Filip Turek: To nejlepší z Události, komentáře (4.11.2026)

A v tématu pokračujeme s místopředsedou sněmovního zahraničního výboru a poslancem Filipem Turkem. Hezký večer. >> Dobrý večer. Děkuji za pozvání. >> A taky členem sněmovního zahraničního výboru a bývalým ministrem zahraničí Janem Lipavským. Vítejte. >> Dobrý večer. Děkuji za pozvání. >> Pane Turku. Slyšeli jsme požadavky na stažení zákona a seriózní debatu o veřejnoprávních médiích. Je to na místě. Když připomeneme, že koalice nejdřív připravila zákon, který propadl v připomínkovém řízení, pak byl upraven pouze na změnu poplatků. Vedle toho poslanecký návrh na odpuštění části poplatků. lidem nad pět za 70 let. Teď premiér mluví o jiné cestě, inspiraci severskými státy. Eh, návrh má vypracovat Ministerstvo financí. Co tedy koalice vlastně plánuje? >> No, tak zrušení veřejnoprávních poplatků je cílem a to je zjevné a prostě bylo to v prvním čtení. To znamená ta veřejná debata teďko může probíhat několik měsíců, protože letos se k tomu druhému čtení určitě nedostaneme. Takže určitě prostor pro veřejnou diskuzi je. V programovém prohlášení vlády je zrušení veřejnoprávních poplatků a tato cesta toho zachování těch veřejnoprávních médií v dnešní době funguje pouze v pár desítkách zemí na světě. To znamená buď budeme půjdeme cestou k Hany, Zimbabwe, Tunisu a nebo půjdeme cestou Švédska, Dánska, Nizozemska, kde ty veřejnoprávní poplatky zrušili. >> Ano, to je opravdu to jsou víceméně na světě už to jsou dnes jsou to dnes jsou to dnes výjimky a ty veřejnoprávní poplatky začaly v polovině 50. let. Takže že by to byla pojistka demokracie a že by třeba tu demokracii měli ohroženou třeba v tom Dánsku nebo Nězozemsku nebo Švédsku. Je to je to nesmysl. Jde tam samozřejmě o to financování a co se týče eh aby že by politici mohli e nějakým způsobem ovlivňovat to, kolik peněz v rozpočtu bude mít Česká televize, to je přece nesmysl. Vdyť ten ta výše těch veřejnoprávních poplatků se také určuje sněmovnou a vládou. A to znamená, že tento argument je lichý. Navíc zpravodajství je asi nějakých 7,5 % z rozpočtu České televize. To znamená, i kdyby Česká televize přišla, jakože pravděpodobně teda to financování eh nebude úplně pozitivní, protože to financování prostě není pozitivní nikde, protože všude se šetří. Na všech ministerstvech se všichni snaží šetřit, na všech rezortech se snažíme šetřit a pokud my třeba na životním prostředí ušetříme 9,7 %, tak není možné, aby se třeba nešetřilo v České televizi. Je to prostě, >> jak spočítal třeba náš kolega Petr Vašek je řada ministr, v kterým rostou počty příští roce. >> Určitě, určitě. A tak třeba Ministerstvo práce a sociálních věcí, ministerstvo zdravotnictví a ty tyto tato velká ministerstva, která my nemáme, my nemáme e no ministerstvo kultury samozřejmě eh šetřilo šetřilo poměrně poměrně dost tento rok a eh já si myslím, že pro kulturu je samozřejmě dobře, ale to je velmi malý objem peněz. Celkově velký objem peněz je na ministerstvech, které nespravujeme my jako motoristé, ale je logické, že se prostě zvedají jejich náklady. Já jsem pravicovějšího, konzervativnějšího charakteru, i co se týče ekonomiky, ale motoristé nemají 67 ani 51% a narostali 6,7 mááme čtyři ministerstva. Eh, já si myslím, že správná cesta by byla i takové to médium zprivatizovat. E, je to nepopulární menšinový názor, který se určitě nestane. Myslím si, že i ta změna toho financování je určitý kompromis. Eh, zachování veřejnoprávních poplatků je e za starelý systém. Ano, nic není vytesáno do kamene do skály. Pardoní vláda vedla seriózní debatu, když navrhla zvýšení koncesionářských nebo televizních a rozhlasových