Tisková konference po jednání vlády České republiky, 24. 8. 2026

Dobrý den.

Tak dobrý den ještě jednou.

Vítám vás na tiskové konferenci pojednání vlády a slovo má premiér Andrej Babiš.

Eh, takže dobrý den, dámy a pánové.

Já se po mém vystoupení omluvím, protože ve 13:00 začíná jednání koalice ochotných přes videokonferenci.

Takže chci jenom krátce informovat o tom, že na dnešní vládě jsme řešili lepší penzíko. To řekne paní místopředsedkyně vlády, podnikatelský balíček. Pan místopředseda první vlády vás bude informovat.

Co je důležité za mě, je, že dnes vláda přijala informaci od ministra vnitra ohledně výsledcích akce korun. To je ten náš boj proti drogám. To, co se děje u nás dnes a ty výsledky kontrol, které jsme realizovali, jsou skutečně děsivé, kam jsme se to až dostali v těch návykových látkách.

A bohužel ta naše legislativa nám nedává takové kompetence, abychom mohli ty, kteří porušují nebo obcházejí ty zákony, mohli proti nim postupovat radikálně.

Tak proto my ty zákony musíme změnit.

A ministři zdravotnictví a vnitra musí do 14. září předložit zákony, abychom ty prodejny, které ty zákony obchází a prodávají látky, po kterých děti nebo i turisté končí v nemocnicích, abychom je mohli zavřít, protože je to skutečně neuvěřitelné, kam až ta liberální politika našich předchůdců a taky vlastně rada vlády proti závislostním látkám dospěla.

Takže tohle řešíme.

Já jsem dnes ještě zvolal tu ústřední komisi pro sucho, kterou předsedá ministr zemědělství. Jsou tam samozřejmě i zástupci komunálu, krajů a samozřejmě členové Národní koalice pro boj se suchem, kterou jsme vyhlásili v roce 2018 a která samozřejmě má různá opatření, jak hlavně zadržet vodu v krajině.

Zemědělci mají příkaz dělat asi 30 opatření. Takže by bylo dobré, aby veřejnost věděla přesně, co děláme.

Já jsem si vyžádal přehled všech míst podle krajů, kde je nějaký problém se suchem. My samozřejmě, pokud bychom v minulosti nedělali ty opatření, tak by ta situace vypadala úplně jinak.

Zajímavé je, že ta situace na Moravě, konkrétně v Moravskoslovském kraji, Slezská harta je plná vody. Je tam 240 milionů kubíků. Ale tam nemáme tu kaskádu, takže já určitě se dnes budu ptát Heymana Holiše a nevím, jestli tady bude i zástupce Olomockého kraje, jakým způsobem vlastně tuhle vodu, kterou Ostrava údajně nepotřebuje, zúžitkovat v jiných regionech.

Takže potom máme dnes v 16:00 jednání všech ředitelů pražských nemocnic. Pražské zdravotnictví, oproti nemocnicím typu Plzeň, Hradec Králové nebo Olomouc nebo Masarykovský ústav, zaostává. A je potřeba, aby konečně už pražské zdravotnictví mělo taky nejmodernější přístroje. Proto jsem požádal ministra zdravotnictví o to setkání.

Takže za mě všechno a kolegové vás budou informovat o dalších věcech.

Děkuji.

Na shledanou.

Také děkujeme a slovo má vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová.

Děkuji za slovo.

Dámy a pánové, vláda dnes schválila návrh novely zákona o doplňkovém penzijním spoření, který jsme představili pod názvem Lepší penzíko. Jedná se o největší změnu v oblasti soukromého penzijního spoření v naší novodobé historii, která díky kombinaci několika výhod přinese českému střední třídě, který začne na důchodě včas, 1 milion Kč navíc oproti současnému stavu. Místo necelých 600 000 si do důchodu odnese více než 1 milion 600 000.

Návrh prošel mezirezortním připomínkovým řízením a legislativní radou vlády a byl schválen pouze s několika drobnými legislativně technickými úpravami oproti podobě, v jaké jej v červnu předložilo ministerstvo financí.

