DUEL na ČT24 (28.6. 2026)

Hosty jsou poslanec z klubu SPD Jindřich Rajichl a předseda Pirátů Zdeněk Hřib.

Dobrý večer.

>> Děkuji za pozvání a přeji hezký večer všem divákům České televize.

>> Dobrý večer.

>> Dobrý večer vám i divákům.

>> Pánové, děkuji, že jste přijali účast do dnešního duelu. Očekávám argumenty z obou stran. Nicméně začněme třemi krátkými otázkami k hlavním tématům dnešního duelu. Odpovědi teď poprosím co nejstručnější, ať se co nejdřív dostaneme k podrobné debatě.

Otázka číslo jedna. Pan Rajichl začne. Má českou delegaci na samitu Severoatlantické aliance vést první nebo čtvrtý nejvyšší ústavní činitel, tedy prezident nebo premiér?

>> Má ji vést ten, kterého k tomu pověřuje ústava, tedy premiér České republiky.

>> Pan Hřib.

>> Bylo by dobré v civilizovaných zemích by to bylo asi běžné, kdyby se došlo k nějaké dohodě, ale pokud je ta otázka takto položena, tak samozřejmě první nejvyšší ústavní činitel.

>> Otázka číslo dvě. Začnu pana Hřiba tentokrát. Jde předběžné rozhodnutí Ústavního soudu proti zájmu České republiky, jak tvrdí premiér?

>> To v žádném případě. To prostě respektuje přiběžné opatření respektuje ty dosavadní zvyklosti, tak nelze asi očekávat, že by tímhle republiky přišla nějak úhonně, když se to takhle dělo několik let dozadu.

>> Pan Rajichl.

>> Na to mám diametrálně odlišný názor. Základním zájmem občanů České republiky je to, aby zde vládl právní stát. Ústavní soud bohužel svým předběžným opatřením porušil zákon o Ústavním soudu, což je za mě velmi, velmi závažná věc.

>> Otázka číslo tři. Pane Rajchle. Otevírá nový zákon o státních zaměstnancích dveře k politizaci státní správy?

>> Nemyslím si to. Podle mého názoru to umožňuje naopak zefektivnit státní správu, která v současné době dle mého názoru i dle názoru mnoha občanů této země nefunguje tak, jak by měla.

>> Pan Hřib.

>> Tak nepochybně státní správa by mohla fungovat efektivněji, ale ten zákon, který vy navrhujete pomocí poslaneckého návrhu – to znamená zrušení služebního zákona – nepochybně otvírá cestu nejen k politizaci státní správy, ale také k tomu, aby Česká republika přišla o miliardy z dotací z Evropské unie. Protože v momentě, kdy tam nebude zajištěna transparentnost rozhodování, aby ti úředníci nerozhodovali pod politickým tlakem, tak je tady prostě významné riziko, že česká republika o ty miliardy eur přijde.

>> Dostaneme se k tomu určitě podrobněji v závěru naší debaty. Teď vám děkuji za stručné odpovědi na úvod.

Ústavní soud, jak už řečeno, tento týden vydal předběžné opatření, kterým vládě nařídil zařadit prezidenta Petra Pavla a jeho doprovod do delegace na samit Severoatlantické aliance. Hlava státu následně prohlásila, že pokud bude jejím členem, má ji automaticky vést. Ministr zahraničí Petr Macinka ale dnes uvedl, že čele bude premiér. Konečné rozhodnutí má padnout zítra na jednání vlády.

Pánové, jak vnímáte válku prezidenta a vlády o účast na summitu Severoatlantické aliance? Třicet vteřin pro Zdeňka Hřiba.

>> Ze strany Petra Macinky jde o naprosto nedůstojný cirkus. Víme, že se to děje proto, protože pan prezident Petr Pavel nejmenoval Filipa Turka do vlády. To bylo logické, protože Filip Turek nemá na to být ministrem prakticky jakékoliv vlády. Mně přijde velice, velice smutné, že poslanci SPD si kvůli tomu berou teď jako rukojmí obyvatele České republiky a jejich bezpečnost a nejsou schopni mluvit s prezidentem o takto důležité věci. Prezident je nejvyšším ústavním činitelem, má zastupovat Českou republiku navenek a Petr Pavel konkrétně byl bývalý předseda vojenského výboru v NATO.

