Dvojí metr #239: Nízká inflace, silný pas, velké úspory. Chytří mladí. Green buzerace. Výměna voličů

[hudba] [hudba] [hudba]

Zdravím vás u dalšího dílu mého pořadu Dvoj metr, aneb: i když je to psané černé na bílém, nemusí to být černobílé.

Dnes to bude takové ekonomické okénko. Inflace, kvalita života, odvody, úspory. Poté vám něco řeknu o finanční gramotnosti mladých lidí. Následovat bude něco o elektromobilitě a ESG. Bude velmi pikantní dvojka a na konci pak vám něco vyměnit voliče.

Jdeme na to.

Nyní jsem si pro vás připravil ono slibované ekonomické okénko, kde jsem vlastně nastřádal různé informace o tom, jak si vedeme. Bude to vlastně napříč několika rubrikami.

Začnu inflací.

Teď to tady začne lítat.

Česko má pátou nejnižší inflaci v Evropě. Růst cen zrychlil na 1,7 %. Meziroční růst spotřebitelských cen o 1,7 % zajistil Česku v červenci pátou nejnižší inflaci ze 42 sledovaných zemí. To znamená o jednu příčku hůře než v červnu. To znamená v červnu jsme byli čtvrtí, teď jsme páti. Všechny sousední státy vykázaly inflaci vyšší. Jde o analýzu investiční společnosti Port a data ČSU, Český statistický úřad.

Dále jsem pro vás ale našel, že dle Eurostatu jsme v červenci druhou nejnižší v rámci zemí Evropské unie. To je právě tenhleten článek: Česko má druhou nejnižší inflaci v Evropské unii. Lépe je na tom už jenom Švédsko podle Eurostatu. A tady je ten graf. Tam vidíte i tu šipku s Českou republikou, která je na druhém místě. Těsně vlastně nad nulou, skoro nula inflace je Švédsko. Naopak nejvyšší inflaci — to úplně tam ten nejvyšší modrý rámeček — je Rumunsko.

Teď tady mám pro vás globální index k tomu, o tom, jak se vlastně v těch zemích žije.

Česká republika je mezi top 10 zeměmi jako nejlepší k žití.

Česko mezi top 10 zeměmi světa k žití — tvrdí to nový globální index. Ten globální index v překladu globální index pro přestěhování se řadí Českou republiku na deváté místo z celkových 192 zemí. Obzvláště výtečně si podle tohoto indexu Česko vede v oblasti — a teď to přijde — bezpečnosti a také podmínek pro život rodin. V této kategorii dokonce index Česko zařadil celosvětově na třetí místo.

Ta bezpečnost podle mě hodně i souvisí s tím, že my nemáme problém s migrací. V tomhlectom případě to, co se děje v Evropě, kde když se pak podíváte do té tabulky, tak v té bezpečnosti i ty bohatší země propadávají, že jsou méně a méně bezpečné. Zcela zjevně to tam takhle najdete.

S tím souvisí i vlastně to, jak je vnímáná Česká republika navenek, a český pas patří mezi nejsilnější na světě. To silný, slabý je ohledně toho, kolik máme bezproblémových zemí, kam můžeme jít, aniž bychom potřebovali vízum. To znamená bezvízový stav.

Češi mají jedny z nejsilnějších pasů světa. První jsou Singapurci už nějakou dobu. Držitelům českého pasu umožňuje bezproblémový přístup do 183 destinací. Tuto sedmou příčku, jsme na sedmém místě. S Českou republikou sdílejí Australané, Kanaďané, Lotiši, Malajijci, Slováci a Slovinci. Na první příčce stojí stále Singapur s bezvízovým přístupem do 192 destinací. My máme 183, takže o devět méně. Takže to je také pozitivní zpráva.

Tady už nějakou dobu jsem pro vás měl přichystané a teď jsem to i zaktualizoval ohledně změn, jaké jsou odvody OSVČ, a odhalená taková mystifikace, která se říká, aby ti politici, kteří chtějí zvýšit odvody OSVČ, je vždycky vlastně staví proti sobě OSVČ — osoby samostatně výdělečně činné — a zaměstnance s tím, že mají velmi nízké minimální platby a vlastně jsou to černí pasažéři a podobně.

A zároveň vám připomenu, že se snížily odvody OSVČ za této vlády.

