19:00 – Studio Berlín - ŽIVĚ - Mgr. Jiří Kobza - Geopolitické zemětřesení - Západ bez plynu a ropy

Dobrý večer, vážení a milí posluchači, vážení a milí diváci. Vítám vás u dalšího vydání pořadu pozvání Přijal studia Berlín Svobodného rádia. Dnes se podíváme na rychle se měnící bezpečnostní situaci v Evropě. rostoucí napětí mezi Ruskem a NATO, otázku možné eskalace kolem Kaliningradu, další vývoj války na Ukrajině i NATO, zda se po letech konfrontace začíná znovu otevírat prostor pro nějakou diskuzi nebo diplomacii. E budu mluvit e s mým dnešním hostem také o energetické bezpečnosti Evropy, e, o nízkých zásobách plynu závislosti na, e, LNG a na naftě, e, protože to je velmi aktuální téma. No a co může Evropu čekat nadcházející zimu? Mým dnešním hostem je Jiří Kobza. Pane Kopzo, pěkný dobrý večer. Vítejte ve vysílání. Děkuji za pozvání. Dobrý vám, >> pane Kopzo. Moje první otázka. Blíží se termín komunálních a senátních voleb, tedy alespoň částečných. Eh, jak vy ty volby, jak vy ty předvolební kampaně vnímáte, jak je prožíváte a co je nového? Tak jak víte, já kandiduju v okrulnii, takže prožívám kampaň tak, že trávím čas v autě s plakátama a prostě objíždím eh tu stovku vesnic, které tam, které tam jsou. >> Mhm. A sleduju samozřejmě i to, co vádí ti ostatní kandidáti, což je docela docela zajímavý, protože mně přijde, že oni vlastně ani nevědí, k čemu ten senát je a jaký jsou pravomoci a možnosti toho senátora. Hm. Protože na těch plakátech a i ve svých vyjádřeních e slibujou věci, který by mohly slíbit jako starostové nebo jako eh jako zastupitelé v kraji, ale ne jako senátoři, protože senátor e na věci, které se dotýkají bezprostředně některé vesnice nebo některého města, eh v podstatě nemá nemá na to pravomoci, že jo. senátor pracuje s celostátní politikou a jeho hlavní jeho hlavní náplní je, že sleduje a studuje všechny zákony, které tam přijdou eh z parlamentu a sleduje a studuje jejich dopad vlastně na na život lidí a podle toho hlasuje pro nebo proti. >> Ale ne, že by sliboval, že že prostě zajistí pro nějakou obec čističku nebo nový chodník nebo něco takovýho. Může, může sice si to probrat eh s hejmanem nebo se starostou, ale to je tak všechno, co může citat, >> jo, protože pak to nemůže mluvit do exekutivy, nemůže mluvit do ministerstva financí nebo do ministerstva pro místní rozvoj, které mají tyto věci na starosti. Takže, takže to mně přišlo takové jako docela zajímavé. Na druhou stranu jsem si vědom toho, že málokterý občan tohlecto ví, takže se mu může líbit, že prostě mu někdo naslibuje naslibuje nový nový chodník a podobně a vůbec jako netuší, že to jsou takový ty sliby. Podle podle toho hesla nikdo nemůže splnit to, co my vám můžem naslibovat. že ano, >> takhle jako docela docela zajímavá zajímavá stránka eh té volební kampaně, protože jak říkám, neumím si představit obyčejný lidi, eh já nevím, zemědělce nebo nějaký prostě řemeslníky, podnik drobný podnikatele, jak si studujou zákony a studujou si, studujou si pozici, co ten senát vlastně a senátor můžou a co mají dělat. >> Hm. Hm. >> Takže to je taková jako eh otázka. Mně se to příčí, protože mně to přijde strašně unfir vůči těm eh vůči těm lidem, jo, že něco jim slibovat >> s vědomím toho, že to stejně nemůžu splnit. No, ale víte, někdy v 90 tuším nebo tak někdy si Odska nechala nechala zpracovat sociologický výzkum a zjistila, že eh průměrná voličská paměť jsou tři měsíce. Takže, takže po těch čtyřech letech, když jdou znova do voleb, tak jdou do těch voleb s vědomím, že že lidi