Drahý plyn může dorazit evropský průmysl. A ten už se nevrátí | VN Briefing #50

Že i v Polsku může být cena elektřiny 182.

>> Takže klasická dunkle flaute, to vypadá.

>> Klasická dunkle flaute.

Tak naposledy jsme ji měli v lednu. Teďka ji vidíme už v září a myslím si, že to je prostě špatně, jo. Že prostě v současné době je potřeba si přiznat, že ten plyn tady bude prostě minimálně 20 let, možná déle, možná navždycky. A nemít dlouhodobé kontrakty přesně generuje tu situaci, která je teď tady.

Já jsem chtěl doplnit jenom, aby bylo jasno v tom, co znamená vlastně jakoby, pokud bysme elektřinu vyráběli ze zeleného vodíku, tak je to výroba elektřiny z elektřiny.

Energetice zdar a vysokému napětí zvláště, přátelé. Hormuská krize cloumá Evropou. Ceny elektřiny i zemního plynu explodují. Začíná to vypadat opravdu zajímavě a já nechci říkat, že my jsme to tady v briefingu říkali, ale my jsme to s Mirkem opravdu říkali. Už je to tak měsíc dva, že jo, Mirku?

Ahoj.

>> Ehoj, Petře. Ehno, nechceme říkat, že jsme to říkali, nicméně jsme to říkali a tak se dneska jsme si kvůli tomu pozvali někoho, kdo tomu rozumí trochu víc než my.

>> Přesně.

Jsme dobří prognostici, ale ne tak dobří analytici. Takoví ti, kteří vysvětlují, proč se některé věci dějí tak, jak se dějí. Snažíme se improvizovat, ale ne vždy nám to jde. A proto tady dneska máme Martina Pacovského, investičního ředitele ve fondu Arete Energy Transition. Martine, vítejte.

>> Dobrý den. Dobrý den.

>> Jste historicky druhý externí host briefingu. To je prestižní pozice.

>> To je prestižní pozice a my si budeme s Martinem tykat, protože my se s Martinem známe déle týmu VK, protože samozřejmě to jako tak lépe.

>> Jo, to bude vypadat strašně dobře.

>> Přeraženě.

Tak co máme dneska na programu, přátelé? Samozřejmě podíváme se na ceny zemního plynu. Podíváme se na vývoj vtláčení čerpání do zásobníků. Teď samozřejmě spíš vtláčení. Ehto bude ta první část. A v té druhé části za Pejvolem Mirek si vzal ehna Paškal přímo ty podzemní zásobníky. Bude to taková komplexní analýza. Máte se na co těšit. Jste připraveni, pánové?

>> Tak jdeme na to. Jdem na to.

>> Jdeme na to.

Takže poprosím o první graf. Dělal jsem ho sám. Jsem na to náležitě pyšný. Je to porovnání cen zemního plynu uzel TTF Rotterdamu. Dodávka na příští měsíc. Modrá to je rok 2021 a oranžová to je rok 2026, takže končí v polovině září. A tady je strašně zajímavé, že na začátku, už na začátku v podstatě vidíte, že ta oranžová je nad tou modrou. Ta modrá to jsou v podstatě ceny zemního plynu z Ruska ještě. Jo, tady na začátku. A ta oranžová, tady máme ten skok, že jo. Tak to je ta hormuská krize, začátek. Teď se dostáváme někam 83 € za megawatthodinu. A je zajímavé, že ty čáry mají velmi podobnou trajektorii. Jenom jsme prostě asi o 20 € výš.

>> Ano. A jiné kulisy.

A tady nám někde krakovalo Bohemia Energy, ne? Když si vzpomeneme všichni asi dobře.

>> Já nevím, jestli je správně to slovo krakovalo. Tam došlo k, pokud se nepletu, tak tam prostě došlo k vrácení licence.

>> Vrácení licence.

K vrácení licence. Nevím, krah.

>> Ano, ale jsou hezké eufemismy, pánové.

>> Ale samozřejmě je to podobná křivka, ale jiné kulisy, že jo, určitě, než v roce 2021. Takže asi i ta diskuse o tom, kde je prapříčina, bude jiná než v roce 2021. A myslím si, že v současné době ta substance té křivky je určitě jiná než v roce 2021. A řekl bych, že možná ne ani tak tragická, jak to na první pohled vypadá.