Tak nejprve ten graf rozložení osobního vyměřovacího základu u celoživotních OSVČ. A tam vidíte, on jde takhle postupně, taková jakoby pyramida, a pak jde zase dolů. To úplně na začátku je ten nejnižší odvod, minimální odvod. To není to nejvyšší počet OSVČ s těmi odvody. To je ta nejvyšší — ten nejvyšší modrý rámeček — je 13 až 15 000. Zase tam se nejčastěji pohybují ty odvody.

V případě, že by tyto osoby platily po celou dobu výdělečné činnosti pojistné pouze z minimálního vyměřovacího základu, činil by osobní vyměřovací základ zhruba 7 000 Kč. Takže někde na polovině. Takových osob je mezi celoživotními OSVČ maximálně do 5 %. To znamená, to, co se vždycky uvádí, že všichni OSVČ si to nastaví tak, aby měli minimální odvod, se to týká do 5 %. To je dobré si připomenout.

Tady zase připomenu, že OSVČ letos díky snížení odvodu ušetří skoro 10 000 Kč. Přeplatek za první pololetí dostanou zpět. Jo.

A tady je taková rada, jak vrátit ten přeplatek za první pololetí roku 2026: O přeplatek na paušálních zálohách za období od ledna do června 26 ve výši 4932 Kč mohou poplatníci v prvním pásmu paušálního režimu snížit buď tu platbu paušální zálohy s platnou 20. července, nebo některou z dalších měsíčních záloh. Namísto standardní částky 9162 Kč v tomto případě postačí úhradit 4230. To prostě se odečte.

Nevyužili poplatníci možnost snížení úhrady, tak může po skončení zdaňovacího období požádat správce daně o vrácení přeplatku.

Tady mám zase pro vás připraveno takové tabulky a srovnání, jak si vedeme, pokud jde o úspory.

Ten první obrázek — tam vidíte České domácnosti versus Evropa — kde vidíte ty úspory. Dalo by se to shrnout: málo majetku, málo investic, relativně hodně vkladů. Ty vklady je ta vlnka, která je vybarvená červeně. Nad tím vidíte takovou maličkou vlnku modře, světle modře, tmavě modře, a to už jsou veřejně obchodovatelné akcie, penzijní a životní pojištění, ostatní finanční majetek. A ten je u nás jenom lehce nad tou červenou vlnkou.

Když to srovnáte úplně stejně se Slovenskem a když to srovnáte s Německem nebo s Francií, tak tam vidíte, že ta červená vlnka, ty vklady na účtech, jsou někde na stejné úrovni jako u nás, ale nad tím vysoko jsou právě ty akcie, dlouhodobé investice a podobně. A s tímhlectím u nás my trošičku zaostáváme.

Zároveň ale když se podíváte — a to je právě tenhleten graf — podíl na celkových finančních úsporách domácnosti, tak my patříme mezi nejspořivější. Jo?

Když se podíváte, tak u nás máme ty neterminované vklady. To jsou ty vklady jenom v bankách. Tak je to 53 %. Teďka už 45 — termínované stavební spoření — pak to jde dolů. Investiční fondy, to vylezlo nahoru. To je právě ta vlna, o které já jsem mluvil, ta modrá. Takže většina lidí to má na spořících účtech nebo obecně v bance.

No a tady ale s tím souvisí i to, nebo spíše nezáleží, ale přesto všechno, takhle bych to řekl přesně: Češi patří mezi nejspořivější domácnosti. To je to, čím jsem začal tuhlectu myšlenku hned za Německem. Tak Německo v procentech uspoří 20,04 a my hned druhý 19,86. Přitom eurozóna v průměru má 15,17 a Evropská unie 14,47. Takže vidíte, my jsme ten druhý řádek červený a eurozóna a Evropská unie jsou ty vybarvené řádky.

Takže vidíte, takže my jakoby hodně šetříme, ale řekl bych, že dost je to o těch spících penězích.

A k tomu je vlastně tady poslední graf, jak české domácnosti investují. Nárůst aktiv mezi roky 2019-2026.

Takže hotovost, vklady, to je to žluté. Akcie, to je to červené. Nemovitosti, to je to modré.

To znamená, vidíte, že jakoby ty lidi začali více investovat do nemovitostí.

