MAINSTREAMOVÝ DETOX

12:32

PONDĚLÍ 24.SRPNA24.SRPEN 2026

Tisková konference na Ministerstvu financí po ukončených jednáních o rozpočtu

ANO Bude Líp

Tisková konference na Ministerstvu financí po ukončených jednáních o rozpočtu

Přepis videa

Zobrazit / skrýt přepis

Tak to nebyl vtip s těmi třemi hodinami. Alespoň už Boris, už Aleš.

Už je přes hodinu pryč.

On je tady zase teď.

Jo.

Říkal, jako tam.

No, ale nebude s ním.

No, ale nebude každý.

Jo, by přijel, ne?

Tak jedna, jedna, to až potom zase další kloci.

Takže teďka nebude, já jsem člověk a zrovna o dva rádi vědí, že jo.

Hele, ne, klepo to moc ne.

Dobrý den.

Trošku vám to posunu.

Tak dobrý den, dámy a pánové. Omlouvám se, že jste tak dlouho čekali, ale musela jsem trošku to všechno střebat a trochu si to projít, ale samozřejmě teď kolegové, zejména pan vrchní ředitel TIL, intenzivně počítají a dávají všechny věci dohromady a budeme pokračovat spolu, jakmile za chvíli tady skončím.

No, abych to nějakým způsobem zarámovala, my jsme, vy jste tady slyšeli celou řadu informací, tak jak kolegové odcházeli, takže jste určitě vědomi, že jsme tady během těch debat s ministerskými kolegy, zejména se snažili v tom jednání zohlednit priority naší vlády.

To znamená, bude pokračovat osvobození od OZE pro domácnosti firmy, které citelně snížilo ceny na složenkách a snižuje inflaci, protože nechceme nechat utrnout cenu energií ze řetězu, tak jak se to stalo za minulé vlády.

Také víte, že jsme se domluvili na výrazné injekci do zdravotnictví. To už předcházelo jednání vlastně od rozpočtu, kdy protože se musel projednat zákon o veřejném zdravotním pojištění. Ale samozřejmě včera jsme jednali i za účasti premiéra, jednali jsme i o řadě investičních věcí do fakultních nemocnic, co by mělo zlepšit financování zdravotnictví.

Takže to jsou věci, které víte.

2 % na obranu přímo do kapitoly. To je taky jasný fakt, pro nás nepřekročitelný.

A chtěla bych zdůraznit, protože jsem zaznamenala dnes nějaké kritické připomínky, tak já bych chtěla zdůraznit, že to tady nikdy nebylo. Takže vnitřní a vnější bezpečnost zajištěna.

Máme také dohodu s ministrem práce a sociálních věcí na objemu doplatu. Chystáme se, to znamená, jak tedy pro pracovníky od sociálu přes policisty, vojáky, hasiče, učitele až po špatně placené úředníky za přepážkami. Chystáme se k narovnání, k docela velkému zásahu a k narovnání tarifů pod minimální nebo zaručenou mzdou a v pondělí budeme jednat jednak o minimální mzdě, ale budeme jednat i právě o objemu platů a i o těchto změnách v platové oblasti, které chceme projednat i s odboráři.

Ten správný čas, protože dřív samozřejmě, pokud nemáte kontury rozpočtu, tak se těžko o těch věcech jedná, ale chci ubezpečit, že to bude citelné zvýšení, protože si myslím, že mají za sebou tito zaměstnanci státu nelehké období zabývané vlády.

Co se týče starobních důchodů, tak tam čekáme na vlastně konečné číslo zákonné valorizace, které budeme mít někdy začátkem září. Já samozřejmě s objemem v této kapitole počítám.

Počítám i s tím, že se starobní důchody seniorům po dosažení, tak jak schválila naše vláda, po dosažení věku 80 let, automaticky se budou zvýšovat o 500 Kč. Při každém dalším pětiletém životním jubileu o dalších 500 Kč, což jsou peníze, které jsou v kapitole zajištěny.