>> Hm. Myslíte si, že se teďka dostaneme ještě do konce roku, řekněme, na tu úroveň trojcifnou?

>> Já to jako neumím posoudit. Já si myslím, že ukáže všechno to, jak bude Evropská komise vymáhat ten závazek plnění zásobníků. Myslím si, že vlastně Evropa podle mě sama sobě zdražuje tu energii tím tou regulací a u těch zásobníků je to vidět dvojnásob. Kromě toho je kolem toho kolem té pokuty takové ticho, řekl bych jako, že vlastně se neví, jestli bude vymáhaná nebo nebude. Takže já upřímně si to dovedu představit, že to půjde výš, ale také si dovedu představit, že se to v nějaký okamžik zlomí a ta situace se trošku uklidní. Tak ehtak asi uvidíme.

No současně samozřejmě vidíme, že Evropa se s Asií zase začla přetahovat o plein a spotové dodávky. Je vtipné občas sledovat, jak ty tankery vyrazí ze Spojených států. Jsou takové nerozhodné a pak se překloní na sever nebo na jih. Upřímně, já si myslím, že ta energetika v Evropě se od toho roku 2021 natolik změnila, že aspoň já se na to nedívám tak kriticky ve smyslu, že i ty vysoké ceny, že by potom ty regulátoři nebo obecně ten systém nebyl schopen jako absorbovat, jako v roce 2021, kdy to bylo prostě překvapení pro všechny. Ono je to vidět i pardon na tom grafu, že vlastně tady sice vidíme ten nástup té ceny, že je poměrně strmý, ale není to ten panický, jo, že by to vylezlo o 10, 15 € jako jsme viděli v tom roce 21.

>> A současně samozřejmě to není o fyzickém nedostatku toho média, jo. Pojďme si říct, že v roce 2021 ty zásobníky nebyly naplněny a nebyla alternativa, nebyly terminály, nebylo LNG. V současné době prostě se díváme na trh, který je jako relativně schopen tu Evropu zásobovat. Znova. Pojďme si říct, že 5 % spotřeby zemního plynu jde z hormózu do Evropy. To znamená, není to jako fundamentálně zásadní část. Jo. To znamená, já si pořád myslím, že tam je prostě cenová hra, nikoliv hra o to, jestli bude plynu dost nebo nebude. Zatímco v tom roce 2021 to bylo opravdu o tom, že ten plyn fyzicky nebude. Já si vzpomínám, že jsme tady prostě na pražské radnici řešili, které ulice se budou odpojovat první a které druhé a jestli mají přednost hasiči nebo policisti. To si myslím, že tady ta diskuze vůbec jako neběží v tento okamžik.

>> No, ale Martine, ty sám jsi říkal, že zase na druhou stranu je to závislý dneska na tom, kam se otočí ten tanker. Jo a já pokud se dneska koukám na to teď, jako dělám spíš statement nebo komentář k tomu, já pokud se koukám, že z toho Ruslafanu nebo jak se to jmenuje, eh, jestli to teďko nepletu, eh, tak tam vlastně chybělo, pokud se ne, pokud se nepletu, nějakých 20 nebo kolik tankerů, který měli dojet do Itálie. Zároveň si sám mluvil o té asijské prémii, kterou tady musíme platit, tak jako nejde na to koukat jenom tím, že nám tady chybí 5 %, protože samozřejmě pokud se na to jako takhle fyzickej nedostatek nehrozí, ale ta cena samozřejmě v tom jako.

>> Určitě. Jo. Mhm. Souhlasím, souhlasím.

A proto si myslím, že to je jako cenová hra, nikoliv hra o nedostatku toho média. A otázka je, co je ten efekt Asie versus Evropa versus, co jsou ty pozice těch hedgeských fondů. Já si myslím, že prostě na ten nárůst ceny plynu prostě mají vsazeno finanční investoři. Je podle mě málokdo schopen jako oddělit, co je vliv nedostatku naplněnosti zásobníků versus co je prostě hra hedgeských fondů a co je slepice a co je vejce.

Protože vlastně myslím si, že ta hra, která běží na pozadí, ta finanční, rozhodně není nedůležitá.

Hm.

