Ankara: Rusko představuje dlouhodobou hrozbu⁉️ZPRÁVY IR 🇨🇿 Putovní výstava a distribuce novin

Další zprávy tady na Inovaci Republiky.

Zdravíme všechny.

Vedle mě pán Miroslav Suchopár.

Dobrý den, Miroslav.

Rád vás vidím. Rozhovory, příběhy, reportáže, dokumentace toho sudetských německého setkání a taky více než 150 000 výtisků novin.

Todle je ta první část. Tím to začalo a todle je výtisk federalizaci. Noviny stále jsou zdarma. Pouze za příspěvek na poštovní k rozebrání. Můžeme vám to poslat v řádu desítek, stovek tisíců kusů.

Ale todle jsou zprávy IR a tak se chceme podělit možná v závěru tohodle videa o jednu aktivitu, která se týče tohoto tématu. Ale jaký jsou vaše dojmy vlastně po vydání z těch novin? Protože se na nás obracejí vlastně různě zajímavé osobnosti, pamětníci.

Ano, ano, je to pravda, že ty noviny opravdu mezi lidma zapůsobily, protože se ke mně hlásí lidi a vypráví mi svoje příběhy. Před chvilinkou jsem tady mluvil s jednou paní, dali jsme si na sebe kontakt. Jejího dědečka zavraždili za hydrichády, takže budeme spolu komunikovat. Mám přísliv od paní, že nám pošle příběh a my bysme to mohli použít jednak buď do novin, anebo bychom to mohli použít na akci, kterou chystáme.

A to jsme se domluvili s Robinem, tedy s panem Robinem, že uděláme putovní výstavu na téma sudetských Němců. Protože to, že jsme měli pořady o sudetských Němcích, tím naše práce nekončí.

A pak jsme došli k tomu názoru, že jsme urgovali, žádali jsme o rozhovor pana Poslota. A pan poslanec nás odmítá. Takže to je další důvod, proč teda chceme udělat putovní výstavu.

Smyslem té výstavy je, abychom to dostali především mezi mladé lidi. Protože na té výstavě budou pouze a pouze fakta. Tam nebudou nějaký moje doměnky nebo vaše doměnky, ale budou tam příběh lidí, budou tam faktické věci a my potřebujeme tyto informace dostat mezi mladou generaci. Momentálně nevím, jak mladou generaci oslovit jinak. Jsou to zprávy.

Tak já vás jenom doplním. Najdete tady reportáže setkání s panem Poslancem. Ta je důležitá z mého pohledu v jedné vlastně důležité větě nebo dvou větách. Pan poslanec potvrdil vlastně vizi jedné armády Evropy, jedné vlády Evropy a vizi federalizace Evropy, tak jak o tom hovoří naši politici, anebo který k tomu přihlíží, mlčí a tak dále, nebo to přímo podporují.

Druhá věc: v té reportáži najdete příslib, předání kontaktu, všechno velmi autenticky zdokumentované. Není to v podstatě rozhovor. Je to dokumentace, kdy pan poslanec říká, že ano, není problém se setkat k diskuzi o vizi Evropy. O federalizaci či nefederalizaci, lokalizaci nebo globalizaci.

Pan poslanec dostal email. Velmi zdvořile jsme se ho zeptali na ten termín, na setkání. Nebylo odpovězeno. V těchto dnech jsme mu poslali druhou urgenci e-mail a žádost o termín, byť by to bylo třeba za dalšího půl roku. Opět nebylo odpovězeno.

Takže to jsou jen tím, že jsou to zprávy, takové nejnovější informace. My samozřejmě máme plán k tomu, jak případně naplnit jeho slova a konfrontovat ho s jeho knihou, s jeho vizí. Samozřejmě v klidu, ale velmi otevřeně říct, že federalizovanou Evropu a německé vize, které navazují na tu původní německou říši, tak že to odmítáme, že to nechceme.

De facto pan poslanec navazuje na základní stanovy německého zmančů z 30. listopadu roku 49. Už v těch dokumentech se hovoří, že jediný možný řešení je v rámci celkové federalizace Evropy.

