„Poslední velkej kšeft.“ Kdo shrábne peníze, které vy zaplatíte za elektřinu?

Milí sledující, moc vás zdravíme z redakce Svědomí národa.

Chceme vám poděkovat za podporu, díky které jsme zvládli provozovat redakci doposud v letošním roce a dokonce pro vás natočit a publikovat rekordní počet rozhovorů.

Nyní potřebujeme zajistit financování redakce i ve zbytku roku a prosíme vás tedy touto cestou o pomoc.

Máme tady průlom v naší snaze narovnat situaci na sociálních sítích s omezováním našeho dosahu. Postavilo se za nás několik poslanců, kteří vyjádřili ve svých dopisech znepokojení nad tím, jakým způsobem sociální sítě cenzurují náš dosah a jej nezobrazují, protože jsme předložili fakta a tvrdá čísla.

Postoupili jsme také stížnost k Českému telekomunikačnímu úřadu na Metu a telekomunikační úřad ji uznal jako oprávněnou a předal ji regulátorovi těchto služeb do Irska.

Toto všechno jsou kroky a postupy, které nenesou okamžité výsledky.

Ale i když je ta situace na sociálních sítích pro nás, pro naši redakci pořád náročná, tak jsou to kroky, které nesou stopy našeho odhodlání nemlčet o věcech, které by mnozí rádi zametli pod koberec.

A takových věcí je opravdu hodně.

My tady máme témata, materiály na měsíce, na roky práce dopředu.

A tato naše práce je možná jen díky darům od vás, od našich diváků.

Proto vás teď prosíme o pomoc s pokrytím nákladů na provoz redakce i ve zbývající části letošního roku.

Děkujeme vám.

---

Kdo jsou konkrétní kupci nebo budoucí vlastníci distribuční části ČZU, která je nyní na prodej? Jsou mezi nimi zahraniční fondy, oligarchické struktury nebo lidé napojení na současnou politickou reprezentaci?

A proč se o tom veřejně tak málo mluví?

No, veřejně se o tom mluví málo, protože podobně jako třeba s těmi akceleračními zónami, ono to souvisí s celkovým výprodejem energetiky, tak aby lidé o tom málo věděli a málo protestovali.

Tu samotnou vládu teď překvapil velký protest. Dokonce to prý říkal někde ministr Havlíček. Já jsem si toho pořadu nevšiml, že jsou tisíce protestů proti těm akceleračním zónám, že to vláda nečekala.

No a já doufám, že budou i tisíce protestů proti tomuto výprodeji distribuce, protože je to nebezpečné.

Takže kdo to jsou? Já to moc neanalyzuju, kdo to jsou. V podstatě když máme nějakou odbornou společnost nebo nezávislé energetiky, tak my chceme, aby to nebyl nikdo. To nás zajímá. My je tady nechceme. To jsou naše sítě a mají patřit našemu státu.

Když už se bavíme o korupci a lobingu, kdo konkrétně tlačí na co nejrychlejší schvalování akceleračních zón? Jsou to jen zahraniční developři, nebo i domácí energetické skupiny a politici napříč stranami?

Tak samozřejmě jsou zatím třeba nějaké výrobní firmy, částečně z Německa, částečně z Dánska, které mají plné sklady a už se těší, kam to prodají.

A samozřejmě částečně, pokud si politici u nás zvykli, že budou profitovat na tomto výprodeji, tak si vezměte, o jakých penězích se bavíme. Běžná provize je 10 %.

Když řeknu, že vám třeba přinesu něco jako zakázku nebo něco takového a řeknu, že za to, že mi to dalo spoustu práce, si řeknu třeba, že to není úplatek, že jo, to je prostě za práci.

No a v zahraničí si takovéto provize běžně dávají do nákladů a mohou si je tam dát i když to je úplatek.

No a pokud vezmeš jeden větrák, jednu větrnou elektránu, tak ta stojí zhruba 300 milionů.

Takže když by někdo dohodil někomu zakázku nebo stavební pozemek, no tak běžná provize je 10 %, to je 30 milionů.

No a teď si vezměte, že těch větrných elektráren tady máme mít 300.

Tak to je, když byste to přepočítal do těch provizí, to je devět miliard, zaokrouhleno 10 miliard.

A teď si představte, že už dva roky to domlouvali, někde to naslibovali v podpalubí, že jsou domluveni.

Taky je zvláštní, že ti větrní developři si nekonkurují, že už to mají předrozdělené. Kdo kam půjde, kdo kde bude slibovat.

Takže tam bych viděl jako ten hnací moment je ten kapitál, který nám to tady chce vybrat, který chce vydělat na nějakém výprodeji zeleného německého štěstí, které už dlouho fungovat nebude.

