové medaile. Takže to je naprosto neuvěřitelné a to je to, co já jsem na to koukal.

To je asi ten základ, co bych k tomu řekl. No, jako k tomu, co tam pak jinak za mě asi možná můžeme dostat dál, nebo já nevím, jestli to mám uvést, jo.

Já jenom ještě včera, aby tohle mělo nějakou praktickou hodnotu. Samotný zákon o střetu zájmů, takzvaný Lex Babiš, který si přivezla bývalá vláda. Ona si to ale navrhla ještě, když byla v opozici předtím v roce 2017, pak ale vládla, takže si sami stěžují, že ten zákon je vlastně paskvil. Jako podle mě to taky paskvil a to z následujících důvodů.

Bez ohledu, kdo koho podporuje, kdo je komu sympatický. Je zde určitý základ právní vědy, filozofie práva.

To, co je legální, nemusí být legitimní a to, co je legitimní, nemusí být legální.

To znamená legitimnost je, jestli to, co je přijato, je obecně platné, považováno za morálně přijatelné a hodno dodržování.

Legálnost je formální věc, kdy stačí, že to bylo přijato podle práva, například poslaneckou sněmovnou.

Takže ti, kteří včera schovali tu schůzi o střetu zájmů do novely zákona o střetu zájmů, si stěžovali, že vlastně sami schválili paskvil. To potřebuju opnout.

To je jeden bod.

Druhý bod je: čím je ta změna, jak je navržená? To je změna v tom, že nyní by to mělo platit pro všechny až na nejnižší úroveň včetně obecných zastupitelů.

A mělo by se to týkat pouze případné dotace nebo veřejné zakázky od úřadu, který je řízen těmi lidmi.

Cože? Takhle by to podle mě je to takhle fér.

Jo.

Proto se vracím k těm základům filozofie práva.

Náš právní systém je zaplevelem, naprosto zaplevelem.

A právo musí být rovné, platné pro všechny. Je naprosto zvrácené přijímat zákony kvůli jednomu člověku nebo jedné firmě.

Jo, příště to může být přijato vůči člověku nebo firmě. Ať když to budu já, Kejmarku, nebo kdokoliv z našich sledujících, poslouchajících, nebo i těch, kteří nás nesledují, neposlouchají. Kdokoliv.

Zároveň zákony musí platit pro všechny stejně. Nesmí diskriminovat.

Jo, opět prožít na jednoho nebo na dva lidi, jednu, dvě firmy, ale už předtím vlastně třeba v rámci Ukrajiny 7 došlo k diskriminaci před zákonem.

Protože v České republice mohou dostat občanství za určitých podmínek všichni s výjimkou těch, kteří se třeba narodili v Sovětském svazu a nyní mají ruské pasy. Ale to si nikdo nevybírá, kde se narodil.

Jo, ono to bylo žalováno u Ústavního soudu. Uvidíme, jak to všechno dopadne.

Pravdou zůstává, že mají být stejné zákony, práva, povinnosti pro všechny.

To znamená buď ať úplně všichni držitelé cizích pasů při splnění podmínek získají občanství, nebo vůbec nikdo.

Ne, nemůže to být jenom o tom, že nikdo si nevybírá, kde se narodil.

To, že to musí být obecně přijatelné.

Splňujme si na bývalou vládu úpravu valorizace.

Kdy najednou celá republika věděla, že bude vysoká inflace. Vysoká inflace. Jen vláda se tvářila, že to neví.

Byla vysoká inflace.

Snížili přesto penzistům ty valorizace pensí a potom Ústavní soud řekl, že to nebyla právní retroaktivita.

Oni sice měli legitimní očekávání, ale z důvodu takzvané hospodářské škody jí bylo potlačeno.

To je taky špatně.

To znamená, celé to je zaplevelem věcmi, které prostě neodpovídají základům práva. Protože aby zákony byly dodržovány občany, je potřeba, aby jim občané rozuměli, věděli, proč se schvalují a považovali je za důvodné a účelné, a proto z toho důvodu je chtějí vydržovat.

Takže ta schůze včera byla úplně absurdní. Když to člověk poslouchal, tak si říkal: „Tak prý stěžujete si na vlastní díl, kterým vstávající opozice a zadruhé spíš byste měli dál napravovat ty průšvihy, co tady byly."

