Současné války - příčiny a následky. Jana Ridvanová, Erik Best, Jaroslav Štefec, Michal Svatoš

A jak jsem říkala, že příčovy mají svoje tradiční moderátory, no tak tím moderátorem, který tady dnes samozřejmě nesmí chybět, je Standa Novotný, kterého tady vítám.

Přivítejte ho taky potleskem.

No a teď prosím jeho hosty, jeho panelisty, aby, pokud tady někde mezi námi jsou, se dostavili na pódium.

Máme tady Erika Besta, toho také vítám. Přivítejte ho se mnou.

Jarda Štefec.

Tak a někde nám tady pobíhá pan Svatoš. Pan Svatoš je tady od rána. Viděla jsem ho už několikrát, ale zrovna teď, když ho potřebujeme, vidět. A už je tady. Tak prosím přivítejte se mnou Michala Svatoše.

A do čtvrtice máme dámu, tak jak jsme měli v prvním panelu, a to je paní Jana Rydvanová.

Téma je třeskuté příčiny a následky aktuálních válečných konfliktů.

Tak ještě počkáme na organizační úpravy na pódiu, aby se všichni panelisté cítili dobře a byli na těch místech, na kterých být mají.

Já využiju tu chvilku a upozorním na stánky organizací, které tady máme rozprostřené po zahradě a nemůžu vynechat náš stánek Spolku Svatopluk. Určitě se na něj běžte podívat.

A protože vím, že je tady spoustu našich členů, tak vítám Svatoplukovce. Doufám, že jich je tady hodně. Já jsem jich tady viděla, slyším. Jo, děkuju, taky zdravím.

Tak a už jsme nachystáni. Výborně.

Tak já předávám slovo. Hodinu a půl je pódium vaše. Tak ať se vám líbí druhý panel. Pojďte nám pomoc nahonut.

Takže po roce zpátky na Příčovách, 26, bezva.

Vidím tam tu velkou vlajku. Velkou vlajku. Ještě se na ní podívejte. To je naše vlajka. Nemyslím si, že na budově poslanecké sněmovny by měla třeba být nějaká jiná cizí vlajka. Bohužel ještě tam jedna vlaje. O tom bychom mohli potom diskutovat. Už tam ukrajinská není, ale ještě jedna tam je.

Bylo by dobré si ještě jednou připomenout, jakou máme vlajku. Tak to je jedna věc.

Přátelé, no, my jsme se tady sešli nad tématem, které samozřejmě je velmi složité, velmi dlouho bychom nad ní mohli bádat. To znamená, že příčiny a následky aktuálních válečných konfliktů bychom mohli rozebírat ze všech možných úhlů pohledu. Ale nicméně musíme si uvědomit, že je to klíčové téma. Je to klíčové téma – jestli vůbec budeme ještě žít. Jestli přežijeme jako národ, jestli přežijeme jako svět lidstva.

No a pro tento účel, a bude to možná pro někoho i třeba kontroverzní, se budeme dnes tady prezentovat různými názory a úhly pohledu.

Vystoupí Michal Svatoš, vojenský analytik, jenž v posledních letech rozebírá zejména americkou-ruský konflikt na Ukrajině. Jiný konflikt to není, prosím. Komentuje frontu této války a perspektivy války, která silně proměňuje tvář současného, hlavně budoucího světa.

Jaroslav Štefec, vojenský analytik a bývalý ředitel Národního úřadu pro vyzbrojování, kdy si rozkrýval na ministerstvu obrany podivné zbrojní zakázky a musel odejít. Také člověk, který se jako inženýr věnoval na vědecké úrovni raketové technice a specializoval se tedy na konstrukci, fungování a technologie spojené s raketovými systémy, což v době raketových válek představuje velmi praktickou věc a velmi praktickou zkušenost.

No a Jana Rydvanová – vystudovala mezinárodní vztahy a diplomacii na vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů v Praze. Pásmo Gazy a západní břeh Jordánu navštívila s delegací Evropské unie jako novinářka po operaci Lité Olovo v červnu 2009. Zabývá se Palestinou se vším všady, to znamená i se všemi těmi viny a složitostmi, které padají na hlavu Izraele. To možná někoho znepokojí, ale nicméně to, že absolvovala semináře se židovskou organizací v New Yorku Jewish Voice for Peace – židovský hlas za mír – jí velmi oprávněně proto, aby mohla objektivizovat situaci, která na Blízkém Východě dnes panuje.