už si dávno nepamatujou, co jim nastlibovali před čtyřma lety >> a klidně jim to zkoušej nakoukat znova, >> protože eh k tomu mají ty eh podklady a ty výzkumy a a spousta lidí skutečně jako už jako si nepamatuje před čtyřma lety, e, že jim stíli něco, co jim teďko slibujou znova, že už to měli dávno udělat a že to neudělali. Hm hm hm. >> Takže Takže ta volební kampaň jako taková je celkem jako zajímavou zajímavou učebnicí takové praktické sociologie, když to řeknu, protože eh zjišťujete, že jako někteří ty kandidáti tak opravdu opravdu se nezastaví před ničím, jako nestyděj se za nic. Pokud se člověk snaží být fér, tak se to rychle otáčí proti němu, protože potom ve srovnání tady s těma, co slibujou hory, doly, černý les, tak vypadá jako takovej eh řekl jako drobnej škudl, kterej kterej prostě nechce nic dát, jo. Ale není to pravda, >> protože když nabízíte to, co opravdu můžete nabídnout, tak eh to si myslím, že že by to tak mělo být, no. >> Hm. Ale jak říkám, no prostě teďko objíždím objíždím vesnice a jsem přesvědčen, že polovičce těch vesnic e tomokrsku v životě žádnýho živýho politika neviděli. Jo. >> Jo. Jak na vás ty lidi reagují? >> Buď indiferentně a nebo přátelsky, musím říct. Jo, >> jako proto někteří někteří mě poznaj, tak e se ke mně hlásí, vyjádřujou podporu, eh tak nějak si stěžujou na ty na ty podmínky, že jo, protože stávající senátor, kterej tam byl zastán, že jo, tak to je takovej senátor, kterej na nic neměl čas, protože on děl senátora, starostu a ještě to doktor, takže ten na to senátorování opravdu jako už jako neměl neměl moc moc možností, takže nikdo ho tam nezná, nikdo ho tam neviděl, aspoň co mě říkali tady tyhlety lidi. >> Mhm. >> No a eh jinak eh jako nesetkal jsem se nikdy s nějakým nepřátelstvím nebo s nějakým odmítáním jako takovej spíš prostě když viděli, že já sám si tam vylepkuju plakáty, tak to brali jako pozitivní je. >> Jo. No tak to je to je tak to je pěkný. Eh, protože eh, víte, jak to je v Německu, tam je to úplně navopak. Tam jsou rádi, když ty předvolební kampaně a mítingy ty politici, hlavně ty opoziční, eh, e, ve zdraví přežijou. A to myslím teda doslova a do písmene. Jsem rád, že jsme se takhle daleko tady e ještě nedostali. A, eh, já se vás chci zeptat na poslední věc, e, takovou trošku osobnější. Eh, jak si myslíte, jak si myslíte, že si v podle toho, co teďkom prožíváte při tý předvolební kampani, jak si vlastně stojíte u těch lidí? No ono je to trošku složitý, protože jak víte, já jsem léto strávěl po nemocnicích a po operacích, >> že jo, takže já v podstatě se dávám dohromady pořád ještě a teď jsem tak nějak e asi třetí týden na nohou, >> kdy kdy jako z toho z toho dva týdny teprva smím řídit, jo. Takže takže já jsem nějaký nějaký meetingy a nějakou nějakou tu přímo kontaktní kampaň nemohl ani dělat. Takže spíš jsem se soueděl na média, ať už tištěná nebo elektronická. No a a vidím snad jako se lidi lidi na to podívají nebo to budou číst, protože jako první první reakce jsem dostal někdy v půlce srpna, to byl tuším rakovnický deník, kde teda mi dali co pro to >> Mhm. Jako to jsem začat, co všechno se mi nepovedlo a co všechno prostě kde jsem kandidoval a kde jsem neuspěl a podobně. Jo jo. >> Jo. Nějak to tam nerozebírali, že že prostě třeba ta moje kandidatura nebo to moje jméno na tý kandidátce, kde jsem byl, já nevím, 15 nebo pátej a takový, že to bylo spíš proto, abych tu kandidátku posílil, než že bych chtěl nějak efektivně efektivně vyhrát tenkrát. Mhm. Ale eh jak říkám, no uvidíme, uvidíme, jak