MAINSTREAMOVÝ DETOX

14:20

ČTVRTEK 24.ZÁŘÍ24.ZÁŘÍ 2026

Amerika vysává EU i přes energetiku. Teplárny hlásí zdražení až o třicet procent. | Pavel Janeček

XTV

Amerika vysává EU i přes energetiku. Teplárny hlásí zdražení až o třicet procent. | Pavel Janeček

Přepis videa

Zobrazit / skrýt přepis

[hudba] [hudba] Pavel Janeček je naším hostem, energetický expert. Vítám vás po čase TV. Dobrý den. >> Děkuji za pozvání. >> Vicepremiér Karel Havlíček říká, že nejsme na hraně energetické krize, ale že jsme v ní. Souhlasíte s tím? Je dobře, že si toho všiml, protože tadleta věc jaksi je avizována už dlouhodobě. Prostě v současné době se ty procesy, které o kterých se my tady spolu pravidelně bavíme a nejenom, tak se jenom zrychlují. A dneska v podstatě už i vláda zaznamenala, že v podstatě také nemusí jaksi energie býti dost. Eh, jsme v úplně jiné situaci než v roce 2022. Já vždycky, když vidím ty komentáře mezi bývalou vládou a stávající vládou, ty debaty, který které fakt někdy dost síla síla sledovat, tak v podstatě oni měli mnohem lepší pozici v roce 2022, než má situaci dneska eh jaksi Babišova vláda. Tehdá bylo vždycky energie odněkud dovést. Bohužel ta situace se dramaticky z něho změnila a dovoz energií je limitován eh já myslím, že záměrně a že tím, kdo v podstatě eh stále vyhrává, taky jsme to tady myslím spolu řekli, je Amerika pod vedením amerického prezidenta Donalda Trumpa. >> No, k tomu se dostaneme. Řekl jste to bezpochyby vy. Hezké, že mluvíte v mžném čísle. Děkuju. E, nicméně když jste porovnával krizi energetickou, která byla v roce 2022, tak tehdy, ale když si vzpomeneme, tak třeba mega h šla až někdy ke 300 €. Tak teď je nějakých, nevím, 70 mnohem, >> devíti a ještě víš i tak není z tohoto pohledu, není z tohoto pohledu nebyla ta krize mnohem dramatičtější v roce 22. >> Ta krize v podstatě začala už v roce 2021. My už jsme někde v červnu viděli cenu za megaw hodhinu plynu asi 170 € což v podstatě bylo pro všechny velké překvapení. Tehda samozřejmě jsme všechno eh připisovali Rusku a jeho následně ataku Ukrajiny. No a já jsem byl opakovaně jaksi dehonestován, když jsem se snažil vysvětlit, že to je spíš cenová záležitost, že v podstatě v té době se stala situace jaksi nebo tehda nastala situace podobná jako nyní. To znamená, že takzvaný negativní spret nenutil obchodníky plnit zásobníky. Rozdíl mezi roku 2022 a 2026 je pouze v tom, že tehda ještě nebyl ministrem zahraničí nebo ministrem průmyslu pan Síkela, který zavedl to jaksi e pravidlo using it or losit pro zásobníky plynu. To znamená, že ti obchodníci si nemuseli rezervovat kapacity, ale mohli a v případě, že je nenaplnili, tak se nic nestalo. V případě, že podle tohoto pravidla by obchodníci, kteří si zásobníky rezervovali, tak je a nenaplnili je, tak v podstatě o tu kapacitu by přišli. No, ale těm obchodníkům je to jedno. To je zcela evidentní prostě. Já jsem na to tenkrát upozorňoval, říkal jsem, no v momentě, kdy obchodníci prostě budou mít jaksi cenový cenovou motivaci na zásobníky neplnit, což se stalo v roce 2026, no tak to prostě neudělali. A ten negativní spret, aby každý pochopil, o co jde, v podstatě normální po mnoha desetiletí je, že cena plynu v zimě, protože se dokupuje, tak je vyšší než v létě. totiž ty zásobníky, o kterých jsem tady hovořil, neslouží k tomu, aby si jaksi ten ten obchodník šáhl do toho e do toho špajchru, do toho zásobníku, kdykoliv on chce, ale v případě, že to potřebuje. A je to o tom, že to potřebuje obchodně. totiž ty zásobníky jsou konstruovány jako součást plynárenského souusta soustavy a a protože samozřejmě plyn teče