Energetická loupež: Jak developeři obcházejí zákony a znehodnocují nemovitosti ve jménu „ekologie“?

Jak moc velké lákadlo pro starosty je vybudování solárního pole či větrníku za obcí na pozemcích spravovaných obcí?

Kdo u nich lobuje a funguje zde korupce?

Ať už přijímá nebo nepřijímá. Korupce zde funguje.

Příští týden budeme už informovat o nějakých trestních oznámeních, která padají, protože když starosta nechá bezadresy občanů schválit nějaký plán nějakého investora a staví se to na pozemcích jeho bratra nebo jeho rodiny a některých radních, tak tam už některá ta trestní oznámení začnou padat.

A je to zase problém vůbec neuchopení a nedostatku ochrany toho státu.

Já bych to přirovnal: když máte třeba AIDS virus HIV, tak vy neumřete na ten virus, vy umřete na obyčejnou chřipku.

No a když ten stát nastavíte tak, že vlastně toho občana nechrání a ten developer, že může všecko, tak je to takový malý aid v té energetice.

Takže přijde developer nebo přijde obyčejný bacil chřipky.

A vzhledem k tomu, že nemá žádnou obranu, tak vám totálně vyléguje organismus.

Jo, si představte, že by ta chřipka nebo rýma virózela.

No, ale viry taky.

No, teď si představte, že by ta chřipka byla nějakým závazkem EU nebo něco takového.

No a problém: když to chcete dělat dobře, tak my sami jako energetici vedeme dialog mezi sebou, kolik vlastně těch obnovitelných zdrojů, jo, a kolik ne.

Je to do jisté míry otázka vkusů a je to otázka vkusů, kam ty zdroje patří.

Máme třeba nějaké dobré příklady.

Mám jednoho kolegu v Barsdorfu, kde si postavili jednu větrnou elektrárnu, sehnali si na to dokonce od státu ten aukční bonus a mají tam elektřinu celé město za korunu dvacet.

A to, že si to postavilo město a my tady tu komunitní energetiku vůbec nepodporujeme.

Kdyby ten pořad byl delší, můžu i vysvětlit, proč.

Pokud by se posluchači tázali, tak je to především ve špatných tarifech, protože vlastně těmi tarify, které tady má česká vláda nebo ta energetická lobby nastavené, tak se nevyplatí.

Je to udělané tak, že se nevyplatí sdílet elektřinu v jedné obci na druhou stranu ulice.

To je za to zaplatíte víc než za transport zemního plynu odněkud z Ázerbájdžánu.

No a na druhou stranu zase se vyplatí těm větrným developerům postavit něco na poli.

Ještě potom to posílení sítí zaplatíme z vlastních poplatků a z toho prodeje na leipsickou burzu oni mají nulový poplatek.

Takže je to úplně zvrácené poplatky.

Takže my to máme udělané i tak, aby se to nevyplácelo těm obcím a aby se to vyplácelo těm developerům a každý o tom ví a ví to schválně.

Takže jenom prostě po poučení pro obce máme i spousty třeba takové klientely v odborné společnosti a tazatelů.

Není to nic špatného.

A když si chcete udělat levnou elektřinu v obci, tak k čemu, proboha potřebujete toho developera?

Ten si jenom odnese peníze.

Já jsem to přirovnával, mám takové přirovnání: jako ono v těch obcích vrčí.

Říkám tomu potkani a oni na to slyší lépe než na tu energetiku.

Představte si, že si chcete postavit obecní pekárnu.

Chcete mít ráno chřupavý chleba, rohlíčky, prostě koláčky, ještě s nějakou státní dotací, za nějakou dobrou rozumnou cenu, aby to bylo levné.

A teď si představte, že místo nějaké pekárny, která by byla pro tu obec, vám sem přijde nějaká společnost, dejme tomu "čisté pečivo zítřka" nebo něco podobného a řekne: "A já ti tady postavím velkopekárnu pro Libsko."

No a my říkáme, že jinak to nejde, jako ta obec, než přes tu velkou pekárnu pro Libsko.

Ale co to znamená?

Pro tu obec potom musí za pár korun a možná za pár nějakých výhod nebo i úplatků nebo jiné korupce vzhledem k těm zainteresovaným osobám.

Tam bude velkopekárna, musí tam postavit provoz pro kamiony, což když vám chtějí zasíťovat pole, tak tam ty silnice taky budou a nepřejedou je lidi ani kombajnem potom.

A budete tam mít ty potkany, jo, u té velkopekárny.

No a budete tam mít spousty zahraničních dělníků, který se vám porvou někde v hospodě.

