Ptejte se živě Markéty Radhi Šichtařové v úterý 3.11. ve 20 00
Ptejte se živě Markéty Radhi Šichtařové v úterý 3.11. ve 20 00
Přepis videa
Zobrazit / skrýt přepis
Zdravím, tady je Markéta Rád Šichtařová ze společnosti Next Finance a tohle je pořad Ptejte se naživo Markéty Rády Šichtařové. Je to pořad, kde vy posíláte svoje dotazy, vy se ptáte a ekonomka tady je od toho, aby vám v přímém přenosu odpovídala. A kromě toho většinou rozebíráme ještě nějaké aktuální téma. A dneska tedy aktuálních témat máme víc než dost. Máme za sebou v Evropě hodně bouřlivý víkend. A když to řeknu takhle, když mluvím o bouřlivém víkendu, tak pravděpodobně každého napadne dění v Polsku, kde padají slova o ústavním puči. Pravděpodobně každého napadne dění v Německu, kde se rabovalo a létaly molotovy koktejly. Ale to není všechno. Já jsem ekonomka, takže kromě toho, že pochopitelně sledujeme politickou situaci, tak nás taky zajímá právě, co ekonomika a co naše peníze. A ono se to hodně hýbe právě i v té ekonomické oblasti, jenom kvůli tomu, že eh to ekonomické dění je možná tak trošičku zastíněno tím aktuálním velmi dramatickým děním politickým. Tak možná na těch různých informačních serverech nezbývá až tolik času a pozornosti a místa na to, aby se stejně velká pozornost věnovala i tomu, co se právě teď odehrává na poli financí. Ale garantuju vám, že kdyby byla okurková sezóna, tak že by toho, co se děje ve finančnictví, byly noviny plné. Dostaneme se k tomu. Pokud chcete posílat vaše dotazy, budu moc ráda, když je budete psát tady do živého chatu. A protože už teď vidím, že tady máme otázky, tak je možné, že se třeba na všechny nedostane, tak tip, jak to udělat, aby určitě na vaši otázku se dostalo. Pošlete takzvaný superdotaz, což uděláte tak, že kliknete dolů v tom eh chatu na ikonku eh dolaru. E, tam se vám objeví nějaká částka, vy na něco kliknete a potom se váš dotaz zvýrazní, připne se nahoře, bude tam svítit po nějakou dobu, takže já ho okamžitě prioritně odpovím a tím pádem se e na něj dostane. No a jako vždycky ještě upozorňuju, že pokud třeba to téma, které probíráme nebo cokoliv jiného ekonomického vás zajímá, tak daleko víc informací i než kolik se vejde sem, o něm najdete na Hero Hero. Ale pojďme už na vaše dotazy. Pan Antonín Pecha Vaculík píše: "Paní Šichtařová, vy jste odborník na čínskou ekonomiku. Jakou máte ekonomickou informační soustavu k čínské ekonomice? Nač ten váš Sibilin vírá z vašeho obličeje. Znalému českému ekonomu je jasné, že činský ekonomický způsob výroby nezbytného zboží není vrcholem pokrokové humán ekonomiky, ale konečně jsme se odpoutali od 6 000 let staré zrůdné kapitalistické ekonomiky ze zdrojů surovin naší zeměkoule. Já nevím, jak by měla fungovat humánní ekonomika, ale co vím, musí zabezpečovat ekonomická práva dětí. Podepsán pan Antonín Pecha Vaculík, sochař, ekonom, historik. Tak to byla trošku další otázka. Eh, ta otázka začínala, jestli jsem odborník na čínskou ekonomiku. Ano, jsem. O čínské ekonomice jsem například napsala poměrně velkou pasáž knihy Na prahu nové civilizace. K analýze té ekonomiky pochopitelně používám ekonomické statistiky, odborné zdroje a standardní analytické metody, ale přiznávám, že 6 000 let kapitalismu, ekonomická práva všech dětí a ještě výraz mého obličeje se mi zatím opravdu do makroekonomického modelu propojit nepodařilo. Třeba se mi to jednou podaří, ale zatím si dovolím zůstat o ekonomických dat. Eh, každopádně vy tam mluvíte o zrůdném kapitalistickém systému. Eh, tak ta ekonomická data, která já studuji, nám