Děsivé proroctví o budoucnosti EU

Je tady čas na dnešní diskuzi a mý hosté už sedí společně se mnou ve studiu Markéta Rá Šichtařová. Dobrý podvečer. >> Dobrý večer. >> A Lukáš Kovanda. Vítám vás tady. Hezký podvečer. >> Dobrý podvečer. >> Tak už jsme zmínili hned v úvodu, že jak evropské, tak americké burzovní trhy posílili. Tak z čeho pramení podle vás ten optimismus po porážce republikánů? >> Upřímně, já bych to moc nepřeceňovala. Samozřejmě, že to souvisí s tím, že v tuhletu chvíli Kongres ovládli demokraté a demokraté jsou většinou spojováni s tou představou, že mají, řekněme, raději nízké úrokové sazby, tedy mají raději levné peníze, mají raději přerozdělování v ekonomice subvence. A to je přesně to, co burzy chtějí slyšet. Neříkám, že to je zdravé, ale burzy už dávno nesledují to, co se opravdu v ekonomice reálně děje, ale spíš sledují to, jak se moc přerozděluje a kdo jim slibuje levné peníze. Takže tohleto je reakce na to, že tady je jakási naděje, že by ty levné peníze mohly přijít. Na druhou stranu, abychom si to dali do správného poměru, tak teď jeden den výrazně rostly burzy. předtím prakticky celý říjen klesali, takže ta korekce směrem nahoru v podstatě není až tak moc velká. A otázkou je, jak dlouho tohleto nadšení vydrží. I kdyby demokraté teď hodně Trumpovi komplikovali život, tak přeci jenom neovlivní to, jestli například Trump nenařídí další úder na Írán a podobně. A to jednoduše může během jednoho dne zase zdražit cenu ropy a budeme tam, kde jsme byli. Pane Komando, je to korekce a nebo nebo je to přímá reakce na na volby v Americe? >> Je to určitě reakce. Je to zatím korekce. Uvidíme, je zda tedy je to řekněme nárůst přechodný nebo nějaký trvalejší. Skutečně to v tuto chvíli nelze vědět. Každopádně eh to, že Donald Trump nyní bude svázanější, spoutanější, co se týče jeho potenciálních dalších plánů na eh fiskální výdaje a na eh další bezustné zaudlužování, tak to je pravda, bude prostě limitován tak jako nebyl, ale pravda až od ledna eh letošní příštího roku kvůli tedy tomu, že teprve tehdy se promění tedy ten kongres a z modrá eh a eh bude daleko účinněji moci brzdit Donalda Trumpa v těch jeho zejména vnitropolitických opatřeních, co se týče hospodářské politiky. A proto tedy jdou eh třeba výnosy na dluhopisech amerických dolů. E, protože přece jenom investoři nyní e mají tu naději, ale uvidíme skutečně, zda to je nějaká trvalejší naděje nebo jenom přechodní stav, že by to americké zadlužování nemuselo být až tak eh výrazné, což pak by se mohlo proítnout dobře i do třeba českých dluhopisů. Takže dneska pozorujeme také pokles na úrocích českého půjčování a dokonce na těch sazbách, kterými hypoték, kterými banky kryjí své hypotéky. Takže dokonce kdyby tohle vydrželo, tak můžou eh se zastavit nárůsty úroků na českých hypotékách a dokonce třeba v příštím roce začít zlevňovat. >> Hm. My tady mluvíme o nějakém optimismu. Nicméně třeba New York Times okomentoval porážku republikánů tím, že Spojené státy vstupují do období politické nejistoty. Nakolik to bude nejistota americká a nakolik by se mohla přelít i vlastně do světových e trhů? Co, co se děje v Americe, v ekonomice, to se v podstatě děje ve světě, v ekonomice, protože Amerika v tuhletu chvíli je tím státem, který ovlivňuje ekonomiku, nastavení výnosů, nastavení akciových trhů prakticky pro celém světě. Eh, takže to, že prezident bude republikán a kongres bude demokratický, celkem jistě, do toho vnese ještě o něco větší chaos, než teď. Bude tam přetahovaná. A koneckonců, když se podíváme na vývoj třeba veřejného dluhu v Americe během vlády posledních