Na tom lokálním momentu je, že politici už od roku 98 si zvykli na tu zvrácenou ekonomiku, na nějaký podíl, dejme tomu provizní nebo jiný, na tom, že někdo tady vybírá.

No a ta provize je velká. Je to poslední velkej kšef takovéhle, kterej tady je.

Říká se, že větrníky jsou čistý zdroj, ale co je jejich životní cyklus? Těžba vzácných kovů pro magnety, výroba obřích lopatek z kompozitu, které se prakticky nedají recyklovat, likvidace po 20 až 25 letech.

Tak nejprve bych polemizoval zase s tou poslední částí té věty "čistý zdroj".

Musíme rozlišit, naši diváci musí rozlišit, co je to obnovitelná energie a co je to ta environmentální udržitelnost nebo šetrnost k životnímu prostředí.

Já to přirovnávám občas k tomu, už jsem to někde publikoval, že byste chtěli udělat Prahu na obnovitelné elektřině, tak byste si schovali celou vodu z Vltavy někde na Šumavě.

Vy jste tam postavili hráze, tady jako pod Karlových mostem by byly nějaké chcíplé ryby a smradlavé bahno.

Turisti by utekli a v zimě byste pouštěl vodu, jo? Tak by tady byla takováto trošku povodeň, ale tak by to prostě teklo k těm hrázím.

A v létě byste to svítili solárem.

Byla by to obnovitelná elektřina? Určitě ano.

A v tom městě by pak nemohl nikdo bydlet.

Takže pozor, rozlišujme, co je to vlastně čistý zdroj.

Jo, rozhodně obnovitelný je, protože je to z foukajícího větru a když s tím zničíte ornou půdu, tak rozhodně environmentálně udržitelný? Ne!

To za prvé, to je základní princip.

Za druhé, světová energetická rada dává stejnou míru rizika, stejné varování před takzvanou konverzí půdy a devastací krajiny jako před skleníkovými plyny.

Pro tu planetu je to jako stejně bolavé, jo, jako kdybyste jí praštil nebo kopnul, jo.

Tak je to vlastně vytloukání klínu klínem, které tady dělat nemusíme.

Vůbec s čistou energií to nemá nic společného. S obnovitelnou ano, prostě s tím, že by to bylo nějaké ekologické.

V tomto množství těch větrných parků na zemědělské půdě je to v rozporu s jakýmkoliv principy životního prostředí.

Je to lumpárna, je to vražda té půdy.

A to je asi tak všechno, co k tomu můžu dodat. Jestli mohu říct konkrétní rizika.

Já to zkusím takhle na kameru, když už jsem měl to kafe, jestli je to vidět.

Jo, představte si, že toto je jakoby ten větrný park nebo větrná elektrárna, která má ten betonový sokl tisíce tun betonu a takto vám to vibruje.

Jenom se podívejte tady třeba na takový skákací stroj, který váží nějakých 50 až 80 kg.

No tak toto váží tisíce tun, jak vám to udusává tu půdu.

No takže pod tím nejdřív pochcípají žížaly. Ty z toho vůbec nevylezou.

Pak i bakterie a máte pod tím měsíční krajinu.

A pak je to obzvláště zábavné, protože my jsme na evropském rozvodí a tu půdu už nikdy nedáte dohromady z toho.

Pak je obzvláště zábavné, že my jsme na evropském rozvodí, že vlastně my jsme jako na takové střeše Evropy, kde se to roztejká do třech směrů, do třech moří.

No a teď si představte, že vám tohle naruší nějaké podzemní zásobárny vody, protože většinou pod nějakými těmi plochami, třeba na Ralsku — konkrétně jsme se tím zabývali, ale i jinde — tak tam ty spodní vody jdou a vy nikdy nevíte, kudy tečou a nikdo to nezkoumal.

Takže tím přidusíte tu spodní vodu, přijdete o zásobárnu a není to, že všechna voda nám přiteče z Hamburgu. Všechna voda nám odteče do Hamburku a vy jste udusili tu zásobárnu.

Takže toto je taky velké riziko.

Když mluvím o těch skládkách, tak nemluvím proti té obnovitelné energii a mluvím jenom o tom, že kdyby naše vláda dodržovala zákony a ne v podstatě mafiánsky propagovaná přání větrných developerů a tuhle finanční oligarchii, tak tenhle problém tady nemáme vůbec.

Protože to postavíme tam, kde ta půda už je znehodnocená.