Řešili jsme také samozřejmě víc policistů nebo hasičů, víc peněz na dobrovolné hasiče. Řešili jsme sucho a to jak na úrovni ministerstva zemědělství, tak ministerstva životního prostředí.

S těmito kapitolami jsme řešili spoustu dalších věcí, ale toto jsou asi ty nejzásadnější věci, o kterých již víte, o kterých jste slyšeli.

MMR, výstavba dostupného nájemního bydlení. Podařilo se alokovat peníze, které tím pádem bude tam prostě zabezpečena dostatečná alokace.

Co mě potěšilo, tak většina rezortů, neříkám, že všichni, ale většina rezortů přišla s konkrétními návrhy na úspory, to znamená s konkrétními návrhy i třeba na různé změny na výdajové straně. Budeme o nich jednat, protože nás stejně čeká určitá situace, kde budeme muset hledat úspory, ale také spoléháme na to, že zafungují naše opatření.

Je logické a nebudu to zastírat, že jsem nemohla vyhovět všem požadavkům a že určitě někteří kolegové nebyli spokojení, někteří více, někteří méně. To je logické, protože požadavky vždycky bývají velmi, velmi vysoké.

I když my jsme už měli takové předjednání v červnu, když jsme rozepisovali jako ministerstvo financí první návrh rozpočtu, tak jsem se s každým kolegou sešla a už jsme si prostě jaksi vykolíkovávali to hřiště, ve kterém se pohybujeme a to je jasné.

Já vysvětluji ministrům, že máme nějaká pravidla, fiskální strukturální plán, který Evropská komise za plť pánbu doporučila radě a bude to na radě Ecofin začátkem října ke schválení. Vyjednávali jsme ho od jara, protože nám tady zůstal takový dárek v podobě od bývalé vlády v podobě naprosto neakceptovatelného fiskálně strukturálního plánu.

To znamená, že se musíme vejít do těchto mantinelů.

Počítá se tam s deficitem veřejných financí 2,8 % vlastně pro rok 2027 a pak s postupným snižováním. Takže to je jakási naprosto nepřekročitelná hranice, ve které se musíme pohybovat.

A proto také příští týden v úterý udělá naše koalice všechno proto, abychom přehlasovali prezidentské veto, protože jenom pro vaši informaci, kdyby zůstal zákon v tom původním znění, což se nestane. My samozřejmě přehlasujeme prezidentské veto.

Naše koalice, kdyby zůstal v původním znění, tak by platila, přesto, že máme skoro schválený fiskální strukturální plán nebo respektive doporučený Evropskou komisí, tak podle evropských pravidel platí vždy ta přísnější úprava a to je ta stávající.

To znamená, ta stávající úprava národní počítá se schodkem pro příští rok 150 miliard, což je neakceptovatelné, neživotaschopné, absolutně nemožné, což mě mrzí, že panu prezidentovi nikdo nevysvětlil.

Takže dnes možná ještě zarámuju tuto debatu do informace, kterou jsme zveřejnili ve 14 hodin jako ministerstvo financí a to je srpnová makroekonomická predikce.

Musím říct, že česká ekonomika navzdory ozbrojenému konfliktu na Blízkém východě vykazuje relativní odolnost. V roce 2026 by hospodářský růst mohl dosáhnout 1,9 %. V roce 2027 by se ta dynamika měla zvýšit na 2,4 %.

Máte tam samozřejmě v té predikci i veškerá čísla, která jsou důležitá, ať už je to růst HDP, ať už je to inflace, objem mezd a platů a tak dále.

To znamená, že samozřejmě predikce je zatížena určitými riziky, protože konflikt na Blízkém východě zatím ještě neustává, ale prostě věříme, že dojde k jeho ukončení a to by samozřejmě mělo další pozitivní vliv.

Asi bych měla ještě upozornit, že průměrná míra inflace by v roce 2026 měla dosáhnout 2,2 %. V roce 2027 potom odhadujeme, zejména v důsledku konfliktu a možného předpokládaného zdražení cen elektřiny a plynu, na 2,7 %.