>> Třicet vteřin.

>> Takže logicky, pane Hřibe. Děkuji. Stejný časový prostor, stejná otázka pro pana Rajchle. Jak vnímáte válku prezidenta a vlády o účast na summitu?

>> Tu válku zahájil Petr Pavel. Bohužel to je potřeba jasně říct. Mimochodem před pár týdny ještě sám on říkal, že složení delegace na summit jednoznačně určuje vláda. Poté teprve zjistil, že ho tam Andrej Babiš nechce vzít, tak změnil svůj názor, což je pro něj typické. Každopádně pro naše občany je to velmi špatný signál. Signál toho, že prezident se stal lídrem opozice, který nechce s vládou jednat, který chce proti vládě bojovat. To je za mě věc, která je velmi negativní. Občané myslím vnímají a hlavně došlo dle mého názoru k narušení důvěry v Ústavní soud.

>> Třicet vteřin pryč.

Pane Rajichle, teď už pojďme do vzájemné debaty. Jaký je, pane Rajichle, ten hlavní argument? Proč delegace na samitu Severoatlantické aliance nemá vypadat v podstatě tak, jak vždycky vypadala?

>> Hmm. No, ten hlavní důvod je v tom, že prezident republiky vždy ctil – ať už to byl Václav Klaus nebo Miloš Zeman – oba dva byli myslím si velmi výraznými osobnostmi s jasně vyhraněnými názory – ale oba dva ctili ty základní principy a pravidla, která prostě v diplomacii platí. To znamená, že musí jednoznačně se podvolit tomu, co říká vláda v oblasti zahraniční a obranné politiky.

>> To prezident neřekl.

>> Eh, no to v žádném případě neřekl. Prezident...

>> Tak to jsem zvědav. Velmi se na to těším, jak na tom summitu bude říkat, že tedy už nemáme dávat peníze do muniční iniciativy a podobné věci. Na to jsem velmi, velmi zvědav. Ale Petr Pavel přeci už opakovaně dokázal, že nerespektuje zahraniční politiku vlády. On v Estonsku kritizoval Andreje Babiše. To nikdy Václav Klaus ani Miloš Zeman neudělali – aby v zahraničí kritizovali vládu, která jim třeba nebyla úplně po chuti. A v současné době Petr Pavel dále prostě pokračuje tím, že vlastně se stal tím lídrem opozice, že se snaží tam až s dětinskou urputností procpat. Protože z mého pohledu on tam nevyjedná o nic víc, než by tam vyjednal Andrej Babiš. To podstatné je to, co napsal Ústavní soud do té druhé části – že tam musí být i jím určený doprovod. To je těch třicet pět lidí, které tam Petr Pavel za každou cenu chce dostat. To jsou jeho sponzoři, jeho loutkodivči.

>> Pane Hřibe, lídr opozice má co dělat na samitu Severoatlantické aliance. Takže je naprosto absurdní, že by Petr Pavel, prezident České republiky, byl nějakým lídrem opozice. A pan Rajichl by si to mohl uvědomit třeba v momentě, kdyby si přečetl ústavu a zjistil by, že prezident tu vládu jmenuje – tak jak jmenoval ostatně i tuhle vládu. Takže logicky – kdyby byl lídrem opozice – tak by ji asi nikdy nejmenoval. Kromě toho, kdyby to byl lídr opozice, tak by asi té vládě hodil na hlavu ten absurdní rozpočet, kdy se snažíte zadlužit nejenom naše děti, ale i děti našich dětí. Takže z toho mi vyplývá naprosto jednoznačně, že pan prezident není lídrem opozice. A ten čest nás tam bude hájit úplně něco jiného, než chce vláda. Ale přece – žádná muniční iniciativa není součástí toho mandátu, co se schválil na vládě. Součástí toho mandátu je – Česká televize o tom měla reportáž včera večer – součástí toho mandátu je naopak nehorázné a bohapusté lhaní, které si schválila vláda ve svém usnesení.

Konkrétně to lhaní se týká toho, že vláda tam tvrdí, že má se říkat našim spojencům v NATO, na tom summitu v Ankaře, že my splníme za rok 2026 ty 2 % HDP do obrany.