To je docela zajímavý vhled do té diskuze, to jsme tady ještě úplně nerozebírali.

Pojďme na další graf.

To je procentuální změna ceny za den. Pořád jsme u zemního plynu TTF na příští měsíc a tady je vidět, že ta oranžová, až na ten první spike, kdy vlastně vypukla ta hormuská krize, se nám vrtí tak nějak relativně ještě klidně. Jenom podporuju to svojí předchozí tezi, že k panickým skokům zatím nedošlo.

Tady to je trošku takové, bych řekl, EKG evropské energetiky, protože ten plyn je prostě strašně důležitý. A na konci támhle máme infarkt, ale k tomu věřím, že letos nedojde.

Tak já si myslím, že ono to totiž souvisí i se začátkem topné sezóny, jo. Je potřeba samozřejmě vidět, že v létě, my jsme to i sledovali od začátku roku, samozřejmě v létě nikdo neřeší ceny plynu, protože není topná sezón, spotřeba plynu je relativně malá. Všechna veškerá hysterie prostě začíná — je to vidět i z médií. Začíná prostě v září, kdy se všichni vrátí do kanceláří, začíná se ochlazovat a fotovoltaiky přestávají fungovat.

Takže já si myslím, že to je dáno i prostě obdobím. Přichází podzim, přichází zima a já si myslím, že ty spiky naopak můžou být ještě větší, než byly v tom roce 2021, protože samozřejmě Donald Trump a jeho prohlášení, která už asi teďka nikdo nebere úplně vážně, jsou ale schopna způsobit velký pohyb těch cen.

A současně opravdu si myslím, že je velká část finančních investorů, kteří prostě mají vsazeno ne na tu komoditu, ale prostě na nějakou otevřenou pozici. A tak, jak ty peníze tam natekly, tak můžou zase rychle odtéct a může to být úplně odvislé od toho, jestli se zásobníky plní nebo neplní. Může to být jenom nějaká zmínka o tom, že hormus se otevře.

My jsme tam měli i na začátku roku nějaký velký pohyb, že tam bylo -1 % někde v rámci jednoho dne. To si myslím, že se tady klidně může stát v tom posledním kvartále.

No, Mirku, až k tomu nějaký... No, já jsem si měl jenom jediný, co mě napadlo s tímhletím, že když plyn je novej Bitcoin, tak se to pak přesune do toho, že to samé bude povolenka jako taky novej Bitcoin. Když jsem teďka viděl to, že stále se budou povolenky likvidovat. Ale já s Martinem asi souhlasím tady. Asi k tomu se nedá říct nic dalšího.

Já se na to spíš koukám s tou optikou toho, jakým způsobem rychle budeme zvládat to plnění nebo neplnění, ale o tom se budeme bavit v té další části.

No, dostaneme se k tomu už teďka, protože já jsem analyzoval vlastně i nějaký ten trend tlačení v procentech za den. Poprosím o další obrázek.

Já jsem si dlouho myslel, že 0,3 % či 0,4 % bodu za den, že to je hodně. Ono to není úplně hodně. Ano, tady je vidět, že vlastně to je takový trend, který zhruba od toho dubna převládá a nedá se říct, že by třeba od srpna byla nějaká akcelerace. Čili taková ta teze, že teď nám strašně rostou ceny zemního plynu kvůli tomu, že panicky plníme zásobníky, není to pravda. Tady je to vidět.

A tady ještě jenom upozorním za Mirkem, vy to vidíte líp, že když je zima, tak jsme schopni odsát klidně procentní bod za den z těch zásobníků. Bavíme se o celoevropských, jo, takže to je celkový obraz.

Takhle, jak se na to koukáte, Martine?

Já si myslím, že to podporuje tu moji tézi, že to je opravdu oddělená cena komodity a ta finanční pozice, jo. Vy to tady dobře ukazujete, že vlastně to tempo se nijak nezvýšilo ani neznížilo zásadně.

Samozřejmě je to i o nějaké ekonomické motivaci plnit zásobníky, tak asi všichni víme, že ten zimní letní spread se jakoby otočil. To znamená jakoby vlastně není ekonomická motivace pro žádného dodavatele plnit zásobníky. To znamená, jediná hrozba, která existuje, jsou ty pokuty.

