19:00 -Studio Kladno – ŽIVĚ – Jan Schneider, bezpečnostní analytik. Pojede, či nepojede?

[hudba]

Pěkný den, vážení a milí posluchači. Tedy on už je večer, ale pořád ještě máme den. Ze studia Kladnov vás zdraví Soňa Zigmundová. Vedle mne sedí jako vždy Martin Dukát.

>> Prosím, hezký večer.

>> Krásný večer.

Dnešním milým hostem je bezpečnostní analytik Jan Schneider, s kterým si budeme povídat a který byl tak laskav, že přijal naše pozvání.

Takže dobrý večer.

>> Dobrý večer.

>> Dobrý večer, pane Šnejde.

Já vás tady vítám po delší době na svobodném rádiu a moc mě těší, že jste přijal naše pozvání. Témata, kterým se dnes budeme věnovat, je vícero. Já bych možná to vzala postupně, tak jak jsem již s vámi před začátkem pořadu mluvila, a podívali bychom se na první bod.

A tím bodem, tím tématem je náš prezident – tedy ne můj, ale něčí prezident Petr Pavel, který se již delší dobu domáhá, aby se mohl zúčastnit zasedání NATO v Ankaře v Turecku, kde se má v červenci konat. Já vím, že jste již o tom mluvil. Co říkáte právě na rozhodnutí, které padlo včera ve Strakovce, a sice v tom stylu, že ještě se nebude rozhodovat o tom složení, tak jak by mělo být? A jak by si to samozřejmě velice přál Petr Pavel, který se dostavil na toto jednání dokonce pěšo.

[smích]

Takže jak vidíte tu včerejší schůzi? Jak se na to dívat a s čím odešel tedy z této schůze prezident Petr Pavel?

>> Já si dovolím tu poznámku. Jak jste tam lavírovala mezi „můj" a „náš". Bohužel je to náš prezident. Ano, já jsem ho taky nevolil, čili nemůžu říkat třeba, že by to byl jako můj favorit, ale bohužel, když se bavíme o tom, kdo zastupuje tu republiku, tak si myslím, že říkat „můj prezident" to není, je to takovej alibismus. Prostě ta odpovědnost bohužel je na nás všech. A tudíž já tvrdím, že to je náš prezident a musíme se snažit dostat ho do těch jaksi ústavních mezí. Protože to vidím jako takovej alibistickej únik. Takže bohužel je to náš prezident – takhle si řekněme.

A co se týče toho – podívejte se, jestli přišel pěšky nebo jestli přiletěl nebo vletěl komínem, je mně celkem jedno. Protože si myslím, že na člověka jeho nedůležitosti je těch řečí kolem něj příliš moc. Prostě on dělá takové věci, aby se o něm mluvilo, protože jeho mysl je prázdná, jeho řeči jsou plytké. Prostě ten člověk není nijak významný. Takže nejvýznamnější na něm je, že támhle zachrání paraglidisty, támhle nějaké koťátko dá napít, nebo tu sejde z hradu pěšky. To jsou asi takové jako nejvýraznější věci kolem něj. Protože jinak všechno ostatní je hrozně takovej nicotný. Má tam za sebou samozřejmě ty pohunky, kteří ho do toho ženou.

>> Někdy se mi zdá, že v tý roli není moc šťastný. Ale víte, já jsem si – já nedám úplně tak na první dojem, na ksicht a tak dál. Když ale má někdo takový svěšený ramínka jako on, tak já vždycky z toho mám takovej pocit, že to musí být člověk velmi submisivní a tvárný. A proto vlastně se ty věci možná takhle dějou. Já bych tam radši nějakýho krobiana možná než někoho takovýho tvarohovitého.

>> No, ale oni ho ženou prostě do toho, aby té vládě co nejvíc zatopil. Tam je ten problém veliký. Protože z hlediska zákona není odpovědný za výkon své funkce. To znamená, že by neměl vykonávat věci, ze kterých není odpovědný. To je v tom nerovnost před zákonem. My všichni jsme odpovědní za to, co děláme. Jedině on ne. To je špatně. Čili tam by měl být ten rozsah činností, které vykonává, za které není odpovědný, naprosto minimální. To si myslím, že je potřeba. Pak možná i zohlednit změnou ústavy, protože takhle je to strašně špatně.