No, takže jinými slovy, když to shrnu, my jsme v tomhle velmi konzervativní. Sporíme, spoříme jako jedni z nejvíce vůbec v Evropě. Spoříme, šetříme, ale zároveň to dáváme opravdu jenom na ten účet, na spořák, na termínovaný vklad maximálně a už méně do nějakých investic dlouhodobých, akcií, nemovitostí, třeba nějakých sofistikovanějších instrumentů a podobně.

Tak teď mám pro vás sportovní okénko. To se budu snažit dávat do každého dílu takové sportovní okénko, když bude teda o čem mluvit.

Tentokrát je to telegraficky o mezinárodních úspěších českých sportovců v posledním týdnu.

Takže naše tenistka Sára Bejlek nejdřív porazila Cincinnati světovou jedničku Sabalenkovou, potom i Casovou, ale vypadla v semfinále s Američankou Koko Gauf.

Potom, takže to máte tady ty první články, z toho mimochodem se podíval jsem se na WTA žebříček tenistek a mezi top 30 jich máme pět. Česká republika za šestinu. Šestina nejlepších tenistek do 30 v tom pořadí je z České republiky. Velká gratulace.

Tady je možnost pro prvního Čecha se dostat do americké MLB, nejprestižnější baseballové ligy. Master League Baseball, tuším, že to je devatenáctiletý Novák, podepsal smlouvu s New York Yankees.

Tady naše volejbalistky. Česká republika spolu pořádá mistrovství Evropy ve volejbale v Brně. Tak první dva zápasy jsme zvládli vítězně. Porazili jsme Řecko 3:1 a Rakousko 3:0. Takže mám pocit, že pak jsme prohráli se Srbskem a teďka v pátek budeme hrát s Bulharskem. Doufám, že naše holky dojdou co nejdál.

A my se také posuneme na ochranu spotřebitele.

Když mám dnešní díl věnovaný ekonomice, financím, penězům, tak i v té ochraně spotřebitele jsem vybral věc, která se toho týká. Finanční gramotnost mladých Čechů, neboli generace Z.

To je tady tento článek: „Mýtus o rozmařilých mladých padá. Lidé do 25 let šetří a investují více než jejich rodiče."

Mladí Češi do 25 let mají sice nejnižší příjmy na trhu, v odkládání peněz a finanční disciplíně ale válcují starší ročníky a mnozí z mladých by mohli dávat lekce z finanční gramotnosti svým rodičům.

Podle nejnovějšího průzkumu Airbank zvládá přes polovinu z nich každý měsíc ušetřit alespoň desetinu výplaty a nebojí se investovat.

Já jsem si pak v tom článku našel, to je hrozně zajímavé. Generace Z si proslula svými latte, frappucciny a já nevím čím vším. Děláme si z toho srandu. Realita je však taková, že na kávu si dopřávají méně než čeští důchodci.

Podle průzkumu Airbank si lidé nad 60 let dají 3,9 šálku kávy v kavárně týdně, zatímco mladí lidé pod 25 let pouze 3,4.

Nejčastěji v kavárnách vysedávají lidé mezi 26 až 45 lety. No vidíte, já tam vysedávám taky a je mi už 51.

Přečte si to. Jsem rád, že mladí lidé, aspoň někteří, jsou finančně gramotní, odkládají si i přesto, že třeba nevydělávají tolik, ale zároveň nemají zase takové výdaje, nemají závazky, rodiny, děti a tak dále. A to, když přijde, tak se najednou úplně ta situace změní.

Takže jen tak dál a my jdeme taky dál.

I politickou korektnost jsem přizpůsobil ekonomice, ekonomickému pohledu. To nejprve pohled na elektromobilitu a srovnání, jak si vede Čína a Evropa pohledem takového jednoho komentáře, který jsem našel na Twitteru. Na názor této vlády na ISG a na takzvanou, já bych to nazval, zelenou buzeráciu a jak se vlastně snížila.

Tak nejprve Čína versus Evropa u elektromobility. Našel jsem tweet poslední honora. Co se to jmenuje?

Číňan se rozhodne vsadit na elektroauta. Co udělá? Sežene si v Africe zdroje surovin. Zajistí si doma levnou elektřinu, buduje infrastrukturu a výrobní kapacitu, vyrábí pořád lepší a levnější elektroauta, má z toho profit.