poplatků v roce 202, takže rozšíření na zařízení připojená ke internetu na firmy a tak dále. Tehy kri vedla se široká odborná debata. E, vedla se o tom debata v parlamentu. Nebyla to nějaká razantní změna, řekněme, že byla to parametrická úprava toho systému. Bylo jasné, že po dlouhých letech, kdy inflace sežrala peníze těm veřejnoprávním médiím, Českému rozhlasu a České televizi, bylo na místě e tedy provést určitou valorizaci. Takže eh to nebyl nějak zásadní e razantní obrat eh v tom, jak vlastně celá ta záležitost celá ta záležitost funguje. Tady od vládních představitelů jednoho dne vidíme, že vyhazují novináře z tiskových konferencí, že je napadají, že útočí na média. Tady pan eh místopředseda pronesl, že by je snad i zprivatizoval. To jsou jako velmi vážná slova. A co teda v té debatě platí? A to zneisťuje nejenom nás v opozici, nás v ODS, ale samozřejmě i lidi na ulici. A ten výsledek vidíme. >> Já jsem řekl, že to je menšinový můj názor, že bych je zprivatizoval, že to je můj pravicový menšinový názor. Já bych jenom chtěl říct, že vy jste byl v Pirátech, vy jste byl v Pirátech a jste v ODS. I Piráti i ODS ODS. Asi se někdy stanu členem ODS. >> Dobře, tak omlouvám se. kandidoval jste za ním a hlásíte se za n tak ODS to měla v programu v roce 2009 a můj oblíbený politik ODS pan Kuber zes Snulí, tak tento ten to obhajoval a neprošlo to o jeden hlas. Tuším veřejná debata tady je dlouhodobě je tady dlouhou dobu. Pan premiér komunikuje komunikuje s s ředitelem televize. Ne, my říkáme, že zrušíme koncesionářské poplatky. Já říkám, že za mě by teoretická správná cesta byla privatizace. Neumíte česky. Ty věty jsou trošičku složitější. Já jsem řekl, že za mě osobně by byla správná cesta by byla, naučte se česky, privatizace, ale dojde k nějakému kompromisu. Z mého pohledu to je kompromis, to, že se zruší koncesionářské poplatky a je to debata, kterou otevřela ODS. Piráti měli to Piráti v programu. Vy jste to měli jako Piráti v programu i jako ODS jednu dobu a ta debata je tady dlouhodobě a prostě je to v programu prohlášení vlády. Vláda má něco, co bylo před 20 lety. To není vůbec jako relevantní. Ne, ne. Vy říkáte, že ta diskuze tady není, není nebyla a že tady, že jinde byla dlouhou dobu a že někde jinde byla čtyři roky. Ta diskuze tady je opravdu pak se můžem seriózně bavit, první če první čtení a do druhého čtení můžeme vést veřejné diskuze, jak chcete. Vyhrajte příště volby a můžete to zase změnit. Děkuji vám oběma k americkým volbám. Jak čtete jejich výsledek, pane Turku? >> Eh, tak ten výsledek jsme asi všichni očekávali. Koneckonců se to po celou historii stává úplně běžně, že v Midterms prostě eh strana, kterou reprezentuje eh úřadující prezident, ztratí. To se to se prostě tradičně stalo. Takto velká prohra, kterou tady vlastně všichni prezentují jako úplně tragickou prohru, tak se za posledních 100 let, co se týče sněm sněmovny reprezentantů, stala asi 13 naposledy, e, za Obamy, co se týče senátu, tak se to stalo tuším devětkrát. Takže je to zcela běžné, že Američané vyvažují a ono to určitě v JD to teďko i napsal na X. Je to je to to, co se dalo předpokládat. Eh hnutí Maga nemělo eh nastoupit na tu e na tu cestu, která znemožní zlevnění zlevnění benzínu, nafty a tak dále. To jsou to jsou prostě věci, které souvisí s Hormuzem, s válkou v Íránu a pokud se zeptáte amerického voliče nebo voliče republikánů, co se mu nelíbí na eh na tom, co dělá americká administrativa poslední dobou, tak je to samozřejmě eh válka válka s Íránem. A to znamená, >> takže když sliboval, že, pardon, kdy sliboval americký prezident, že nezačne žádnou další válku nebo že ukončí ruskou