Nikdo asi nepředpokládal, že prezident bude mít radikálně odlišné názory od vlády v zahraniční politice a že tu vládu bude pomlouvat ze zahraničí. Čili to je nevyřešený problém, kterej je potřeba vyřešit rázně. To znamená dát mu řetěz na nohu a pásku přes ústa. Ať si tedy reprezentuje. Ale nevím, kde tam u toho ústavního sporu je takový zvláštní problém – jaká je tam analogie, která je využitelná právě proti němu.

Tam je napsáno, že prezident jmenuje ministra a že prezident zastupuje republiku. Když obojí má stejný slovesný tvar a jestliže on dost prosadil, že u toho jmenování to není samozřejmé – že nejmenuje každého a vždycky, že jmenuje někdy, někdy nemenuje – tak totéž, tentýž výklad musí být použit i u toho slova „zastupuje". To znamená, že někdy zastupuje, někdy nezastupuje.

Jelikož není tvůrcem zahraniční politiky, tak může reprezentovat stát pouze v intencích zahraniční politiky vlády. To znamená, že by si měl nechávat své projevy schválit vládou a měl by být vázán je dodržet.

>> No, zase – jak toho chcete dosáhnout, když není trestně zodpovědný? Čili on může vládě slíbit cokoliv a pak si zase může pustit hubu na špacír jako v tom Estonsku. Čili tady je jediná možnost prostě ho držet doma a nepustit ho k mikrofonu. A nechat ho vykonávat pouze takové ty ceremoniální pravomoci. I když třeba – víte, když někdo jmenuje šéfa guvernéra Národní banky a není za to odpovědný, no, tak to je špatně.

>> Nevím, jaká by ta odpovědnost tam byla – politicky odpovědný je, trestně právně odpovědný není.

>> Jo, tam ale může způsobit škody jako naprosto šílené v těch svých výkonech. Takže tady si myslím, že Babiš Babišovi se podařil takovej dost mistrovský kousek dneska.

>> Ano.

>> Protože oni mu vzali vítr z plachet tím, že řekli, že bude zastupovat v OSN. Jo. Čili oni mu v něčem nebrání, ale vymezují mu jeho místo. To znamená – v těch nedůležitých ceremoniálních situacích on bude reprezentovat, protože na to má ty fousy takhle udělané. Ale prostě když otevře pusu, tak je to špatně. Čili ať reprezentuje, ať zastupuje stát tam, kde budou hrát roli ty fousy, a ne ty slova, která prostě on říká. Takže to si myslím, že je dobré.

Potom je samozřejmě dobré to odsunutí rozhodnutí o Ankaře až těsně před tu Ankaru. Protože on to nestihne podat. Já si myslím totiž, že mohli udělat toto i později. Protože on teďka může začít formulovat tu svoji ústavní podání s ohledem na to, jak se ta situace po dnešku změnila. Kdyby se ta situace změnila až do 22., bylo by to ještě vtipnější. On si to může připravit, on to může podat, ale Ústavní soud – musel by jedině zasedavat dnem i nocí a nějak by to zmáknul do Ankary.

Na druhou stranu – dobře, Ústavní soud nevím, o čem rozhodne, ale i kdyby rozhodl, že prezident do Ankary pojede, tak víte, kde to skončí? Skončí to na letišti u schůdku do letadla. Protože kapitán letadla nemůže vzít na palubu letadla toho, kdo není v seznamu cestujících.

A ten seznam cestujících vyvíte, kdo ho dělá?

No, samozřejmě ministr Macinka.

Macinka a Macinka by si asi raději uhryz ruku, než aby to tam napsal.

Jo.

Takže to si myslím, že je taková technikálie, kterou on asi s níž nepočítá a prostě to je taková pojistka.

Ten člověk tam samozřejmě nemá co dělat, protože má názory od vlády odlišné, ale on není... nemá mandát dělat zahraniční politiku a cokoliv v tomhletom směru řekne, tak za to není trestněprávně odpovědný.

Čili tenhleten člověk by mohl škodit a nemohl by být za to postižen.