Takže Jana Rydvanová.

No a samozřejmě náš velký přítel Čech, v podstatě už tak trošku amerického původu, český novinář, komentátor a vydavatel Erik Bes, který to jistě bude umět potom velmi umně, komplexně komentovat celé to, co se děje kolem těch aktuálních konfliktů.

Já si myslím, že ty nejdůležitější jsou a jsou docela spojeny pupeční šňůrou. Je to nepochybně tedy konflikt na Ukrajině a, jak říkám, je to americkou-ruský konflikt, nebo respektive konflikt oligarchie, která reprezentuje dnes kolektivní západ s Ruskem, s touhou prostě potom zmocnit se dalších surovin a zcela přeměnit svět pod jakousi jedinovládou.

Já si myslím, že o tom je třeba diskutovat z různých úhlů a potom je tady samozřejmě ten obrovský konflikt, který je velmi klíčový na Blízkém Východě. To čeho jsme byli v poslední době svědky, to znamená všech těch šílených operací, operací pod cizí vlajkou, ať už to byl Hamás, nebo ať už to bylo koneckonců to dnes zvednutí praporu islámského terorismu v Sýrii, který samozřejmě byl velmi kalkulován, nebo samotná válka proti Íránu. To jsou věci, které bychom měli se pokusit objektivně pochopit, abychom věděli, v jakém světě žijeme.

No a já teď předám samozřejmě slovo jednotlivým řečníkům a poprosím, aby první prolog promluvil náš Michal Svatoš, který v poslední době analyzuje velmi originálně a po své a myslím si, že zároveň má dobře odzdrojováno to, co se děje zejména na ukrajinské frontě. Bude chtít zaběhnout ještě do nějaké jiné fronty. Uvidíme. Je to na něm. Je to voják z povolání a tím pádem by měl být také v tomto smyslu jaksi dostatečně kvalifikován.

Takže Michale, prosím.

Na začátek – já už nejsem voják z povolání, to bývalo – tak aby někdo si nemyslel, že jsem snad z armády aktuálně. To by zas někdo mohl zneužívat.

Tak já vás všechny zdravím. Řada z vás mě zná. Tak já to tak zopakuju – protože poslední údaje, poslední věci z Ukrajiny hovoří o tom, že Ukrajina je těsně před rozpadem své existence.

Ukrajina se rozpadne, kapituluje, už je otázka pouze, zda to bude za dva měsíce, za půl roku nebo za rok. Už je to nezvratný proces.

Včera Rusové zahájili asi poslední fázi, technickou fázi operace, kterou provádí jakýkoliv stát, když si chce podrobit jakékoliv jiné území. V podstatě začali útočit za bílého dne na nákupní centra. V tom nákupním centru v Krivém Rohu bylo po útoku 20 mrtvých a 120 zraněných. To byly údaje asi ke třem hodinám ráno, když jsem šel spát.

Takový útok se provádí, když je třeba národ dorazit, tedy když je třeba ukrajinskému národu, ten kyjevský režim momentálně z ruské strany má vštěpováno do své genetické paměti doslova, že jakýkoliv pokus znovu spoutat válku proti Rusku bude stát děsivé oběti. To je velmi důležité.

Musíte si uvědomit, že Zbigniew Brzezinski v roce 2014 definoval jedinou možnou existenci Ukrajiny. Zbigniew Brzezinski byl velkým americkým jestřábem, později zemřel. A ta jediná možná existence Ukrajiny spočívala v tom, že nikdy nebude v Severoatlantické alianci. Za druhé nikdy nebude v Evropské unii. Za třetí nikdy nebude mít žádné zbraně, kromě zbraní na partyzánskou válku.

Začtvrté bude obchodovat na polovinu s Evropou, na polovinu s Ruskem, tedy se západem a s východem.

A za páté Evropská unie bude obchodovat s Ruskem na bázi toho, že bude brát ruské energie a dodávat Rusku technologické výrobky průmyslové.

