19:00 – Studio Kladno – ŽIVĚ – prof. Jaroslav Turánek, nezávislý kandidát do Senátu za SPD

Uděláme z něho dřevo. Byznys je náš a ne jeho. Ty to víš. I kdyby se stokrát chtělo zmasakrovat moje tělo, dokážu, aby se bdělo. Uvidíš. Pěkný večer, vážení a milí posluchači. Ze studia Kladno svobodného rádia se vám hlásí Soňa Zigmundová a samozřejmě také Martin Dukat, který sedí vedle mě. Hezký večer >> a který právě bude připojovat našeho milého hosta, kterého dneska uslyšíte a kterým je pan profesor Jaroslav Turánek, český imunolog, farmakolog, vakcinolog a vysokoškolský pedagog, který kandiduje do Senátu. Dobrý večer. Slyšíme se? >> Slyšíme se. Dobrý večer. >> Dobrý večer. >> Já vás tady vítám, pane profesore. Moc nás těší, že dnes u nás vystoupíte. Já jsem vás již představila, takže naši posluchači vědí, že jste tady u nás byl několikrát a také jsem zmínila, že jste kandidátem do senátních voleb v roce 2026 v okrsku číslo 60 Brno město. jste kandidátem eh nezávislým s podporou SPD a dalších a dalších strán a uskupení, takže máte takovou širokou podporovatelskou základnu. Já vás tady moc vítám. Ještě jednou dobrý večer. >> Takže vážení a milí posluchači, s panem profesorem Turánkem si budeme dneska povídat o takových tématech, které se nás všechny, kterých, které se nás dotýkají, které jsou velice důležité a vlastně každodenní ehž každodenní potřeby jsou s tím eh spojené. Takže já, pane profesore, bych se podívala na ty témata, o kterých jsme se bavili, že dneska se spolu budeme o nich bavit. Tak já bych začala, co říkáte energiemi. Energiem a životní prostředí. Jsou to takové témata, která skutečně se nás bytostně dotýkají. Já jsem se vás chtěla zeptat, co je pro vás nejdůležitější a vlastně o čem chcete se bavit, co vás nejvíce trápí. A můžeme třeba začít právě těmi větrníky, které na nás tady připravili. Minulá vláda se upsala doslova ďáblu, protože Evropská unie po nás požadovala jaksi určité množství eh těch větrníků a toho, kde mají být. Nicméně eh takový ty agilní, já bych řekla, přímo blbci e k té minulé vládě se upsali doslova tomu, že eh tyto eh takzvané akcelerační zóny budou i v místech, kde je orná půda, kde jsou lesy a tak dále. Já se já se zeptám, jaké podle vás jsou hlavní přínosy a nevýhody e větrných elektráren? >> No, ty větrný elektrárny nemají žádný ekonomický ani energetický přinos. To už spočítali odborníci, kteří ovšem nedostanou prostor. To jsou lidé, kteří tady vybudovali energetiku ještě před listopadem a kteří rozumí a ví, že celá ta věc je z tohoto hlediska ekonomického energetického naprosto nesmysl a má záporný přinos. Navíc je tam ten problém rizika zdravotního dopadu na ekosystém, dopad na zemědělství, na lesnictví, na rybářství, protože ty větrníky, ty zpracovávají energii velice s řidkým objemovým množstvím. To je vítr. Proto se staví, chtějí stavět tady ty mega větrníky s výškou před 250 m, ale už vám neřeknou, že tyto megvětrníky produkují pulzní infrazvuk, opakují pulzní infrazvuk, >> který se šíří jak vzduchem, tak tím podloží tou horninou rozrezuje stavbu, takže uvnitř, kdy spíte, se zesílí ty pulzy a vy se nevyspíte. To už jsou dneska známé věci z těch zemí, kde ty větrníky stojí. Austrálie, Kanada. Ve Švédsku to úplně zrušili tu výstavbu těch větrných farem. Ve Francii v Montplier tam jednu větrnou farmu přikázali celou jako pokácet a odstranit. >> Ano. >> O tom se vůbec nemluví. O tom pulzdiv infrazvuku. Navíc to má dopad na na hmyzd. V Německu spočítali, že 1 bilion 200 miliard kusů hmyzu ročně zahynl na těch