Víme, že už se napravily odvody živnostníkům. Tam stávající vládě pomohla část opozice, jmenovitě ODS, která tedy byla pro odvolání toho, co původně sama schválila. Byly tam úpravy penzí zapojené k třetím věcem. Tam zase vládě pomohl SPD a tak dále, abychom mohli pokračovat. Jo, takže obecně by náš systém byl lepší.

Takže to byl můj dlouhý úvod a pak klidně zbytek pořadu už to bude jenom jednovětné.

>> A potom když se podívám na ten stavební zákon, k tomu se ještě možná dostaneme, tak ano, dokonce tam přiznali opoziční poslanci, že to minule moc nevyšlo. Dokonce pan Výborný z Lidovců. To mě taky dojalo. Teď říkal: „No, za nás to moc nevyšlo. Hlavně ta digitalizace stavebního řízení – Piráti tam zas byli nejvíc, co křičeli."

Oni mají právo křičet, jako má právo rozpisovat mimořádné schůze, když na to má dost hlasů. Ale v případě stavebního zákona a řízení bych, kdyby byl Pirátem, raději takticky, strategicky moudře mlčel, protože jenom šlapou do toho vychytraného pokaženého díla, které se dopustili ve vládních lavicích se stranami bývalé vládní koalice, a pak se teďka tvářej opozice před volbami.

No hotovo.

No, takže takhle to hodnotím a musím říct, že jsem u toho sledoval nesmyslné věci. Říkal jsem si, jak je to neuvěřitelné. Jak je to neuvěřitelné, jak moc je možné znepokojovat veřejnou debatu a právní systém. Ale každý na to má právo a jestliže si myslí, že mu to pomůže k voličům, jo? V minulých volbách jim na Babiše nevyšlo. Jestli jim vyjde v těch příštích, uvidíme.

No, tak to je celé, Marku.

>> Dlouhé to bylo, že?

Já k tomu téměř nemám co dodat, než jen možná to, že jsou některé výjimky z pravidla, o kterých mluvíš. Že když je někdo, když je některý ze zákonů šitý na míru konkrétního člověka nebo firmy, jako je v případě Andreje Babiše. To bylo, když se přijímala novela. Myslím si, že to souvisí i s médii. Když mu ještě patřila Agrofert, tak je to špatně samozřejmě, protože ten člověk nakonec odejde z politiky a co s tím zákonem, který nebude fungovat na jiné firmy nebo jiné lidi? To je jedna věc, ale jednu výjimku bych podpořil. My máme zákon – jednoduchý zákon o prezidentu Edvardu Benešovi, že se zasloužil. Ten zákon by asi nefungoval na nikoho jiného než na Edvarda Beneše. Tuto výjimku bych podporil.

Já jsem viděl – když mluvíš o mistrovství světa v, já nevím, jestli říct udavačství nebo stěžování si do Bruselu – tak já jsem sledoval včera tiskovou konferenci právě Pirátů poté, když skončila ta mimořádná schůze, a oni oznámili, že si oficiálně stěžují na ten zákon a že ho posílají k Evropské komisi. A to mě velmi pobavilo, když jsem tam viděl Zdeňka Hřiba. Jednak jsem si vzpomněl na jeho slavnou digitalizaci stavebního řízení a to nebyl Hřib, to byl pan Bartoš.

>> Pardon, já jsem řekl Hřib, myslel jsem Bartoše.

>> Ale vidím, že se spojuji na to, jak dostával ty předplatky za elektřinu ve výši 40 tisíc. Každej dostává předplatky. Každej měsíc 40 tisíc.

Já myslím, že předplatky se řeší jednou ročně a ne každej měsíc 40 tisíc.

>> Já myslím, že Filip Turek mu říkal někde v nějaké televizní debatě, že má vyšší předplatky za elektřinu než třinecké železárny. To mi přišlo vtipné, ale pan Bartoš si stěžoval ještě s nějakou poslankyní Pirátů, myslím, že se jmenuje Stojanová nebo tak nějak, že posílají ten zákon do Bruselu. A mě to pobavilo v tom, že úplně vidím, jak to dostává do ruky Uršula von der Layen, která nakupovala vakcíny v konfliktu zájmů, který se ani Andreji Babišovi nesní, protože její manžel pracoval pro Pfizer a ona toho Pfizeru kupovala dost povoleně za miliardy eur. Takže ta stížnost si myslím, je v pravých ruках, ale uvidíme, jak to celé dopadne.