to jak to dopadne. Eh mám mám heslo, jo, na tom plagátě za mnou vidíte, eh, volte jméno, které znáte, protože přece jenom si říkám, že za těch osm let, co jsem byl v parlamentu, e, by mě lidi mohli znát. >> Mhm. >> A vědí, co jsem zač. Takže jako ohánět se nějakým programem a takový jsem si říkal, vždyť jako oni věděj, co jsem zač. co je, co si myslím a a eh co je můj cíl, že jo, a takový. No, tak uvidíme, no. >> Hm. Senát je v současné době ve složení spíše e jaksi eh na takovou tu levicově liberální eh stranu eh těch stanařů a ODSářů a a a podporovatelů Petra Pavla. No, >> mají tam většinu. Za následek to má samozřejmě stíženou práci současný vládní koalice, protože se neustále vracejí zákony zpátky. E a všecky ty procedury a procesy se samozřejmě prodlužují. Daří se vám vysvětlovat i z tohodle hlediska lidem, proč je ten senát v podstatě důležitý? No, snažím se o to, snažím se o to. Psal jsem o tom několik článků, eh, protože mně chodí z různých médií mě taky chodí různé dotazy a podobně, že jo, tak eh, tamto tam to uvádím a vysvětluju, že vlastně teď senát funguje jako brzda >> a oni říkají:„No dobře, no, ale tak my senát nevolíme, protože já si myslím, že senát by vůbec neměl bejt." A já jim odpovídám citátem z Gustáva Husáka, co řekl na zasedání UVKS v roce 9. když vlastně se jednalo o to, kdo bude po Svobodovy prezidentem a kdo jakým způsobem se rozdělí moc. A eh jednalo se i o tom, že vlastně jsou zde přítomná sovětská vojska, tak on pronesl památnou větu. Eh, suddruhovia vycházejíme z reality, jsou tu, jo, což m přijde jako naprosto naprosto geniální, protože i ten senát, ať si o něm člověk myslí cokoliv, tak vycházejme z reality. Prostě je tady teď v tento moment, >> má nějakou moc, nějakou možnost prostě ovlivnit to politické dění a tím, že vlastně nepůjdu volit, tak ho nechávám té druhé straně. Mhm. >> dávám větší sí té druhé straně a tak takže stojí za to opravdu se o to snažit a snažit se to eh nějakým způsobem ovlivnit od tamtaď. No a když se mě lidi ptají prostě, že chtěj zrušit senát a podobně, já říkám:„Jo, to se povedlo jedině ve Švédsku, e, když, protože jenom senát může zrušit senát. >> Hm. >> Jo. A tam se skutečně povedlo, že senát zrušil senát. Ovšem s tím, že přítomní senátoři dostali doživotní rentu ve výši senátorského platu. >> Jo, >> jasně. humor, ale když si pane Cro uvědomíme, eh, kolik stojí provoz senátu jako takovýhom, >> to znamená tohočtinskýho paláce, e, topení, eh, ochrana, eh, všechno prostě veškerej servis, který k tomu je, tak ten holej platho senátora v tom nebo těch senátorů v podstatě tvoří minimální část z toho, jo. i kdyby i když tohleo ve Švédsku udělali, tak já jsem přesvědčen, že je to vyšlo levnějc, než kdyby ten senál drželi. >> Hm hm. >> Asi zcela určitě. >> Tento moment, v tento moment musíme vycházet, že tady je cena a že to, co dělá, není vůbec pěkné, >> protože má tu převahu vlastně senátorů, kteří patří do té minulé vlády, to znamená vláda dozimetrů, Bitcoinů a a dalších prostě spoluků. Ano. A musíme prostě se snažit naopak jako využít ho v tom smyslu, dostat tam svoje lidi, aby to ten parlament, aby mohl pracovat. >> Hm hm hm. Pane Kopzo, vy jste zmínil Švédsko. Já jsem rád, že ho zmiňujete, protože já jsem zrovna dneska eh četl několikrát za sebou jeden článek v zahraničním tisku, samozřejmě o švédských volbách, který tam teď proběhly před pár dny do parlamentu a bohužel eh už se projev projevuje eh ten nezvratný osud Švédska, které si i jaksi eh tou eh masovou migrací a tím bezbřehým