Evropy psali bývalí nacisté. Bývalí nacisté, dnešní pokračovatelé nacisté. A když si člověk vezme výroky prezidenta Pavla, hovoří o Evropy, hovoří o federalizaci. Tak jako je to český prezident ještě podle vás, anebo hájí zájmy Němců, anebo koho?

Je to takovej hnědáček.

No je.

A poslušnej vojenský.

Takže hnědáček ve vojenský uniformě musí poslouchat politický rozkazy, což poslouchá. Většina národa tomu tleská.

No, takže co?

No, jistě, no.

Jako bohužel federalizace je možná bych řekl stále aktuálnější téma. Proto diskutovat o tom, šířit informace.

No a vy jste tady naznačil jednu aktivitu v rámci zpráv.

Jsme tady zhruba před hodinou měli takovou redakční poradu. Když pršelo, tak to vzniklo velmi spontánně, velmi rychle. Ale to tak někdy bývá.

A to je putovní výstava po regionech. Kdyby na těch panelech byly: za prvé, jeden panel by se skládal ze všech materiálů získaných z novin, včetně QR kódů, odkazů na knihy, dokumenty, informace, podklady. Jen data a historické materiály.

Druhý panel by byl o komunikaci. Tam bysme mohli umístit tu komunikaci: jednu s Poslancem, s ministrem zahraničí Machinkou, s ministrem vnitra Metnarem a vůbec jak jsme komunikovali s těmahle představiteli.

A to by tam taky mělo být, aby si posluchači mohli přečíst, co jsme psali a jestli nám odpověděli. Ano, protože ministr nám odpověděl, ale Machinka ne.

Ano.

To dosud nám drží odpověď.

Ano.

A byť jsme žádali o přijetí, tak nás ani nikde nepřijal.

Další panel byl věnovaný odsunům. Ale těm prvním odsunům, kdy se velké množství Němců v demokratických volbách — to chci zdůraznit — rozhodlo pro návrat do říše. Chtěli v demokratických volbách 1935 se vrátit k Německu. Vrátili se, v pořádku, je to správně. Je to vyřešeno. Není se o čem tím pádem bavit.

A pak došlo k těm násilnostem. To znamená odsun Čechoslováků z pohraničí. O tom se v podstatě nemluví od války, je to překrucováno.

Takže jeden panel by byl zřejmě na základě podkladů od historika pana Jaroslava Čvančary, ale několika dalších knih, výpovědi pamětníků. Tak to by byl panel věnovaný odsunům.

Ještě tomu. 1935. Roku. Oni se tom 1935. Československého občanství. Tak proč požadují návrat do rodné vlasti, když se dobrovolně vzdali svýho občanství a přihláseli se k říši?

Jo, takže to je pokrytectví za mojí stranu.

Ano, jde samozřejmě jen o vliv, peníze a zvrácenou ideologii, centralizaci moci, centrální armády a tak dále. A všechno to, co s tím samozřejmě tehdy souviselo, je to smutný říct, i dnes souvisí.

Jeden z dalších panelů by byl přehled dokumentů. Dokumenty BBC, dokumenty odtajněny americké vlády, dokumenty knih, české knihy, československé knihy týkající se těch odsunů a poválečného uspořádání po roce 1945.

Proto, protože pak, co se děje dneska, tak de facto za ten čas po 1945 jsme viněni my, anebo je nám dávána vina, že my jsme jim ublížili. Vždyť to není pravda. Ten odsun proběhl na základě nějaký etapy, která byla od roku 1938 do roku 1945 a zároveň to bylo i rozhodnutí vítězných mocností.

Takže vinit prezidenta Beneše, že to byla jeho zlovůle, není to pravda. Není, není, není.

Já bych tady možná řekl na základě těch desítek rozhovorů, co jsme měli s pamětníky nedávno: tady najdete třeba rozhovor s paní Hlaváčovou. Úžasný to. Je to vlastně na podnět vás, diváků, přátel a vůbec té komunity Inovace Republiky.

Tak musím říct jednu věc. Vlastně to tady teď i zaznělo: je jedno, jestli máte rádi Edwarda Beneše nebo ho nemáte rádi. Jestli máte rádi Masarika a Štefánika, anebo ho nemáte rádi.

