Evropa se přepočítala. Plyn může vystřelit nad 100 eur | VN Briefing #48

Je výrazně dražší, co se týče výroby elektřiny, než uhlí, a tím pádem se to uhlí dostává zpátky do hry.

>> My se tady tomu smějeme, ale ta situace vůbec není směšná.

Ministr energetiky Norska tak řekl, že Norsko už nechce být jako zelená baterka Evropy.

Energetice zdar a vysokému napětí zvláště.

Přátelé, Mirek toho minule moc nenamluvil. Nevím, čím to bylo. Asi tím, že tady nebyl. Čau, Mirku.

>> Čau, Petře.

>> Dneska budeš mluvit víc, doufám.

>> Dneska budu víc mluvit. Eh, nicméně, jak se ukázalo na číslech, tak když jsem tady nebyl, tak to bylo lepší. Tak nevím, jestli to tak nebudeme držet, že by to bylo jako Hamleta bez Hamleta, tak jak jsem říkal, Mirka bez Mirka. Eh, nicméně viděl jsem, co nám režie vyrobila. Nebyl jsem u kadeřníka, prosím vás. A všechny ty fotografie, kde jsem skudrnatý v těch vlasech, tak nejsou pravdivé. Vytvořila to umělá inteligence. Eh, já bych chtěl mít spíš rovné vlasy, nebo aspoň nějaké vlasy.

>> Tak čemu se dneska budeme věnovat, přátelé? Přituhuje nám plyn za 50 v dlouhodobém kontraktu, respektive za 70 v měsíčním kontraktu. To jsou data z dnešního rána. Natáčíme v pondělí, vysíláme ve středu. Eh, minulý týden se mě vždycky trošku bojím, že když mluvíme o Hormuzu, tak jestli nejsem moc jako doomsayer, jestli prostě to neříkám horší, než to je, a pak uplyne týden a ukáže se, že to je ještě horší, než jsem já říkal. Takže teď uvidíme, jestli se to stane znovu v té první části před Pejbolem. Budu mluvit víc trošku já. Mirek mi bude pokládat dotazy a budeme mluvit zejména o zemním plynu, o té situaci, která je, protože spousta poradenských společností se vyjádřila a už začali předpokládat, že Hormus se neotevře do konce roku, což je poměrně novinka. Předtím předpokládali, že se fakt otevře. No a těšte se, přátelé, dneska za Pejvolem, protože Mirek bude hovořit o Norsku. Norsko totiž prohlásilo, že už fakt ho nebaví dělat kontinentální Evropě baterku, respektive, že to tak nikdy ani nebylo myšleno.

Norsko jako projekt, jak se jmenoval ten... ze "Zelená baterie Evropy".

>> Jo, ale já myslel toho tvůrce planety Slarti Bartfast ze Stopařova průvodce galaxií.

>> Jo, ten vytvořil všechny hory, fiordy a tak dále. A zejmé...

>> A to hrál ten takovej ten zpěvák, ne? A Fil.

>> Jo, jo, jo, jo, jo, jo, jo. Ale já spíš znám tu knížku, tak eh ten je právem pyšný na norské fiordy a určitě by byl rád, ale určitě nenavrhl Norsko pro toto, pro tyto účely. Tak jdeme na to. Poprosím o první graf.

Montel nám vyslovil zajímavé hypotézy. Eh, hele, víme, že ty zásobníky jsou prostě na tom špatně. Těmito je pětileté minimum de facto, ale Německo, to je úplně jiná liga, to je patnáctileté minimum. A podotýkám, že Německo je vlastně největší zásobárna zemního plynu pro Evropu. Jestli se nepletu, tak až čtvrtina veškerého zemního plynu je uložena právě v Německu. A Německo je největší spotřebitel plynu celkově, jo, na elektřinu, na vytápění, na průmysl a tak dále. Takže tohle je strašně důležitá věc.

No, Montel na druhou stranu uklidňuje, že vlastně dochází, došlo k určitému rozvoji té infrastruktury napříč Evropou i ve světě. LNG prostě jede, to je jako na uklidněnou. A ty křivky, které teď vidíme, tak to nejsou panické nárůsty, to je poměrně ještě pozvolný růst. Eh, takže vlastně zatím se to neutrhlo, takzvaně. Uvidíme v průběhu září, jo?