tedy dokazují, že zrůdná je každá forma kolektivismu, který očividně tedy podle vašeho komentáře obdivujete. Ať už čínského komunismu nebo sovětského komunismu nebo rasismu nebo fašismu nebo čehokoliv jiného, co rozlišuje lidi na skupiny podle znaků, které nemohou ovlivnit, to skutečně je zrůdné. Tak pojďme k něčemu trošku praktičtějšímu a méně akademickému. Pan Martin Helma píše: "Kdo není schopen ustát 50% ztrátu portfolia, tak nemá co dělat na burze." Tohle je přesně příležitost na nákup hezký den. Ano. Tak tohle je zjevně tedy komentář k mému videu, e, ve které jsem mluvila o tom, že bublina splaskla. tedy bublina kolem AI eh akcí. Pane Helmo, ono se to poměrně snadno machruje, když člověk mluví o vlastním portfoliu a o vlastní ochotě riskovat. Jenomže problém dnešních časů je, že na burze nejsou zdaleka jenom ostřílení spekulanti. Problém je, že na burze jsou i lidé, kteří si vůbec neuvědomují, že na ní v podstatě jsou. prostřednictvím třeba penzijních fondů, do kterých byli lidé nahnáni snahou státu, jsou na finančních trzích přímo i miliony obyčejných lidí, e, které stát dlouhá léta motivoval, aby si právě takto spořili na důchod. Oni třeba vůbec netušili, jaká rizika podstupují. Stát jim přece říkal, že to je jediná možnost vstoupit do penzijního fondu, jak se připravit na důchod. A těmto lidem opravdu nelze povýšeně vzkázat, že pokud neunesou 50% ztrátu, takže tam nemají co dělat. Oni si často vůbec nemyslí, že spekulují na burze. Oni si myslí, že si spoří celkem bezpečně na stáří. A pokud jde o vaše přesvědčení, že každý propad je nákupní příležitost, tak já vám doporučuju připomenout si, že zdaleka ne každá akcie se po propadu vrátí na původní cenu. Řada akciových společností se už nikdy neotřepala. Takže rozlišovat mezi investováním, spekulací a ochranou úspor, to je docela užitečná dovednost. A bohužel dneska jsou finanční trhy a v podstatě to, jak stát přistupuje ke svým vlastním občanům, je to nastaveno ten systém tak, že ten systém nutí i lidi, kteří v podstatě vůbec nechtějí riskovat a spekulovat, aby tak činili, tak trošičku i proti jejich vůli. Koneckonců, co třeba Slovensko, že u nás je vstup do penzijních fondů pořád víceméně dobrovolná záležitost. Na Slovensku to mají nastaveno trochu jinak a eh tam eh vlastně opravdu tedy kdo si tímto způsobem spoří na důchod, tak do jisté míry je vlastně spekulantem, tak trošku i proti své vlastní vůli. Tak další dotaz. Zdá se, že něco jako třeba Sorosová Antifa, možná za asistence tajných služeb, koordinovaně rozpoutává násilí v ulicích evropských měst, mnoha měst najednou. A ano, určitě anojo. Jsme na seznamu i my všichni, kdo snad podlehnete touze bránit ubohou českou televizi a Český rozhlas před těmi zlými Babišovci, dejte na sebe pozor. Mohli by i z vás, i když to nechcete, udělat pachatele násilí ve jménu Nejvyššího dobra. Tak cítím značnou míru sarkau z tohoto komentáře. Eh, vlastně ten komentář naráží na to, že to násilí se šíří po velké části evropských měst a že když se třeba v Itálii zatýkalo a když se zjišťovalo, tedy kdo demonstruje, tak tam velmi často se ukázalo propojení na různé neziskové organizace. Eh, za mě to není náhodou, že tahleta vlna se šíří napříč Evropou. A připomeňme si dvě události takové velice podobného charakteru. Jedna událost byl rok 1989, kdy vlastně to začalo pádem berlínské zdi a v zápětí se vlna takových, řekněme tomu, státní převraty, eh přehnala vlastně celou střední a východní Evropou. Skončilo to v podstatě Rumunskem. kde to bylo nejkrvavější. Eh, ono vždycky eh