Evropan se rozhodne vsadit na elektroauta, což je to teďka vlastně, uvidíte to, co dělá Evropská unie. Oznámí, že od roku 2035 budou už jen elektroauta, takže si jakoby podkopne a udělá si hned nějaké negativní zamezení v budoucnu. Zakáže si alternativu, v níž exceloval. Začne řešit, že na to nemá suroviny. Zkouší je nakoupit od Číňana. Zjistí, že má drahou elektřinu. Posouvá deadliny různé, zavádí cla na elektroauta z Číny, zavádí dotace na koupy elektroauta, tvrdí, že za odpor k elektroautům může Rusko.

To poslední je fuckup, to tam nebudu číst.

Jedni metodicky staví dům od základu po střechu, druzí začínají komínem. Myslím si, že to je přesný popis toho, co my tady žijeme. I ty výzvy, které tady jsou před námi, tak my je uchopíme vždycky nějak, jako bych řekl, byrokraticky, jinak. Ne, ne, nerozumím tomu.

To druhé téma je: „Odvracíme zelenou buzeráciu, říká Schillerová. Vláda snižuje počet firem, které musí řešit ISG na stovku."

To je ta povinnost, to ISG, taková ta povinnost, za to dostáváte body, že jste zelený, politicky korektní a tak dále. Povinnost zpracovat nefinanční výkazy o ekologických, společenských dopadech svého podnikání.

Jo. Bude mít zhruba 100 největších českých firem. Namísto dosavadních, teď se podržte, 2000. 2000 firem to mělo dělat.

Zmírnění pravidel pro podávání výkazu schválila vláda jako součást novely zákona o účetnictví, řekla novinářům ministryně Schillerová. Norma převádí do českého práva směrnici Evropské unie, jejímž cílem bylo snížit administrativní zátěž pro firmy.

Návrh nyní projedná parlament.

Schillerová uvedla, že vláda tak bojuje proti zelené buzeráciu.

Podobná nesmyslná evropská opatření dlouhodobě kritizuje například americký prezident Donald Trump, který o ní hovoří jako o woke kapitalismu.

Pak si přečtete ten článek s Echo 24.

Takže tolik politická korektnost. A je před námi dvojmetr.

Mám tady pro vás dva dvojí metry z pohledu novinářů a to na političky, kteří zveřejnili svoji fotografii a na to, jak někoho označovat.

Jdeme hned na to.

První je dvojmetr hodnocení političek v plavkách nebo s odhaleným dekoltem. Je to neuvěřitelné.

Jo. Takže tady to máte hned vedle sebe na jednom místě. Na té první fotce vidíte Evu Decroa, na druhé Taťánu Malou.

U toho prvního Super.cz napsal: „Spustila kadeře a fanoušci se přestali ovládat. Chci video, zaznělo mimo jiné." Takže vesměs jakoby pozitivní nějaký komentář.

Vedle Expres k Taťáně Malé v plavkách s rozkrokem a všechno, co je na téhle fotce za problém.

Ne, problém opravdu není v tom, že si Taťána Malá vzala plavky. Poslankyně smějí mít nohy, zadek, prsa, dovolenou i Instagram.

Ale problém začíná ve chvíli, kdy politik nechápe rozdíl mezi fotkou pro přítele a fotografií, kterou jako osoba zastupující veřejnost sdílí.

Jo, jinými slovy, Taťána Malá je zákonodárce, ne někdo z Love Islandu.

Tak a přitom ta fotka, když se na ní podíváte, je úplně normální právě proto, že se tam zakrývá všechny ty věci. Nechápu to.

A hezky to komentoval také Daniel Vávra a já to přečtu tak, jak to napsal.

Jo, naše liberálně demokratická Only Fans milfka je lepší než vaše populisticko-extrémistická milfka.

Jinými slovy, dvě fotky, které by se mohly nějak komentovat.

Skoro mi přijde, že ten dekolt je vyzývavější než fotka v plavkách a přesto v těch médiích — ne ve všech, ale v těch, co jsem vám ukázal — tak je to vlastně obráceně.

Tam je to pochvala a tady je to kritika.

Úplně stejně je to dvojí metr v přímém přenosu — označení zdrobnělina versus urážka.

Takže Petr Honzejk, který je tady dost často, mi reagoval na to.

Houbelec — z písma — by pouhá zdrobnělina — je v tomto kontextu trapné shazování.