Přitom Andrej Babiš sám zhruba před týdnem na tiskové konferenci prohlásil, že nic takového nemůžeme splnit. A dneska to potvrdila v partii s Terezií Tománkovou ministryně financí, že to splnit nejde.

To znamená vláda tady lhala přímo ve svém usnesení. Bude se chystat lhát i našim spojencům v NATO. To je způsob, kterým poškodí tato vláda důvěryhodnost České republiky před spojenci.

A mimochodem je to také zjevně důvod, proč vlastně Andrej Babiš nechtěl od počátku mít svědka u těch jednání, protože prostě nechtěl mít někoho u toho stolu, kdo bude vědět, že Andrej Babiš naprosto zjevně lže naším spojencům.

>> Bude vláda lhát.

Pane Richl.

>> Já musím říct, že pan Hřib vždycky strašně baví. Jo, já obdivuju tu jeho teflonovost, jak on dokáže prostě – vás to baví – teď vládě na samotném přímo do kamer prostě říká, že vláda nebude plnit 2 %, že o tom lže.

Proboha, co si ani nepamatujeme, že ještě před pár týdny nám tady všichni představitelé opozice říkali, že za minulý rok vláda ta 2 % splnila, a dnes už víme, že ne. Dnes najednou říkají, dnes otočili retoriku a říkají: „No, to je špatně, že jsme to nesplnili." Ale tehdy říkali: „My jsme to splnili. Vy jste lhali zcela jednoznačně." I když vlastně vy – argument, proč to vláda nesplní, nebo já.

Tam se lhát nebude. Andrej Babiš to jasně řekl. Jasně přiznal, že prostě v roce 2026 2 % na obranu nepůjdou na HDP. Je to velmi dobře. Já ho v tom jednoznačně podporuji.

Ten problém, co tady ještě říkal pan Hřib. To je krásné, jak on vlastně se snažil – já jsem vám taky neskoupkal, neskákal. Já jsem vám taky neskákal do řeči, pane Hříbe, pane předsedo.

>> Buďte tak, buďte tak laskav. Neskákejte mě do řeči. Pak budete mít určitě příležitost. Povejte se – slí teď tu odpověď na to, že v tom mandátu něco – jiného.

Takže zaprvé – e ten problém ohledně prezidenta, to co tady pan Hřib řekl, že není lídrem opozice, že jí jmenoval vláda. No, to je vidět, jak by on chtěl tady ten prezidentský systém. Prezident musí jmenovat vládu. Teďka tam je to – bez debat. Takže za mě tam něco jiného – je tam, že se bude do světa říkat, že splníme.

Česká republika. Andrej Babiš jasně řekl, že prostě letos 2 % nesplníme. To je naprosto jednoznačně dané. Ale to tam nebude ten hlavní bod. Ten hlavní bod je tam samozřejmě ta 70miliardová půjčka Ukrajině. To je to nejdůležitější. Proto tam pan prezident chce jet, aby u toho byl, aby u toho byli jeho sponzoři, kteří prostě mu dávají peníze a kteří ho vodí jako loutku, jako marionetu.

Proto tam ten Petr Pavel chce jít – ta 70miliardová půjčka Ukrajině každý rok. A my nechceme, my prostě nechceme dávat naše peníze našich daňových poplatníků kyjevskému korupčnímu režimu.

>> Pane Hříbe, to já vím. Já jsem pochopil, že byste chtěli, aby vyhrálo Rusko. Eh, to by byl pro nás problém, protože by tady byl za chvilku u našich hranic, a myslím si, že to jsme tady zažili asi 20 let, kdy jsme byli okupováni Ruskem, že to už nechceme.

Já myslím, že je strašně mrzuté, že vy jako vládní poslanec nejste informován o to, co vláda schválila ve svém usnesení a s jakým mandátem tam vlastně jede Andrej Babiš, protože přece jenom – ani Andrej Babiš nemůže tam vyjednávat jenom tak osobně. To je o tom, že prostě i ať tam jede úplně kdokoliv, tak vždycky má ten mandát, který je schválený vládou.