Teďka je otázka, jak ta Evropská komise postupně obrušuje svoje vyjádření směrem k těm pokutám a směrem k těm limitům těch zásobníků. Ale ekonomicky si nemyslím, že by nějaký dodavatel měl úplně motivaci finanční.

Noťa Benek, když vidí, kolik jsou forwardy na druhý kvartál, tak si myslím, že každý riskmanažer prostě musí si rvát vlasy hrůzou. Prostě na jedné straně má nějakou povinnost něco naplnit, na druhou stranu řeší, jestli bude teplá nebo studená zima a pak vidí, že cena toho zásobníku může zkolabovat relativně rychle.

Ale je to zas taková takový domácí úkol každého prodejce nebo dodavatele plynu. Samozřejmě hrát na zásobník versus cenová úroveň pro zákazníky a co těm zákazníkům napočítám a co ne.

Zajímalo by mě, jak se budou vyvíjet ceníky dodavatelů plynu v následujících dvou kvartálech. Myslím si, že všichni toho využijí k pěknému navýšení ceny a marží.

Takže já si myslím, že jako na závěr, když se na to podíváte, tak jak těžaři toho zemního plynu, tak i vlastně obchodníci se zemním plynem si vlastně můžou mnout ruce do jisté míry, jo. To znamená, otázka je tlak spotřebitelů versus nějaká prostě lobby dodavatelů toho plynu.

K tomuhle já bych řekl, já třeba osobně to nevidím jako nějakou úplnou tragédii ten stav těch zásobníků a myslím si, že to je prostě jenom zámínka k nějaké hysterii. Ta média samozřejmě mají ráda tu hysterii.

Můžeme se samozřejmě dívat na spotové ceny elektřiny, ale tam samozřejmě nějaký fundament toho plynu je, ale současně bavili jsme se před chvílí o Dunkelflaute, takže to je samozřejmě ještě daleko složitější polévka k rozpletení.

Je to tak.

Jirku, říkal, že budeš mlčet.

Hej, já ti to úplně nedovolím.

Já se samozřejmě snažím mlčet. Jo, tady ale jak Martin říkal jednu krásnou věc, tak to je to, že všichni dneska ve své podstatě na tom vlastně všichni jsou docela v pohodě, že jo.

Průjezd Hormuzem stojí teďka 10 milionů, anebo kolik to je teďka dolarů prostě za průjezd, takže na tom vydělá pojišťovna, ten tanker, tak ty lidi, který na něm jsou, tak sice tam budou asi chvilku spát, ale nakonec to taky vydělaj.

Takže asi je to dneska o ceně.

Já se jako osobně nebojím toho, že by ten plyn nebyl. Otázka je za jakou bude cenu. A samozřejmě pokud tady bude mít Dunkelflaute a další věci, tak tam je spíš daleko zajímavější sledovat to, co se potom děje na těch trzích dneska. Koneckonců, tys to posílal včera, to co se děje na těch denních nebo prostě vnitrodenních trzích.

Tak já přiznám se, že než jsem odjížděl do studia, tak si myslím, že jsme tam někde lízali nějaký 200 na VDT. Já nevím, jak to tam vypadá teďka a to je samozřejmě to, co si myslím, že je toliko zajímavější, pokud prostě tady budeme používat plyn de facto na bázi load, abysme si tady zajistili úplně nějakou standardní dodávku elektřiny.

Tak rozebírali jsme to u Itálie, že to v podstatě je, že to bude katastrofa, jo, v tu chvíli. Nebo katastrofa jako nebude to žádná velká a je paráda, ale asi někdo na tom taky ví.

Záleží, jestli jste spotřebitel nebo dodavatel.

Tak ještě to je taky samozřejmě jiná dimenze.

Je pravda, že já teďka zrovna řeším přesmluvnění. Konečně teda. Zatím to vypadá, že všechny nabídky jsou výrazně lepší než ty historické, který jsem měl.

Tak zatím si myslím, že jsem taková ta zajímavá kachna.

Jo, tak uvidíme, jestli to projde.

Dobře. Poprosím o další obrázek. Mám tam rok 21 opět.

A tady krásně je vidět, jak se překlápí ta čerpací sezóna do té vtláčecí neboli plnící a pak zase přichází ta čerpací.

