Ilona Švihlíková: "Program AfD je ekonomicky pravicový a neguje současnou politiku EU."

Dobrý den, vítám vás opět u Ekonomiky v souvislostech. Tentokrát jsem připravila téma, o které si někteří z vás psali. Samozřejmě také v souvislosti s tím, že se konaly volby v některých německých zemských některých zemských parlamentech a následně tam eh v některých případech dosáhla výrazně dobrých výsledků e německá alternative v Deutland. U nás je tahle strana prezentová často velmi jednostranně, jako pomalu fašistická, extrémně pravicová, eh velmi silně nacionalistická a podobně. E takže jsem si říkala, že by možná bylo dobré podívat se na to trošku vstřízlivě a místo velkých adorací a velkých očekávání a nebo naopak zatracování rovnou do pekel se prostě podívat, s čím tahle e politická strana přichází. Začneme trošku její genezí, kde se vůbec vzala a potom se podíváme na ten program. Asi vás nepřekvapí, že se budu věnovat zejména těm ekonomickým otázkám, které mně jsou prostě eh nejbližší. Když samozřejmě zmíním taková ta klíčová témata jednak bezpečnosti a také zahraniční politiky, ve kterých se AFD poměrně výrazně odlišuje od těch, řekněme takzvaně tradičních stran, které na té německé politické scéně straší už celé dekády, ať je to CDU, CSU a nebo koneckonců i e SPD. Takže pojďme se na to společně podívat, e, jak tedy AFD vznikla a jaký program dnes prezentuje. Málo se ví, že AFD původně vznikla jako takové jako spíš intelektuální sdružení akademických ekonomů, ve kterém bych koneckonců skoro mohla být taky, protože to byli ekonomové, kteří se velmi silně stavěli proti Euru, zdůrazňovali od počátku eh řekněme určité nerovnováhy, které se mohou v eurozóně objevit, což se následně také stalo, a nedokonalosti při tvorbě eurozóny. Eh, koneckonců některý tyhlety věci jsem mi zpracovávala do svý do svý diplomky. Eh, takže to bylo takové jakoby hodně akademické, ale zároveň je potřeba říct, že ten celkový rámec tehdejší AFD byl hodně liberální, myslím ekonomicky liberální, což by naznačovalo určité průniky z FDP, ale jakoby ne v tom postoji k Evropské unii a rozhodně ne teda jako k eurozóně e jako takové. To znamená, možná si vzpomenete, že tehdy se hodně říkalo oro tojro, jo, jakým způsobem zdražení a samozřejmě potom se celý tenhle problém dál vyhrotil zejména u té takzvaně řecké krize, která nebyla jenom řecká, řekněme prostě u toho, že eurozóna není nebo nebyla původně konstruovaná jako drluhová druhová unie. Nicméně ta strana se vyvíjela a samozřejmě začla reflektovat problém, který ostatní ignorovali nebo dokonce zakazovali o něm mluvit. To si pamatuju velmi dobře. To se přeneslo i k nám. A někteří lidé to mají u mě schováno jako v pokladni, jak se říká. Ale když se vrátím k AFD, tak prostě začla zdůrazňovat, jaký problémy imigrace, že to zvládnout prostě vůbec nejde. A samozřejmě i téma té obrovské kriminality, zejména vůči ženám, o které se jaksi ani pípnout nesmělo v těch prvních letech a místo toho se muselo načině hlekat Jáve Šafendas, že jo. Tak tady se prostě AfD začala profilovat jinak. A je pravda, že řada těch profesorů ekonomie, lidí prostě spjatý s tou akademickou sférou, tak z té strany následně třeba odešlo a nebo prostě vidělo, že že to téma je jiné, než si oni představovali, jo. To znamená, byl tam nějaký vývoj, ale který upřímně řečeno jako bývá u politických stran poměrně jako běžný. To zas jako není nic specifického. Tak následně jsem se podívala na program AFD. To je to, co jste viděli hnedka na tom úvodním slaju a sice ten vál program, volební program pro rok 2025. A z něho jsem tedy vybrala odkaz, když si vzpomenu, tak dám tady eh pod tohle video, abyste se mohli sami přesvědčit a sami se na to eh podívat. Co mě zaujalo jako první, je, že AFD se tam hlásí k hodnotám