z jistých důvodů samozřejmě, že tam taky zpravodajské služby hrají určitou roli. Šíření informací tam hraje určitou roli. Určitou roli tam eh hraje i to, že prostě lidé vidí, co se děje za hranicemi a něco tam funguje jako rozbuška. a do toho ještě třeba pár těch zpravodajských her, tak eh většinou tyhlety věci prostě procházejí eh tak, že to smete hned několik států současně. Druhý podobný příklad, takzvané arabské jaro. Eh, tehdy, když k tomu došlo, když vlastně ta vlna jakýchsi státních převratů vlastně prošla severní Afrikou a Blízkým východem, eh, tak na počátku bylo velké nadšení, že se mnoho zemí demokratizuje. Později se ukázalo, že to tak úplně nedopadlo, že ten optimismus na počátku byl trošku naivní a že ve skutečnosti v mnoha zemích to naopak následně se překotilo do ještě tužšího režimu. Ale ta pointa je taková, že vlastně taky ta série těch lidových hnutí eh ať už byla vyprovokovaná čímkoliv, tak prošla řadu zemí. Proč to připomínám? Připomínám to proto, že například já jsem hluboce přesvědčená o tom, že pokud by někdy, zdůrazňuju slovo někdy, nemluvím o tom, že by se to mělo stát už teď, ale pokud by třeba někdy mělo dojít k rozpadu a k rozložení Evropské unie na prvočinitele a celkem jistě to nebude tak, že by vystoupila jedna země, pak by se 10 let nic nedělo a potom by vystoupila druhá země. To by si asi Evropská unie moc nenechala líbit. Eh, daleko, ale daleko pravděpodobnější je situace, že se taková vlna nějakých lidových hnutí prožene celou Evropou a eh že by se ta Evropská unie rozpadla jako dominový efekt. Zároveň si ale eh nemyslím, že by to probíhalo už teď. Myslím si, že skutečně to podhoubí už v tuhletu chvíli je hodně nažhavené, aby tedy lidé protestovali proti spoustě věcech, ale zatím ještě tohle není to úplně ono. Zatím ještě společnost není až tolik naštvaná. A k tomu, aby došlo k nějakým opravdu zásadním změnám, tak je potřeba, aby víc jak výrazně víc jak polovina obyvatel tu změnu chtěla. Pokud tu změnu chce méně jak polovina obyvatel a nebo tak něco kolem poloviny, tak to v žádném případě ještě nemůže fungovat tak, aby se nějak výrazně změnil režim. Takže myslím si, že zatím tohleto je víceméně taková první vlaštovka, která ukazuje, že tedy v Evropě to naštvání je hodně velké, ale že to zatím ještě není to ono, co by vedlo k nějakému rozkladu toho evropského systému. Pan Jan Selak eh 5919 píše: "Vistéme zůstane aj hotovost alebo tímto systém zanikne." Tak to zjevně tedy je eh dotaz na CBDC, tedy digitální měnu centrální banky. Eh na tento dotaz není odpověď jednoznačná, protože eh zatím ještě nikde na světě není prošlapán systém, že by digitální měna byla eh zavedená v té dané zemi v té nejtvrdší možné variantě. To znamená, že stoproc. Zatím všude, kde se digitální měny zavádějí, tak se prozatím prozatím zaváděj v hybridním systému, kdy eh ještě existují vedle původní měny a postupně ji čím dál víc nahrazují. Ale zatím to ještě není nikde tak, že by ta digitálním měna úplně stoproc nahradila tu původním měnu, byť cílem je, aby se to postupně stalo. že i když to přenesu tedy na případ Evropy, kde jak jsme na tomto místě několikrát říkali, vlastně eh pilotní provoz poběží od poloviny příštího roku v eurozóně, tak e se právě počítá s tím, že nejprve to bude jenom pilotní provoz. Následně eh se postupně má rozšiřovat tak, aby lidé vlastnili určité množství. digitální měny, ale aby neměly v té digitální měnyěně uloženy všechny peníze a potom postupně se ten systém pravděpodobně má rozšiřovat, jestli se tady nerozpadne dříve, než k tomu