JE ČAS ODEJÍT Z EVROPSKÉ UNIE? - Přednáška Ivana Davida
JE ČAS ODEJÍT Z EVROPSKÉ UNIE? - Přednáška Ivana Davida
Přepis videa
Zobrazit / skrýt přepis
Myslím si, že Ivana Davida nemusím nějak představovat. Eh, je v Evropském parlamentu, což je velmi obtížné prostředí. Velmi obtížné prostředí z člověka s názory, jako jsou naše, jako jsou názory pana poslance. A když se podíváte na to, jak pan poslanec hlasuje, tak vidíme, že tam je velmi působivý, konzistentní vlastně eh konzistentní, řekl bych, rekord, jo, konzistentní sada, sada výsledků, které ukazují, že pan poslanec tam brání české zájmy, brání zdravý rozum. Proto jsme rádi, že jste přijal pozvání na naši letní školu. Děkujeme. Máte slovo. Čili já jsem se po eh velmi důkladné úvaze asi před dvěma minutama rozhodl, že bych řekl takový stručný úvod a pak bych dal prostor pro otázky, protože eh všichni to známe, že vlastně pokud hovoříme o nějakém méně známém prostředí, tak ani netušíme, co vlastně lidi nejvíc zajímá, co o čem se chtějí více dozvědět. Eh, takže možná to bude to uspořádání takhle lepší. Já jsem v životě organizoval spousty všelijakých seminářů a konferencí a při jedné takové příležitosti Ilona Švihlíková si na to pamatuje. V tom středním domě odboru jsme dělali takové přednášky, tak já jsem nutil pozvané hosty, eh, aby když hovořili na různá témata o problémech různých resortů, e aby se eh soustředili nebo aspoň dost podstatně zmínili, jakou mají představu o budoucím uspořádání, jak by tedy eh ten reszort měl vypadat a co je potřeba do budoucna pro to udělat. No a byl jsem pravidelně zklamán, protože oni všichni popisovali velmi důkladně ten současný stav a k tomu k tomu, jak by jak by měla vypadat budoucnost, se většinou jako nedostali a pokud dostali takové otázky, tak odpovídali spíše vyhybavě. A pak jsem tedy oslovil sám sebe a hovořil jsem, řekl jsem si, že budu hovořit o zdravotnictví a s hrůzou jsem zjistil, že vlastně mám velký problém hovořit o tom, jak bych si ho budoucnosti představoval, protože jsou věci eh, které si eh které jsou realizovatelné, e, ale moc nás neusp a pak jsou věci, které si přejeme a které jsou fakticky z různých důvodů nedosažitelné. Tam je prostě příliš mnoho překážek. Já dávám spíš přednost tomu, že se máme dívat trochu dál do budoucna a vytvořit si představu o tom, jak má vypadat to budoucí uspořádání a pak se soustředit na odstraňování překážek, než abychom eh se dívali na dva kroky dopředu a snažili se snažili se ty věci měnit jaksi krok za krokem bez jasné představy, čeho vlastně chceme dosáhnout. Problém v politice, v zemích, které eh se tváří demokraticky, je v tom, že ta reprezentace je volena na poměrně krátké období. E takže než e, jak říkala jedna poslankyně, ministr zjistí, kde je klika od záchodu, tak už pomalu končí. A eh je to je to velký problém. Víme, že v těch zemích, kde které pokládáme za nedemokratické, jako je třeba Čína, se dívají téměř na století dopředu a má to své obrovské výhody. Vidíme to i v Rusku, protože prostě ta ta stabilita i za cenu, že je tam eh jaksi omezena ta možnost výměny elit, eh prostě může mít svoji výhodu prostě proto, že lze realizovat věci, které nelze dělat ze dne na den. Já jsem v této souvislosti chtěl hovořit o Evropské unii. Ono je zajímavé, jak málo toho víme o Evropské unii, jak málo toho lidé vědí. Asi proto, že to je organizace založená, není to státní útvar, jak se tváří, ale organizace založená na smlouvách. E již jsme tedy členem, ale ona prostě se snaží eh získat úlohu, která jí nenáleží. A většina poslanců