Bronislav Sedláček - Vztah výstavby větrných elektráren a obrany vzdušného prostoru

Dobrý večer, přátelé.

Já vás tady vítám.

Už jste od Petra slyšeli, že teďkom bude chviličku se dovolenkovat.

Dobře, řeknu to takhle.

Myslím, že to řekl i vám.

A já vás tady asi osm dní budu nějakým způsobem doprovázet.

Samozřejmě, jak mě znáte.

Takže tady sbírám vaše dotazy, předávám potom našim návštěvníkům, které tady máme, a dnes tady vítáme Broňu Sedláčka.

Takže Broňa Sedláček se angažuje teďka nejvíce v boji proti větrné energetice a on nám řekne vlastně na to dnešní téma, z jaké pozice vlastně je, a tak dále.

Takže nejdřív pozdravíme.

Takže ahoj Broňo, pozdrav diváky a já ti zmizím, jo?

Povídej.

>> Ahoj lidi.

Takže jedná se o to, že samozřejmě ty obnovitelné zdroje energie jsou velmi důležitým tématem, o které se zajímáme všichni.

Zejména vlastně z toho důvodu, že to jste slyšeli od odborníků, že naše vláda, ať ta předchozí nebo současná, porušila nařízení Red, myslím, že se jmenuje Red 3, mluvil o tom Ivanovský, ohledně umístění těchto větrných a fotovoltaických elektráren.

A takže se o to zajímám samozřejmě jako občan, ale zajímám se o to i také jako bývalý příslušník ozbrojených sil, kdy jsem pracoval ve složkách protivzdušné obrany státu nebo protivzdušné obrany, se to přejmenovávalo, a jedná se o to, že podle mého názoru tyto větrníky, když se postaví vlastně v této velikosti a v tomto množství po celé republice, protože budou stát zejména na kopcích, tak se osobně domnívám, že mohou velmi narušit obranné schopnosti naší protivzdušné obrany, zejména pak to, co se týká nízkoletících cílů a pomaletících cílů.

Já samozřejmě nebudu tady prozrazovat nějaká státní tajemství a nějaké věci kolem toho.

Nicméně z tohoto úhlu pohledu se o to nezajímal nikdo.

Kromě některých známých, kteří psali na ministerstvo obrany, dostalo se jim různých odpovědí a máme pregnantně potvrzené zjištěno, že v některých oblastech, kde se armáda vyslovila vlastně nesouhlas s výstavbou těchto větrných elektráren, co se týká lokality, množství a velikosti, přesto investoři dále pokračují v celém tom procesu.

A já osobně se domnívám, že prostě jak se začne kopat nebo když to postaví, tak potom řeknou jenom: "Ups, pardon, my jsme se spletli." No, ale víte co, když to stojí těch 250 nebo 300 milionů, tak už to tady necháme, že?

No a takže z tohoto úhlu pohledu té protivzdušné obrany, co se týká území České republiky, se na to ještě nikdo nepodíval.

Myslím si, že je to velký problém.

Samozřejmě, pokud tam byl osloven nějaký úředník, který nebyl z ministerstva obrany, tak se ho na to dotazovali, že větrníky vlastně mohou být problémem.

A on řekl naopak, jako vemte si, že větrníky by mohly srážet přilétající drony.

No tak to si vemte, který idiot operátor by poslal ten dron do blízkosti toho větrníku a ten by fungoval jako obrana.

Jo, ale to víte, no, takových podobných názorů bylo víc.

Například takový jistý úředník, když se ho dotazovali na to, že ptáci mají problém s těmi větrníky, s jejich výškou a s tím fungováním, no tak prohlásil: "Podívejte se, když vlastně ti dravci potřebují nějaké vyvýšené stanoviště, aby mohli lovit tu svou kořist, no tak pojďme postavit jim ty hnízda, jim uděláme na těch konzolích, takže oni budou zezadu přilétávat na ty konzoly a tam budou vychovávat mláďata."

To bohužel, já vím, zní to jako vtip, ale tohle je skutečné vyjádření jistého "odborníka".

Já se vrátím znovu k té protivzdušné obraně.