multikulturalismem e jaksi úplně e e u u no úplně prostě se zlikvidovali. Já to řeknu na ostro, protože tam vyhráli právě díky hlasům těch e novopřistěhovalců. E, tak tam vyhráli ti taková ta liber ta liberální frakce. Bylo to jenom o tři mandáty, jo, tam to bylo neuvěřitelně těsný, ale ty hlasy, který e potřebovali, tak jim dodali právě ti nově jaksi příchozí a eh je to já jsem se o tom bavil s mými německými kolegy a shodli jsme se na jedný věci. Švédsko padlo a už se nezvedne, protože ty počty jsou tam už tam prostě demograficky převyšují e počty těch, řekněme původních Švédů a tam už je to nezvratný. Tudíž jenom na závěr ta bezbřehá migrace má obrovský politický vliv a obrovský vliv i na výsledky voleb. To Švédsko to před pár dny úplně zcela jasně, naprosto nekompromisně ukázalo. >> Eh, to máte naprosto pravdu, protože ten dovoz voličů, >> Aha. >> vlastně my vidíme i tady u nás, kdy vlastně e jsou dováženi Ukrajinci po statissících s tím, že eh v momentě, kdy budou mít dlouhodobý pobyt, tak můžou hlasovat v komunálních volbách a nebo být voleni dokonce v komunálních volbách. Hm. >> Což samozřejmě jako eh když jich je tady, já nevím, 3č milionů a nás je nás je 10 milionů, tak eh to je poměrně velká politická síla. >> Mhm. >> No a eh vzpomeňme si, kdo volil Macrona. Jako kdo zvolil Macrona? Byli to, byli to franskíové, kteří na pokyn hlavního francouzského muftiho volili Macrona proti Lepenové. >> Jo. A protože je to nějakejch 13 14 % voličů, >> jo, tak samozřejmě je to taková síla, která která byla schopná zvrátit vlastně výsleek těch prezidentských voleb. No a krásně to bylo také vidět po tom útoku v Izraeli toho 7. září 22, kdy napřed všichni vystoupili a odsoudili odsoudili ten útok, ale druhý den už Macron se Šulcem vystoupili, že musí chránit, bojí Palestince, protože zřejmě jim jako jejich lidi připomněli, že Macron má 13 % muslimů a eh Schol tam má nějakých 8 % politicky organizovaný. H, jo, ty má dokonce svojí svojí stranu. To víte líp než já. >> Několik. Jo. Tak takže ta síla těch migrantů vlastně na zneužití demokracie našich zemí, jo, je prostě veliká. Bohužel ta demokracie v tomhle směru je bezbranná, protože oni vlastně využívají, stejně jako Němci v tom 33 využívají demokracie k tomu, aby se dostali k moci. No, ale ale přitom hlásají takovou filozofii nebo takovou ideologii, která vlastně v momentě, kdy té moci budou, tak první, co udělají, je zruší demokracii, stejně jako to udělali nacisti. >> Ano. >> Jo. Takže eh já se obávám, že prostě ten švédský model, který jste zmínil velmi správně a mě je líto líto kolegů ze švédských demokratů, tak eh že se to bude opakovat a že ten západ západní západní Evropa v podstatě se postupně mění v halifát, že jo. a ten a ta hranice Evropy, e, evropské Evropy z hlediska evropského stylu života a podobně, tak já si myslím, že bude probíhat tak nějak eh podél západních hranic bývalého NDR, západních hranic Rakouska, >> no a vírálií, ale zatím eh taky bych eh měl připomenout, že vlastně od 1. července už platí migrační pakt, který podepsal Rakušán eh na konci na konci vlastně své vlády. >> Hm. >> No a podle něj nám můžou každý rok eh posílat minimálně 30 000 nějakejch migrantů. Oni tomu říkají přesování, >> jo. >> Ale ve v svý podstatě je to takový eufemismus, protože nám budou posílat lidi, který nechtěj. Jo, oni jak tam budou přicházet ti migranti, tak oni si budou filtrovat, kde je nějaký řemeslní, kdo něco umí, kdo je vzdělenej, to si tam nechaj a kdo tam přijde bez dokladu s opálenýma konečkama