Evropského parlamentu berou ten Evropský parlament jako jakousi druhou ligu s tím, že běžně teda kandidují do národních parlamentů a jsou zvoleni, tak s úlevou odcházejí teda do národních parlamentů. Jo, je to je to zvláštní. Myslím, že u nás se to tak ani moc nevnímá. Eh, a ty důvody jsou trochu jiné. Eh, ale možná je to proto, že to je relativně asi pohodlnější, že není nutný každý týden prostě někam cestovat, že to je v rámci jedné země. A eh já bych chtěl se teďka zmínit o tom, e, jak si vlastně představit budoucnost Evropské unie. Tak e eh čím dál více občanů a my Češi jsme velmi skeptičtí, co si budeme zastírat a řekněme si ty důvody, proč tomu tak je. Přeci jenom máme eh dlouhou demokratickou tradici ač to zní možná divně, tak si troufám říct, že to je vlastně už od dob Rakousko-Uherska. tím, že tady ta sociální struktura v českých zemích byla specifická. Byla tady spousta drobných vlastníků, kteří patřili k střední třídě a kteří se cítili být jaksi pány sebe sama. Eh samostatní já, pán, ty pán. U nás taky eh je zvykem, že eh příliš eh příliš eh se nechováme obdivně k těm nebo nebo eh příliš jaksi neuznáváme eh tituly a podobné věci, jako je tomu v zahraničí. Já teď nemyslím akademické tituly, ale je to trošku jinak. A a protože eh třeba v tom Evropském parlamentu zásadně vždycky oddělují eh ty asistenty od poslanců, jako že to je jiná kategorie a mně to je dost jako nepříjemný, že mám sedět u jinýho stolu prostě. Eh, a takže u nás je demokratická tradice a eh my eh prostě vnímáme tu situaci jinak. Takže u nás se eh podíl lidí, kteří se dívají skepticky na Evropskou unii a její budoucnost pohybuje kolem 40, 50, někdy i přes 50 %. Což je v Evropské unii výjimka, jo, těch zemí, kde kde to je takhle je málo. Ve většině zemí jaksi v od Evropské unie si slibují nějakou světlou budoucnost. Někteří i dnes dokonce. A eh já jsem tím chtěl říci, že jsem byl jako velmi překvapen, jak s jakou s jakým nadšením jsou pro Evropskou unii v zemích, jako je Bulharsko nebo Rumunsko, Lotyšsko, prostě v zemích, kde přišli o třetinu obyvatel a kde prostě po vstupu do Evropské unie nastala spíš ještě větší bída, než tam byla předtím. No, ale eh bylo mi vysvětleno, že oni jsou vděční za tu příležitost být v Evropské unii, že vlastně nemusí žít v té své zemi a mohou odejít e do západní Evropy dělat nějaké podřadnější práce a posílat peníze domů, tak jsou šťastní, že jsou v tý Evropský unii. Mně to připadá bizarní. My se na to, já myslím, ve své věčině takhle nedíváme. No a eh já jsem přišel do Evropského parlamentu v roce 2019 a pravděpodobně tam došlo k nějakému zlomu, který jsem asi nemohl úplně pozorovat. jsem tam předtím nebyl, ale byla zvolena jakási uslova vonderenová, eh, která tedy zvítězila o sedm hlasů v těch těch volbách a ve svém úvodním projevu hovořila o tom, že to nejpodstatnější, čeho chce dosáhnout, je prostě prosadit Green Deal. A o tom Green Dealu se mluvilo, myslím, od roku eh 2017, jako kdy se začal formulovat ten projekt. A [odkašlání] mně to jaksi bylo od začátku podezřelé. Takových nás bylo víc. Dokonce musím říct, že jakkoli tedy máme mírně řečeno odtažitý vztah Alexandru Vondrovi, tak on jako člověk, který má přírodovědné vzdělání hned od počátku, jaksi hovořil o tom, že pravděpodobně eh fyzikální zákony asi nepůjde novelizovat a že prostě celá řada těch částí toho projektu je naprosto nerealistických a prostě povedou ke škodám A eh my jsme postupem času viděli, že eh ty škody jsou ještě větší, většího rozsahu, než jsme si vlastně dovedli představit před