Sám jsem pracoval v těchto složkách, v jistém útvaru, kde jsem pracoval jako spojovací technik, čímž doufám, nebudu prozrazovat nějaké státní tajemství.

Nicméně je potřeba, aby se na to podívali i odborníci, kteří pracují v tomto segmentu, v tomto oboru, aby vlastně zjistili, nakolik jim tyto větrníky, pokud budou postavené v tomto množství, v kterém to plánují u nás a v těchto oblastech, nakolik budou překážet de facto radarovému zjišťování letících cílů.

Jo, když se podíváme na Německo nebo na jiné státy, tak tam jsou větrníky postavené na rovině, protože tam jim fouká, tam s tím není problém, ale jak se říká, že je vlastně česká kotlina, tak vlastně po okrajích máme zvýšené území.

Máme tam hory, pohoří, já nevím co všechno.

A teď když tam postavíte větrníky a postavíte tam někde na kopec někde kus x km radar, samozřejmě přenosní, protože ten, kdo sleduje trochu dění na Ukrajině nebo vůbec co se týká nějakých ozbrojených konfliktů, tak velice dobře ví, že ty pevné radary, které jsou postavené na určitých místech, nemají zpravidla dlouhou životnost.

Teď se to prokázalo vlastně v té válce, kde bojují proti sobě nebo kde Američané zase opět útočí, i když oni de facto brání naši demokracii a brání to, abysme náhodou neměli třeba levný benzín.

Takže tam jim to vlastně srovnali ty jejich radary a oni jsou teďka slepí, hluší a mají velké problémy a to možná bude i důvod, proč vlastně skončili teď s těmi útoky na Írán.

Nic, vrátíme se k našemu tématu.

Takže co se týká té naší kotliny, si myslím, že to je velký problém, protože když se podíváte na tu konzolu toho větrníku o velikosti 240 metrů v horní části, tak vlastně ta konzola je velká jako autobus a pokud by byla natočena správným směrem vůči tomu radaru, tak se domnívám, že ten radarový paprsek, ten odraz by tam dělal velkou neplechu a de facto vlastně všechno, co by letělo za ním, tak by bylo schováno v určitém stínu a nebylo by vidět, jo.

Takže uvidíme, snad se podaří nějaké jednání s představiteli armády, protože něco už proběhlo.

Nějaké negativní nebo zamítavá stanoviska pro výstavbu těch větrníků máme.

Nicméně, jak jsem říkal, ti investoři si pořád jedou dál a je jim to de facto jedno, proč.

No tak protože ty peníze jim stojí za to a jsou tady firmy, které když připraví půdu pro výstavbu těch větrníků, no tak když stojí řekněme 300 milionů a oni si z toho vezmou řekněme 5 nebo 10 procent za to, že to všechno připravili, no tak to už jsou slušné prachy, které stojí za to někde tam vyběhávat se starosty a s dalšími lidmi.

V některých případech je možné, že větrníky ani nepostaví, protože tady vlastně je záměr těch velkých firem, které navazují úzký kontrakt s investory, kteří staví tyto větrné elektrárny, a oni vlastně dostávají slevu nebo dostávají de facto dopředu povolenky, emisní na to, že budou odebírat v budoucnu proud, který bude pocházet z těchto větrných elektráren, a tím pádem dostávají nějakou slevu na ty povolenky.

Takže jak je to propojené, jsme viděli v besedě ve Starých Heřmínovech, kde se účastnil – já nevím – 50, 60 lidí. Je z toho samozřejmě záznam a byl tam právě investor, který prosazoval výstavbu větrníku, který by tam vyráběl proud z toho důvodu, že tam má skládku a chtěl by tam vlastně vybudovat na té skládce spalovnu komunálního odpadu pro Moravský kraj, pro severní Moravu.

Aby mu to povolili, aby to mohl vybudovat, potřebuje právě tento větrník, aby tam stál.

A tam vlastně místní občané se dotazovali kompetentních úředníků.

Říkají: "Prosím vás, jak je to možné, že tady chcete nechat postavit, že schvalujete postavení spalovny de facto 15 km vzdušnou čarou od vodního zdroje, který vlastně zásobuje vodou velkou část Ostravska, Opavska a tak dále."