sociálně tržního hospodářství, sociá marquaft, což je řekněme charakteristika Německa v té poválečné éře. Kdybychom se podívali do nějakých učebnic, než ustanu té akademické sféry, tak tam Německo právě bude spojováno s tím sociálně tržním e hospodářstvím jako se specifickým modelem. E, nejsem si jistá, do jaké míry tenhle model ještě odpovídá jako té současné realitě, ale je to určitá jako kontinuita, jo. V tomhletom ohledu to není jako nic radikálního. Naopak je to jako něco, co prostě co je s Německem spato skutečně vlastně celý ten poválečný vývoj. Afd, jak už jsem zmínila, jak dobře asi víte, se velmi silně profiluje tedy ve výrazném obratu, razantním obratu v migrační politice a také v otázkách vnitřní bezpečnosti, to znamená kriminality migrantů. Ale je tu i řada dalších témat, kde se odlišuje od nějakého toho eh, nevím, jestli mám říct konsenzu, ale prostě řekněme e toho středu, který se tak nějak usídlil a je od sebe vzájemně. Ty strany jsou vlastně nerozeznatelný, že jo. Tak eh AFD chce změnu v energetické politice velmi výraznou, jednak je proti Green Dealu, proti emisním povolenkám a tvrdí, že Německo by se mělo vrátit ke svým osvědčeným zdrojům, to znamená k jádru a k uhlí. Víte, že některé kritické body vůči zejména odstavení jaderných elektráren zaznívají dokonce od lidí, kdybyste toho nečekali, včetně paní Hušuli, že [smích] jo, ale tady prostě AfD to razantní. Eh, je to tak, že je to strana skutečně pravicová. Nevím, jestli bych řekla extrémně pravicová. Já tole to extrémní prostě se používá jako nálepka, která zakrývá obsah, takže to nebudu používat. Prostě pravicová strana to ale je už jenom z toho důvodu, když se podívám na ty daně, to znamená na daňový mix, co se navrhuje, navrhují zrušit majetkové daně a dědickou daňšačtoja. Eh, to je přesně opak toho, co bych dělala já, naravno řečeno. Eh, dědickou raň potřebujeme e progresivní samozřejmě klidně může bejt výchozí sazba nula, ale pak se prostě musí zvyšovat. [frknutí] Ale zdá se, že tady včera nám obrovské majetkové rozdíly prostě nevadí a tak nějak jsme si zvykli na ty naše oligarchy. Tady vidíte pana Chrupalu, mimochodem na té fotce, který je výrazným představitelem strany AFD. Eh, AFD, řekněme v tom pravicovějším pojetím je také pro dodržování dluhové brzdy. To byl vlastně ústavní zákon, který si Německo schválilo 200829 Schulen Bremze a která byla odstraněna teprve velmi nedávno právě s tím, aby vlastně Němci si uvolnili ruce jednak na infrastrukturní investice, což bylo hodně potřeba na rovinu říci, ale zejména na na zbrojení, jo. Takže [frknutí] eh řada těch ostatních potřebila ve stínu, ale teprve zbrojení to jaksi rozbilo tu drluhovou brzdu, což je Německu tak nějak vlastní. No a zároveň ale také AFD je pro ochranu hotovosti, patří ke stranám, které odmítají eh euro, to si to si ponechali z té minulosti, ale i digitální i digitální euro. A také kritizují obrovské množství byrokracie, která do Německa přichází zejména z Evropské unie, což můžeme asi e sdílet tyhle tyhle body. Tady vidíte Alici Vajdlovou, která je, myslím, že i u nás poměrně známou e německou političkou. Eh, co se týče toho mezinárodního pohledu, tak AFD se samozřejmě liší v tom, že nepodporuje tak freneticky režim pana Zelenského jako pan Merc, u kterého mám pocit, že se brzo v Kyjevě i ubytuje. Možná tam bude populárnější než u sebe doma. No, eh, každopádně Ukrajina má být podle AfD neutrální stát. Nemá být ani v EU, ani v NATO a AfD se velmi silně staví za obnovení, minimálně obchodních vztahů s Ruskem. Eh, to obnovení nebo řekněme [odkašlání] normální obchodní vazby je téma, které se opakovaně objevuje v programu AFD. Eh, nepřekvapí, že AFD je velmi kritická vůči současné podobě Evropské unie a eh trošku odděluje tu