začátkem realizace tohoto projektu. A vždy, když byl navržen nějaký cíl, o kolik se má snížit produkce kysličníku uhličitého a podobně, e, tak vstávali poslanci zejména z řad zelených a socialistů a stěžovali si, že ten cíl je málo ambiciózní prostě, že ho musíme aspoň musíme překročit překročit plán. a že bychom měli naplánovat překročení plánu. Jo. A mně to trochu něco připomínalo z mého mládí a oni toho většinou jako dosáhli, oni si to odhlasovali. No a v Evropském parlamentu je pravice. Existuje pravice, něco, co bychom označili jako pravice. Částečně tam patří i eh ta frakce Evropa suverénních národů, kde ovšem jaksi ta pravicovost eh není tím nejpodstatnějším a já se rozhodně za pravicově orientovaného nepokládám. Jako na vysvětlenou chtěl bych říct, že pokud se snažíme kategorizovat nějaký jev ta a máme příliš mnoho příliš mnoho kritérií, tak se nám prostě nepodaří ho kategorizovat přesně. Takže abychom mohli eh jaksi kategorizovat celkem bez výhrad, tak musíme mít jedno kritérium a pro mě je to kritérium příležitost k společenskému vzestupu lidí. Eh, jestliže je, jestliže nějaká organizace eh má za cíl umožnit, aby vznikly takové podmínky, kdy každý může podle svých schopností a iniciativy dosáhnout zestupu, tak já to pokládám za za levicový postoj, jo. Takže takhle já to kategorizuji. A pravicový postoj vnímám tak, že jsou to lidé, kteří naopak se snaží, aby to to společenské prostředí zůstalo tak, jak je, neměnilo se, nebo se nebo se tedy vrátilo do těch časů, kdy kdy eh každý zůstal v té společenské vrstvě, do které se narodil. Takže ta pravice tam je. Jsou to konzervativci do značný míry i patrioti. Eh, předtím jsem byl tedy v té frakci identita a demokracie, ze které vznikli patrioti. Eh, tam potom, aby paní eh LPová se mohla stát prezidentkou a nevyčítali, že v jedný skupině z AFD, tak oni prosadili vyloučení AFD vlastně z identity a demokracie. A eh tak prostě došlo k tomu rozdělení. No a tam poslanec Marko Kampenózy vždycky, když se o něčem jednalo, tak se přihlásil a říkal, že má pochybnosti, jestli je to dost pravicové. Jo, ale lidi, kteří tam jaksi dneska eh hledají takovéto kritérium je málo. Eh, [frknutí] takže k tý pravici patří samozřejmě frakce takzvaných konzervativců a eh, jestli se jmenuje konzervativci a demokrati nebo tak nějak, >> prosím? >> Reformistů. >> A reformistů. Ano, jako eh a eh patří tam eh patří tam samozřejmě lidovci. No a ty ostatní strany e jsou víceméně levičácké. Tam to nejde o levici, je to je to taková, řekl bych, jako parodie na levici s s podivnými ideologiemi. Eh [frknutí] a to se týká nejenom tedy frakce levice, ale zelených socialistů, což je teda nejpříšernější frakce ze všech. Eh a eh Rňů, kterým se říká liberálové. Eh, tak to jsou ti, kteří právě prosazují Green Deal. A my se musíme podívat na to, jakou jaké máme perspektivy do budoucnosti s tou dynamikou, která tam je. To znamená, tady slyším takové hlasy, že musíme opustit Green Deal, že to je otázka bytí a nebytí, že to je prostě otázka budoucnosti, existence průmyslu a co nás má živit. Ale tam tam si to většina poslanců vůbec nemyslí. Jo, dokonce i ti, kteří eh píší o tom, že ztrácíme konkurenceschopnost, tak současně tam píší, je to takovej jako povinnej tanec, že ovšem dosáhnout sílu Green Dealu je nezpochybnitelné. Je to něco, od čeho nemůžeme ustoupit. Takže my Green Dealem likvidujeme průmysl, likvidujeme hospodářství a současně to mluvím za ně, jo, já se k tomu nehlásím. E a současně tedy uvažujeme o tom, co udělat pro zvýšení konkurenceschopnosti, jo, snižujeme