Tady je vidět, že Evropa už nemá moc času. Jestli to bude jako v roce 21, tak vlastně polovina října až konec měsíce bude se čerpat, jo. Takže máme pár týdnů před sebou.

Ale od té doby samozřejmě znova říkám, ta rezilience toho systému se zvedla.

Jo, berme to tak, že v současné době klesla spotřeba plynu. Fyzicky je toho plynu opravdu relativně dost.

Chápu, že ty zásobníky jsou důležitý buffer, ale prostě si myslím, že nehrozí nedostatek zemního plynu. To všechno jsou cenové šoky a volatilita, která nechává v zásadě vydělat traderům a obchodníkům a investorům do nějakých finančních derivátů.

Takže si myslím, že ten systém fungovat bude.

Myslím si, že už se objevují i vlády, které mluví o zastropování cen a o různých podpůrných systémech.

Já, že my jsme v Polsku, tak taky samozřejmě sleduji, co připravuje polská vláda. Ta už připravuje nebo baví se o nějaké regulaci ceně tepla, respektive dotaci ceně tepla, protože samozřejmě tyto ceny budou mít zásadní vliv na náklady domácností, jo. To si pojďme říct, bez ohledu na to, kde vznikly, jestli to je Hormus nebo jestli to jsou finanční investoři, tak cena elektřiny a tepla a zemního plynu je na dvojnásobku, trojnásobku toho, na co jsme byli zvyklí.

A teďka neřeším, jestli to, na co jsme byli zvyklí, je ta správná rovnovážná hranice. Možná teprv teď se dostáváme na cenu energií a plynu, která je třeba ta správná. Já nevím, to je taková akademická diskuse, ale je jisté, že na domácnosti a na průmysl to určitě dopadne. A jak známe Evropskou unii a Evropskou komisi, bude mít tendenci spíše regulovat a omezovat a dotovat. Tak uvidíme.

No, já zatím nevidím nějaký velký pohyb v Evropě. Pořád mi to přijde tak, že všichni jsou v klidu. Čas někdo o tom napíše, ale že by někdo na veřejnost to řekl, že nebudeme vymáhat něco, nebo dáme dotace, nebo budeme zastropovávat, uvidíme.

No, hele, já jsem jenom ještě tě doplním, doplním Martina, jo? Já jsem se koukal na to, jakým způsobem vlastně funguje límec na 90 %, to pak bylo sníženo na 80 %.

Ano. Já jsem pak myslím minulej týden, kdy jsem to zaznamenal, že těch 80 vlastně není úplně 80, že by to mohlo být trošku vlastně přeci jen se něco hýbe, ale jenom tak trošku. Jenom se to dolaďuje, jako že to vlastně není úplně ostré.

Tak to je něco jako limity na EUS2, že to vlastně není až tak úplně tolik a že se to rozprostře mezi víc let.

A já jsem pochopil, že tam vlastně to nejde přímo jakoby tím, že by to vymáhala Evropská komise. Je to tam v kompetenci těch národních vlád. Ty nějakým způsobem mají chtít přes dodavatele, který, pokud se nepletu, tak musej mít zajištěnou nějakou minimální množství pro ty určité typy zákazníků, čili velmi jednoduše chráněný zákazník. A z toho by se to nějak mělo poskládat a dát dohromady.

Tak jako upřímně, vlastně nečekám, že by z toho byla nějaká pokuta, protože si myslím, že teďka z toho mají všichni trošku bolení, i když se zatím tvářej, že to žádné bolení není.

Takhle přesně, takhle bych s tím souhlasil.

No, pojďme dál. Poprosím o další slajd. Vrátím se trošku ještě k té rychlosti toho plnění těch zásobníků.

Viděli jsme, že v letošním roce to zatím není žádná velká jízda. Ten rok 21 už byl podstatně dynamičtější. A rok 22 tady se dostáváme na 0,4 až 0,5 procent bodu za jediný den, což si myslím, že je opravdu o něčem jiném.

Ty to pak asi budeš rozebírat ve své části, ale ono vlastně záleží i na tom, jak moc je ten podzemní zásobník naplněný, protože když je málo, tak se plní rychleji, je to snazší, není tam takový protitlak a tak dále.