No, tam zase kompetentní úředník odpověděl. Samozřejmě se jedná o Slezskou hartu.

Tak tento úředník odpověděl, že je to v pořádku, protože vítr fouká většinou opačným směrem, takže ty splodiny, ten spad, co vyprodukuje ta spalovna, tak on půjde na druhou stranu.

Takové máme odborné úředníky.

Takže uvidíme, jak to dopadne.

Co se týká té armády, já bych navrhoval, aby si tam udělali někde v blízkosti cvičení, aby si to vyzkoušeli na určitou vzdálenost, protože jak se říká, u nás na Moravě keci nemají cenu, skutky hovoří. To se říká asi všude.

Takže aby si to vyzkoušeli, protože není nad to vlastně vidět to v praxi, co to vlastně dělá.

A tohle si myslím, že je taková možná poslední záchrana.

Samozřejmě, pokud se podíváme na náš vzor, a jsou Spojené státy americké, tak tam armáda na popud Trumpa – nebo jestli to bylo naopak, nevím – zakázala výstavbu jakýchkoliv nových větrných elektráren z toho důvodu, že to narušuje jejich bojeschopnost.

No, tak už na to přišli a než se na to přijde u nás, tak to asi ještě chvíli potrvá.

Takže to si myslím, že je taký velmi důležitý bod a uvidíme, jestli se to nějakým způsobem podaří zrealizovat, jestli na to kompetentní budou slyšet a nebo jestli vlastně – jak se to říká – zklatnou podpadky a budou poslouchat své velení, které v některých případech nechci poukazovat na to, ale může být politicky ovlivněno a de facto nebudou to posuzovat z toho úhlu pohledu té armády a té bojeschopnosti a de facto obranné schopnosti státu, ale budou to posuzovat zřejmě podle toho, co jim takzvaně cinkne od investorů.

Takže doufám, že k takové situaci nedojde a že nějaká ta jednání proběhnou a že si tam vyříkáme, vysvětlíme tyhlety věci a uvidíme, jak to bude dál.

Eh, tak povídejko.

>> Mhm.

Eh, v každém případě bych se tě asi chtěla zeptat – už teďkon to trošku i na kous – jak tedy budete postupovat, jo? Dejme tomu, jestli třeba občané nemohou pomoct, půjde o petici, nebo víš, trošku to rozeber, co je zapotřebí, nebo budou někde besedy?

>> Takže prosím vás, co se týká toho, jakým způsobem se proti tomu bránit, tak určitě je důležité sledovat svůj úřad, ať už je to vesnice, město nebo cokoliv.

Oni dneska samozřejmě málokdy to dávají na stránky.

Většinou to vyvěsí na tu nástěnku, kterou málokdo de facto následujícího roku kontroloval.

Tam jsme to viděli, když jsme byli na besedě ve Věskách, kdy starosta řekl: „No vždyť já jsem vám to vyvěsil na úřad." A lidi říkají: "Prosím tě, ty tady vyhlašuješ jakou kravinu rozhlasem, že bude tady, já nevím, sběr borůvek nebo jahod, ale něco tak důležitého do toho rozhlasu jsi nevyhlásil."

Takže je důležité sledovat to, co se děje v těch jednotlivých konkrétních obcích.

Za prvé.

Za druhé, pokud už tam proběhl nějaký proces a například Úřad civilního letectví nebo právě ta armáda už se k tomu vyjádřila, kontaktujte mě, předejte mi tyto informace, nebo pokud se chcete přidat, tak jsme se snažili vytvořit nějaké propojení iniciativ a občanských spolků, kde je spousta fajnových lidí.

Tyto informace se tam sbírají z různých zdrojů a snažíme se pracovat s tím, co se vlastně postupně děje, protože víme, že v pondělí byl schválen nový stavební zákon, který schválila vláda.

Teď bude pokračovat dále ten proces.

A ti, kteří tomu trošku rozumí – já tedy nejsem mezi nimi – ale bylo mi řečeno, že pokud tento zákon opravdu projde, tak de facto investoři v závěsu, vlastně ve státu, vlastně se státem za zády si mohou de facto dělat, co chtějí.