Novela stojí na několika jednoduchých principech, které stručně připomenu. Chceme, aby se lidem vyplatilo začít spořit co nejdříve, aby se jejich úspory mohly dlouhodobě zhodnocovat lépe než dnes a aby za správu svých peněz platili méně. To je asi to nejpodstatnější.

Proto u nezletilých snižujeme hranici pro získání státního příspěvku na 100 Kč měsíčně. Zdvojnásobujeme státní příspěvek pro střední třídu do 29 let. Nově bude činit 40 % jejich měsíčního vkladu. To znamená, že například při maximálním měsíčním vkladu 1700 Kč stát nepřispěje 340 Kč jako dnes, ale 680 Kč.

A mladým lidem do 36 let také umožníme po nejméně 10 letech spoření jednorázově vybrat až třetinu vlastních vkladů a jejich zhodnocení, aniž by museli ukončit celé spoření.

Chceme, aby peníze mladých lidí nebyly zbytečně drženy v příliš konzervativních investicích. Proto druhou zásadní změnou je, že rušíme povinný investiční dotazník pro klienty, kteří si jako základní variantu vyberou strategii životního cyklu. Ta bude u klientů v mladém a středním věku více využívat výnosnější dynamické investování a teprve s blížícím se důchodovým věkem bude postupně přecházet ke konzervativnějším, stabilnějším investicím.

A konečně snižujeme poplatky. U transformovaných, konzervativních, smíšených a dynamických fondů rušíme takzvaný výkonnostní poplatek a stanovujeme jednotný strop poplatku za správu ve výši 0,5 % ročně. To je absolutně zásadní změna, protože penzijní společnosti dnes vybírají průměrný poplatek okolo 2 %, tedy jedny z nejvyšších v Evropě a z úspor klienta tak při dlouhodobějším spoření ukousnou přes polovinu jeho konečných úspor.

Součástí návrhu je také postupné ukončení transformovaných fondů, které účastníkům vydělávají jenom minimálně. Jejich činnost skončí 31. prosince 2036. Zbývající klienty, kteří ještě v té době budou v transformovaných fondech, penzijní společnosti převedou do konzervativních fondů penzijního spoření.

V připomínkovém řízení jsme mimo jiné diskutovali se zástupci zaměstnavatelů variantu povinné nabídky penzíka všem novým zaměstnancům, takzvaný enrollment. Obecně jsme se shodli, že by mohlo jít o krok správným směrem, ale nepodařilo se nám zatím najít shodu na konkrétní podobě. Proto toto opatření v tuto chvíli nenavrhuji ani naše vláda.

Nevylučuji, že bych podpořila případný pozdnější návrh v tomto směru za předpokladu, že by šlo o jednoduchý a srozumitelný mechanismus s jednomyslnou podporou zástupců zaměstnavatelů.

Dnešním schválením vládou jsme udělali důležitý krok pro téměř 4 miliony lidí, kteří si v České republice spoří na stáří, i pro všechny, kteří se pro penzijní spoření rozhodnou v budoucnu.

Nyní návrh předáme poslanecké sněmovně a budeme usilovat o to, aby se tato změna co nejdříve promítla do života lidí, kteří si odpovědně spoří na svou budoucnost.

Vedle standardního projednávání ve sněmovně plánujeme seznámit poslankinje a poslance s obsahem návrhu také na odborném semináři, který se bude v září ve sněmovně konat pod záštitou rozpočtového výboru.

Platnost změn očekávám od 1. ledna, případně 1. dubna 2027 podle rychlosti legislativního procesu. Budu usilovat, aby byl co nejrychlejší, protože nevidím důvod, proč by tato přínosná novela pro lidi měla být jakkoliv ze strany opozice ostřelována.

Děkuji vám.

Také děkujeme.

A nyní má slovo první vicepremiér a ministr průmyslu obchodu Karel Havlíček.

Hezký den.

Vyplňování formulářů, duplicitní hlášení, obíhání úřadu — krásné fráze, všechny politické strany za poslední desítky let to rádi skloňují.