A Andreji Babišovi schválila vláda – vláda Andreje Babiše, mimo jiné ve které i ministryně financí Alena Schillerová – schválila mandát, který říká, že má tvrdit lži. Ono mu to asi půjde dobře, protože Andrej Babiš je konečně koneckonců opakovaně soudem uznaný lhář.

Takže vláda schválila, že tam má lhát o tom, že se Česká republika bude snažit dosáhnout v roce 2026 těch 2 % HDP. To je něco, co Andrej Babiš už sám řekl, že to nejde. Ministryně financí to dneska potvrdila. To znamená Andrej Babiš tam jedel – hád – našim spojencům.

A pardon, poslední věc k té 70miliardové půjčce. To je záležitost, kdy potom Andrej Babiš přichází s jakýmisi plány typu prodáme na Ukrajinu ty nové bitevníky, eh, ty nové L39, ze Skyfoxů, a zaplatí to naši spojenci z Evropy, jo, což je samozřejmě nesmysl v momentě, kdy Andrej Babiš říká taky – my nebudeme dávat do munční iniciativy, české munční iniciativy, která je prospěšná zejména českému tradičnímu obrannému průmyslu, ani korunu. Nechceme prodat ty staré bitevníky, ty albatrosy na Ukrajinu, i když by to opět pomohlo našemu tradičnímu obrannému průmyslu.

No a potom se nemůžeme divit, že prostě nesedíme u toho stolu, když se projednávají ty klíčové záležitosti, které budou například o té rekonstrukci Ukrajiny. A potom samozřejmě náš průmysl, naše ekonomika na tom bude biti.

Na tom, že se náš prezident – pardon, že se náš premiér chová tady v těch věcech prostě jako slon v porcelánu.

>> Rozumím. Rychlá reakce na ty finanční záležitosti.

>> Děkuju pěkně.

>> Na dodávky, prodeje letadel.

Takže – e ta situace je taková, že pan Lipš je evidentně neinformovaný. On tady tvrdí, že by to prospělo našemu obrannému průmyslu. Ty albatrosy už se nevyrábějí. To znamená, že je někam prodáme, to nám vůbec nějak nepomůže. Naopak oni jsou součástí velmi – oni jsou součástí velmi zásadní naší protidronové obrany, tedy naší priority dle Kvačlu.

Takže prosím doplňte si informace, pane předsedo. Bude to dobré.

A co se týče toho – šé pane Richle, prosím – ta 2 %, tak co tam ta vláda bude říkat? To – to, co je v tom mandátu, nebo co?

>> Já vám hned odpovím, ale ještě – ještě si dovolím doříct jednu reakci, protože ta je úplně nejzajímavější.

Pan Lipš tady říká, že my tam chceme prodávat nějakou techniku a nechceme na to přispívat našimi finančními prostředky. A co dělají Spojené státy americké? Ty nedávají na Ukrajinu ani korunu, ani dolar, a všechno to, co tam dodávají za zbraňskou techniku, to všechno platí Evropská unie. To znamená, my se chováme úplně stejně – jako. Plus ta obava pana Hřiba, že Andrej Babiš nechce, aby prezident viděl, co tam bude říkat. To nesmysl. To, co bude – naosto jednoznačně veřejné. Petr Pavel tam bude zcela jednoznačně zase jenom tlačit právě svoje sponzory, svoje lidi, protože v tom dokonce – v tom ústavním nálezu nebo v tom předběžném opatření je napsáno, že tam má být jím určený doprovod. 35členný ansámbl, to jsou všichni ti sponzoři, kteří tam chtějí být u toho – lizu, u té 70miliardové půjčky.

A já znovu říkám, my už nechceme dát ani korunu našich daňových poplatníků z – korumpovanému Volodimírovi – Zelenskému.

Pokud mohou, tak o těch 70 miliardách se bavili a budou bavit jinde a také jiní, bohužel bez nás, kvůli tomu, že Andrej Babiš postupuje jako slon v porcelánu.

A co se týče rozdílu přístupu USA versus České republiky, já nevím, jestli jste si toho všiml, pane Rajichle. Možná si zkuste koupit Globus. Zdá se to pořídit levněji než za 15 000, jak to udělal Andrej Babiš, když hledal to Gromsko.

