J. BOBOŠÍKOVÁ: Nejde o turisty. Jde o strategii.| Na www.verox.cz bez reklam

Podívejme se na turistická víza pro Rusy. A právě tady se evropské státy rozcházejí možná nejvíc.

Po roce 2022 Evropa ruským občanům hranice úplně neuzavřela. Současně ale cestování výrazně zpřísnila. Ani tady neexistuje jednotná evropská politika. Ve skutečnosti existují dvě a často si navzájem odporují.

Nejpřísnější přístup zastávají země, které mají vlastní historickou zkušenost se Sovětským svazem nebo dnešním Ruskem. Polsko, pobaltské státy, Finsko, Česká republika. Jejich argument je přitom naprosto jednoduchý. V době dlouhodobého konfliktu není občan nepřátelského státu pouze turista. Může představovat bezpečnostní riziko, může pomáhat obcházet sankce, může být součástí zpravodajských aktivit. Podle těchto zemí už Evropa s Ruskem fakticky žije ve stavu dlouhodobé konfrontace. Tomu musí odpovídat i pravidla.

Jenže druhá část Evropy říká něco úplně jiného. Itálie, Řecko, Španělsko, částečně Francie. Tyto země odmítají trestat lidi jen kvůli jejich státní příslušnosti. Tvrdí, že sankce mají dopadat na vládu, na elity, na režim, ne automaticky na každého Rusa. A mají ještě jeden argument, možná ten nejdůležitější. Podle tohoto pohledu může osobní zkušenost s Evropou oslabovat ruskou propagandu. Člověk, který Evropu pozná vlastníma očima, může získat úplně jinou zkušenost, než jakou mu každý den nabízí státní televize. Úplná izolace proto nemusí Kreml oslabovat. Může ho naopak posilovat, protože potvrzuje jeho tvrzení, že západ odmítá celé Rusko, ne jeho vládu, ale všechny Rusy. Otevřenost tak není chápána jako slabost, je chápána jako investice do budoucnosti.

A právě tady se evropská debata definitivně láme. První přístup říká, dokud Rusko vede válku, musí důsledky nést i jeho občané, protože právě společenská izolace může vytvořit tlak na změnu. Druhý přístup odpovídá: Pokud ruskou společnost od Evropy úplně odstřihneme, ponecháme ji ještě víc pod vlivem vlastní propagandy.

A přátelé, to není spor o turistická víza, to není spor o sport ani o kulturu, to je spor o strategii. Odpovídáme si totiž na jedinou otázku. Chceme Rusko pouze izolovat, nebo chceme dlouhodobě ovlivňovat i ruskou společnost? Právě proto není debata o sportu, kultuře nebo turistice okrajovým tématem. Ve skutečnosti se vede o něco mnohem zásadnějšího. Jak čelit státu, který přesvědčuje vlastní občany, že Evropa je jejich nepřítel.

Po roce 2022 Kreml výrazně posílil obraz západu jako nepřátelského prostoru. Oficiální propaganda stále intenzivněji připravuje ruskou společnost na dlouhodobou konfrontaci. Její sdělení je jednoduché. Rusko údajně nevede útočnou válku, pouze se brání. Sankce nejsou důsledkem ruské politiky, jsou důsledkem západní nenávisti vůči Rusku.

Právě proto má otázka kontaktů s ruskou společností mnohem větší význam, než se na první pohled zdá. Nejde o vstřícnost vůči Moskvě. Jde o to, kdo bude utvářet obraz Evropy v očích milionů Rusů. Evropa nebo výhradně Kreml.