lopatkách. >> Ty lopatky vlastně zabíjí i netopíry, které tam třiletí, protože tam se shromažďuje hmyz, ale netopír má na rozdíl od ptáka plítce savce. A jakmile se dostane do toho tlakového pulzu, on nemusí narazet na tu lopatku. Jen se dostane do toho místa, kde dojde k ním implozi, explozi toho toho vzduchu, tlaková exploze a jemu to rozve plíce, takže pod těma větrníkama ranézáte mrtvé netopíry. >> Hm. Další problém je, že ty, že ty větrníky pulzují i do země a pomalu udusávají ty kapiláry, kterýma se vsakuje voda. Takže tam vzniká uhtená půda, která neprosakuje dokola těch vytrníků vyhyne půdně nafon. To je ta mikroflóra od bakterií a těch drobných drobného hmyzu až požížali. Takže ta půda zmrtví. No a když ten větr jich jednou skončí, tak oni to tam máte v zemi, je až 11 000 tun železobetonu. To nikdo, to s tím se nepočítá, že se odstraní. Takže rekultivace, kterou oni řeknou, rekultivace je, >> že uříznou tu patku, na které to stojí přímo, ale ten zbytek tam zůstává. To záhrnou zeminou. Na to vám nic nevyroste. A v případě, že by takové sucho, jak letos, ta půde eroduje, vítr, odfouká a máte zničený, když to máte v lese prakticky zničenej les. Tam nic nevysadíte a navíc v tom lese musí být koled dokola v průměru 200 m vykácen porost. Když do toho vytrníku uhodí blesk, což se stává, čím je vyšší, tím ta pravděpodobnost je větší. Já jsem podle Eriksonovy rodnice si spočítal, že u nás je to bude průměrně asi 3, a pů zásahu blesku do větrníku za rok. Ty větrníky mají sice ochranu, ale ten bles, když to otřiskne, ta lopatka popraská, daleko víc eroduje. I teď se spočítalo, už to přiznala Evropská unie, že z toho větrníků ročně se uvolní až 60 kg toho mikroprachu, tou abrazí od větru, deště, námrazy, kroupu, sněhu, prachu a hmyzů. A to všecko padá do půdy. To jsou věci neodstranitelné. Ta půda je nenávratně kontaminovaná. >> Navíc se tam používá potah z polifurulovaných úhlovodíků. Když máte takovéto vosky na lyže, tak vám to zakazují, že vlastně to je většina chemikálii, nesmí se používat, ale tam to zřejmě nevadí. Ty odhady jsou různý. Kolik se to uvolní. Některé odhady říkají, že to je zanedbatelné množství. Jiné odhady ukazují, že to není zanedbatelné množství, protože dneska ty větrníky mají lopatky dlouhé 90 m, 120 m a ta lopatka váží až 90 tun. Další problém je, za tři roky ta lopatka je opotřebovaná a kam se uloží. A v roce myslím 2050 by to už mělo být celosvětové 50 milionů tun tady těch lopatek. Pokud jste viděli, jak se to takzvaně ekologicky eh uskladit, tak to jsou ohromné skryvky v Texasu a tam jsou tisíce těch lopatek, které jsou tam poskládány. Čili to představuje ekologickou zátěž. Ano. >> O těch dalších nákladech se vůbec nebaví, protože ten ta elektřina tady z těchhle větrníků je 6 až 13 krát dražší než z jádra. Já to nechci rozvět. Prostě je to hlavně z hlediska toho zdravotního a dopadu na zemědělství. Ty zvířata v těch stájích nemohou utýct dosahu toho pulzního infrazvuku. Tam se sníže užitkovost, línivost, horší, horší je tam i kvalita třeba těch vajec a ty ta zvířata spíš zmetají. Takže to je dopad na zemidelství. Teďka vám letí ten prach těch mikročástí, těch mikroplastů. To padne do půdy, ale to padne i do vody. A v té půdě, pokud to je pod pět mikronů, tak ty rostly to do sebe natáhnou. A pokud je to píce, tak ta zvířata to seženou a dostává se to až do našeho potravního řetězcem. >> Takže těch těch věcí, o kterých se nemluví a nechce se o nich mluvit, těch je celá řada a já jsem měl několik přednášek i v parlamentu na