Takto tento systém jediné možné existence Ukrajiny byl porušen Evropskou unií.

Když se podíváte do roku 2021, 2022, než to začalo, tak Putin v podstatě se pouze domáhal plnění doktríny Zbigniewa Brzezińskiego.

Evropská unie to smetla.

Vyprovokovala Kyjev k nesmyslné válce, ve které byla Ukrajina odsouzena k porážce.

Ta porážka byla z ruské strany velice sofistikovaná, velice důkladně propracovaná.

V současné době Rusko vstupuje do poslední fáze té operace, kdy má moderní trysková drony Banderol, které Ukrajina nedokáže sestřelit.

Nejde to technologie.

Technologicky Severoatlantická aliance zaostala.

Nemá drony schopné zlikvidovat dron nebo křídlatou raketu letící rychlostí 600 km a ta raketa je tak přesná, že zlikvidovala objekt 137 km za Kyjevem směrem na západ policejní říditelství.

Pokud máte zbraň, která vám zlikviduje cíl a budete ji vyrábět v tisících kusů měsíčně, tak si můžete představit, že vyřídíte 1000 policejních stanic za jeden měsíc.

Druhý měsíc vyřídíte 1000 městských úřadů.

Třetí měsíc 1000 skladů potravin.

To je konec.

Žádný stát nemůže vést válku veličiny Ukrajiny, pokud bude takto likvidován.

Navíc ten dron letí dvojnásobnou rychlostí oproti šáhídovi, takže už Ukrajina nestačí vyhlásit letecký poplach.

Může vyhlásit letecký poplach, aniž ví, do kterého místa ten dron zamíří.

Takže celá Ukrajina by měla být hodiny v nepráci, nemusí fungovat ekonomika, nebo to vyhlásí, ale lidi už nestihnou utéct.

Čili to je naprostá dominance.

Západ samozřejmě udělal svoji obvyklou chybu, Evropská unie zcela typickou.

Založili spoustu nových firem, které začaly vyvíjet stíhací drony a výsledkem je, že potom, co do toho nalili desítky miliard eur, možná stovku, mají drony, které jsou schopny sestřelovat drony šáhídy vrtulové.

Jenže Rusové už tyto drony nepoužívají a přecházejí na trysková drony.

Čili Evropská unie zase vymyslela, zaplatila nesmysl, vyházely se peníze, nic.

Trump, americký prezident, se bez důvodu Evropanům celý rok vysmíval, že mají Američané lepší drony, protože Američané myslí dopředu. Velké firmy myslí dopředu.

Lidé, kteří chtějí na válce zbohatnout, chtějí dodat hned a mít peníze hned.

To je výsledek té Ukrajiny.

Takže Ukrajina bude zlikvidována, rozdělena a ruský přístup k Ukrajině je následující: poté, co způsobili Rusku Ukrajinci tyto ztráty, protože Rusko také bude mít statisíce mrtvých.

Kolik? To se dozvíme za rok, za dva.

Poté, co způsobili Ukrajinci tyto ztráty ruskému národu, tak ruský národ už nikdy nepřipustí, aby z Ukrajiny hrozila hrozba.

Přesně tak jako Řím, když ve třetí punské válce Římané dobyli a porazili Kartágo, tak ho srovnali se zemí a 100 let uplynulo od té doby.

Myslím, že ho srovnali se zemí snad v roce 146 před naším letopočtem.

A teprve v roce 44 našeho letopočtu Gajus Julius Caesar povolil to město obnovit.

Proč to Římani udělali?

Odpověď je jednoduchá. Existoval pokus významného římského politika, Grachcha, který chtěl asi v roce 50 před naším letopočtem obnovit Kartágo a oni mu to zakázali. Chtěl obnovit Kartágo chudým Římanům a oni mu to zakázali. A v senátní debatě tenkrát zaznívalo: "Měl by příliš velkou moc."

Čili Římani srovnali se zemí Kartágo poté, co prodali všechny jeho obyvatele, aby tam už nevzniklo žádné nové Kartágo.