prstů, tak toho pošlou k nám. >> Hm. >> Jo. A my budeme zodpovědní za jeho repatriaci, což je zase složitý, protože kolikrát jsou to lidi, že jejich vlastní země jsou rádi, že se jich zbavili. >> Hm. >> Jo. Prostě odstají je přijmout zpátky. A bylo to přece vidět i na tom poklusu z Británie, když je chtěli chtěli odvážet někam do Afriky. No a místní vláda jim zkázala, že jestli to letadlo prostě vzlétne, tak oni postaví náklaďáky na runway, nenechají ho přistát. >> Ano. >> Jo. Takže bohužel to, co jste nastínil ve Švédsku, je velmi chmurná vize Evropy, minimálně té západní. Mm. >> A já nevidím momentálně eh způsob, jak to vyřešit po dobrém. >> Hm. >> Pane Kopzo, ono se >> tady jsou prostě vycházejme z reality, jsou tady a eh nemáme žád máme máme na krku lidskoprávní soudy, eh, které soudí v jejich prospěch tradiční. >> Ano. >> Na to bych jako taky nezapomín. Ono to Švédsko není jediným příkladem. Ono stačí se vrátit o pár dní ještě zpětně do Berlína. Tam vyhráli Dinke a v podstatě vyhráli z velmi podobného důvodu. Tam akorát se k tomu ještě musí přičíst taková ta, řekněme e radikálnější levicově smýšlející mládež, kterou si tam vypěstovali. ta jim udělala velkou volickou základnu, jo, plus takový ty Antifa, tydlety uskupení, tak eh tam jaksi se to ještě připočítává k těm nověpříchozím občanům a spoluobčanům. Plus pane Kopzo, v Berlíně můžou volit i 16iletí, takže tam to bylo úplně jasně daný, jo, tím eh >> tady je zajímavá jedna věc. Já jsem si to prvně všimnul, když jsem poslouchal přednášku Bridit Gabrielové o vývoji v Libanonu těch 70. letech, kdy vlastně ona poukázala na zajímavou věc na spojení evropské ultralevice a radikálních muslimů. >> Mhm. je docela takový zajímavý paradox, protože eh ti radikální muslimové napříž Evropou i v tom Libanonu měli obrovskou podporu. Tam jezdili lidi prostě z Evropy podporovat, demonstrovat za jejich práva a podobně. >> Hm. No, ale potom, když došlo k té občanské válce, která tamřila několik let, tak se strašně divili, když prostě zjistili, že že stejná e stejná skupina těch islamistů chodí barák od baráku a vytahuje je ven a střílí je na ulici. >> Hm. >> A když se ptali, proč to dělaj, když jim měli být vděční za to, že jim pomohli, tak odpověď byla: "Všichni jste jenom nevěřící psi a zasloužíte si umřít." >> Hm. Jo, takže tady je tady je zajímavj tenhle moment a ono se to táhne těch 70 let až vlastně doteďka, protože zase to vidíte i na tom Berlíně prostě spojení těch e příchozích islamistů, protože eh oni se své víry nevzdají, proto mají zakázaný herze je u nich hrdelních zločin. >> Mhm. Hm. >> Že jo. Ale ale to spojení s tou ultralevicí mně připomíná nařízení proroka Mohameda, kterej říká:„Neberte si nevěřit za přátele. >> Když jste slabí, tak se tvařte jak jejich přítel a až budete silní, tak bojujte jako lvě a zničte je." >> Hm. >> Jo. To je jeden z těch hadisů, jedno z tohle těch nařízení, co velkáera. A myslím si, že to, co se děje teď v západní Evropě, to úplně odpovídá. >> Hm. >> Takže tam je, tam je zajímavý i to, že eh mají podporu ty islámské kro i třeba v rámci těch skupin LGBT. To to nechápu. >> Právě v islámu jako by byli první, koho by vyvezli vyvezli na nějaký vě věžáky a házeli je ze střech. >> Hm. >> Jo. Takže to taky nechápu, jak je možný, že můžou být takto nevzdělaní nebo takto krátko zrací, aby pochopili, že že vlastně podporujou svoje kapy. >> Mhm. >> To řeknu natrdo. Jo. >> Hm. Pane Kopzo, >> vy jste tady zmínil Francii. Já u Francie teďkon zůstanu, protože eh určitě jste si taky všiml, aspoň