Prof. Peter Staněk, CSc.: Narativy se lámou. Evropa je před zlomem

Krásný, příjemný, dobrý večer vám všem přátelé, kteří jste dorazili na dnešní sváteční pondělní stream s panem profesorem Petrem Staňkem a dneska to bude jízda.

Tak krásný večer, pane profesore, vítejte.

>> Dobrý večer.

Dobrý večer.

>> Tak já se vám jdeme na to, trošku zesílím a jdeme na to.

Eh, pane profesore, s čím začneme nejdřív? Mezinárodní situací, nebo tím, co se děje s počasím a s naší planetou Zemí?

>> No, zkusme tu planetu Zemí. To bude takové zajímavé.

Andrey.

Dobře, takže nejdřív vezmeme přírodu a pak co na to lidi?

>> Jo, jo, tak prosím.

Je to vaše, pane profesor.

>> No, teď největším hitem je šestá teplotní kopule nad evropským kontinentem. Opět nám hrozí 32, 35° v Řecku, ve Francii, Španělsku 40° a podobně.

Všichni žasnou nad šesti teplotními kopulemi a všichni říkají: „Kurňa, to tady nikdy nebylo."

No jenomže některý zvídavých lidé se kouknou na takzvané hladové kameny v Lýnu nebo hladové kameny v Drážďanech a najednou zjišťují podivnou věc: 1814, 1827, 1854, 1907, 1947 — ještě větší sucha, ještě větší pokles hladiny těch řek a ty hladové kameny to přímo potvrzují.

Totéž máte na hladových kamenech v České republice v Labi.

No a najednou si položíte otázku: „Kurňa, tak je to něco výjimečného?" Nikdo to tady nebyl. Jak prohlásí meteorologové, no, za dobu sledování od roku 1900 to nikdy nebylo.

No, ale přece ty hladové kameny mluví jasnou řečí.

Druhá zvláštnost, která se objevuje: problém není jenom extrémní teplota, ale především výrazný pokles vzdušné vlhkosti. A pak ještě druhá věc — obrovský nárůst sucha ve velké části evropského kontinentu.

Zajímavé, že před 30 lety se konstatovalo, že ve východním Španělsku, Pyrenejích i v západní Francii se objevily oblasti, kde se nedalo existovat, protože zmizla voda, nebylo možné pěstovat nic, nebylo možné nic chovat, lidé se odtud vystěhovali, ale o tom se nemluvilo. Objevilo se jenom několik speciálních zpráv, ale nemluvilo se o tom.

A najednou zjišťujeme, že ten problém s tím suchem se týká velké části evropského kontinentu, nejenom těch podzemních vod a povrchových vod, ale především výrazného snížení vlhkosti ve vzduchu.

Pak se objevily meteorologické prognózy, které například říkají, že do roku 2050 nebo 2040 možná například Bratislava bude mít klima jako Atény s jedním drobným rozdílem — nemáme moře.

No a pak najednou zjišťujeme, že ten Dunaj, kurňa, on nemusí mít tak nízký průtok jenom proto, jak je to teď, ale prostě proto, že alpské ledovce nám jaksi mizinou.

A protože alpské ledovce a sněhové náklady vždycky způsobovaly dostatečné zvýšení průtokovosti Dunaje nebo Rýnu, tak pak najednou zjišťujeme, že ty řeky opravdu mohou mít velmi nízkou hladinu vodních toků.

No a pak se tady objevily další a další úvahy o tom, co se vlastně děje.

No a najednou několik perliček.

Po prvé: zlikvidovali jsme mangrové pralesy na pobřeží Afriky a podobně, a najednou zjišťujeme, že ta matka příroda ty vaně pralesy objevila, obnovila ještě ve větším rozsahu, jak byly původně.

Další významné studie ukázaly, že nárůst teploty, odpařování vodních par a nárůst CO₂ způsobil zvýšení zezelenění planety za posledních 30 let o více jako 17 %.

Kurňa, kde jsou klimaalarmisté s jejich vyhrožováním z CO₂?

No a pak zjišťujete další a další zvláštnosti.