prezidentů, koneckonců on neustále rostl. Takže na to si tady vlastně hrajeme. Demokraté nebo republikáni. Stejně se Amerika zadlužuje pořád víc a víc a vjede to prašť jako úoď. Takže za mě to vlastně není nic moc velkého, žádná extrémně ani dobrá, ani špatná zpráva. A jenom to prostě říká, že Američané budou mít komplikovanější vnitropolitickou situaci, ale že by to třeba zastavilo nárůst amerického veřejného dluhu, to vůbec si nemyslím. E, >> jak by se podle vás ta nejistota mohla projevit? Bude mít nějaké výraznější projevy a nebo nebo eh nebo ne? Pokud se z Donalda Trumpa nyní stane ještě méně řízená střela, bude ještě více nezřízený, než byl doposu, tak to skutečně zase to, co tady jsem říkal v té předchozí odpovědi, vezme za své, protože to pak ta nejistota bude ještě houstnout a například ty výnosy na amerických gluopisech porostou kvůli tomu. Eh, takže nyní záleží eh, na tom, zda Kongres skutečně dokáže Trumpa určitě určitým způsobem spoutat. To by se mohlo podařit v těch otázkách právy, které míří dovnitř Spojených států, v otázkách daňových, v otázkách regulací, eh, v rozpočtových otázkách. Tam on bude nyní tedy daleko více limitovaný. Z toho právě plyne naděje trhu, že by nemuselo pokračovat tak výrazné zadlužování. Souhlasím s tím, že zadlužování bude pokračovat, ale jde i o to tempo. To tempo by mohlo být prostě eh pomalejší. Ale co se týče politiky Spojených států na venek, to znamená obchodní války, válka v Íránu, tam Donald Trump bude stále eh poměrně suverénním eh vládcem, eh který rozhoduje prakticky o všem a tam to jeho spoutání tím kongresem se nekoná. Takže pokud bude ještě více neřízenou střelou, >> tak to může rychle tedy vnésthy dosud nepoznanou míru porci nejistoty a může to trhy ještě zamávat daleko výrazněji, než co jsme doposud za jeho a nejen vládnutí viděli. >> Ano, podle zmíněných New York Times ten výsledek eh vlastně odráží to, že voliči odmítli vysoké ceny paliv, nepopulární válku v Íránu, neústupně vysokou inflaci. E, může v dohledné době Donald Trump nebo kdokoli jiný ve Spojených státech něco z toho změnit k lepšímu? >> Já si to nemyslím. Proč by to Donald Trump dělal, když teď už mu zbývají pouze dva roky funkčního období? Celkem jistě už potřetí prezidentem nebude, takže teď už maximálně může ten čas využít k tomu, aby udělal věci, které jsou nepopulární. Už si tím nemůže nic moc dalšího pokazit. Takže zachovat nějakej odkaz po sobě něco tady zanechat, aby nebyl vyloženě negativní ten odkaz. No a ten odkaz právě v podání Donalda Trumpa a v jeho pravděpodobném myšlení zanechá tím, že udělá co největší neplechu a co nejvíc výrazných kroků například tím, že znovu udeří v Íránu. Takže, že by se tím něco zásadního změnilo. Upřímně, já si myslím, že finanční trhy teď zareagovaly dost hodně předčasně a že to, jakou váhu přikládají těm volbám, eh je naprosto malicherná záležitost ve srovnání s tím, co se například děje na trhu e akciovém kolem AI a kolem dostupnosti kapitálu. To je mnohem zásadnější otázka, kterou jako kdyby teď ty finanční trhy vytěsňovaly a vlastně stonoucí se z tébla chytaly. Eh, v tuhletu chvíli daleko podstatnější za mě je ta skutečnost, že v Americe o kapitál soupeří obrovští AI giganti, obecně technologické firmy, soupeří o ten kapitál i stát. Eh, do toho jsou velmi vysoké úroky z toho dluhu a ten kapitál už začíná chybět. A pokud maj to dáno, pardon, to tady řeší nedávno, ono je to dáno trošku i tím, že investoři už jsou teď opatrnější, protože se tam rozkládají právě ty mnoha miliardové investice do odpisů z daní, čili ta ta návratnost bude pomalejší, takže i to pramení. >> No jistě ano. E