Protože to místo bylo tenkrát ve starověku natolik geniální, že když ho po 100 letech Caesar nechal obnovit, tak za dalších 50 let to už bylo druhé největší město v západním Římu, tedy v západní části Středomoří.

Čili takto Římani měli strach z punských válek, protože byly náročné, a když je vyhráli, proto už nepřipustili do té doby, než nezačali až ovládli celý prostor.

Víte, když zbourali Kartágo, tak Římané ovládali pouze Itálii, území, které dneska znáte jako Katalánsko a Tunisko, Sicílii, Itálii, čili malou část.

Ale když Gajus Julius Caesar nařídil obnovit Kartágo, tak už ovládali celé Středomoří včetně Egypta.

Už tam nebyl nikdo, kdo by se do toho prostoru mohl nastěhovat a využít jeho geografické polohy.

Čili Ukrajina představuje pro Rusko hrozbu.

Zbigniew Brzezinski si to velmi uvědomil, že Rusové budou reagovat na každý pokus postavit silnou Ukrajinu v Evropské unii a Rusové nepřipustí, aby taková Ukrajina byla a existovala.

Poměrně přesně to teďko definoval Andy Barham, nový britský premiér, který slíbil, že Velká Británie bude s Ukrajinou na věčné časy, úplně stejně jako byla za premiéru Borise Johnsona, Liza Truss, Rishi Sunaka či Keira Starmera.

A to znamená, jaká byla ta podpora Velké Británie Ukrajině?

Pouze tak velká, jak Rusko dovolilo.

Kdykoliv Velká Británie dodala raket víc a Ukrajinci je vystřelili, tak Rusko zahrozilo a Velká Británie přestala dodávat.

Britové dodávají jenom tolik zbraní, aby to vypadalo, že Ukrajinu podporují, aby na tom jejich zbrojovky vydělávali, ale zároveň aby tím nikdy neohrozili Rusko.

To je evropská politika.

A taková politika povede pouze k tomu, že Ukrajinci zemřou a ještě jich zemře několik desítek tisíc.

Ukrajinci zemřou a samozřejmě ruské generalitě, která vede válku proti Ukrajincům, to vyhovuje.

Proto se stáhli na Donbasu na Surovikinovu linii v roce 2022, protože potřebovali všechny ukrajinské vlastence, banderovce, který se přihlásili dobrovolně k obraně Ukrajiny, tak je potřebovali postřílet, zlikvidovat.

Je jedno, jestli postřílíte kulometem, dronem, zabijete bombou, dělem nebo čímkoliv jiným.

Musíte ho zlikvidovat, protože když ho zlikvidujete, tak už se proti vám nikdy nepostaví.

Už nebude škodit ani jako partyzán.

Partyzánské zbraně, to byla jediná možná způsob obrany Ukrajiny.

Ale k tomu potřebujete partyzány, bandyovce nebo teroristy.

Je jedno, jak to nazvete. To je technické.

Dneska Rusové je vystříleli.

Za čtyři, pět let je vystříleli.

Řada lidí přemýšlí, proč to Rusové neudělali dřív.

Protože by to jim nedosáhlo požadovaného efektu.

Kdyby v roce 2022 nebo 2023 zmobilizovali a obsadili celou Ukrajinu, což by technicky mohli, tak mají problém, že ti vojáci by čelili teroristické partyzánské válce.

A to je velmi nepříjemný způsob války, kterou můžete potlačit pouze nějakými koncentračními tábory.

To je politicky nepřijatelné.

Naopak, když je necháte, aby na vás útočili, aby s vámi bojovali, tak když máte více děl, více dronů, více raket, více bomb, tak jich více postřílíte a těch zbývajících je méně.

To je matematika.

Když se lidé přemýšlí a nadávají, že Putin je neschopný, proč v roce 2022 nezablokoval oderské přístavy, protože by Ukrajinci nemohli dodávat obilí.

Odpověď je jednoduchá.

Kdyby je v roce 22 zablokoval, tak Severoatlantická aliance, Evropská unie vybuduje nové dálnice a cesty na Ukrajinu a bude ji zásobovat železnicí novou až novějšíma kamiony.

Jenže když jim je nechal volný, tak je nevybudovali, protože je to drahé.