E kontinentální kry, například východoatlantická nebo západopacifická, se nezasouvají pod severoamerickou kontinentální desku, ale drobí se.

To drobení těch kontinentálních desek uvolňuje průchod jednak vodním masám a jednak lávou se způsobem aktivují podmořské sopky.

Máme 16 000 podmořských sopek, 14 000 je aktivních.

Pak tady máte nejnovější hit: Malej Krakatau nám vybuchl a 160 000 lidí zůstalo uvězněno ve všech okolitých zemích, protože žádná letecká doprava a podobně.

No, někteří prohlásili, že to byl větší výbuch jako původní výbuch v roce 1883 Krakatova.

Ovšem nebyl to ani zdaleka tak silný výbuch, i když to vypadá efektně současně.

No a pak tedy máme další a další zvláštnosti.

Na jedné straně obrovská sucha a na druhé straně obrovské srážkové procesy, kdy například na jaře jste viděli ledové řeky v Saúdské Arábii na poušti.

No, objevují se nám diskuze o tom, že dochází ke změně golfského proudu, ale najednom se zjistilo — a to byl velký výzkum kanadsko-americký — že on ten golfský proud pravidelně cykluje. Někdy je silnější, někdy je pomalejší.

Nedochází k riziku zastavení golfského proudu, ale spíše dochází k diverzitě jeho jižní větvi směřující k Guinejskému zálivu v Africe nebo směřující k severní Evropě.

A najednou zjišťujeme, kolik toho o té planetě nevíme.

Nejnovější objevy v hloubce 2900 km pod povrchem planety najednou objevujeme speciální druhy minerálů a látek, o kterých jsme neměli ani ponětí.

Mezitím australští, kanadští a japonští vědci zjistili, že pod kůrou planety existují další mezivrstvy, které mají úplně jiné vlastnosti a po kterých jednotlivé kontinenty driftují.

No a to ještě nemluvíme o objevech Ringwooditu v hloubkách 550 a 660 km, kdy Ringwoodit jako speciální hornina váže obrovské množství vody — třikrát větší než ve světových oceánech.

To byl jeden poznatek, ale závažnější poznatek byl v tom, že ten Ringwoodit pravidelně každých 12 000 let uvolňuje vodní masy na povrch planety.

A ty vodní masy vytvářejí obrovské tsunamy prohánějící se nejenom světovými oceány, ale zasahujícími kontinenty.

No, máme obrovské vědecké štěstí: 12 000letý cyklus právě skončil.

A teď si k tomu přidejme některé další skutečnosti.

Na mořském dně dochází k sesuvům obrovských mas sedimentů o objemech 500 až 700 km³ a množství takzvaných obřích vln, o kterých se původně myslelo, že to je výmysl námořníků opitých rumem.

Eh, vodní stěny vysoké 60, 80 a 100 m, pohybující se po Tichém a Indickém oceánu.

Najednou zjišťuje NASA při obrovském dlouhodobém sledování družicemi, že opravdu ty obrovské mořské vlny se pohybují po oceánech.

Když dorazí k pobřeží, mají 1 metr, ale na oceánu mají 60, 80, 100 m a je jich 60 až 80 ročně.

To bylo v minulé dekádě a nyní satelitní snímky ukazují, že je jich kolem 120 ročně.

Co se to vlastně děje s tou planetou?

Nebo se ta planeta naštvala na člověka a říká si: „Tak člověk vykládá, že on tady ovládá, poruší, poručí větru, dešti a všechno bude řídit. No tak já mu to ukážu, jak to bude řídit."

Zkuste zastavit ten Lahár, kterej v Nepálu zabil stovky lidí. Jak vládnete té přírodě?

No a todleto všechno ještě je podmíněno další věcí.

Prohlásilo se — to byl velký výzkum japonský, americký, kanadský a čínský — že tento rok je rokem zemětřesení. Extrémně mnoho zemětřesení.

Jenomže najednou statistické vyhodnocování zemětřesení ukázalo, že to není obvyklé, eh, velké množství neobvyklé velké množství, ale je to obvyklý počet zemětřesení.

Jenom předtím byla většina zemětřesení v méně obývaných oblastech nebo neobydlených oblastech.