My potřebujeme hlavně...

>> Ano.

>> Oni, ti Piráti – já jsem nesledoval tiskovou konferenci poté, už jsem jako spal, protože jsem zjistil dobrou zprávu, že prošel druhým čtením stavební zákon. Ale předtím jsem ji sledoval a tam jsem byl úplně v úžasu, že si tím ještě chlubí. Oni to vydali za svoji přednost – že chodí bonzovat někam jinam, na vlastní zemi. Protože já jsem obecně nepřítelem těch zemědělských dotací v Unii. Já jsem – ono se to řeší už přes 40 let. Jsem rád, že se podařilo to teď skrátit, že už jako netvoří tři čtvrtiny rozpočtu, ale něco málo přes třetinu.

>> Jo.

>> Ale když už existují, tak v zájmu naší země je si z nich uloupnout co nejvíc, protože co my si neuloupneme, si uloupne někdo jiný s chutí a radostí. Takže tady ten „sport" – já bych to přirovnal k čemu? To je normálně udavačství. To je prostě v podstatě – má někdo, dejme tomu, hezčí pouzdro než druhej ve škole – tak si bude stěžovat dítě k třídnímu učiteli nebo panu řediteli, že to druhé dítě má hezčí pouzdro, ať to prošetří, jestli ho náhodou nezískalo jako trestný prostředek. Já myslím, že to není ani třídnímu učiteli, to je možná ministerstvu školství dokonce nebo něco takového. Jo, to je k Soudu pro lidská práva, že to dítě má taky lidské právo mít tak drahé pouzdro. Ale mně se líbí, že to udávání je vlastně zabaleno do krásných slov demokracie, morálky a samozřejmě se naznačuje zloděj, že ty dotace z Evropské unie se tady rozkradou a hlasuje se ve prospěch jednoho člověka.

Jako na tom, že se tady rozkrádají dotace Evropské unie ve velkém od té doby, co ty dotace Evropské unie jsou. No, to se rozkrádají všude, ale jo. To se rozkrádají všude.

Jo.

Tady nám teďka řeší úplně nádherný případ. Jmenuje se to opak.

>> Mhm.

>> A je to o tom, že se deklarovalo třeba, že rostou banány na Olympu. Úplně neuvěřitelně – miliardy tím tekly. A tady třeba příklady – že jako museli převážet stáda ovcí z jedné strany ostrova na druhou, když přišla kontrola, protože nebylo tolik ovcí na celém ostrově, jako to bylo deklarováno na jednom hospodářství.

>> Takže je to tak, no.

>> Takže no, tady takhle – no, proč mě to fascinuje? Ta hrubost – to, že jsem „vondáček" – mě fascinuje prostě. Mají na to právo, je to jejich politický styl, ale úplně mě to fascinuje, protože vlastně pak oni vlastně přiznávají otevřeně – protože já jsem použil příměr s tím třídním učitelem nebo ředitelem, kdy to posunul dál.

Také ona se otevřeně přiznávají, že náš suverenitu – jak to, abychom se vyřídili sami doma – oni odmítají a přesouvají to někam úplně mimo a ven.

Jo, takhle to je.

Takhle je to úplně celý a to je jejich politickej program.

Tomáši, když jsme u těch dotací Evropské unie a vůbec u Evropské unie, ke které si stěžujeme, nedělají to jen Piráti, samozřejmě je to.

>> Já si tam nestěžuju.

Pozor, ten plurál první osoby si vyprošuju.

Já si tam nestěžuju a nikdy jsem žádnou dotaci od Evropské unie nikoho jiného nevzal.

>> Z toho bych tě fakt nikdy neobvinil. Ani by mě to nenapadlo.

Eh, já myslím, že si stěžujeme jako část politické scény a politiky.

>> Takže oni si stěžují. Tam máme tamto okénko.

To je třetí osoba.

To je třetí osoba. Oni si stěžují – plurál třetí osoby.

>> Dobře.

Tak Česká republika tam má i dokonce v Evropské unii svůj udavačský výsadek v podobě některých europoslanců.

Dál to nebudu dozvádět. Já jsem si se zděšením, já přijdu k dalšímu tématu, eh, které souvisí.