Když to postavíte na nějaké takové ohavné půdě, kde jste viděli horní Jiřetín a ten důl pod tím — no tak tam bude vláda dělat přírodní rezervaci a bude nám devastovat bonetní černozem a nějaké blízkosti přírodních rezervací, národní parky, kulturní památky těmito větnými elektrárnami — nebo proč se to nepostaví na té už zničené půdě?

Tady není pro to logický důvod.

Tady je logický důvod, že nás někdo chce okrást a že na tom vydělá a zničí nám zemi.

Takže takhle se energetika nedělá.

>> Když jsme si povídali mimo kameru, zmínil jste se o apokryfu, který se k tomu, o čem dnes natáčíme, dobře hodí?

No a apokryf — já občas, protože moje matka byla archeoložka Magdalena Beranová a studovala hlavně staré Slovany, ale i takové ty starověké kultury a jejich zemědělství.

Takže apokryf: Přijde Mojžíš za faraonem Ramsesem II. a říká: „Faraone, já mám skvělý nápad. Uděláme kšeft."

Faraon se říká: „No výborně, Mojše, tak jako co povídej."

„No, budeme obchodovat s obilím."

Faraon se tak zamyslí a říká: „No, Mojše, zajímavý nápad, ale rozhlídni se po té zemi vedle toho Nilu po těch královských sípkách — jsou tam pečetě, či jsou to tam kartuše na těch pečetích — a s čím chceš ty obchodovat?"

Mojžíš říká: „No ne, faraone, já jsem to myslel jinak. Obchodovali bychom, že bychom je měnili za zlato."

Faraon se zamyslí a říká: „No jo, Mojše, ale podívej se, čí je to tam obličej na těch zlaťáků a s čím chceš obchodovat?"

Mojžíš se urazil, utekl do Svaté země a založil Black Rock.

No tak to je ten apokryf.

Můžeme ještě chvilku hovořit dál. Třeba se tam ještě něco zajímavého najde do materiálu ke střižení.

Ale je to — je to vůbec otázka pojetí těch hodnot.

Když přejdu od toho apokryfu ke zlaťákům, tak ten zlaťák byl v podstatě ve své době Bitcoin. Byl to nějaký vzácný kov — nebo v Egyptě bylo třeba ještě dražší to stříbro — nějaký vzácný kov, který nerezavý, který vydrží, který se poměrně těžko dobývá a který vlastně slouží jako ekvivalent, abychom nemuseli chodit na trh — jeden s krávou a druhý s pytlem obilí — ale abychom si to vyměnili mezi sebou.

Tímto způsobem to fungovalo vlastně celý starověk pár tisíc let.

Potom první takové dlužné úpisy, co jsou ze středověku, tak to vymysleli templáři. A to bylo zase z jiného důvodu než nějaký úrok nebo lichva. To bylo, že cesty byly nebezpečné.

Takže třeba když jste cestovali z Prahy do Říma, tak jste přinesli pytel zlaťáků nebo truhlu zlaťáků. Tady někde v Anenské ulici měli komendu. Tak jste to jako přinesli do té Anenské ulice, oni si to vzali. Teď vám dali nějaký glajn pečeť se dvěma jezdci na koni, abyste odjeli do Říma. Tam si jste si to v Římě zase vyzvedli a věděli jste, že vás nikdo neoloupí.

Pak když se podíváte třeba na britskou libru nebo i americké dolary — na britské libře máte obrázek královny a „tomuto držiteli této poukázky, této note vyplaťte 50 liber měny ve zlatě, samozřejmě."

No a pak se s tím začalo nějakým způsobem obchodovat jako s virtuální směnnou hodnotou.

Dneska vlastně ta virtuální směnná hodnota — my ji považujeme za nadřazenou vlastně všemu všemu tomu, co máme, co spravujeme a nějakým způsobem nám vládne.

Je otázka, jestli taková společnost je postavena vůbec na nějakém dobrém principu nebo na nějakém funkčním principu.

To řeknu z druhé strany: Vědci, když si pozorovali kolonie racků. Racek je prostě pták, který loví ryby, má hnězdiště, tam má mladé, chytne rybu, vykrmí mladé.

Ale ne všichni rackové se živí rybolovem. Některí rackové jsou specializovaní na krádež druhým rackům — čekají, až se s tou rybou vynoří, ukradnou mu to ze zobáku a jde nakrmit mladé taky.

Etologové počítali, kolik tedy je těch racků lovících a kolik je těch kradoucích. A dospěli k závěru, že když těch, kteří neloví a kradou, bylo 40 a více procent — něco méně jak polovička — tak kolonie začala vymírat.