Jen takže lidem to bylo, jak se říká, Putna.

Najednou tato zemětřesení na Kamčatce, v Japonsku, v Indonézii, na Balkánu, v Jižní Americe dosahují hodnot 7–8 stupňů, ale největší problém je v jiném.

Většina zemětřesení doposud měla aktivní centra v hloubkách 60–80 km, čili pod povrchem kontinentálních desek.

Drtivá většina zemětřesení v roce 2024 má centrum v hloubkách 8 až 14 km, čili jde o pnutí v kontinentálních deskách, jako kdyby něco zespoda tlačilo na tyto kontinentální desky.

Najednou zjistíte, že geologové a hydrologové konstatují, že Afrika se nám rozpadá.

Už to není jenom oddělování africké rohu, ale v podstatě tektonické rozdělení africké kontinentu sahá až téměř k Jižní Africe, k mysu Dobré naději.

A co to znamená?

Vzniká nám nové vnitrozemské moře nebo co se tam děje vlastně?

Jakým způsobem dochází k roztržení africké desky?

No a aby toho nebylo málo, najednou zjišťujeme několik zásadních objevů.

Vysoké atmosférické řeky, obrovské přesuny vodních mas páry ve výškách 15 až 30 km, protože skutečným skleníkovým plynem planety není CO2, ale vodní pára.

A protože teplota oceánu je mimořádně vysoká – například Středozemní moře od Sicílie pod Gibraltar mělo dříve teplotu 30 stupňů, teď je to 25 stupňů.

Tichý oceán je o 5 stupňů vlhčí než obvykle, tak dochází k mohutному odparování vodních mas, ale zároveň došlo paradoxně ke změně pasátů, které přenášejí tuto vlhkost do jiných oblastí.

Takže na poušti Atacama prší a prší v jižní Kalifornii, v suchých oblastech, ale na druhé straně jakoby v Evropě se toho deště těch srážek nedostává.

No a chudáci meteorologové neustále prohlašují: "No tak příštích 10 dnů bude charakteristických přívalovými dešti a obrovskými srážkami."

No a pak najednou potichku prohlásí: "No promiňte, ona se ta situace změnila a ty studené fronty nás jakoby přeskočily."

Nejnovější teze zní: Bylo strašné sucho, ale v říjnu budou obrovské přívalové deště na velké části evropského kontinentu, včetně střední Evropy, a budou kompenzovat to dlouhé sucho, které existovalo v tomto roce.

No a my jsme tak geniální jako lidé, že se nebudeme zabývat nějakými důsledky nedostatku vody nebo zavlažování a podobně, ale budeme řešit investice do zbraní, protože zbraně jsou přece nesmírně důležité.

Je to nesmírně slušný pacifistický nástroj.

Čím více lidí zabijí, tím lépe, tím splníme proces depopulace.

No a v tomto ohledu najednou zjišťujeme další zvláštnost.

Jsou oblasti, ve kterých skutečně maximálně prší.

Například na Slovensku je to Nízké Tatry a část východoslovenské nížiny, a jsou oblasti, kde je dlouhodobě sucho a neprší několik měsíců. Čili dochází jakoby k lokalizaci jednotlivých přírodních procesů na povrchu planety z hlediska vodních hydrologických poměrů a podobně.

Najednou zjišťujeme, že naše devastace půdního mikrobiomu způsobuje nejen skutečnost, že ta půda absorbuje podstatně méně vody než doposud.

Takže ta voda stéká rychle a odplavuje dokonce i sprej i ostatní části zemského povrchu.

Ale docela paradoxně – výzkum Japonců – bakterie, které se vyskytují ve vysušené půdě, se stávají agresivnějšími a co je nejzajímavější, stávají se podstatně rezistentnějšími vůči antibiotikům.

Zajímavý závěr, že?

No a k tomu všemu ještě přistupuje několik dalších paradoxů a zvláštností.

Barme, že jakoby se nám aktivuje nejenom ohnivý kruh, ale aktivují se nám i další vulkány.

Aktivují se nám supervulkány, jako jsou Flegrejská pole, ale taky supervulkán Marsili na dně Tyrhénského moře.

