Kupka je bavič s tváří hrobníka. Měl Pavel v hlavě magnetickou rezonanci? | Tak to určitě #1

Dobrý den, vážení diváci.

Vítám vás u našeho nového pořadu.

Tak určitě, tak určitě se jmenuje pořad, který reflektuje to, co se dělo v sobotu a v neděli v Českých televizích na půdě politických debat.

Vítám svého spoludiskutujícího.

Já jsem taky tvůj spoludiskutující.

Vítej, Petře.

>> Marku, [smích] díky.

Jsem tady rád, ale musím říct, co mi to způsobilo.

>> Ano, co to je, to je hrůza samozřejmě.

Já nepamatuji, já jsem asi nikdy v životě ještě neudělal to, že bych si dal tři debaty o víkendu a musím říct, tohle je normální pomsta společnosti, pomsta národu, >> ne?

To je pomsta nám.

První debatou byla v sobotu pořad za pět minut dvanáct, ve kterém vystoupili jihočeský hejtman Martin Kuba a Jihomoravský hejtman Jan Groich.

Oba dva shodou okolností předsedové politických stran.

Jeden nový lidovec.

Mhm.

Jak ty říkáš, lidovec se starým obsahem a jeden Naše Česko, což já to považuju za stranu, která je dobrá k tomu, aby se objevovala v průzkumech veřejného mínění.

Jinak o nich nic nevíme.

>> Jinak v podstatě neexistuje.

Martin Kuba nabírá členy ze všech stran.

Staré socialisty, uprchlé ODS-ácky.

Myslíš, že to bude skvělý celostátní program potom v případě.

>> Já jsem zvědav, kolik dostane v krajských volbách, ale to je jedno.

Ale k tomu se dostanu.

No, já jenom slyšel závan, echo února čtyřicet osm, když jsem slyšel, že půjdou po našem majetku.

>> Ano, majetkové daně.

To se objevilo ve dvou ze tří pořadů.

Pojďme, pojďme si pustit, >> pustit to, co našim peněženkám připravil Martin Kuba.

>> Mm.

To je to, co já prostě pořád tvrdím a odmítám tu mantru, že nejšťastnější lidé žijí ve státě, kde jsou prostě nejnižší daně.

Ten stát by měl říct těm lidem, že bude pracovat co nejefektivněji, že bude co nejmenší, ale že ty daně musí být na nějaké úrovni, aby ta společnost dokázala prostě projít všechny ty věci, které má, a dokázala se rozvíjet a možná třeba jako v řadě jiných evropských zemí se podívat třeba na ty daně majetkové a ty pak tečou do rozpočtu obcí.

Ona je to samozřejmě komplikovaná věc, ale myslím, že by bylo třeba se o ní bavit.

Ale dneska opakovat jedno řešení mantrou, že prostě úplně všechno vyřeší snížení daní, to tak prostě není.

A myslím, že každý, kdo tu společnost vidí, to dokáže pochopit.

>> Už mě napadlo, vyhlašuju novou mantru.

Nešťastnější lidé jsou tam, kde jsou nejvyšší daně.

>> Ano.

A tam jsou nejšťastnější, a nejméně šťastní jsou vlastně v podstatě na prahu sebevraždy.

Jsou tam, kde jsou nízké daně.

Ach, to je to musí být fakt peklo.

Bohužel jsme to ještě nezažili, ale >> no mě zaskočil, musím říct, Martin Kuba.

On je ostřílený, byl to ministr průmyslu.

Byl to takzvaný, pamatuješ, zlý muž ODS, i když byla ODS plná samých zlých mužů.

>> Eh, vyšlápl si dokonce na šéfa ODS.

Takže bych čekal, že komunikačně bude zručnější, než že popře sám sebe v jednom souvětí, že řekne: „Eh, musíme se podívat na majetkové daně, neboli půjdeme lidem po majetku, abychom naplnili, nakrmili rozpočet," a pak řekne: „No jo, ale vlastně ty majetkové daně tečou do samospráv, tak tím se rozpočet státní úplně nenakrmí."

>> Oni se, musíme počkat, až se dostanou k moci a pak se na to podívají, jak oni říkají, musíme se na to podívat.

>> Musíme se na to podívat.

A pak je druhá krásná fráze, která je nejstrašidelnější.

Nastavíme daně.

Ale Martin Kuba mě překvapil v jedné věci.