Jakmile je to prohlášeno za veřejný zájem, tak prosím vás, vám postaví, já nevím, tunel na zahradě a vy proti tomu neuděláte vůbec nic, protože je to nadřazeno.

Je to vlastně řečeno, že to je ten veřejný zájem.

Samozřejmě je možné, že se mohou ty veřejné zájmy setkávat.

Jiný veřejný zájem má například obec ohledně toho, že tam má školku, má tam hřiště a oni jim tam chtějí postavit větrník.

Jo.

Eh, uvidíme, jak se k tomu postaví.

Možná soudy připravujeme teďka nějakým způsobem a znovu musím zdůraznit, že je to spousta lidí – eh, nejenom tedy těch, co jsou odborníci, ať je to Hynek Beran nebo Ivanoveský – ale zejména je to drobná práce desítek a stovek lidí v různých oblastech a v obcích, kteří hledají, pátrají, přemýšlejí.

Vím, že teďka se tam chystá něco přes UNESCO.

Vím, že se tam posílá něco, co se týká náboženství, kostelů a vlastně far, a aby do toho vlastně zasáhli nějakým způsobem, protože vemte si, že máte třeba poutní místo, já nevím, u Olomouce, že tam se chodí a teďka se tam chodí desítky let a teď ty lidi vystoupají nahoru a budou se koukat támhle směrem na sever a tam uvidí desítky až stovky těchto větrníků postavených. Takže to je prostě velký průser a snaží se tito známí pracovat i na tom, aby de facto ty fary pochopily, co se tam na ně chystá, aby nějakým způsobem mohly na to reagovat.

Chystají se samozřejmě v žalobě na stát, protože tady už není jiná možnost. Ať už to budou občané, ať už to budou obce, kde pochopili, o co se vlastně jedná, že nějaké sliby o tom, že tam budou vydělávat miliony ročně a tak dále.

Co vím, tak v obci Milín spočítali, že když tam postaví – tuším dva nebo tři ty větrníky, myslím, že dva, protože od tří větrníků už je povinná EA – že z toho důvodu oni to snižují a oni to třeba rozdělí. Víte, oni vám těch větrníků tam postaví třeba 20, ale rozdělí to po těch dvou, jo, bude na každou akci, na ty dva větrníky bude založeno jedno s. r. o.

No a ti vlastně budou jednat sami za sebe, takže vlastně ta EA už se tam dělat nemusí.

A takhle tímhle způsobem se to obchází.

Takže se připravují i tyhlety věci, žaloby, protože tady už nevidíme jinou možnost, jak se bránit, jak bránit de facto území, na kterém žijeme, protože ti hloupí, stupidní politici jsou schopni za pár drobných vlastně to tady rozprodat.

Oni sice vám řeknou, že je to na dobu určitou, že je tam pronájem na 20, 25, 30 let, ale za těch 30 let vám to tak natolik zdevastuje vlastně to okolí, že všichni budou tamt utíkat.

Bohužel zatím se nám nepodařilo získat to, co jsem avizoval. To znamená, zatím ještě nemáme dokument z Německa, kde se snažíme prokázat to, že jakmile se postaví v blízkosti nějaké nemovitosti větrník, tak klesne jeho hodnota.

Tam je to spojeno vlastně s bankou, která poskytla hypotéku tomu člověku. Mezitím, já nevím, po nějaké době jim tam vystavěli větrník, jemu končila doba fixace, šel vlastně do té banky a tam mu řekli, že mezitím klesla hodnota nemovitosti o x % a že po něm žádají, aby těch x % doplatil vlastně v nějakém krátkém časovém úseku.

Jo, takže zatím ještě nemáme na to potvrzení, ale já doufám, že se nám to všechno podaří.

Takže jedná se o to, aby se tak jako se krásně lidi dali dohromady a je to zásluha vás všech vás těch, kteří se zajímáte o to, co se děje. Bohužel je to jenom, jak pořád říkáme, nějaká určitá bublina.