A najednou všichni zjišťují, že kurňa, něco se děje s těmi tektonickými zlomy.

Všichni mají oči zaměřené na San Andreas v Kalifornii, ale ti američtí geologové, ti korektní, říkají: "Ach prosím vás, toto je drobnost.

Největší problém Severní Ameriky je neomadridský zlom, který se táhne podél celých Skalistých hor až po kanadské hranice.

A jestliže se bude aktivovat a my víme, že se aktivuje, dojde ke katastrofálním událostem geologického typu na celém severoamerickém kontinentu, a jde o třídu 10.

Kde je rovina, budou kopce, a kde jsou kopce, bude rovina."

Když se ptali prezidenta Trumpa, kdy k tomu dojde, odpověď geologů byla úplně korektní.

No, může to být příští rok, může to být za 100 let, ale v každém případě k tomu dojde.

A ti přemýšlející si vzpomenou, že před třemi lety se publikovala velká mezinárodní studie, která následovala hluboké ticho a která konstatovala, že v příštích 10 letech 40–42 % povrchu planety dnes vhodných pro život bude nevhodných pro život a vznikne 20–21 % nových území, které budou vhodné pro život.

Bohužel to asi bude vyžadovat přemístnění přibližně 2,5 až 3 miliard lidí.

Nemluvě o tom, že prosím vás, uvědomme si základní skutečnost.

Před 14 000 lety při konci poslední doby ledové byla hladina oceánu o 120 m níž.

Druhá skutečnost.

Černé moře vzniklo před 6800 lety prasknutím žulového prahu v Bosporech a Dardanelách a za 80 let vzniklo to, čemu dnes říkáme Černé moře.

Amazonský prales před 7000 lety neexistoval.

Byla tam území a strategické snímkování pomocí radaru Lidar odhaluje civilizace, které tam existovaly a zavlažovali pole.

Na to se ještě nebavíme o Lamském průlivu, který před 6800 lety neexistoval a bylo tam obydlené území zvané Dogerland – žádná splendid Isolation pro Velkou Británii.

Čili můžeme konstatovat, že mnohé geologické změny na povrchu planety probíhají podle geologů v reálném čase.

Teď to vidíme na té obrovské puklině v africké kontinentu.

No a toto všechno nás mělo by vést k zajímavému poznatku.

Jedna věc: kolik toho neznáme z hlediska geologie, hydrologie, klimatologie, glaciologie.

Druhá věc: musíme se dívat na planetu holisticky.

Nemůžeme mluvit o přesunu vodní páry ohřívaných oceánů, ale nezvažovat jet streamy, atlantickou cirkulaci, zvažovat další a další věci, jako je bazén arktického vzduchu nad severním pólem nebo změna geologických poměrů v Jižní Americe.

A musíme si uvědomit jednu základní věc.

Všechny tyto aspekty – půda, vzduch, voda – jsou propojené, fungují v dynamické rovnováze, a právě proto jeden z klíčových poznatků hydrologie zní: množství vody na planetě je konstantní, ale mění se poměr skupenství v rámci vody a povrchu planety.

A druhá věc je: mění se poměr souše a vody.

Představte si planetu na základě těch družicových snímků, kdy vytvořila NASA skvělý pohled na planetu i na dno oceánu.

A představte si, že před těmi 14 000 lety všechno to, co se nazývá kontinentální šelf a představuje hloubku 70–100 m, bylo nad hladinou.

Moře to nezalévalo.

No a pak je tady ještě poslední poznámka.

Objevují se diskuze o tom, že to způsobuje HAARP, že to způsobuje geoinženýrství.

Jako důkaz se uvádí skutečnost, že zničení amerických silných radarů na Blízkém východě Íránci vedlo k tomu, že se objevily deště, které nebyly v Íránu 10 let.

Proč říkám, může být na tom stéblo pravdy, ale není to skutečný hýbatel, a to z pragmatického důvodu.

