Martina Kociánová - Otevřeně a bez zábran v Příčovech

Co byste řekla k této akci vlastně v příčovách?

Já jsem tady podruhé a musím říct, že se mi zdá, že je tady ještě více lidí. Jsou to lidé, kteří si chtějí vyprávět. Jsou to lidé, kteří si podávají ruce, kteří si vyměňují knížky, zkušenosti. Zkrátka jsou to spoluobčané, kteří mají rádi svoji zemi a nestydí se za to.

A jaká aktuální palčivá témata tady lidé nejvíce řeší?

Já si myslím, že celkově se řeší neustále politická situace a jaké zákony jsou schválené, jaké nejsou. Ale já musím říct, že já mám teď jedno velké téma a to je nesmyslnost myšlenky stavět tady větrné elektrárny. To je věc, kterou si beru za svou, protože když je tady jednou vztyčíme – ta monstra, která jsou zamýšlené velikosti pětinásobku mostů na sobě – tak se to už nedá odestát. Navždy změníme ráz krajiny, navždy zničíme naši krajinu. A myslím si, že celý tento záměr nedává smysl ekonomicky, nedává vůbec smysl energeticky. A hlavně jim jde neustále o ekologii. Tak málo co je tak neekologické jako tyto stavby.

A myslíte si, že veřejnost to taky takhle vnímá, že vědí všechna ta úskalí, která se k tomuto tématu váží?

Ne. To je jediná odpověď zahrňující úplně všechno. Po hříchu se o to lidé příliš nestarají. Ale nestarají se o to proto, že tady je velká snaha to mezi lidi nedostávat. To téma. A obávám se, že mnoho lidí, když se to doslechne, tak mávne rukou a řeknou si: „No, na Ramzové stojí pár větrníků. Prosím vás, to jsou děti dojeslí. Tyhle větrníky mají kolem 30 metrů. Tady tyto budou osmkrát větší." A myslím si, že až se lidé vzpamatujou, protože zjistí, že akceleační zóna je 900 metrů od jejich domů, tak bude pozdě. A kromě toho nepleťme si nějaké akceleační zóny. Ty akceleační zóny by se daly přeložit jako akcelerace toho, aby občané byli z ticha.

A máte pocit, tak nějak všeobecně, že se třeba za poslední dobu něco změnilo v náladě lidí? Jestli ty příkopy se spíš zasypávají nebo se spíš prohlubují?

Do nové vlády lidé vkládali, nebo alespoň značná část, která ji volila, vkládala naději. A nutno přiznat, že ve spoustě věcí se vláda snaží a jsou tady určité kroky. Já si uvědomuji, že asi musí pokračovat v partiích, které rozehrála minulá vláda, což je třeba mimo jiné i ten problém s příkopy. Ale zároveň musím říct a už jsem tady o tom mluvila, že mě jakožto takzvaného alternativního média – já se prostě považuju za médium, ne za žádné alternativní médium – se přímo týká to, že tady ještě ještě stále jsou zákony, které schválila minulá vláda a dosud trvají. A to je třeba ten přílepek o službě cizí mocnosti a těch odstavců je mnohem více. A kromě toho tahle vláda přijala chat control 1 a to je pro mě taky velmi špatné znamení. Takže já bych jim velmi chtěla fandit, ale padni komu padni. Musíme vidět výsledky.

Moc děkuju.

Moc děkuju. Pořádej za tebe všechno.

Jednu poslední otázku. Co byste popř vlastně poradila těm lidem, který se na nás dívají? Budou i volby a tak jako se dá něco změnit, nebo už ten systém je úplně špatně?

Jo, dej to. Máme nádhernou zemi. Kromě moře. Tady máme úplně všechno. A já bych vlastencům a občanům téhle země popřála, aby si to uvědomili a nedovolili ji ničit. Je to to jediné, co máme, a je naše povinnost to odevzdat našim potomkům v minimálně takovém stavu, jakém je. Ale naší snahou by mělo být odevzdat ji ve stavu lepším, v dobré kondici. Ona ta země si s námi poradí. A jak říká filozof pesimismu Schopenhauer – jednoho dne se ta Gáia otřese jako pes, který shazuje blechy. Ale já si přesto myslím, že je to naše povinnost. A myslím si, že pokud na toto rezignujeme, tak nezasloužíme slitování.

Děkuji.

Děkuji.