konkurenceschopnost, abychom dosáhli jejího zvýšení. A tady opravdu tady opravdu musím jaksi zklamatisty. Nevidím prakticky žádné posuny. Tím jazyčkem na Váhách je největší frakce, frakce lidovců, eh, kde občas někteří se utrhnou a prostě hlasují s námi, kteří hlasujeme podle mého soudu racionálně, ale většinou jsou pořád eh jaksi v té linii, co se má a co je správné. Paní Fonderlová teda je z prostředí lidoveckého stejně jako paní Mecola, předsedkyně Evropského parlamentu. Takže oni si jaksi hlídají, aby tato linie nebyla opuštěna. Takže já vidím perspektivu změny v Evropské unii, pokud se jedná o Greený, někam jako daleko za mnoho let, jo, protože i když už dochází jaksi k nepřehlédnutelnému poznání, že Green Deal je škodlivý, tak přesto, přesto je velmi těžké ho opustit. Prostě ta stereotypie tam je obrovská. Ono je to taky spojeno prostě s posty. Ty lidi nerad opouštějí svoje stanoviska eh s se kterými eh se ztotožnili a které a pokládají za za to, co eh by mělo být budoucností. Takže bohužel obávám se, že naší budoucností je pokračování eh toho zmaru, který s sebou Green Deal přináší. eh nazadu let dopředu. Eh, pak jsou tam takové věci, jako je imigrace, o které se skoro přestává mluvit, ačkoliv se nikterak nezmírňuje, jo. Imigrace porád přibývá, mluví se eh mluví se o eh eh o eh nelegálních migrantech a lidé si myslí, no to jsou ty migranti, který jsem nikdo nepozval jako omyl. Eh, migrant se stává nelegálním v okamžiku, kdy jemu opakovaně, protože se může odvolat, opakovaně odmítnuto poskytnutí azylu nebo statutu uprchlíka, jo? pak se stává nelegálním a těch nelegálních migrantů je tak nějak zhruba kolem 100 000 ročně a je těch legálních podle oficiálních ehů Evropské komise, které jsem si našel ročně 2,5 až 3,5 milionů. Jo. A o těch se nemluví, protože ty jsou jako legální. přišli, přišli bez papírů, eh, přišli, nikdo je nezval, uváděj. Jo, já jsem se byl podívat na ostrov Lampeduza, který je tedy posulý jako místo, kam bývají aktivně dopravováni migranti, které někdo za velké peníze nalodil na gumové čluny a pár kilometrů od afrických břehů je tam vyzvednou a dovezou na Lampeduzu. Eh, takže tam jsme se vyptávali, jak se tedy s těmi migranty nakládá. No, tak každý jednotlivý je podroben jakémusi výslechu, kde se ho ptají, jak se jmenuje a odkud je, eh, a eh zapisují to, co jim řekne. Jo, nemají podle čeho věřit. Oni samozřejmě nemají žádný doklady. Eh, já jsem se ptal, jestli se dělají zdravotní prohlídky. No tak tam někdy bývá přítomen zdravotník, ale jinak se takhle jako primaista jako podívaj na toho člověka, jestli je zjevně nemocen. Není-li zjevně nemocen, je pokládán teda za zdravého a oni tam setrvávají jeden až dva dny a pak jsou pak jsou tedy odvezeni na italskou pevninu. A my jsme tam měli příležitost hovořit se starostou Lampeduzi, e, který řekl:„No, já jsem taky migrant." A vlastně všichni Evropani jsme migranti historicky a migrace je přirozená a my jí podporujeme a je mi líto těch migrantů, že oni musí nastoupit tak dlouhou cestu, aby se mohli dostat do vytouženého Německa a Nizozemí Belgie, kde mají ty příbuzný a známý a kde už prostě mají tu eh to prostředí prozkoumaný a měli bychom jim pomoct, aby se, aby nemuseli cestovat tak s takovými útrapami přes celou Itálii a přes celou Evropu a měli bychom jim pomoci. Jo, čili to je takový to je jejich postoj. Mluvili jsme tam s tam policií, která je velmi hrdá na to, že neustále hlídkují, kdyby viděli někde topícího se migranta, takže ho tak ho vyzvednou a přivezou, což pokládají