dojde. Takže vlastně eh já nejsem vám schopná odpovědět na otázku, kdy by ta eh jaksi běžná měna či hotovost byla úplně nahražená digitální měnou, protože to zatím v tuhletu chvíli ani sami tvůrci té digitální měny ještě nevědí. Samozřejmě, že myšlenkou v pozadí je, že by stát úplně přešel na digitální měnu, aby měl úplnou kontrolu nad peněžním oběhem a mohl daleko intenzivněji ovlivňovat ekonomiku. Ale i ti samotní tvůrci té digitální měny prozatím tak nějak chápou, že to nemůžou udělat naráz. To by to dopadlo jak v Kambodge, kde se pokusili spálit všechny peníze a během pár měsíců stát zkolaboval. Tak to oni samozřejmě chápou, že takhle to nejde. Takže oni na to jdou salámovou metodou. A jak postupně to zavádění bude pokračovat, to vlastně v tuhletu chvíli známé není. Takže minimálně na počátku, ano, hotovost ještě nějakou dobu bude existovat a co bude dál, to prozatím je ve hvězdách. Tak další dotaz. Paní Jitka Hamplová píše: "Dobrý večer. Myslím, že naše úspory jsou ve velkém ohrožení. Ohroženy nebudou těch, tedy asi úspory těch, co je správně investovali třeba do bitcoinu nebo do zlata. Tady mě napadá e investice do bitcoinu. Tak to má dneska 3. listopadu hořkou příchuť. Eh, chtěla jsem to také dneska zmínit, tak to zmíním už teď. Eh, došlo během posledního týdne, dvou týdnů, k takové zajímavé události, respektive ke dvěma událostem byly vykradeny, hacknuty dvě velké kryptoměnové burzy. Jedna celkem velká, ale nikoliv systémová a jedna v podstatě ta největší. Eh, takže eh, tahleto, tohleto vykradení a hacknutí zejména té největší burzy bitcoinové dost hodně otřáslo důvěrou v kryptoměny a myslím, že to ukázalo spoustě lidem, kteří lehkyslněli peníze uložené na eh krypturze, že opravdu tímhle způsobem peníze nejsou bezpečné. Pozor, tím neříkám, že když máte kryptoměny, že vám někdo ukradne, existuje něco, čemu se samozřejmě říká kryptoměnový trezor. Mimochodem Češi prosluli tím, že eh právě jsou docela dobří výrobci hardwarového trezoru, hardvérových trezorů. Takže pokud máte kryptoměny a pokud je ještě pořád máte na burze a dosud vám to tedy nesepnulo, že by bylo dobré je z té burzy odklidit, prosím vás udělejte to a ty kryptoměny si ukliďte do bezpečí vašeho hardwarového trezoru, aby opravdu vám je nemohl nikdo hacknout. Tak alespoň takhle. Eh, pan Rada Radkovič píše: "Zdravím, také zdravím. Aspoň nás koupí Čína." Jo, a přehrady jsou prázdné. Nebude voda v roce 202 v létě. Eh, to neumím posoudit. Já nejsem vodohospodář, eh, abych posoudila, jestli přehrady budou nebo nebudou prázdné v příštím roce. Ale co posoudit mohu, je to, že pokud to v Evropě půjde dál o 10 k, jako to zatím jde ekonomicky, tak nás asi opravdu ta Čína koupí. Krásně to je vidět v Africe. V podstatě v Africe probíhá novodobý kolonialismus, kde tím kolonizátorem je Čína, ovšem podle modernějšího receptu, než tomu bylo, e, tedy když byla ta první koloniální vlna, kdy byly v podstatě ty ekonomiky původní jenom drancované. Čína to dělá chytřeji. Dělá to podobně jako to kdysi dávno dělala třeba římská říše. Římská říše v době tedy své největší slávy eh v podstatě nedrancovala e ty obsazená území až tak moc. Ona je nechávala žít a jenom z těch území tahala daně a na tom bohatla a zahraniční obchod. Pochopitelně. Čína to dělá podobně. Čína používá africkou ještě levnější práci, než jakou má sama doma a eh používá vlastně eh ta jaksi v uvozovkách ekonomicky dobita území k tomu, aby si eh prodloužila, zvětšila vlastně eh výrobní zónu a využívala ta území. Ale vlastně svým způsobem e je to docela