Nicméně pořád nám vlastně díky chybějícím zaměstnancům na trhu práce, tak nám v řadě odvětví přetrvává nedostatek pracovníků a tím také samozřejmě predikujeme růst objemu mezd a platů.

Možná, že bych měla ještě upozornit, že predikujeme, že v roce 2026 by měl skončit hospodaření sektoru vládních institucí deficitem 2,7 % a celkové zadlužení veřejných financí by mělo zrůst na 45,8 %.

To jsou asi ta základní čísla, která máte k dispozici v makroekonomické predikci a máte je shrnuty i v naší tiskové zprávě.

Česká televize. Vaše Česká televize.

Od paní ministry, já bych měl tři velmi jednoduché základní dotazy.

První – jestli byste tedy dnes mohla vyčíslit, kolik je těch 2,8 % HDP vlastně deficit veřejných financí, když už znáte novou makroekonomickou prognózu. Také si nám můžete prozvedit schodek státního rozpočtu podle nové makroekonomické prognózy, na kterou jste vlastně dodnes čekala. To je první otázka. Druhá – nebo můžeme postupně?

Tak já myslím, že máte nominální HDP. Když si z toho vezmete 3 %, tak vám vychází nějaká částka kolem 286 miliard, ale samozřejmě musíte k tomu započít přebytky municipalit. To znamená, to je další informace. A pak máme v rámci evropských předpisů, máme vlastně pracujeme ještě takzvanou únikovou doložkou Kofok. Přesné číslo vám neřeknu. Na tom čísle pracují ministerští úředníci. To znamená, ale toto je struktura výpočtu a nějaké rozměří tady, ale spíše když už neznáš makroekonomickou prognózu nějaké dejme tomu na desítky miliard.

Tak já vám rozměří řeknu – pod 400 miliardami se bude pohybovat, schodek bude vyšší než v roce 2026. A to je zatím jediné, co chci říct. Děkuji.

Těch 350, 370.

Ne, nebudu to upřesňovat. Upřesníme to, až se dohodneme na rozpočtu.

Druhá otázka byla k tomu ještě k té prognóze. Opozice vážně znovu kritizovala, že ačkoli ekonomika vzroste v příštím roce o více než 2 %, tak není důvod podle ní, aby deficit státního rozpočtu vzrostl a deficit veřejných financí. Tak jak byste se vlastně vypořádala s touto myšlenkou? Inflace má zůstat nízká, nezaměstnanost bude nízká, dohůst ekonomiky, tak proč má růst?

Tak opozice především by se měla konečně podívat pravdě do očí a podívat se, v jakém stavu nechala veřejné finance, jakým způsobem vzrostlo zadlužení, jaké tady na nás připravila pasti.

Já mám za sebou hodiny a hodiny jednání s rezortními kolegy. Podrobně jsme rozebírali, s některými jsem se sešla opakovaně, s některými se ještě sejdu, protože jsem si chtěla, aby mi doložily prostě některé věci, rozpady třeba investičních akcí. Včera jsme trávili s panem premiérem docela dlouhý čas s ministerstvem zdravotnictví, abychom prověřili ty požadavky na daný fiskální rok, protože máte nějaký požadavek, ale pak je třeba na investiční akci a pak najednou zjistíte, že reálně nemáte šanci ty peníze utratit a pak vám zůstávají v nespotřebovaných výdajích a mohly by sloužit někde jinde.

Takže skutečně to nebyly žádné PR akce, jak říkával můj předchůdce, to byla tvrdá práce, tvrdá práce nad jednotlivými položkami. Takže já mám po těch hodinách, poměrně jasný přehled o těch jednotlivých kapitolách. A tak jak nechala ta bývalá vláda, musíte říci, že hodně ty kapitoly podfinancované, a teď já samozřejmě jsem si vědoma toho, že nelze – a roky pracuji ve veřejném sektoru, takže to dobře znám – že nelze uspokojit veškeré nároky. A když někomu řeknete „řekni si, co chceš", tak samozřejmě si řekne i to, co momentálně nepotřebuje, ale já docela se v tomhle orientuju dobře.