Takže to si myslím, že ta situace prostě je... je tak jako zde k nějakému řešení, protože toto se bude muset nějak rozštípnout, jak to vlastně je s tím jmenováním, nemenováním, zastupováním, nezastupováním.

A myslím si, že kdyby ten člověk byl důstojný, tak by bylo možné, že by si nechal schválit ty své projevy a kdyby se osvědčil, tak pak by mohl on prezentovat názory vlády, i když teda to by se mu asi kroutily střeva, respektive těm jeho pohunkům.

No, přesně.

Víte, tam je zajímavá věc, že Tomáš Garik Masaryk byl v podobné situaci, že on byl povinen předkládat vládě ke schválení své články, které publikoval.

A Tomáš Garik Masaryk samozřejmě, no to víte, tak to se mu jako dost kroutilo, jo.

Takže on zkoušel publikovat pod různými pseudonymy, ale oni za ním chodili a říkali: „Pane prezidente, víte, ten váš styl je tak unikátní, že my to vždycky poznáme, tak prosím vás, nedělejte nám toto a dohodli jsme se na nějakém úzu, tak ho budeme dodržovat." Jo, takže on se taky cukal.

Jenomže, abych tak řekl, úlety prezidenta Masarika a úlety tohoto prezidenta jsou těžko souměřitelné.

Těžko srovnatelné vůbec.

Ano, to je naprostá pravda.

Myslíte si, že včera to byla taková úleva, nějaký jako pocit uspokojení, aby měl Petr Pavel, když od tamtud odcházel?

Víte, jako jestli tam nesehrál roli i to, že Babiš je slušný člověk a že jim to bylo jaksi třeba, že mu to bylo trapné.

Nemyslím si, že to je úleva.

Máte.

Souhlasím, že Babiš je slušný člověk, který nemá rád spory. To je na něm vidět.

Jo, bohužel teda někdy zbytečně ustupuje a dělá věci prostě, aby těm sporům předešel.

Tady to bylo docela vtipné, protože já si nemyslím, že to je z důvodu toho, aby byl hradní Pepa uspokojen, ale je to z důvodu toho, aby mu sebrali velmi silný argument, že on by říkal, že vláda mu prostě zabraňuje reprezentovat, takže to říct nemůže.

A to byl asi jeho, to byla taková hlavní kláda jeho argumentace.

Takže tady si myslím, že opravdu toto byl velmi vydařený právnický majstrik prostě, kterým ho vlastně vyautovali a řekli přesně, jak to je, protože prostě vláda to bude určovat, protože vláda zodpovídá za tu zahraniční politiku.

Nevím teda, jak to chtějí udělat v OSN, protože myslím si, že by tam bylo logické, kdyby vláda po prezidentovi žádala text projevu jeho v OSN ke schválení a v případě, že by to v OSN on nedodržel, že by se odchýlil, tak že by mu dala prostě stopku, protože by měla naprosto jasný argument, že prostě on na tu dohodu nejde.

Jestli můžu nebo jestli by v OSN neudělali pro nějaký Hyde Park někde stranou, kdyby si to teda mohl říct v jedenáct večer, když tam teda nikdo není, aby teda byl od nich pokoj... mohl by si vzít, vystrčil a mohli by si navléct batůžky prostě a mohli by takhle cestovat po světě a tropít neplechu, jo.

Jedině ale s těma batůškami a za své prachy.

Já se chci jenom zeptat na jednu věc, takovou doplnění, protože vlastně teďka je taky taková ta pseudokauza, že vlastně pan Adam Šína bude na ministerstvu životního prostředí spravovat ty sociální sítě a bude tam také pan František Kubásek, který teda bude tam pomáhat nějak s tím rozpočtem.

A sluníčkáři samozřejmě vyrývají, že oni nemají patřičné vysokoškolské vzdělání a jaká je to tragédie a jak je to potřeba.

A podívejme se na to, jak to vypadalo, když vládla pětá koalice, kdy tam všichni teda byli takzvaně ověšení různými tituly a vedli to s prominutím, jak husně jako ve školce.

Takže co vy na to?