Kdybychom teď přiznali, že vývoj přírodních podmínek na planetě vůbec nedokážeme ovlivnit a že to je příroda sama, která vládne planetě, tak kde byly ty hrdé řeči o tom, že žijeme v antropocénu a my ovplyvňujeme vývoj na celé planetě? Zkuste se postavit do vedle kráteru toho malého Krakatau a říct: "Prosím tě, nevybuchuj, já ti to nařizuji." Tak to je jenom, abychom si uvědomili, co znamená skutečný vztah člověka k přírodnímu prostředí.

A to, co vidíme teď a je například poznačeno více jak 38 000 úmrtí v důsledku extrémních teplot v Evropské unii, je jeden z malých důsledků.

Omnohem většími důsledky je skutečnost, jak se mění hydrologické poměry, jak se mění flóra a fauna.

Jak je možné, že například v Chorvatsku se vám u pobřeží objevují čtyřhranky, objevují se vám tam žraloci bílí a objevují se tam chaluhy, které hostují z hloubky dna 40 m a značným způsobem mění přírodní pobřežní pásmo.

A to samozřejmě ještě nevylučuje další a další změny invazivních druhů hemizu, různých druhů živočichů a podobně, které se promíchávají jednotlivými teritorii.

No a toto všechno vytváří potřebu holistického uchopení změn na planetě.

Poslední poznámka: Mnohé výzkumy v oblasti vědních disciplín, které jsem uvedl, vedly k zajímavému závěru. Drtivá většina procesů probíhá v cyklech. Ty cykly mají různé časové období. 12 let, 61 let, 160 let, 2500 let a podobně. Ale jsou i období, kdy všechny cykly dosahují vrchol.

Jeden z takových vrcholů byl před 42 000 lety. Další byl před 1400 lety a způsobil konec doby ledové. Máme nepředstavitelné vědecké štěstí. Současnost je opět typická dosahováním extrémních vrcholů většiny procesů na planetě Zemi.

No, pro vědce by to mělo být výzvou k úplně novému pohledu na planetu a všechny její dimenze a nutnost přístupu holistického řešení.

No a pro obyčejné smrtelníky je to výzva k tomu, aby dodržovali pitný režim, byli ve stínu a nenechali se zničit těmi 50 stupni na slunci.

>> Děkuju, pane profesore, za dost vyčerpávající úvod.

Eh, tady Helena tady píše: "Vážený pán profesore, děkujeme za vaši studnici moudrosti a všechny informace, které nám poskytujete na základě architektury souvislostí. Zajímá mě, zda máte nebo plánujete vyškolit svého následovatele."

Odpověď je prostá. Třikrát jsem se pokoušel vyškolit své následníky. Vždycky to skončilo tím, že jakmile měli pocit, že toho umí už hodně, tak se pokusili podrazit mě samotného. Takže můj závěr nyní je, já už neškolím žádné následovníky, dávám lidem informace k jejich vlastnímu zamýšlení a když jsou to velmi blízcí lidé, tak jim navrhuji, co bych já dělal na jejich místě.

Ale promiňte, už neškolím žádného svého následovníka.

A koneckonců uchopení holistické těch procesů kolem nás máte obsaženo v mých knížkách. Takže když je čtete s otevřenou myslí, tak máte návod, jak pochopit mnoho procesů ve světě, který je kolem vás.

>> Děkuju. Eh, já jenom dodám, že mnohé ty knížky najdete na webu petrbureštv.cz v sekcích, takže tam jich máme přehršel a určitě doporučuji všechny, protože posunou vaše poznání hodně dál.

Eh a jdeme na další. Eh, tady mám… Marián, spolujezdec.

Eh, mám otázku na pana profesora. Jaký má názor na sucho na Slovensku ohledem ovlivňování počasí georadary HAARP umístěné na Slovensku? Děkuji.

>> No, poprvé na Slovensku HAARP nemáme. To je první věc.

Druhá věc, dodnes se vedou spory, jaký je skutečný dosah HARPu na vývoj zemětřesení, vývoj atmosférických procesů a podobně.

Třetí věc, my můžeme prohlásit jedinou věc. My nepotřebujeme HAARP. Stačí nám lidská blbost, protože to, co děláme se zalesněním, to jak jsme upravili vodní toky, jak jsme zničili meandrovité toky řek a potoků, které si neuvědomujeme, že příroda měla smysl pro to, aby všechno nebylo vybetonováno a rychle odteklo, aby se ta voda zadržela v přírodě.