No, poslední, co nastalo, tak to bylo v roce 2022, byl náš podnikatelský balíček, jestli si vzpomínáte, to je takzvané desatero.

Minulá vláda udělala přesně pravý opak a to tím, že zkomplikovala stavební zákon, jeho digitalizací ještě napáchala škody a třešničku na dortu tomu nasadila tím, že současná opozice — senátní respektive návrhový zákon ze senátu poslala zpátky do poslanecké sněmovny.

Jinými slovy — odmítla ho a definitivně tak dokonala své socialistické tažení, které je ruku v ruce s proševickými piráty a nastaveno protipodnikatelsky proti těm, kteří přinášejí určitá rizika, investice a odpovědnost.

Ale já to říkám proto, protože právě s těmi, kteří ta rizika podstupují dnes a denně — to je hospodářský sektor, podnikatelský sektor — jsme začali okamžitě připravovat antibyrokratický podnikatelský zákon.

Je to nesmírně náročná práce.

Dáváme to dohromady s hospodářskou komorou, se svazem průmyslové dopravy, asociací malých a středních podniků a živnostníků, svazem obchodu cestovního ruchu, konfederací zaměstnavatelských svazů a všemi ostatními klíčovými aktéry.

A paralelně k tomuto antibyrokratickému zákonu začínáme připravovat tak, abychom na nic nečekali, takzvané podnikatelské balíčky.

Jinými slovy, nečekáme, až budeme mít hotový rámec toho zákona a poté postupně začneme administraci snižovat. Už v tuto chvíli po diskuzi s těmi svazy chystáme a předkládáme balíčky.

Ten první byl dnes odsouhlasen na vládě. Říkáme mu balíček číslo jedna.

Byl pochopitelně detailně diskutován na podnikatelské radě, kde jsou zástupci úplně všech klíčových svazů, asociací, profesních spolků a podobně.

Přináší 11 opatření, z nichž vyberu jenom některá.

Portál podnikatele, který dokončujeme, bude umožňovat to, aby podnikatelé platili z jednoho místa sociální, zdravotní daně a daně. Dlouho očekávaná věc.

Další důležitá věc, kterou připravujeme a dokončujeme už v tuto chvíli, je jednotný portál evidence kontrol. Jinými slovy — co podnikatel, to desítky kontrol za rok, zejména ty malé a střední. To pochopitelně nesmírně trápí.

Tak v tuto chvíli to bude o tom, že to bude všechno online ukládáno. Myslím tím všechny kontroly, které by měly nastat nebo které nastanou, a umožní se skrze tento portál řídit nebo koordinovat všechny termíny kontrol, které budou nastaveny tak, aby nezatížili toho podnikatele — tak, že tam přijde třeba za jeden měsíc 15 kontrol, což jsme zažili, nebo 40 za jeden rok.

Jinými slovy, bude se to dávkovat současně.

Zrušíme pro zaměstnavatele samostatné vykazování rizikových prací a logicky se využijí údaje, které jsou z jednotného měsíčního hlášení.

Současně připravujeme zjednodušený nástup do práce a to tak, že lékařské prohlídky bude moci provádět i praktický lékař, což doposud nešlo. Možná se to zdá jako detail, jako drobnost, ale je to naprosto nesmyslná šikana.

Je tam samozřejmě celá řada dalších věcí, včetně toho, že se budeme věnovat i osobním údajům členů statutárních orgánů ve smyslu právě toho, aby nebyla zneužita například jejich rodinná data a podobně.

Samozřejmě to nebude mít nic společného s vykazováním jejich výsledků, finančních adres a tak dále. To tam zůstává.

To, co je důležité, je to, že tato opatření se musí zavést do konce září příštího roku, čili vidíte, že na nic nečekáme a okamžitě se začnou uvádět v praxi.

A současně už připravujeme se svazy balíček číslo dvě, který opět bude obsahovat přibližně 10 podobných opatření.

Takže touto cestou chceme jít.

Nicméně se vracím k tomu stavebnímu zákonu.