No a teďko nejsou, takže teďko je málo přechodů, ale Rusové na rozdíl od roku 22 už mají rakety a drony, které jsou schopny tyto přechody zablokovat.

Takže Rusové můžou uškrtit celou Ukrajinu.

Jenom abyste si to představili, ukrajští analytici odhadují, že budou obrovské problémy se zásobováním kyjevské aglomerace potravinami, protože všechny 60 až 70% potravin do kyjevské aglomerace nebo i do těch velkých aglomerací rozdělují velké řetězce.

A když vypálíte sklady velkých řetězců, což Putin teďko s Gasovem dělají ve velkém, tak zničíte zásobování.

Pokud byste válčili, pokud by Česká republika byla vystavena nějaké válce, tak je velmi jednoduché vypálit sklady okolo Prahy, Modletice, všichni okolo toho jezdíte, všechny ty sklady a okolo Olomouce, tam jsou druhý sklady a rázem nastane pro Pražďáky problém.

Nejsou malé sklady, není malá distribuce, není dostatek řidičů dodávek, aby zásobovali malé prodejny.

Čili lidi budou mít hlad.

A v Kyjevě jsou normálně prázdné regály.

Ale co to znamená teď?

Místo několika kamionů a dodávek to budete muset dodávat tisícovkou kamionů, tisícovkami dodávek.

Ale to znamená, že budete potřebovat další lidi, řidiče, že to je všechno drahé.

Čili moderní válka se vede řadou moderních způsobů, které jsou pro lidi značně nepochopitelné, ale sleduje jeden a ten samý cíl od samého počátku.

Putin v roce 2021 řekl to, co kdysi Zeman asi šest měsíců předtím nazval finlandizací Ukrajiny, což byl jediný možný způsob existence Ukrajiny.

Evropská unie přesvědčila Ukrajince, že je třeba válčit s Rusy, tak to odmítli.

Rusko vrazilo na Ukrajinu a tady máte výsledek.

Až se spočítají stovky tisíc mrtvých, tak na konci bude totálně zničená Ukrajina zadlužená evropským bankám se zničeným průmyslem se spoustou mrtvých a ta Ukrajina bude plně podsíce na Rusku.

Rusové jsou dneska v tak výhodné pozici, že Ukrajině buď letos na podzim, nebo příštího roku na jaře nebo příští rok na podzim nadiktují bezpodmínečnou kapitulaci, stejně jako ji nadiktovali hitlerovskému Německu v roce 45.

Takže Ukrajina bude donucena k bezpodmínečné kapitulaci, i když to bude trošku jinak.

Budou tam nějaké kapitulace, v podstatě to bude bezpodmínečná kapitulace pro Evropskou unii.

To znamená konec snu o porážce Ruska, o ruských, o rozparcelování Ruska.

Konec snu o tom, že budou mít nějaký ukrajinský trh nebo všechno to, to je konec.

A výsledkem toho je, že tento týden už několik nejvyšších představitelů německého průmyslu a politiky tajně odjelo do Ázerbájdžánu, kde pod ochranou ázerbájdžánské tajné služby vyjednávali s nejvyššími lidmi z okolí Vladimíra Putina.

Čili dá se říci tak, že nejdůležitější němečtí političtí lobisté a ekonomičtí lobisté už tajně vyjednávají s Vladimírem Putinem.

A pokud se podíváte na německý tisk, tak zjistíte, že německý tisk dneska nepíše nic jiného, než o desítkách tisíc, stovkách tisíc nezaměstnaných.

Čili Němci, až skončí válka, vyjednají s Ruskem nákupy ruských energií, levných energií.

Čili sice se vrátí do normálu.

Hranice bude definitivně přesunuta na hranici Slovenska a Ukrajiny.

A tam bude Ukrajina součástí ruské federace a nebo nebude, to se teprve uvidí.

V každém případě západ tuhle válku prohrál a prohráli, protože ti politici jsou neuvěřitelně, naši západní politici jsou neuvěřitelně hloupí, hamižní, podplacení, uplatní, nic nevědí.

To je prostě tak jako v Bruselu.

Všechno, ať je to Green Deal, ať je to válka na Ukrajině, úplně všechno dělají úplně špatně.