No, podívejte se, velmi známý britský premiér John Major za svůj život vystudoval celých osm let základní školy.

Jeden z nejlepších řečníků v izraelské historii, ministr zahraničí Lévy, měl taky základní vzdělání a byl vyučený zedníkem.

Jo.

A další a další jsou příklady prostě toho, jak lidé, kteří neměli formální vzdělání dokončené, tak jak všem vyráželi dech svými schopnostmi.

Takhle já nevím, já na tuhle... na tyhle věty mám jedinou takovou otázku, jestli by mu teda stačily Plzeňská práva, jestli by je to uspokojilo.

Jo.

Prostě tam se neučí tu techniku.

Nevím, prostě toto jsou možná asi zbytečné řeči.

Je dobré si zjistit, možná to vzdělání u těch jednotlivých.

Možná by se dal použít ještě příklad toho bývalého ministra zemědělství, který měl tu teologickou fakultu. Jestli by možná tady jako stačila teda ta teologie, že když by něco nešlo, tak by se aspoň kvalifikovaně přimluvil, nebo já nevím.

Rozumíte?

To je opravdu je to... jestli můžu, tak oba dva mají středoškolské vzdělání.

Takže já si myslím, že tady by... proč by člověk, který má středoškolské vzdělání, nemohl teda být v politice, případně na nějakém ministerstvu, na postu, kde teda takzvaně neřeší nějaké prostě naprosto extra důležité věci, složité, tak jako myslím si, proč by tam nemohl i se svým středoškolským vzděláním pomoct, když ví, že to je ta pozice?

To je právě ten zoufalost té personální politiky, protože oni po vás chtějí.

Já když jsem byl na tom úřadu vlády, že jo, tak jsem měl prostě nostrifikované to cambridgské studium, dálkově na bakaláře, že jo.

Teď pro mě pořád chtěli, aby jsem si dodělal nějakého magistra, jo.

A pak to bylo totéž na policejním prezidiu a já jsem říkal: „No, a kdybych měl veterinu, to by jako bylo lepší nebo takhle, jo?" A ten policejní prezident jako tak zmlknul prostě.

Tak se jako koukali jak pitomci prostě.

To jsou takové ty formální problémy tady opravdu, když budete zaměstnávat. A v tomhle já souhlasím s Babišem, protože stát by se měl vést jako firma, jako moje vlastní firma.

To znamená, já si ji nenechám zkrachovat a já budu pracovat ku jejímu prospěchu.

To znamená, že si tam nezaměstnám žádného pitomce ověšeného tituly a vždycky, když budu někoho zaměstnávat, tak budu hledět na to, jestli ten člověk vyhovuje tomu záměru mému, co by tam měl provést.

A je mi úplně jedno, jestli prostě bude mít osm let základní, devítiletou školu nebo pět titulů. To je jeho soukromá věc, jak se na to připraví.

Mě zajímá, co ten člověk umí.

Prostě když chcete být ve vládě, nemusíte mít prostě vůbec žádný titul. Můžete být blbý jak štoudev.

Ale když chcete být zaměstnaný na nějakém zkomoleném místě na ministerstvu, tak najednou na vás vyskočí, co všechno musíte mít.

Jo.

Takže to je jaksi velkej nepoměr a myslím si, že to jsou prostě takový velice nedůstojný polemiky o tomhletom, kdy ale oni jsou si nejistí tím hodnocením, jo.

Oni neumějí hodnotit lidi, oni neumějí hodnotit práci.

Víte, 10. prosince 1989 tady v Havlíčkově Brodě demonstrace.

A teď ten kluk, co šéfoval tady Občanskému fóru, za mnou přišel a říká: „Hele, tam jsou dva kluci z kriminálky, chtějí s náma mluvit." A ten jeden mi říká: „No, my si od toho slibujeme, že skončí čárkovej systém a politický tlaky." Tak to mně říkalo, prosím vás pěkně, teď to bude 37 let. Neskončilo ani jedno.

Čárkovej systém znamená, že ten vedoucí není schopnej vyhodnotit práci těch policajtů a tak dělá čárky, že jo.