Jak ty říkáš, že je ostřílený, tak on sám se díval jako takhle, jako dolů, pořád jako jo, jako kdyby tam měl něco schovaného nebo jako by se za něco styděl.

Já nevím.

Jo, >> se distancoval od toho, co říkal současně, víš, tu chvíli, >> jakože jsem se styděl sám nad sebou.

Eh, tak teď se dostaneme k pilíři, kterým byl samozřejmě rozhovor s prezidentem Pavlem.

>> Mhm.

>> Eh, Petře, co to bylo vlastně za žánr nebo jak to hodnotíš?

>> Marku, nevím.

Nám se tady vzniknul nový žánr, který se asi jmenuje benefiční rozhovor s prezidentem Pavlem, protože si všimni, že on má fakt letošní léto bezprecedentní v tom, že furt někde je, to je nonstop mega turné.

A eh já, když jsem viděl poprvé plakát s ním, který láká lidi, aby přišli na to, tak žánr benefiční rozhovor s prezidentem Petrem Pavlem mě zaujal, a já myslím, že těch benefičních rozhovorů opravdu bylo tolik už.

A tohle možná bude konec toho letního turné, protože to tak bylo, a eh fascinovalo mě na tom, jak se Petr Pavel tím rozhovorem krásně s takovou lehkostí prolhal.

K tomu se dostanu, tak eh pusťme si asi první ukázku. Nejvyšší čas.

>> Když se na to díváte zpětně, co to všechno způsobilo, spustilo, jak to potom všechno vypadalo, e neudělal byste některé věci jinak?

A teď se dostávám ke zveřejňování SMS-ek mezi Petrem Macinkou a Petrem Kolářem i k nejmenování Filipa Turka.

>> V principu většinou nelituju, to jsem udělal, protože to už se stejně nedá vzít zpátky.

Ale ty kroky, které jsem udělal, tak i přesto, že s sebou nesly určité riziko, možná způsobily některé těžkosti, tak je považuji principiálně za správné a neudělal bych je jinak, kdybych měl tu možnost, e, protože eh si myslím, že vývoj mi dává za pravdu, že to byl správný krok.

[smích] >> Historický vývoj mi dává za pravdu.

No, je to skvělý, ne?

Podívej se, vzpomeň si na tu kauzu s těma SMS-kami, na tu monstrózní tiskovou konferenci.

Já teda, když jsem tam viděl, jak tam tehdy prezident Pavel nastoupil před kameru, jsem si říkal, tak a přichází rezignace.

Ani on už se na to nemůže dívat.

>> Já jsem čekal spíš vyhlášení války, což se to nestalo.

>> Nebo on pošle na viceprezidenta, ministra zahraničí Macinka, komando policejní, které normálně funguje proti organizovanému zločinu, kvůli SMS-kám.

Policie samozřejmě logicky, to jsme všichni věděli, to hodí do koše, protože je to celý nesmysl.

A dneska Petr Pavel řekne: „Vývoj historický mi dává za pravdu, že to bylo správné."

Když se bavíme o této sentenci, tak mě zaujala ještě jedna věc. Ten začátek, kdy říkal, že ničeho nelituje, co udělal.

>> Tak to víš, je to neomylný muž.

Eh, pozor, >> to je jako chlapské vyjádření a vlastně univerzální věta na všechno, co se mu eh, co se mu dává k zlému, jakože kdysi byl tím rozvedčíkem z KSČ a tak, tak to prostě nelituje.

No, stalo se, >> neřek všechno, co jsem podělal, nic z toho nelituji.

>> Ano.

A čím vším, čím jsem byl, jsem byl rád.

A to je argument.

Jo, tak to je, to prolomil něco, s čím budeme žít dlouho ještě.

Petr Pavel, máme ledy, a to jenom přidám, jeho druhý argument byl: „Porušuju ústavu kvůli ochraně ústavy." To se mi strašně líbilo, >> a jenom řekněme to, co on prováděl, co spáchal s ústavou, tak změnil vlastně i češtinu, protože když je v ústavě napsáno, prezident jmenuje ministra na návrh premiéra, a najednou mu eh on řekl: „No tak když tam je napsáno jmenuje, tak to neznamená, že musím jmenovat."

E, tak si můžem číst jinde v ústavě, kde ku příkladu vláda by teď si mohla říct: „No tak my nemusíme, když je někde potřeba jako kontrasignace, tak řeknem, no ono to úplně tam není napsáno, že musíme."