Já jsem si s velkým zděšením – ne s mírným, ale s velkým zděšením – eh, přečetl novou, já už ani nevím, jak to nazvat, nový plán Evropské unie, který je nazván velmi vznešeně. A ten výraz nebo ten termín možná můžeš vysvětlit, protože sedíš v místě jeho vzniku.

Jmenuje se to Agora EU.

A to je plán na podporu, kromě jiného. Ono to zní velmi vznešeně: svoboda a svoboda slova, svobody médií.

Prostě Evropská unie chce podpořit – a pozor – je to 8 miliardami eur, což je zhruba 200 miliard Kč. Tak chce podpořit vybraná evropská média, která podporují, eh, no, to je to – podporují politiku Evropské unie de facto.

Já to úplně zjednoduším.

Samozřejmě jsou tam Green Deal, je tam migrace a tak dále. Je to zaobaleno do takových těch krásných frází.

Nicméně pustí do médií neuvěřitelnou částku. Eh, ke které, jako teď mluvím za médium, ve které pracuju, eh, vím, že se nemůžu vůbec nikdy dostat a ani bych nechtěl.

Nicméně, nicméně, eh, je to další krok k tomu, jak potlačovat svobodu médií. Protože jak jinak to můžeme udělat – nebo jak jinak to může centrála v Bruselu udělat – než že podpoří jedna média proti druhým.

A těžko můžeme konkurovat.

Eh, já to dám na příkladu. Možná je to trošku přitažené za vlasy, ale když bych měl televizi, soukromou televizi, a měl tady konkurenci televizi, která dostává ze státního rozpočtu nebo z daní 8 nebo 9 miliard ročně, no, tak budu muset přemýšlet trošku jinak.

Je to složitý pohyb na trhu, který je regulovaný. Zrovna jako je regulovaný veškerý trh Evropské unie.

Eh, tak teď bude i mé mediální.

Je to samozřejmě – mluví se tam o posilování odolnosti evropského občana proti dezinformacím.

To je skoro základ. Eh, proti nenávisti, xenofobii, LGBT a tak dál a tak dál.

Známe to.

>> Eh, já vůbec už nevím ani jak se tomu postavit, protože o tom se snad ani nebude hlasovat.

To prostě dostaneme nějakým příkazem. A ta média – já už úplně vím, která to dostanou v České republice – ten díl koláče. A já to já tomu těžko můžu konkurovat. Nebo my, co to máme, je, že jo.

Je to samozřejmě spojené s dalšími věcmi, které – když my budeme mluvit otevřeně – k tomu se třeba dostaneme. Otevřeně o negativních dopadech ilegální migrace nebo migrace ze subsaharské Afriky a z Blízkého východu – tak budeme čelit možná i nějakým trestním oznámením, že šíříme něco, co je špatně.

No tak začněme tím, co je to Agora.

Eh, no hele, tak já zrovna dneska jdu na Agoru.

No.

>> No, až tady dotočíme, tak mám ještě dvě hodiny a pak musím jít nakoupit ovoce a zeleninu, takže jdu na lidový trh, kde přijedou farmáři.

Takže jdu na Agoru zrovna.

Hm.

>> Dneska zrovna mám na Agoru a předevčírem jsem byl taky na Ageře. Nakupovat.

Takže, takže tak.

No, eh, ale to je vhodný příměr.

Tak já když si představím, že byste tam takhle – no – tak já myslím, že žijeme v kapitalismu. Ať se nám to líbí nebo ne, ale je to fakt.

Tak když si představím, že jdu na Agoru – no, prostě jdu na Agoru. A teď tam je těch 60 farmářů bez dotací, kteří se snaží to prodat.

Každej to bude mít v rozmezí, já nevím, eh, 20 až 50 Kč třeba.

>> Mhm.

Rajčata třeba.

>> No jo.

>> Tak eh teď bude jeden, který vyplnil správné kolonky a bude to mít za osm, protože dostal dotaci od vlády.

>> Hm.

>> Tak to je asi podobný princip, no.

Takže jako všichni si můžou svobodně pěstovat, svobodně prodávat, ale pouze jeden to celý vyprodá. A na ostatní co zbyde, protože tam byla tahle dotace.

No, prostě to někdo určil. Já jsem tady sám řekl, no, tak když bude takový kolář, tak víš, jak napsat tu žádost – tak se to vždycky přelo těch dotací, že každej den museli vědět, jak to tam je.