Eh, každopádně všichni teď hledí na březen příštího roku, konec zimy, jestli bude dostatek plynu. Ono fyzicky nedostatek asi nebude, ale bavíme se o té ceně. A teď všichni počítají, jestli prostě když budeme mít tolik a tolik plynu, naplněnost v tom listopadu, jestli to bude 70 nebo 80, tak jak dojedeme na konec té zimy. A klíčová otázka tam je, jaké bude počasí. Jestli bude dobré počasí, tak to asi nějak zvládneme. Jestli bude špatné počasí, tak už možná je to ta jedna věc navíc, co nás může položit. Oni tam píší doslova, že už nic se nesmí pořádně stát v té Evropě. A teď je otázka, jo, co to znamená to "stát"? Jestli to bude bezvětří, jestli to bude Norsko, které se otočí zády, jestli to bude sucho v Norsku, ono to taky může hrát roli, nebo jestli to bude ještě něco jiného. Co k tomu máš?

No, mě by zajímalo, jak to bude, ale hlavně ty jsi asi řekl důležitou zprávu a očekává se stále to, že plynu bude víc. Ty o tom budeš koneckonců za chvilku mluvit. Jsme si dneska dělali přípravu, samozřejmě my si děláme vždycky, ale díky tomu, že jsme dělali přípravu, tak jsme si prošli ty grafy, které tam jsou. Takže samozřejmě já vím, že to budeš ukazovat. To znamená, my se nebavíme o tom, že by byl nedostatek plynu globálně. Otázka je, v jakém stavu skončí zima. To znamená, v jakém stavu bude naplněnost evropských zásobníků, kdy se bude muset začít s plněním, jak v tu chvilku bude vypadat výhled té ceny. A samozřejmě pokud by se stalo to, že bude nadvýroba, nebo bude nadprodukce plynu, to znamená bude dostatek plynu, tak se dá očekávat, že tam bude klesající cena. A v tu chvilku naprosto zásadní otázka, která bude – pokud už my necháme letošní zimu a řeknem si, že to už nějak projedeme – tak tou další otázkou bude samozřejmě, jak bude vypadat ta další zima, když se bude muset začít dřív s plněním zásobníků, abychom to stihli. Pravděpodobně při výhledu na klesající ceny tam budeme samozřejmě muset hlídat tu motivaci těch jednotlivých subjektů, které by měly ty zásobníky začít plnit. Protože samozřejmě při klesající ceně se ti do toho nebude chtít, jo, v uvozovkách, takže tam to bude velmi zajímavé sledovat.

>> Je to tak. Pojďme na další graf. Je mimořádně zajímavý.

Už je staršího data, jo, ale je to Mezinárodní energetická agentura, která už někdy v červnu zpracovala vlastně takový přehled, takovou bilanci, co se to vlastně na tom trhu stalo. Máme tam významný pokles toho Kataru, to je jasné. To je minus 35 miliard kubíků zemního plynu, ale jenom za ty čtyři měsíce, to znamená březen až červen, jo? Kdyby to byl celý rok, tak to bychom překročili. Jenom pro srovnání, Česká republika spotřebuje 7 miliard kubíků ročně. Takže bavíme se fakt o obrovském objemu, který tam chybí.

Ale proč se to vlastně nezhroutilo už na začátku, to je vysvětleno tady v tom jednoduchém grafu. Ten svět vypružil jednak novými kapacitami. To je plus 18, bavíme se pořád o miliardách kubíků. E potom zlepšil, řekněme, to plnění těch terminálů, protože ty potřebuješ ten přívodní plyn a může ti ta LNG kapacita jet na větší výkon, než třeba předtím, jo? Nemusí být úplně naplněná, takže to se zlepšilo taky. To je dalších plus devět. Potom trošku pomohla Severní Afrika, trošku Norsko, ty o tom budeš mluvit. Trošku pomohl marketing, řekněme, redukce té spotřeby. To z toho se stala taková krásná zkratka.

Prostě jsme snížili spotřebu malinko a samozřejmě i samotná energetika, průmysl taky poměrně významně pomohli tím, že zefektivnili provoz, snížili spotřebu.

No, to já bych ještě potom, co jsme si vlastně říkali, já jsem si tady udělal k tomuhle poznámku, protože ten hormus nás asi ještě nějakou dobu bude držet a říkali jsme si, že musíme pozvat nějakýho ekonoma.