pozitivní i pro mnohé ty země, kde ta Čína takto působí. Protože tam ta Čína dodává knowow, dodává tam technologie, ale prostě kolonialismus to je a úplně svobodné to není. Eh, je vysoce pravděpodobné, že pokud Evropa půjde dál do kytiček ekonomicky stejně jako teď, takže eh to dříve či později i s Evropou dopadne hodně podobně jako s tou Afrikou. E, pan Jan 19317 píše: "Jsme na tom tak dobře, že už ani tu vodu nemáme." A eh takový ten smajlík eh sarkastický. No, eh to je komentář, který by si vlastně zasloužil docela delšího povídání, které se nám sem úplně nevejde. Eh, faktem je, že e ano, krajina vyschá a možná byste se divili, jak moc to souvisí s ekonomikou, jak moc to souvisí se zemědělskými dotacemi, jak moc to souvisí s Evropskou unií, jak moc to souvisí s Green Dealem. Já o tom mohu mluvit proto, protože jsem tuhletu záležitost hodně studovala v době, kdy jsem tedy eh psala knihu Na Prahu nové civilizace. Můžete ji objednávat na www.nexfinance.cz. Tak tam jsem pro jaksi absolvovala mnoho rozhovorů a konzultací e s lidmi, kteří se právě tímto zabývají, kteří se zabývají právě zadržováním vody v krajině, vodohospodářstvím, obecně zemědělstvím. Na té knize spolupracovala velká řada odborníků a vlastně tam jsme řešili eh tedy proč se to děje, proč je vody málo a eh jak to může skončit. A já na to asi udělám samostatné video. Semsem se to moc nevejde, protože to bysme tady byli ještě hodně dlouho, ale teď zatím předešlu, že to opravdu souvisí s naprosto necitlivým hospodařením, s extenzivním zemědělstvím, eh, které v podstatě nerespektuje zemědělské poznatky minulých generací a které krajinu naprosto skoro až nevratně ničí. A hodně to samozřejmě souvisí tedy s Evropskou unií a s její politikou. Pavel Sichra nás zdraví, píše hezký dobrý večer vám, paní i všem ostatním váženým lidem dobré vůle se srdíčkem na pravém místě a normálním jsem s celským rozumem. Tak my zdravíme pana Sychlu také. To je náš pravidelný divák, takže vás ráda vidím. Pan Jan opět píše: "Myslíte si, že bude padat i NVIDIA nebo technologické společnosti? Když ano, jakou to bude mít dopad na nás?" Á, tak to je zajímavá otázka, kterou teď odpovím částečně a za chvíli se k ní vrátím, protože já ji chci zasadit do většího kontextu. Ono to totiž právě hodně moc souvisí s tím, o čem jsem na počátku dnešního streamu mluvila, že se děje ve financích, že se teď něco děje a to něco vlastně se kryje s tím, že je řekněme nepořádek na Evropských ulicích v tuhle chvíli a zároveň s tím je dost velký nepořádek i finanční. Ale odpovím vám alespoň částečně, abychom tu Nvidi nezamluvili. Ano, já si myslím, že i Nvidia bude padat. Já si myslím, že Nvidia v podstatě je na vrcholu. Neumím vám říct, jestli bude padat zítra, za týden, za měsíc, ale myslím si, že i Nvidii to spláchne to, co se začíná dít ve finančním světě. Eh, děkujeme panu Sichrovi za odeslání e drahokamů. Zdravíme ještě jednou. Paní Helena Řehořová píše: "Dobrý večer. Co říkáte na Tuskouní půjč v Polsku? Hrozilo, že přijdou o měnu a zlato by šlo do Evropské banky. A co migrace? No, co na to mohu říkat? No, no, je to asi takové, jako kdyby eh třeba se dnešní vládě nelíbilo, že v Ústavním soudu jsou soudci jmenovaní třeba ještě z dob eh Zemana Zemanova prezidentování a že by si řekli:„No tak my je prostě jen tak odstraníme, aby teda jako jsme mohli držet tu naší linii, aby nám tam nepřekáželi. Já si nemyslím, že by proto byla jakákoliv opora v polské ústavě a nevím, jestli slovo půjč je eh není trošku jaksi moc zabarveno emocionálně, ale faktem je, že