Ale jakmile ho začne někdo dehonestovat a špinit, tak poznáte zrádce národní identity.

Zrádce národní identity.

Protože tydle chlapi vytvářeli první odboj, okamžitě následoval druhej a následně i třetí odboj. A vcelku se to vlastně do dneška nekomunikuje a chybí to v učebnicích.

No to máte samozřejmě Robené pravdu. Já bych to ještě trochu upřesnil.

Jestliže se podíváme na prezidenta Masarika, na prezidenta Beneše a jestliže tehdejší parlament označili prezidenta Beneše za budovatele, protože oni budovali republiku, armádu, měnu, ekonomiku, školství, sociální stránku, to budovali, tak dneska současný prezident ale ničí a celkem vědomě a mě je z toho strašně špatně. To vám říkám.

Bohužel musíme říct, nebo já z toho udělám otázku.

My jsme si prožili vlastně ty návštěvy, kdy jsme šli za předsedou poslanecké sněmovny. Musím říct, že se mi velmi nechci komentovat, v jakém prostředí teď jsme. Je mi úplně nedobře z toho, že vlastně člověk je v jeho blízkosti. Nevím, nebudu to ovlivňovat. Řeknu, jaký máte dojmy z toho, kdy vlastně jsme způsobili poměrně velkej tlak. Nejenom my dva, ale i velké množství lidí. Telefonáty, emaily, dopisy všem poslancům, senátorům. 150 000 výtisků novin. Až potom se začalo něco dít.

Teď narážím na tu sudotu německou.

Ano, my jsme byli, my jsme byli hybatelé. My jsme to rozajbali celé toleto a de facto pak se k nám lidi připojovali. To, že potom Tomáše Okamuru v rámci SPD vyvolali nějaké jednání o tom, kde to ten sraz stroťňá a odsoudili, tak za mě už to byl ale výkřik do tmy, protože to už ten den předtím – byli ten den, rok, půl roku – přesně, protože já věděli o tom, věděli o tom a mlčeli.

Celou dobu až když teprve my jsme to spolu rozhejbali a začli a začli jsme dávat věci dohromady a začli jsme lidi burcovat, tak najednou jakoby se SPD probudilo a najednou se udělá nějaké prohlášení, že to odsuzujou. Měli na to dost času od voleb, aby to prohlášení udělali. Nemuseli čekat na to, až my to probudíme. Nemuseli.

Takže mi chci připomenout, že když se bavíme o historii válek, tak právě tadleta tenle politický spolek má svého ministra obrany. Když se podíváte na aktuální vydání novin, co vláda schválila 137. 2026, tak to si vygooglujte. Zároveň se podívejte, co se skutečně dělo v Ankaře, protože v Ankaře se mimo jiné schválilo 70 miliard euro na Ukrajinu a kritika není žádná.

Takže se takzvaná alternativa nebo i většinová mainstreamová společnost hádá, jestli poletí jeden papoušek nebo druhej papoušek. Faktem je, že tadle vláda schvaluje nový zákon do roku 2028 o pobytu zahraničních vojsk na našem území. A za druhé, že peníze na Ukrajinu v rámci Evropské unie plynou mnohem více a mnohem intenzivněji než za celého Fialy.

To je jedna věc a já se a já tomu já to já to dám v otázce. Kde jsou sliby Babiše, že se okamžitě ukončí muniční iniciativa, pokud vyhrajou volby? Kde jsou jeho sliby o tom, že se zruší nákup F35? Kde je jeho slib nebo Schilleroví, že okamžitě vrácí důchodcům peníze, co jim fialová vláda ukradla? Nic. Ticho. Jako vincky stejný nezarmoutíš.

Mlčej a lžou. Takhle prostě.

Ě, tady je jako krásný to, že tadle dnešní vláda je jeden z největších podvodů v historii od roku 89. V podstatě velmi orwellovsky – když uvidíte českou vlajkou v souvislosti s toudle vládou, tak je všechno většinou obráceně. Ať jde o covid, ať jde o zámek Štřekov, ať jde o jakoukoliv další kauzu od braně na Ukrajinu.