Já bych stále se chtěl podívat, ty tady říkáš marketingové svetry.

To znamená, že se snížila spotřeba, pomohl i průmysl vyšší efektivitou.

Já si myslím, že bude strašně zajímavé se podívat i na tu křivku toho průmyslu, jak si ten průmysl stojí, protože ta obava – a já nejsem ekonom, takže si na něj nebudu hrát – ale ta obava samozřejmě, která by s tímhletým mohla být spojená, je: pokud už jednou dojde k rozhodnutí, že z důvodu třeba vyšších cen a my dneska vidíme ty ceny, kteréhle jsme prostě na, já nevím, jestli to lízlo tu 70 dneska, přelízlo.

Už jí to přelezlo.

Jo, tak samozřejmě, pokud už jsme přelezli 70, tak se bavíme o tom, že jsme krát dva oproti čtyři měsíce zpátky.

Si myslím, že to tak vychází.

To jako se to možná nezdá, jo, ale to 70 € – z pohledu firmy, která odebírá hodně – tak prostě krát dva.

Jo, prostě je úplně jedno, jak prostě to je krát dva.

To znamená: když bysme si to promítli do nějakého celkového řetězce výrobního, tak se bavíme o tom, že na začátku těch primárních zdrojů – protože ten plyn je jeden z těch primárních zdrojů, který se pak transformuje nějakou chemií na nějaké věci – tak se zdvojnásobí ten úplně elementární vstup a to se propíše potom jako inflace nebo určitě to není situace, kterou lze podceňovat.

A já mám vlastně takovou trochu vnitřní obavu, co se může stát s průmyslem, protože pokud už jednou dojde k rozhodnutí, že ten průmysl odejde, tak možná to není zefektivnění, možná už je to odcházení.

Já to nevím.

Já se přiznám, že tadyhle do těch čísel to jsem nechal na tobě, takže já nevím, za co za tím stojí.

Já budu věřit tomu, že je tam efektivita, protože stále máme prostor v efektivitě.

Jistě.

Tak další graf. To je úhelný spread. Tam se podíváme na to, co jsem už před týdnem ukazoval, akorát roztaženo do časové řady.

A s tímhletím přišla taky Mezinárodní energetická agentura. V té starší analýze tady vidíme vlastně cenový rozdíl mezi výrobou z uhlí a výrobou ze zemního plynu.

Já už jsem o tom mluvil minulý týden, kdy jsme se bavili hodně o Dark Spreadu. To bylo v té době, kdy jsem tady nebyl, mluvil jsem s tebou.

To znamená, kdyby tady seděl Mirek, tak bych mu právě teď řekl: přesně tak.

No a tady krásně je vidět na tom období, v roce 25, jak se to uhlí krátkodobě dostalo – výrobní náklady elektřiny z uhlí – tak se dostalo nad ten plyn. To znamená, že uhlí bylo závěrným zdrojem. Tím pádem absolutně nemohlo být výdělečné. Nebyl tam prostor, nebyla tam marže v podstatě žádná.

A proto to ti výrobci chtěli zabalit. Byli samozřejmě zahedgovaní, ale to byl prostě ten nepříznivý trend.

A pak se to otočilo a najednou je ta modrá křivka nad tou šedou, takže plyn je výrazně dražší – co se týče výroby elektřiny – než uhlí. Tím pádem se to uhlí dostává zpátky do hry.

No, tam pokud se to, co je tady vidět, láme někdy v únoru, to znamená a pokud se na to podíváme, co tady vidíme, tak to není dobře.

Jo, důvod, proč to není dobře, je: pokud bysme si to vzali čistě na plnění klimatických cílů, které máme, kde my říkáme, že uhelný zdroj je jasně nejhorší – všechny ty výpočty tak vycházejí – to jsme si tady vlastně taky říkali, jakým způsobem se vypočítává ten uhlíkový faktor.

Teď vypadám jako hlupák, stříhat to nebudeme, ať to tam zůstane.

Tak prostě na megawathodinu – na 1 MW vyrobenou z uhlí – potřebuješ zhruba jednu povolenku, to vychází jako na jednu tunu.

No, na jednu tunu.

Co vychází u plynu, tak tam to vychází vlastně, že je to 0,4 povolenky.