>> Půjde to bez nějakých reforem?

Očekáváte to od této vlády?

Neočekávám to od této vlády, ale jsem přesvědčen o tom, že jakákoli další vláda, která přijde, bude muset vypít ten kalich hořkosti a přijít s reformami, které budou, eh, řadu lidí možná bolet, budou se těžko prosazovat, těžko vysvětlovat, ale nepůjde to bez nich, protože náš rozpočet je, mimo jiné, právě zrušením superhrubé mzdy a nedostatečnou kompenzací tohoto výpadu, tak napjatý, že je v něm strukturální deficit a ten strukturální deficit nelze odstranit tak jednoduše.

>> Petře, když ti dám slovo, tak já si úplně dovedu představit, že tam teď vešla první dáma paní Eva a říká svému manželi — a nemyslel s tím mě, že tebou bude bolet.

>> Eh, to určitě ne.

E, spíš říkal: „Eh, druhý kilo by tam nebylo na ten měsíc."

No, mě tole fascinuje, když měl Petr Pavel svojí vládu k ruce, kterou ještě se chlubil, že volil spolu — čili premiéra Fialu — tak to byla vláda, která zasekla rekordní dluh, rekordní sekeru ve výši 1,2 bilionů Kč, což vychází na tu čtyřletku. Eh, když to vydělíme jednoduše čtyřmi, tak je to 300 miliard Kč sekery, eh, do rozpočtu každý rok.

Tak se ptám, kde byly ty reformy, když to byla jeho vláda.

A současně by mě zajímalo, jakou vládu asi tak Petr Pavel někde vidí na obzoru nebo na jakou čeká, která provede ty reformy, protože tady ještě potřeba dodat — on má, ještě on objíždí Česko s takovou reformou: a sice musíte ještě víc zbrojit, musíte dávat ještě víc peněz na zbrojení. Protože, je to, kromě toho, teda že je to prezident, tak je to lobista zbrojařů.

No a to, co mu navrhuju, tak to je tak 100 miliard korun ročně. To je procento navíc, aby to byly ty 3 % HDP, to jak jeho recept.

Tak se ptám, kde teda by vzal těch 100 miliard Kč navíc?

>> Eh, to se ptáš správně.

>> Vidíš?

[smích] A na to dostaneš taky odpověď.

>> E, my víme, že máme problém třeba ve struktuře lůžek. Máme příliš mnoho lůžek urgentní péče, málo dlouhodobé péče. Máme příliš mnoho nemocnic na počet obyvatel a na rozlohu naší země. Máme mimořádně neefektivní investice do drahé techniky, například magnetické rezonance.

>> Takže tady máš, Petři, odpověď.

>> Eh, příští vláda bude muset škrtat lůžka a magnetickou rezonanci.

>> A magnetickou rezonanci.

Eh, a bude nemocnice bez magnetických rezonancí a, ale budeme se cítit bezpečně, protože bude, eh, 3,5 % na zbrojení.

Mě napadá nehodnotová otázka, když to poslouchám, a sice jestli neměl prezident Pavel v hlavě nějakou magnetickou rezonanci, když toto řekl, protože to je úplně neuvěřitelný, ne?

Takže budeme přežít teda nemocnice magnetickou rezonanci najednou, eh, což stejně se neprořežeme těm jeho výdajům na zbrojení, ale to, eh, no, je to, je to, je to kouzelník, to se musí nechat. On je nadpřirozená bytost.

Já jsem četl někde nebo slyšel jsem, že jedna ta magnetická rezonance je se asi 20 tanků stojí.

Hm.

No, no, jenom si vzpomeň na to, když měl svojí vládu, která neplnila ani ty 2 %, jak potvrdilo to, kde byl Petr Pavel. On, když nastoupila vláda Andreje Babiše, tak každej jeho zahraniční výjezd — což bylo úplně to bylo — žádnej prezident před ním to neudělal — tak kritizoval na dálku svojí vlastní země a svoji vlastní vládu a hlavně: neplníte 2 % HDP na obranu.

Tak se ptám: „E, kde byl tehdy?" To neřekl ani slovo.

Takže to, e, jak jsi řekl, je falešný jako no. Je to pravověrnej rozvědčík. Ten musí být falešný, ne? Aby se kryl v terénu, co?