Jeden z největších antibyrokratických — ne balíčků, ale mega balíků — byl právě ten stavební zákon, který v podstatě umožňuje právě to, aby všechno bylo na jednom místě, na jeden formulář s jedním razítkem.

Proto navzdory tomu, jak už říkám, že senát to vrátil do poslanecké sněmovny podle mě naprosto nepochopitelně, protože drtivá část hospodářské veřejnosti se postavila za tento zákon a to z důvodu, které všichni víme — utíkají nám desítky a desítky miliard korun.

A zajímavé je, že ti, kteří jeden den tvrdí, že je třeba, aby se zrychlilo stavební řízení, tak současně druhý den de facto chtějí jenom kosmetické změny, včetně zanechání toho totálně překonaného systému více jak 600 stavebních úřadů ve všech možných regionech.

Takže věřím, že v brzké době se sněmovna přehlasuje a bohužel o několik týdnů se to opozdí, ale jsem přesvědčen, že to zvládneme.

Děkuji.

Také děkuji a nyní má slovo Lubomír Metnar, ministr vnitra.

Děkuji za slovo.

Dobrý den, dámy a pánové.

Já bych vás dneska chtěl seznámit s body, které jsem já předložil na vládu.

Dneska jsem kolegy z vlády seznámil s výsledky práce meziresorní skupiny pro psychoaktivní látky společně s konkrétními návrhy řešení tohoto závažného problému, který minulá vláda nechala narůst do takto kritického stavu.

Připomenu pár těch zjištění, aby to nezapadlo.

Dámy a pánové, zainteresované orgány a organizace zkontrolovaly více jak 985 provozoven a distribučních míst a u 63 % zjistili pochybení.

U těch distributorů šlo o 88 % a u výrobců dokonce 91 % kontrolovaných subjektů.

Celkově bylo zadokumentováno 891 protiprávních jednání, z toho 373 případů je šetřeno pro podezření ze spáchání trestné činnosti.

Dále bylo zajištěno téměř půl milionu kusů produktů, 3000 kg hašiše, přes 1200 kg kratomu.

Nabídku jsme také stáhli z téměř stovky prodejních automatů.

Zasáhli jsme i na internetu, pokud se týče kybernetické bezpečnosti.

Zde bylo identifikováno 169 rizikových domén a 25 z nich bylo kompletně zablokováno.

Velmi závažné jsou výsledky z těch laboratorních analýz.

Z více než 3000 prověřených vzorků obsahovalo téměř 87 % nebezpečné syntetické látky.

Tato zjištění jasně ukazují, jak vážný problém na trhu máme.

Dámy a pánové, podařilo se nám poprvé spojit všechny klíčové rezorty, bezpečnostní a kontrolní orgány.

Výsledkem je tedy soubor opatření, jejichž cílem je omezit dostupnost nebezpečných psychoaktivních látek, odstranit mezery v zákonech a především lépe chránit naše děti a mladistvé.

Tato kontrolní akce tedy jednoznačně potvrdila rozsah problému.

Pochybení byla zjištěna u více než poloviny kontrolovaných subjektů.

V reakci na tato zjištění jsme připravili 16 legislativních návrhů, které již prošly mezirezortním připomínkovým řízením.

Patří mezi ně například zavedení skupinového systému psychoaktivních látek a mechanismu rychlé reakce.

To zamezí, aby výrobci snadno obcházeli zákaz drobnou změnou chemické molekuly a takto obešli zákon a uváděli tyto výrobky na trh.

Dále navrhujeme zakázat obohacování technického konopí syntetickými látkami a omezení nekontrolované výroby těch silných extrátů. Cílem je zasáhnout proti takzvané chemické marihuaně.

Řešíme rovněž zpracování CBD. Samotné CBD, jak jsem říkal již v minulosti, nepovažujeme za škodlivé, ale považujeme za škodlivé a nelegální další zpracování v laboratořích a vyrábění těch nebezpečných drog z tohoto CBD. Tak todle chceme taktéž zakázat.

