Brusel couvá. Okamura se pustil do Hřiba. Evropa už nemá na Ukrajinu? | Zprávy Veroxu 19. 7. 2026

Brusel po letech zjišťuje, že drahá energie ničí evropský průmysl. Jindřich Richel odpovídá desetibodovým plánem a vyhlašuje totální válku bruselské politice. Tomio Okamura se střetl se Zdeňkem Hřibem kvůli cestě do Číny. Jeden chce obchodovat, druhý varuje před vydíráním. České zásobníky plynu jsou výrazně prázdnější než před rokem. Německo opouštějí desetitisíce vlastních občanů a záběry Frontexu znovu otevírají výbušnou otázku. Vítejte u zpráv Veroxu. Je neděle 19. července 2026. Začínáme.

Evropská komise zahájila revizi systému emisních povolenek. Důvod: změněné hospodářské a geopolitické podmínky, vysoké ceny energií a slábnoucí konkurenceschopnost evropských podniků. Brusel začíná přiznávat problém. Jinými slovy, Brusel začíná přiznávat problém, před kterým kritici Green Dealu varovali celé roky. Evropská komise ani teď nehovoří o zrušení povolenek, hovoří pouze o jejich úpravě. A není to jediný pozdní obrat.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová letos označila evropský ústup od jaderné energetiky za strategickou chybu. Podíl jádra na výrobu elektřiny v Evropě přitom klesl přibližně z 13 tři procent na zhruba 15 procent. Jindřich Richel na to reaguje bez diplomatických rukaviček. Tvrdí, že drobné opravy už nestačí a předkládá vlastní desetibodový plán: odchod z liberské energetické burzy, odmítnutí emisních povolenek i za cenu evropských sankcí, odpor proti energetickým směrnicím, moratorium na větrné elektrárny, zestátnění klíčové energetické infrastruktury, konec podpory elektromobility, přednost českým firmám a odmítnutí společných evropských dluhů včetně půjček k Ukrajině.

Richel tedy nevolá po kosmetických úpravách, volá po otevřeném střetu s Bruselem. Brusel totiž vždycky nejdříve něco nařídí, potom občané zaplatí účet a nakonec se po 10 letech dozvědí, že původní rozhodnutí možná nebylo úplně šťastné. Je otázka, jak se k tomuto návrhu postoupí předseda vlády Andrej Babiš a místopředseda vlády Karel Havlíček.

Ostrý střet předvedli Tomio Okamura a Zdeněk Hřib. Okamura obhajoval svou plánovanou cestu do Číny. Uvedl pět hlavních cílů: obnovit příjezd čínských turistů, řešit vízové překážky, rozvíjet průmyslové a obchodní vztahy, přivést do Česka výstavu terakotové armády a jednat o případu českého občana zadržovaného v Číně. Před covidem přijíždělo 600 tisíc čínských turistů ročně.

Hřib oponoval, že Čína není spolehlivým partnerem, připomněl riziko takzvané rukojmí diplomacie a varoval před ekonomickou závislostí na autoritářské velmoci. Má česká zahraniční politika hájit konkrétní české zájmy nebo předvádět správné postoje pro domácí publikum? Čína není přítel, kterému máme slepě věřit. Je to velmoc prosazující vlastní zájmy. Právě proto s ní musí Česká republika jednat střízlivě, tvrdě a bez iluzí. Jenže nejednat vůbec není zahraniční politika, to je rezignace.

Politolog Petr Robejšek v rozhovoru pro parlamentky.tv postavil tvrdou tezi. Evropa už podle něj nemá dostatek prostředků na pokračování podpory Ukrajiny. Europoslanec Ivan David připustil, že SPD nemá ve vládě blokační menšinu. Rozhodnutí o příspěvku do programu PL podle něj nebylo projedná se všemi partnery. Tomio Okamura tvrdí, že ministr obrany Jaromír Zuna zablokoval další peníze z rozpočtu svého resortu. Určité prostředky však mohou dál proudit přes ministerstvo zahraničí.