Jo, to vím, jak se to má správně psát, protože jsem tam pracoval v tom Bruselu. Tak v tomhle případě prostě si prodáv – napíšeš tam jako: genderová rovnost, LGBT, podpora odolnosti, čelení dezinformacím, eh, ověřování faktů, eh, posilování odolnosti v hybridní válce, odolnost vůči hybridním informacím a tak dál.

>> Budeme se to muset ještě naučit, jak tě tak sleduji.

>> No a tak dále.

A prostě si tam – já když jsem to řeknu přesně: 20 klíčových slov a omáčku dodáš.

Jo, to dáme do AI, to půjde.

Eh, já když jsem to četl, když čtu takové zprávy o médiích a když poslouchám a čtu, co se píše v takzvaném mainstrému, tak si říkám, eh, že je to tak. Tak si někdy postesknu, že dělám novinařinu. Eh, říkám si třeba, že bych pásil ovce třeba nebo pěstoval zeleninu. Ale pak mi dojde, že bych byl stejně – stejně by mě to doběhlo. Že bych se taky pustil dotovaný trh a dopadl bych stejně jako v médiích. No, že bych čelil konkurenci, které se čelit nedá téměř.

Takže je to začarovaný kruh.

Nevím, jak z toho ven. Ale asi až dojdou peníze. Nevím, do které se to. Tak víš, co ono se to říkalo – myslím, že to byl Franklin. Kdo to říkal, si nejsem zas úplně jistý. Ale oni to byli docela – myslím.

Ale na začátku. A on říkal, no, tak jsou dva způsoby, jak dobýt zemi, že jo: zbraněmi nebo úroky, jo.

Takže no a pak je třetí a to je dotace. Měl, že jsou tam ty kufry peněz, jo. Jak to slyšíme vlastně dennodenně, jo.

Tak jako ti řekne: dobrý, tak si to přijměte, aby vám neprošlém třeba 20 miliard.

>> Hm.

No tak najednou máš vybranou kasu, že jo. Po bývalé vládě vykradené, vyžrané.

No a tak potřebuješ prachy a říkáš: aha, no tak jo, tak my to teda trošku ohneme, jo.

Eh, tak pak je ještě čtvrtý.

Fakt je zajímavý, že si jako diví, že a ještě se diví jako, že ta nějaká odolnost nebo co, tak já si myslím, ano, každej nemusí studovat sociální psychologii, eh, teorie prostě ovlivňování v médiích jako svým původem, okolím, eh, nebo eh umění manipulace, že jo. Stejně tak jako tam nemusí mít prostě každý, já nevím, ta konformitu, jo, což je docela zajímavý. Každýmu doporučuju k nastudování.

Ale tak jako když máš být odolný, tak nesmíš mít pocit, že snažíš se ti tvrdit jenom jednu nebo dvě pravdy. Musíš mít přístup ke kvalitnímu vzdělání. Nesmíš jít prostě z ruky do úst, aby jediný čas, který trávíš, je tím, že to snažíš uživit, takže to jako dál jako už nedostudováváš.

A nebo pak je tam ještě jeden zajímavý efekt a tomu se říká jako odborný termín informační únava, přehlcenost. Že prostě když tebe furt vjedou ty negativní zprávy, horory, aféry, prostě neschopnost naprosto flagrantní vědoucích činitelů, eh, tak ty lidi prostě ta média přestanou sledovat, no a přestávají, jo?

A tady máš ty eh takzvané místnosti ozvěnové, že jo, nebo princip ozvěny, echo chamber je to, aby někdo neříkal, že mám správný přízvuk. Zde si někteří hrají na rozdělené Brity nebo Novozéďany, Australany, Kanaďany, eh občany Spojených států amerických, což je taky zajímavé.

Já mám přátelé tady v Aachenu. Jeden je z Kanady, druhý je z Texasu a ti jako potřebuju pět minut, aby si rozuměli navzájem. Mají jimi své přízvuky. Jeden je tedy kanadský Žid, druhej je americký, texaský. Zapomněl jsem, no, my ostatní potřebujeme 20 minut, jo, na ty přízvuky. Jak jako jsou třeba u nás schopní lidi zkoušet jiné lidi, co mají správný přízvuk, když by chápali, že prostě bohužel, no, bohuží, máme v Evropě jako jakou klíč.