toto téma. Tam se vysvětloval ten účinek toho pulzního infrazvuku na náš mozek, na naše tělo. K čemu to vede? Přesně k tomu, co popisují lidé. Oni jsou unaveni. Perě jsou unavení, protože neustále je stimulován jejich osa hypotalamus, hypofýza nad ledvinky. Tam se produkuje nadměrné množství kortizolu. To je objektivně měřitelné ve slinách. A v těch zvířetech, která žijí v tom prostředí, je zvýšené množství kortizolu v srsti a v trusu. To se dá objektivně změřit. Čili tam dochází k naprostému vyčerpání imuně systému a navíc vlastně tam dochází i k vlivu na na srdce, na ty rytmy, které má to tělo. Ten mozek pracuje v nějakých rytmech, srdce pracuje v nějakejch rytmech, které interferují s tím pulzním infrazukem. Na to je celá řada studií dneska. Jenom u nás se to nechce slyšet, protože vlastně celý ty vítrníky neroztáčí nějaký vítr. To roztáčí 400 miliard těch dotací, na které si už ty politici a ti větrní baroni chystají kapsu >> a my to zaplatíme svým zdravím poklesem majetku, protože v těch oblastech samozřejmě cena nemovitosti jde dolů a ti lidé od tu nemají kam utíct, >> protože neprodají ten dům a novej si jinde nekoupí. >> Mhm. Já bych jenom ještě doplnila, eh, co se týká těch zdravotních dopadů, eh, na, eh, todle je konkrétně populace sobů ve Finsku, tam se rodili mláďata, měli deformace žeber. Eh, takže eh, co jsem se dočetla, eh měli na to vliv právě vlastně tady ty větrné elektrárny. Takže se tam mluvilo o tom, že by je měli zlikvidovat právě kvůli těmto negativním dopadům na živočichy. Není to vůbec žádná legrace. V podstatě ty zdravotní dopady nejsou ještě ani pořádně e jaksi ověřeny v praxi. A to, co už je, tak to stojí opravdu za to. Je to skutečně velice negativní pro organismy, eh, jak lidské, tak samozřejmě tedy i v říši, jak v mizu, tak i eh živočichů, ptáků. Eh, stovky a tisíce ptáků uhynuly, protože právě došlo ke srážce s těmi lopatkami. Takže navíc oni je postavili ty větrné elektrárny. v místech, kde byly tradičně hnízdiště ptáků a to všechno vlastně tolento zlikvidovali. Ten já myslím, že každý člověk, který zdravě uvažuje, má zdravý rozum, tak je mu jasné, že nebýt dotací, tak by to nikdy nikdo nestavěl, protože je to nesmysl. No, ten dopad je především také na těhoté ženy, protože ten kortizol, kterj si uvolňuje z těch dvě matky, se samozřejmě dostává do toho plodu a působí na ten plod. Ty pulzy působí také na ten plot. normální zvuk tou neprochází tak intenzivně přes to tělo matky na ten plot a ten pulzní infrazuk prochází naprosto netlumený a dochází vlastně k předčasným porodům a nižší porodní váze. A ty soy v tom v tom Laponsku a v tom Švédsku, to je krásný příklad toho, jak se naruší jejich migrační trasy, jak se naruší jejich životní rytmus. A to samé se děje ptákům a včelám. To naruší jejich orientaci v prostoru. To se to se stává těm velrybám. Tam ty místa v tom severním moři, které je Mělko, stojou ty parky. No, to je mrtvá zóna. Tam prostě ty zvířata, ta ty obyvatelé té vody žít nebudou, protože jim to naprosto naruší jejich život. Komu, kdo tomu nevěří, tak ať si chvílu sedne někam se zavře do místnosti, kde nic není a pustí si tam metrodom ťuk ťuk ťuk ťuk ťuk ťuk a uvidí, že za hodinu začne bláznit. A když to vydrží 24 hodin, no, tak bude stejně v bláznci, protože to prostě na to tělo není zvyklé. Na to si nemůže přizpůsobit. Je to tak. Když se podíváme k našim sousedům na Slovensko, tak Fico ten prohlásil, že větrníky nepotřebujeme a také je tam nebudou stavět, že to, že si oni si vystačí s jadernou e s