Jé, to je další věc.

A zrovna tak – já to sice nesouvisí s daným tématem, ale já se vrátím k dozimetru. Teď teď Blaškovi hrozí 6 a půl let.

Ale tak to byla taková volební kauza, že jo.

Dobře, dobře, ale já se vrátím nazpátky trochu 14 let nazpátky, kdy teď chytli tenkrát Raťa a dostal 8 let za 7 milionů. Tady jsou miliardy a navrhujou 6 a půl roku. Tak já nevím, jak to soudnictví tu poměřujou ty tresty.

A to jsou většinou – to jste dal perfektní příklad, protože todle jsou kauzy. Ě, toto je kauza, neuza. To je jenom politická kauza. Když někdo někomu nejde na ruku, tak to je boj – vnitřní boj – mafia mezi sebou. To je realita.

Přesně, dálka.

Jinak ty skutečný kauzy, ty třeba nákupy za covidu a tak, to se nikdy nevyšetří, pakliže lidi nebudou chtít. Většinou se zapojujou do stejný hry. Todle je jenom. A hlavně takhle – já to řeknu jinak. To, že na to naskočej některý jakoby investigativní novináři a sehrajou blbce v to, že začnou vyšetřovat Bitcoin nebo todle a udělají kampaň té či politické straně, tak to nepochopím. To mi připadá úplně nejhloupější příběh.

Jé. To je přesně ono. To je přesně ono. A to je ta de facto na tomhle příkladu chci ukázat tu zrůdnost Kubiho zpráva – tehdy taky stejně – tohodle systému, jo? Protože zase my jsme se už o tom bavili několikrát. Zase se vrátím k Babišovi a tomu srazu.

Kauza Nečas před volbami. To stejnej princip.

Přesně. Přesně. To je jedno do kolečka.

Součást volební kampaně. Pardon.

Ke srazu Babiš říká: Nevěřím tomu, že by nějaký město si vůbec dovolilo Strakáky pozvat. A jo, v Brně. A ono najednou Brno.

A teď se chystá za dva roky Liberec.

Jistě. Pak pak řekl, že to není téma pro vládu, že oni řešej jiný věci. A jeho poslední výrok bylo, že to je nešťastný ten sraz. A to je výrok státníka, prosím vás pěkně. To je výrok obludáka. Pardon.

No jo. No bohužel, tak to je.

Mějte se krásně.

Todle byly takové povídání v rámci zpráv Inovace Republiky.

Věřte, že většina aktivit běží mimo vysílání, mimo kamery. Aktivita Inovace Republiky se mnohem více přesouvá a bude přesouvat mimo kamery. A budem rádi, když se přidáte tady vlastně k odběru novin, do distribuce, když budete se svými přáteli, spoluobčany hovořit o federalizaci, protože to nebylo téma května 2026. Všude to německé setkání se z mého pohledu stalo jenom symbolem, ale je to téma právě jedné evropské vlády, jedné moci, koncentrované moci a samozřejmě s vlivem velkých firem.

Jistě, ještě Robine, jestli můžu.

Já bych ještě poprosil posluchače. Pokud má někdo k období 38 až 45 nějakou třeba poštovní známku nebo něco z té doby nebo nějaký pohled, nějaký prostě dokumenty, který byste řekněme mohli voskenovat a mohli jste nám je poslat, pak vás prosím pošlete nám je a my to použijeme na tu výstavu.

Ano, putovní výstava. Natočíme k tomu ještě samostatné video. Ale e jestli máte možnost do některého příhraničního města a tak dále, je to ve vašich rukou.

To, co tady vzniká, často vzniká v podstatě přímo před kamerou, protože jsme to vymysleli pár desítek minut zpátky. Putovní výstava – zhruba šest nebo osm panelů, knihy, dokumenty, podklady z novin, odkazy, QR kódy – tak aby se té informaci proti federalizaci, nechceme globalizaci, chceme lokalizaci.

Mějte se krásně a těšíme se v dalším vysílání.

Já vám taky děkuji.

Výměna energie v životě.

Mějte se hezky na schranou.