No a samozřejmě pak je to devastace mikrobiomů v půdě, pak je to devastace celkového přírodního prostředí, vytváření dostatečné míry diverzity různých druhů flóry a fauny.

My jsme prohlásili, že například ty smrkové lesy jsou perfektní, protože rychle rostou, poskytují dřevní hmotu, na té se dá vydělat, je to přímo skvělé a pak jednou přijde nějaká výchřice nebo kůrovec.

No a k tomu jsme dosáhli zajímavého stavu, protože ve většině zemí na planetě čerpání podzemních vod je dva až třikrát větší než přítok přírozené podzemních vod.

Ve většině zemí dochází k vyčerpání nejenom povrchových toků vod, které jsou závislé na srážkách, ale i hlubinných zdrojů vody.

Paradox je a teď si prosím vás podržte. Když jsme hrdě zničili Kaddáfího v Libyi, tak jsme zničili největší vodárenský projekt v historii planety. Byly to stovky kilometrů gigantických potrubí, které odváděly artéskou vodu. Jsou tam obrovská ložiska na Sahaře a v Libyi a odváděli je do Egypta, do Izraele a jinde.

Proto máte pochopení, proč Izrael klidně poskytl 3 miliardy dolarů jakožto žold pro vojáky na záchranu Kaddáfího. Dneska se o tom nemluví, ale ten gigantický vodárenský projekt, to bylo něco fantastického, které mělo zabezpečit ne ropu, ale vodu pro celou severní Afriku.

No a teď se podívejte například na italské Alpy, obrovské zdroje podzemních vod, které zabezpečují i tu známou Hamšíkovu vodu. Jenomže na jedné straně dochází k obrovskému nadměrnému čerpání téhleté vody a na druhé straně, jak je to vlastně s těmi ledovci? Jak je to vlastně s tím ledovým příkrovem například v Arktidě? Velká významná vědecká studie konstatuje, že se urychluje topení arktického ledu, ale zároveň týden na to vyjde další mezinárodní studie, která konstatuje, že k topení arktického ledu nedochází. Naopak zůstává v průměrné tloušťce 4 m a proto Rusové musí udržovat severní mořskou cestu velkými ledoborci, které zvládnou až osmimetrovej ledovej příkrov.

Tak kurňa, jak je to?

Pak se dozvíte, že největší švýcarský ledovec za posledních 30 let se zkrátil o 8 km. Pak se dozvíte, že alpské ledovce v Rakousku rychle tají, což je skutečně pravda.

A při nízkých srážkách sněhu dochází k výrazným problémům s vodními zásobami jednak vodních elektráren, ale taky zásobování Dunaje a dalších významných řek, které dostávají vodní zdroje z Alp.

A pak se vám míchá objektivní pohled na vývoj procesu a ideologicky upravený pohled.

No a pak se, když se toto všechno dá dohromady, tak najednou zjišťujete, že vlastně kurňa, jak je to s tou přírodou kolem nás.

No a najednou se dozvíte, že za posledních 18 milionů let jste měli čtyři doby ledové, čtyři doby meziledové, 61 mezifázových období, 211 dalších období malých dob ledových anebo extrémních teplot.

A úplně vám uniká, že v čase mezi 7. až 11. stoletím se pěstovala pšenice v Grónsku a byly tam vikingské osady a zároveň vikingská expanze začala právě proto, že došlo k velkému zhoršení přírodních podmínek, úroda schála na kořenech, obrovské chlady a podobně v 6. a půli 7. století.

Století přinutil Vikingy, aby hledali obživu jinde a právě proto i Leikson a Červenobradej objevil Grónsko.

Vytvořily se grónské osady a dokonce plavili se na Newfoundland.

A toto všechno ukazuje jednu zásadní věc.

Víte, že například skutečně v oblasti střední Evropy a já to jenom zopakuji, před 11 miliony let bylo největší sladkovodní jezero na planetě Zem. Nazývalo se Paratetis. Před 6 miliony let začalo vysýchat. Dnes máme jenom Balaton a neživou jezero.