jadernými elektrárnami nepotřebují stavět větrníky. Tady u nás je problém ten, že vlastně tady byla dotace. Eh, myslím, že to bylo, já teď nevím přesně, ale myslím 9 miliard. A tato dotace, která už přiš 9 miliard euro. >> 9 miliard euro. Ano, děkuji za doplnění. Eh, tak v podstatě minulá vláda ji vyčerpala tady tu dotaci. A teď je velký problém, že eh aspoň Babiš o tom mluví, že tyto peníze prostě jsou už vyčerpané a že tedy se musí stavět, abychom se náhodou nedostali na nemilost Evropské unie. Ale ono by se to dalo řešit tím, že se tyto větrníky postaví na pozemcích zdevastovaných a které nejsou určeny k zalesnění nebo nejsou určeny prostě k nějakému jinému využití. Tam asi by to třeba nevadilo, kdyby to bylo někde v nějakých dolech a podobně, ale eh já vím, že tedy narazili právě právě lidé, kteří se angažovali v tom, aby se omezila ta výstavba na eh zemědělské půdě v lesích a tak dále, tak narazili na to, že majitelé prostě eh nevím e z jakého důvodu, ale třeba i ČES e byli proti proti tomu, aby eh se tam tady ty větrníky stavěly, zřejmě měly nějaký svůj záměr. Ale přesto je tady skupina lidí, která bojuje za to, aby se ty větrníky eh nestavěly na místech, která k tomu nepřísluší a která vlastně ani Evropská unie nevyžadovala, aby se stavěly. Naopak oni oni říkali, že se to má stavět na těchto, jak bych řekla, zbytných pozemcích těch, které které nejsou jinak využitelné, ale bohužel tady >> tam jde o to postavit to na tom pozemku, tam jde o ten dosah toho infrazvuku a ta minulá vláda to tam za za to tam celý vlastně zorganizoval ten hladík ministr z toho životního prostředí. >> No na co vyčerpali 9 mil? Oni ještě nic nepostavili. No a Evropská unie po nás nic takovýho nechtěla. >> Přesně. >> My jsme jenom měli mít určitý podíl obdobitelných zdrojů, kam se dneska počítá i jaderná energie a to plníme bez větrníků. Ty větrníky jsou prostě zároveň devastace krajiny >> i jejichho estetického vzhledu, což má na na psychiku lidi taky velký dopad. Takže celá ta věc jde o to, že tady ty dotace 400 miliard se musijou vyčerpat, aby se ty baroni pěkně nasytili. My to zaplatíme z daní a oni si to do svých kapes a ještě zaplatíme elektřinu, protože ten větrník fouká občas. Občas ne. Když se podíváte na ty na ty malý farmy, co jsou u nás, tak vždycky několik se vůbec netočí, protože tam ta údržba, výměna ty toho převodovýho oleje, kterýho tam je asi kubickej metr, >> ta ta musí bejt jednou za tři roky minimálně, takže ta je velice nákladná, tam musí přijet vlastně zase ty velký velký řáby. No, ta údržba, výměna lopatek, to všechno je drahý a tole všecko se nám promňte do energie. Navíc se musí k nim postavit zdroje, které budou kompenzovat to, když nefouká. Musí se připravit další rozvody, přívody od těch od těch větrníků do sítě. Kompenzace frekvenční sítě, to vám řeknou odborníci, je téměř nadská. Jo, v Německu už lidi protestují ústupy od toho Siemensu. Zůstaly spoustu tady těch vytrlíků ve výrobě. No tak to narvou do Ček, že jo. Dají nějakou nějakou dotaci ty politici z nadšení. Je to vlastně taková korupce. No bude se stavět a bude se stavět všude. No určitě se nepostavějou, že pan Bobiš to nepostaví za barákem. Hm. >> A těch míst vhodných tady moc není. Tady tak nefouká. Tady prostě vemte si, že výběrových řízení to už je dva roky, co to vyhráli ty jižní kolejci na dostavbu duchovan. Nepostavilo se ještě nic. se nic nekoplo a takhle se to zdržuje od od revoluce se tady nepostavilo vlastně nic. >> Nic. >> Jaderná elektrinárna žádná. >> A my jsme byli jednička