Vedle těch legislativních úkolů, o kterých jsem se zmínil, máme dalších 17 úkolů a opatření – takzvané nelegislativní opatření – zaměřené na lepší koordinaci a technické možnosti kontrol, účinnější vymáhání současných pravidel. Posílíme kapacity kontrolních orgánů a budeme modernizovat jejich vybavení.

Dále bych chtěl říci, že budeme nadále pokračovat v kontrolách ve stahování nebezpečných výrobků z trhu a posílit postihování nelegálního prodeje a současně budeme řešit ty mezery v těch zákonech, abychom v této oblasti byli opravdu daleko rychlejší a efektivnější.

To je co se týče těch dvou bodů, které jsem předložil na vládu.

Ten třetí bod je, kdy jsem dneska vyžádal souhlas podle zákona o zpravodajských službách. Protože na základě podané rezignace dneska jsem dostal souhlas od vlády k odvolání ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace k 30. září letošního roku a jmenování pana generála Posoldy a k 1. říjnu jmenování pana Miroslava Tomana.

Pan Miroslav Toman působí v diplomacii, má široké zkušenosti z diplomacie, ale i ze zpravodajských služeb, kde v minulosti působil. Tento by se měl ujmout řízení resortu, respektive úřadu pro zahraniční styky a informace k 1. říjnu letošního roku.

Děkuji za pozornost.

>> Také děkuji. A teď první dotaz. Česká televize.

>> Martin Šnitr, Česká televize. Dobrý den. Já možná navážu zpět na to penzijko, o kterém jste tady paní vicepremiérkou mluvila. Zajímalo by mě, co říkáte vlastně na kritiku těch samotných penzijních společností, že oni říkají, že budou mít problém přilákat vlastně ty nové klienty poté snížení těch poplatků. A potom by mě zajímala ještě taková víceméně praktická věc. Vzhledem k tomu, že ve 12:30 měla tripartita, jak to tedy bude? Zda jste ji posunuli nebo se připojíte později a jak to bude spíš formálně. A pane ministře, vás se ještě zeptám, jestli můžete krátce osvětlit ten důvod té výměny na úřadu. Díky.

Tak já si začnu, jestli můžu. Já nerozumím argumentu, že by snížení poplatků mělo ubít klientů. Já si myslím, že penzijní společnosti se doteďka měly velmi dobře. V připomínkovém řízení bylo osloveno i Česká národní banka, která dnes to potvrdila i zástupce na vládě, že nehrozí žádná destabilizace penzijních společností. Já myslím, že i oni musí provést restrukturalizaci a úspory. To je na nich. Ale my chceme, aby co nejvíc peněz zůstávalo lidem. Já si naopak myslím, že ty kroky, které děláme, jsou kroky na podporu toho, aby přibylo klientů, i těch mladších, abychom je motivovali, třeba aby rodiče a prarodiče začali spořit už od dětských let. Takže já si naopak myslím, že to přitáhne ty klienty a že ve finále penzijní společnosti budou za nové klienty rády. Takže přijdou sice o značnou část poplatků, které si vlastně ulouply z těch peněz, které si klienti spořili, ale ohroženi nejsou, destabilizace nehrozí, potvrdila to i Česká národní banka, a prostě budou muset se ke svému hospodaření postavit jinak. Ale lidé si zaslouží, aby jim zůstalo více peněz, jako je v okolních státech, protože to, co bylo tady celá léta, tak bylo naprosto trestuhodné.

Já jsem spíš slyšela jiné argumenty, na ty se neptáte, tak odpovídám na vaši otázku, abych vás neodvedla někam jinam. Já si myslím, že to máme promyšleno. Spolupracovali s námi na to i zástupci Akademie věd na tomto celém návrhu zákona a není nadarmo označován i nezávislými experty, ekonomy za naprosto revoluční návrh. Takže já jsem připravená ve sněmovně ty věci vysvětlovat.

Pak jste se mě ptal na tripartitu. Tripartita podle mých informací byla svolávána mým ctěným kolegou ministrem práce a sociálních věcí Alešem Jelkem, ale byla svolána po skončení vlády a tiskové konference, takže my teď těžko přerušíme vládu a tiskovou konferenci. Takto jsem byla informována a věřím, že k tomu všichni přistoupí rozumně.