>> Ano.

Já myslím, že teď, teď plní to, co ho naučili.

>> Je to v něm.

>> Je to, je to tam.

Ale e ten, kdo, eh, ty veřejné rozpočty vyřeší, zreformuje, ten se taky včera předvedl. Je to, jmenuje se Martin Kubka, je to předseda ODS. Martin Kubka předvedl nám to a my si to pustíme.

>> Eh, vy byste dokázal sestavit rozpočet se 150, respektive 156 miliardami Kč?

>> Udělali bychom všechno proto, aby se to podařilo, ne?

Budu na tom trvat.

Já jsem se neptal, jestli byste udělali všechno proto, ale jestli byste to dokázali.

>> A já tvrdím, že bychom to dokázali. Bylo by to velmi náročné. O tom vůbec není pohyb.

>> Eh, zároveň bychom, 150 miliard, jak jsem říkal, tak, a vy to dobře víte, bude mít 10, ekonomický, ekonomický růst, který Česká republika v tuhle chvíli má, přinese do toho rozpočtu necelých 100 miliard Kč.

Ale tohle je pravda. To snad nepopřete.

>> Já bych řekl, že Martin Kubka je jedinej bavič na světě tváří hrobníka. Hele, eh, todleto je fantastický.

Já už jsem to vlastně řekl. Eh, my tady máme, víš co, já jsem empirik. Slova politiků nemaj žádnou hodnotu a, ale musíme se dívat na to, co dělaj a co mají za sebou.

Takže když se vrátíme do té čtyřletky, kde byl Martin Kubka ministrem dopravy, tak to byla vláda 300 miliard deficitu sekery každej rok v průměru v rozpočtu. Takže dvakrát tolik, co teď říká, že by najednou udělali, nemůže. Nevěří tomu ani on sám a proto působí fakt tak strašidelně a, a nevěrohodně.

Eh, takže je to logický.

A ještě navíc on je to ministr, který mu jeho vlastní ministr financí vykrad portfolio dopravy a to rozpočtování vlastně podle toho vypadalo i, takže, e, je to možný.

No, mně se líbilo, když Zbiněk Staňura s Petrem Fialou, světovým lídrem, přišli v roce 2024 na podzim, eh, za prezidentem Pavlem a předložili mu ten rozpočet, který byl absolutně vylhaný a on, jako tak, byl, dostal se pod tlak těch svých poradců. Petr Pavel váhal a, jestli to má podepsat, a oni mu dali záruky, že ten rozpočet nezpředsáhne ten deficit. A a, dokonce tehdejší poradce ekonomicky Petra Pavla, na základě toho, rezignoval, protože Petr Pavel to podepsal a samozřejmě, samozřejmě, se to ukázalo jako celé, prostě.

Takže tady je vidět, e, role rozpočtáře Petra Pavla, ale zas na druhou stranu řekl, že to je politika vlády rozpočet a že to vetovat nebude.

>> No, on měl ještě jeden geniální argument tehdy a řekl: „Já to nebudu vetovat." A víte proč? Protože s nimí by moje veto stejně přehlasovala.

[smích] Což vlastně jenom říct: „No tak já jsem tady trošku k ničemu, protože v naší dělbě moc ústavní sněmovna přehlasovává ve to prezidenta a, eh, navíc, ještě jenom prostou většinou." Tak znovu by si někdo mohl klást otázku, proč použil to veto teď, když věděl, že ho stejně vládní většina ve sněmovně přehlasuje.

Ale to je Petr Pavel.

A když jsme u něj, mě ještě teď napadlo, aby to nebylo tak, že on se prostě rozhodl: „No tak prošlo mi nejmenování jednoho ministra, tak příští vládě případně nejmenuju žádnýho a budu vládnout sám."

Já chci říct jednoznačně, prosím, a vyzývám vás k tomu, abyste opustili to svoje trapné provokování a abyste v tomhle případě, když už dnes zaznělo z úst Andreje Babiše i prezidenta, že se budou scházet, tak aby se opravdu změnil ten módus, protože to dosavadní překřikování bylo jediné. To škodilo České republice. To ničemu nepomáhalo.

Vám to možná udrželo nějaká procenta a nevysmívám se.

>> Škodilo.

Vám to škodilo, že vy nejste vidět.