teda za svůj za svůj hlavní úkol. Je to tedy velmi humánní. E, jaksi otázka je e jaksi kam ta humanita eh prostě do budoucna vede, protože Afrika, blízký východ, ideální východ se do Evropy prostě nevejdou. A je otázka, za jak dlouho bude Evropa v takovém stavu, že pro ně přestane být zajímavé se se sem vůbec stěhovat. Jo. Takže ta migrace trvala je předmětem podpory. Vydávají se na to v velké prostředky, aby eh prostě ta migrace se usnadnila. A eh měli jsme takový takovou diskuzi s úředníkem, který byl z oné e z onoho ředitelství Evropské komise, která se zabývá migrací. On říkal, my prostě migraci podporovat musíme, protože my migranty potřebujeme, protože už teď v celé Evropské unii chybí půl milionu IT odborníků >> oficiální stanovisko úředníka. Jinak se hovoří o tom, že vlastně Evropa potřebuje talenty. Jo. Tak když to slyšíte, to oni uměj ty věci vyložit takovým způsobem, eh, že máte pocit, že jsou to samá pozitiva. Jo, ale pak když e jako je posloucháte, tak zjistíte, že talentem je každý, kdo je trochu ochoten pracovat, třeba umývat nádobí, tak je talent, jo, může být negramotný. Takže jako vy máte apriorní představu, že talent je někdo, kdo má nějakou kvalifikaci a nebo nějaké nadání. Je to kdokoli. Na druhé straně upřímně řečeno, jak máte všichni zkušenosti se západní Evropou, tak tam narážíte na ty pracující migranty na každém kroku a bez nich by prostě ta společnost vůbec nemohla existovat, protože řada méně atraktivních méně atraktivních eh povolání nebo nebo pracovních příležitostí eh je obsazována prakticky výhradní ě migranty. Eh, no a jak je to do budoucna? No tady já si neumím představit, že by tuto politiku byli schopni vůbec opustit. Jo, čili eh na všechny tyto věci, jako je Green Deal, migrace a tak dále, je navázána spousta pracovních příležitostí eh a spousta lidí, kteří jsou motivováni, aby ten, aby ten projekt udržovali v chodu, jo. Takže nějak se od něj odchýlit je velmi obtížné. Takže prostě s migrací teda počítejme na velmi dlouhá léta dopředu, kdy nepochybně dojde a já se nepokládám nikterak za rasistů nebo něco podobného, e, kde nepochybně dojde k tomu, že dojde k výměně obyvatelstva. Prakticky historicky k tomu docházelo opakovaně a pravidelně prostě v řadě zemí, kde to současné obyvatelstvo je jaksi úplně jiné. eh jaksi geneticky a svým charakterem, než bylo to obyvatelstvo před staletími. Prostě proto, že ty jednotlivé komunity eh mají jiný životní styl a prostě se se jaksi ta komunita převrství. Teď je otázka, nakolik jsme s tím smířeni, protože jsme nějak spojeni s představou, jak má teda vypadat kultura v České republice a prostě to, že si tady nebudeme moct dovolit jaksi nabízet v závodních jídelnách, školních jídelnách vepřové maso, protože by to někoho mohlo urazit a nemůžeme. Teď eh jsem nedávno viděl obrázek, kdy britská policie eh eh zatkla takovou tu panu ve výkladní skříni, protože byla nevhodně oblečena. Jo, je otázka, jak jak dlouho my se budeme přizpůsobovat eh našim, jak se říkalo, eh za války národním hostům, jo? Eh za jak dlouho jak dlouho to budeme dělat. Čili to je zase věc, kde nemůžeme počítat s nějakou podstatnější změnou na dlouhá léta dopředu. A my se samozřejmě můžeme bránit migračnímu paktu, který se těší široké podpoře v Evropském parlamentu, v Evropské komisi. Proto, že bohaté eh bývalé koloniální mocnosti, které jsou nejvíce zasaženy migrací, se těch migrantů rádi zbaví. A zbaví se samozřejmě těch, kteří jaksi odmítají, nejsou schopni nebo ochotni pracovat, ale zase získali azyl. No a v těch dokumentech