kontinuálně v zimě, pokud teče i v létě, tak to ta letní spotřeba je významně nižší a tudíž se plyn ukládá do zásobníku. Takto ta soustava je konstruována a takto i to bylo zamýšleno. Dneska je situace zcela jiná. Dneska vidíme, že a to dlouhodobě, že cena plynu v zimě, predikovaná cena v zimě je nižší než v létě, což v podstatě ty obchodníky vůbec nenutilo zásobníky plnit. Tak jsme v úplně stejné situaci ze stejného důvodu, ale už z toho neviníme Rusko, teda někteří. Ano. >> Eh, tak od Ruska se teprve budeme postupně odstřihávat, byť vy jste tady říkal, že si stejně nemyslíte, že bude možné, aby se všechny státy Evropské unie odstřihly, že třeba do Maďarska se tolik plynu nedodá z nějakého jiného zdroje. Ale ještě se vrátím eh k t k t k těm zásobníkům, protože německé zásobníky plynu mají jsou ně naplněny z 56 %. Eh, ministr Havlíček, kterého jsme vzpomínali, tak říká, že české zásobníky jsou naplněny ze 3čě a může se to, že byť my máme ty zásobníky, řekněme naplněné, i když Evropská unie říká 90 % od října do konce listopadu, že bych do konce listopadu, že bychom měli být plněný na 90 %, tak může se to, že Německo je nemá naplněné tak, jak má mít, tak se to promítnout do ceny u nás plynu. >> V každém případě já bych jenom e malinko e opravil tu větu. Evropská unie jaksi, protože 90 % bylo příliš ambiciózní, tak snížila ten požadavek na 80 %, ale je to irelevantní úplně. V podstatě ty zásobníky, jak jsem říkal, nejsou samospasitelné. V zásobníkách Česká republika má uloženo skutečně 75 % onoho onoho objemu, který zásobníky pojmou. Ale to, co je důležité, na jak dlouho ty zásobníky při průměrné spotřebě vydrží. A Německo jako takové má třeba desetinásobnou spotřebu plynu proti České republiky v republice a zároveň má zásobníky naplněno naplněno třeba na 55 %. Eh, to je veliký problém, pochopitelně, protože v případě, že bude Německo potřebovat zásobníky doplňovat a nebo bude potřebovat jaksi kontinuální dodávku pro svoje potřeby, tak to vytvoří cenovou jaksi hladinu, kterou Česká republika bude muset akceptovat, protože jeli vyšší poptávka, pak i ceny pochopitelně jdou na nahoru. A to je přesně ono, že německé zásobníky a vůbec německé hospodářství a plynárenství dramaticky ovlivňuje i celou úroveň v České republice. Já jsem někde četl a už jsem to taky myslím někde říkal, že Německo má zásobníky eh třeba na nějakých 55 dní normálního jaksi provozu. Česká republika na 130 dní, eh Rakousko na 315 dní, eh Slovensko třeba taky na 130 dní a podobně. To je vždycky o tom poměru té spotřeby vůči zásobníkům té, které ekonomiky. A e ještě pak je potřeba uvědomit si jednu věc, že v těch zásobnících mají ten plyn uložený obchodníci. Oni ho vůbec nemusí spotřebovávat na území té, které země, těch kterých zásobníků. To je potřeba také vzít do například třeba Rakousko je určitě schopno dodávat a zásobovat Německo ze svých zásobníků, prot jak jsem řekl, ty objemy jsou obrovské. >> Tak a může se stát, s ohledem na situaci v hormuském průlivu, stále neutěšenou tím, že si odstříháváme od Ruska, že plynu nebude dostatek, nebo toho se bát nemusíme? Nebo budem bojovat stále budeme bojovat pouze v uvozovkách, pouze s cenou? Eh, no ono ono v podstatě budeme letošní zimu budeme bojovat určitě pouze s cenou. Ty zásobníky jsou jenom jedna součást celého dýlu nebo celé celého problému. Tam potom se také bavíme o tom, že Německo má mnohem větší množství proti tomu roku zmíněnému roku 2022 eh množství ploucích terminálů, to znamená těch splynovacích jednotek na území eh na svém území a má přístup k moři. To znamená, že v podstatě je schopno tu svoji