podle toho, co se trošku objeví i v našich médiích, že ve Francii se rychle teďkon rozšířily, oni tomu opět říkají protesty středoškoláků a studentů, což je otázka kvůli podmínkám ve školství a plánovaným rozpočtovým škrtům. Do protestů se zapojily stovky škol a desítky univerzitních kampusů. Jenomže e ty demonstrace se zvrhly a přerostly v dost jaksi silný násilnosti. No a dochází k útokům na učitele a zaměstnance škol, na žhářské útoky, na školní budovy i ke střetům s policií. E během jednoho dne byly zadrženy stovky lidí. Myslím, že to číslo přesahuje 600 a desítky policistů utrpěly zranění. Francouzská vláda nyní řeší tedy nejen tu bezpečnostní situaci, ale také rostoucí politický spor vlastně o to, kdo za eskalaci těhlectěch protestů nese zodpovědnost. A pane Komzo, já nevím, jestli jste viděl ty záběry, ale já jsem je viděl a mně je úplně jasný, o co tam jde, e protože ono se to neustále opakuje. Já se vás chci zeptat úplně natvrdo. Zmocnili se tady opět levicové a radikální uskupení, řekněme protestních akcí právě těch obyčejných studentů? Zajímavá otázka, protože zase mě to vrací do těch, já nevím, konce 60. let. >> Hm. >> Kdy vlastně probíhaly také demonstrace levicových studentů vlastně napříš Evropou, hlavně teda v Itálii a ve Francii i v Německu. >> Hm. A nakonec to vyvrcholilo vlastně vznikem těch teroristických skupin, jako byla Brigáter Rose a Rote Arme Frakcion a Axion Direct, eh, které prostě vražděly politiky a soudce. A vlastně dokud dokud je takový, řekl bych, chaos, tak pro tyto skupiny samozřejmě je to živná půda, protože oni v tom zmizí. >> Hm. Hm. >> Jo. Takže já bych se bál teďko asi nárůstu nárůstu možného terorismu jako takového. Eh, koneckonců eh i to, co se stalo eh v Emirátech vlastně, kde se pobrali pobrali ti piloti pobodali tak nebo pobodali jeden druhého, >> tak to taky asi nevyvstalo z toho, že by se že by se pohádali o to, že jeden druhýho polil kafem. >> Hm. Hm. >> Jo. Takže eh to je taky odraz určité určité politické situace. No a teďko teďko při tom celkovým napětí, který je ve společnosti a k tomu se ještě dostanem, jak jste říkal, >> ano. >> Tak samozřejmě i tohlecto je nějakým způsobem jako odrazem toho toho napětí, protože ti lidi jsou frustrovaní, eh jsou, řekl bych, eh ideologicky motivovaní. No a většina většina z nich jako nemá svojí rodinu, nemá nemá děti, nemá se o koho bát, jdou do toho s tím, že jde jenom o ně. >> Hm. >> A to samozřejmě jako jim umožňuje eh nebo otevírá možnosti jako páchat páchat poměrně jako tvrdý tvrdý věci, protože eh když se mu něco stane, no tak se to stane jemu, ale ne, že doma mu zůstane v ohladu rodina, rodina s malýma dětma. Jo. >> Hm. A to je taky zapotřebí zapotřebí chápat. No a ty ti studenti takzvaní v tý Francii, jak říkám, to je to je stejný. Já jsem čet nějakej nějakej raport právě z toho konce. let, kdy psal nějakej nebo nějaká studentka psala, jak prostě při těch demonstracích, jak prostě chtěli nastolit socialismus, jak studovali maocetungovy spisy, že jo, a takový až do doby, než za odměnu je Číňani pozvali, aby se chtěli podívat do Číny a tam zjistili, zač je toho doopravdy loket. A když se vrátili zpátky, tak jim ale nikdo nevěřil, když se to snažili někomu někomu vysvětlit. >> Mhm. Mhm. A myslím si, že prostě ta situace se pořád pořád nějakým způsobem asi opakuje, >> protože jak známo, lidi nejsou schopni se poučit ze svejch vlastních dějin. No a ty ty studentský bouře zase eh se hodí eh politickému boji těch těch nahoře, že jo, protože je příprava