k migračnímu paktu je uvedeno, že přednostně mají být relokováni migranti, kteří jsou nedospělí, děti bez doprovodu, děti s doprovodem, nemocní, včetně duševně nemocných, osoby týrané, takzvané křehké osobnosti, eh prostě lidé na které je spolehnutí, že že tedy budou představovat pro tu zemi, kde budou žít vysoké náklady a nelze tedy počítat s tím, že by byly ekonomicky nějakým přínosem. Takže eh si myslím, že na místě se bránit a současná vláda deklarovala, že prostě neakceptuje podmínky, eh což tedy budeme muset zaplatit. Zatím tedy byla uvedena částka, která není konečná, kolik se bude platit za odmítnuté migranty a bude to předmětem obrovského konfliktu, ale prostě ta západní Evropa se do budoucna migraci není vůbec schopna vyhnout. A všichni víme, že kromě vyloučených komunit komunity možná nevyloučené, ale kde prostě lidé eh kteří nejsou e jaksi z toho prostředí migrantů se prakticky nevyskytují. Jo, že jsou to zejména některá velká města, přístavní města, průmyslová města, centra měst, některé některé eh části měst. které prostě se mění a kam i policie se neodváží nebo kde kde prost kde přestává přestávají fakticky být vymahatelné zákony té země. Jo, čili to je další problém. Další záležitostí, kterou je třeba v té souvislosti zmínit, je obrovský tlak na eh kontrolu chování obyvatelstva. Jo, to jest prostě snaha eh zjišťovat identitu, jakmile vstoupíte na na eh sociální sítě, eh kdy je prostě snaha kontrolovat veškerý obsah s tím, že zatím se podařilo prosadit výjimku, že se to, že se to netýká e těch e těch sítí, kde eh je eh kde je tedy ten obsah šifrován. Eh to je signál a WhatsApp a těch ostatních sítí se to týká. Tam ten eh obsah může být kontrolován, ale je to dobrovolné, jo. Ty ty firmy, které zpřístupňují eh zpřístupňují eh jaksi možnost být na sociálních sítích, eh nejsou povinny. Zatím, zatím je to dobrovolné, že kontrolují, ale je to taková dobrovolnost, kdy oni prostě podlehnou obrovskému tlaku a riziku, že budou různě sankcionováni, omezováni, eh, takže kontrolují. A jak už jsem před lety slyšel od analytičky velké korporace, někdy tak v roce 20045, tak mi říkala, že se připravuje kontrola veškerého obsahu, který jde přes internet pod záminkou ochrany dětí. Jo. A mně to mně se to tehdy zdálo poněkud jako přitažené za vlasy, ale už to tady je. Jo, už vlastně eh asi [odkašlání] e šest sedm let velmi intenzivně se prostě pracuje na tom, aby se to oprávnění kontrolovat veškerý obsah prostě rozšířilo a prosadilo. E teď se o tom hlasovalo opět ve čtvrtek. Bohužel se nenašla většina všech poslanců k zamítnutí návrhu, i když většina přítomných byla pro zamítnutí. Eh, ono oni to posunuli do druhého čtení a v druhém čtení už se eh tam se ty hlasy počítají jinak, takže pokud se zdržíte hlasování, eh, tak jako nezvyšujete to kvórum, ale eh vlastně se vzdáváte možnosti o tom rozhodovat, takže se počítají pouze pozitivní hlasy. Takže řada věcí je schválena menšinou, vlastně menšinou hlasujících. Jo, to je taková výhoda Evropské unie. No a když se hlasuje v druhém čtení jako v tomto případě, tak aby eh ten výsledek byl platný, tak musí hlasovat většina všech poslanců 720, čili 361 poslanců musí být pro. a ono porlo jenom 343. A oni si samozřejmě, protože mají dost času o tom přemýšlet a každý, kdo byl někdy v nějakém parlamentu, tak ví, že ti staří matadoři mají úplně přesně spočítáno, kdo bude hlasovat, pro co a jak co projde nebo neprojde. Takže oni úplně poslední den před prázdninama, kdy se dalo počítat, že tam bude chybět spousta poslanců, tak dali