snaha o poměrně násilné převzetí toho ústavního pořádku do rukou té stávající vlády, to jednoznačně je. A zřejmě kdyby prezident nezareagoval tak rychle, jak zareagoval, tak by asi to dílo bylo dokonáno. Poláci jsou takový hodně, řekněme ostří, tvrdohlaví a myslím si, že je to národ, který se to nenechá tak úplně jednoduše líbit a mohlo by to té stávající vládě v příštích volbách docela dost spočítat. prostě proto, že spousta lidí, která třeba i volila tu stávající vládu a fandělají, tak v tuhletu chvíli najednou může mít pocit, že tohle už bylo trochu moc. Eh, vzhledem k tomu, že v Polsku se volby celkem blíží, tak za mě to je předzvěst daleko větší naštvanosti, eh, která ještě přijde nejenom teda v Polsku, ale sám, ale která teda přijde i ve zbytku Evropy. Eh, což tedy mě připomíná, že nesmíme ještě zamluvit jedno tedy velice důležité téma, které se právě eh v tuhletu chvíli tedy odehrává v přímém přenosu. Eh, já vůbec neváhám označit to za finanční bouři, která se kryje s tou politickou bouří. A ta politická bouře v Evropě zatím ještě nesmetla vlády. Stejně tak ta finanční bouře zatím ještě nesmetla úplně burzy, takže obojí to je docela velká bouřka, ale ještě to není úplně na úrovni uragánu. Ale každopádně obojis to kryje a jestli to spolu souvisí, za mě určitě. Eh, má to totiž vyrůstá to ze stejného podhoubí. V podstatě otázka zní, kam s penězi? Kam s penězi? V okamžiku, kdy na trzích finančních se něco opravdu láme. Eh, a ono to podle mého soudu začíná být poměrně hodně vážné. A hned vám řeknu proč. Když se podíváte na finanční trhy, tak vy můžete mít na první pohled pocit, že vlastně se nic tak dramatického neděje. Jednou akcie rostou, podruhé klesají, někdy přijde výprodej, pak se zase finanční trh trochu zpamatuje, to přeci je normální. Jenomže tentokrát už to přestává být normální, protože už se nám tady začalo skládat hned několik problémů, které se vzájemně překrývají a vzájemně se zesilují jako anténa. Máme tady problémy na akciových trzích. Máme tady pochybnosti o návratnosti obrovských investic do umělé inteligence. Máme tady drahé energie, máme rostoucí výnosy státních dluhopisů, máme tady problémy s dostupností kapitálu, máme tady napětí na Blízkém východě a do toho vstupuje politika. Do toho vstupují tedy demonstrace ve Španělsku, eh, v Francii, v Itálii, v Německu a to je asi tak jako nejméně s tím související. také pokus o jakýsi ústavní půjč v Polsku. Eh, pokud se moje obavy naplní, tak vůbec nepůjde jenom o to, že někomu z levní akcie v portfoliu, jak tady jeden tedy diskutující před chvílí napsal, půjde o to, co se stane s dostupností peněz v celé ekonomice, což se nakonec může dotknout prakticky úplně každého. A právě proto, že se to hodně mele v politice, tak už nestíháte možná v médiích číst o tom, že akciové trhy dostaly od minulého týdne pořádnou ránu, ale opravdu pořádnou. Začalo to ve Spojených státech. V pátek 30. října přišel na amerických akciových trzích opravdu výrazný výprodej. Technologický akciový index Nasd ztratil skoro 3 % za jediný den. Široký index S&P 500 odepsala 1,8% a Dow Jones ztratil 1,1. To nevypadá jako tak velký výprodej, ale přesto na jeden den jsou to celkem výrazné pohyby. Jenomže to nejzajímavější není jenom to, co se dělo jeden den v pátek. To nejzajímavější je, že ty technologické akcie měly problémy prakticky celých říjen a tohle ten říjen vlastně jenom dovršilo, dokonalo a byl to ten největší propad zaříjen. Naszda kompozit, tedy ten technologický index akciový, odepsal za celý říjen 5,3 %, což je jeho