jde o to, že eh sice firmy reportují ohromné tržby, ale tržba není totéž co zisk, jak ví každý živnostník nebo podnikatel. E, takže dosud finančním trhům stačilo, že viděli obrovské zisky na, pardon, obrovské tržby na finančním trhu a jásali: "Hurá, tak teďka budeme kupovat všechno, co se koupit dá." A teď najednou začalo období přehodnocování, kdy všichni vidí, že oni ty zisky vlastně nejsou až tak zásadní. V některých případech jsou to dokonce i ztráty, byť firmy reportují ohromné tržby. No a výsledkem je, že se teď začíná kapitál stahovat zase z těch akciových trhů a to je nesrovnatelně významnější jev, než který teď můžeme spojovat s těmi volbami, protože ono to má mnoho konsekvencí. Například v Americe už opět zamrzá realitní trh a to se rozhodně nezmění s tím, že teď někdo vyhrál volby. V Americe jsou extrémně vysoké výnosy ze státního dluhu. To znamená, jsou drahé peníze. To se nezmění ze dne na den s tím, že někdo vyhrál volby. A pokud ten kapitál bude dál chybět, tak se jednoduše může stát, že jednoho dne si investoři řeknou tak a teď už nechceme půjčovat vůbec nikomu svůj kapitál. No a ty finanční trhy jednoduše se sesypou a ta akciová bublina praskne. To je velmi reáln tady hrozba podobné krize, jako byla v roce 2008. Souhlasíte? >> Není to úplně přesné, ale podobné. >> Dobře. Souhlasíte s tím? Nevím, jestli se to dá takhle srovnávat, protože přece jenom ta krize roku 2008 byla o tom, že bylo v americkém finančním systému velké množství delikventních problémových nesplácených hypoték a na ně pak navázaných cenných papírů, které tím pádem se v podstatě přes noc staly eh bezcennými. Eh, nyní ta situace kolem AI je eh, spíše eh podobná, bych řekl, té eh, situaci koncem 90. let, kdy se nafukovala bublina eh internetová. Jenže tam tehdy ty firmy nevykazovaly zisky, teď vykazují ty firmy zisky. Akorát tedy to ocenění akciové je ocenění na jakousi dokonalost, e, dokonalou ziskovost a ta se skutečně dostavit nemusí. Jo, ten optimis by byl možná až příliš velký, >> ale jak určitě se obávám nějaké zásadnější korekce něk třeba 2030 %, to ano, ale že bychom mohli mít nějakou krizi, jako byla ta globální finanční, to znamená poklesce, já nevím, kolem třeba 50 % e celkového trhu za nějakou poměrně krátkou dobu. To se v tuhle chvíli nedomnívám. Ale samozřejmě to je eh hlavní scénář. existují extrémní scénáře, v nichž je něco takového představitelné. Každopádně ta kombinace vysokých úrokových sazeb a vysokých cen energií je skutečně velkým nebezpečím obecně pro akcie i vlastně celé ekonomiky, protože to je něco, co tady svým způsobem bylo třeba v tom roce 2008 v létě, kdy také vlastně před tím pádem Leemon Brothers, který odstartoval kritickou fázi té globální finanční krize, vylétla cena ropy. Eh, a také vlastně tehdy eh rostly úrokové sazby v podání americké centrální banky, takže t to kombinace eh vlastně je i nyní připomíná to tu situaci z doby e před těmi 18 lety. A proto určitě třeba se mít na pozoru. Centrální banka ale dnes je daleko větším hráčem. Její rozvaha je neporovnatelně větší, než byla v tom roce 2008 nebo 2007. Takže to nabízí určitou naději, že má daleko větší páky na to, aby nějakou případnou finanční krizi utlumila daleko dříve, než to bylo možné v tom roce 2008. >> Dobře, pojďme se teď zaměřit na to, co vlastně Trump dokázal nebo nedokázal. On sliboval Američanům, e, že se budou mít znovu lépe. To bylo to jeho hnutí Maga. E, pojďme udělat Ameriku znovu, znovu velkou. V jakém stavu je ta současná americká ekonomika, když to zhodnotíme nějak střízlivě, lidé teďka vlastně vyjádřili svou nespokojenost ve volbách, ale