Ale zároveň máte oblasti, které jsou pouští a ještě před 150 lety byly pouštěmi například na slovenském Záhorí. Pak se osázely stromy a vzniklo to, co dneska vidíte jako borové lesy a podobně.

No a hlavní problém Slovenska je ve dvou směrech.

První, díky různým geniálním opatřením, i když jsme na rozhodnutí rozvodů Evropy, velmi rychle ta voda odtéká, nezadržujeme tu vodu.

Druhý problém: máte oblasti, které jsou přímo závislé na množství vody v Dunaji. Takže když se zníží průtok Dunaje o 30–40 %, což je prognóza, výrazným způsobem se sníží nasycenost podunajské nížiny těch štěrkových podloží.

Druhý problém: východoslovenská nížina opět na jedné straně výrazné srážky, na druhé straně sucho.

A Slovensko samotné se stává zajímavým příkladem, kdy Nízké Tatry a jak část Vysokých Tater má extrémní srážky 50, 100 mm za jeden den, ale velké části západního Slovenska, jižního Slovenska neprší dva tři měsíce.

Znamená to, že rozdílnost přírodních podmínek v jednotlivých regionech se stává klíčovou dimenzí současného přírodního stavu a přírodního prostředí.

Takže když budete mluvit o vodozádržných opatřeních například na Záhorí, tak je o tom zbytečné uvažovat, protože tady ty srážky máte a budete mít minimální. Kdežto obrovské srážky na středním Slovensku by měly být zadržovány a odtud voda rozváděna do jiných částí Slovenska, které mají nedostatek vody.

No ovšem k tomu potřebujete distribuční systémy, potřebujete čerpadla, ta potřebují elektrickou energii, ale tu přece musíme dát na cloudová ložiště, dát, protože umělá inteligence nás páskuje před suchem a před extrémním vedrem.

A z tohoto hlediska jedna z klíčových věcí, kterou by měly obsahovat všechny materiály o budoucnosti Slovenska, zní: „Máte tři faktory přežití: energie, voda, potraviny." Zkuste se podívat na tu vizi Slovenska přes prizma těchto klíčových parametrů přežití budoucnosti.

No a když vezmete ty prognózy, například skutečnost, že ta přechodová období mezi El Niňem a La Niňou, která trvala většinou dva až tři roky, teď najednou neexistují a přechází to do silného La Niňa, do silného el niña a to El Niño je ještě super El Niño.

A najednou zjistíte, že máte v Atlantickém oceánu tři hurikány za sebou. Máte šest teplotných kupol nad evropským kontinentem.

Najednou zjišťujete, že ve Skandinávii prší o mnoho více, takže tam dochází k obnově lesních porostů s jehličnými stromy, které mají tmavé albedo a pohlcují ještě více slunečního záření.

Ale my si musíme uvědomit jednu základní skutečnost.

Již všechno na planetě Zemi již bylo. Dochází jedině k opakování geologických, přírodních, atmosférických a hydrologických změn.

A když jsme rozumní, tak znalosti o přírodě nám umožní, abychom nestavěli sídliště v undulačním území, které je pravidelně na jaře zaplavováno vodou.

A si musíme se opět naučit číst přírodu.

No a pro mě je nesmírně zábavné, když si uvědomují, jo, ale satelitní snímky dávají tohle a metosatelity nám řekly tohle a tak dále.

A před 80 lety jste měli rolníka nebo člověka, který se podíval na oblohu, podíval se na oblaky a říkal: „Za dvě hodiny bude průtrž mraků." A ona skutečně nastala.

Že by měl křišťálovou kouli?

Já nevím.

Děkuji, pane profesore.

Eh, mám tady eh hromadu otázek.

Eh, další Jan Ducháč píše: „Dobrý večer a chci tady poděkovat Beastmasterovi moc za tvůj příspěvek a taky chci poděkovat Pavlovi Sichrovi a eh hned se na tebe dostanu.

Tady to trošku souvisí to s tou přírodou, protože eh dobrý večer, pane profesore. Co říkáte na 100 m vysokou vlnu v Nepálu? Vědci stále hledají příčinu. Nemůže to souviset s ringwooditem? Díky, přeji hodně zdraví."