jedna z pěti zemí, která byla schopna postavit z 90 % ze svého průmyslu jadernou elektrárnu. Škoda v Plzeň byla jednička. Teď se stáv v Polsku všude renance. Tady tadle Škodovka mohla mít velké zakázky po celém světě. Všechno se to pomalu utlumilo a teď to horkotěžko bude dávat Korejcům. >> Hm. Máte naprostou pravdu. >> Ano. Eh, je to tak. Takže eh, já se teď zeptám, vy jako eh jako senátor, eh, jaký postoj zaujmete tedy e k těm větrným elektrárnám? >> No, ten postoj musí zaujmout a velice razantně. jednak politické strany, ale hlavně obyvatelé, těch se to bude dotýkat nejvíc. Já jako senátor jakože tam nedostanu, protože já nejezdím, nemám miliony billboardů. Jo, to dneska to si pak řeknem pozdějc, ale pokud bych tam byl, tak prostě budu se snažit tuhle problematiku dostat do veřejně sdělacích prostředků, protože většina lidí, 60 % lidí je na nich závislých. Ano, co tam řekne, to je svatá pravda. A tam se neřekne nic o těch negativech těchto elektráren. A potom musíte mluvit s politikama, přesvědčit, že to není v prospěchu ani jejich, ale hlavně se musí postavit lidé. To jí nevybojuje nějakej senátor na bílém koni. >> Jo, oni musí se postavit v referentech místních a říct ne. Teď budou volby do zastupitele. Stepte tak musí říct starostov hele starosto, jestli to tady chceš, jestli ti uplatili, tak my tě nezvolíme. Prostě dej prohlášení, že ne, že tady nebudou stát větrníky. >> Ano. >> No, když to neudělají, no, tak je tam budou mít a uvidí začet loket. Pak můžou si stěžovat jen sami sobě. Je to tak. Myslím, že lidé teď budou moci rozhodovat právě o té své budoucnosti a o tom, v čem budou žít, v jakém prostředí. Je to na nich. Koho si tam zvolí? Protože my víme, že někteří starostové opravdu se nechali uplatnit uplatit a tak je teď je důležité, aby tedy eh uplatnili občané to své právo zvolit si tam lidi, který kteří budou bojovat za ně a ne za svoje zájmy a tak jak to vidíme třeba. Eh větrné elektrárny jsou součástí Green Dealu. My se malinko posuneme. Eh, takže víme, že Green Deal to je věc, která nás tady zužuje. Tady nám jí neustále cpou. tady tu ideu Green Dealu, eh, jak vy to vidíte, jak se Green Deal projevuje v životě domácností a ve fungování průmyslu a eh jeho dopady, eh, které považujete za nejzávažnější. >> No, prvně si řekněme, na čem vlastně stojí Green Deal. Ten stojí na to, že v atmosféře se zvyšuje koncentrace kysličníku uličitého, což způsobuje oteplování, což je naprostý vědecký nesmysl. >> A když se poslechnete v tom parlamentu evropským ty vzdělance, kteří ani neví, kolik v té atmosféře toho CO2 je, někdo říká 8 %. Neví vůbec nic. Kdo to byl ten Timmermans, naprostá nula. Jo, člověk, který nakonec utekl od té ostudy. A teď se podívejme na historicky, kolik je nyní v k atmosféře CO2. V Precambriu to bylo 7 000 ppm, dneska máme 450 ppm. Vidíte ten rozdíl řádovej? A to je jedno z My teď jsme v období, kde je v atmosféře nejméně CO2 za celou historii Země. Ještě podobná hodnota byla v Prekambriu a tam vlastně to bylo způsobeno tím, že se objevily fotosyntetizující organismy, rostliny, které vysáhly z atmosféry CO2 natolik, to je to uhlí, co dneska těžíme prvohorní, natolik ho vysáli, že ta planta téměř zamrzla. >> Hm. A pokud by kleslo asi pod 150 ppm CO2 v atmosféře, zastaví se fotosyntéza. Ty rostliny potřebují CO2, který z kterého se on dělají sacharidy. No a bez toho by neexistoval život. Takže ty hlouposti, že CO2 v těchto koncentracích má nějaký skíkový efekt, to asi nechají. A to pokryte je nejvíc vidět na tom, že jim