připomeňme, že stále tam ten benzín je výrazně levnější, než je v Evropě. Plyn je tam výrazně levnější, než je v Evropě. Čili jak je na tom vlastně Amerika? >> Já se Američanům vůbec nedivím, že jsou nespokojení. Já bych na jejich místě byla nespokojená taky, eh, protože oni si s osobou Trumpa eh většinou spojovali představu jakési liberálnější ekonomiky, to znamená ekonomiky, kde bude méně regulací a kde budou třeba nižší daně. A výsledek je v podstatě přesně obrácený, protože tím, jak se Trump pustil třeba do situace na Blízkém východě, tak se mu tím akorát podařilo přihrát v podstatě zbrojařům zakázky a podařilo se mu tím zdražit pohoné hmoty prakticky celosvětově. A to asi nebylo úplně to, co si Američané mysleli, že Trump dokáže. Takže v tomto ohledu v podstatě se výsledky té trumpovské politiky nelišily pro ekonomiku až tak moc od demokratické politiky, což byla pro spousta lidi překvapení. Trump samozřejmě přijal velké množství těch dekretů, kde například zastavil vývoj eh CBDC, tedy digitální měny centrální banky. Potom různě takové ty občanské dekrety týkající se pohlaví a podobně. To byly velké změny, ale čistě týkající se ekonomiky, tak tam toho moc nedokázal, pokud jde o vzpruhu pro tu ekonomiku. A vlastně tu ekonomiku posunul eh tím, že zvýšil úrokové sazby, zavedl tam ještě větší ochranářství, tak ji vlastně posunul skutečně na okraj eh toho, kde by ta bublina mohla prasknout a to by se vůbec nikomu nelíbilo. Já se k tomu ještě jednou vrátím a zasadím to trošičku víc do kontextu. Vy jste tady připomenul rok 2008. Já si nemyslím, že by to bylo až tak podobné. Já bych totiž šla do historie ještě mnohem, mnohem dál. Situace, která pravděpodobně nejvíc připomíná tu stávající situaci, se odehrála před více než 150 lety. Někdy vlastně na konci 70. letech, nikoliv 20. Ale 19. století. Tehdy to bylo nejvíce podobné tomu, co se děje teď. A tehdy vlastně se svět připravoval na obrovskou elektrifikaci a rozvoj železnic. A to je přesně ta analogie dneska týkající se AI. Podívejte se do Číny. V Číně už akciový index, který se týká technologií, propadl jenom od června o 40 %. 40 % to není vůbec žádná legrace. A něco podobného by se klidně mohlo stát i těm dnešním velkým AI společnostem v Americe. E, ony sice mají zisky, ale ty zisky nejsou tak velké, aby pokryly jejich dluhy, takže vlastně i zisková firma klidně se může dostat do problémů, jako nám to ukázala ta situace před 150 lety. >> Dobře. K čemu by to vedlo? No, tak to by samozřejmě zamávalo globální ekonomikou a bylo by to zlé znamení, protože je o ten růst těch AI společností opřen vlastně i výkon americké ekonomiky jako celku. Je o ně opřen dolar, eh spotřeba domácností, protože řada Američanů zhruba polovina má eh řekněme své podstatné bohatství právě v akcích. Když se podíváme právě na ten index S&P 500, tak tam je zhruba polovina, tuším, společností zaměřená právě na aj nebo firmy podporující. Eh, >> jsou to i firmy v těch navázaných odvětvích, takže jsou to výrobci čipů v Asie, na Taiwanu, v Jižní Korei, takže skutečně to by mělo eh globální rozměr. To riziko nepochybně hrozí. Je to velká debata, zda ta návratnost skutečně je taková, eh, jakou si jí malují ti ty společnosti. Na druhou stranu ty společnosti jsou nesmírně širce rozkročené, jak Microsoft, Amazon, Meta, eh, takže ony, eh, nejsou opřeny jen o tu nohu eh té umělé inteligence, ale třeba i cloudových služeb, softwaru, v případě Microsoftu. že eh to, že by se nějak úplně hroutili, to si myslím, že není moc pravděpodobné. Na stranu druhou je určitě pravda ta, že vrátíme se k Donaldu Trumpovi, tak on se sice může