politickou, ekonomickou rovinu, což znáte i u nás. Víte, že se s tím setkáte v některých těch pravicově konzervativnějších kruzích, možná částečně i u bývalého prezidenta Vcela Klauze. A sice, že by měl být zachován jednotný trh, to znamená, měla by být zachována nějaká forma ekonomické spolupráce, ale eh z té politické roviny by to měl být více svaz suverénních e národů. To znamená, ta současná podoba EU je vnímána jako příliš oklešťující národní suverenitu, jako příliš omezující a také velmi silně byrokratická, což je opět téma, které AfD velmi často e zdůrazňuje. No a eh vlastně z té původní idee, z té kritiky té eurozóny a fungování eh [odkašlání] té hospodářské a měnové unie vlastně si ponechali tu ten odpor e vůči eurozóně. To znamená a žádná transferová unie ani dluhová, což na rovinu řečeno historicky vždycky tak bylo, protože když to tak není, tak to nefunguje. [smích] Stačí se podívat na Itálii a nebo na Spojený státy, jo. To znamená je tam i odpor vůči vůči digitálnímu euru, což je dneska velké téma v rámci EU. A je to i téma, se kterým si třeba Kristína Gardová spojuje i rozvoj některých platformem, které třeba by mohly konkurovat více VISA nebo Mastercard. a podobně. Eh, AFD také zdůrazňuje, že si přeje eh strategické obchodní partnerství a vlastně je to ta politika trošku všemi všemi směry. Eh, to znamená eh Spojené státy, Čína, Rusko, eh řekněme určitá větší vyváženost v tomto v tomto ohledu. Radikálně vzhledem k tomu, jak je nastavená ta německá politická scéna, tak samozřejmě působí hlavně to obnovení normálních vazeb k Rusku. E, jak už jsem naznačila, tak AFD se samozřejmě velmi silně jako vyvíjela. To je to je patrné. Eh, ta její pozice na té německé politické scéně je velmi velmi specifická. Eh, protože vlastně ty ostatní strany se v minulosti snažily, eh, a dál snažit budou jí prostě buď zakázat, že jo, se nám něco nediví, tak to zakážeme. A [odkašlání] nebo vytvořit tu požární zeď kolem. To znamená, aby vlastně AfD se nedostala k moci, což samozřejmě vede k tomu, že se jednak utvrzují ty velké koalice, e, což úplně stírá ten rozdíl vlastně v politice. A jako ono to strašně tu politiku deformuje. Napadají mě nejostřejší slova, jak to říct, ale řekněme prostě deformuje a vlastně to vytváří tuto extrémizaci toho středu, jo. Prostě každý, kdo se netlačí vlastně a neříká totéž, tak je hnedka jako extrémista. Musíme ho, e, musíme ho zakázat. Protože ta politická scéna je extrémně deformovaná v Německu. A AfD je vlastně tím vyjádřením toho. AfD je vyjádřením toho, jak selhaly ty minulé politiky, jak se vlastně rozpadá ten německý model, kterému už jsem věnovala řadu videí na tomto kanálu a který je samozřejmě spjat s tím rozpadem vzdělávací soustavy, s rozpadem průmyslové soustavy jako takové zejména toho Mittlštandu, té střední vrstvy, která byla napojená na ty nejenom velké automobilky, ale prostě i řadu firem v tom těžkém průmyslu a podobně. Tak tahle celá fáze se rozpadla řadou chybných rozhodnutí, ať už to byla otázka samozřejmě zavírání jádra a prostě e celé té klimatické politiky, samozřejmě odstřelení Nordstreamu a to doslova. Eh a konkurence z Číny, která byla katastrofálně z té německé strany podceněna. Tam panovala dlouho ta německá arogance ve smyslu, tak jako Číňané nám budou dávat ty hračky a my jim budem dávat ty vyspělý stroje. A dneska se prostě díváme na Čínu, která jako eh má největší počet patentů na světě. A právě v těch obnovitelných energiích, na které Němci hodně sázeli, eh tak prostě předstihla to Německo nevím o kolik mílí, ale je to obrovský náskok, který Čína má v oblasti baterií, v oblasti solárů, elektroaut. Samozřejmě to není jenom BID, které se teďkon hodně angažuje na tom evropském trhu, ale podstatně toho více. Takže byla tam celá škála