agresi proti Ukrajině, sliboval zlatý věk Ameriky, to byly všechno nereálné sliby nebo nebyly myšlené váy? Eh, bohužel za mě, za mě je to zklamání. Já jsem eh já jsem byl velkým podporovatelem nebo stále stále jsem podporovatelem eh samozřejmě republikánů. Eh, myslím si, že administrativa Donalda Trumpa udělala mnoho zcela zásadních pozitivních pozitivních věcí pro Spojené státy a vůbec pro existenci budoucí západního světa. To, že ale byla za mě chyba eh hájit zájmy spíše Izraele než Spojených států a Evropské unie. Eh, to prostě ti voliči, ti voliči za to teďko jednoznačně vystavili nějakou nějakou vizitku. Děje se to v historii opakovaně. Není to nějaká tragická prohra, která by se neděla úplně běžně ve Spojených státech. Neznamená to, že by se změnila zahraniční politika Spojených států, ta stále bude v rukou amerického prezidenta. Ale to, že to, že to, že si e republikáni musí uvědomit, že pokud slibují eh galon za 2 dolar a on stojí 4,6 a postupně klesá na 4,1, mezitím to, co se stalo s Madurem ve Venezuele, to je taky to se projeví až v dalších letech. i ten nákup nafty z Ruska, to jsou to jsou v podstatě drobné. A co se týče hormuzu, tak ta válka by se měla okamžitě ukončit i podle toho, co psal teďko JD Vens. Je to prostě přání Američanů a pokud to oni neudělají, tak samozřejmě budou budou ztrácet. Teď se tam objevily objevily nová jména. >> Máme prostor. Pane Turku, vy motoristé jste na evropské úrovni členy frakce Patrioti pro Evropu, která se netají blízkostí k americkým republikánům. >> Eh, tak chtěl byste strhnout červenou šiltovku, jak říkal pan Lipavský. Žádné. to udělat? >> Ne, v žádném případě. V žádném případě. Já se přátelem i s představitelem mladých republikánů a máme máme poměrně blízkou komunikaci s mnoha republikány, takže e určitě ne. Eh, to, že to, že udělají chybu v zahraniční politice a že eh udělali určitě i některé nepopulární kroky u sebe, neznamená, že pořád to v tom západním světě eh na jehož prostě cípu stále stojí Spojené státy, neudělali mnoho zásadního, mnoho dobrého. Prostě pokud by nepřišel nepřišel Donald Trump a nepřišla by maga. nepřišlo by představitele jeho administrativy, tak by se prostě v ve Spojených státech opravdu jako nezměnily věci, jako je odstoupení od pořížské úmluvy a tak dále. Nezměnili, pardon, e, [odkašlání] patriotí sází na tu magapolitiku, na to, že jí přivedou do Evropy, že ten model okopírují, >> tak neukázalo se v těchto volbách, že není úspěšný? >> Eh, já si myslím, že určitě ne. Jak jsem říkal, děje se to opakovaně v celé historii. Vždycky úřadující prezident krom asi třech třech případů od od 30. let ztratí v těchto midterms. Takže, takže určitě to není tak, že by to byla tragická prohra. A ta prohra není ta politika. Eh, ta prohra je cena paliva ve Spojených státech. Je to možná i nějakým způsobem eh to, že zahraniční politika rozhodně není to hlavní téma. Prostě ty ty americké voliče zajímá jejich peněženka, zajímá je cena benzínu mnohem víc. Co třeba ohrožování vztahu se západními spojenci, eh, slovní a jiné výpady třeba vůči Gronsku, celní válka. Já si myslím, že toho amerického voliče v žádném případě vůbec jako nezajímá. Jo, mylím, myslím si, myslím si, že ten protekcionismus, proti kterému republikáni jsou a já proti němu jsem také, tak to je něco, k čemu byl Donald Trump donucen Evropskou unií a Čínou. To je prostě jako válka, válka dotací a válka překážek toho, když vy americký produkt přivezete do Evropské unie a chcete s ním v té Evropské unii nějakým způsobem nakládat, homologovat ho, přihlásit ho, zaplatit za něco DPH, tak se dostanete na mnohem větší peníze. A těmto penězům on nastavil