holedbat tím, že zatím se akciovému trhu daří eh právě díky těm společnostem umělé inteligence do značné míry, ale jinak v podstatě on si pod sebou totálně podřezal větev tou válkou v Íránu. To je jeho fatální chyba. On vlastně nic nezískal. Eh, a v podstatě zbavil svět ano, jednoho tedy Teokrata Ajatoláha v pokročilém, velmi pokročilém důchodovém věku, ale jinak vlastně se mu to vrátilo v podobě vysokých cen benzínu, což prostě pro Američany je drtivá ehmuttivá zpráva. Eh, je tady blokáda nebo je tady stále uzavřený a rizikový hormuský průliv, kde Írán neustále hrozí pořád, že bude vybírat nějaké mýto. Eh, to v podstatě také té zhoršení situace. To jsou všechno fatální omyly, když se Donald Trump dopustil a za nění piká. Kdyby prostě tu válku v Íránu nerozjel, tak by měl nyní ty volby daleko úspěšnější a troufám si říct, že by určitě neztratil senát a eh ta eh ten boj o sněmovnu reprezentantů by byl vlastně daleko vyrovnanější, než byl nyní. >> Já jsem tu diskuzi dneska chtěl vést i směrem ke konkurenceschopnosti Evropy jako takové. Dlouhodobě se mluví o tom, že Evropa ztrácí konkurenceschopnost. Nakolik tyhlety kroky nebo to, jak se vlastně Amerika trošičku dostává do úzkých, můžou pomoci Evropě a nakolik to naopak eh pomůže třeba posílit Číně, která sama nevede žádnou válku, naopak těží z některých konfliktů, eh aniž by se sama vyčerpávala? >> Tak Evropa už to má tak trošku zapár, protože když se podíváte, v jakém stavu je například evropská energetika, my naprosto nemůžeme se měřit třeba s Čínou. Já vám znovu dám příklad z oblasti té umělé inteligence. sám Elon Musk, který samozřejmě podniká v oboru, se vyjádřil v posledních dnech v tom smyslu, že podle jeho soudu a já si myslím, že on asi vidí do toho, eh, do podle jeho soudu, do konce tohoto roku narazí do jakési pomyslné zdi výroba čipů v tom smyslu, eh, že spousta čipů zůstane nevyužitá, protože jednoduše v některých státech Ameriky chybí energie na jejich zapojení. Kalifornie si například sebemrskačsky sama vypojila stabilní zdroj energie. Dneska má blackouty a rozhodně nemá na to, aby živě datová centra. No a Evropa, no to je v podstatě jedna velká Kalifornie, pokud jde o e elektrickou nestabilitu. My máme všechno jenom nestabilní elektrifikační síť, takže my se vůbec nemůžeme myslet, domnívat se, že třeba v Evropě budeme schopni držet krok s vývojem AI. A jakkoliv tady možná je nějaká akciová bublina, tak to vůbec neznamená, že by ta technologie se neetablovala a nepokračovala dál. Ta jednoznačně se uchytí a bude pokračovat. No a samozřejmě Čína si například s energiemi vůbec neláme hlavu bez problémů. Tam má elektrárny i jiné než jenom e zelené a z obnovitelných zdrojů. Asi nejde jenom o ty zdroje. Tam jde spíš o tu přenosovou soustavu. Jo, >> jistě. Jest světa na to vůbec není dimenzovaná. Evropská přenosová soustava prostě nezvládá to masové zapojování obnovitelných zdrojů a naopak vypojování těch stabilních zdrojů energie. Takže už jenom tímhletím Evropa docílila stavu, že může na nějakou konkurenceschopnost úplně zapomenout. A můj soukromý odhad je, že v horizontu několika málo let až desetiletí Evropa začne tak trochu připomínat Afriku, pokud jde o vztah s Čínou. Afrika je vlastně novodobě kolonizována ekonomicky Čínou. Je to taková moderní forma kolonizace, ne jako kdysi dávno před 100 nebo 200 lety. A vlastně Afrika spolupracuje s Čínou extrémně silně a vlastně dodává jí levné zboží. No a něco podobného by se časem klidně mohlo stát s Evropou, protože Evropa už ta svoje nejlepší léta promrhala a zničila si svůj. >> Že Evropa by byla eh tím, kdo dodává levné zboží do