ekonomiku a a energetiku zásobovat mnohem lépe než my. Ale eh jako já myslím, že ten systém je je velmi velmi špatný a že v podstatě Česká republika bohužel nemá žádnou alternativu, než získat plyn vlastně přes Německo, minimálně přes Polsko. A to, co kritizuju, že od toho roku 22 se v podstatě nic neudělalo, že fialova vláda tehda kritizovala, že Babišova vláda předtím nico neudělala. No, ale ono je to v podstatě skoro stejné. My jsme tenkrát hovořili o plynovém propojení z polského terminálu ve Svěnouště do do České republiky. Ten ten plynout se jmenoval Štork 2. Dokonce to byl projekt of the common interest, to znamená společný zájem v Evropské unii a dokonce na něj byly peníze. Dokonce ty peníze byly i na účtě. Eh a Poláci od toho projektu odstoupili, protože v podstatě to byl strategický projekt, ale pro Českou republiku, nikoliv pro pro Polsko jako takové. Tady vidíme, že ta solidarita je vždycky taková jenom do doby, eh, než se to než se to hodí vlastnímu slov jinými slovy jsme měli něco nabídnout Polsku. >> Eh, já nejsem politik a tahleta záležitost je mi trošku cizí, ale nabídnout se musí vždycky něco jako finančního eh a nebo a nebo v podstatě nějakého nějakého hmatatelného. A já si nejsem úplně jistej, že Česká republika je je schopna Polsku něco extra velkého v současné v současné době nabízet. Vy jste říkal, že letos budeme, co se týká plynu, bojovat jenom s cenou, nikoliv s nedostatkem, kdy ten boj pocítí domácnosti? >> Já myslím, že domácnosti se je potřeba rozdělit na více kategorií. Je tady velké množství domácností, které si zafixovaly své produkty od dodavatelů plynu nebo energií, ale nové produkty už prostě se anoncují, že budou navýšené a to někdy i dost dramaticky. V podstatě od ceny plynu se odvíjí celá řada teplárenských nebo teplárenských produktů, to znamená cena tepla centrálního způsobu vytápění. A v momentě, kdy já nevím, jakým způsobem nakupovali teplárny jako takový tam ten ekonomický vzorec je trošku jiný. To je náklady plus přiměřený zisk. A ty teplárny třeba anoncují navýšení ceny tepla pro pro domácnosti až o 30 % a to už letos. To znamená už s cenovou hladinou bojujeme a ti, kteří si nezafixovali, tak ty nový produkty, samozřejmě to se jim už promítne. No a pak jsou tady eh firmy a a eh, které zůstávají třeba s dodávkami plynu na takzvaném spotovém trhu. No a tam to rozhodně veselá píseň není. >> Co to znamená, že to není veselá píseň? To znamená, že oni nakupují dneska v podstatě okamžitou dodávku, kdy na spotu dneska se plyn pohybuje někde kolem 60 eur za mega, což je dejme tomu trojnásobek proti době před eh dvěma lety. >> Dá se odhadnout, kdy by se situace mohla lepšit a na čem všem to bude hlavně záviset? >> Eh, já nejsem geopolitik, eh ale v tomto jsem velký skeptik. Eh, já se domnívám, že v podstatě není vůbec žádný zájem tuto situaci řešit. E, že to jsou všechno proklamace, ale reálně si myslím, že to, co Amerika dělá, to, co dělá globální systém, tak znamená, že jaksi vysává Evropu přes energetiku jako takovou. My jsme viděli eh útok Ameriky na Venezuelu jiným způsobem, já nevím, jestli se to dá nazvat hybridní, ale únos prezidenta asi není úplně řekněme přátelská přátelská přátelskej přátelský akt. No a vidíme taky samozřejmě válku s Íránem. Vidíme další, já si ani ty průlivy neumím pojmenovat. To je nějak am bam bam a nevím. No, ale nějaký hútiové a podobně dneska blokují dodávky kolem kolem Saudské Arábie, bombardují kompresorové stanice na na ropovodu pro pro eh Saudskou Arábii, která se dneska z exportéra stává importérem, což možná se k tomu dostaneme. Má obrovský vliv na cenovou