Tak říkám, todle je pečivo pro vaši obec.

To je výprodej toho obecního pozemku pro průmyslovou zónu za pár šupů.

A ještě když to vezmu ekonomicky, jestli můžu, tak jedna větrná elektrárna stojí 300 milionů a za cyklus vydělá mnohonásobně více.

Jo, ta návratnost je během tří, ne?

Během pěti, sedmi let, jo. Tříto by musela být ta dotace ještě větší bez provozních nákladů, ale je ta návratnost i poměrně rychlá.

Takže co vlastně ten developer těm obcím nabízí, tak je 1% z toho, co bude kasírovat on zhruba.

Jo, když si to přepočítáte na ty obyvatele, tady jsme to počítali podle velikosti obce, je to 40 až 400 Kč na hlavu v té obci.

Necháte si něco takového postavit 500 m od baráku?

To je otázka.

Co znamená pro své okolí větrná elektrárna?

Kam ji ideálně umísťovat a kde nemá co dělat?

E, zásadně jak všichni říkají, že hovořím proti větrné energetice.

Já vůbec proti obnovitelné energetice nehovořím.

Je to už pár let a byl jsem vlastně odvolán z Akademie věd z funkce tajemníka energetické komise asi deset dnů poté, co jsem hovořil proti dumpingovému exportu uhelné elektřiny a udělal jsem tam na to veřejný seminář ještě se zesnulým doktorem Šrábem.

Takže já vůbec proti žádné obnovitelné energetice nejsem.

Ta obnovitelná energetika má být akorát tam, kam patří.

Kde má ona správné místo?

Takže co k nám určitě nepatří, jsou ty obrovské věže.

My tomu říkáme elektrárna typu Frankenstein, které zastěňují celé okolí.

Kam to určitě nepatří?

Nepatří to na zemědělskou půdu, protože zemědělská půda ta je na pěstování obilí a ne větráků.

A ještě když by byl ten případ jedné obce, to je když by jedna obec chtěla být energeticky samostatná, tak uvažuje o jedné, maximálně dvou větrných elektrárnách nějakého menšího vzrůstu, menšího dosahu a ne o větrném parku pro nějakého investora o dvaceti větrácích, kterými si totálně zničí krajinu.

Takže s tou samostatností.

Patří to v té míře, kterou to má být.

Tam, kde to má být.

Nemá to být někde, kde to zabíjí ptáky.

A v Německu mají jedno pravidlo, takzvané 10H, desetinásobek výšky té věže.

Tak u nás, když to chtějí dávat 500 m od domu, tak jsou s tím určitě velmi špatné zkušenosti.

Působí to v této blízkosti opravdu velkou zátěž na organismus.

Když bychom se bavili třeba o těch 10H, tak ty vrtule, které mají být vysoké 250 m, tak by měly být umístěny 2,5 km od lidských obydlí, což už je něco, o čem se dá bavit.

Ale tady zaprvé stavíme věci, které mohou ohrožovat zdraví.

Nechci strašit, ale těch studií jsou prostě dva druhy.

Jedny říkají, že to nikomu nevadí a ty, které říkají, že to nikomu nevadí, tak obvykle nemají nějaká statistická data.

Ty prostě říkají, že se nic neprokázalo a ty druhé říkají včetně francouzských rozsudků, že se prokázalo.

Takže jako obě ty tendence, teorie, no když byste se pod něco takového měli nastěhovat, tak si asi vyberte jinou lokalitu, když jedni říkají, že to nic nedělá a druzí říkají, že je to škodlivé.

A druhá věc, která je nejhorší pro ty, co jsou blízko, když by nedbali na zdraví, tak je ztráta ceny nemovitosti.

Takže co dělají německé banky? Oni když vám postaví větrnou elektrárnu v blízkosti domů a máte hypotéku, tak normálně přijdou a řeknou, že vaše nemovitost o 20 až 40 % ztratila cenu a že tudíž vám tu nemovitost přecení.

Si představte, že máte úvěr třeba na nemovitost za 10 milionů. No a splácíte 8 milionů hypotéku, budete ji splácet celý život.

A přijde banka a řekne, že ta nemovitost už s tou větrnou elektrárnou 500 m vedle nemá cenu 10 milionů, ale třeba šest nebo sedm a vy máte splácet osm. Takže budete celý život splácet tu 10 milionovou nemovitost.

To vám neuberou, ale řeknou vám, že ta cena nemovitosti, kterou splácíte, už nezaručuje té bance. Takže do toho musíte buď milion doplatit, nebo musíte zastavit byt po manželce nebo po jejich rodičích, abyste měl dostatečnou záruku za tu znehodnocenou nemovitost.