To se nedá říct.

Já si myslím, že to je všechno, co bych tak asi chtěl říct.

Děkuju. Díky Michalovi, skvěle dodržel termín, prostě na ten prosop a bude určitě reagovat velmi rád ještě Jaroslav Štefec, co je vojenský analytik.

Trošku se, trošku je překvapen.

To, proč já vlastně ani nevím, proč se o mně mluví jako o vojenském analytikovi.

Já jsem vlastně nikdy na tuhle pozici nemířil, trošku blíž.

Jo, takhle.

Dobře, nechci, aby to moc křičel.

Ono se stalo.

Víte, já bych chtěl trošičku možná to, co teď budu říkat, zaměřit na nás, jaké dopady tohle má, případně může mít na Českou republiku, co se děje a to, co spousta lidí v podstatě nevnímá a nebo nechce vnímat, nechce slyšet.

Svět kolem nás není bezpečný. To je prostě realita, kterou musíme přijmout a musíme si zvyknout na to, že musíme být daleko aktivnější v tom, abychom byli schopni se tomu postavit.

Co tady kolem nás vlastně reálně hrozí?

V první řadě, a to je největší problém, je ignorance ze strany politiků. To je jeden z největších problémů, se kterým v současné době se potýkáme.

Je to obrovská setrvačnost dění kolem nás, obrovské tlaky, kterým jsme vystaveni jako malé státy v rámci, já bych neřekl Evropské unie, ale v rámci skupiny států, které jsou považovány za poražené v rámci vlastně toho, čemu se říkalo studená válka.

A to nám nikdo neodpáře, protože my jsme reálně poražené státy a západ, takzvaný západ, kam my údajně takzvaně patříme, ale ten západ nás nikdy nepřijal, kam takzvaně patříme, neustále kam nás stále postrkují.

Někdy si připadám, že ta Česká republika je na takových kuličkách na té zemi. Jednou nás tlačí někdo na západ, jednou nás tlačí na východ a my vlastně nevíme, kde jsme.

A spousta lidí takhle žije. Prostě neuvědomuje si, že žijeme tady v České republice.

A je to pro nás obrovská výhoda. My jsme ve středu Evropy a můžeme si spoustu věcí diktovat.

Máme energetiku celkem slušnou. Máme ještě jakž takž fungující zdravotnictví. Máme relativně solidní ekonomiku, ačkoliv mnoho lidí nám tvrdí, že to není pravda. Ještě to jakž takž funguje a jsme schopni skutečně nějakým způsobem se v rámci té Evropy etablovat tak jako stát, který něco vždycky historicky dokázal a stále dokáže.

Ale samozřejmě chce to konkrétní věci, které právě jsou na těch politicích, kteří v mnoha ohledech tomu brání, respektive brání se tomu, aby nám tyto věci otevírala, umožňovala, ať už se jedná například o školství, které je v katastrofálním stavu, to je realita.

Protože jak už říkal starý mistr Sun-c čínský před více než 2 000 lety, já chráním ten mikrofon před větrem trošku.

Jak říkal starý mistr Sun, tak chcete-li získat národ, zmocněte se srdcí jeho dětí.

A to je věc, která tady je dneska obrovským problémem.

Takže jak to vypadá s Českou republikou?

Náš největší problém je zapojení do mezinárodní výměny obchodní, do které jsme byli víceméně zataženi jak v energetice, tak v oblasti potravin a v oblasti léků a podobně, kde Česká republika vlastně stojí nebo je vytlačována na okraj dění.

Byli jsme připraveni o výrobní fabriky. Byli jsme připraveni o vědce, o technologie. Spousta lidí odešla do zahraničí.

Existují lidé, kterým plynou obrovské miliony za licence, které jsme jako Česká republika byli nuceni víceméně uvolnit pro zahraniční firmy.

Česká republika z toho nemá prakticky žádný přínos.

Jsme v situaci, kdy v tom bezpečnostním prostředí, o kterém jsem hovořil, nemáme vlastní armádu.

Česká policie má při vší úctě poměrně solidní schopnost odhalování zločinnosti, která tady je, ale je stále slabší a bohužel se nepředávají zkušenosti.

Mluvili jsme tady o armádě.