No a tak to jenom na okraj. Každopádně je to celý absurdní.

Jinak, samozřejmě, v tom původním starém významu agora, ano, bylo to prostor veřejného setkávání za účelem, ale také nákupu. Agora do dneška v řečtině je novodobě prostě místo, kam jdeš, kde se scházejí všichni a tam nakupují. No a to asi mohou případně pokecat, nebo taky nemusí.

No, tak jako, eh... no, ale tak takhle to je, no. Tak asi to ještě dnes v Německu. Bývalá ministrynì obrany a ministrynì pro rodinu.

>> Dobře.

Eh, já, já možná navážu na to, co říkáš.

>> Nebo spíš její propagandisté, marketáci.

Jo.

Eh, já jsem teď četl to, vlastně to souvisí, eh. Četl jsem to, tak to každý z nás asi sleduje, co se děje v Irsku, v Belfastu, kde vypukly bouře poté, co na sociální sítě uniklo video. Eh, vlastně ten člověk vypadá přesně jako z toho plakátu, za který byla odsouzena SPD. Ten, eh, oni tomu říkají inženýr z dovozu nebo něco takového, který se snaží uřezat hlavu eh původnímu bílému domorodci evropskému na náměstí v Belfastu. A vypukly bouře proti imigrantům, eh, násilí. A eh, já si vždycky říkám, když něco takového vidím, těch příkladů, těch případů bylo hodně takto spektakulárních v posledních letech. A jestli už to probudí Evropu a jestli tedy už si uvědomí ty orgány v Bruselu, no, asi v Bruselu nejvíc, že s tou migrací se už konečně musí opravdu něco dělat.

Teď myslím nelegální. Eh, teď nemyslím střílet migranty na hranicích s Evropskou unií. Ostatně Řecko s tím má zkušenosti, eh, velké. Ale obávám se, že zase to skončí nějakou debatou, že bude obviněno několik, eh, několik lidí z nějaké xenofobie a nevím čeho všeho. A zase se to přikryje nějakými frázemi, že musíme prostě přitvrdit a dodržovat zákony a tak dál. Ale Evropa pojede dál.

Četl jsem pěknou větu vydavatele Echa, Marka Španěla, kterého mám rád a čtu ho rád, tedy na sociálních sítích. A on to velmi podrobně popsal ten případ a zakončil to takovým smutným zvoláním, kdy říkal, eh, až bílý ztratí Evropu, kam půjdem? Co s námi bude?

Tak vidíš nějaké světlo v tunelu v tomto?

Tak já to mám takový ambivalentní vztah, protože byla odsouzena SPD za plakát vytvořený umělou inteligencí.

>> Mhm.

E, to je docela pikantný, jo. E, já tedy musím říct, že ta kampaň mně osobně přišla taky nechutná, jo. Jakože chodit kolem toho, tak já jsem ještě jako nějak jako dolní dospělej člověk, ale myslím si, že lidi s lepší pomahou nebo děti by takový věci veřejně nemusely vidět.

>> Ale neříkám, že to neměla právo použít jakýkoliv styl politické komunikace, kterou chce.

Jo, když jedni mají silku, tak přesný, čím to nebyl, ale neslušný to bylo, jako.

Jo.

>> No jasně.

>> Ale tím neříkám, že na to neměla právo.

Měla stejně jako majina právo prostě si tam dávat, co chce, euro nebo, že podřují v Bruselu, nebo cokoliv. Měla prostě to právo. Jako, to je bod jedna.

Podvá, jako já nemůžu fadit tomu, že tam chodí nějaký týpci maskovaní a vyháněj všechny podle barvy kůže, protože pak se s tím svezou i ti, kteří prostě s tím nemají vůbec nic společného. Prostě nemůžeš lidi nahánět jenom podle barvy kůže.

Eh, to se nám taky může stát, že potom jako začne někdo hodnotit, jestli jsme dostatečně bílý, nebo ne. Nebo respektive, že začnou nahánět všechny bělochy, že když někdo udělal něco biok, že jo, takhle to nejde.

Tom si rozumíme, to jako to není.

>> Eh.

>> No, ale jako obecně, jinak, to tady platí.