Pitomio je rizikantní kreativní novotvar. Není to zdaleka creativenice. Je to naopak čistokrevný názorový soud.

Takže když někdo někomu říká, zdíšat, něco jako, mě říkají, píšou často — Páťo — jo, Patrik, Páťo — zdrobnělina — tak je to v tom kontextu trapné shazování a je to špatně.

Naopak, když se označuje Okamura — Tomio, Okamura, Pitomio — tak je to kreativní novotvar a to je samozřejmě v pořádku.

Takže já už fakt nevím, jo.

Přitom intuitivně by člověk, aniž by měl sympatie ke komukoliv, řekl, že to je obráceně. Že z drobněliny křestního jména není urážka. Předělání jména a přidání tam jiných písmen, které mají implikovat „pitomec" — pitomio — tak mi přijde, že to má k urážce mnohem blíž.

Ale jak vidíte, kreativně dle Petra Honzejka — jedno je to. Ta zdrobnělina je paradoxně trapné shazování. Pitomio je kreativní novotvar, který je naprosto v pořádku.

Dvojí metr a my jdeme na poslední rubriku.

Tuto poslední rubriku a ten výběr, který vám teď nabídnu, bych mohl nazvat svobodné volby a ne moralizování voličů.

Když už teda nevědí ti správní, ti lepší, kudy kam, tak začnou moralizovat a poučovat voliče.

První je tady jakýsi pan Bitner, Petr Bitner, který vlastně víceméně vyzval Paularáka — řekni mi, koho jsi volil, a pokud toho špatného, tak já napíšu o tobě komentář.

A protože Paul Rich přiznal, že volil motoristy, tak tady přišel tenhle komentář.

Odkaz najdete pod videem. Tady vidíte print screen z Xka.

„Vždycky jste, pane Polarechu, stavěl jednoduchý princip. Nevymlouvej se, dělej svoji práci pořádně, respektuj pravidla a když něco poděláš, přiznej to. Proto mě trochu zabolelo, když jste prozradil, že jste volil motoristy. Jakože co, prosím?"

To znamená, že nesmí Paul Rich a jiná veřejně známá osoba volit motoristy? Nebo bych to mohl upravit — nesmí přiznat, že volili motoristy, nebo ano, nebo někoho jiného, co se nelíbí panu Bitnerovi?

To je svoboda volby v praxi.

Ještě dál šel, abyste viděli, že to není jako náhodilá záležitost — že je to jaksi moralizování a tlačení těch lidí do toho, aby to nepřiznávali, jo, protože na to není nikdo fakt zvědavej.

Ještě dál jde člen výkonného výboru TOP 09 a místopředseda jihočeské TOP 09 Martin Procházka, který by rovnou vyměnil ty voliče. A to v momentě, kdy padají nebo nerostou preference TOP 09.

Tady jsem zachytil jeho tweet:

„Lidi, styďte se. 49,5 % — ano SPD motoristy KSČ. Je mi z toho smutno. Je mi samozřejmě smutno i za pouhá 3 % pro TOP 09. Každý den pracuji na to, aby to bylo více. Nevzdám se, dokud budu dýchat."

Tak každý den pracuje, přesto mají 3 %, ale lidi se mají stydět.

Takže to je asi první krok k tomu vylepšení. To znamená, když mě nebudete volit, tak řeknu, abyste se styděli — že jste nepochopili, jak já jsem dobrý — a očekávám z toho, že z těch 3 % se posunu nahoru.

Jo, takhle asi uvažuje člen výkonného výboru TOP 09.

Aby mi někdo zase nenapsal a neřekl, že jsem si vybral nějakého topáka z jižních Čech — nějakého řadového člena, kterého nikdo nezná — já tady vždycky radši uvádím i ty funkce.

Tady vidíte ten tweet a pod tím je graf volebního modelu Mediánu z července 2026.

No a když už jsme u toho, tak zase na závěr přišlo WhatsAppem a to se k tomu krásně hodí.

Čeština, jak je krásná.

Jak se rodí děti rozením. Jak se rodí kotě kocením. Jak se rodí tele telením. Jak se rodí vůl? Volením.

Volením. Takže volíte politiky — trochu sebereflexe.

Tak mějte se moc hezky a opět za týden na viděnou a na slyšenou.