nejhorší měsíční výsledek od března minulého roku. A teď pozor, ten největší tlak dopadal právě na společnosti, které ještě nedávno patřily k největším miláčkům investorů. To znamená firmy, které nějakým způsobem jsou spojené s umělou inteligencí. ať už jde o výrobce čipů nebo technologické giganty. A tím se vlastně dostáváme k tomu prvnímu zásadnímu problému, protože investoři najednou začínají pochybovat, jestli ty obrovské peníze investované do AI vůbec někdy budou schopny přinést odpovídající zisky. Všimněte si, já vůbec neříkám, že AI nemá budoucnost. To to ne, to neříkám. Ona určitě budoucnost má. Eh, já říkám, že není jisté, jestli zisky budou tak velké, jak se ještě před půl rokem čekalo. Americké firmy totiž ve společnosti vůbec neměly špatné výsledky. Naopak, teď v poslední době právě byly zveřejňovány výsledky těch společností a dokonce je to velice bizarní, protože ty výsledky za třetí čtvrtletí byly vlastně fakticky výborné. Například eh zisk u akcí ze indexu S&P 500 meziročně rostl o víc jak 30 %. To je famózní číslo. Jenomže eh ono už dneska nestačí být jenom dobrý. Dneska už ta firma musí překvapit tím, jak je dobrá, aby jí ještě vůbec někdo věřil. Eh, pětiletý průměr těch pozitivních překvapení byl 7,5% a investoři chtěli, aby ty firmy překvapily ještě o víc, aby byly mnohem lepší než dobré. A vy tomu přidejte druhou věc. Eh, vůbec není totéž zisk a tržba. Je klidně možné, že firmám úžasně rostou tržby, ale přesto mohou být ve ztrátě, protože náklady rostou třeba ještě rychleji než tržby. A to je právě případ mnohých AI společností. Teď několik velkých firem zveřejnilo čísla a to právě odstartovalo ten obrovský propad Microsoft. Každému známá firma Icona. Microsoft vykázal úžasný a silný růst. Tržby mu vzrostly o 19%. Nádhera. Jeho cloudové služby rostly ještě rychleji. Azur, jedna z jeho klíčových cloudových platformem, zaznamenala růst o 48 %. Nádhera na první pohled. Podobně alfabet, to znamená mateřská společnost Googlu. Její tržby vzrostly o čtvrtinu. Google Cloud dokonce zřejmě více než zdvojnásobil svoje tržby. A teď si představte, že s takhle úžasnými čísly přesto akcie po zveřejnění výsledků oslabily, normálně propadly. To byl ten páteční obrovský výplah na finančním trhu. A proč? Protože investory vyděsil gigantický výhled nákladů a investic. Firmy sice mají tržby, ale plánujou tak obrovské výdaje, že na to ty tržby ani nebudou stačit. A teď Amazon třeba ten vykázal růsteb o 12% a Amazon má cloudovou zase divizi AVS, která rostla ještě podstatně rychleji. Jenomže zároveň ta firma vykázala za posledních 12 měsíců eh pokles hotovosti a to víc než o eh 40 miliard dolarů. prostě najednou jí začínají ubývat peníze na účtech, protože ta firma investuje, vynakládá peníze na náklady ještě rychleji, než jaké má tržby a pro letošet počítá dokonce s kapitálovými výdaji ve výši 220 miliard dolarů. To jsou tak astronomické peníze, že si to pravděpodobně nikdo z nás vůbec nedokáže představit. Ani třeba představit si, kolik se za to dá pořídit eh v staveb, pozemku a tak dál. A teď si představte, že ale podobným způsobem v takto gigantických rozměrech investuje najednou současně hned několik těch největších technologických společností. Staví datová centra, nakupují čipy, budují infrastrukturu, nakupují energie, spotřebovávají energie a všichni dosud předpokládali, že tyhlety investice se jim jednou vrátí. No jo, ale co když se jim nevrátí? A právě tahleta myšlenka, co kdy se to nevrátí, teď začala ty akcie srážet. A máme tady toho největšího hříšníka, společnost