Já to občas používám v těch vystoupeních, která mívám. Spousta lidí vůbec netuší, že armáda České republiky z hlediska počtu mužů a bojovníků, kteří jsou reálně schopni bojovat tak, jak ti lidé na frontě na Ukrajině, má zhruba 4 až 4500, možná s nasazením života 5000 lidí, což je zhruba dvoudenní spotřeba lidí na ukrajinské frontě.

Nedávno se mě někdo ptal, jestli bychom jako Česká republika byli schopni bránit alespoň jeden okres.

Ne, nebyli, protože ti lidé, kteří tam jsou, nejsou vybavení, vycvičeni a sečeni.

Je fakt, že český stát kupuje pro obranu svých občanů neuvěřitelné množství zbraní, které z hlediska současné války jsou naprosto zbytečné.

Nejsme Čína. Čínská armáda dneska je na takové úrovni, o které se jiným armádám jiných zemí světa v podstatě ani nesnilo.

Ona nám vlastně Čína přerostla takovým způsobem přes hlavu, že jsme to vůbec neviděli, co se tam děje. Bylo to postavené na tom, že Čína vsadila na vzdělanost lidí. Dějí se tam skutečně z hlediska vzdělávání inženýrských směrů a podobně. To je něco neskutečného, co tady vlastně vůbec neznáme.

Výběr kvalifikovaných lidí, výběr schopných dětí, které potom dostávají zvláštní vzdělávání, mají konkrétní možnosti studovat se, mají otevřenou linii až do těch nejvyšších pozic, do těch nejvyšších úrovní vzdělávání na univerzitách a podobně.

Tohle všechno u nás zaniklo. Byly tady pokusy samozřejmě nějakým způsobem vybírat děti a vzdělávat je, ale ukazuje se, že bez toho se skutečně nehneme dál.

To jsem trošičku odbočil. Vrátím se k naší armádě. Vrátím se k tomu, co je ten náš zásadní problém z hlediska nejbližší budoucnosti.

Česká armáda má jeden zásadní problém. Jako my máme ty politiky, tak česká armáda má také ty politiky, ale co je tam podstatné, jsou obrovské korupční řetězce, které zásadním způsobem zatěžují českou ekonomiku a v podstatě nám znemožňují vytvořit systém, který by zajišťoval naši bezpečnost. Bezpečnost, ne obranu České republiky, protože to je jenom jeden aspekt té bezpečnosti.

My potřebujeme něco, co by bylo schopné skutečně zajistit bezpečnost nás občanů v tom světě kolem nás, o kterém jsem hovořil.

Postřehl někdo z vás, kdokoliv, že by se politici regulérně zabývali tím, jak zabránit například teroristickým útokům, které v současné době začínají být jednou z největších hrozeb a v rámci České republiky samozřejmě také?

V současné době je jeden obrovský trend, který sledujeme. Je to najímání specializovaných ukrajinských skupin, malých skupinek, které jsou schopné vytvořit malinkou jednotku, která je najmutá na konkrétní teroristický útok. Ten útok provede a stáhne se. Probíhá to v Jižní Americe, probíhá to i ve Spojených státech, začíná se to objevovat i u nás v Evropě.

Tímto se vůbec nikdo nezabývá. Těm teroristickým útokům může být vystaven kdokoliv. Politici, občané, lidé, kteří jsou v seznamech, jako jsou ruské basily nebo mírotvorce. Jsem v obou těchto seznamech, mimochodem. Takže to jsou konkrétní hrozby, kterým můžeme být kdokoliv z nás, který je považován za tzv. dezoláty, vystaven.

Jedná se tady o to, že nám kdykoliv může být přerušena dodávka elektřiny, dodávka plynu, dodávka ropy, to znamená paliv. A v podstatě nikoho to zdánlivě nezajímá.

Kdo z vás ví, kde máte úkryt, kam byste se mohli schovat v případě nějaké skutečné hrozby? Kdyby se například ty sirény, které tady běží vždycky první sobotu v měsíci a ve středu, víte, kam byste šli nebo co byste dělali, kdyby ty sirény začaly houkat o půlnoci v pátek?