selhání, které samozřejmě ta AFD eh nutně využívá prostě ve své politice. Kdo by to, kdo by to nedělal. Eh co se týče mě na rovinu, tak mě podstatně bližší BSV byn Sara Vakingnech, což je levicové uskupení, které by mělo trošku jiné představy o daních a asi i o fungování sociálního systému a a podobně. BSV bohužel neuspělo v těch velkých volbách. Koho nám to připomíná v České republice, že opět teda velmi velmi těsně, ale ne. A v některých polkových zemích je úspěšnější, v některých v některých méně, ale ten dominant prostě té opozice, toho hlasu, který volá po razantní reformě, je dneska beze sporu AFD. A taky někteří, kteří jsou u nás kritičtí vůči EU nebo mají prostě jiné názory, tak si z AfD prostě hodně si slibují od toho případného jejího většího většího angažmá. nejenom v těch spolkových zemích, ale následně teda i v té federální vládě. Samozřejmě, že kancléř Marc je velmi silně oslaben těmi posledními výsledky, ale drží se jako ta ústřice na útese se drží svého kancářského úřadu a dělá politiku, kterou já považuju za velmi nebezpečnou. Kdyby se odstěhoval do Kyjeva, to by mi nevadilo, ale on vlastně ty neúspěchy na té domácí frontě a určitou paralýzu, která vlastně i politicky je patrná v tom středu takzvaném eh v rámci Německa, tak to vlastně kompenzuje tou vyhrocenou a stále více vyhrocenou politikou oblasti mezinárodních vztahů. Zejména zejména vůči Rusku, ale koneckonců částečně i vůči Číně. Z Německa také zaznívají hlasy, že je potřeba se Číně postavit a vést ekonomickou válku, což je sebevražda podle mě. Ale se taky asi inspiroval na Ukrajině, ale zkrátka dobře, tahleta poloha tam je. Není to nic, co bychom z dějin neznali, ale zejména u Německa považuji tuhle tuhle stránku za extrémně nebezpečnou. E, takže tolik asi k AFD. Eh, myslím si, že je prostě potřeba se podívat realisticky. Já nemám ráda, když mi média někoho nabízí jako univerzálního čerta. >> [frknutí] >> prostě podívat se na to, co ta strana chce, jakým způsobem vznikla, jakým způsobem operuje a že prostě vyjadřuje nějakou širokou nespokojenost nejenom už v těch východních spolkových zemích, kde jsou takzvaní osy, osis, ale i v těch stále více i v těch západních. Eh, a prostě představuje jiný jiný náhled na to, jak by Německo mělo fungovat. A to jak z hlediska Evropské unie, tak samozřejmě i v té vnitřní politice nebo třeba právě v té sociální ekonomické ekonomické oblasti. E pokud vás tahleta témata zajímají, tak my něco takovéhlo diskutujeme pravidelně v rámci mého ekonomického klubu, který jsem založila. Je to velmi úzce spjato e sumanovou akademií a samozřejmě i s tímhle s tímhle kanálem. E, já ten ekonomický klub mám právě proto, abych nejenom jako si si nedělala analýzy jen tak pro radost, ale i proto, abych ukázala, že tady jsou prostě jiné pohledy na témata, která jsou u nás buď ignorována nebo skutečně posuzována velmi jednostranně. A proto také vychází pro členy klubu každý týden zpravodaj a ekonomické zpravodajství pro ty, kteří mají status VIP, případně super VIP, kde vlastně rozebírám určitá témata trošku víc do hloubky a také se snažím zařadit zprávy, které jsou řekněme u nás buď úplně opomíjeny nebo opět prezentovány v poměrně jednostranné vazbě takové té černobílé, což prostě nopovídá realitě realitě světa. jsou takové ty výrazy typu mezinárodní společenství se rozhodlo, což velmi často znamená Spojené státy a parzalů dělá něco a zbytek světa celý globální jich prostě škrtneme a tvrdíme, že to je mezinárodní společenství. To je jeden z mnoha příkladů. Takže pokud vás klub zaujme, tak budu ráda, když se v něm uvidíme, protože jak VIP, tak super VIP máme také osobní setkání. No a to je pro tuhle chvíli všechno a já se budu těšit zase brzy na viděnou, na slyšenou u dalšího ekonomického tématu. M.