Sešlo se přes 30 500 připomínek, co se týká těch obnovitelných zdrojů energie a ministerstva na tom údajně pracují. Doufám, že to nedopadne jiným způsobem, jako když jsme posílali připomínky k novému rámcovému vzdělávacímu programu, kde jich bylo asi tuším 1200 nebo 1300 a v potaz nebyla vzata ani jedna.

Jo, takže tady to samozřejmě takhle udělat nemůžou, protože už je zde velká síla lidí a uvidíme, jak se s tím vypořádají, protože zatím to vypadá, že si to přehazuje jedno ministerstvo na druhé a de facto možná, že je to strategie získávání času a jedou si pořád dál de facto své, jo, takže to je velký problém.

Samozřejmě, co se týká toho nového stavebního zákona, tak asi jste to už slyšeli, má vzniknout nějaký nový stavební superúřad, kdy vlastně kompetence o rozhodování vlastně o tom území má přejít ze současných míst, to znamená z obcí, má přejít vlastně pod stát. Takže nějaký úplně cizí úředník někde v Praze bude rozhodovat o tom, co vám bude vlastně ve vesnici nebo v obci stát. Takže to je taky velký problém.

No, takže nějaký dotaz nebo chceš na něco navázat?

>> Hm, rozumím ti. No, docela jako možná jo. Teď mi dal jakoby do hlavy vícero jakoby otázek. Já jsem jenom chtěla říct, dobře, přeskočím malinko na to svoje nejdřív.

My jsme teďkom projeli trošku Českou republiku a někde už jakoby stojí ty větrníky. Já už jsem byla překvapená a třeba jenom dva nebo takhle a teďko ono to všechno stálo. Jo, prostě oni se vůbec netočili logicky, že jo, víte, nefouká, je prostě světlo, tak nepotřebujeme od nich. Ale mě by potom zajímalo vlastně, když to ani v létě nejde. V zimě se potom tady mluví o tom, že jsou potíže, že jo, ohledně třeba i námrazy nebo já nevím čeho všeho. Tak jako kolik to může vyrobit? To přece musí vyrobit hrozně málo.

>> Ono samozřejmě je dáno to, že u nás fouká méně než pokud je to třeba vítr z moře nebo někde tam Německo nebo tam ty otevřené roviny. Pokud jsem to pochopil správně, tak u nás ty větrníky včetně těch, jak se říká lidově solarů, a jsou to ty fotovoltaiky, tak mají účinnost, řekněme 1/5 roku nebo 1/5 doby oproti ostatním státům. To znamená, jak říká Ivan Novský, co se týká větrníku, jsme příliš na jihu. Co se týká fotovoltaiky, jsme příliš na severu. Takže ano, je to tak.

A samozřejmě problém ještě další v tom, že jaksi počasí, které je u nás, tak podobné počasí se nachází nebo se vyskytuje většinou i v Německu a v těch okolních státech. Takže jako když fouká a vyrábí, no, tak fouká a vyrábí všude a najednou je prostě té energie hodně. Všimněte si, že poslední dobou se přestalo absolutně mluvit o nějakých Marřičích. To už se vůbec o tom nemluví.

Mařiče, to bylo vlastně vymyšleno tak, že když je ta energie hodně, takže se vlastně spálí tím, že se elektrický proud převede na teplo, že jsou to de facto jak kdyby velké odpory, rezistory, které to dělají, že?

Takže tady už se o tom vůbec nemluví, ale mluví se o tom, což je samozřejmě zcela správně, že je tady nějaká burza energetická, jsou tam stanoveny nějaké ceny. No a samozřejmě, když vyrábí všichni, no tak ta cena klesá nebo dokonce má záporné hodnoty.

No a tady u těch větrníků je výborné to, že oni vlastně pokaždé za to dostanou ty 3 Kč 20, jestli to říkám správně ten údaj. Takže ona ta spotová cena může být třeba mínus 6 Kč za kilowatt, ale oni přes to dostanou těch 320, takže si vezměte mínus 6 plus 320, takže to je 9 20, bude doplácet stát. Stát nemá peníze. Stát ty peníze získává od občanů, takže prosím vás, od nás všech.