To znamená: pokud se nám stává to, že uhlí, které jsme chtěli, aby se stávalo tím závěrným zdrojem a bylo aktivovaní, bylo vyháněné z toho – já nevím, merit order list – já teďkon nevím, jakým způsobem se to překládá do češtiny.

Do češtiny se to překládá jako merit order list.

Jo, merit order. Tak merit order list v češtině – jsme postupně chtěli, aby bylo uhlí vytlačováno.

A co nám tady vlastně ukazuje, je, že tím jsme vyměnili jakoby jednu z těch závislostí. Byla prostě na Rusku, tak jsme ji vyměnili za další, ale stále jde o to, že dovážíme ten plyn, což je nepříjemné, protože ten emisní faktor je u toho plynu lepší.

To znamená, my nejdeme ani tou cestou harm reduction. Navíc díky tomu, že nám chybí kapacity, tak my budeme stejně zapínat všechno, co jenom půde, abychom vůbec vyrobili tu elektřinu, protože stále chceme vyrábět elektřinu.

Není otázka, že elektřiny je dost. Otázka je, za jakou cenu bude. My na konci, když bude to potřeba, tak nastartujeme mazuťáky.

Takže samozřejmě, když se člověk potom kouká na takovýhle graf, tak je mu skoro do pláče, protože nejen, že nesplníme naše klimatické a emisní cíle, ale zároveň budeme mít extrémně drahou elektřinu.

Hele, na druhou stranu, buďme rádi teďka za to, že to uhlí máme. Ono nám to pomůže odvrátit krizi, pomohlo to i tu minulou.

Já bych se pak spíš bavil vlastně o tom, co nám pomůže odvrátit tu příští krizi, až už tady to uhlí opravdu nebude a ono jednou opravdu odejde, protože zatím ta náhrada je trochu ve hvězdách.

Bavili jsme se o kapacitních mechanismech a ono to všechno startuje dobře, ale to jsme zase u toho zemního plynu, takže ono je to pořád dokola.

A teď, když se vracím k našemu tématu, poprosím o další graf.

Zemního plynu bude dost, to je dobrá zpráva, ale bavíme se možná o roce 28, 29. Tohle jsou za posledních 12 let finální investiční rozhodnutí, jo, takže ne všechno se možná postavilo, ale vidíme tam, že tam dominuje ta světle modrá – to jsou americké investice, tam se masivně investuje.

Pak samozřejmě i v tom nešťastném Kataru, i když to není kudy vyvážet.

A pak tam máme celou řadu zemí od Argentiny, Austrálie, Afriky, samozřejmě i Rusko.

Takže ty objemy jsou opravdu velké.

Tady vlevo vidíte, že se bavíme o vyšších desítkách miliard kubíků zemního plynu v roční kapacitě.

No a když se podíváme ještě na další slajd, tak to už jsou nové kapacity z hlediska toho developmentu reálného, jak to doopravdy vypadá.

Poprosím o další obrázek.

>> Zbyněk asi usnul.

>> Už usnul.

Budeme zábavnější. Zkusíme víc fóru.

Od roku 22 do roku 2030, takže tam jsou i budoucí navržené kapacity a vidíme, že Amerika skutečně dominuje. Qatar značně sekunduje v letech 27 až 29, se toho tam má postavit opravdu hodně, tak je otázka, jestli bude pak kudy vyvážet.

No a pak takové země jako Kanada, Mexiko, Nigérie, Mozambik, je toho opravdu hodně naplánováno.

Takže tohle je trošku optimismus, ale je otázka, od kdy bude ten over supply?

No, ale jak to, co tady říkáš a to, co tady popisuješ, tak jako naše strategie jako evropská je jiná.

My chceme odcházet od fosilních paliv.

Takže to, co vlastně tady popisuješ, jakým způsobem se budou dál objevovat a bude se investovat do dalších a dalších těžebních kapacit na LNG, tak je to pozitivní zpráva nebo je to negativní?

Já teďkon a schválně, schválně, jestli mě poslouchá Vojta.

Ahoj Vojto, kdyžtak tě zdravím. To svého kamaráda, můj úhlavní přítel, to je.

Tak samozřejmě my spolu vedeme nebo jako spory ohledně klimatických změn.

Koneckonců to, co jsme teďkon viděli a budeme se o tom za chvilku bavit, tak je důležité.