Ale když se podíváte, tak mezi Českou republikou a Ukrajinou a Ruskem je Slovensko.

Jenom Slovensko.

Zatímco mezi Ruskem, Ukrajinou a USA je kromě Evropy ještě také Atlantik.

A to je ten zásadní rozdíl v tom, že ten konflikt na Ukrajině je mnohem víc naším problémem.

To znamená zcela logicky, my se musíme podílet více na jeho řešení, protože v momentě, kdy by se začalo vyhrávat Rusko na Ukrajině, no tak my tady máme ten problém, protože ty bomby budou dopadat na naše města a nechápu, proč se takhle stupidinně smějete pořád.

Trapnost pirátů, aby tady vysvětloval pan předseda, že je tam Atlantik, tak to ať si diváci udělají nechme Atlantikem.

Já se chci dostat k tomu ústavnímu soudu.

Pane Hřibe, něco hořelo, že se muselo rozhodnout takhle rychle.

Ono by se něco stalo, kdyby prezident, pokud nejde o to, co říká pan Rajchle a ty sponzory.

No, tak pokud vím, pokud se ptáte na to, proč tedy Ústavní soud rozhodl tak rychle, pokud vím, tak předběžné opatření u běžného soudu je do tří dnů, takže čtyřiačtyřicet osm hodin je jako standardní lhůta, pokud vím.

Co se týče toho, proč bylo nutné rozhodnout rychle, no tak to řekl dneska pan ministr zahraničí Macinka v pořadu Terezie Tománkové, že vlastně ty akreditace se měly vyřešit do pátku.

Tam byl prostě externě daný termín.

No, takže poměrně logicky, aby se to stihlo zadministrovat, no, tak bylo asi nutné rozhodnout v rámci toho předběžného opatření v nějakém čase, aby se to stihlo.

Aspoň tak to tedy chápu já.

A rozhodl se tedy Ústavní soud proto, že prostě když se to nějak dělalo doposud, tak jako vlastně není důvod dělat nějaké prudké pohyby.

A proto to předběžné opatření podle mě tedy vypadá tak, jak vypadá.

Já tomu rozumím.

Bude se samozřejmě rozhodovat finálně teďka asi za několik měsíců, ale mně to přijde srozumitelné.

To je rychle špatné na tom, že Ústavní soud řekne: „Nechte to, jak to bylo vždycky. My důkladně promyslíme, jak to být má." A pak vám to řekneme.

Já panu kolegovi Hřibovi nevyčítám, že nezná zákon o Ústavním soudu, ale doporučil bych si mu, aby si ho i přečetl, protože ten zákon hovoří zcela jednoznačně.

Předběžné opatření lze vydat pouze v řízení o ústavní stížnosti.

Je to paragraf osmdesát toho zákona.

To znamená v kompetenčních sporech nelze vydat předběžné opatření.

Prostě to nejde.

Tam se to takhle nepíše, že to nelze. Paragraf osmdesát mluví o předběžném opatření.

Já vám ho s povolením přečtu.

Jestli budete tak laskav, tak mě dejte možnost, já vám přečtu ten paragraf osmdesát, který zcela jednoznačně říká, pardon, odstavec jeden.

Směřuje-li ústavní stížnost proti jinému zásahu? Směřuje-li ústavní stížnost?

To není ústavní stížnost, to je kompetenční žaloba.

To je obrovský rozdíl.

Právníci to samozřejmě moc dobře vědí.

Za druhé, Ústavní soud v rámci toho předběžného opatření může udělat jenom jednu jedinou věc, takzvanou zápověď. Něco zakázat.

To znamená uložit povinnost zdržet se nějakého konání, ale nemůže uložit povinnost aktivně něco dělat.

To je zcela jednoznačné, rovněž to tam najdete v tom paragrafu osmdesát.

A za třetí paragraf stojedenadvacet zákona o Ústavním soudu, který právě hovoří o kompetenční žalobě, to je díl devátý, úplně jiný než o té ústavní stížnosti, tak v tom svém klíčovém ustanovení říká, že Ústavní soud rozhodne, kdo má kompetenci v dané věci rozhodnout.

To znamená, jediný výsledek toho rozhodnutí Ústavního soudu může znít ve věci delegace České republiky na summit NATO je oprávněný nebo kompetentní rozhodnout premiér nebo prezident.