tohleto hlasování, aby to prakticky eh snížili pravděpodobnost, že by že by mohlo projít zamítnutí. Jo, tam chybělo 110 poslanců, takže prostě to zamítnutí neprošlo. No, ale budeme na tom pracovat dál. Je to jako extrémně důležitá záležitost. Eh, protože e v angličtině to člověk znamená jako kontrolovat, jak říkáme v češtině. A a to kontrol znamená ovládat. Čili oni, jejich cílem je ovládnout tu společnost. To znamená mít eh přesné informace o každém jednotlivci a eh moc si ho sankcionovat, pokud se uchýlí. Něco takového je do značné míry vybudováno v Číně. To je věc, která nás k ničemu nezavazuje. V Evropě je to něco, co tady nemá tradici. A když to srovnáme se špiclováním v Rakousko Uhersku, tak to byla slabá káva, protože dnes jsou technické prostředky pro to, aby všichni mohli být kontrolováni na každém kroku, jo? čili digitální měna, kde prostě budete mít eh peníze na účtu, oni vám je kdykoliv můžou strhnout nebo zablokovat. To už se děje dnes, že některým lidem součástí sankcí vůči nim bylo to, že jim zablokovali účty. Jo, takže účty se neblokují jenom státům, které jsou označeny za darebácké, ale prostě jednotlivcům, kteří se nějak prohřešili eh jaksi proti tomu dominujícímu směru a to je budování totality. Takže budování totality v zemích Evropské unie je další důležitý aspekt, který musíme mít na mysli do budoucna a oni od toho neustoupí. Já bych tady upozornil na eh brilantní přednášku Michala Semína, který hovhořil o vlastně osobnostech, zakládajících osobnostech Evropské unie. A když se podíváme na některé jejich výroky a představu o tom, jak se má unie vyvíjet, tak to už bylo prostě v základech Evropské unie, že oni se snažili vybudovat systém, kde bude vše pod kontrolou, jo, kde bude malý malý prostor pro svobodu rozhodování. Další, nikoliv poslední oblast, ale poslední z těch, které teď budu uvádět, které pokládám za důležité z hlediska toho, jak si představovat budoucnost a co od ní očekávat, je militarizace. Ono to prostě souvisí s tím, jak vlastně dnes už se veřejně eh hovoří o tom, jak Evropská unie v úpadku po všech stránkách. Pozorujeme to kolem sebe. Ta záležitost vůbec není jednoduchá. Eh, jistě by stála za velmi hluboký sociologický rozbor, jaké všechny okolnosti prostě vedou k tomu, že ta společnost degraduje. Eh a myslím si, že v takových případech vždy byla tendence eh militarizovat, vyvolat nějaký válečný konflikt a eh vidíme, že e ty kroky, které vedou a eh ta naprosto nepochybná nepochybná e prostě snaha vyprovokovat konflikt s Ruskem, rozšířit ten stávající konflikt, eh dbat na to, aby e válka na Ukrajině nepřestala. To znamená, že se vyslovují takové podmínky pro ukončení války, které jsou pro tu ruskou stranu jaksi nepřijatelné. Čili když někomu nabídnete nepřijatelné podmínky, tak samozřejmě eh jako je nucen je odmítnout a tím je obviněn jaky z nedostatečné vstřícnosti eh jaksi k mírovému řešení problému. Jo, jak Putin kdysi vysvětloval eh jaksi začátek té speciální vojenské operace na Ukrajině, takzvané, protože vyhlásit válku je trochu něco jiného, eh tak eh říkal, že podle jeho zkušenosti Petrohradského kluka, kdy prostě eh tam jako vždycky vznikaly nějaký party, takže že prostě pochopil, že Pokud je konflikt nevyhnutelný, že je potřeba dát první ránu, jo, protože oni navíc měli tu zkušenost, že v druhé světové válce tu první ránu nedali, že prostě čekali. Ty těch důvodů byla celá řada. Nejsem historik, aby byl schopen kvalifikovaně to rozebrat, ale prostě snažili se oddálit eh ten naprosto nepochybnou vztahu snahu napádnout