Tak já si říkám, jestli to je teda vlastně dobrá zpráva nebo špatná.

>> Hele, já ti ten narativ řeknu.

Tak přece je to tak, že my si lžeme, že postavíme všechny ty hydrogen ready paroplinky, supermocný, úžasný, vysokoúčinný. A jednoho krásnýho dne překlopíme na ten zelený vodík.

Jenomže ono se to nikdy nestane a proto je dobré vlastně počítat i s tím, že budeme mít ten plyn a v záloze. Ale on by byl dobrý na dlouhodobých kontraktech, jo, což se mimochodem ještě přesvědčíme o tom následujícím grafu.

Poprosím, posuňme to dál.

Když ještě fungoval Qatar, tak to vypadalo takhle, jo? To znamená, máme tady dole docela vysoký sloupeček dlouhodobé kontrakty s Katarem.

Nad tím jsou kontrakty ostatní, ale pořád ještě dlouhodobé.

A úplně nahoře je spoty, na který se vlastně moc nechceš dostat, protože tam ta nejistota může být veliká, jak se teďka ukazuje.

A my, co se teďka stalo, je, že jsme přišli o ten spodek, úplně dlouhodobé kontrakty s Katarem.

Tam můžeš mít dlouhodobé kontrakty na co chceš.

Oni ti invokovali vyšší moc.

Mimo to, mimochodem v tu první chvíli samozřejmě, kdy tam dochází k tomu šoku z té situace, která tam nastává u všech, jsou to běžně lidi. Tak samozřejmě v tu chvilku nechci podezřívat z toho, že by to vítali s nějakým pozitivem, ale dneska už samozřejmě, pokud těžební společnost kouká na to, jakým způsobem se vyvíjí ta cena, tak v tuto chvíli už ta vyšší cena je samozřejmě pozitivní.

Takže já neznám samozřejmě ty smluvní závazky, který tam jsou, a nevím, jakým způsobem byla aktivována ta doložka o vyšší moci, která určitě byla aktivována.

Ještě bych to nevzdával s tím, že nebude šance se k těm původním cenám nějakým způsobem vrátit, ale dost bych si vsadil na to, že ne všechny strany, až se ta situace uklidní. Protože já jsem pochopil, že Donald Trump tento týden to opět ukončil, nebo tento týden to ukončí?

>> Každý týden ukončuje válku.

>> Každý týden ukončíme válku.

Tak až tento týden se ukončí válka, tak jsem zvědavý na to, do jaké míry se ty původní ceny vrátí.

>> No a každopádně zvětšuje se nám tady ten spotový sloupeček, což znamená, že už tě zajímá ten měsíční kontrakt a ten je teďka za bratru 70, takže už to přestává být sranda a trošku to bourá tu moji myšlenku předtím.

Ty prostě máš na ten plyn. Ty, jako jestli jsme na něj vsadili, jo, a říkáme si, dobře, jednou to překlopíme na zelený vodík, nepřeklopíme, tak máš si zatím trošku jít, jo, a udělat opravdu ten dlouhodobý kontrakt.

Jinak si myslím, že to je opravdu hazardování s energetickou bezpečností.

Pojďme na další velice zajímavý obrázek.

Už jsem vám nějaký podobný ukazoval.

Tady to vidíte roztaženo do časové řady. Taková ta přetahovaná mezi Evropou a Asií.

Tak tady je to velice krásně ilustrativně zobrazeno to lákání těch lodí, jo.

Tam, kde je ta modrá nahoře, tak to je vlastně evropská prémie, když Evropa platí víc než Asie a tím pádem se ty lodě obrací do Evropy s tím LNG.

Naopak ta červená a jak je to dolů, tak to je ten cenový rozdíl, kdy vyhrává Asie. Asie přeplácí Evropu a tím pádem se lodě obrací směrem do Asie.

A tady je krásně vidět, že ano, měli jsme tu období, řekněme na začátku roku 23, kdy jsme vyhrávali nad Asií, pak zase dlouho vyhrávala Asie, pak krátké období vždycky na začátku roku, jo, leden, únor, březen.

No a tady je ten rok 26, který je tady zvětšen ještě jednou v té pravé části tam u tebe, Mirku.