V tom není žádná morálka. V tom máte to, že když si představíte masu těch mláďat, tak ještě když nějakým způsobem to snížíte, tak ještě to nakrmí i ty, kteří kradou. Ale pak, když už kradou všichni, no, tak to už začíná vymírat.

No a to je problém naší civilizace.

Když se bavíme o energetice, tak si představte, jak máme mařiče energie. Takže ještě k tomuto — takovému podivnému trhu s rybami — na libské burze s těmi racky byste ještě přidali mařiče ryb a říkali byste, že takhle máme udělanou péči o potomstvo. No tak ta kolonie by vymřela ještě rychleji, ještě rapidněji.

>> Myslíte, že je úplná utopie, aby energie a distribuční síť byly provozované státem a byly pro občany službou zdarma?

No a já si myslím, že pokud máme nějaký nebo měli bychom nějaký funkční ekvivalent té hodnoty, tak já bych to do úplného komunismu nedával.

Takže si představte, že budete mít na jedné straně dříví a na druhé straně zadarmo elektřinu. No čím budete topit na chalupě? Budete tou zadarmo elektřinu. To by byla podobná deformace jako dotace. Tak by to byl nějaký takový divný komunismus. To asi ne, ale určitě to udělat za přiměřené ceny.

My když jsme se ještě na minulé turné vlády bavili s ministrem Havlíčkem o dostavbě jaderných reaktorů, tak jsme říkali: „Když do toho nainvestujete, tak máte možnost to vybrat dvojím způsobem. Buď to dáte levnou elektřinu našemu průmyslu a tím pádem to vyberete na daních, že najede. Nebo to dáte o něco dražší a vyberete to za tu elektřinu."

Ale rozhodně je to nějaká žádaná komodita. Tam nejde ani tak o to, aby to bylo zadarmo, ale aby to bylo za nějaké rozumné ceny, které vám pokrývají ty náklady.

A dneska, když si vemete uhelnou elektřinu, tak ona stojí nějakých, dejme tomu, 20 až 40 haléřů a k tomu nějaká koruna, 80 až 2 Kčy jsou emisní povolenky, takže vlastně vy ji násobně předražujete cenou toho lichváře, když zase chcete prodávat nebo dotovat namísto daní, namísto valorizací tu větrnou energii za 320, tak zase je to desetinásobek současné ceny elektřiny a jaderné.

Takže vlastně vybíráte peníze z toho oboru, buď to vůbec mimo obor za nějaké papíry nebo burzovní přeprodeje, nebo je vybíráte na to, že stavíte nepotřebná zbytečně předražená zařízení, že by se ta energetická potřeba dala pokrýt daleko efektivněji, než se pokrývá tou německou hloupou politikou, že si zavřeli jaderné elektrárny.

To je k té ceně. Takže problém je zejména, že ta cena je nepřirozená. Já bych nejdřív narovnal tu cenu a pak bych přemýšlel, jaká je.

>> Jaký je vlastně hlavní argument pro zavírání jaderných elektráren? Jsou opravdu tak rizikové? Když byly nějaké nehody, tak přeci nebyly způsobené jádrem jako takovým, ale nedodržením předpisů nebo snahou ušetřit na nesprávných místech.

>> Doporučím knihu čtenářům nebo divákům. Čtenářům v tomhle případě knihu od Vladimíra Wágnera „Fukušima den poté", kde popisuje okamžik za okamžikem, co se dělo v té Fukušimě.

A podstatné je, jak tam vybuchla ta střecha. Tam byl takový ten výbuch, jak to blaflo, prostě odletěla ta střecha. Tak to byl vodík, to byl Hindenburg. To nebyl jaderný výbuch, to byl Hindenburg novodobý.

Protože ty jaderné články jsou udělané ze zirkonových trubiček a při vysokých teplotách, které tam byly, se mění. Ten zirkon s vodou se mění na kysličník zirkončitý a právě vodík, který se nakumuloval pod tou střechou a jak to blaflo, tak to vybuchlo.

No a myslím si, že ten německý odklon byl ideologicky motivovaný a řeknu proč. Když byla ta energetická krize, tak jsme monitorovali zásoby energie, jaké by byly zásoby zemního plynu podle toho, v jakém jsme období a jak jsou ty zásobníky naše plné. Tak máte naplný provoz na tři týdny až tři měsíce.

Jaderné elektrárny měly všechny zásoby paliva na tři roky.

Takže pokud to berete z té druhé strany, pokud by byl stratég, třeba jako v Rusku, kde jsou velmi dobří šachisté, matematici, stratégové, no tak určitě, když chcete dostat nějakou zemi do závislosti, když ji uděláte závislou na vaší jaderné technologii, pak byste se pohádali a budou radostně ještě tři roky se zásobou jaderných články, kdežto když jim zavřete kohout, tak mají za tři týdny až za tři měsíce. Podle toho, jaké je období.