úroveň benzínu a nafty i na území České republiky. Jako já nevidím jediný důvod, proč by se situace měla uklidnit. Pokud by došlo k nějaké dohodě, eh, a zprůjezdnil se hormus, dojedu si představit, že třeba dvou, během dvou, tři měsíců ta situace se může zlepšit. Ale ani to si nejsem jist, že že je možné, protože eh je zcela zacela jaksi náhoda bezpochyby, že nebyly bombardovány zkapalňovací terminály e v Kataru, ale že byly bombardovány těžební kapacity a tam ta oprava, dokonce třetina kapacit druhého největšího exportéra, e druhého, třetího největšího expertéra zemního plynu, tak to znamená opravy ve víceletém horizontu. To znamená, nemyslím si, že že je ambice tady cokoliv řešit. Ano, Saudové nebo Saudská Arrabie říkala, že ropu, vy jste se nám to zmínil, že se stává vlastně importérem. Katar má problémy, hormský průliv je neprůjezdný nebo jenom částečně. Eh, asi dobré hledat, e, komu to něco přináší. A to něco >> a vy jste zmínil Spojené státy americký americké a vlastně byť tady často slýcháme, že Donald Trump siou situací nevý rady a že neví jak tu válku ukončit a tak dále, tak eh není to vlastně potom nejsou to Spojené státy americké, kterým tato situace vyhovuje, protože se stávají největším exportérem ropy. Já si úplně nejsem jist, kdy naposledy jsme tady spolu seděli a já jsem řekl, že Trump vyhrál a ten shit storm, který jsem za to získal na sociálních sítích, bych vám asi nepřál úplně toto. Ale >> musí představit. >> Chápu. Eh, ne, ne, no prostě eh todleto není válka o území. Spojené státy nemají zájem získat část Íránu nebo e těch států persského zálivu nebo těch zálivů, které ani neumím pjmenovat. Eh, to se jedná o peníze, to se čistě jedná o finanční zdroje a přerozdělení těch finančních zdrojů. Ono to vůbec s ropou je velmi zajímavé, protože eh v podstatě Saudská Arábie byla zablokována export jaksi Saudská Arábie byl zablokován přes Horunský průliv a ono je úplně jedno, jestli blokují Irránci nebo jestli blokují Američané. To je úplně jedno, ale Saoudská Arábie měla měla eh pořád má ropovod jambu, který vlastně jde krz e eh Saudskou Arábii, kde teklo 5 milionů tuno, 5 milionů barelů denně a teď a potom osm, to se zvýšila kapacita přes přes přes kompresory, tak ty tři kompresory stanice jsou vybombardovaný. To znamená, že Saudská Arábie najednou během velmi krátké doby dojde k tomu, že nebude mít dost ropy pro vlastní rafinerérie. To se dostáváme k tomu meritu věci. Saudská Arábie se z exportní země stává importní zemí. Její exportní firma jezdí po světě a eh snaží se nakoupit ropu, kterou by ale mohly nakoupit samozřejmě rafinéri Evropy. Eh Ukrajinci bombardují eh ruské rafinérie a eh nám se to líbí. Teda panu Lipavskému se to líbí úplně skvěle, ale jako ministr zaháň by mohl vědět, že v podstatě to vytváří eh e >> zaplať pánbůh. Eh ono to je dost jedno, ale měl by minimálně chápat geopolitiku. On by měl vědět, že když se bombardují ruské rafinérie a vytvoří to nedostatek ropy na nebo benzínu a ropných produktů na území Ruska, že Rusko je bude muset dovážet. To znamená, že se teď stáváme úplnými zajatci v podstatě bombardování ruských rafinerií, hormuského polunivu, vybombardovaného roporu Jambu. A jediným spolehlivým vývozcem ropy je Amerika. No, ale uvědomme si, že do roku 2015 Amerika nevožňovala jaksi vývoj vývoz ropy a ropných produktů. To se může zítra změnit. Dneska má Amerika obrovské problémy s vysokou cenou ropy a ropních produktů na území Ameriky. V momentě, kdyby zablokovala export, tak cena na území Ameriky klesne a budou volby do Kongresu. No, tak možná Donald Trump a celá jeho administrativa