A tady je vidět, že zase jsme začali krásně ten rok a končíme v březnu, bum, začíná krize a opravdu ta Asie jede jako vzteklá, protože ví, že má problém a přeplácí a přeplácí a přeplácí.

A my čekáme a to je to důležité. Kdybysmě si tady v březnu řekli, hele, ono se může stát, že se to neotevře, tak by se určitě tohle změnilo a nebylo by to tak tady vždycky.

Jo, ale my jsme prostě vsadili na to, že se to otevře a přepočítali jsme se.

No, ale takhle já dneska neznám ten mechanismus, že jo.

Musíš se na to koukat ještě tou optikou, že jak v Japonsku, tak v Korei, například v Jižní, nebo i v Číně a jinde, tak ty systémy, který dneska fungují energetiky, tak jsou jiné než Evropa.

Evropa dneska má full unbundling, že jo. Máme ten full market, nebo full energy market, nebo jak se to jako jmenuje.

To znamená u nás zase jaksi působí soukromé subjekty, který se rozhodují na základě svých komerčních incentivy.

Já si teďkon nejsem jistý, ale napadlo mě to o tom, jak jsme se tady vlastně bavili spolu ještě před natáčením, do jaké míry se vlastně budou chtít těm subjektům to plnit, pokud uvidí tu klesající cenu.

Samozřejmě každý z těch subjektů má nějakou komerční strategii.

Já znám subjekty, který jsou jako plně saturovaní.

Dneska minulej týden jsem měl s jedním oběd.

Říkal, hele, my jsme úplně v pohodě, máme prostě nakoupeno pro všechny naše. Nakupovali jsme už v lednu a v únoru prostě na dlouhodobě si říkáme, že nechceme čekat.

Ptal jsem se, jestli to vycházelo z nějakých hlubokých obchodních rozvah.

Já říkám: „Ne, já jsem chtěl být v pořádku, tak jsme si nakoupili."

Tak ty ti jsou zrovna v pohodě, ale spousta jich podle mě v pohodě nebude.

A už o tom svědčí i to, že Němci tuhle situaci chtějí řešit.

Jo, Němci chtěj vlastně zasypat trh penězi.

Zasypat trh penězi a pomoct vlastně plnit ty zásobníky.

Už se objevila taková úvaha.

Myslím, že německé ministerstvo a teď já nevím, jak se to jmenuje, hospodářství nebo energetiky, to je jedno.

Prostě takový to silové, který je důležitý, že jo, tak v podstatě dal to v Německu není obrana.

Teď už zase budou.

Ten byl hodně dobrý.

No, tak už oznámili, že v případě nutnosti to prostě zadotujou, což samozřejmě zase vyžene ty ceny výš, ale uvidíme.

No, teď se pojďme podívat na jeden z nejdůležitějších grafů, a podotýkám, že je to vydáno 27. května a tenhle ten výzkum si udělala sama Evropská komise.

Všechny ty scénáře v podstatě, které dosud jsme vám představovali, tak v podstatě počítaly s tím, hele, ono se to do konce roku nějak uklidní.

A i tady ten scénář z toho 27. května s tímhle počítal.

Čtěme to teďka odspodu.

Jsou to odhadované ceny zemního plynu, ale jsou to čtvrtletní průměry, takže je potřeba to ještě brát touhle rezervou.

Ten úplně spodní scénář, ten je předválečný, jako kdyby se nic nestalo vůbec.

Takže bychom se pohybovali na nějaké ceně 30 € za megawatt.

Krása, pohoda.

To, co je výš, tak to počítalo s tím, že se rychle vyřeší ta situace, řekněme do května, do června, 40 něco.

40 něco a pomalu klesáme.

A na konci roku už jsme v podstatě tam, kde jsme byli, ale na konci roku 27. poznámka nutná, že.

Takže ta prémie je tam pořád.

Mimochodem, nějakých 10 € a něco a ten úplně nahoře scénář, tak ten byl považován za pesimistický a teď se z něj stal optimistický, protože on pořád počítá s tím, že se to do konce roku vyřeší.

Tím pádem v čtvrtém kvartále letošního roku 80 € za MWh.

To už jsme docela blízko, protože tam už taky jako ten důvod, proč se to tam láme, tak je i to, že od ledna já nechci říct, začíná postupné oteplování, ale v zásobnících už ten plyn bude.