Ale přesto, Martine, zkuste srovnat ten rok 22, kdy se opravdu plnilo v některé dny celkem panicky, bych řekl, s tím současným rokem, kdy vlastně přesně jak říkáte, zatím jako žádnej spěch.

Hm. Já se snažím teleportovat do roku 22, protože upřímně musím říct, že roky 21, 22, 23 mi trošku splývají, takže neumím teď komentovat, jaká byla nálada v roce 22.

Todle byl ten nejhorší.

To byl ten nejhorší. To byla ta obava, jo. To bylo rok po Ukrajině, rok 22. To znamená LNG terminály nebyly, Rusko bylo vypnuté, Nordstream nevím, k čemu to začalo a Nordstream byl taky nějak odříznutý, ne?

Tak nějak zrovna. No, je to tak.

A to byly ty nejvyšší ceny zcela zemního plynu i elektřiny.

Ale nepamatuje si, jaká byla regulace, jestli to někdo podporoval, nepodporoval, jestli tam byly nějaké, protože to byla zrovna ta doba, kdy všichni potřebovali tu státní podporu, aby nezkrachovali, ne?

Tak to bylo v tý době, pokud se nepletu.

No přesně. A dokonce jestli oni ho znárodili v nějaký ten okamžik, že tak to bylo. Zachránili i nás.

Já si dokonce myslím, že to byla jedna z příčin, jo, že opravdu tam byl ten požadavek na to naplnění těch zásobníků tak silný, že to vyhnalo ty ceny až nesmyslně.

Ano. Já si myslím, že fundamentálně to je opravdu jiná situace, jo. Tohle opravdu byla ta cena, že ten plyn fyzicky nebyl.

A jedinou cestu, jak ho do Evropy dostat, byly v konečném důsledku ti Norové, jo. V zásadě, největší vítěz tady z plynové krize je Norsko. Takže to bylo vlastně všechno víceméně z Norska. LNG terminály nebyly, nebo respektive bylo jejich omezené množství. A myslím si, že tam to bylo opravdu jiné. Tam byla ta obava o nedostatek toho plynu. Tam podle mě byla reálná, podle mě oprávněná obava, že prostě budeme někde odpojovat Jungmannův dům od plynu, jo.

A znova si myslím, že to je jakoby jiný fundament. A myslím, že Evropa se z tohodle poučila.

To znamená fyzická molekula, problém není. Problém je prostě vysoká cena.

No, nepoučila se z toho Asie zřejmě a ten hormon samozřejmě zaříznul Asii, asijská prémie, a dál už to známe.

No, je to tak.

Poprosím ještě o další obrázek. Jenom pro jistotu vysvětlím, ale ono je to zřejmé.

To, co je nad nulou, tak to je vždycky v tláčení. To, co je pod nulou, tak je čerpáním.

Tady vidíte, že Němci jsou schopni opravdu při třesku té zimy, která letos byla, čerpat 1,3% bodu, což je obrovské. My to tady pořád opakujeme.

Němci mají největší podzemní sklady na zemní plyn. Je to v podstatě čtvrtina evropské kapacity a Německo je největší spotřebitel zemního plynu v Evropě.

A tady chci jenom upozornit na to, že Německo vtláčí v podstatě už od začátku března jako jedna z mála zemí. Ale uvědomme si, já nevím, jestli to ještě platí nebo ne, ale ty Němci znárodnili ty zásobníky, nebo respektive pojďme si říct, kdo je majitelem zásobníků a kdo je majitelem toho plynu.

Já si myslím, že ano, to jsou státní společnosti a ty kluci podle mě jsou pořád jako státní, nebo vím, že tam byl nějaký závazek, jakože když mám státní společnost, jejíž KPI je udržovat energetickou bezpečnost versus soukromou firmu, kdyby jsem to měl hlouběji analyzovat, tak bych se spíš podíval na to, kdo je vlastníkem toho plynu v těch zásobnících a jakou má motivaci je plnit.

Hm.

A tak to spíš jenom, že se tady o tom bavíme. Nevím, nemám na to úplně konkrétní odpověď, ale myslím si, že v tom Německu to vlastnictví té plynové soustavy a těch zásobníků a vůbec toho státního obchodníka prostě bylo výrazně jiné, než bylo v jiných částech Evropy, jo.