Kolegové se chovali velmi konstruktivně. Musíme všechny pochválit. Slušně, konstruktivně. Bylo to vyjednávání bez vůbec žádných emocí, vůbec žádného politikaření. Vůbec to mezi námi není. To si strašně vážím. A bylo to jednání nad čísly, nad potřebami, nad zřením, protože jedna věc je to, že někdo požaduje peníze, druhá věc je, zda je reálně utratí v tom daném fiskálním roce. To znamená, zda je třeba ta investice v té fázi, tak aby utratili třeba 200 milionů nebo 350 nebo 150. To jsou prostě takové detaily, do kterých musíte jít a bavit se o každých 100 milionech.

O každých 100 milionech? O každých 35.

Například dneska s panem ministrem Plagou, když jsme řešili prostě určité typy programu. To jsem si jenom na to vzpomněla, že to je čerstvé. To znamená, že kritika opozice je prostě úplně – co má dělat ta opozice? Dělá kritiku pro kritiku.

Každý ten rezort je podfinancovaný. Každý ten rezort jsme museli zreálnit. Samozřejmě na řadu věcí dát nemohu. A protože ty peníze tam nejsou, musí si ta vláda říct – a já věřím, že znám priority naší vlády, kde jsou ty priority.

No, ale pak máte samozřejmě celou řadu mandatorních výdajů. To znamená, opozice tady v podstatě nic nepředvedla. Sfalšované schodky, sfalšovaný rozpočet, který my teď zreálňujeme. Oni neměli nikdy ve výsledku reálný rozpočet, tak jak ho předkládali. Takže mě jejich kritika úplně nechává klidnou, protože my jsme zodpovědní za to zařízení tohoto státu a za to, že prostě nastavíme ta pravidla tak, aby to fungovalo.

Poslední dlouhá otázka. Kolik jste tedy oproti ministrům oproti té verzi, kterou neznáme z konce června, kolik jste jim tedy přislíbila? Kolik ty tři dny jednání? O kolik vlastně? Jestli nám aspoň řády?

Teď to počítá pan vrchní ředitel Tyl, což je vlastně hlavní vrchní ředitel přes rozpočet. Určitě se nebavíme o jednotkách miliard, bavíme se o větších částkách. Pokud chcete srovnání k tomu černu, tak to je těžko srovnatelné, protože samozřejmě kolegové přišli s různými nadpožadavky. Já jsem musela zabezpečit mandatorní výdaje, musela jsem zabezpečit investiční výdaje. Budeme ještě, protože jsem chtěla nějaký rozpad některých položek, tak budu ještě mít nějaké krátké pracovní jednání. Uvidíme, jestli dneska nebo zítra s panem ministrem dopravy, ale jsme aspoň na částce vyšší, než bylo v loňském roce. To určitě.

Samozřejmě budeme tam mít výpadek evropských zdrojů, protože peníze jsou vyčerpány a nové začnou až v novém programovacím období, to znamená od roku 2028. Ale to jsou takové technické detaily. Takže to byla ta cesta, kterou jsem se dala.

Bezpečnost, obrana. Tak obrana – si vezměte, že ta 2 %, tak jsme v kapitole na nějakých 191 miliard. To není žádná zanedbatelná částka. Školství, kde nechala tato vláda zase – musíte říci – hodně nastavený prostě školský zákon, kde se prostě musí dorovnat prostě určité postavení těch nepedagogů a tak dále. Vůbec na to nebyly nechané peníze, takže jsme to dopočítávali. To také jsou jednotky miliard.

Ale jsou položky, které jsou ještě k nějakému rozhodnutí pravděpodobně na vládě, kde se musíme pobavit, kde jsme se nedohodli. Nedohodli – možná je to příliš striktní slovo – kde prostě se musíme pobavit i o nějakém principu.

Například teď jsme měli jednání s národní sportovní agenturou. Jsem ráda, že na části byla mezi námi naprosto shoda – posílení programu „Můj klub" a tyto věci – ale pak samozřejmě si musíme říct, jakou cestou se vydat v oblasti investic, protože jsou k tomu různé přístupy.