Všichni koukají na nějaký procenta. Teď se ty neobjasněný trestní činy se dávají pod jedno číslo jednací a když se to objasní, tak se to rozepíše zase na mnoho čísel jednacích a takhle se prostě dělají ty statistiky.

Jirka Komorous s tou protidrogovkou jednou dělali asi půl roku.

Sledovali, jak se buduje továrna na drogy.

Byl tam chlápek z americké DEA.

Prostě když tam cvnula třetí pilulka, co vyrobili, tak to tam policajti zaftli.

Ten Amík říkal: „To jsem v životě neviděl ani v Americe. 15 let dělám drogy, ale tole jsem neviděl." No a za to měli jednu čárku, víte.

No tak pak prostě když se rozdělujou prémie, tak oni mu řekli: „Hele, ty máš jako malou málo čárek prostě, no. Tak oni pak musejí ty kauzy, rozumíte? To je ale tak nedůstojný, jo, protože ty lidi jsou pitomí prostě.

Oni nevěděj, že jedna tlustá čárka prostě je za 100 malejch."

Ano.

„E takže s tímhletím se prostě potýkáme furt, že tam jsou lidi nekvalitní, kteří prostě nedokážou si dupnout a říct: „Ne, tenhleten člověk je dobrej, ale prostě ten tady bude." Jo, a napište si do těch papírů, co chcete, ale ten člověk prostě tady bude pracovat, protože já ho chci.

Jo, takže mně toleto chybí, víte, taková trošku osobní odpovědnost, osobnosti v tý politice a v tý exekutivě, aby dokázali říct, co chtěj, aby to dokázali říct transparentně.

A víte, mně strašně vadí, no, když někdo řekl, že oni si poslanci zaměstnávají třeba svý příbuzný, svojí manželku jako sekretářku. Panebože a proč by nemohl, jestli mu vyhovuje, proč by měl někde shánět někoho, o komu třeba ani neví, jestli může úplně věřit."

Jo, mně todleto je prostě tak strašně protivný, jo, prostě. Oni říkali, že je to rodinnej podnik a takovejhle, ale máte pravdu.

No, proč ne, samozřejmě.

„To jsme taky měli tady, že jo, že nás obviňovali a tak různě.

Jako mně to přijde, jste se všichni zbláznili, jako, že každý ty úzusy nebo studia musíte mít v pronájmu někde a platit za to těžký peníze, aby to tak jako vypadalo hezky, protože my to vidíme z těch amerických filmů.

Musíte bejt strojení, protože to jsme viděli na tom radiožurnálu nebo slyšíme na tom radiožurnálu.

My teda to sice nemáme rádi, ale vždycky to máme zakořeněný, že každej musí mluvit s prominutím jako kniha a tak dále a mít u sebe 20 nebo 30 scénářů, aby to hezky vypadalo.

Já jenom ještě k těm dvěma mladým mužům chci jenom říct, že ono tam vlastně vadí spíš to, že takzvaně nejsou sluníčkáři.

Kdyby to byli sluníčkáři pro LGBT, pro všechno, tak by to nevadilo."

Jo, tak. Může bejt blbej jak Štoudev.

No jasně, jasně.

„Ale mají papír."

Mají papír a o tom to je, o tom papíru. A je asi dobře gendrově orientován.

„No přesně.

Jo a hlavně. Ale teď mě řekněte, jak ten elektrikář gendrově orientovaný.

Elektrikář nemůže říct, že má samečka a samičku u tý elektriky prostě."

No ten. Ty tam jako je málo problém.

Problém maj. Málo těch zásuvek.

Musej udělat víc zásuvek, aby to bylo gendrově rozmanitější.

„Ano. E je to tak.

Teď jste mi připomněl toho jednoho ředitele školy, jak tak aktivně dělal třetí záchody. By pro ty genderově neutrální nebo těch, kteří si nejsou jisti.

Tak už i to se začalo vlastně na těch školách také budovat.

Pokud pakliže tam byl nějaký zasloužilej ředitel, který prostě to chtěl mít dobrý, tak jo, je to v jedný hospodě jsem viděl dvě šipky na záchody.

Tam bylo s pytlíkem vpravo, bez pytlíku vlevo."

To bylo prostě. No, to je hezký, no.