Jo. A to je právě ten problém, protože když ty větrníky stojí, nevyrábí, jo, nebo když vlastně ta fotovoltaika taky nevyrábí, tak zase je potřeba do té sítě nějakým způsobem dodávat tu energii. Proto tady se o tom nemluví, ale u těch větrníků a fotovoltaik by měla stát obrovská bateriová úložiště, která by tu energii měla de facto nějakým způsobem schraňovat a potom ji dávat do sítě. Je to prostě absolutní nesmysl.

Ve světě se od toho upouští a tady pokud bychom zrušili ty dotace, tak by bylo okamžitě po problému. To je to samé, jak když jsme se bavili asi před dvěma lety ohledně těch tranzicí. To znamená přeměňování dívky na chlapce a naopak. Tak mnozí se divili, že to hradí pojišťovny. Ta operace stála tehdy asi 1,6 milionů a hradila to pojišťovna. Kdyby si to hradili ti zájemci sami, okamžitě by bylo po problému. Už by tyto problémy neměli.

A to je i to, co se týká těchletěch dotací. Samozřejmě tady by bylo dobré podívat se na to, kdo o tom rozhoduje, no a tyto lidi nějakým způsobem postihnout, protože problém je v tom, že ti úředníci, kteří tam jsou v současné době, tak neodpovídají za své činy, za své skutky a to je potřeba změnit.

Otázka, jestli se to podaří, protože samozřejmě doufali jsme, když byly parlamentní volby, že pokud to vyhraje hnutí pana Babiše, takže se některé věci změní. Prosím vás, chápete v současné době, že se nemění vůbec nic, že jsou to jenom nějaké drobné změny. Tam je to nějaké drobné hašteření se s nějakým člověkem, který je na hradě mezi sebou. To je na odvedení pozornosti. Je to na to, aby měly média o čem sát, lidi se o čem bavit mezi sebou a tak dále.

Ale prosím vás, ty podstatné věci se schovávají. O těch se nemluví, že třeba nějaký úředník tam za Českou republiku podepsal kontrolu vlastně veškerých dat, které veškerých vašich SMSek, mailů, telefonátů a vlastně všeho, což bude vlastně provádět umělá inteligence.

No a ono to vlastně všechno spolu navazuje. Když se na to podíváme, tak tady se mají stavět tuším zatím jenom tři nějaká datová úložiště. Ty datová úložiště mají sbírat právě veškeré tyto informace o vás a vůbec o komkoliv, takže je možné potom několik let zpětně dohledat.

A k tomu právě potřebovali umělnou inteligenci, protože kdyby měl dohledávat podle, já nevím, jména, příjmení nebo datumu narození, člověk tyto informace, tak by se z toho zvenčil. No, mají k tomu umělou inteligenci a ta je schopná tohleto dohledat všechno. Takže z toho důvodu potřebují ta datová centra, která nás budou krásně špehovat.

No a vedlejším produktem těchto datových center je to, že oni spotřebovávají obrovské množství vody.

Kamarádka Češka, která žila v Texasu 20–25 let, se přestěhovala nazpátek do České republiky a ta popisovala, jak v určité části Texasu zmizela voda, včetně podzemní vody. Tam prostě najednou není voda, no, protože tam postavili dvě datová centra a nejlepší chlazení, z fyziky, to víme, je de facto odpařováním.

Takže oni tam potřebují tu vodu na to, aby mohli chladit ty vysoce výkonové procesory.

Někde jsem slyšel informaci, že už je tam, že už to dělají nějakým způsobem přímo. Nejsem zas tak takový odborník, ale má to určitě souvislost s tímhletím.

No. Eh, tady když se podíváme, když vteřinku ještě bych uzavřel: současná situace, která je samozřejmě velice špatná, co se týká Francie a Španělska, těch obrovských požárů, které tam jsou. No nicméně, když se podíváte na to, že Španělé zlikvidovali většinu malých přehrad, hrází, nádrží, co měli, jo, a vlastně tam nemají dostatek vody ani pitné pro sebe, ani prostě ta voda tam není, jo, takže tím, že to všechno zlikvidovali, tak teďka nemají ani čím hasit a to je velkej problém, no.