Pan ministr to má velmi dobře zpracované, ale já si prostě myslím, že ta koncepce a to vynaložení těch peněz bychom měli třeba i řešit na úrovni pana premiéra.

Takže je tam celá řada ještě věcí otevřených.

Například když bych vám měla dát příklad, to jsou posílení IT. Protože já chci, aby pan náměstek Lučka, náměstek vlastně a jakýsi zmocněnec za IT, aby to posuzoval, protože on je expert, aby to posoudil za ty položky těch některých rezortů, které opravdu mají velké navýšení. Já se necítím být kompetentní k tomu, jestli se má někde dát miliarda nebo půl miliardy na projekty IT.

Takže já tady jsem ho dneska požádala, aby – protože ty nároky jsou také poměrně velké a určitě to někde oprávněné je, někde je to třeba přemrštěné – to si musíme říct a potřebujeme na to i posouzení experta.

Takže to jsou ještě věci, které jsou nějaké, bych řekla, k diskuzi.

Dneska jste říkala, že většina rezortů přišla s těmi návrhy.

Jestli byste mohla říct, které rezorty vlastně měly největší opatření?

Tak já nechci tady nikoho stavět na nějakou bednu vítězů nebo poražených. Neříkám, že všichni, ale přišli s různými podněty. Třeba na výdajové straně, které jsou buď přímo realizovatelné, dejme tomu bez zákona, některé je potřeba řešit ze zákona.

Je to celá řada věcí, které jsou ještě k diskuzi v rámci třeba i koalice nebo v rámci naší vlády, takže nechtěla bych je specifikovat. Byly to úspory určitě zajímavé a my budeme muset i na té výdajové straně prostě do těch věcí sáhnout, protože budeme muset nějakým způsobem nastavit určitou trajektorii snižování výdajů a ta prostě mnohde bez zákonné úpravy nepůjde.

Takže ono těch věcí bylo víc. Některé potřebují legislativu, některé ne, ale jsou k další diskuzi.

Vy jste také říkala, že jste nemohla vyhovět všem těm požadavkům. Tak u kterého rezortu například byly ty požadavky největší a tam jste právě nemohla?

Největší je těžko říct, protože největší kapitola je Ministerstvo práce a sociálních věcí, takže logicky tam jde obrovský balík peněz, ale není moc o čem diskutovat, když je to prostě převážně mandatorní výdaje. Samozřejmě tam je také k diskuzi IT.

Debatovali jsme tam o sociálních službách, což bych řekla, že je docela takový evergreen, který já jsem byla úplně překvapená. Když jsem končila jako ministryně financí, tak se vlastně dotace do sociálních služeb pohybovaly někde přes 20 miliard. Pokud si dobře vzpomínám, jsme to vždycky tady debatovali s bývalou ministryní. Bývaly to velké spory a dneska jsme přes 30 miliard, což je prostě neuvěřitelné.

Hodně jsem debatovala a to možná by bylo na tu odpověď na tu vaši otázku.

My máme monitor nový na ministerstvu financí, kde si jsem si nechala vyjet za všechny rezorty peníze, které jdou do neziskových organizací. Skutečně to je překvapivé.

Apelovala jsem na ministry, aby si to prošli. Já vůbec nechci zpochybňovat, že je to ve vešině případů relevantní. Protože třeba MPSV, které má největší objem asi 7,6 miliardy – to bylo pro mě opravdu naprosto překvapivé číslo – tak většina těch nezisků se týká sociálních věcí a těch charitativních služeb a bez sporu vyjde pro stát ekonomicky lépe, když to dělá ten nezis než by to dělal státní aparát.

Nicméně jsem apelovala na jeden rezort za druhým. Zase to prochází zda, protože jsem si třeba všimla, že některé – nebudu jmenovat, abych někoho nedehonestovala – že některé nadační organizace se objevují v několika rezortech a tak dále. Takže to jsem prostě řekla: jestli to má na starosti nějaký konkrétní člověk – protože jsem se třeba dozvěděla, že na některém rezortu to dělá několik lidí – což nemůže dát ten ucelený obrázek a jsou to obrovské peníze.