Jako je to takové téma, ale přijít těmto místnostem a teď prostě nemáte třeba brejle a teď se máte orientovat, kde. Když strašný.

Strašní.

„Pojďme radši na tu televizi."

Jdeme na televizi.

Bude lepší, ne?

„Tak 22. června se bude rozhodovat, jestli Petr Pavel pojede do Ankery nebo nepojede.

A 22. června také bude stávka, jednuhodinová stávka v České televizi, za kterou teda ta hodina nebude teda účtována doplatu.

To prej jako budou to jako řekli, že s tím se spokojí, že prostě nebude to placeno teda.

Takže spousta lidí podporuje tu stávku.

Já teda taky jenom bych si přála, aby trvala na jeden furt, protože ta televize, ta mě opravdu jako já ji nepotřebuji a musím. Jako ta stávka na úřadu vlády, já jsem si říkal, jestli se to vůbec poznalo, jako když ty úředníci stávkujou nebo jestli se to pozná v tý televizi, když budou stávkovat, protože ono jich je tam tolik, že to možná jako nebude vůbec poznat, že jo, že stávkovali.

Já jsem slyšel ty čísla, že při podobný produkci to na tý primě dělá asi desetina lidí než v tý české televizi, jo.

A navíc kam prej jsou ty investice dost zanedbaný v tý české televizi, že tam prej jsou nějaký takový ty osvětlovací reflektory a toleto, že to tam prej drží silou vůle někde, že to začíná bejt i poměrně nebezpečný pro ten personál, jo."

Takže to je pouze prostě průtokový ohřívač peněz.

Ano, pro někoho.

A víte, zajímavý je, Hanka Lipovskále to někde vykládala, že ta média vlastně ztrácejí vůbec tak sledovanost, vliv a že tadleta debata vo nich, že pomaličku ztrácí opodstatnění, jo, protože se bavíme prostě o maratonském běžci, kterému je 80 let a už sotva dýchá.

Jo.

Ano.

Eh, takže dobíhá, ale prostě opravdu se nepere o přední místa.

To určitě.

Takže je možný prostě, že tady vedeme zase jako tomu Petrovi Pavlovi, že tady věnujeme zbytečně moc času, protože ta jejich důležitost prostě strašně rychle upadá.

Eh, mladí lidé hodně sledují teda ty sociální sítě. Na tom se orientují a tam se to nedá až tak úplně ucpat jako monopolizovat.

Víte, já bych tu televizi asi nerušil.

Já bych tam asi nechal prostě takovej jeden základní, řekl bych, vládní kanál, kterej by se netvářil, jakože je objektivní, ale tvářil by se, že je vládní jako součást kritické infrastruktury pro případy krizovýho řízení, kdy bude potřeba rychle rozšířit povědomost prostě o něčem, jo, že se prostě něco děje, něco se neděje, něco prostě широká zásah při ovlivňování informování obyvatel.

Tam by bylo zajímavý, kdyby se to takhle zredukovalo, tak by měli asi víc peněz na zahraniční korespondenty, protože já tady strašně postrádám širokej rozptyl, jako vůbec nevíme, co se děje v Latinské Americe, jo, vůbec v Africe a tak dál.

Prostě je to hanebný.

Eh, komentáře bych tam v podstatě asi nedával, protože televize nemá mít žádný názor.

To jsem zažil jednou. Ono pak na to byla docela reakce, že Česká televize má názor tento. Jo, tak to byl teda jako skutečně vrchol. Bylo to takový podvědomí, podřeknutí, ale oni opravdu se jako do toho montují do té politiky.

Takže tady bych to opravdu jako seštípal na minimum.

Eh, problém je v tom, že prej Česká televize má obrovský množství nemovitého majetku, jo, pozemky, stavby a tak dál. To prej málokdo tuší. Takže vo to jde asi řeč, kdo na tom bude sedět a oni to budou možná postupně rozprodávat a tak jako se budou mít dobře ještě tak jako jednu generaci, jo. Jim to vystačí, když tam zůstanou ti — oni to pomaličku asi začínají rozprodávat, jo.

Takže ono to asi skončí přirozenou cestou samo.