No, první věc, došlo k oddržení ledovce. Ledovec prý byl nahlodán topením ledu. Jenomže ten ledovec nevysvětluje tu obrovskou masu vody, která se válila tím údolím.

To, že z toho nakonec vznikl bahenní lahár, který zdevastoval všechno daleko, široko, daleko. To je další věc.

A skutečně platí, například vezměte tu povodeň v Andalusii, která byla v květnu. Nepršelo, žádné záplavy a najednou vám vznikla 10metrová vlna, která se prohnala Andalusií.

Odkud se vzala?

Nebo jak je možné, že dochází k uvolňování vodních mas v oblastech, kde by jaksi tedy, že ano, žádná voda být neměla, například na poušti a podobně?

Skutečně máte pravdu, že to souvisí s ringwooditem, protože ringwoodit funguje v dvou rytmech. Poprvé nejdříve mizí jezera, ta vodní masa uniká do podzemí a pak dochází k eruptivnímu uvolňování vodních mas na povrchu a vznikají tyto obrovské stěny.

No, musím otevřeně říci, jak to přiznávají korektní oceanologové, dodnes neznáme mechanismus vzniku těch obřích vln na Tichém a Indickém oceánu. Tím, že se potvrdila jejich existence, tak alespoň je učiněn první krok. Není to tedy výmysl nějakých opilých námořníků, ale skutečně neznáme mechanismus vzniku těchto obřích vln.

Možná jsou to sesypy těch sedimentů. V každém případě víme, že to není vítr a ani hurikán. Ale zřejmě ten mechanismus funguje nějakým zvláštním způsobem.

No a kromě jiného víte, že máte mnoho jevů na planetě přírodních, kdy voda mizí někde v podzemí, mizí řeka, nevíme, kam zmizne, nikde se na povrchu neobjevuje, pořád teče, pořád někde mizí, například ve Spojených státech.

No a my neznáme odpověď. Jsou to obrovské podzemní prostory.

A co takhle ještě ten obrovský výzkum, kterou dělali Japonci, kdy se logicky zjistili, že v hloubkách kolem 700 km pod povrchem se jim jevily obrovské prázdné prostory pod povrchem planety.

A ty prostory v některých směrech měly rozměry Holandska nebo Dánska.

Ale přece to není možné. Přece musí být všechno vyplněno žhavou magmou. A žádné volné prostory tam být nemohou. Nebo nemohou, protože nesmějí.

Víte, když se vrátím konspiračně k uvolněným snímkům ze Scottovy výpravy v roce 1911 na Antarktidu, tak kurňa, kde se vzaly ty obrázky zřícených staveb a kolonád a podobně?

A proč se tak utajily všechny výsledky expedicí admirála Byrda v 47. a 52.?

Teď něco uvolnil americký kongres v rámci zákona o přístupu k informacím, ale jenom takové ty drobné střípky.

No a toto všechno nám navozuje jednu další věc.

Proč máte po planetě tak obrovské množství podzemních měst? Čína, Anatólie, Jižní Amerika. Čeho se ti lidé báli, když vytvořili tak obrovská rozsáhlá podzemní města pro 10 000 lidí?

Báli se nějakých katastrofických změn povrchu planety nebo báli se nějakých obrovských vodních mas, které proplachovaly jednotlivá území?

A takové drobné mrazení v zádech, kdy baltský písek se našel v alpských údolích a nebyl tam donesen vodní párou ani ničím jiným.

Takže byla to gigantická tsunami, která přesunula baltský písek až do alpských údolí.

Jak byla vysoká?

Kilometr.

A proč o tom nevíme?

No samozřejmě, proč o tom nevíme? Víme o tom jenom z hlediska sedimentu, ale v každém případě tyhlety věci by nás měly nutit k zamyšlení.

Stejně tak jako by vás mělo nutit k zamyšlení skutečnosti, že velká část hloubkového dna Černého moře obsahuje extrémní množství metanů.

A již se jednou stalo, že ten metan splál a všechna území kolem Černého moře byly patříšně grilovány.