Takže to je vedlejší důsledek toho, když rozhoduje úředník vlastně o těhletěch věcech. I když já osobně si myslím, že to je prostě záměr, jak vlastně to obyvatelstvo nějakým způsobem likvidovat.

Tak vidím, že jsi se tam objevila, tak povídej.

Jo, určitě věch chci tě nechávat úplně samotného. Eh, prosím tě, tady já to jenom takhle dám, ale nemusíme. Je to o tom, že Maxipes tady píše právě o těch datových centrech a říká vlastně: eh, bude to mít ještě větší dopad na zdraví než větrník.

Jo.

A takže já bych docela teďkom brala to, jestli bysme si teda shrnuli, protože teď si k tomu vlastně přidal ještě i tu obrany schopnost. Já to takhle zase skreju. Prosím tě, shrňme si tedy ty větrníky, co všechno je. Eh, nechci říct špatně úplně, ale prostě co ubližuje konkrétně. Jenom po těch konkrétních věcech. Kolik toho je věcí?

No, je toho strašně hodně samozřejmě těch věcí, které ubližují. Zaprvé, když si vezmeme třeba počasí, jo, tak o tom velice dobře mluví třeba eh přírodovědec Honza Sedláček, jak vlastně ty větrníky tím svým otáčením vrtulí narušují to proudění vzduchu a naruší vlastně ty mraky nebo vůbec tu vrstvu, která k nám přináší vlhkost od moře a potom to tady u nás padne. Jedna věc, jo.

Druhá věc: že to samozřejmě mixuje s teplotou, protože přes noc máte u země chlad, jo, ten větrník se samozřejmě točí i v noci, to není fotovoltaika, takže ten se točí i v noci a promíchává ty vrstvy vzduchu a dokonce dokáže – protože to máme i na kopcích – někde jsem četl teďka velice pěknou studii o tom, že to dokáže zasáhnout až nižší vlastně oblasti těch mraků a tím vlastně dochází, co se týká toho počasí, vlastně k dalším problémům, protože potom tady nemá co pršet. To jsou takzvané prázdné mraky, jo?

Eh, samozřejmě, pokud si vezmeme to, oni teda úředníci tvrdí, že když to nemůžeme změřit, tak to neexistuje. A to je právě ten infrazvuk, kterej funguje od nula, tuším, do 16 Hz. A ten infrazvuk tím, že my ho teda neslyšíme, některé citlivé jedince ho vnímají, jo. Pak vidíte potom takové videa, nějaký starosta nebo nějaký aktivista přijede pod větrník, postaví se tam, zůstane tam 10 minut a říká: „Jo, jsem tady a nic mi to nedělá." Tak tam ty blbečku, zkus vydržet 14 dní.

Radek Maus vlastně člověk, který se s náma taky vyskytuje na besedách, úžasnej kluk. Tak tento má 450 m od baráku a on tam zve ty lidi: přijďte ke mně do karavanu, zkuste tady, když se to točí, vydržet pár dnů.

Jo, nemluví o tom, že to samozřejmě ovlivňuje i zvířata, co se týká klasického zvuku a infrazvuku. Takže to je další věc.

Potom samozřejmě teď o tom mluvil Marek Gobertel a to je ten stroboskopický efekt. To když vlastně potom záleží na poloze samozřejmě sluníčka, záleží na poloze toho větrníku a vašeho domu, ale jsou záběry z domů, kde bohužel je to tak nešťastně uděláno, že tam ta vrtule prostě vytváří ten stroboskopický efekt. To je prostě na to, aby si člověk vpálil kluků do hlavy nebo já nevím, našel si nějakej hezkej strom a tam se rozhoupal, protože to je strašný něco takovýho vydržet, že?

Takže to je další vlastně vliv.

Samozřejmě podívejme se na abraze. Abraze, to je jaksi olupování nátěru, který se nachází na těch vrtulích. Eh ta vrtule má délku, tuším, 80 m, jestli to říkám dobře, u těchhletěch velkých větrníků.

Zajímavý je, že v rámci ekologie se konstruuje vlastně z balzového dřeva. Na to, aby byla vyrobena jedna ta vrtule, musí padnout teďka, nevím, jestli to řeknu dobře, nějakých 20–30 stromů vzrostlých. Takže to klidně zlikviduje, jenom zlikvidujeme stromy jenom proto, abychom měli tohleto. E, pak se to vlastně z téhož vyrobí a natírá se to speciálním lakem.