Ale víte, já jako z hlediska prostě toho krizového managementu si myslím, že jeden rozhlasový a jeden televizní e pořad velice útlounký by byl dobře prostě, aby lidi měli možnost vědět bez zkreslení, co si myslí vláda. Ať je to ta nebo ona. Prostě ať ta vláda tam řekne eh autorizovaně prostě nějakej názor a tím by to podle mě mohlo hasnout. E, aby tam zůstávali lidi.

Víte, mě to už u těch soudců — mě to prostě — ávdu se vařila krev, když oni řeknou, že jejich nezávislost závisí na penězích.

Ano, to je prostě něco strašného, jo.

Ten soudce musí říct: "Hele, já budu nezávislej, i když to budu dělat zadarmo. Já nejsem ovlivnitelný tímhletím," ale říct: "My, když nebudeme placeni podle našich představ nebo podle našeho zákona nebo jaksi takhle, eh, tak je ohrožena naše nezávislost" — tak já říkám: Vždyť ty lidi ani nemají sebeúctu k sobě, když něco takovéhoto říkají.

Ano.

Hm. [odkašlání] Je to tak. Oni tím vlastně dávají najevo, že jsou uplaticí.

Přesně.

A já bych ještě se vrátila teda tady k té televizi. Jde tam o peníze, o velké peníze. Jsou tam velké peníze? Není eh nebyla tam kontrola NKU, takže začerněné smlouvy. Prostě to vzbuzuje v člověku eh velké pochybnosti o tom, že se tam jedná rovně, že se s těmi penězi hospodaří s péčí řádného hospodáře?

To určitě ne.

A navíc eh, co se týká vyváženosti, tak Česká televize rozhodně vyvážená není.

A pakliže tím argumentujete, že není vyvážená, tak oni se vyjádří tak, že vyváženost České televize eh e že jí pravidelně hodnotí eh nezávislé analýzy a ten, kdo garantuje objektivitu, eh je společnost s názvem Media Content Experts eh Holding, který se prezentuje jako média tenor. A partneři toho holdingu jsou OECD, United Nations, World Economic Forum.

Takže to už je eh globalistické organizace a také OSN.

V roce 23 Česká televize uzavřela s touto společností Media Content Experts smlouvu na 16 milionů.

A uzavření smlouvy předcházelo eh velice problematické výběrové řízení.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže eh psali tedy, že zahájil správní řízení.

Takže eh Česká televize dělá stejnou politiku jako Brusel. A občané — občané eh na tom — jim na tom nezáleží.

Jestli můžu ještě k té televizi, jenom abysme neříkali — oni samozřejmě, že televize nakoupila kdysi dávno třeba různé filmy a seriály, které profrčely takzvaně éterem rychle, třeba já nevím, anglický seriál Halo, Haló, kde tam prostě byl excelentní dubbing. Tyto seriály dneska samozřejmě neběží, protože se tam dělali legraci z Německa a tak dále. A tady prostě bych viděl cestu u těch úspor, že třeba dejme tomu ten zpravodajský kanál, možná nějakej menší kanál, kterej by nakoupil právě tyhle staré hodnotné věci, které by mohly být i levnější.

Ale to by taky znamenalo, že někdo si tam sedne a řekne: "Uděláme tole, nakoupíme tole, podíváme se, kde je možné uspořit," a tak dále — a ne si tam dávat tyhle různé eh filmy. Nebo příklad o našich hrdinských ukrajinských přátelích a tak dále.

Jo a taky jsem si třeba v noci omylem pustil českou televizi a tam jsem se dozvěděl, jak lidé brečeli, když prostě koupil eh Twitter Elon Musk, jak vlastně trpěli, že tam je ta demokracie. Takže skutečně tam žádná eh žádná vyváženost tam není. Je to prostě bruselská televize.

Je potřeba, aby se vrátila ke kořenům, protože by to vyšlo rozhodně levněji.

Hm hm.

Jestli je to vůbec možné. Já se tam přiznám, že mě taky jako dost irje. Tam běží jakýsi seriál Modrá krev, nebo co?

Ano, to je teďka moderní.