A nevím, jestli ještě bylo něco na mě.

>> No, já bych jenom dodal k těm snížením poplatků. To by jsme popřeli základy ekonomie. Přece pokud snížím cenu, tak předpokládám, že ten zájem bude o něco větší. Když mám cenu auta a snížím tu cenu, předpokládam, že těch aut prodám o něco více. Takže to rozhodně není založeno na racionální úvaze.

>> Potom tam byl dotaz ještě na mě ze strany České televize. Mně byl minulý týden předložen panem ředitelem generálem Posoldem rezignační dopis, kdy v tomto dopise rezignuje na funkci. Domluvili jsme se, že jeho ukončení pozice ředitele by bylo k 30. září letošního roku a poté jsme se také domluvili na vládě – koho jmenovat. Vyžádal jsem si souhlas, koho budu na toto místo jmenovat. Takže to je celá záležitost, co se týče změny na pozici na úřadu pro zahraniční styky a informace. Je to činěno na základě rezignace a dohody se stávajícím ředitelem.

Děkuji. Další dotaz Prima News.

>> Jana Socha, Prima News. Hezké odpoledne. Já bych se chtěl zeptat paní ministryně financí na rozpočet. Zaznamenal jsem včera na sociálních sítích, že jste ještě debatovala s premiérem Andrejem Babišem. Tak mě zajímá, jestli už o té konečné podobě jste dohodnutí, jestli už víte, jaký bude schodek a jestli vás ještě tento týden čekají nějaká vyjednávání či jednání, i s ohledem na to, že zítra budete přihlasovávat veto prezidenta ohledně změny rozpočtových pravidel. Děkuju.

Vzhledem k tomu, že teď budu vázaná, jak jste správně řekl, ve sněmovně a nevím, jak dlouho, dokud nepřehlasujeme veto prezidenta, protože znova chci připomenout a řeknu to zítra ve sněmovně – kdybychom ho čistě teoreticky, což se nestane, nepřehlasuli, tak by schodek na příští rok musel být vyvýšen o 150 miliard. To je velice líto mně a škoda, že to panu prezidentovi nikdo nevysvětlil, ani že mi nedal šanci, případně si mě třeba pozvat a nechat si to vysvětlit. Takže my musíme přehlasovat veto a jsme si toho vědomi. I pan prezident má požadavky na rozpočet. Určitě jste zaznamenali, že by dal víc na obranu a tak dále. Těžko by to asi šlo, kdyby měl být schodek 150 miliard.

Tak to jenom na vaši otázku. Tento týden neplánuji žádné další schůzky. Víte, že jsem jich měla a že jsem měla se všemi a s některými opakovaně.

S panem premiérem jsme včera probírali základní kontury toho rozpočtu, protože my budeme muset na ministerstvo financí připravit dokumentaci, tak abych nejpozději do 31. mohla ten rozpočet nahrát do systému a zveřejnit s příslušnou tiskovou zprávou.

Takže proto jsme se bavili ještě o nějakých jeho názorech na některé věci, protože máme samozřejmě celou řadu priorit, které jsme diskutovali.

Ta debata byla mezi námi technická a velmi užitečná jako dvou ministrů financí – jednoho bývalého, jedné současné – takže to je vždycky prostě taková debata fajn.

A co se týče vaší další otázky: my se ještě v pondělí velmi brzy ráno sejdeme na vládě, která bude svolána netradičně, abychom si prostě řekli ty základní věci. Případně abych řekla kolegům i některé změny, které jsme tam po té včerejší debatě provedli.

A pak ten rozpočet – samozřejmě sdělím jim výsledek – a pak ten rozpočet půjde klasicky, jak mi ukládá zákon, do systému. Zveřejním ho jako návrh ministerstva financí a máme celé září na to, abychom začali o něm debatovat, protože beze sporu vláda může a stává se to celkem pravidelně.