Intel. Opět zná jí úplně každý. Podle uvedených dostupných tedy výsledků, které zveřejnil, tak opět překonal odhady zisku na akcii. Takže nádhera. Člověk by očekával, že investoři budou spokojení, až začnou zběstřele nakupovat akcie. Jenomže investoři spokojeni nebyli. V pátek 30. eh října akcie Intelu, jehož zisk na akcii překonal očekávání, tak propadly za jediný den o 29 %. Nejvíc od roku 1974, tedy v podstatě za 50 let. Proč? Protože výhled na další čtvrtletí byl mnohem slabší, než se očekávalo. A tohleto je strašlivě důležité. Eh, finanční trhy v podstatě se nezajímají o minulost. Tu berou jenom jako takový indikativní ukazatel, jako zajímavost. Pro finanční trhy je důležité, co bude. A pokud se začnou očekávání do budoucna měnit, tak je to průšvih. Takže i když společnost zveřejnila dobré výsledky, je to už minulost. A finanční trhy zajímá, co bude do budoucna. A co tedy finanční trhy očekávají? neočekávají nic pěkného. A to můžeme doložit přímo statisticky, protože na amerických burzách podle zveřejněných statistik se eh najednou začal kupit objem takzvaných krátkých pozic. Víte, co to je krátká pozice? Kdo trošičku už zkoušel s akciemi si hrát, tak bude vědět. Krátká pozice je v podstatě spekulace na pokles. Vy si dneska od někoho půjčíte akcii a hned ji prodáte s tím, že ji za nějakou dobu, třeba za měsíc, musíte koupit zpátky a vrátit ji tomu, od koho jste si ji půjčili. Proč byste to dělali? Protože spoléháte na to, že dneska akcii prodáte za třeba 100 dolarů, ale za měsíc ji nakoupíte za 50 dolarů. To znamená, že na tom vyděláte rozdíl 50 dolarů. V okamžiku, kdy se na burzách začnou kupit tyhlety krátké pozice, tak je to vlastně známka toho, že se spekuluje na pokles. Už v září byly rekordní sázky na pokles, tedy rekordní objem těchto krátkých pozic a dokonce října si tyhlety sázky na pokles ještě povyrostly. Eh, v tuhletu chvíli podle říjnových statistik, tedy na Nasdaku, to je ten technologický index americký, tak těch počet akcí v těch krátkých pozicích už dosáhl více než 23 miliard dolarů a pořád roste. Každým dnem roste. Samozřejmě, ne každá krátká pozice nutně musí znamenat, že opravdu dojde k propadu, ale prostě když už ten objem těch krátkých pozic naroste, tak to jednoznačně říká, že investoři začínají věřit tomu, že ten propad přijde. Takže v kombinaci s tím, co teď vidíme na trhu, obrovské výprodeje, propad největší u jedné firmy u Intelu třeba za 50 let a eh rekordní objem spekulací na pokles, tak to už nám něco říká, že to už je hodně velký varovný signál. Zkrátka, co když to, co mnoho lidí dosud považuje za nějakou takovou běžnou korekci, běžné běžné oslabení akcí? Co když ve skutečnosti? To je začátkem mnohem hlubšího poklesu, mnohem hlubšího třeba přehodnocování výhledu. Já bych to vůbec nepovažovala za nemožné. Naopak já to považuju za hodně možné a pravděpodobné, protože stačí se podívat do Číny. Eh, Čína nám ukázala, jak velmi rychle se může nálada na trhu měnit. Eh, tam totiž ty technologické akcie zažívají opravdu brutální výprodej v podstatě už několik měsíců. Jenom je to Čína a proto se o tom u nás až tak moc nemluví, protože my se v Evropě tváříme jako, že Čína, pokud možno neexistuje. Eh, čínský index CSI 300 se od svého vrcholu, kterého dosáhl v červnu, tak se propadl přibližně o 1/5. Ještě hůř dopadl čínský technologický index. To je něco podobného, jako je třeba Nasdak v Americe, který je víc zaměřený na technologie, tak ten Star 50 v Číně je taky víc zam
Zobrazena první část přepisu (28 000 z 47 758 znaků).