Takže dokážu si představit, že tam mohli určitě někací energetici si být vědomi této skutečnosti, jako jsme si vědomi my.

No a podle mě ty Němci se nechali hloupostí domanévrovat k naprosto neuváženému činu.

Ale já hlavně kritizuji to, co potom půl roku po tom výbuchu provedli v tom Bavorsku, protože to už normální člověk neudělá. To už musel být, to je v podstatě na trestní čin vlasti zrady, že v tom pokračovali.

Ještě, že spoléhám na ty Rusy a že uvěřím nějaké ideologii, dobře, byla to špatná ideologie, hloupě jsem uvěřil. Ale že ještě po diverzním útoku na kritickou infrastrukturu, na energetickou bezpečnost tvého státu, dorazím tu energetickou bezpečnost tím, že zavřu poslední jaderky, který tam mám, tak to normální člověk neudělá.

A já říkám hlavně, že po těch Němcích tu hloupost nemáme replikovat. To je strašné.

Byly zde svého času jisté spekulace o možné souvislosti pádu Nečasovy vlády a jednání o dostavbě Temelína? Co si o tom myslíte vy?

>> No, to je složitá otázka. Já nejsem zpravodajský důstojník. Na druhou stranu se do jisté míry zabývám energetickou bezpečností státu, ale jako energetik.

Takže ty proudy jako co se tam děje nebo kdo komu velí nebo na základě jaké centrály, to neznám.

Samozřejmě ta energetika jako strategický obor je toho plná a vždycky bude. Pokud si ji vezmete, tak vlastně celou dobu se válčí o suroviny. Hormozský průliv jsou suroviny. Venezuela jsou suroviny. Dokonce i když se podíváte na nějaké klání Američanů a Rusů, tak vlastně Rusové mají většinu té Arktidy.

No a kdyby Američané získali Grónsko nebo něco jiného, tak tam mají potom nadváhu oni.

Takže se tolik asi nehádají ani o ta ukrajinská ložiska nerostná, jako spíše o ta arktická. Těch surovin je málo. Probíhá nějaký boj.

Samozřejmě, když probíhá nějaký boj, tak se toho účastní i speciální služby a samozřejmě ty organizují budoucí závislost na někom. A také vzhledem k tomu, že je to velkoobjemové odvětví, tak kdo na tom bude vydělávat.

Takže v tomhle smyslu ty vlivy tam určitě byly a jakým způsobem šly ty vlivy konkrétně, to nedokážu určit. To by musel být nějaký právník nebo nějaký specialista, který by tu seděl s vámi v uniformě nebo tu uniformu měl v šatníku a seděl v civilu.

Já to neumím, ale ten vliv tam vnímám.

Jo, když jsem dělal na vládě tajemníka Pačesovy komise, tak tam byly ty vlivy patrné z obou stran. Jak z té americké, tak z té ruské.

A my jsme se to snažili řešit jako nezávislé a říkali jsme: fajn, z čeho bude mít Česká republika větší prospěch.

Takže tam byl vlastně, když se ještě můžeme vrátit k tomuto, ta třeba tradice s těmi ruskými zařízeními. Tak vlastně když pak přišel Westinghouse, tak Westinghouse jsme se ptali, proč teda kde máte ty české inženýry, které na vašich prestižních školách jste 20 let demokracie tady vychovávali, v tom roce 2007, když jsme měli tu Pačesovu komisi. Říkáme: když jsou vychováni v Microsoftu, třeba v americké technologii, nebo IBM, tak oni už nechtějí nějaký ruský počítač Ural. Oni chtějí prostě ten Microsoft a ten IBM. S ničím jiným vám pracovat nebudou.

Tak jsem říkal: myslíte, že si tady najmete nějaké reklamní agentury, které budou chodit? A pak si stěžujete, že prostě celá ta starší generace říká, my tu americkou technologii neznáme a jsme zvyklí na tu ruskou.

No a z druhé strany zase, když chodili ty Rusi a říkali, že Škoda jaderné strojírenství, to je vaše česká firma, vy ji musíte dávat zakázky. Tak jsme říkali: no a kluci, kde ale máte ty české inženýry ze Škody jaderného strojírenství?

Kolik staveb tady máte? Kde máte ty inženýry, kteří by byli zkušení?

A vězte, že jste nám je sem vytrénované, že už jednu nebo dvě jaderky postavili a že už je máte tady, tak nám to dejte.

Ani jeden. Ani jeden. Šlo tam o prachy. Ani jeden.