Nakonec je to můj asi sedmý nebo osmý rozpočet včetně novel. To do toho nepočítám 2026, ten jsme jenom opravovali.

Takže se vždycky stávalo, že nějaké úpravy se udělaly, větší či menší.

My tentokrát jsme včera se bavili s panem premiérem o strategii, že by chtěl začít ten rozpočet v září debatovat dříve. To znamená, že bychom začali, protože předpokládáme, že ta debata nebude na jedné vládě ukončená. To se málokdy stalo, takže vy určitě budete průběžně s těmi debatami seznamování.

Takže nevylučuju, že to potom vláda ještě nějak upraví, ale teď v tuto chvíli jsme se včera dohodli na určitém výsledku, který já budu předkládat na vládu.

Děkuji.

>> Také děkuji. Další dotaz. Novinky.

>> Dobrý den, Petr Svorník, Novinky a Právo.

Já jsem se chtěl zeptat, paní ministryně, jakým způsobem v tom rozpočtu jste vyřešila otázku poplatků za televizi a rozhlas, které vy jste vlastně v minulosti vytýkala svému předchůdci panu Staněrovi, že se stavěl rozpočet podle zákonů, které se teprv chystají, a ne podle těch platných.

Takže jakým způsobem jste to vyřešila v rozpočtu? S tím počítáte, případně jestli už je jasné, že se to nestihne schválit do konce roku?

>> No, já jsem vyčítala panu Staněrovi něco jiného. Ráda to vysvětlím.

Rozdíl máte mezi příjmy a výdaji. Já jsem mu vyčítala to, že počítal v rozpočtu s příjmy velice často a opakovaně. Nakonec se k tomu vyjadřovala i Národní rozpočtová rada. Počítal s příjmy, které neměl podložené zákonem.

Nic takového v našem rozpočtu není. Já tam počítám s příjmy z EET, které, jak dobře víte, jsme dneska ve fázi, kdy budeme přehlasovávat na první zářové schůzi ze Senátu. To znamená, než se rozpočet bude schvalovat na vládě, tak bude beze sporu to přehlasováno a tam já počítám skoro najisto, že to pan prezident podepíše, protože se v minulosti vyjadřovalo, že zrušení EET byla chyba. Dokonce mi to řekl na schůzce, kde jsem tehdy byla na jaře kvůli rozpočtu.

To jsem vyčítala svému předchůdci a to on dělal opakovaně. A to znamená stejnou optikou. Já bych to v rozpočtu nemusela mít, protože není zákon. V rozpočtu máte mít to, na co je zákon.

Nicméně samozřejmě – já nevím, jak se bude vyvíjet legislativní proces, jak to nakonec dopadne, nejsme ještě ani po prvním čtení – takže by bylo naprosto legitimní, kdybych to v rozpočtu neměla. Nicméně musím, nevím, jak se bude vyvíjet, takže musím ve vládní rozpočtové rezervě s nějakou určitou rezervou počítat.

V kapitole kultury to určitě nebude.

>> A ještě jsem se chtěl zeptat ohledně výdajů na obranu. Společně s rozpočtem budete překládat i střednědobý plán, tak jsem se chtěl zeptat, jestli už máte představu o tom, jaké budou třeba výdaje – nemyslím přesnou částku, ale trend – v těch letech následujících, to znamená 2028, 2029, a jestli platí to, co říkal i v minulosti ministr obrany Una, že výdaje na obranu porostou každým rokem o nějakou částku?

>> Tak já vám mohu říct, že já předložím beze sporu návrh, který bude obsahovat 2 % na rok 2027. Ve střednědobém výhledu mám určitou částku, kterou projednáme ještě s kolegy v pondělí ráno, o které ví pan ministr Zuna i pan premiér, ale budeme to ještě diskutovat v pondělí, takže potom poté vás budu informovat.

Teď v roce 2027 je to 2 %, což predstavuje 191 miliard nominálně.

Děkuji.

Další dotaz. Český rozhlas.

>> Vojtěch Tomášek, Český rozhlas. Dobré odpoledne.