Že nejvíc vlastně vydává těchto peněz Ministerstvo práce a sociálních věcí, čímž to nijak nechci dehonestovat.

Další v řadě je Ministerstvo školství, pak Národní sportovní agentura. Ta samozřejmě – to je ta její dotační politika pro sportovní menší akce – ale je nutné s tím pracovat, je nutné prostě tyto věci procházet, protože je to obrovské množství peněz, za kterými bysme si měli stát. A je to práce těch ministrů. Víte, že i pan premiér na to velmi dbá, aby se prostě starali o věci nákladové, což jsou v řeši provozní výdaje.

Já jsem hodně apelovala na provozní výdaje, kde se snažím vždycky – hádat není správné slovo – debatovat. Debatovali jsme se nehádali vůbec. Debatovat prostě o každé položce a chci to prostě vysvětlit. Chci vysvětlit, proč mají tato položka, na co jde. Dělala jsem to tak vždycky.

Taky vidíte, kolik hodin jsme tady strávili a ještě jsme neskončili.

A to je prostě – tak si myslím, že ta práce má vypadat – že máme problémy v hodně rezortech, že tam byly podfinancované, že se prostě nedávaly peníze na kyberbezpečnost tam, kde by měli, například na rezortu Ministerstva vnitra, policie a tak dále, co jsme dneska řešili s panem ministrem. Mám to čerstvě v hlavě, takže mě to uvízlo. Že jsou takovéto věci, které prostě jsou důležité, protože vidíte, že jsme obklopeni různými problémy a ta bezpečnost musí být pro nás klíčová.

Tak to jsou věci, které jsme debatovali a kde já jsem vůbec nezpochybňovala relevantnost těch požadavků. Ale prostě bez peněz to nejde.

To znamená, jestli se chcete někam posunout, investovat, zabezpečit tyto věci, tak bez peněz to nejde.

Ale zase ty peníze nelze dát na všechno, protože je jich jenom nějaký objem.

Nikdo z těch ministrů vlastně neměl konkrétní čísla toho rozpočtu na ten příští rok.

Tak když budou občané od vás chtít nějaká čísla právě, co se budou týkat rozpočtu, kde to bude?

Já budu naprosto striktně postupovat podle zákona.

To znamená, že mě teď čekají ještě nějaké dílčí pracovní schůzky. Počítám, že o víkendu se sejdu s panem premiérem. Ještě se budeme spolu, protože on je teď v zahraničí, takže budeme ladit určitě termín, abychom se spolu prostě sešli bez sporu.

Budou některé věci k rozhodnutí na vládě. To si ještě prostě musíme i s panem premiérem říct.

A já dodržím zákon v tom směru, že do konce srpna musím poslat rozpočet na vládu. To znamená vložit ho řádně do systému a bezesporu vydáme nějakou tiskovou zprávu nebo to okomentuji na briefingu.

Takže budu dodržovat zákon. Vláda potom na projednávání rozpočtu, na případné změny a úpravy má do konce září.

Měla bych to na český rozhlas.

Já bych ještě od toho letošního roku – když už teď tady máte tu světovou predikci – tak vejdete se do toho schváleného rozpočtu? Ročuje tam nějaké riziko, že by to mohlo být více lé?

Eh, já pevně věřím, že ano. My jsme ho nastavili poctivě. Víte, že jsem ještě v lednu – když jsme upravovali predikci, aby odpovídala příjmům, lepili jsme ty díry po fialové vládě. Takže já ten rozpočet si stojím za ním.

Trošku nám tam taková malá černá labuť přišla a to vlastně v podobě té krize v Hormuzském průlivu, takže jsme museli udělat opatření, za kterými si stojím. Beze sporu jsme pohlídali inflaci a to znamenalo samozřejmě mírný propad asi 3,7 miliardy na spotřební dani.

Nicméně teď kolegové na základě makroekonomické predikce počítají příjmy, které zítra zveřejníme a předložíme řádně v souladu se zákonem výboru pro rozpočtové prognózy.