Víte, co by to znamenalo? Víte, co byste měli dělat?

Tohle se konkrétně projevuje v tom, když se stát stará o své občany, když jim řekne, co se bude dít, co mají dělat. Ne, vydá směšnou příručku prvních 72 hodin a co potom? Potom nic. Vlastně 72 hodin přežijeme a pak se už nic nebude dít.

Já se domnívám, že takovým základním výstupem těchto shromáždění, jako je to dneska v Příčovech, je uvědomit si, že nesmíme být pasivní. Musíme se aktivně starat, ptát se našich politiků a říkat jim: "Podívejte se, pánové, je to sice hezké, že jsme vás zvolili. Stojíme za vámi, ano, proč ne, ale na druhou stranu se snažte pro nás něco udělat. A řekněte nám, co ta bezpečnost vlastně je."

Já jsem měl nedávno možnost hovořit s několika politiky z různých částí spektra politického, kromě pěti koalice, která se se mnou nemluvila, a zeptal jsem se jich, co je to bezpečnost, jestli mají představu.

Nikdo z nich mi neodpověděl seriózně, protože to nevědí.

Ono i politici jsou jenom lidé a jsou to lidé, kteří v mnoha případech nemají ani politické zkušenosti, nemají ani pracovní zkušenosti, nemají lidské zkušenosti a přesto jim říkáme politici.

Naprostá většina poslanců nejsou politici ani při dobré vůli. Mnohdy i ti politici, kteří si říkají politická elita, nejsou politici. Koneckonců vidíme to přímo v Evropské unii, protože to je totální katastrofa, to, co se tam dneska děje.

A víte, co je největší problém? Nikdo z těchto politiků dneska v současné době nám nedává něco jako vizi, protože jedinou vizi, kterou nám politici dávají dneska, je válka. A já si nemyslím, že válka by byla vize, která by nás zajímala, za kterou bysme měli jít.

Domnívám se osobně, že to, co skutečně potřebujeme, je vize normálního života, běžného života v míru a jakž takž v klidu. Jakž takž, protože ten klid nikdy nebudeme mít.

A to, co se dneska děje kolem nás, jsou zájmy velmocí jako Spojené státy, Velká Británie, která je jeden z těch hlavních podporovatelů a podněcovatelů toho, co se děje jak na Ukrajině, tak i na Blízkém východě. Snaha ovládnout toky energií a samozřejmě tím pádem peníze a snaha Spojených států zachránit se z obrovské dluhové propasti, do které spadli, a snaha Británie udržet si za každou cenu bez ohledu na to, jaké tam bude náboženství, protože jim to je jedno.

Mají s tím bohaté zkušenosti.

Osobně čekám, že příští britský král pravděpodobně vyhlásí islám za státní náboženství ve Velké Británii.

Jim je to naprosto jedno, protože jde o prachy a v Saudské Arábii klidně budou mlátit pětkrát denně hlavou o zem jenom proto, aby si ty peníze udrželi.

Tam jsou jenom ředitelé, ale majitelé nejsou.

Ty jsou úplně někde jinde.

Takže naším problémem je najít schopnost, najít v sobě tu sílu, definovat si svoji pozici malého státu vprostřed Evropy a tlačit na politiky.

Starejte se o nás. Chceme žít v míru a chceme být bezpeční. To je moje poselství k našemu dnešnímu shromáždění.

No a nyní samozřejmě také, řekl bych, audiatur altera pars – aby poslouchala také druhá strana.

Konflikt na Blízkém Východě. Jana Rydvanová je rozhořčena tím, co se děje v Gaze a právě je rozhořčena. A nebylo by dobré, abychom dopřávali jenom hlasu různých agresivních sionistů, abychom dokonce tvrdili, že někdo, kdo je proti ostrému sionismu, je antisemita.

To je to nejsprostější, co si můžou demagogové dovolit.

Takže rád bych, aby bylo jasné, že lidské bytosti mají stejnou hodnotu a že žádný národ nemá právo hlásit, že je nadřazený ostatním a chovat se arogantně.

To si myslím, že je velmi důležité. Je to velmi důležité a viděli jsme to v současné době velmi prostě všichni přesvědčivě při útoku Ameriky na Írán.