uvažuje tímto způsobem. Když se podíváme, že ropa stojí nebo galon galon nafty stojí v Kalifornii až 8 dolarů, tak to je nemyslitelné. To je prostě částka, kterou si před rokem nedokázali Američani představovit. No, ale těžko pak budou volit Donalda Trumpa, takže ten problém je úplně komplexní. >> Já vás jenom zastavím, protože to byl Donald Trump, který eh kritizoval Voldem Zelenského za to, že bombarduje ruské rafinérie, ale přece poslouchal >> ne moment, ale přeci jemu by to mělo vyhovovat, když přeci Rusko bude potřebovat ropu získávat zvenčí. Jinými slovy, ze Spojených států, ne? >> Eh, já myslím, že je tady potřeba se podívat na geopolitiku trošku globálněj. To není o ener energii jako takové. E, my vidíme velký rozpor mezi e Evropskou unií a Amerikou. Eh, Amerika jako taková e není spojencem dneska Evropské unie jako takové a jejího řízení. E, já se domnívám, že tam bychom měli hledat jádro pudla. Prostě Evropa nesleduje zájmy Ameriky a Amerika nesleduje zájmy Evropy. Takže jako jestli jestli Donald Trump říká Voladimovi Zelemskému, aby nebombardoval rafinérie, tak já to považuji za pokrytectví ze strany Donalda Trumpa. >> Rozumím. Ale když se ještě vrátím k cenám ropy nebo teď benzínu samozřejmě ve Spojených státech amerických, tak vy jste tu cenu zmiňoval. Američané si stěžují. Donald Trump jim slíbil, že tu cenu sníží a to mimo jiné díky ropě z Venezuely. >> Já úplně nejsem eh Já já jen dokončím otázku, proč vlastně musí využívat ropu z Venezuely, když Američané jsou sami exportérem. >> No e já si myslím, že >> proč tu ropu tam mají tedy, pardon, ten benzín drahý, dražší. Ono ono vždycky jde o složení té ropy jako takový a ono v podstatě jde o to, že ropa z Venezuely byla eh jaksi klíčovou klíčov Venezuela byla klíčovou zemí eh v exportu ropy ve prospěch Číny. A to je zase podívat se na to potřeba geopoliticky. V podstatě eh Čína jako taková hraje jednu ze zásadních rolí v tomto světě a Američané samozřejmě potřebují, aby Čína nakupovala dražší energie jako takové, protože její produkty jsou mnohem eh mnohem levnější. eh vyráběné mnohem rychleji a podobně. A já v tom vidím čistě ekonomický souboj mezi ekonomikou Ameriky a ekonomikou e Číny jako takové. Prostě ten náš zásadní problém je, že nám došly peníze. Ten náš systém prostě není schopen produkovat s přidanou hodnotou. To znamená, že my se tady bavíme o o tom, že v podstatě je málo technických škol, ale pro koho bychom ty technické školy dělali, když ten průmysl náš je v krizi? Jak jsme dneska začali hovor jaksi citací pana pana Havlíčka? A to je přesně ten problém. Prostě celé je to o jaksi distribuci zisku a dneska my nejsme jako Evropa schopni konkurovat jih a jihovýchodní Asii jako takové při výrobě. A Američané dělají všechno proto, aby se alespoň část toho průmyslu dostala zpátky do Spojených států amerických. Já se omlouvám za takovou širší exkurz do něčeho, co možná není úplně energetika, ale energetika dneska se stala naprosto klíčovým geopolitickým faktorem. Hm. Vy jste zmiňoval, že Američané nesledují zájem Evropy. Evropa nesleduje zájem Spojených států amerických. Nicméně eh pokud ropa k nám z Ruska proudit nebude, hormonský průliv, pokud tam bude stále situace taková, jaká tam je, tak odkud my tu ropu do Evropy budeme dostávat? Jsou to Spojené státy americké, nebo jsou ještě nějaké jiné možnosti? primárně Spojené státy americké, pak Norsko, protože Norsko buď těží plyn a nebo těží ropu. To znamená, to by samozřejmě vytvořilo nějaký tlak na zase jaksi plynovém trhu nebo trhu s plynem, zemním plynem a Norsko by těžilo více zemní e jaksi ropy a dodávalo