Občan se tak oprávněně ptá: kdo závazek schválil, kdo o něm věděl, kolik bude stát a kdo za něj ponese odpovědnost, až přijde účet? Nejde jen o to, zda pomáhat. Válka se nesmí stát trvalým obchodním modelem, ve kterém se na začátku mluví o solidaritě a na konci se jen automaticky posílají další miliardy.

Přecházíme k energetice. České zásobníky plynu byly 17. července naplněny přibližně z 55 procent. Ve stejném období minulého roku to bylo téměř 70 procent. Rozdíl činí více než 15 procentních bodů. Znamená to menší bezpečnostní rezervu a větší citlivost na vývoj cen, počasí i geopolitické otřesy. Energetika je prioritou. Napětí kolem Hormuzského průlivu ukázalo, jak rychle se může energetický trh změnit. Energetická bezpečnost není tisková konference. Buď máte zásoby, nebo jen doufáte.

Za rok 2025 odešlo z Německa o 97 tisíc více německých občanů, než kolik se jich vrátilo. Nejčastěji mířili do Švýcarska, Rakouska a Španělska. Je to varovný signál, zvlášť když odcházejí lidé, kteří mají kvalifikaci a kapitál. Stát snadno doveze nové obyvatele, ale obtížně nahradí zkušené lékaře a podnikatele. A protože je český průmysl na Německu mimořádně závislý, německý problém se velmi rychle mění v problém český.

Podívejme se na Středomoří. Kapitánka lodi Sea-Watch 5 čelí v Itálii vyšetřování kvůli podezření na napomáhání nelegální migraci. Případ odstartovaly letecké záběry agentury Frontex. Vyšetřování má zjistit, zda šlo o předem dohodnuté předání lidí nebo o skutečnou záchrannou akci. Samotné zahájení vyšetřování samozřejmě není důkazem viny. Sea-Watch tvrdí, že zachránil 90 lidí v nouzi. Organizace na ochranu lidských práv zase kritizují evropskou spolupráci s Libií. Otázka odpovědnosti zůstává.

Herec Ivan Vyskočil se pustil do celebrit, které veřejně vystupují na podporu České televize. Jejich motivace je podle něj prostá. Veřejnoprávní televize jim poskytuje práci. Jako příklad uvedl režiséra Jana Hřebejka a jeho televizní tvorbu. Otázka je legitimní. Když někdo existenčně závisí na instituci, může její obranu vydávat za nezávislý postoj.

Česká televize má právo na redakční nezávislost. Nemá však právo na nedotknutelnost. Čím více veřejných peněz instituce dostává, tím větší kontrolu musí přijmout.

Thomas Paukner zveřejnil text o nehodě politika Benjamina Činčily. Nejdůležitější není skandál, ale rozdíl mezi první informací a konečným důkazem. Pozdější test byl negativní. Média místo vysvětlení časové osy vytvořila jednoduchý příběh o pravdě a dezinformaci. Paukner tvrdí, že nechce kvůli politické kampani zničit život člověku. To je možná nejdůležitější dnešní téma. Ne všechno, co novinář ví, musí zveřejnit. Ne každá chyba člověka musí být proměněna v politickou popravu. Je to projev odpovědnosti.

Předseda senátu Miloš Vystrčil v pořadu Václava Moravce prohlásil, že by opozice měla do příští prezidentské volby postavit vlastní kandidáty. Petra Pavla by mohla podpořit později. Je to signál, že ani dosavadní prezident nemá počítat s automatickou podporou. Prezidentská volba nemá být korunovace jediného kandidáta. Práci je třeba obhájit.

Dnešní zprávy spojuje jeden motiv. Instituce požadují důvěru, ale nerady snášejí kontrolu. Brusel opravuje chyby až když jsou následky příliš drahé. Občané platí dluhy. Média zapomínají na příběh a neziskovky na odpovědnost. Každý, kdo zachází s veřejnými penězi, musí být připraven odpovídat na nepříjemné otázky. Právě od toho je Verox.cz.

To byly zprávy Veroxu. Děkujeme za pozornost a přejeme vám klidný nedělní večer. Za Verox News se loučí Michal. Klidný večer.