A býbejí to ještě mnohdy banky, které z druhé strany půjčují na ty větrné elektrárny. Tak se chování.

Takže tam, kde upozorňuju, je na to velké riziko a máme zkušenosti, že v těch obcích, kde jsou nějací bohatší podnikatelé nebo takhle takové ty střední vrstvy, které se třeba stěhují zpátky z města, tam je největší odpor. Oni si vybírají a záměrně ty lokality, když se na to podíváte statisticky, byly zvoleny jako malé obce a developeři si vybírají chudé obce a tam útočí.

Rekonstrukce a posílení sítí kvůli masivnímu připojování obnovitelných zdrojů bude stát kolem 476 miliard Kč.

Kdo to přesně zaplatí a jaký reálný nárůst účtu za elektřinu to podle vás přinese běžné rodině do roku 2030 až 2035?

Když se ptáte na tohle, pane redaktore, tak o tomhle jsme publikovali článek teď v solárním magazínu, kde je to rozebrané podrobně. Já jenom zmíním hlavní principy.

Cena elektřiny je vlastně dvousložková. U nás jedna část té elektřiny je za tu vlastní komoditu a druhá je za dopravu té elektřiny. Srovnává se to někdy kolejí a vlak takovým nejjednodušším srovnáním.

No tak tady, kolik budeme potřebovat kolejí, že jo? Jestli budeme potřebovat víc kolejí na ty obnovitelné elektrárny. Tam je problém, že kdyby vláda, potažmo paní ministryně Mrázová z ministerstva pro místní rozvoj, dodržovali zákony naše i Evropské unie a udělali to v rámci takzvaného repavingu, třeba na opuštěných dolech nebo když zavřeli doly, což je taky docela známá historie ještě nedávná, ČES zavřel uhelnout elektrárnu v Dětmarovicích a následně zavřeli doly a propustili horníky.

Na ty Dětmarovice, na tu plochu se vejde poměrně velká obnovitelná elektrárna, by se vešla. Podobně třeba když bude tykač Pavel Tykač, když budou zavírat elektrárnu Počerady, tak rozloha je 300 ha. Tam se vejde 300 MW solární elektrárny nebo hybridní, solární a větrné, možná víc, je 350, 400 v takové konstelaci.

A už je tam všechno hotové. Máte tam trafostanici, jo? Máte tam vedení, dráty lidově řečeno. Dokonce tam máte nějakou kancelář, kde si můžete uvařit kafe, když se na to budete chtít koukat na tu elektrárnu.

A co máte v polích? Nic.

Takže první problém toho zdražení je, že to vláda staví na poli a ne tam, kde jí to přikazuje zákon. Ta vláda ten zákon nedodržuje. Ta Evropská unie má v tomhle právu, že se to na to pole nepatří. No, u nás to porušují.

No, takže si představte, že děláte spole třeba, že si tam chcete postavit továrnu na tom poli. Tak to jsou podobné peníze. Musíte tam k tomu vybudovat infrastrukturu. Transformátory jsou taky hodně drahé. Silnice, abyste to mohl obsluhovat. Dráty, tam lítají ty miliardy, desítky miliard, stovky.

No a druhá věc, kterou potom máte, ta obnovitelná energie u nás není pořád. Rok má 8 760 hodin.

Když vezmete jadernou elektrárnu, tak ta jaderná elektrárna vám funguje nejméně 8 000 hodin. A to jenom proto, že jí občas musíte vyměnit palivo a provést pár týdnů nějakou pravidelnou údržbu a jede vám pořád.

Když byste to přepočítal, nakolik by jela větrná nebo solární elektrárna na plný výkon, říká se tomu doba využití maxima, tak u té solární elektrárny je to 1 000 hodin z 8 760, u jaderné elektrárny. A u té větrné je to 2 000, někteří říkají 2,5. V Německu je ta větrnost u moře dvakrát taková, takže tam je to 3 a půl, 3 a 500 hodin, dejme tomu.

No a teď si představte, že na ty 2 000 hodin musíte postavit elektrárnu a dráty k ní a ten transformátor a ty ta vedení a všechno to stojí stejné peníze, jako kdybyste stavěli na těch 8 000 hodin. Není vám to levní, nikdo vám to nepostaví.