A protože jsem s nimi o tom debatovala a nechala jsem se s tím seznámit, tak musím říct, že se příjmy vyvíjí velmi, bych řekla, příznivě, a mě to potěšilo.

Samozřejmě má na to především vliv objem mezd platů, ale i to, že ta ekonomika přes všechny problémy poměrně šlape.

Takže neříkám, že jsou to nějaké obrovské částky, ale příjmy se vyvíjí dobře.

Takže já jsem přesvědčena, když se nic nestane – nikdo nevíme a nepřejeme si žádnou další černou labuť – já jsem optimistka v tomhle směru. Nikdy jsem nebyla pesimistkou, takže jsem i nyní, a já jsem přesvědčena, že to dodržíme.

Se zeptala tady k tomu rozpočtu na příští rok, zda jste s ministry projednávala i některé ty investice, které by byly vlastně nad rámec toho stupně, jako jsou právě výdaje na obranu na ty 2 % nebo třeba podobně. Jestli už víte, jaký objem peněz by mohl být v těchto rámcích.

Neprojednávala, protože my se primárně držíme a budeme držet v intencích fiskálního strukturálního plánu, který Evropská komise pro Českou republiku doporučila Evropské radě ke schválení a bude to na prvním řádném Ecofinu, čili radě ministrů financí, který bude myslím první týden v říjnu. Teď je neformální v září, a tak já se toho budeme striktně držet, tak jak nám to bylo nastaveno. A tam je úniková doložka, která má přednost před těmi národními doložkami – takzvaná úniková doložka Kofok, neboli úniková doložka, která se počítá na výdaje na obranu, a tu se budeme naplňovat do roku 2028 a té se budeme zatím držet.

Ještě jednu otázku. Mimo rozpočet máte na vládě na programu doplňkové penzijní vytváření, tak jenom jestli – lepší penzijko.

Lepší penzijko. Penzijní – proč to potřeba.

No, to je moje velká srdeční záležitost. Takže vám děkuji za otázku. Lepší penzíko. Jednoduchá věc.

Za minulé vlády se stalo, že odešlo půl milionu lidí z takzvaného penzijního připojištění. My jsme se vlastně řešili tu situaci, my ji víme. Proč se tak stalo? No samozřejmě stalo se proto, že se znevýhodnilo penzijní připojištění. Víte, že jsme se obrátili na Ústavní soud. Stalo se tam spoustu věcí, které lidi odradily a hlavně ztratili důvěru. Když se prostě stát takhle chová, tak lidé ztratí důvěru.

No a my jsme ve spolupráci – a to si nesmírně vážím – s pány Nádvorníkem a Pertoldem, což jsou zaměstnanci Akademie věd, tak jsme s nimi spolupracovali na tom lepším penzíku.

Tam je samozřejmě těch úprav více. Když bych to měla shrnout, tak my se snažíme zatraktivnit lepší penzíko pro mladé lidi. Do 30 let tam bude možnost většího uplatnění odpočtu a příspěvku státního. Ten bude začínat už na 100 Kč pro ty mladé lidi. Bude tam možnost pro lidi do 36 let, aby si asi třetinu vybrali toho penzijního spoření, protože by si třeba potřebovali zajistit bydlení, a máme tam možnost vlastně takového jakoby strategického investování.

To znamená, bude nabídnuto občanům, kteří do toho vstoupí, aby se v těch, když jsou mladší, investovalo dynamičtěji a pak naopak v pozdějším věku konzervativně.

A hlavně – ta hlavní bomba – dramaticky snižujeme poplatky, naprosto dramaticky, protože bylo něco neuvěřitelného, jaké poplatky naši občané platili. Tady prostě, když jste si 35 let spořila, tak jste zaplatila nějakých asi 53 % nebo přes 50 % na poplacích. Takže to je něco neuvěřitelného.

Teď se to sníží na nějakých – já nevím – 16 % a ty poplatky snižujeme velmi. Takže když máte si spoření takové dlouholeté, tak si může ten, kdo spoří, odnést až o milion více.