do do Evropy. Pak jsou země jako Nigérie a podobně, ale to já já se nechci dotknout Nigérie, ale to jsou marginální země, co se týče objemu exportované Evropy. A pořád jsme ještě nezmínili, že v podstatě Čína nenakupuje žádné zásadní množství. V momentě, kdy Čína začne nakupovat zásadní množství ropy, ropných produktů a zemního plynu, tak ceny, o kterých se dneska bavíme, budeme na ně jenom e v lepším vzpomínat. To je bohužel eh smutná pravda. >> Co Čínu donutí nakupovat ropné produkty v nějaké větší míře? Čína jako taková, my jsme eh nevěděli, proč Čína v podstatě je držena zpátky v nákupu, respektive proč nenakupuje tak velké množství plynu. Několikrát jsme o tom hovořili. Eh my jsme nevěděli, jestli to proto, že je stagnace, nebo jestli má velké zásoby a podobně. A ono to je kombinace obojího. Nicméně ty zásoby docházejí. Někde jsme viděli, že Čína má snad zásoby ropy asi na 300 dní, ale ten konflikt na v tom hormuském průlivu, protože Čína je největším příjemcem jaksi ropy skrz hormský průliv, tak už trvá půl roku a více. Takže eh v momentě, kdy Čína začne nakupovat větší množství, tak můžeme očekávat další eh adjustaci ceny. >> Eh bude to tedy potom kdo dá více? >> No, bezpochyby. To tak je. To tak je. Eh, sledujme tok peněz. Eh eh v momentě, kdy vlastně jsme přešli od dodávky plynu eh jaksi potrubní cestou na LNG, tak v podstatě jsme přišli na světový trh a e stane se nám to, že třeba jaksi plynový tanker vypluje ze stříbrné hvězdy, což je v Louisiáně největší terminál na zkapalňování zemního plynu. Dojede na rovník a někdo zaplatí víc a nedojede ke konečnému spotřebiteli eh v Evropě. pokud byl třeba objednán v Evropě, běžně se stává a stávalo se to i v těch letech minulých, že Evropa přeplatila jihochodní Asii, to bylo v roce 2022, což samozřejmě také vytváří určité napětí, řekněme geopolitické. Je to úplně jiný byznys. Ono ono e ono to, co se vlastně děje v ropě, eh já si uvědomuju, že vlastně se bavíme o ropě a o plynu, ale ono to je svázaná záležitost. Tak Saudská Arábie v podstatě oznámila oznámila, že evropským klientům, že není schopna dostát svým závazkům, což znamená, že ty rafinérie v Evropě, třeba i Orlen, prostě můžou být krátké s dodávkou ropy pro výrobu svých ropných produktů. A je něco jiného mít dlouhodobý kontrakt, na základě kterého Orlen nakupoval ropu ze Saudské Arábie a nebo ho nahradit na spotovém trhu. To je už úplně jiná hudba a ta hudba je významně dražší >> a není schopná e splnit své závazky vůči Evropě, protože chce nejprve uspokojit někoho jiného. >> Eh, já jsem zmiňoval, že Saudská Arábie se teď dočasně doufejme stala z exportní země importní. tak si nedovedu představit, z jakého zdroje by zásobovala evropské zásob zákazníky. E, >> takže nikoho nebude eskopna. Pokud se stala importérem, jak dlouho odhadujete, že bude Saudská Arábie importérem? Nemám, nemám žádnou věšteckou kóli, to si nedovedu představit, ale eh já bych se ani nechtěl pouštět do těch do těch konfliktů, ale mně připadá, že Saudská Arábie dneska je v obrovském konfliktu se Spojenými státy americkými a dovedu si i představit, že eh ten eh ten jejich jaksi e bojový nebo válečný konflikt s Hůtyí v Jemenu jako takovým třeba Američané podporují a že eh dovedu si i představit, že tam je i nějaké lokální spojenectví s Íránem v této kauze. Vůbec si jako nedovedu představit, že že by Američané nepomohli před 10 lety Saudské Arábii v takovémto, řekněme, drobném konfliktu, ale Evropa first. >> No to uvidíme. Tak moc děkuju, že jste tu opět byl a budu se těšit na příště. >> Také děkuji za pozvání. >> Naším hostem byl Pavel Janeček. [hudba]