Takže to připomíná to, že za minulost, za minulého režimu se stavěly asfaltky papelášům ke jejich chatě. A tady se staví větrným baronům. Větrným papelášům se staví na 2 000 hodin, když u té elektrárny normální je to třeba 8 000 hodin a občas to přirovnávám k tomu, že bysme stavěli dálnici pro určitou část obyvatelstva na dovolenou do Chorvatska na dva měsíce, ale v dálniční známce bysme to platili všichni.

Ta dálniční známka by se vám na těch 20 nebo 30 let, co jsem někde počítal, zvedla o 3 Kč.

Takže zhruba takto se to má. Pokud to posílení soustav budeme platit ze solidárních poplatků a ta vláda na to nikde jinde nemůže vzít, tak jsme spočítali, že to během těch 10 let zvedne cenu elektřiny asi o 2 Kč, že budete platit víc.

Jo, ale je to kvalifikovaný odhad. Prostě není to, jestli se se mnou někdo bude hádat, že je to koruna 80 nebo koruna 10. Záleží to opravdu na těch vstupních parametrech, ale hrubý odhad je 2 Kč, to zvedne, když se budou stavět a zasíťovávat ty větrné parky tímhle způsobem.

Nehledě na ekologickou devastaci.

Milí diváci, zdravíme vás z redakce Svědomí národa a chceme vás požádat o podporu.

V tuhle chvíli potřebujeme zajistit prostředky na fungování redakce v další části letošního roku, abychom mohli dál dělat to, co s vaší pomocí a podporou děláme už celých pět let. To je sbírat informace, natáčet rozhovory a klást otázky, které si jiná média nekladou.

Jsme malá redakce novinářů a jezdíme za našimi respondenty po celé České republice. Sami si stříháme, postprodukujeme a každý ten náš rozhovor nás stojí v tomhle malém redakčním týmu dva a půl dne práce.

Děláme to rádi. Máme rádu tu činnost, je velice zajímavá a moc vám děkujeme, že díky vám ji můžeme dělat.

My to vnímáme jako svého druhu službu veřejnosti. I proto jsou ta naše videa dostupná bez nějakého poplatku všem. A o to víc si vážíme těch, kteří to jako tu službu vnímáte spolu s námi a podporujete nás svými dary.

Mockrát vám za to děkujeme.

Děkuji.

Větrné elektrárny mají podle studií zabíjet ptáky a netopíry.

Některé odhady mluví o desítkách jedinců na megawattu ročně.

Jde zejména o velké dravce a stěhovavé druhy.

Jak velký je to problém v české krajině a proč se o tom tak málo mluví veřejně?

No, proč se o tom nemluví?

Protože ti aktivisti, takzvaní ekoterivisté možná, kteří by se měli zabývat ekologií, tak se zabývají investicí do těch vrtulí, co ty ptáky zabíjejí.

Podívejte se, třeba na jedné straně Greenpeace chrání velryby, což je dobře i proti japonskému výzkumu takzvanému.

A tady víceméně chtějí dělat výzkum na lidech – co to s nimi udělá, když budou mít větrnou elektrárnu 500 metrů od domu.

Takže to je tím, že je nějaký trend jakoby o tomto nemluvit, nebo toto bagatelizovat.

Tam samozřejmě záleží na tom, v jaké lokalitě je ta větrná elektrárna, jo?

Neříkám, že Česká republika je všude plná ptáků a netopírů.

No a podle toho, co vidíme na tom čerstvém dílu, co teďka vylezlo z dílny paní ministryně Zuzany Mrázové, tak v mnoha lokalitách vidíme, že jim to tam jedno.

Dokonce nejhorší, co tam jako tvrdí a co tvrdili i na tom veřejném projednání, je, že ty ptáky monitorovaly dva měsíce někdy na podzim – od září do října.

No tak si představte, že ty ptáci už dávno mají vyvedené mladé, že jo.

Když jsou to stěhovaví ptáci, tak to tou dobou už někam odlétají nebo odlétli.

No a jak to funguje takovéhle podjatá studie?

Představte si, vážení posluchači, že někdo z vás je nějaký chudý akademik a přijde nějaká vážená společnost – ať už třeba solární baron, nebo třeba nějaká státní společnost, nějaké podjate ministerstvo – a zadávám za tuční obolus monitoring ptáků a zadání je na začátku, aby jich tam bylo co nejmíň, aby se toho dalo co nejvíc postavit.

Kdy tam půjdete, když tam ty ptáci nejsou?

No a co se stane potom?

Pak se stane samozřejmě to, že přijde ten celorok, bude tam ten větrák a ty ptáci už tam taky nebudou, protože v horším případě je to rozseká, v lepším případě už tam nebudou hnízdit. Takže vlastně budete mít pravdu.