Číny. V podstatě ano, je to naprostý bizár, ale takhle jsme to v Evropě dopracovali. >> To je poměrně černý scénář. Eh, souhlasíte s ním a je je nějaká šance, že by se mu Evropa mohla vyhnout? >> Opravdu Evropa na tom není dobře, protože v tom závodě AI s ní se vlastně vůbec už nepočítá. To je závod, který probíhá mezi Spojenými státy a Čínou a Evropa se v podstatě po stovkách let poprvé v historii ocitá v roli jakéhosi vedlejšího postranního pozorovatele, nezúčastněného pozorovatele, protože vždy ona vlastně udávala nějaký tón v těch eh průlomových objevech. Eh v podstatě až do toho 20. století tam trochu zaváhala s nástupem té třetí průmyslové revoluce, která spočívala v počítačích internetu, ale pořád ještě vlastně měla alespoň nějaké společnosti, e, které mohly hrát řekněme, eh, tu světovou ligu, byť už ty klíčový technologičtý obře jsou v USA a v Číně. >> Čili hraje hraje se trochu s nadsázkou o to, jestli budeme ekonomickou kolonii Číny nebo Spojených států? Trochu sehraje o to, ano, to jste řekl přesně, zda eh budeme kvůli AI, zda si nás ochočí více Čína nebo Spojené státy, protože my nemůžem bez AI uspět nejen ekonomicky, ale vojensky. Protože jestliže tyhle dvě mocnosti budou mít vojska opřená o pokročilou umělou inteligenci, no tak samozřejmě to je něco eh, s čím nemůže Evropa soupeřit. Takže my se buď podvolíme Spojeným státům, nebo se podvolíme Číně. A tenhlencten eh proces už vlastně začal. Teď už je jen otázka vlastně, kdo nás dostane pod svá křídla, ale jako to, že by Evropa mohla na té globální geopolitické šachovnici hrát ještě někdy nezávislou hru, to si myslím, že už jako je pomalu pasé a může se za to sama, protože zdražuje, ne? Zdražuje si, zdražuje si uměl elektřinu a ta elektřina je přece zásadní pro rozvoj umělé inteligence. >> Ano. A hovoří se o tom, že za všechno může Green Deal. Eh, je to skutečně tak? Nebo protože zase podle některých expertů to začalo daleko před Green Dealem, eh, tak e pomohli by, kdybychom teď zrušili Greenal? >> To by samozřejmě pomohlo, ale zároveň už my ty elektrárdy nepostavíme během jednoho roku ta ten sestup z výsluní, ta sebedestrukce Evropy začala už tak někdy kolem roku 2000. Už tehdy přicházely ty regulace a vlastně ničení ekonomiky víceméně dobrovolně. No a Green Deal tedy jenom dokonal dílo z kázy. >> Hm. Tak my jsme si vypojili desítky jaderných bloků v Německu například, ale nejenom v Německu. Vypojili jsme si rafinérie, vsadili jsme na ty nestabilní obnovitelné zdroje. Do toho jsme se, no, tak mluvím o Evropě a Evropské unii. Do toho jsme si zatížili ty energie ještě povolenkami tak drahými, že je takhle drahé, ani náznakem nemají ve Spojených státech nebo v Číně. No tak pak samozřejmě ten průmysl, ty chytré mozky jdou do těch Spojených států, když chtějí rozvíjet umělou inteligenci nebo jdou do Singapuru, ale nezůstanou v Evropě. A my přicházíme o ten lidský kapitál, jak tomu říkají ekonomové. To jsou ty nejnadanější, nejtalentovanější lidé, kteří prostě raději budou v umělé inteligenci podnikat ve Spojených státech, než by podnikali tady, protože tady jim vedle drahejch energií házejí pod nohy eh prostě RAR klacky eh regulacemi eh tak spoutávajícími, že zase to má daleko větší perspektivu, když to podnikání rozjede ve Spojených státech. >> Říká hlavně ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Mým mým hostem byla i ekonomka Marketa Rádištařová. Oběma díky moc, že jste přišli. Hezký večer. >> Hezký večer. Na shledanou. >> No a z dnešního pořadu. Co na to vaše peněženka? Je to vše. Díky za pozornost. Zůstaňte u obrazovk a sledujte i nadále vysílání CN Prima News.