Pandemická smlouva se odkládá na rok 2027: WHO se potýká s neshodami o vakcíny i krizí důvěry po covidu

V Ženevě u WHO, s Výborem pro zdravotnictví europarlamentu. Tvrdá, ale důležitá jednání. Podrobné zprávy:

Předně, Pandemická smlouva WHO se odkládá. Důvodem je, že se chudé a bohaté státy (a farmabyznys) neshodly na příloze Pandemické smlouvy o sdílením dat o patogenech a poskytování vakcín a léčiv (tzv. Pathogen Access and Benefit-Sharing, PABS). Teprve až/jestli dojde ke shodě na této příloze, bude Pandemická smlouva otevřena k podpisům členskými státy, toto se očekává v květnu 2027. Situaci budu sledovat a podávat zprávy.

Nyní k WHO obecně. Kdo čte moje příspěvky, tak ví, že hodnotím dění vyváženě a bez vášní, byť to negeneruje tolik pozornosti a "lajků", protože ve zdravotnictví a mezinárodních vztazích je to nutné. Tedy, do toho:

Hluboce si vážím osmi desetiletí práce lékařů a odborníků na veřejné zdraví ve Světové zdravotnické organizaci (WHO), odvážných a vzdělaných lidí, kteří pomáhají zmírňovat utrpení lidí v zemích, kde nejsou nejen základní léky, někdy ani pitná voda a potraviny, zato jsou tam teroristé, občanská válka, či "radosti" od cholery a malárie po ebolu. Kteří pomáhají prosazovat přístup k bezplatné zdravotní péči a fungující zdravotní systémy proti tvrdým zájmům byznysu. Kteří pracují na tom, jak chránit lidské zdraví prevencí, odstraňováním jedů a závislostí. My máme tendenci považovat to, co se v ČSSR podařilo v ochraně veřejného zdraví vybudovat, za samozřejmost, ale ve většině světa to tak není. A právě WHO, založená spolu s ostatními organizacemi OSN po utrpení 2. světové války, za svou historii udělala hodně pro to, aby se svět stal bezpečnějším a zdravějším místem k životu.

Přál bych si, aby WHO ještě více vystupovalo, spolu s dalšími institucemi OSN, proti útokům proti lékařům a zdravotníkům v krizových zónách jako například v Palestině, jde o válečné zločiny. A taky proti nezákonným sankcím, které způsobují smrt a zdravotní škody horší než války, a to tím, že lidem znepřístupňují základní léky, očkovací látky, nemocniční péči a základní potřeby; nedávné události na Kubě jsou bohužel jen dva z dlouhého seznamu příkladů a WHO, Evropský parlament a světové společenství k tomu nesmí mlčet.

WHO nesmí být závislá na penězích od Billa Gatese či soukromých nadací, zejména těch, které jsou jakkoli spojeny s farmabyznysem. Současná závislost WHO na těchto penězích narušuje důvěru v nestrannost doporučení WHO a výkon jejích pravomocí, zejména pokud jde o očkování a zdravotnický a farmaceutický trh. Těch 192 států, které jsou členy WHO, nejsou takoví chuďasové, aby musely žádat soukromé miliardáře typu pana Gatese nebo nadace přijímající peníze od farmafirem, aby zaplatili účtenky WHO. Bohatší státy by měly podpořit "tradiční" humanitární činnosti či monitorování vzniku epidemií WHO z veřejných zdrojů, ale zakázat jí přijímat privátní peníze, abychom ochránili její nezávislost a integritu v záležitostech globálního veřejného zdraví (ve srovnání s triliony, které nyní investujeme do zbrojení, je roční rozpočet WHO zanedbatelný - a pro srovnání, za ty desetimiliardy EUR, co se zaplatily Pfizeru za C19-vakcíny, by mohla celá WHO fungovat několik let včetně zdravotních programů v rozvojových zemích).

Nejcennější měnou ve veřejném zdraví je důvěra. Prošli jsme si roky COVIDu s jeho lockdowny, povinným nošením roušek a vynucovaným očkováním, uzavíráním škol, nepřiměřenými omezeními podnikání a základních svobod, chaotickým řízením zdravotní péče a v neposlední řadě korupcí při nákupech. V důsledku toho schytala důvěra ve WHO a orgány veřejného zdraví tvrdou ránu. Abychom tuto důvěru znovu získali, nepomůže umlčovat hlasy legitimních kritiků jako „dezinformace“. Místo toho potřebujeme otevřené a důkladné přezkoumání všech opatření a doporučení, přijatých jak na úrovni WHO, tak na úrovni jednotlivých států, v různých fázích epidemie mezi lety 2020–2022. Včetně zpětného hodnocení účinnosti, bezpečnosti, nákladové efektivity a proporcionality jednotlivých vakcín proti COVID-19, antivirových přípravků, i jednotlivých restrikcí. Pokud došlo k chybám, musí být popsány bez vášní, objektivně a precizně – zde ne proto, abychom se obviňovali, ale abychom obohatili obor veřejného zdraví pro budoucno o draze nabyté, ale pečlivě vyhodnocené lekce. Může to být bolestivé cvičení, zejména pro některé politiky (žádná jména...); ale mělo to být provedeno již dávno a náš výbor o to žádal Tedrose Ghebreyesuse už během naší loňské návštěvy WHO. Bez toho se vůbec nemůžeme bavit o schvalování nějaké Pandemické smlouvy.

Jak říká pan Trump, děkuji za vaši pozornost věnovanou této záležitosti