vadí naše auta. Ano, >> že spalují benzín nebo naftu, ale výroba tanků, války po celém světě, rozbíjení rafinérií, hoření těch těch e těch těch těžebných oblastí na ropu, nebo když rozmlátili ten Nordstream, kterj uteklo do několik metanu, které je daleko daleko více má ten skleníkový efekt. To jim nevadilo. To to prakticky nevadí, že že musí vozit zkapalněnej plyn támhle z Ruska do Ameriky a všude možně těma tankerama. To jim taky nevadí, že se vozí maso z Argentiny a tady se potláčí vlastně zemědělství, jak to vidíme třeba v Holandsku, neproti nasazují téměř mojsko. To taky nevadí. To je celý pokrytectví naprosto nesmyslný. má >> a místo rozvoje jaderné energetiky nic. Čína dneska zkouší ty malé modulární reaktory, zkouší vlastně tu energetiku jadernou založenou na teoriu. Jo, Čína si dělá svoje. >> Až tole bude mít, přestane spalovat uhlí, protože to ne ekonomicky. To uhlí je cenná chemická surovina, ale tady prostě to vedou lidé bez vzdělání, bez nějakých chápání širších souvislostí a v podstatě jsou to takový ti tupí ideologové. >> No, ono to tak vypadá. >> Ano. Oni opravdu ani netuší, kolik vlastně toho ve v ovzduší je. A eh je to pak směšné, k když se jich zeptají. To určitě jste také viděl, to byla nějaká nějaká debata, nějakej seminář a teď ten přednášejí ten vědec se ptal těch dotyčných, jestli vědí, kolik tedy CO je ve vzduchu a a v podstatě nikdo z těch, kteří rozhodovali, kteří měli nějaké slovo a mohli to ovlivnit, tak to nikdo nevěděl. Takže tak to je, že tady se dělají nějaké zákony rozhodnutí od stolu, e, protože někdo má pocit, že takhle je to správně, ale vůbec neberou v potaz nějaké vědecké eh a empirické eh prostě závěry. Takže >> a hlavně ani oni neví, co je hlavním zdrojem CO2. taková vulkánská činnost, to je hlavní zdroj kysličíku uličné atmosféře. Mhm. A nebo oceány. >> Oceány ho pohlcují a zase uvolňují. Oni ho pohlcují a ty korály ho vlastně zpracovávají na vápenec. Tím vlastně se CO2 jakoby umrtví toho vápence. No ten vápenec se zase dostává subdukcí to těch toho magmatu. Tam se rozpadne a ta erupce se uvolní ten CO2 potom peramentě uvolňová v těch hlubokomořských zlomech, kde dochází vlastně >> výronu magmatu. >> Je to tak. >> Ten CO2, co uvolňujeme z těch paliv, to je CO2, který kdysi byl v atmosféře a který tam uložili ty rostliny v těch prvohorách a v třetih horrorách. Ano, >> ale tyhle hlupáci prostě to je to je neštěstí, když se tito hlupáci dostanou do výkonných funkcí a teď se jim něco nakuká a oni jenom plní a papouškují a jsou přesvědčení, že dělají dobře. Mhm. Je je to, já to také tak vidím. A hlavně tady prostě jsou nějaké vědecké poznatky, které se vůbec neberou v potaz. A také jsou tady zkušenosti lidí, že jo, tisícileté zkušenosti a to se přechází prostě. Eh, tady ti to je taková generace. Já mně to přijde, že prostě to jsou jak malé děti, že vůbec oni si nejsou vědomi dopadů a ani to nechtěj. Na všechno se dá vypracovat vědecká dopadová studie, ale mně to přijde, že vlastně tole se obchází. Eh, stejně tak, jak jste zmiňoval ještě u těch u těch větrníků, e, ty vrtule, e, vždyť je to nerecyklovatelný odpad, to tady bude opravdu všechno zavezené. A to je také Green Deal, to se přechází. Green Deal je velké pokryteectví. Pane profesore, co vy na to říkáte? No, jsem to říkal na počátku, že to je pokrytectví a vůbec oni neustále tady argumentu, že se otepluje. Ano, oteplovalo se v minulosti v historii mnohokrát a ty důvody jsou větší. Ten hlavní důvod je sluneční aktivita, potom naklonění žemské osi a blízkost a