To je jediné, co ten Ústavní soud může udělat.

Cokoliv ostatního ne.

No tak pan Rajchle, který sám přiznává, že někteří jeho klienti tedy sedí ve vězení, no tak počkejte.

Tak jak jste asistoval u toho tunelování těch pozemků?

Jste Karlí Tesla?

Tam jste přece sám řekl do seznamu zpráv, že někteří vaši klienti teď sedí ve vězení a že to jste hlavně na Ústavní.

No a co se týče toho Ústavního soudu, no, tak samozřejmě je tady určitá možnost, líce teoretická, že pan Rajchle má pravdu, že se mýlí ti soudci Ústavního soudu, že se mýlí i ústavní právníci, kteří se k tomu vyjadřovali, kteří na rozdíl od pana Rajchle tomu asi rozumí více, ale já si myslím, že ta pravděpodobnost je spíše jakoby nižší.

Takže počkejme si na ten finální na to finální rozhodnutí Ústavního soudu a já pevně doufám, že to bude co nevidět.

Ono ostatně tady nejde jenom o ten summit v Ankaře, tady jde i o řekněme všechny další podobné situace, které asi ještě v rámci teď mandátu stávajícího prezidenta nastanou.

Pánové, děkuji za odpovědi k tomuto tématu v duelu ČT24.

Řekněme trochu odbočka od velkých témat k několika rychlým anketním otázkám.

Pánové, opět poprosím co nejstručnější odpovědi.

Tady není ten třicetisendinový limit, ale přesto prosím buďte co nejstručnější, ať se co nejdříve dostaneme k další debatě.

První otázka anketní: Má Česko pokračovat ve vojenské podpoře Ukrajiny?

Ne, nikoliv ani ve finanční, protože je to jenom prodlužování války a utrpení těch lidí. Jednoznačná cesta k míru je teď u diplomatických stolů. Musí mlčet zbraně a začít mluvit diplomaté.

Má Česko pokračovat ve vojenské podpoře Ukrajiny?

Samozřejmě ano, protože jde o bezpečnost našich lidí a pokud chcete něco vyjednat u toho stolu, no tak pochopitelně vyjednáte jenom tolik, jak se vám dařilo vaší armádě. To ví každý.

Otázka číslo dva: Pane Hřibe, opravdu skončila klimatická krize, jak v prosinci oznámil tehdy ministr životního prostředí Petr Macinka?

Tak já myslím, že každý, kdo byl dnes, nebo vlastně v posledních řekněme dnech, týdnech v České republice, tak naprosto jednoznačně chápe, že tedy klimatická krize neskončila.

Naopak my tady teď vidíme ty dopady změn klimatu.

Trochu problém je v tom, že ono se to asi bude zhoršovat, pokud s tím rychle něco neuděláme.

Opravdu skončila klimatická krize?

Klimatická krize ani nikdy nezačala.

To je prostě jednoznačný fakt.

Já vím, že ti klima alarimisté...

Pan ministr jste říkal, že skončila.

On říkal, že skončila.

Já říkám, já říkám, že nikdy nezačala.

Nikdy nezačala.

Prostě to jsou ti zelení šílenci, kteří na tom vydělávají peníze a částečně jsou to fanatici prostě a jednoduše v létě bývá teplo, v zimě zima.

Mě vždycky baví ta debata, když je v květnu zima, tak všichni říkají: „Podívejte se, tady už žádná klimatická krize není," a když je v červnu vedro, tak říkají: „Tady je klimatická krize, není."

Takže ona ani nezačala.

To je podstata odpovědi.

Dobře.

Mají aktivní, pane Rajchle, mají aktivní politici promlouvat na pódiích kulturních festivalů jako třeba na tom před malou chvíli skončeném ve Strážnici?

Já myslím, že u ministra kultury je to asi logické.

Eh, já osobně bych tam jako politik nejel, protože si myslím, že občané mají politiku plné zuby, ani se jim nedivím, takže já třeba i když chodím třeba na sporty, tak se u toho nefotím, nesnažím se tam nikde jakýmkoliv způsobem se prezentovat, takže já bych tam nešel, ale myslím si, že u ministra kultury je to asi normální věc. A pískalo se tady na Fialu v tom minulém období, píská se teď na Klempíře. Já těm lidem docela i rozumím.