A tento lak eh vlastně je otírán jednak deštěm a jednak samozřejmě, když jsou třeba kroupy, tak tomu se právě říká odborně abraze a to se potom rozšiřuje do půdy okolo toho větrníku. Takže teď tuším před třemi měsíci proběhla nějaká zpráva, že v Německu myslivci zastřelili v nějaké blízkosti těch větrníků zastřelili divočáky, poslali na kontrolu játra, jestli jsou poživatelní a tam jim bylo řečeno, že se tam nachází to PFAS a že jaksi to zvířectvo je nekonzumovatelné, protože přes ty játra se to vlastně dostane do toho masa a tak dále. Takže to je samozřejmě další věc.

Ovlivňuje to i zvířata, protože známá, co jezdí do Rakouska, tak říkala: „Jo, jo, tam jsou ty větrníky, tam projíždíš poloprázdnými vesnicemi, tam ani v noci se nesvítí nebo v podvečer, než jdou lidi spát, jo, nevidíš tam žádný zvířata skoro. Samozřejmě ty krávy, když jsou tam uzavřené někde v ohradě, tak tam musí bejt, že jo, to ale srny tam neuvidíš. Přijedeš přes kopec, kde ty větrníky nejsou a najednou je tam spousta srnek, jo, divočáků, jako zvěř tam je, ale ne u toho. Takže když někdo tvrdí, že to zvířatům nevadí, tak si to nikde nevyzkoušel."

Takže to je vlastně další věc.

A samozřejmě je to obrovský, obrovský vlastně byznys. Je to obrovský tunel na nás, na všechny. Tak jako tato vláda schválila v lednu tohoto roku prodloužení výkupních cen, co se týká fotovoltaik, o pět let a bude nás to stát dalších x miliard. A ti úředníci, kteří to rozhodli, patří doživotně do vězení. To je prostě krok proti státu, proti občanům, proti všemu. To je absolutně nemyslitelné, že by to někdo udělal. A vidíte, nic se neděje.

Všichni, co tam jsou, ať už si některých vážím a některé bych nejradši poslal někam, tak neděje se nic. Jo, všechno to funguje, všechno to a vždyť mají tu 108, stačilo by jim se sejít, něco prorokovat a hotovo udělat. Samozřejmě teďka okamžitě přijdou komentáře, že to není jednoduché a tak dále, ale jo, když tam není vlastně ta vůle, tak samozřejmě ta cesta se potom těžko hledá.

Tak prosím tě, ty tam jsi klikla nějaký...

Já bych ještě dodala, ještě dodám tady od Jaromíra.

To ti ukážu za chvilku, ale todle ještě je ta likvidace těch potvor, jo, ještě likvidace vlastně na pár, jo, likvidace.

Tak samozřejmě vidíme vydáme krásné fotky, jak to likvidují vlastně v Americe, že?

Tak to jsou ty lopatky, které zatím nikdo neumí zlikvidovat.

I když jaksi pan investor Vaňátko v Řenči tvrdil, že má smlouvu s firmou, která to bude umět likvidovat. Takže oni tam chtějí ty větrníky teprve stavět a on už má firmu, která to bude za těch 25 nebo 30 let likvidovat.

Samozřejmě, pokud někdo tvrdí, že to umí a umí to udělat tak, aby to zaprvé nebylo dražší než ta výstava, což v současné době se tomu de facto asi i blíží, tak samozřejmě ještě aby to bylo ekologicky zlikvidováno, aby to nezpůsobilo větší škody, tak lže. Nic takového zatím neexistuje.

V Americe se ty listy – to jsou krásné fotky – jak tam jezdí ty bulzery, tak se to zahrabává, že?

Teď samozřejmě ten beton, který se má zlikvidovat. Ona ta betonová patka může mít v průměru třeba 30 metrů do hloubky až 6 metrů. Záleží na tom, jaké to podloží stavař, takže ten by vám to určitě vysvětlil lépe.