vzdálenost země od slunce, protože země se nepohybuje pořád ve stejné vzdálenosti. Ona ta vzdálenost kulísá a vůbec už se vůbec nebaví o tom, že v minulém století prudce narostly megapole, betonová města ohromná a ta jsou zdrojem stoupavých teplých proudů. Vůbec se nemluví o tom, že vykráceli skoro třetinu nebo polovinu těch deštních pralesů. Tím narušili tu ekvatoriální cirkulaci vzduchu. Ten amazonský prales, tam se vypaří deně kubických kilometrů vody do páry. Tam musí zkondenzovat a spršet. Jak kondenzuje, uvolní to kondenzační teplo a polovina toho tepla směřuje ven z atmosféry ven od země. Čili oni ochlazují tu zemi. >> Ano. >> A o tom se vůbec nemluví, že to vykáceli. Všechny země, které si vykácely lesy, Španělsko, Řecko, kvůli kvůli válečnému ludstvu, tak tam přišlo sucho. To samé se stalo u nás. Tady se vykácelo spousta lesů kvůli kůrovcovi, které ho nechali namnožit, protože byl potřebovali prolomit ty těžební limity. Kde skončilo to dřevo? Ať nám řeknou, skončilo. No, u nás u nás ne. >> No, u nás ne. Máte pravdu. A také tady má co se s tím stalo? Bylo to dřevo stavební a nebo to bylo dřevo na nitrocelulózu na střelnej prach? No myslím, že to jako teď nezodpovíme tuto vaši otázku, ale v každém případě to bylo obrovské rabování a hlavně nebyla tady dělaná prevence. Dřív prostě se o ty lesy starali, jo, lesníci a myslivci a a h hajný, že jo. To to všechno vlastně tam byla dělali prevenci, dělaly se lapáky, lapače. >> Já si vzpomínám, protože já když jsem o víkendu jsem na chalupě na Vysočině a v tý době tam pořád byly Lapače. >> Ano. A v tý době ty kalamity jsem tam neviděl lapač. Když jsem byl malý a šel jsem tátovi s konvičkou propívat do hospody, tam se dával hajnej. My jsme mu říkali krakonoš. On je takový velký fousy. A ten tam seděj takový ti dřevorubci vždycky tam přišli a on jim řekl, kde mají označený stromy s kůovcem a druhej den tam nebyly ty stromy. >> Hm. >> A dneska podívejte se, co co bejvalo hájenek. Dneska jsou z toho chalupy, že jo. Dneska hajnýho v lese neuvidíte. Každý sedí počítačem. Ano, je to pravda, že ta ta péče je prostě vidět, že že ne jako chybí, i když pořád ještě eh máme ještě pořád lesy nějaké. Je je potřeba, aby ministerstvo životního prostředí, aby se věnovalo tady tomu oboru. A vždyť se podívejte, kdo tam sedí. Oni nemají základní vůbec vzdělání pro tuto činnost nemají. A navíc tam jsou jen proto, protože životní prostřed je další oblast, kde se dají cucat veřejný prostředky do stanických poklad. Takže proč by se starj o něco? Ty se starají jen jak se dá něco vytřískat. Ten hladík, to bylo úplně exemplární případ tady s těma větrníkama. Celá ta pol listopadová historie, to je jeden nepřetržý řetěz korupčních skandálů nevyšetřenejch nebo pár těch ryb tam padlo, ale teď si vemte, jak dlouho se řeší bitcoiny, jak se řeší tady dozimetry, jak se řešijou ty nemocnice, kde je těch, kde se cucceají peníze. To to už jsme u veřejného zdravotnictví, jo, to je dalších 500 miliard, který leží na stole a ti politici by si chtěli na ně šáhnout. Tam nejde o zdraví národa, tam jde jen o to, jak to jak z toho vydojit ty peníze do vlastní kapsy do stranický poklady, protože tady po listopadu se korupce stala integrální součástí systému. A pokud ta strana nebo ti polici v tom nechcejí jet, no, tak se z nich stane taková ta strana, která nehraje. Je antisystémová, protože nehraje tu korupci. >> Hm. Takže skončí ty ty sdělovací prostředky veřejný, který nejsou veřejný, ale to jsou prostředky, který hlásejí bruselské požadavky. No