Proč je pánbůh trestá?

Ve světě čísel existuje silný princip, kterému se říká „návrat k průměru“ (regression to the mean). Když hodíte na hrací kostce jedničku, je hodně pravděpodobné, že číslo, které hodíte příště, bude větší. Když naopak hodíte šestku, je hodně pravděpodobné, že v následujícím hodu padne číslo menší.

Stejným principem se řídí Excess Mortality, neboli nadúmrtnost, tedy počet lidí, kteří umřou nad očekávanou úroveň. Když vám během epidemie umře spousta lidí, kteří by normálně ještě neumřeli – tedy nadúmrtnost vyskočí vysoko nad nulu – tak je rozumné očekávat, že po epidemii bude úmrtí spíše méně – tedy nadúmrtnost spadne pod nulu. Dvakrát umřít nejde. Takže rozumný a očekávaný vývoj nadúmrtnosti by měl za posledních šest let vypadat asi takto:

Umíte mi teda někdo vysvětlit, proč teda třeba v Německu vypadá nadúmrtnost takto?

Ještě pár takových let a Němci nám dojdou.

Kdyby to bylo jenom Německo, byl bych ochoten hledat nějaké specificky německé Erklärung. Ale v grafu níže jsem pro vás zobrazil všechny anglosaské země, ze kterých máme data.

Je vidět, že přibližně od léta 2021 – tedy po velkých vlnách nadúmrtí během covidu – mají všechny anglosaské země poměrně zásadní nadúmrtnost po dobu minimálně padesáti po sobě jdoucích měsíců. Nadúmrtnost se stabilně drží kolem +10%, což není nijak málo. A prosím uvědomte si, že tyto státy jsou rozstrkané po všech koncích zeměkoule – severní i jižní polokoule, chladné i teplé klima, suché i vlhké podnebí. Že by je nějaký pánbůh trestal zrovna za ten jazyk? Nebo za toho krále?

Austrálie a Nový Zéland stojí za samostatný obrázek, protože se vyhnuly velkým vlnám covidových úmrtí v roce 2020. Obě země měly dřív vakcíny než virus. Výsledek je obzvláště zajímavý.

Ovšem tím anglickým jazykem to asi nebude, nejde totiž jen o anglosaské země. V grafu níže najdete ostatní velké země bohaté západní a severní Evropy. Příliš malé země jsem nezobrazoval, jednak by tam nebylo už nic vidět, a navíc malé země mívají velký rozkmit hodnot. Můžete si je do grafu naklikat sami na Our World in Data (teda vlastně už nemůžete, viz post scriptum).

Opět téměř padesát měsíců velmi podstatné nadúmrtnosti, která následuje po období několika zásadních vln covidových úmrtí. Který aspekt na všech těchto zemích bohům tolik vadí? Jsou příliš bohaté? Mají příliš staré obyvatelstvo? Jedí něco, co ostaní nejdedí? Dostali tamní obyvatelé nějaké speciální šarže vakcín? Nebo si na rozdíl od nás ty očkovací certifikáty nezfalšovali a „vakcíny“ do sebe skutečně nechali napíchat?

Když se totiž podíváme do střední a východní Evropy, už to nevypadá tak beznadějně. Níže jsou země bývalého východního bloku, od jihu až po sever.

Od poloviny roku 2023 je ve většině těchto zemí nadúmrtnost systematicky tam, kde by po epidemii měla být – pod nulou. Pravda je, že v těchto zemích umřelo mnohem víc lidí během covidu (což je samo o sobě taky námět na detektivku).

Jižní Evropu do toho teď tahat nebudu, tam je situace přibližně uprostřed mezi oběma obrázky výše. Nadúmrtnost se pohybuje spíše nad nulou, ale ne tak dramaticky jako v západní Evropě a anglosaských zemích.

Rozumíte tomu někdo?

Post scriptum. Tento článek na mě vypadl při letním čištění střev mého počítače. Psal jsem jej před necelým rokem a potom jej buďto zapomněl publikovat nebo mi do toho zase někdo kecal, že to není dost státotvorné a vyvážené. Každopádně je dobře, že jsem s tím počkal, protože problém, který v textu výše popisuju, byl mezitím vyřešen standardním způsobem: Data zmizela. Dnes si můžete Excess Mortality na Our World in Data naklikat pouze do konce roku 2023, kdy ještě dobíhala epidemie, takže se ta strašlivá čísla dala ještě nějak okecat. Do výše uvedeného textu jsem ale nijak nezasahoval – sám bych to nenapsal lépe:)

Jak to říkal Stalin? Nejsou data, není problém?