Páne Hřibe, no tak jak – kteří politici – asi je v pořádku, že ministr kultury jede na kulturní festival do Strážnice, to by bylo asi v pořádku.

Akorát problém je v tom, že pan ministr Klempíř prostě není přijímaný tou kulturní obcí s ohledem na aktivity, které dělá, jako například snaží se o likvidaci veřejnoprávních médií.

Druhá otázka je, co tam dělal ministr zahraničí Petr Macinka, který sám řekl, že chtěl využít ten festival jako platformu pro politickou debatu, a to si myslím, že je zahranou.

Pánové, děkuji za odpovědi na anketu.

Poslanci v pátek schválili zákon, který má podle vládních hlasů usnadnit výměnu státních úředníků a pravidla jejich zaměstnávání přiblížit zákonníku práce. Opozice ale tvrdí, že dojde k politizaci státní správy. Kde je pravda? To je další téma dnešního duelu a 30 vteřin pro každého z vás. Pan Hřib tentokrát začne.

Eh pane Hřibe, vláda chce nový zákon o státních zaměstnancích. Je třeba stávající pravidla měnit?

Tak stávající pravidla by nepochybně změněna být mohla, tak aby se nám dařilo ve státní správě udržet a nebo tam přilákat skutečné odborníky. Ten problém je v tom, že to, co dělá tahleta vláda, je, že naopak ty odborníky vyhazuje, tak jako se zbavili například Lea Steinera z ministerstva pro místní rozvoj, protože prostě šlapal po těch dotacích Andreje Babiše, nebo třeba Martina Ábela, člověka, který je absolventem Oxfordu, a místo toho si tam natáhla sponzory motoristů, kamarády, různé dětské influencery a podobně. A to je to, co o co tady jde.

30 vteřin pro pana Rajchla.

Mě baví, jak pan Hřib útočí na věk těch lidí, kteří tam přicházejí. Přitom kdykoliv někdo se opře do pirátských poslankyň mladých, tak je oheň na střeše. Ale pojďme k otázce. Podívejte se, ta zpráva – státní správa byla spolitizovaná do současné doby. Všude jsou tam lidé z KDU-ČSL, od pirátů. Je to jimi úplně prolezlé. Platí jednoduché pravidlo. Pokud jako ministr mám mít za nějaký rezort odpovědnost, musím to dělat se svými lidmi. Prostě – moje odpovědnost, můj tým. Takhle to máte.

Děkuji za dodržení času.

Eh pane Hřibe, eh je to běžné u politiků, že si, jak pan Rajchel říká, natahali vždycky své přátelé, kamarády, známé, příznivce, nevím, do funkcí – dělají to politici?

Tak v Evropě to běžné není. Eh, je to o tom, že skutečně motoristé si například na tom ministerstvu životního prostředí zvlášť potřebují rozdat svým sponzorům, kamarádům nějaké trafiky a podobně. A tady je celá řada případů. Eh, například ten pan Mušim Straka, ten je na té České inspekci životního prostředí, nebo prostě těch pozic, které se rozhodli obsadit motoristé svými kamarády, je jakoby hodně. Potom tam máte toho například Františka Kubáska, který je povoláním skladník a dostal místo na rozpočtovém odboru ministerstva pro životní prostředí. Jsou to zcela zjevně nějaké trafiky pro kamarády, což prostě neprospěje lidem této země.

Proč to děláte, pane Rajle, když to kritizujete u ostatních, ne?