Takže za mě to je velmi srdeční záležitost. Velmi jsem na to pyšná. Velmi děkuji kolegům z Akademie věd. Myslím si, byla jsem potěšená. Ono se to nestává ministerstvu financí tak často, že to zarezonovalo velmi pozitivně i ve veřejném prostoru. Zaujalo to, zvedá to zájem o podzimní penzijní připojištění. Lidé mě píší, kdy už to bude.

Takže já věřím, že na této šťastné vlně budeme plout dál. Věřím, že to projde ve sněmovně, že se nikdo nepodlehne žádným lobistickým tlakům a budeme společně napříč politickým spektrem bojovat za zájmy občanů naší země a zejména přitáhnou i mladé. Bude to zajímavé třeba pro vlastně spoření, které může začít už od miminka. Někdo prostě – prarodiče, rodiče a tak dále. Je to, myslím si, největší revoluční změna v této oblasti v novodobé historii naší země.

Určitě.

Dobrý den, Tereza Krocá. Mě by ještě krátce zajímaly ty lidi na obrazu. Už jste to zmínila. Prezident Petr Pavel dnes řekl, že ty 2,5 % přijdou nedostatečná a že by potom s vámi na vládě jednat. Zajímalo mě, jaký na to máte vy názor a jestli přece jenom tam není ještě nějaká ta možnost nebo jestli už.

Víte, paní redaktorko, 2 % jsou nepřekročitelné, protože jsme se k nim zavázali i v legislativě, pro kterou hlasovalo hnutí ANO. My jsme to opakovaně sdělovali, ale nominálně si to jenom zopakuju – nevím, jestli jste to zaslechla – 2 % jsou 191 miliard jen v této kapitole, v kapitole ministerstva obrany. Tam má také nějakou absorpční kapacitu.

Ale pan prezident, když to v těch médiích kritizoval – já jsem si to stokrát přečetla, než jsem za vámi šla na briefing – tak také dodal něco v tom smyslu, možná když to nebudu říkat přesně, tak mě to odpusťte, něco v tom smyslu, že je také důležité, na co se ty peníze utratí. A to bych chtěla potrhnout.

Je důležité to, že budeme pokračovat v tom, jak říká pan ministr Zuzka, v rekrutaci. Že budeme nabírat další vojáky, že zatraktivňujeme, že samozřejmě i tam budou se zvyšovat platy všude napříč veřejným sektorem. Že se zaměřujeme na skutečné potřeby armády, které má, že pan ministr připravuje a má ve vysokém stupni zpracovanosti novou koncepci armády.

O tom to je, ne, že tady budeme utrácet jen za věci, které bychom naplnili, a stejně to ta bývalá vláda nikdy naplnila podle posledních čísel. Abychom tady kupovali letadla, platili zálohové faktury – prostě musí to dávat smysl.

Ta armáda si zaslouží a potřebuje být bojeschopná. I když si všichni přejeme mír, potřebujeme armádu i v dobách míru. A hlavně, abychom se zaměřili na její potřeby a na naše úkoly v NATO. Na to, že jsme pro případ, nedejbože, nějakého konfliktu, tranzitní zemí.

To znamená, musíme se zaměřit na to, abychom tady měli zpevněné silnice, mosty, abychom tady měli lékařské zázemí, abychom tady měli dostatečně zásobené státní hmotné rezervy a tak dále.

To znamená, to je všechno důležité.

Ještě bych vám možná to doplnila, že jsem včera poměrně dlouho s panem ministrem Zunou debatovala i otázku těch dalších výdajů z jiných kapitol.

Znova opakuji, 2 % jsou v kapitole ministerstva obrany a je to historicky poprvé, co budeme tam mít 2 % v této kapitole.

A ty další kapitoly jsme se o tom bavili a v souladu s metodikou, která byla, víte, že byla nedávno aktualizována, tak skutečně striktně to tam takto dáváme, tak jak to té metodice odpovídá a budeme to takto prostě dodržovat, protože to je jediná správná cesta.