Ano. O tom. A ono to trošku tak jako souzní s tím eh lansmanem. Ale hlavně eh [odkašlání] ty lidi mají plnou hubu Masarika, ale toto je přesně zrada odkazů Tomáše Garrika Masarika, jo. Čili my jedeme, my se vracíme opravdu jako do prvobytně pospolných dob.

Ano, je to paradox. Skutečně se dává — vlastně monarchům se tady dává takovéhle prostor. My to musíme platit. Koncesionáři platejí vlastně tady ten pořad eh o Šlechticích. A eh které de facto Masarika nenávidí.

Hm hm hm.

To byl [frknutí] jejich nepřítel. Vždyť on jim vzal tituly a vzal — vzal jim i majetky, že?

Takže a církvě. A církvě. Církvě to jako, že jo, to to spjaté s tím.

No ano, ano. To byly obrovské — to byly statky a tak dále, co všechno vlastně eh živili, že jo, ty obrovské — tydle všichni jsou za tou kritikou Benešových dekretů.

Já takhle — já bych eh vůbec nejsem proti zpochybňování a pochybnosti, jak říkal doktor Hejdánek, to je základ filozofie.

Ano.

Jo.

E, zakazovat někomu pochybování, to ne. Ať to zpochybňují, jo. Ale nemůžou vyvíjet eh činnost směřující ke změně legislativy jiného státu. Jo, to prostě to jsou věci, který na který platí trestní zákon.

A já znova prostě se divím. Ta Bradáčová tam sedí prostě a nedělá vůbec nic.

Jo.

E, toto by o toto by se měla starat. Ona je nejvyšší státní zástupkyně. Ona se by se neměla starat vo nějaké prkotiny, ale ona by se měla starat prostě vo celkovou orientaci státního zastupitelství.

To je třeba teďka ta kauza eh s tou muniční iniciativou, že jo. Kdy ten mladý landovský slepičí prdelka prostě vyslepičil, že my porušujeme zákon a mezinárodní dohody. A já se divím prostě, že se nic neděje furt, jo.

A ty státní zástupci jsou povinni eh jednat. Dozvídají se, jsou povinni jednat.

Prostě tam není potřeba dávat nějaké trestní oznámení, jo.

Takže pak se ptám: Na základě čeho oni chtějí? Oni očekávají, že lidi budou dodržovat zákony, jako když tady prostě na nejvyšší úrovni se děje toto, jo.

Takže bohužel prostě máme tady velikej dluh a člověk si říká: Kde by měla ta náprava začít? Je to tak, že zákonodarce by měl být tím prvním, který zákony dodržuje.

A já bych se ještě tady chtěla zeptat, jestli neměla být podaná trestní nóta, protože ten sjezd sudetského německého lmanchaftu, to byla politická záležitost. A eh ta organizace, ten spolek sám o sobě je politický spolek. Já jsem si myslel, že to bude nějaká turistická veselice, jo. Ale v okamžiku, kdy se zjistilo, že to je placení z bavorských peněz a že sem přijedou politici, tak to už mělo být prostě ty hlavy — na tom nejvyšším státním zastupitelství.

Už tam měl probíhat velký brainstorming a zjišťovat vlastně, nakolik to koliduje s tím připytomělým paragrafem o neoprávněné činnosti pro cizí moc. Ale tady si myslím, že oni, vlastně trošku jako ta minulá vláda, si nadělala na hlavu, protože toto na ně mělo spadnout.

Já, když něco odpovídá tomu paragrafu, tak je to podle mě toto. A nemyslím si ani, že by bylo nutné nějaké trestní oznámení. Opakuju, státní zástupce je povinen konat, když se dočte cosi v novinách. Tam není potřeba, aby někdo něco podával.

Takže oni měli konat a já se snažím nějak rozhejbat, oslovit poslance prostě, aby interpelovali ministra spravedlnosti a ten, aby měl důvod se zeptat.

Ono tam to postavení, ten vztah ministra spravedlnosti a státního zastupitelství je zase takovej, jako trošku právně asi komplikovanější. To je i vůči těm soudcům, že jo, protože oni tam prostě určitou nezávislost musí mít, ale měli by podat jaksi výčet ze své činnosti. A ta Brenášová by měla říct třeba, proč nekoná.