tak takčerní a prostě ji znemožní. E >> vy jste zmínil Timrance. To je vlastně taková osoba, která velké peníze, to bylo myslím 3,5 miliardy euro, eh rozdělil, on rozdělil mezi eh neziskový sektor e s tím, že budou tyhle všechny nesmysly, o kterých jsme se bavili, že budou vlastně podporovat. Takže neziskový prostor dostal takovéhle peníze, aby dělal reklamu nesmyslům. aby propagoval Green Deal. Todle všechno vlastně bylo takhle zorganizované, promyšlené, jak dosáhnout tady těch šílených cílů. A v podstatě hladík dělal něco podobného. Ten také dotace a peníze přiděloval právě neziskovkám nebo lidem zpřízněným, e, kteří zajišťovali to, aby ten tento nesmysl, aby eh se prosadil a aby vlastně lidé uvěřili e tomu, jak taková třeba ta zelená energie, že oni se tím ohánějí zelenou. My chceme zelenou energii. Jo, takovýdle prostě nesmysly, eh, že oni on si uplácel. No a lidi si ho zvolijou zase do parlamentu, protože a to jsme uvolat, >> jsme uvolat. Lidé jsou laxní, lini si zjistit, co ten člověk udělal, co za ním je, kdo to je, co reprezentuje. Prostě to tam hodijou, jak kdyby fandili fotbalovým klubu a je jim úplně jedno, >> že to se týká jich. Proč tady máme tak ohromné deficity rozpočtu? No, protože ta země nemůže uživít tolik parazitů. >> Hm. No ano. A válku. Ale já bych se ještě vrátila teda k tomu Green Dealu a podíváme se na vodu. Eh, když zmíníme krizi s vodou zásadních vodohospodářských staveb se po listopadu postavilo. To je to ta páté z těch přehrad. Ta patří do první republiky a do období socialismu >> a po >> téměř nic. poř když byly záplavy, nepostavily se žádný ty ochranný vodohospodářský stavby. Jen se o tom mluvilo. >> Ano. >> Teď přišlo sucho a jsme na tom stejně. Jo. Ty ty malý retenční nádrže, ty se staví a to je málo. Prostě hospodaření s vodou není zřejmě prioritou. Až teď to dopadlo. Teď ten předseda ODS, ten Kubeko, Kubka obviňuje vlastně tule vládu, která s tím ještě nemá nic společnýho. Co udělali za ty čtyři roky, co byli o moci? Naprosto nic. Jenom bitcoiny dozete. To je jejich vizitka. >> Ano. >> Jo. A Ukrajina. A Ukrajina a vyferovat vešk vojenský prostředky na Ukrajinu. >> No, eh, co mohli, tak rozkradli. Jo, takhle by se to dalo nazvat. Protože to byla rozhodně to nebyla pročeská vláda. E to byla vláda, která vycházela vstříc Zelenskému a a nebo lízala paty Bruselu. Ale e na naše lidi víme, že jak jen mohli, tak v podstatě odrbávali jak na důchodech, jo, tak prostě ve zdravotnictví, ve všem. Ale já bych se ještě teda k té vodě. Jak vy jak vy vidíte řešení prostě tady krize s vodou? Jak jak vy se eh na to díváte a co vy byste doporučoval? Já si nechci pasovat do rle nějakého odvorníka na vodní hospodářství, ale je potřeb, že třeba na katastru obce Jemnice, odkud já Pázím, bylo ještě před vlastně únorem 27 rybníků. Zbyla jich tam třetina, něco se obnovilo. Todle jsou ty a takhle to vypadá téměř všude. Prostě zemědělství a vodohospodářství, lesnictví, to je jeden celek, který se týká krajiny a tady těch drobných vodohospodářských staveb je potřeb, aby se ta voda v té krajině zadržela. By tady se meliorce, protože se muselo pěstovat obilí na veliko. To bylo potřeba suší půdané ty okřady. Tak se zmenorovalo. No ta boda se odvedla pryč z krajiny a takže ve chvíli, kdy je delší doba je sucho, ta krajina nemá z čeho čerpat. Ty mokřady zadržovaly ohromné množství vody. Já to vidím tř třeba tam u nás na Vysočině. Ano, >> ty rybníky jsou vícemě ještě pořád plný, protože tam ty mokřady nahoře kolemořice zůstávaly a z těch ta voda