To znamená, oddělil bych motivaci státem vlastněných hráčů, kterých podle mě v Německu je relativně hodně, versus prostě v jiných zemích, protože privátní subjekty prostě nemají ekonomickou motivaci plnit zásobníky, versus státem vlastněné entity mají prostě úplně jiný pohled na ty věci.

Na druhou stranu navzdory tomu, že Němci poměrně dynamicky vtláčejí už od začátku března, tak pořád jsou na nejnižších úrovních.

Je to pravda.

Jako o to by Marka v podstatě.

Jo.

Tak otázka je to, jestli to tam plně, nebo jestli z toho taky zároveň něco čerpá, jo, protože když se tady na to podíváš, tak ty vidíš, že v některých dnech se to samozřejmě plní, ale v některých dnech tam jako se čerpá. Já nevím, kdyby se z toho udělal nějaký vážený průměr, tak kolik by to bylo reálně, jo, aby si zase, že my jsme se tady o tom bavili a ty jsi tady říkal: Koukej, jak to skáče nahoru, koukej, jak to skáče nahoru, jo. Ale pokud se tam nacházejí nějaké spiky, ale já tam vidím i to, že tam jsou ty spiky jako, který se limitně blížej té nule, jo, tak nevím.

Kdybyste to nepoznali, Mirek zpochybňuje můj analytický úsek.

[smích]

Ano, ano, ano, ano.

A já jsem na to zvyklej.

A ještě tam vlastně se vrátíme k tomu Německu. Tenkrát, Martine, když byla ta krize, tak tam to bylo tak, že tam byla vlastně vykoupená kapacita, pokud si nepamatuju, od Rusáků, jo? Tam se konfiskovala ta kapacita. Tam to byl zase trošku jiný problém, kterej už dneska taky není. Já nevím, dneska to bylo „užívat nebo prodat", pokud se nepletuju, ale jako nebylo to tam, aby oni mohli opravdu čekat, a nebylo to tam tak, že tam bylo nevyčerpáno.

Já myslím, že Němci museli udělat jednu věc a to si nejsem jistej, jestli tam není Rosneft nebo nějakej Gazprom nebo něco takovýho, který ho jako zná, že pořád to vlastní jakoby Rusko, ale je to jako znárodněné a provozuje to německej stát.

Jo.

Já myslím, že jsem někde něco takového zaznamenal.

Hm hm.

Může být. No, může být.

Dobře, opusťme teď na chvíli plyn.

Poprosím o další obrázek. Je to mapka. Koukáme se už na ceny elektřiny.

A toto jsem sem dal schválně, to je dnešek, kdy natáčíme, pondělí 14. září a člověk by si řekl: 180 eček, co to je? Jenže přátelé, to je poledne. A takhle to teď bude vypadat skoro každej den. A to je prostě naše investiční teze, proč investovat do plynových elektráren a tepláren.

[smích]

Tady je to na tom pěkně vidět, že i v poledne může být cena elektřiny 182.

Takže klasická Dunkleflaute, to vypadá.

Tak naposledy jsme ji měli v lednu. Teďka ji vidíme už v září a myslím si, že máme Heisstaflaute a Dunkleflaute a že prostě El Niño nám bude mávat prostě počasím a prostě ta cena té flexibilní výroby prostě bude podle mě narůstat, jo. Že vlastně samozřejmě diskuze je o tom, jestli ty baterie 2 hodiny asi udrží.

Takže v momentě, kdy tady bude nějaká větší expanze baterií, tak asi se ty extrémy trošku obrousí, ale pořád je to důkaz toho, že prostě Evropa plynové zdroje potřebuje.

Tak do roku 2030, 2032 bude exit z uhlí, exit z uhlí bude do plynu. Tady u nás do roku 2040 určitě žádné jádro, stát nebude. E, tak ona ta matematika je celkem jednoduchá.

Do toho datová centra, elektromobilita, elektrifikace. Eh, tak klimatizace, klimatizace, takže jako někdo prostě po tom setmění tu elektřinu vyrábět bude muset.

No, za mě toto dohromady je prostě strašně silný argument pro tezi, která je nepopulární, ale já jí s oblibou říkám: Evropa by měla těžit vlastní zemní plyn.

Takže v Polsku tam je ten plyn, ten břidličný plyn, což je sprostý slovo. To jsme si zadali.