Budeme vědět, že to tam je, dokážeme si spočítat, jakým způsobem vyjde ta zima.

My to budeme vědět, že jsme naplnění někdy v listopadu.

To znamená, ta krize se tam jako bude lámat, tam se bude ještě chvilku dokupovat, ten plyn se bude jako držet, ale pak samozřejmě tím, jak se bude blížit jakoby ten letní nebo jarně letní cyklus, navíc máme to štěstí, že tím, jak se otepluje klima, tak samozřejmě u nás bude jako dřív bude teplo a později bude zima, takže se to zase dostane do hrozné čočky za to.

Jsme rádi, že seš zpátky, Mirku.

Pozitivně se to projeví.

No, ale pozor, tohle je pořád předpoklad, že někdy v listopadu se to opravdu vyřeší.

Jo, počkej, počkej.

Teď jsme se domlouvali na tom, že to vyhraje ten ten týden.

Zase ne, já už tomu nerozumím.

Mě se mi zdá, že každý týden je nová válka a nový konec.

To je to tak.

No, je to furt ta samá.

Tak a teď pojďme ještě dál.

Samozřejmě, že se všude vyhlašují nové a nové hodnoty, kolik bude stát zemní plyn.

My to tady víme samozřejmě nejlíp s Mirkem, ale už se všichni shodují, že ta cena bude trojciferná.

Tak já nechci říkat, že jsem to říkal.

Já se k tomu dostanu, neboj, neboj.

Hele, Morning Star odhaduje cenu mezi 90 a 120 € za MWh, pokud bude tuhá zima.

To si myslím, že je ještě pořád docela optimistický.

Goldman Sachs říká, půjdeme nad 100 € za megawatt, protože prostě musíme nějak přeplatit tu Asii a musíme naplnit ty storage.

Takže začínají opravdu lítat vysoká čísla.

Náš předpoklad je, že to trojciferné bude taky.

A pak tady byl jeden analytik pár týdnů nazpátek, který to říkal.

A teď se dostávám k dalšímu grafu.

Ukazuju ten tvůj, který jsi vymyslel ty.

Poprosím o další obrázek.

Někdo zase spí.

My si fakt budeme muset domluvit takové to jednání.

Tak už bych to hodil.

A přátelé, ten vlasatý analytik říkal, že Katar mimo chladná zima 110 €.

Takže kdo to říkal?

Mirek to říkal.

A poprosím o další obrázek a prozradím, kde jsi byl.

Mirek si udělal vlastní show a prostě už jede, ne jako Jolanda, ale jako Miranda.

A prostě ptejte se ho na cokoliv.

Kolik bude stát plyn, uhlí, povolenky, do čeho investovat.

Podívej těch řetězů, kolik máš kolem krku.

No, ty řetězy samozřejmě to nám tady jako platí to fosilní loby.

Tak já jsem se rozhodl, že budu investovat dlouhodobě do zlata, protože se ukazuje, že zlato je jediná ta hodnota, která dlouhodobě roste.

Teď mě ekonomové zabijí všechny, které to slyší, protože postáváš všechny kolem na celý svět.

Tak já bych chtěl říct, že nemám propíchlé uši.

Tak, to ještě doladíme.

Jenže my, abychom to jako vzali ještě trošku vážně, my se tady tomu smějeme, ale ta situace jako není vůbec směšná a rozhodně není legrační, protože pokud se bavíme o tom, že nám to vyskočí cena v plynu, z nějakých 25 a teď, dobře, nebude to stovka, budeme se držet třeba někde okolo těch 80, já upřímně doufám, že to nebude jako za kilo, ale za 3x4 kila.

Tak přesně.

Počítejme, počítejme cenu elektřiny.

2 x 100 = 200 jenom za palivo, plus povolenka 0,4 x povolenka, kolik máme?

230, 240, a to není ještě barže.

No, to je šílené.

Přesně.

To je krát.

Počítejme.

Krát musíme to, abychom to vyšlo, aby to vycházelo tak v odhadu, tak krát 3 350, by to mohlo vycházet někde.

300, 350, nechceš.

A to jsou čísla, která jsou dlouhodobě neudržitelná.

Dneska aukce, co byla denní, tak prostě průměr ze Švýcarska 158 eur za megawatt.

Ještě je to docela dobré.

Jako zase, nebyl, nebyl.