To, co oni počítají, není současný stav – kolik tam těch ptáků je – ale pokud jsou to takto krátkodobé dvouměsíční monitoringy, tak jsou to vesměs podjatí predikce na to, kolik tam bude ptáků, až tam ten větrák postaví.

Je to prostě naprosto nekorektní.

Je to jako Lisenkova biologie, to, co tam předvádějí.

Jak moc nebo málo se změnilo s Motoristy v čele ministerstva životního prostředí?

Filip Turek a část vlády teď mluví o tom, že akcelerační zóny zmenšili a že větrníků budou jen v nižších stovkách.

Je to reálná změna kurzu, nebo jen kosmetická úprava před volbami, zatímco pod povrchem běží stejný tlak od investorů a z Bruselu?

Jestli dovolíte, budu polemizovat odzadu.

Žádný tlak z Bruselu tady není.

Opakuju, vážení posluchači, pokud jste to doposlouchali až sem, žádný tlak z Bruselu tady není.

To je ta největší lež, která se tady říká.

Byl tlak z Bruselu na solární barony?

Nebyl.

Evropská unie chtěla jenom, abychom zvyšovali podíl obnovitelných zdrojů, a ne, abysme se tady okradli mezi sebou nebo nechali okrást lidi.

Byl nějaký tlak z Bruselu v roce 2022, kdy byla takzvaná energetická krize?

Vůbec. Kolegové to říkají, Ivan Noveský hlavně polemizujeme s tím pojmem energetická krize.

Kdyby byla energetická krize, tak se někde aspoň půl dne nesvítilo.

Takže prosím, pokud někdo z posluchačů, nebo z jiných, ví o tom, že někde v Evropě, v jakémkoliv městě se z důvodu energetické krize nesvítilo aspoň půl dne, tak ať se přihlásí, rádi se s tím seznámíme.

Zatím jsme se ptali, kde jsme mohli, a nic takového jsme se nedozvěděli.

Byla to sprostá krize lichvářů.

Všude se svítilo. A jaké my jsme měli ceny a jaké měli jinde – když to přepočítáte: ve Francii 42 euro, v Česku 10, na Slovensku, kde má stát minoritní podíl ve slovenských elektrárnách – korunu 60 a my 12 Kč.

Takže co nám přikazuje Brusel?

Kde přikázal Brusel rekvírovat ornou půdu, aby se tam usídlili větrní baroni?

Naopak. Tato politika je v rozporu s bruselskými – nejenom s tou samou směrnicí, ale je v rozporu i s druhou bruselskou zelenou politikou o ochraně půdního fondu do roku 2030.

Takže prosím, politici nám lžou.

Takže když říká – a nebudu personalizovat Filipa Turka, aby to nebylo jenom, že za to může on, ale i tento i všichni ostatní politici – vám prosím lžou.

Evropská unie nás do ničeho takového nenutí.

Takže tady nějaká mafie dva roky připravovala projekt ne pro Brusel, ale pro větrné barony, aby lukrativně na těch pozemcích za cenu našich daní vydělali.

A tito chtějí tuto loupež zmírňovat.

Takže ve smyslu zmírňování loupeže – ano. Ve smyslu toho, že je to loupež, která tady nemá vůbec být a že je to loupež nezákonná z hlediska politiky ochrany půdy, z hlediska evropské směrnice, kterou takzvaně naplňují – kde říká, že to máme dát na ty nepotřebné plochy.

Podívejte se, kde to mají.

Těch nepotřebných ploch, kde se zavírají doly, kde se zavírají elektrárny.

A nemusí to být hned. Když Česko říká, že zavře uhelnou elektrárnu do roku 2033, tak to stačí, když to vymezí.

Ta akcelerační zóna je – že až Česko zavře tu uhelnou elektrárnu, takže si tam může postavit obnovitelnou bez toho, aby zbytečně běhal několik let na stavební úřad.

Co my jsme udělali?

Česko tam nic takovéhle nemá.

Pavel Tykač taky ne.

A my na orné půdě si může developer postavit u vás za barákem bez toho, aby musel běhat na stavební úřad, nebo i ten ČEZ, jo?

A na těch pozemcích to nemáme vůbec.

Takže politici v tomhle lžou a je dobré opakovat, že lžou, ať s tímhle přestoupí k volbám – co udělali.

Nechali tady vykrást zemi a nezákonným způsobem realizovat něco, co vůbec nemá s evropskou legislativou nic společného.

Je to český výmysl a neevropská směrnice. Česká korupce.