prezidentských voleb, že jo. Teďko eh je otázka, jak eh se k tomu postaví Macron, jak se k tomu postaví francouzské bezpečnostní eh jo. A samozřejmě jak jak se k tomu začne tvářit eh ta eh řekl bych opozice, což bude docela zajímavý, protože konkrétně jako francouzská legice, že jo, vedená melanonem, tak ta by se určitě jako s mnohými z nich rozuměla. Hm hm hm. že takže to ještě budeme budeme sledovat s napětím, ale otázka je samozřejmě, jaký informace nám tady pustěj. >> Hm. >> Jo, takže >> jestli vůbec nějaký, >> no. Jestli vůbec nějaký, no. >> Hm. Pane Kopzo, ale přece jenom jako ty, řekněme ty výtržnosti jsou dost brutální a jsou hodně ve velkým. Vyť to to se děje vlastně po celý Francii. Eh, tam dokonce vyhořelo vyhořela jedna univerzita, že jí někdo prostě podpálil, jako podpálil ten barák celej, že shořel, jo. Eh, to, že jsou tam nějaký jako >> Co to je? Pane, pane Chytro, už posledních, já nevím, 10 let ve Francii probíhají denní útoky prostě nožem ze strany islamistů, >> že jo. Probíhají tam vraždy kněří, probíhají tam prostě požáry kostelů a podobně. Mhm. >> Akorát, že se o tom mluví. Ano. >> Jo, protože protože migranti jsou svatí, že jo, tak prostě nemůžeme nemůžeme tady přiznávat, že to je banda vyvrhelů, který prostě nikdo nechce. Tak oni prostě tady eh se snaží zasloužit si tu cestu do toho sedmého ráje, do toho sedmého nebe. >> Hm. Jo. Hm. >> A v podstatě to to je vývoj, kterej tady běží už dlouho. To není nic, co by najednou teď spadlo z nebe. >> Hm. Jo, to já si myslím, že že to je prostě jako akorát vygradování té situace, která už tady byla jako je >> Hm. Dobře, pane Kopzo, ale vysvětlete mi, to jsou všechno jaksi mladý lidi, jo, a nelze jim přeci dávat za vinu, že e prostě se chovají tak, jak se chovají, protože e stopr vliv na to má e určitě výchova jejich rodičů a hlavně eh to eh prostředí, ve kterém oni se pohybují. Já teďkon řeknu něco, co se nebude asi hodně lidem líbit, jo, ale víte, ono takový ty ono takový to zjemňování a změlčování prostě e řekněme těch e vzdělávacích a výchovně vzdělávacích e jaksi postupů, jo, eh, tak já jsem přesvědčenej o tom, že to vedlo k týdletý debilizaci, úplný debilizaci prostě tý dnešní generace. A když se mě někdo zeptá, e, tak jako jestli, e, mám něco proti tomu, e, jak se vyučovalo dřív prostě, když člověk zlobil, nebo parchant ve škole zlobil, tak dostal pohlavek nebo ho chytla učitelka za vlasy, jo, pěkně takhle nad tím uchem. To bolí jak svině, opravdu. Jo, tak a škublá a byl klid. A dneska je to považovaný za strašný násilí. Já bych to okamžitě zaved zpátky. Okamžitě hned. Já jinak to todleto je něco příšernýho, když když se podíváte na ty obrázky. To je něco strašnýho. To jsou tisíce a tisíce lidí mladejch. >> Pane Kitro, e jak asi víte, já mám čtyři děti. >> No právě proto s váma o tom mluvím. Můžu, můžu vám říct, že ta rodina to dítě ovlivní pouze do určitýho věkum. >> Mhm. a pak ho začne utvářet prostředí, protože uvědomte si, že ty děti jsou většinou času ve škole, >> ano, >> nebo se stejné vrstevníky a doma se potkají s rodiči, kteří přijdou z práce unavený, eh potřebujou se eh najíst, potřebujou eh zkontrolovat prostě úkoly a takovýhle věci a a poslat děti spát, protože ráno musí brzo vstávat, >> aby se dostavili do školy. Eh, nehledě na to, že pokud ty děti chodí na nějakou soukromou školu, tak to školní není vůbec jako laciná záležitost, takže ti rodiči opravdu zase musej teda pracovat eh daleko intenzivněji. No a a v určitým momentu prostě ty rodiče na to úplně jako ztrácej