Nám to určitě neškodí a my jsme dostatečně vidět a koneckonců i ta čísla na to ukazují a jsme schopni argumentovat a nabízíme té zemi, co jim vy nejste schopni dát.

>> Tohle už je žert normální.

Kdyby se toho dožil M. Kundera, takže už dvojí žert.

To je fakt, jak z nějakého ÚV KSČ, nebo opravdu školního SSM.

Já musím říct, já když sleduju teď to trápení, velkou agonii Martina Kubky v čele ODS, že jsem ho podcenil, jak moc je schopný být trapný, směšný a trápí se.

Říkal jsem si, že z jeho zkušeností – a vlastně on v té vládě byl jako nejméně strašidelný ministr, protože se držel té dopravy a nejel tolik ty fialovsky falešné hodnoty a právo veřejnosti na korigované informace, honbu dezinfo a všechny tyhle věci smrdící totalitou na sto procent.

A teď, když stanul v čele té strany, tak já si myslím, že Petr Fiala si už chystá comeback.

>> No, já myslím, že tam je víc kandidátů.

Já jsem četl paní dekretem >> a ta je samozřejmě taky stojí v řadě a je vídím je čím dál tím lepší.

>> Je spousta velkých podnikatelů, těch příběhů je tam mnoho.

Když byl někdo prostě opakován do výše a stal se tím šéfem, ukázalo se, že na to nemá, letěl.

Jo.

A že to jsou smutné příběhy, a myslím, že tento smutný příběh čeká i Martina Kubka.

Možná jí celou ODS, nevím.

Eh, začali jsme útokem na naše peněženky a skončíme útokem na naše peněženky, protože to je jak pěst na oko.

>> Vy často mluvíte o tom, ale to je přeci, to je přeci základ, který divácký dotaz.

>> Chcete nebo navrhujete zvyšovat daně?

My chceme změnit daňový systém a umíme si představit – a opět to řeknu otevřeně – že zdanění třeba rizikových záležitostí, jako je tabák, majetek, ale v žádném případě ne zdanění práce.

Vždyť dlouhodobým návrhem, dlouhodobým, dlouhodobým – ještě, prosím, necháte mě.

Samozřejmě, že i tam je možnost.

>> Eh, ty jsi, Marku, mluvil o rakouské škole ekonomické, tak tady máš rakouskou školu, ne?

Tam je rozdíl mezi rakouskou školou a Rakušanovou školou.

Tohle.

>> No, já říkám, já se jdu zbavovat majetku, protože znovu – eh, jak jsi říkal, empirik, že jsem – no, tak my máme zkušenost s vládou, kde byl Vít Rakušan dokonce prvním místopředsedou, která provedla takzvanou daňovou reformu.

Byl daňový balíček.

Byl daňový balíček, ale co to bylo?

Prostý rozvoj daní, rekordně vysoký navzdory předvolbním i povolbním slibům, že se daně zvyšovat nebudou.

Takže tady máme, jak se říká, historie se opakuje. Ale budeme se muset zbavit – jednak já vím, že kouříš doutníky, tak to je riziková záležitost, prostě konečně, protože jeden doutník bude stát asi 5000.

>> No.

>> Eh, ale ten majetek to horší, že máš auto.

>> Eh, no kde mám?

No mám.

No bohužel jo.

Jsem takovej kasíř, že mám auto, mám dům.

E, takže, no, naposled, kdy takhle majetek smrděl a byl ohrožený, říkám, eh po únoru 48, se to vrací.

No, no, já teď, e, přijdu domů a bude velká porada. Co uděláme s tím majetkem? Jestli to nepřevede někam, já nevím, na nějaké bílé koně, nebo co jinak.

No, takže, a to, kdybyš chtěl hledat bílý kůň a jak tohle vyřešit jen suka, tak dobře to umějí ve státě.

>> Tak se obrať na ně.

>> No jo.

Nějaké akcie dozimetru.

H, eh, na to odpovím, Petře.

Tak určitě.

>> Jo, tak určitě.

Určitě.

Tak určitě.

Eh, a slibuju vám, diváci, že nejenom, že se podíváme na ty pořady důkladně znovu, ale třeba si i někoho pozveme, kdo k tomu taky má co říct.

Takže těšíme se na příští pondělí, na příští sobotu, neděli.

>> To večer v neděli, ráno to bude peklo zase.

Tak díky, Petře, že si přišel.

Díky.