Samozřejmě teďka vstupuje takzvaný migrační pakt. Zrovna dnes, když natáčíme a vydáme to večer, tak vstupuje v platnosti. To není žádný zpřísnění, to jenom aby se něco udělalo.

Pravda je taková, že se musí vytvořit legální způsoby, aby sem přišli jenom ti, kteří tady mají, jako eh, důvod být. Udělat si analýzu, kde potřebuješ koho v Evropské uniji. Jakýkoliv ty vždycky mají být na pracovním povolení. Pokud si zrovna nevezmou občany, že jo, ať mu neskončí pracovní povolení, tak šupají zpátky.

No a nelegální je prostě všechny vrací. To je jedinej způsob, jak se to dá udělat.

No a dokud se to neudělá, tak se pořád budou dělat takovéhle formálnosti, až to skončí tak, jak to skončilo v Belfastu, kde prostě bohužel, jak vždycky, trpí i nevinní, že jo, ze všech stran.

>> Chtěl bych poděkovat divákům za četné dotazy a reakce na náš pořad. My je čteme a chystáme se s Tomášem příští týden udělat blok odpovědí na vaše otázky.

Eh, rád vás tímto vyzývám, abyste k tématu, eh, nelegální migrace a reakce na ni, eh, nám psali. Pokud možno v nějakých mantinelech, eh, slušnosti a ne nějakých rasistických výpadů, což samozřejmě to téma, eh, vybízí.

Tomáši, my máme pravidelnou rubriku "Vítězové a poražení týdne". Mezi poražené můžeme asi zařadit, eh, logicky Belfast. Ale to teď nebudeme dále rozvádět. Já jsem, eh, vítězové a poražení. A pardon, bizár. Ten si necháme až na konec.

Mezi, já začnu poraženými.

Já bych mezi poražené zařadil Kláru, bývalou zmocnkyni pro lidská práva Kláru Laurenčíkovou, která nebyla zvolena ombudsmanka, což považuju za velmi dobrou zprávu.

Je to v jednom balíku být poražený a zároveň dobrá zpráva. Ale to je dobrá zpráva, protože já myslím, že pro lidská práva neudělala na rozdíl od spousty neziskových organizací a své rodiny vůbec nic. Byla to tak, byl to pro mě symbol toho lidsko-právního aktivismu, který se přisál k penězovodům, veřejným.

A dalším poraženým bych já za sebe nominoval Pavla Matochu a Romana Bradáče, což byli dva kandidáti do Rady České televize, na které já jsem o tom přesvědčený, na které vyrobil někdo defamační odposlech, který nemá s realitou nic společného, o tom, jak se baví o úplatcích za nějakou volbu. A na základě toho, kterou potom zveřejnil Marek Wolner v jednom plátku. A na základě toho, protože na každém sprochu může být přece něco trochu pravdy — jsem to trošku popletl, ale to nevadí — tak nebyli zvoleni.

Já to považuju za velkou chybu, když na to vládní koalice přistoupila na tento argument. Protože já osobně znám Pavla Matochu a vím, že to je čestný člověk, který navíc v radě České televize udělal spoustu dobré analytické práce, kdy analyzoval úplně na základě dat a čísel. On je šachista, takže má to docela srovnané v hlavě dat a čísel. Dokázal to, jestli to vysílání je opravdu vyvážené, veřejnoprávní v uvozovkách, nebo ne. A on opravdu hodně vadil a toto je výsledek. Myslím si, že to chyba vládní koalice, že na to přistoupila.

Máš ty svoje favority jako na vítěze?

No, i vítěze.

Dobré. Tak já začnu pozitivně. Tak vítěze mám dva. Je tady paní ministryně Mrázová. Ta je vítězka, protože na čtvrtý pokus se podařilo protlačit druhým čtením novelu stavebního zákona, takže brzy budeme moci soudit z praxe, jestli se jí to povedlo nebo ne. Tedy bych přidal k vítězce ministryně Mrázové, paní europoslankyni Dostálovou, neboť to je v podstatě její zákon. Jo, to oni vlastně teďka předkládají to, co Nadšíchová dělala jako ministryně pro místní rozvoj a teďka na tom participovala.

Druhý vítěz týdne by byl Filip Turek, který se po dle jeho slov 15 let čekání dostal k své první řeči ve sněmovně.

Mhm.

My tím to blahopřejeme.

Zobrazena první část přepisu (27 738 z 34 788 znaků).