Teď, teď už je to tak v podstatě každý den.

To je průměr.

To je denní průměr, ty spiky nejsou teď tak velké.

Neskáčeme na 400, 500 €, ale vlastně je to horší.

A na té Itálii jsem to tady ukazoval, že prostě tam kolem 200 stovek pořád celý den, protože říkám celý den jede ten plyn.

No, tímhle bychom uzavřeli tohle téma.

Poprosím ještě o další obrázek.

My vždycky dáváme takové to ohlédnutí za rozhovorem, co jsme měli minulý týden.

Měl jsem tady pražského zastupitele Jana Chabra a jednoho z největších odborníků z politiků na energetiku.

Jan Chaberr je expert na pražskou energetiku samozřejmě a bavili jsme se tady mimo jiné samozřejmě o výpadku v Praze ze 4. července 2025, ale také o potřebě nové elektrárny pro Prahu.

A vznikla docela zajímavá diskuze.

On tam zvažuje v tom areálu bývalé teplárny Malešice.

Ne, ne, to je to je bývalá teplárna Malešice.

Tak to je vlastně brownfield, ne?

Je tam připojení, což je fajn.

Takže by se tam udělala paroplinka 600 MW, za mě úplně perfektní.

Udělejme to.

Bezvadné.

Ale strhla se taková diskuze, že vlastně proč?

Vždyť to je strašná investice.

Vždyť bychom všude mohli mít baterky, vždyť bychom všude mohli mít soláry.

Větrníky nikdo neříkal, ale snažil jsem se vysvětlovat, že to je vlastně trochu něco jiného, jo, že přece to nemůžeme zaměňovat za flexibilní, stabilní zdroj a že hlavně ta paroplinka stejně má někde vzniknout.

Tak proč to nemá být v Praze, když Praha je největší odběratel elektřiny?

>> A jak on to tady říkal, Stando?

Že by se Praze hodila elektrárna, že by se Praha hodila elektrárna.

Teď si to nepamatuju přesně, jak to tam padlo.

No, já jak tak ty víš, že co se týká Prahy, tak já jsem jako absolutní fanoušek toho stavět v Praze cokoliv, jo.

Takže pokud prostě se rozhodneme, že v Praze postavíme operu, postavme operu.

Pokud se rozhodneme, že postavíme Dvořákův most, postavme Dvořákův most.

>> Úložiště radioaktivního odpadu pod Staromákem.

>> Jsem pro.

Eh, pokud bysme se rozhodli, že bysme konečně postavili to připojení na letiště, tak o tom už se tady bavíme 30 let, sem pro, i když se to pravděpodobně nestane.

No a pak jako samozřejmě elektrárna jako taková, 600 MW, to je jako hezké.

To je krásná elektrárnička, která by tady mohla být.

>> Samozřejmě na kapacitních platbách, to je úplně jednoznačné.

>> To, jinak se to nemůže uživit.

Eh, dobře.

Eh, tak co se týká ale toho, tak existuje ještě potom druhá varianta, jo, my jsme se tady bavili vlastně minule, že by se ještě dala furt postavit tady ta přečerpávací elektrárna, že bysme to umístili prostě ten bazének na ten Výtoňský most.

Jo, já jsem ještě právě, já právě chtěl, kdyžtak pokud bysme se teda rozhodli, že nechceme stavět těch 600 MW paroplinku, já jsem to dneska kontroloval, my točíme v pondělí, právě ještě stále jsou akce na ty bazény, jo, ale je potřeba tam opravdu teďkon jedna akce teda v Mountfieldu končí dneska.

To asi už teda naši diváci nestihnou, ale pak samozřejmě ještě probíhají nějaké další akce.

Případně jsem našel na marketplaceu na Facebooku lidi, který prodávají ty bazény, co se koupili před létem, tak je furt stále ta šance, že kdyby teda jsme nechtěli stavět normální elektrárnu, tak si můžeme postavit aspoň bazének jako přečerpávačku.

>> Perfektní. Lidi kolem Výtoňského mostu budou nadšení.

Tak a teď před Pejvolwem, za Pejvolwem nikdo nesmí stát.

Nebo nebudu hrát, jdeme do placené části a Mirek má pro vás to Norsko.

Tak jdeme na to.

Poprosím o první graf.

Tato epizoda ještě nekončí.