A kdo platil ekologické aktivisty, kteří byli proti frakování plynu v Polsku?

Ty, to je v té veřejné části.

To [smích].

I tamta je veřejná. Je tam čím dál tím víc lidí.

E no, je to tak. Samozřejmě máš naprostou pravdu. My jsme se tady dlouhodobě takto bavili. Takže, my to tady říkáme dlouhodobě: Evropa se naprosto vědomě rozhodla, že prostě bude dovážet primární energii ze zahraničí.

Je to tak, jak je teďka.

Je to tak. Je to tak.

Tady jenom k doplnění. Eh, toto je poledne, jak jsem řekl, ale ve špičce večerní, tak jsme se blížili nebo se blížíme k hranici 700 €, což už je fakt hodně.

Ano.

Já jsem teďkon pro jistotu, já jsem se tady otevřel teda, jako intraday, teďkon, tak vnitrodenní trh, to znamená v 8 hodin jsme překonali 500 éček za megawatthodinu. Teďkon se motáme někde okolo 200, což Martine potvrzuje teda jako správnou investiční tezi.

Ano, ano.

To já teď ještě, jak jsem říkal, čekám, až začne topná sezóna, aby abychom mohli vyrábět ještě víc špičkové elektřiny.

Já se obávám, že tohle bude velmi oblíbené.

Hele, všude rakety, krize, ale obchodníci bohatnou.

No, ale je to tak.

Tak už tam byly i nějaké diskuze nebo témata. Slyšel jsem o Windfaxu a tak dále, nemyslím v Česku, ale někde jsem se začek do nějakých Twitterových komentářů.

No, tak ale je to tak. Ale je to tak, jako znova říkám, největším vítězem je Norsko v současné hře tady o dodávky spotů.

Vemte si, že Norové výhradně prodávají vlastně na spotu, nebo téměř výhradně, a pak nemají mít největší penetraci elektromobilitou v Evropě, že. No.

Ale i to Norsko, jak jsme se o tom bavili vlastně v jednom z minulých dílů, tak jenom pro diváky, protože i to Norsko teďka jakoby trpí suchem. Jako taky tam prostě oni zase, jak jsou závislí na vodě, může — tak ne, to, a už dneska, pokud se nepletu, tak teď kolik jsme to říkali, 10 % z toho státního rozpočtu Norska je dotováno vlastně z toho jejich jakoby toho fondu, jo.

To znamená, taky to není jako, že by to bylo růžové.

Ono vsadit vždycky všechno na tu jednu kartu není dobrý.

Nicméně ti Norové těžej a teďka tedy prohlásili: zaprvé nechtěj dotovat prostě německé ceny a za druhé řekli, že těžit budou ty arktické uhlovodíky, který jsou fuj fuj, jak by řekl Mirek, nebo fujky fujky. Tak Norové řekli, že si je vytěžej až do poslední molekuly, tak to bohužel zbytek té Evropy nechce dělat.

A já myslím, že prostě problém to ukazuje ta zimní sezóna, jo. Samozřejmě obnovitelné zdroje jako fajn, jako pojďme propagovat obnovitelné zdroje jako úsporu fosilních paliv, ale prostě v situaci, jak je dneska a v situaci, jak bylo v létě, v lednu, eh, to je jako neřešitelná věc s obnovitelnými zdroji.

Já jsem pro vždycky navrhoval přesunout vytápění ze zimy do léta.

To by bylo optimální, samozřejmě.

Já tam vidím teďka jako já tam vidím zase něco jiného. Ten jako, jak je to Black Mirror, tak tam byla ta kapitola. Teďka dokonce to někdo si z toho udělal legraci, jakože v zimě, prostě jak ty lidi díky tomu, au, jako nebudou muset pracovat, tak budeme šlapat na těch kolech, jo.

To znamená přes to léto bude ty sluníčka a přes tu zimu prostě všichni zhubnem a prostě budeme šlapat na kol.

Tak to nás to vede k garantovanému příjmu, že prostě všichni budou doma používat AI.

AI bude platit daně a z toho se bude rozdělovat potom univerzální příjem a všichni budou koukat na reklamy jenom.

Občas nám lidi nadávají, že neříkáme, co s tím.

Tak tady je nějaký nápad.

Poprosím ještě ho o poslední obrázek.