Já bych se doptal ještě k té reformě penzijního spoření. Počítáte s tím, že byste už v září chtěli ve sněmovně začít s prvním čtením toho zákona? Případně jste s opozicí domluveni na nějakém hladším průběhu tohoto tisku, nebo očekáváte, že se i u tohoto zákona můžete ve sněmovně zaseknout? A pak mám prosím ještě jeden dotaz.

>> Tak já bych ráda, aby v září se začalo s projednáváním prvního čtení, ale musím vyčkat, jaké se nám tam sejdou zákony, jaké budou priority. Já určitě budu tuto prioritu tlačit za ministerstvo financí, ale máme tam i další kolegové, musíme se na těch věcech domlouvat.

Co se týče opozice, jsem nejednala, i když průběžně o tom zákoně jsem hovořila i na půdě poslanecké sněmovny. Ale právě proto plánujeme v září ten seminář, kde přijdou nejen úředníci ministerstva financí, já samozřejmě, kde přijdou zástupci CERGE – to znamená Akademie věd – kteří nám pomáhali vlastně s těmi různými propočty a analýzami, a kde pozveme i zástupce opozice. Pozvu vlastně každého, kdo bude mít zájem přijít.

Takže to tam vlastně bude velká šance debatovat mimo rámec poslanecké sněmovny, protože je to podle mě důležitý zákon a ať si ty věci tam řekneme i neformálně, takže každý dostane šanci tam přijít.

Já věřím, že ten zájem bude, ne jako když jsem stejnou šanci dala ve sněmovně k zákonu o rozpočtové odpovědnosti a přišli tam, myslím, že z opozice jeden nebo dva lidé. Takže věřím, že o toto bude zájem větší.

>> A pak prosím ještě jeden dotaz, který se taky týká státního rozpočtu pro příští rok. Podle informací Radiožurnálu dostane Správa železnic o 7 miliard méně, než požadoval pan ministr dopravy. Eh, můžete vyloučit, že by Správa železnic musela třeba zastavovat nějaké projekty, které jsou zatím rozjeté, připravené?

>> Nevím, odkud čerpáte tyto informace. My budeme o rozpočtu informovat. Budu informovat 31., buď na tiskovce tady po vládě, nebo prostě nějakým způsobem, protože v 31. musím poslat na vládu, takže já v tuto chvíli nebudu předjímat žádnou kapitolu.

Děkuji.

>> Jinak já bych chtěl ještě – protože jsem tu dopravu dělal – vždycky, když se připravoval rozpočet, tak Správa železnic obvykle měly vyšší požadavky, než jaká byla realita.

To, že někdo něco požaduje, ještě neznamená, že to definitivně je schopen utratit, protože i oni se tam vytváří určitou rezervu. A v každém případě rozpočet na dopravu, tak jak bylo mnohokrát řečeno, bude vyšší, než byl ten poslední.

Beze sporu.

>> Tak a vzhledem k tomu programu, o kterém jsme tady mluvili v poslední době, Denník N.

>> Markéta Bouvínová, Denník N.

Já se chci ještě zeptat rovněž k rozpočtu, respektive k trajektorii výdajů na obranu. Když tady není pan premiér, tak asi na paní ministryni, možná i na pana prvního vicepremiéra. Protože chápali to správně, tak nyní vzniká koncepce výstavby armády České republiky.

S tím, že je jasné, že tedy v návrhu rozpočtu budou ty následující dva roky po tom samotném návrhu rozpočtu. Nicméně chápali to správně, tak ministerstvo obrany podle našich zdrojů k tomu potřebuje skutečně stanovenou nějakou trajektorii růstu výdajů na obranu.

Protože vlastně ta koncepce se vztahuje až k roku 2040. My tady máme nějaký závazek pro rok 2035 a vlastně nikdo teď netuší, jak by ty výdaje na obranu měly nějak růst, protože vláda Petra Fialy se zavázala, že to budou 0,2 % ročně.

Tehdy vlastně Andrej Babiš jako opoziční politik nám ve sněmovně potvrdil, že jemu to vlastně nevadí, kdyby to do roku 2030 tak rostlo.