vliv, protože e jakmile přijde eh ta puberta, která teďko přichází dřív, já nevím, v těch 11 letech, >> no tak v ten moment přichází ta vzpoura, >> eh která je vlastně eh proti rodičům proto řeči jsou nejblíž. >> Hm. No a eh ten vliv na to, jakým způsobem prostě to dítě se bude dál vyvíjet, že jo, tak už prostě jako se začíná výrazně snižovat. >> Mhm. Jo. No a já teda na jednu stranu chápu, že pakliže se ty děti mají naučit naučit e se prosadit >> někde ve společnosti, >> no tak první, na kom to zkouší, jsou rodiče, protože u těch je šance, že je nezabijou. >> No jasně. >> Hm. >> Ale samozřejmě jako není to vůbec jednoduchý. >> Hm. No, eh, ten ta víra rodinu. Já vám řeknu jinej příběh, pane. Pane Chytro, >> povídejte. Můj starší syn chodil chodil na jednu soukromou školu a když jsem přijel na rodičovský sdružení, protože já jsem tenkrát pracoval >> pracoval pro jednu rakskou firmu, kde skutečně jsem chodil domů v 9 hodin, tak tam jeho třídní si mě pozval si mě pozval do kabinetu a tam mě začal dávat kapky, co ten můj vejlupek prostě všechno dělá. prostě odmlouvá, zlobí, nedává pozor, nepíše si úkoly a já nevím co všechno. No, ale a teď mi to řek a teďko koukal na mě, jak já budu reagovat. Já jsem říkal: „No, máte pravdu, protože doma si neuklízí, nevynáší smyťky, neposlouchá maminku a měl by, měli by se s tím něco začít dělat," že jo." Tak ten dotnej na mě vytřeštěl oči a říkal: „Proboha, jak jak my s tím máme něco dělat? Vždyť vy jste rodina. Vy vy jako ho tam máte?" Tak jsem říkal: „Prosím vás, vy jste s ním tady nejmíň 8 hodin denně." >> Hm. Já ho vidím půl hodiny denně, protože přijdu pozdě večer domů, že jo. A jako to si myslíte, že přijdu a hned mezi dveřma ho prostě prockuju, protože určitě něco proved. Jo. A eh pak ho pošlu spát a říkal: „Prosím vás, jako to když tole budu dělat, tak on se za 14 dní odstěhuje, jo. No a tak takže eh potom to dopadlo tak, že už e to nerozebírali, ale taky se s tím nezabejvali. >> Hm hm hm. No, takže takže ono ono jako zapotřebí si uvědomit, že ta škola má samozřejmě velkej vliv. Plus, jak jste správně říkal, ten progresivistický bezbřehý, tolerant tolerantní režim vlastně těch těch škol, těch kolektivů >> je naprosto vražedný >> tady v tomm >> jo, protože oni v tý škole jako mají pocit, že můžou úplně všechno a přijdou domů a rodiče jim říkají:„ Ne, ne, to nemůžeš. No takhle se to nedělá. To jako budeš mít těžký potom v životě." No a on si myslí samozřejmě, že největší největší hlouposti jsou to, co říkají rodiče a jo >> a to, co to, co dělaj, prostě nikdy nebude chtít dělat a podobně. >> Hm. >> Takže ten vliv prostě tý rodiny od určitého věku je prostě omezený. >> Hm. A přiom, jak jsou vedení tím bohužel pořád ještě i tady u nás tím tím progresivistickým školstvím, tou inkluzí a >> a já nevím k čemu bych to ještě přirovnal, tak e v podstatě to dávají takový jako, řekl bych ďábelský dědictví těm dětem, protože oni se toho toho nezbaví. On poř on nebude chápat věci jako zodpovědnost. On bude vědět, jaký má práva, ale už nebude nebude vědět, jaký má povinnosti a nebude vědět, že e se svobodou přichází taky zodpovědnost. >> Ano. >> Jo. Aby aby že to, že to je prostě jako společensky vyvážený, jo. Aby to aby to fungovalo. On říká:„ Proč bych měl bejt zodpovědnej za něco? Stačí, že mám svobodu a mám právo prostě na toleto, na toleto. No a najednou prostě eh jako zjišťujete, že prostě ten člověk je nepoužitel. >> Hm. Jo, to nemluví, když ještě bude studovat na nějaký na nějaký humanitní humanitní škole nebo filozofický,