Sovětský svaz, kde samozřejmě vůbec nešlo o boji proti komunismu a šlo tam zase jako o ty si syběřský zdroje, o který jde prostě v prvé řadě a o kterých se vůbec nemluví. Jo, o tom se vůbec nemluví, jako mluví se o tom, jestli budeme pomáhat Ukrajině, tak my jí pomáháme tak, že Ukrajina přišla o polovinu obyvatelstva a eh je to stát, který prostě není schopen bez cizí pomoci fungovat. Na natolik bylo pomoženo Ukrajině a bude jí pomáháno až do posledního Ukrajince, do hořského konce. A já se obávám a mnozí analytici to označují, i když třeba Oskar Krejčí před lety optimisticky tvrdil, že válka nebude, že oni se budou snažit vyprovokovat prostě válku s Ruskem, válku, kterou i přes materiální převahu budou asi těžko vyhrávat a kde hrozí, že budeme bojištěm, protože a nejen to bude velký tlak. tak na to, abychom se jako Česká republika té války aktivně účastnili. To je prostě další věc, která nám hrozí, která omluvte můj moji skepsi. Já bych to neoznačil jako optim jako pesimismus, protože protože je důvod tedy ke skepsi, pokud se jedná o budoucnost míru v Evropě nebo nerozšiřování válečných konfliktů. Prostě obávám se, že ten konflikt se rozší, protože významné země, jako je Estonsko, Lotyšsko, Litva, tak tam je velké odhodlání porazit Rusko a oni oni se jaksi aktivně podílejí na těch útocích. A je otázka, kdy tedy to bude vyhodnoceno ze strany Ruska, jakože konflikt je nevyhnutelný a je potřeba dát tu první ránu. Takže to je další věc do budoucna, která nás jako asi nevybavuje optimistickým pohledem. A je to na nemnoho let dopředu, jo. Prostě eh jak i když ten západ se orientuje na na zbrojení v obrovské míře, eh tak eh je otázka e nakolik je nakolik bude jaksi oddálen ten konflikt, protože oni už předem vědí, že Rusko zaútočí v roce 2029. to mají naplánovaný a eh otázka je, jestli tedy to Rusko má zájem ten plán naplnit. Jo, ale oni oni jsou tedy takhle oni se takhle připravují na ten konkrétní termín. Ty výdaje jsou gigantické, dochází k zadlužování a Evropská unie, to je poslední věc, kterou k tomu řeknu, eh je ve velmi nepříznivé finanční situaci po odchodu Spojeného království, který byl, který bylo velkým přispěvatelem do společného fondu, prostě to Evropská komise řeší tím, že si půjčuje obrovské částky od komerčních bank s tím, že si je půjčuje za velmi výhodných podmínek, protože se jedná o velké částky a Evropská unie je garantem, že ty částky budou splaceny. Jo, tak ona je garantem za předpokladu, že ty prachy někde seženou, protože ty komerční banky ty peníze budou chtít zpátky. A takže oni hovoří o takzvaných vlastních zdrojích, jo? A to je zase takový krásnej pojem, kterej má budit dojem, že snad Evropská unie bude něco vyrábět nebo něco, ne? Eh, oni se snaží sankcionovat členské státy nebo to, že chtějí zvýšit daně za tabákové výrobky a podobně. Eh, nebo za to, že neodevzdáváme veškeré plasty do recyklace, tak za to máme platit. No a jestli platit nebudete, protože vždycky to ty snahy jsou vzadu let a nikdy to neprošlo ty vlastní zdroje zatím v nějaký smysluplný míře, no, tak v tom případě budete muset platit víc jaksi tu základní částku, kterou platíte do společného fondu o nějakých 20, 30 % vám to navýme, abychom byli garantem toho, toho, že si můžeme dále půjčovat na velmi pěkné cíle, jako je zbrojení, nákup zbraní a příprava války s Ruskem. Takže to, co jsem tady načrtl, si myslím, že nejsou příliš optimistické vize, ale abychom si nedělali nějaké iluze a dívali se tedy realisticky do
Zobrazena první část přepisu (28 000 z 32 451 znaků).