Tak to je samozřejmě absolutní nesmysl. Já musím říct, že bych doporučil – já bych doporučil divákům, aby se podívali na to, jak vypadá složení dozorčích rad pražských firem. Tam to je pirátů přeplněno od severu k západu. Naprosto neuvěřitelné. Ty se tam nacpali v Praze úplně všichni. Podívejte se, já kdybych teď teoreticky měl vést jakékoliv ministerstvo, tak si tam logicky vezmu spolupracovníky, které znám, se kterými prostě vím, jak budu pracovat. Prostě, jednoduše – může být někdo i odborník, ale pokud má úplně jiné vidění světa než mám já, no tak to prostě ta spolupráce nebude fungovat. Já třeba z hlediska spravedlnosti bych velmi stál o novelu, která by potlačila tady to kriminalizování názorové svobody projevu. A pokud by tam byl někdo, kdo by chtěl prostě tyhlety věci za tyhlety nesmysly posílat lidi do vězení, no tak s nimi já nemůžu spolupracovat. To znamená – realita je taková, že to musí být nejenom odborníci, ale také odborníci, kteří prostě sdílíme filozofické vidění světa jakožto ministra. To je naprosto jednoznačné. Tady byly volby, ty volby jasně rozhodly, dali nám mandát a my ten mandát musíme plnit.

Jo, pane Hřibe, Piráti od severu k západu nebo jak jste to říkal, tak pan Rajchel.

Pan Rajchel bohužel tady pleti páté přes deváté, míchá hrušku s jablky. Takže co se týče dozorčích rad a nebo třeba i představené v těch státních firmám, tak o to tam jde o jiný zákon. To je nominační zákon, pane Raj.

Jo, no právě to, to je to, co prosazujete vy. Naopak my děláme vždycky otevřená výběrová řízení jako piráti a i do těch – no nevyhrávají právě o tomto právě je, že nevyhrávají. A zadruhé jste rady – nechte mě domluvit, zvládnete to. A zadruhé je radikální rozdíl mezi dozorčí radou, kde ano, prostě tam se očekává, že tam je nutné nějakým způsobem uplatnit ten dozor, protože za to zodpovídá ta politická strana potom.

Jasně.

A je rozdíl v tom, když potřebujete úředníky, který to nekontrolují, ale který rozhodují třeba o dotacích, o dotacích i pro vašeho šéfíka Andreje Babiše, který prostě potřebuje mít tu masu kývačů, kteří mu schválí ty dotace, tak abyste peníze z daní, co tady lidi zaplatí, tak převedli do toho penězovodu, který si přistavil Andrej Babiš k tomu státnímu rozpočtu. A to je ten podstatný rozdíl, protože v momentě, kdy i Evropská unie zjistí, že tady nerozhodují o těch dotacích lidé, kteří nepodléhají těm politickým tlakům, tak to já nevím, k čemu se smějete, pane Rajchle. Tady jde o miliardy z evropských dotací, o které přijdeme i my v naší zemi. Tím pádem ty evropské dotace nebudou pomáhat našim lidem. My o ně prostě přijdeme. Já nevím, čemu se tak vstupně tlumíte.

No, tohleto je vážná věc, protože my když ty dotace nebudeme mít – ale ani bonzáctví, ani tlamení, prosím – v Praze, že jo, za to stavíme támhle třeba Dvorecký most, na to přispívá Evropská unie třeba miliardu, na nové trolejbusy, nové tramvaje. To jsou všechno věci, na které Evropská unie tady přispívá. V momentě, kdy garantujeme rozhodování a to, že úředníci nejsou pod politickým tlakem, kdy jim jako někdo říká: „Tady na to musíš dát razítko," no, tak prostě ta Evropská unie sem ty dotace nemusí poslat. To se stalo v Maďarsku a tohleto je situace, do které my se musíme dostat. A to je zásadní odlišnost oproti dozorčím radám, kde je poměrně logické, že budou sedět piráti.

Že no ne, my na to děláme otevřená výběrová řízení.

Jmeme jedyří opakuje pan Řež, to opakuje, tak já to >> je ten rozdíl, že vy třeba žádný otevřený výběrový řízení neděláte do žádných takových >> paneche, vy mi prosím ale odpovezte na tu připomínku, že dozorčí rada a úředník, který má nějaké věcné správní rozumí, že to je něco jiného a vy chcete tlačit podle toho, co říká pan Hřib na ty tyhle úředníky a >> teď to je přece absolutní nesmysl.

Zaprvé, na nikoho nechceme tlačit.

Chceme mít právo si vybrat tam lidi, kteří budou odborně způsobilí a kteří budou mít stejné vidění světa.

Za druhé, mně se líbí, mně se líbí, mně se líbí to, jak tady pan Hřib už ztrácí nervy, protože on moc dobře ví, jak to v té Praze funguje.