zrcadlo Donald Trump. Stejně jako pokud my jsme dávali dotace čínským firmám v Evropské unii a to samé čínská lidová republika dává v rámci svých fabrik prostě velké velké finanční injekce do do podniku, které potom konkurují americkým firmám. Takže prostě Donald Trump a Spojené státy se tomu začaly bránit. Začaly se tomu bránit ne pět, ale spíš 20 minut po 12. A ten protekcionismus, který oni dělají, je prostě něco >> přé jenom Evropské unie, tak nemusí uvalovat cela na Japonsko. >> No tak to samozřejmě souvisí. To samozřejmě samozřejmě souvisí, protože pokud to rozjedete, protekcionismus, s jednou zemí musíte se všemi. I německé automobilky už dávno si udělal továrny třeba v Mexiku a pak už si je udělali přímo ve Spojených státech. Stejně jako Japonci otevřeli první továrnu ve Spojených státech, třeba Honda, myslím v roce 84 a už dlouhodobě ty produkty oni produkují uvnitř těch Spojených států. Tím pádem tam on nutí eh ty zahraniční společnosti, aby vyráběly přímo ve Spojených státech a aby zvedali zaměstnanost. Stejně tak chtěl zvednout zaměstnanost v Rustbelt. To se úplně nepovedlo a tohleto je nějaká strategie, která bude mít ovoce, ale je to v dlouhodobějším horizontu. Prostě není možné počítat s tím, že tahleta strategie Donaldu Trumpovi a republikám může vyjít ve dvou letech, že se ve dvou letech povede. Ta čísla se zlepšují, ale nezlepšují se tak, aby můžu jenom k těm. Já myslím, že ta Trumpova celní politika totálně selhalahala, protože prostě se jim nedaří vypěstovat banány. Eh, podle mě stojí za pozornost, že eh číslo jedna kromě tedy cen paliv byla i korupce. Eh, a myslím si, že demokraté tedy budou velmi eh velmi mít sílu na to, aby se dívali na to, kdo a jak se osobně obohacuje v Bílém Domě. A ono, když se takhle obohacujete, lidem se méně daří, tak potom nějaké ideologické bláboly vlastně vás potom nezajímají. Klidně Elon Musk může mrsknout kolik set milionů dolarů chce do volební kampaně, ale prostě to neudělá neudělá ten rozdíl. Takže to jsou takové jako základní základní politické poučky a ano, americký volič se asi úplně nepromění, ale politika Donalda Trumpa teda dostala vážné vážné rányyslím si, že je hodna následování v těch podobách, ve kterých předvádí Trump. Vy jste byl čtyři roky ministrem zahraničí. V NATO jste se potkával s americkými kolegy, jednal jste na půdě eh evropské 27. Ten tlak na spojence třeba ke zvyšování obranných výdajů nebo ten obchodní protekcionismus, eh oslabování transatlantické vazby, bude to pokračovat i v těch nás i v tom zbytku mandátu Donalda Trumpa a i po něm? >> To je něco, co já nedokážu vyhodnotit. Určitě tlak na výdaje na obranu pokračovat bude. V tom byly obě administrativy eh řekněme stejně nastaveny, byť eh Trump eh v této konkrétní věci byl ve vztahu ke spojencům daleko efektivnější. To se musí nechat. Eh co se týče obchodní politiky, tam si myslím, že ve skutečnosti eh je výhodné jak pro Evropu, tak pro Ameriku, aby se snažili odstranit maximum těch bariér a aktivně o tom jednali. Byly pro to různé nástroje. Eh, nemyslím si, že Donald Trump ve skutečnosti vyjednal něco něco výhodného pro Spojené státy. Ale jak se k tomu postaví, to skutečně bude eh bude velká otázka. Já bych byl rád, aby skončila třeba taková ta dobrodružství, kdy si nárokují Gronsko a podobně, protože to skutečně bylo schopno poslat ty evropsko e evropskoamerické vztahy nebo transatlantické vztahy do skutečného dna. Tak vám objěma děkuju za debatu. Filip Turek, místopředseda sněmovního zahraničního výboru a Jan Lipavský, člen sněmovního zahraničního výboru a taky exministr zahraničí. Díky a na shledan. >> Díky za pozván. >> Díky za pozvání.